Mykoflóra společenstev skalních stepí jižně od Peček (okr. Kolín, Středočeský kraj)

Transkript

1 Bohemia centralis 19: 23-40, 1990 Mykoflóra společenstev skalních stepí jižně od Peček (okr. Kolín, Středočeský kraj) Zur Pilzflora der Felsensteppengesellschaften südlich von Pečky (Kreis Kolin, Bezirk Mittelböhmen) Svatopluk ŠEBEK V rámci mykologického průzkumu středního Polabí, který provádím od r. 1943, jsem věnoval mj. zvláštní pozornost xerotermní mykoflóře teplomilných společenstev listnatých hájů na křídovém podkladě (svaz Quercion pubescenti-petraeae Br.-Bl.), dále xerofytům v oblasti polabských vátých písků (svazy Corynephorion canescentis Klika em. Tüxen a Koelerion glaucae Volk) a konečně stepním travinným společenstvům svazu Festucion valesiacae Klika. Zajímavé stanoviště tohoto typu jsem nalezl na rozhraní jižní části okresu Nymburk a západní části okresu Kolín v území vymezeném zhruba obcemi Radim- Chotutice-Vrbčany (list spec. mapy Kolín 3954), a to v SPR Stráň u Chroustova (místní pojmenování Zubíkova skála"), ležící na pravém břehu potoka Výrovky v k. ú. Radim nad osadou Chroustov, a v SPR Stráně u splavu (k. ú. Vrbčany), rovněž na pravém břehu proti toku potoka Výrovky. Jde o dvě nevelká území se skalnatými výchozy ortorul kutnohorského krystalinika (první o rozloze 3,1235 ha, druhé 0,6330 ha), která zaujímají prudce se svažující jižní až jihozápadní stráně údolí potoka Výrovky. Z hlediska regionálně fytogeografického členěni leží obě chráněná území na rozhraní středního Polabí (fytogeograf. okres 11) a 23

2 Kutnohorské pahorkatiny (fytogeograf. okres 65) (cf. SKALICKÝ et HROUDA 1981: 28-25). V obou případech jde o poměrně málo známé a velice zajímavé lokality s dobře dochovanými zbytky xerotermních fytocenóz, které jsou zajímavými refugii i xerotermní mykoflóry a některých teplomilných játrovek (cf. též ČEŘOVSKÝ et HOMOLÁČ 1963, KAUFMAN 1966, PIVNIČKOVÁ et PECINA 1971, SKALICKÝ et HROUDA 1981, KNÍŽETOVÁ, PECINA et PIVNIČKOVÁ 1987). Nejen jejich fytocenologické bohatství, které nebude bez významu pro další ekologická studia xerotermní vegetace, ale i předpokládaná entomologická hodnota činí z obou uvedených chráněných území lokality celostátního významu. Následující přehled hub, zjištěných zde v letech , je příspěvkem k jejich vědeckému zhodnocení. HISTORIE VÝZKUMU Společenstva skalních stepí, reprezentovaná SPR Stráň u Chroustova a SPR Stráně u splavu, jsou poměrně málo známa, snad v důsledku jejich špatné komunikační přístupnosti. První na ně upozornil VLACH (1988) ve své regionální Květeně Kolínska a Kouřimska", dnes téměř nedostupné. V roce 1951 byly na obou lokalitách zřízeny státní přírodní rezervace k ochraně teplomilné květeny a útvaru skalní stepi". 1. SPR Stráň u Chroustova: celkový pohled. Foto J. Krátký. 24

3 Je pozoruhodné, jak málo pozornosti věnovali těmto lokalitám přírodovědcispecialisté včetně mykologů. Situace se poněkud změnila teprve v r. 1956, kdy jsem zde zahájil svá mykologická pozorování, a po prvním publikování jejich dílčích výsledků (ŠEBEK 1961). Ty se staly také podkladem pro část kapitoly, kterou věnoval PILÁT (1969) mykoflóře skalních stepí a lesostepí v Československu jako jedinému příkladu xerotermních travinných společenstev ( stepí") v Polabí na křídovém útvaru" (1. c, p ). Po první prověrce chráněných území Středočeského kraje, provedené v r a 1962 (ČEŘOVSKÝ et HOMOLÁČ 1962), sem z botaniků přišli především J. ŠACHL (1965), St. KAUFMAN (1966), V. JAROŠ (1970), M. PIVNIČKOVÁ (1971), která zde studovala zejména vliv půdy na strukturu vegetace, a P. PECINA (1971), který se věnoval studiu entomofauny a ornitologickým, herpetologickým a malakozoologickým pozorováním PIVNIČKOVÁ et PECINA 1971). V r bylo toto území zahrnuto do šetření floristického kursu Čs. botanické společnosti, které podstatným způsobem přispělo k dalšímu poznání současného stavu jeho květeny (SKALICKÝ et HROUDA 1981). 2. SPR Stráně u splavu: severní část území (bývalý lom na JZ svahu). Foto J. Krátký. 25

