JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH FILOZOFICKÁ FAKULTA ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV

Transkript

1 JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH FILOZOFICKÁ FAKULTA ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV BAKALÁŘSKÁ PRÁCE HROBOVÁ VÝBAVA DOBY HALŠTATSKÉ V JIŢNÍCH ČECHÁCH Vedoucí práce: Doc. Mgr. Ondřej Chvojka, Ph. D. Autor práce: Dluhošová Eliška Studijní obor: Archeologie Historie Ročník:

2 Prohlašuji, ţe svoji bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně pouze s pouţitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, ţe v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupně části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéţ elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněţ souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací These.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů. Praha

3 V první řadě bych ráda poděkovala Doc. Mgr. Ondřeji Chvojkovi, Ph.D., který tuto práci vedl, věnoval mi svůj čas a poskytoval mi cenné rady při zpracování zadaného tématu práce. Dále bych chtěla poděkovat přátelům Bárové Sandře a Bc. Voříškové Lucii. Obrovské poděkování patří mé rodině a to především bratrovi Bc. Josefu Dluhošovi rodičům Júlii Dluhošové a Ing. Josefu Dluhošovi, kteří mi po celou dobu studia a psaní této práce poskytovali podporu a zázemí. A proto bych jim tuto práci ráda věnovala.

4 Anotace Předkládaná bakalářská práce se zabývá shrnutím dosavadních poznatků o mohylách a nálezech z hrobů starší doby halštatské v jiţních Čechách z dostupné literatury. Se zaměřením na bronzové šperky. Ústřední částí práce je pak katalog sepsaný na základě literatury zmíněné v samotném textu. Dále pak přehledný výskyt jednotlivých druhů šperků a zobrazení jejich výskytu na mapách. V závěrečné části se nachází srovnání vybraných lokalit a kapitola o pohřebišti v Nynicích v západních Čechách. 1

5 Annotation This bachelor thesis is dealing with an actual resume of knowledge about barrows and findings from the Hallstatt period at the South of Bohemia from the available literature. The main part of the thesis is a catalogue made from literature noticed at the body of a project. We can find also overview of a particular jewellery kinds and delineation on a map. At the and of this project is chosen comparison locations and a charter about necropolis in Nynice at the West of Bohemia. 2

6 Obsah 1 Úvod Doba halštatská Periodizace Historie výzkumu Osídlení a klimatické podmínky Klimatické podmínky Pohřební areály Ploché hroby Mohyla Soupis mohyl z doby halštatské v jiţních Čechách Nálezový inventář jihočeské mohylové kultury Keramika Sklo Zbraně Meče Hroty kopí- oštěpů Sekáče Sekery Noţe Součásti vozu Součásti koňského postroje Uzdy a udidla Faléry a falérky Šperky Jehlice Náhrdelníky Nákrčníky Nánoţní kruhy

7 6.6.5 Náramky Pásové zápony Spony Turbany Zlaté šperky Bronzové nádoby Bronzový závěs s ptáčky Pohřebiště Nynice v západních Čechách Srovnání Diskuse Srovnání druhového zastoupení inventáře na jednotlivých vybraných katastrech Shrnutí Zdroje surovin Závěr Literatura, internetové zdroje Literatura Internetové zdroje Seznam tabulek a map Tabulky Mapy

8 1 Úvod Tato bakalářská práce je zaměřena na shrnutí poznatků o hrobové výbavě doby halštatské v jiţních Čechách za pomoci dostupných zdrojů a literatury. Jedná se tedy především o práci s písemnými prameny k dané problematice tématu, nikoli s hmotnými nalezenými prameny. V její první části se zaměřuji na obecné poznatky o době halštatské nebo o dějinách výzkumu. Ve druhé části je hlavní náplní katalogový seznam jednotlivých lokalit v jiţních Čechách (podle: Dubský1949, Michálek - Fröhlich 1979, Michálek - Fröhlich 1987, Michálek - Zavřel 1996, Beneš Michálek - Zavřel 1999, Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, Menšík Krištuf - Chvojka 2010). Třetí část je pak zaměřena na nalezený hrobový inventář na jednotlivých lokalitách, shrnutí a porovnání zjištěných poznatků. S větším zaměřením na nalezené šperky doby halštatské, jejich základní rozdělení je podle ( Chvojka - Michálek 2011). V závěrečné části se nachází srovnání s pohřebištěm v Nynicich v západních Čechách a nálezů z vybraných hrobů z období Ha C. Pro tuto práci byly stanoveny základní cíle. Shrnutí dosavadních poznatků o tématu a vytvoření soupisu. Vytvoření typologických skupin hrobů dle jejich výbavy a jejich komparace. Vytvoření typologie a chronologie jednotlivých artefaktů a hrobů. Srovnání s vybranými regiony České republiky. Téma této bakalářské práce jsem si zvolila pro hlubší zájem o dobu halštatskou zapříčiněný mohylami, jako výrazným pohřebním a pamětným prvkem mohylové kultury v jiţních Čechách. 5