4 V r navštívila obě stanoviště exkurze sekce pro mykofloristiku a mykocenologii Čs. vědecké společnosti pro mykologii při ČSAV v Praze pod vedením ing. J. KUTHANA; několik jejích mykologických nálezů bylo zařazeno do tohoto příspěvku. Částečné výsledky mykologického průzkumu podal ŠEBEK v letech a shrnul je v r Přehled o současném stavu obou chráněných území pak poskytují výsledky prověrky provedené pracovníky SÚPPOPu a KSPPOP Středočeského kraje v r. 1963, které byly publikovány v r (KNÍŽETOVÁ, PECINA et PIVNIČKOVÁ 1987). CHARAKTER STANOVIŠTĚ Geologický podklad obou chráněných území představují tzv. kouřimské ortoruly (petrograficky jde o tzv. červené dvojslídné ortoruly), které jsou překryty vrstvami cenomanských vápnitých pískovců, pleistocénními sprašemi a sprašovými hlínami (SVOBODA et al. 1964). Činností větru a ronu dochází k přemisťování vápníkem bohaté půdy do nižších partií skal, kde se hromadí na skalních stupních a ve skalních štěrbinách a ovlivňuje tak druhovou skladbu" (PIVNIČKOVÁ 1971). Tyto půdní poměry podmiňují i strukturu stepních rostlinných společenstev, která patří do svazu Festucion valesiacae Klika 1931, v menší míře (SPR Stráně u splavu) do svazu Hyperico/perforato/-Scleranthion perennis Moravec Kromě toho se zde ovšem také vyskytují (v horní části stanoviště) xerotermní travinné fytocenózy s charakteristickými Elytrigia repens, E. intermedia a jejich kříženci, Eryngium campestre a Artemisia campestris. Spodní část stanoviště (zvláště SPR Stráně u splavu) přestává mít stepní charakter, protože do ní vstupují běžné druhy rostlin kulturních luk. Podrobný rozbor květeny těchto stanovišť podali zejména ČEŘOVSKÝ et HOMOLÁČ (1963) a PIVNIČKOVÁ et PECINA (1971), na něž především odkazuji. Z mykologického hlediska lze souhrnně obě lokality charakterizovat jako zajímavá xerotermní stanoviště charakteru skalních stepí, která jsou výraznými refugii některých fytogeograficky důležitých druhů hub (jmenovitě břichatkovité houby Montagnea arenaria a chorose Polyporus rhizophilus), které mají význam pro poznání vývoje a rozšíření naší xerotermní mykoflóry. Floristicky i mykologicky se vymykají charakteristice Poděbradského Polabí a své paralely mají spíše v podobných biotopech v dolním a středním Povltaví (SKALICKÝ et HROUDA 1981). 26

5 SEZNAM DRUHŮ HUB ZJIŠTĚNÝCH NA ÚZEMÍ OBOU REZERVACÍ Následující seznam obsahuje houby, které byly zjištěny v letech na území SPR Stráň u Chroustova a Stráň u splavu. V systematickém rozdělení jsem se přidržel práce JÜLICHOVY (1984) a MOSE-ROVY (1978) s výjimkou gasteromycetů, kde jsem použil svého Seznamu československých gasteromycetů" z r (Ms.). V rámci vyšších taxonomických jednotek jsem jednotlivé druhy řadil abecedně s přihlédnutím k jejich nejnovější nomenklatuře. ASCOMYCETES Helotiaceae Belonioscypha culmicola (Desm.) Dennis SPR Stráně u splavu, apothecia na odumřelých stéblech Stipa capillata, leg. S. Šebek et M. Svrček, det. M. Svrček (ŠEBEK 1986). BASIDIOMYCETES Polyporaceae s. lat. Polyporus arcularius (Batsch):Fr. SPR Stráň u Chroustova, na trouchnivějící větévce Ulmus minor, leg. et det. S. Šebek (ŠEBEK 1961, 1986). Patrně kosmopolitní druh, v Evropě se slabě submediteránní tendencí rozšíření, rostoucí u nás hojně v oblasti teplomilné květeny s převažujícím počtem lokalit v pahorkatině; u nás známo 189 sběrů (KOTLABA 1985). Polyporus rhizophilus Pat. SPR Stráně u splavu, v xerotermním travinném společenstvu s převládající Festuca valesiaca, Festuca rupicola, Bothriochloa ischaemum, Koeleria gracilis, Elytrigia intermedia, E. repens X E. intermedia, leg. et det. S. Šebek (ŠEBEK 1962 a, 1962 b); tamtéž, 5 ex., leg. 0. Zeman, det. S. Šebek. Graminikolní choroš rostoucí od konce dubna do září na téměř odumřelých bázích velkých trav, zejména kavylů. Do r byl u nás znám z 11 lokalit, KOTLABA (1984) ho udává ze 17 lokalit, ležících většinou v pahorkatině. Vzhledem k jeho omezenému výskytu ho KOTLABA (1985) předběžně navrhuje k zařazení do Červené knihy ČSSR. 27

6 Trametes gallica (Fr./Fr.) /syn.: Funalia gallica (Fr.) Bond, et Sing./ SPR Stráň u Chroustova, na odumřelé větévce blíže neurčené dřeviny, leg. et det. S. Šebek (ŠEBEK 1986). Druh rozšířený od nížiny do podhůří zejména v teplejších oblastech střední Evropy, u nás na 119 známých lokalitách, ležících většinou v oblasti teplomilné květeny, v Čechách soustředěných zejména ve středních Čechách (KOTLABA 1984). Jde patrně o sekundární nález na části hostitele, ležícího mimo původní místo růstu. 3. SPR Stráně u splavu: choroš trávní /Polyporus rhizophilus (Pat.) Sacc./. Foto 3. Baier. 28

7 AGARICALES HYGROPHORACEAE Hygrocybe conica (Scop.:Fr.) Kummer SPR Stráň u Chroustova a SPR Stráně u splavu, sbíráno během exkurze sekce pro mykofloristiku ČSVSM (ŠEBEK 1986). Běžný druh, otlačením černající, rostoucí hojně od jara do podzimu na lukách a pastvinách. TRICHOLOMATACEAE Crinipellis stipitaria (Fr.) Pat. agg. SPR Stráň u Chroustova a SPR Stráně u splavu, na bázi Bothriochloa ischaemum a Stipa capillata hojně, leg. et det. S. Šebek (ŠEBEK 1986). Marasmius collinus (Scop.:Fr.) Sing. SPR Stráň u Chroustova a SPR Stráně u splavu, na zatravněných místech spolu s Marasmius oreades porůznu, (každoročně) leg. et det. S. Šebek (ŠEBEK 1986). Marasmius oreades (Bolt.:Fr.) Fr. SPR Stráň u Chroustova a SPR Stráně u splavu, na podobných místech spolu s předchozím druhem, ale mnohem hojněji, (každoročně) leg. et det. S. Šebek (ŠEBEK 1986). Marasmius wynnei Br. et Br. SPR Stráň u Chroustova, v porostu Thymus praecox a Artemisia sp., leg. S. Šebek, det. Z. Pouzar (ŠEBEK 1986). Micromphale impudicum (Fr.) P. D. Orton/syn.: Marasmius impudicus Fr., Collybia impudica (Fr.) Sing./ SPR Stráň u Chroustova, v trávě po celé lokalitě roztroušeně, leg. et det. S. Šebek (ŠEBEK 1986). Mycena aetites (Fr.) Quél. SPR Stráň u Chroustova, mezi trávou porůznu, sbíráno při exkurzi sekce pro mykofloristiku ČSVSM Mycena avenacea (Fr.) Quél. 29