9 2 Doba halštatská Doba halštatská je doba zhruba mezi lety 800 aţ 480 před naším letopočtem. Dále se toto období označuje Reineckovými stupni Ha C aţ Ha D, zároveň k ní přiřazujeme časný stupeň Lt A ( Venclová a kol. 2008, 26). Dodnes pouţívaný systém ve střední Evropě zavedl Němec Paul Reinecke. Samotný název tohoto období zavedl v roce 1874 švédský archeolog H. Hildebrand a označuje tím starší dobu ţeleznou. Eponymní lokalitou tohoto období je Hallstatt v Rakousku v Solné komoře, kde se mimo solných dolů nachází také pohřebiště s asi 2000 mrtvých, dále se zde zachovaly předměty pro pravěkou těţbu soli a kusy oděvů ( Lutovský - Michálek 2002). V jednotlivých hrobech byla bohatá výbava, s mnoha importovanými předměty (Venclová a kol. 2008, 11). Doba ţelezná plynule přechází z doby bronzové, předznamenává masový nástup ţeleza, rozkvět dálkového obchodu. Jde o období vrcholného rozkvětu antického Řecka. V období starší doby ţelezné roste vliv člověka na přírodu, projevující se odlesňováním a následným pouţitím dřeva při výrobě ţeleza a obraných prvků sídelních areálů. Vyznačuje se také rychlým rozkvětem ekonomiky a společenského prostředí a následných velkých sociálních rozdílů mezi jednotlivými skupinami (Buchvaldek 1985, 160). V této době se jízda na koni stává znakem jistého společenského statusu, projevuje se nejenom vliv klasického antického světa, ale díky kočovným skupinám, k nám byly přinášeny i východní vlivy a prostřednictví výměny za lokální suroviny se pak dostávalo na naše území luxusní exportní zboţí ( Filip 1962, 78). 2.1 Periodizace Jednou z prvních uţívaných periodizací je ta z roku 1820, kterou zavedl Dán Christian J. Thomsen. Byla to metoda tzv. tří period, kterými byly metodicky roztříděny nálezy na dobu kamennou, bronzovou a ţeleznou ( Böhm 1937, 3). Další rozdělení doby bronzové a doby ţelezné do šesti period provedl švédský archeolog Oscar Montelius, kdy nejstarší období I. je v letech B.C. a nejmladší VI. pak B.C. ( Montelius 1986, 125). Na počátku dvacátého století Paul Reinecke toto období ještě 6

10 rozdělil na základní stupně A - D, analogicky také oddělil dobu halštatskou od doby laténské ( Podborský 1979, 126). Tabulka č. 1: Přehled chronologie Absolutní data Dendrodata, 14 C Ha C1 Ha C1a Ha C2 Ha C1b Ha C3 Ha C Ha D1 Ha D Ha D2-D3 Ha D Ha D ( Venclová a kol. 2008, 26) 7

11 3 Historie výzkumu Pro výzkum pohřební výbavy jihočeské mohylové kultury jsou hlavním zdrojem informací artefakty nalezené v mohylách. V jiţních Čechách představují jeden z primárních pramenů. Díky větší hustotě zalesnění byla mohylová pohřebiště zachovanější na rozdíl od okolních regionů, ale zároveň pro své výrazné čnění nad okolní terén a krajinu, byly také od počátku v badatelském zájmu. Zmínky o mohylových pohřebištích v jiţních Čechách se objevují před polovinou 19. století. ( Menšík Křištuf - Chvojka 2010, s.12). Jako na kaţdém začátku i zde se historie bádání odvíjí od náhodných odkryvů, které způsobily neodborné naloţení s artefakty z bohatých hrobů. Prvním plánovaným a snad můţeme říci, ţe i odborným výzkumem se stal výkop v Plavu u Českých Budějovic, započatý roku 1866 ( Venclová a kol., 2008, s.14). Za jednoho z nejaktivnějších v bádání můţeme označit Josefa Ladislava Píče, který s Jindřichem Rychlým 1 provedl řadu neúplných výkopů na těchto lokalitách: Hánov 1895, Řepeč 1880 nebo Křtěnov v letech a mnoha dalších ( Venclová a kol. 2008, 14). Po výzkumech Josefa Ladislava Píče přicházejí výzkumy vedené muzeem v Českých Budějovicích, kdy probíhá například výzkum lokality Hosty (Venclová a kol. 2008, s.14). Další výzkumy probíhaly pod vedením muzea v Táboře. Táborsko je oblastí bohatou na mohylová pohřebiště a to zejména v povodí řeky Luţnice a říčky Smutné. Kdy jsou hlavními představiteli archeologického výzkumu Jan Karel Hraše, Josef Ladislav Píč, Bedřich Dubský. Dalšími badateli v oblasti jihočeských mohyl jsou A. Stocký nebo J. Böhm, kteří působili na Strakonicku a Josef Švehla působící na Táborsku. Ze současných badatelů to jsou pak Jan Michálek, Jiří Fröhlich. Ondřej 1 V archeologickém slovníku je pak jméno uvedeno ve své původní formě Richlý (Sklenář 2005, s.477). 8