8 SPR Stráň u Chroustova, na podobných místech spolu s předchozím druhem, leg. et det. R. Fellner, Omphalina rustica (Fr.) Quél. SPR Stráň u Chroustova vzácně, leg. et det. R. Fellner. Entolomataceae Clitopilus scyphoides (Fr.) Sing. SPR Stráně u splavu, v xerotermním travním společenstvu ve společnosti Polyporus rhizophilus vzácně, leg. et det. J. KLÁN (1985), ŠEBEK (1986). Znovu sbírána při exkurzi sekce pro mykofloristiku ĚSVSM dne Entoloma vernum Lundell(syn.: Nolanea verna (Lind.) Kotl. et Pouz./ SPR Stráň u Chroustova, na svahu mezi skalkami asi 20 ex., leg. Vl. Slouka, det. S. Šebek (ŠEBEK 1986). Pluteaceae Volvariella pusilla_(pers.: Fr.) Sing. SPR Stráně u splavu, v xerotermním travním společenstvu v horní části stanoviště spolu s Polyporus rhizophilus a Clitopilus scyphoides vzácně, leg. et det. S. Šebek (ŠEBEK 1986). Řídký druh, rostoucí v ČSSR na trávnících, pastvinách a v zahradách na písčité půdě. FELLNER (1985) navrhl tento druh do Červené knihy ĚSSR. Agaricaceae Agaricus xanthodermus Gen. SPR Stráň u Chroustova, ve spodní a střední části stanoviště (a v horní části v porostu Stipa capillata) dosti hojně, leg. et det. S. Šebek (ŠEBEK 1986). Plodnice z tohoto výslunného stanoviště byly charakterizovány silně (až šupinovitě) rozpraskanou pokožkou. Lepiota alba (Bres.) Sacc. SPR Stráň u Chroustova, v trávě, sbíráno při exkurzi sekce pro mykofloristiku ČSVSM dne , det. 3. Herink (ŠEBEK 1986). 30

9 Lepiota josserandii Bon et Boiffard SPR Stráň u Chroustova, sbíráno při exkurzi sekce pro mykofloristiku ČSVSM dne , det. 3. Herink (ŠEBEK 1986). Lepiota thymiphila Velen. SPR Stráň u Chroustova, v polštářcích Thymus praecox v horní části stanoviště porůznu, leg. et det. S. Šebek (ŠEBEK 1986). HERINK (1985) navrhl tento druh k zařazení do Červené knihy ČSSR. 4. SPR Stráň u Chroustova: bedla mateřídoušková (Lepiota thymiphila Velen.). Foto J. Baier. 31

10 Coprinaceae Coprinus silvaticus Peck SPR Stráň u Chroustova, v trávě ve střední poloze stanoviště vzácně, leg. et det. S. Šebek. Bolbitiaceae Agrocybe semiorbicularis (Bull.:Fr.) Fay V řídkých travinných porostech na obou chráněných nalezištích hojně, leg. et det. S. Šebek (ŠEBEK 1986). Běžně rozšířený druh na travnatých lokalitách. 5. SPR Stráň u Chroustova: prašnatka kořínkatá (Gastrosporium simplex Matt.). Foto J. Baier. 32

11 GASTEROMYCETES GASTROSPORIACEAE Gastrosporium simplex Matt. SPR Stráň u Chroustova, v holé půdě v nezapojeném porostu Stipa capillata v horním pásmu stanoviště porůznu, (každoročně) leg. et det. S. Šebek (ŠEBEK 1986). Prašnatka kořínkatá je udávána jako typický druh stepních stanovišť s neuzavřenou vegetací, zvláště ve společenstvech svazu Festucion valesiacae ve Středočeském kraji hlavně kolem trsů Stipa capillata, Festuca valesiaca, Festuca sulcata, Carex humilis aj.). Celkové rozšíření tohoto xerotermního druhu v ČSR zachycuje mapka č. 53 na str. 232 ve Floře ČSR, ser. B-l (Gasteromycetes - Houby břichatky), obr na str tamtéž. SECOTIACEAE Montagnea arenaria (DC) Zeller SPR Stráň u Chroustova, v nezapojeném porostu kavylu Stipa capillata v pásmu cenomanského vápnitého pískovce v horní části stanoviště, 1 ex., leg. et det. S. Šebek (ŠEBEK 1958, 1961, 1986); později v r (ŠEBEK 1963) a naposled (6 kusů v různých vývojových stadiích). Květka písečná je velmi vzácný druh, rostoucí v otevřených porostech kavylu vláskovitého s centry v západním obvodě české xerotermní květeny ve Středohoří a v podoblasti xerotermní květeny na Moravě. Na našem území byla v uplynulých padesáti letech nalezena na sedmi lokalitách (viz mapka č. 54 na str. 238 in Flora ČSR, ser. B-l, 1958). Lazebníčkův údaj z roku 1969 (LAZEBNÍČEK 1969) o 11 zjištěných lokalitách, opírající se údajně o čs. ústřední mykologickou kartotéku, uloženou dnes v botanickém oddělení Moravského muzea v Brně, je zřejmě chybný, protože v několika případech bere jako jednotlivé v úvahu lokality identické, jak bylo nahlédnutím do čs. ústřední mykologické kartotéky v Brně zjištěno. Proto byl právem navržen do Červené knihy ČSSR (ŠEBEK 1985). Pozn.: MARŠÁKOVÁ- NĚMEJCOVÁ et al. (1977) uvádí omylem tento druh (pod chybným jménem Montagnea montana) ze SPR Stráně u splavu (I.c. p. 201). Na této lokalitě - vzdor usilovnému pátrání - nebyla bohužel nikdy nalezena! LYCOPERDACEAE Bovista plumbea Pers. SPR Stráň u Chroustova, porůznu roztroušeně po celém stanovišti většinou v září-říjnu (suché plodnice během celého roku), leg. et det. S. Šebek (ŠEBEK 1961, 1986). Prášivka šedá je druh se značnou ekologickou amplitudou, 33

12 všeobecně rozšířený na území ČSSR; roste převážně na suchých místech, hlavně na pastvinách, lukách, polních cestách apod. Bovista pusilla (Batsch) Pers. /syn.: Lycoperdon ericetorum Pers., L. ericetorum var. pusillum (Pers.) F. Šmarda/. SPR Stráň u Chroustova, na svahu skalnaté stepi porůznu, (každoročně) leg. et det. S. Šebek (ŠEBEK 1961 jako L. ericetorum var. pusillum); tamtéž, sbírána v průběhu exkurze sekce pro mykofloristiku ČSVSM dne , leg. et det. J. Kuthan (ŠEBEK 1986 jako Lycoperdon pusillum). Prášivka maličká je suchomilný druh, rostoucí v ČSSR porůznu v xerotermních společenstvech na suchých výslunných stanovištích, vzácněji v listnatých i jehličnatých lesích. Calvatia candida (Rotk.) Holl. SPR Stráň u Chroustova, na jižním svahu skalnaté stepi v řídkých travinných porostech porůznu, leg. et det. S. Šebek (ŠEBEK 1961). Xerotermní druh, v Polabí rozšířený spíše na slunci v exponovaných vyprahlých písčitých okrajích borových lesů a na suchých pastvinách na lehkých písčitých půdách. Calvatia fragilis (Vitt.) Morg. /syn.: C. lilacina (Berk, et Mont.) Henn.; C. cyathiformis (Bosc) Morg./. SPR Stráň u Chroustova, na svahu ve střední poloze v otevřených nezastíněných mateřídouškových porostech na holých ploškách půdy porůznu, 3 ex., leg. et det. S. Šebek (ŠEBEK 1961 a 1986 jako Calvatia lilacina). Plešivka fialová je vzácný suchomilný druh, rozšířený v ČSSR v oblasti xerotermní květeny, typický pro suchá výslunná stanoviště. Vzhledem ke svému řídkému výskytu (u nás asi 35 lokalit) byl zařazen do předběžného výběru hub pro Červenou knihu ČSSR (ŠEBEK 1985). Disciseda candida (Schw.) Lloyd /syn.: Disciseda calva (Moravec) Moravec/. SPR Stráň u Chroustova, na jižním svahu v roztroušeném porostu Bothriochloa ischaemum a Thymus sp. porůznu, 3 ex., leg. et det. S. Šebek (ŠEBEK 1956). Žaludice lysá je xerofytní druh s poměrně širokou ekologickou amplitudou, vyskytující se i v oblastech mimo xerotermní květenu. Ve středním Polabí je charakteristický pro písčité, chudě zatravněné polní cesty a suché písčité okraje borových lesů. Lycoperdon lividum Pers.(syn.: Lycoperdon spadiceum Pers. sensu Hollos). SPR Stráň u Chroustova, na svahu v otevřených porostech mezi skalkami porůznu, leg. et det. S. Šebek (každoročně) (ŠEBEK 1961 jako Lycoperdon spadiceum Pers. s. Hollós). Xerotermní druh, rostoucí v ČSSR dosti často na 34

13 výslunných stanovištích (často v porostech kostřav) a na písčitých půdách, vzácněji v suchých listnatých a jehličnatých lesích v oblasti xerotermní květeny. GEASTRACEAE Geastrum floriforme Vitt. 6. SPR Stráň u Chroustova: hvězdovka kvítkovitá (Geastrum floriforme Vitt.). Foto O. Zeman. 35

14 Geastraceae Geastrum floriforme Vitt. SPR Stráň u Chroustova v horní části stanoviště mezi trsy Stipa capillata dosti hojně, leg. et det. S. Šebek (ŠEBEK 1986). Xerotermní druh rostoucí na rudimentárních stepních lokalitách s porosty Stipa capillata a Festuca valesiaca, ve středním Polabí (na Nymbursku) známý spíše ze suchých ruderalizovaných okrajů borových lesů. Druh byl navržen do Červené knihy ČSSR (ŠEBEK 1985). Geastrum minimum Schw. SPR Stráň u Chroustova, na jižním svahu stanoviště velmi vzácně, spíše roztroušeně, hojněji zejména v horní části lokality ve víceméně uzavřených porostech Stipa capillata, (v letech pravidelně od července do září) leg. et det. S. Šebek (ŠEBEK 1961, 1986). Geastrum minimum je považováno za typického průvodce xerotermních stanovišť se společenstvy svazu Festucion valesiacae s centrem rozšíření u nás v Českém středohoří, Českém krasu a na střední a jižní Moravě. Na stanovišti je zajímavá ekologie této houby, která roste "zpravidla uprostřed jednotlivých trsů kavylu vláskovitého na holé, humusem jen chudě pokryté, poněkud vyvýšené plošce, vzniklé odumřením vnitřních stébel trsu" (ŠEBEK 1961). Byla navržena do Červené knihy ČSSR (ŠEBEK 1985). TULOSTOMATACEAE Tulostoma brumale Pers.: Pers. /syn.: Tulostoma mammosum (Mich.) Fr./. Stráň u Chroustova, v řídkém porostu Stipa capillata a Bothriochoa ischaemum ve spodní části stanoviště vzácně, leg. et det. S. Šebek (ŠEBEK 1961, 1986). Palečka zimní je typický evropský druh, patrně nejhojnější v západní Evropě; v ostatních světadílech (USA, Argentina, Asie) se jedná patrně o zavlečené nálezy (WRIGHT 1987). V ČSSR je to poměrně hojný druh (v Čechách ve vápencové oblasti mezi Prahou a Berounem a v Českém středohoří, na jižní Moravě. Na Slovensku není jeho rozšíření zatím přesně známo). POUZAR (1958) ji považuje za dosti vzácnou na typických skalních stepích. 36

15 UREDINALES PUCCINIACEAE Puccinia coronata Corda Stráň u Chroustova, uredia a telia na listech Arrhenatherum elatius hojně, leg. S. Šebek, det. Z. Urban. Puccinia dioicae Magn. (syn.: Puccinia silvatica Schroet.). SPR Stráň u Chroustova, ve spodní části stanoviště, aecia na spodní straně listů Taraxacum officinale hojně, leg. et det. S. Šebek. Puccinia sii-falcariae Schroet. SPR Stráň u Chroustova, aecia na spodní straně listů Falcarla vulgaris hojně, leg. et det. S. Šebek (ŠEBEK 1986). Uromyces pisi (DC.) Otth SPR Stráně u Chroustova, aecia na spodní straně listů Euphorbia cyparissias hojně, leg. et det. S. Šebek (ŠEBEK 1986). Uromyces yiciae-fabae (Pers.) Schroet. SPR Stráně u splavu, uredia na listech Vicia sepium ve spodní části stanoviště velmi hojně, leg. S. Šebek, det. Z. Urban. USTILAGINALES Sphacelotheca andropogonis (Opiz) Bubák SPR Stráň u Chroustova, v kláscích Bothriochloa ischaemum hojně, (a později každoročně) leg. et det. S. Šebek (ŠEBEK 1961, 1986). Ustilago avenae (Pers.) Rostrup SPR Stráně u splavu, v kláscích Arrhenatherum elatius ve spodní části stanoviště porůznu, leg. S. Šebek, det. Z. Urban. Ustilago hypodytes (Schlecht.) Fr. SPR Stráň u Chroustova, na Stipa capillata porůznu, leg. et det. J. Klán (ŠEBEK 1986). 37

16 FUNGI IMPERFECTI Colletotrichum eryngii (Desm.) Duke /syn.: C. dematium (Pers.: Fr.) Grove (podle J. A. von Arxe 1957)/. SPR Stráně u splavu, na Eryngium campestre velmi hojně, leg. M. Svrček et S. Šebek, det. M. Svrček (ŠEBEK 1986). Pseudolachnea (Dinemasporium) hispidula (Schrad.: Fr.) Suton SPR Stráně u splavu, na odumřelých lodyhách Eryngium campestre hojně, leg. M. Svrček et S. Šebek, det. M. Svrček (ŠEBEK 1986). ZUSAMMENFASSUNG Im folgenden Beitrag behandelt der Verfasser irgendwelche Ergebnisse seiner bisherigen Erforschungen der Felsensteppengesellschaften in der Naturschutzgebieten "Stráň u Chroustova" und "Stráně u splavu" (Abhang bei Chroustov und Abhänge bei der Schleuse), die sich im Tal des Výrovka-Flusses, südlich von Pečky erstrecken. Beide, verhältnissmässig nur wenig bekannte Naturschutzgebiete mit gut erhaltenen Resten von xerothermen Pflanzengesellschaf-ten, stellen zugleich auch ausdruckvollen und interessanten Zufluchtsort von irgendwelchen phytogeographisch wichtigen xerothermen Pilzarten vor (z. B. Montagnea arenaria, Gastrosporium simplex, Geastrum floriforme, G. minimum, Lepiota thymiphila, Polyporus rhizophilus), die namentlich für die Erkentniss der Entwicklung und Verbreitung unserer xerothermen Pilzflora wichtig sind. Die Struktur der Steppenpflanzengesellschaften und die Erscheinung von xerothermen Pilzarten an beiden Standorten ist durch spezifische Bodenverhältnisse bedingt. Die Gneisschichten, die die geologische Unterlage von beiden Standorten vorstellen, sind mit den Tonschieferschichten und Lehmboden überdeckt. Diese kalkreiche Boden werden durch die Windtätigkeit in der Richtung der niederen Felsenpartien umgeräumt und auf diese Weise die Struktur der Pflanzengesellschaften beeinflusst wird. Im geforschten Gebiet wurden innerhalb der Jahren Pilzarten (siehe beiliegendes Verzeichnis) entdeckt. Beide Gebiete gehören zu den Lokalitäten von der ganzstaatlichen Bedeutung; die vorgelegte Arbeit stellt einen Beitrag zu ihren mykologischen Verwertung vor. 38

17 LITERATURA CEŘOVSKÝ, J. et HOMOLÁČ, M. (1963): Závěrečná zpráva z prověrky chráněných území Středočeského kraje za rok p., ed. Středisko st. pam. péče a ochr. přírody Středočes. kraje, Praha. FELLNER, R. (1985): Předběžný výběr hub pro Červenou knihu ČSSR: Tricholomataceae, Entolomataceae, Coprinaceae, Bolbitiaceae, Strophariaceae, Crepidotaceae a Cortinariaceae. In: Předběžný výběr hub pro Červenou knihu ČSSR, p Ed. ČSVSM et SÚPPOP, Praha. HERINK, J. (1985): Předběžný výběr hub pro Červenou knihu ČSSR: Hygrophoraceae, Agaricaceae a Boletales. In: Předběžný výběr hub pro Červenou knihu ČSSR, p Ed. ČSVSM et SÚPPOP, Praha. JAROŠ, V. (1970): Stromy a keře ve státních přírodních rezervacích u Vrbčan a Chroustova. Bohem, centr., Poděbrady, 2: KAUFMAN, S. (1966): Teplomilná květena v rezervacích u Vrbčan. Ochr. přír., Praha, 21: KLÁN, J. (1984): Makromycety xerotermních travinných porostů ČSR. MS., kandidátská disert. práce, Knihovna katedry botaniky PřF UK Praha. KNÍŽETOVÁ, L., PECINA, P. et PIVNIČKOVÁ, M. (1987): Prověrka malo plošných chráněných území a jejich návrhů ve Středočeském kraji v letech Bohem, centr., Praha, 16: KOTLABA, F., 1984: Zeměpisné rozšíření a ekologie chorošů (Polyporales s. 1.) v Československu. 194 p., ed. Academia, Praha. KOTLABA, F., 1985: Předběžný výběr hub pro Červenou knihu ČSSR: Heterobasidiomycetes a Homobasidiomycetes-Aphyllophorales. In: Předběžný výběr hub pro Červenou knihu ČSSR, p Ed. ČSVSM et SÚPPOP, Praha. LAZEBNÍČEK, J. (1969): Současný stav mapovací akce v Československu. In: Zeměpisné rozšíření hub v Československu, p , Brno. MARŠÁKOVÁ-NĚMEJCOVÁ, M. et MIHÁLIK, S. et ad. (1977): Národní parky, reservace a jiná chráněná území přírody v Československu. 474 p., ed. Academia, Praha. PILÁT, A. (1969): Houby Československa ve svém životním prostředí. 262 p., ed. Academia, Praha. PIVNIČKOVÁ, M. (1971): Příspěvek k některým otázkám vlivu půdy na vegetaci v státních přírodních rezervacích Stráň u Chrousto va" a Stráně u splavu". Vlastiv. zprav. Polabí, Poděbrady, 11: PIVNIČKOVÁ, M. et PECINA, P. (1971): Státní přírodní rezervace Stráně u Chroustova a Stráně u splavu - skalní stepi v Polabí. Ochr. přír., Praha, 26, append. Ochr. průzk. 1971, No. 5: POUZAR, Z. (1958): Tulostoma in Pilát A. et al., Flora ČSR, ser. B-l: Gasteromycetes-Houby břichatky, p Ed. NČSAV, Praha. SKALICKÝ, V. et HROUDA, L. (red.) (1981): Materiály ke květeně Černokostelecka a přilehlého okolí. 437 p., 4 append., Praha. SVOBODA A. et al., (1964): Regionální geologie ČSSR. 377 p., ed. NČSAV, Praha. 39

18 ŠACHL, J., (1965): Chráněné a vzácné rostliny na Poděbradsku a Nymbursku. 56 pp., ed. KSPPOP Praha et Oblast, muzeum v Poděbradech, Poděbrady. ŠEBEK, S. (1958): Podaxales in Pilát A. et al., Flora ČSR, ser. B-l: Gasteromycetes-Houby břichatky, p Ed. NČSAV, Praha. ŠEBEK, S. (1961a): Květena stepních strání v okolí Peček. Vlastivěd, zprav. Polabí, Poděbrady, 1961: ŠEBEK, S. (1961): Stepní mykoflóra státní přírodní reservace Chroustov" u Radimi na Kolínsku. Čes. mykol., Praha, 15: ŠEBEK, S. (1962a): Nový nález choroše trávního-polyporus rhizophilus (Pat.) Sacc. - v Čechách. Čes. mykol., Praha, 16: ŠEBEK, S. (1962b): Choroš trávní-polyporus rhizophilus Pat.) Sacc. u Vrbčan.-Vlastiv. zprav. Polabí, Poděbrady, 1962: ŠEBEK, S. (1963): Nový nález květky písečné (Montagnea arenaria/dc/ Zeller) v chroustovské reservaci. - Mykol. sborn., Praha, 40: ŠEBEK, S. (1985): Předběžný výběr hub pro Červenou knihu ČSSR: Amanitaceae a Gasteromycetes, p Ed. ČSVSM et SÚPPOP, Praha. ŠEBEK, S. (1986): Houby některých nelesních stanovišť ve středním Polabí. Mykol. listy, Praha, No. 23, append. (=Houby nelesních stanovišť ČSSR: písky, stepi, černavy): ŠMARDA, F. (1958): Lycoperdaceae in Pilát A. et al., Flora ČSR, ser. B-l: Gasteromycetes-Houby břichatky, p Ed. NČSAV, Praha. VLACH, V. (1933): Květena Kolínska a Kouřimská. In Kolínsko a Kouřimsko 1: Kolín. WRIGHT, J. E. (1987): The genus Tulostoma (Gasteromycetes). A world monograph. Biblioth. mycol. 11: 1-388, ed. Cramer, Berlin et Stuttgart. Adresa autora: Svatopluk Šebek Boleslavská 481/30 28B 02 Nymburk 40