12 Chvojka a mnoho dalších spolupracovníků z řad profesionálů i neprofesionálů (Chvojka Krištuf Menšík 2010). 9

13 4 Osídlení a klimatické podmínky Evropské území osídlené halštatskou kulturou se dělí na dva okruhy západohalštatský a východohalštatský. Většina území Čech je řazena do západního okruhu. Kultura bylanská se nacházela ve středních a severozápadních Čechách a halštatská mohylová kultura v jiţních a západních Čechách. Na východě se pak nacházela slezkoplatěnická kultura, která patří do okruhu kultury luţických popelnicových polí, do něj dál na severozápadě a na severu Čech a v severní části středních Čech patří kultura billendorfská ( Venclová a kol. 2008, 13). Na základě dochovaných nálezů můţeme říci, ţe během přechodu z doby bronzové do doby halštatské nedochází k výraznému stěhování nebo střídání obyvatelstva, ale ţe je zde z přirozeného kontinuálního vývoje (Podborský 1979, 157). Osídlení jiţních Čech v době halštatské se soustřeďuje v povodí střední Otavy, v povodí Volyňky, Vltavy, Luţnice a jejího severního přítoku říčky Smutná na jihu a západně od Českého Krumlova v povodí Kájovského potoka. Zcela neosídlená zůstaly regiony Třeboňsko, Jindřichohradecko a území mezi Horaţďovicemi a Nepomukem ( Venclová a kol. 2008, 67). Ve stupni Ha D2- Lt A se osídlení v jiţních Čechách dramaticky nemění, posouvá se jen severozápadní hranice do západní části středního toku Otavy a do povodí Lomnice a Skalice, kde osídlení zaujímalo oblasti dnešního Prácheňska, Blatenska, Březnicka. Stále neosídlené zůstávají oblasti Pelhřimovska, Jindřichohhradecka, Třeboňsko a samotná oblast Šumavy ( Michálek 2007, 60). 4.1 Klimatické podmínky Na začátku doby halštatské dochází k pozvolné změně klimatu, jedná se o přechod z teplé suché fáze do chladnější fáze. Radiokarbonová data z ledovců tuto změnu kladou do BC (Venclová a kol. 2008, 30). Tato změna mohla být jedním z faktorů. Které ovlivnily hustotu osídlení ve výše poloţených oblastech. 10

14 5 Pohřební areály Pohřební areály mohou být dvojího typu. Hlavní dělení je na mohylová pohřebiště a na ploché ţárové hroby, podle některých badatelů by měly být v období Ha C- Ha D1 všechny hroby mohylové a to na základě výzkumu v Nynicích v západních Čechách, kde velmi řídké rozmístění jednotlivých hrobů naznačuje právě tuto variantu ( Venclová a kol. 2008, 78). Samotné mohyly jsou vzácně ve velkých skupinách, převáţně se vyskytují osaměle nebo v menších skupinách o 2-5 mohylách. Zatím největším mohylníkem v jiţních Čechách je dochovaných 96 mohyl v lese v místě nazvaném Hroby u Křtěnova, kde se předpokládá, ţe mohlo být mohyl ( Michálek 2007, 59). V pozdějším období Ha D2/3 se začínají objevovat pohřby do plochých hrobů, ukládané zpravidla do vlastních oddělených pohřebišť, přesto se vyskytují i v prostoru starších mohylových pohřebišť ( Venclová a kol. 2008, 137). V tomto typu hrobů převládá ţárový pohřební ritus, ale vyskytují se i vzácně kostrové pohřby. Z jiţních Čech jsou známy z oblastí Strakonicka, Blatenska, Březnicka a Písecka, méně jich bylo nalezeno na Táborsku a Českobudějovicku (Venclová a kol. 2008). 5.1 Ploché hroby Malá jamka kruhovitého, oválného nebo podlouhlého tvaru vyplněná půdou promíchanou se zbytky uhlíků, popelu a zbytky nespálených kůstek spolu s přepálenými milodary. Kůstky jsou někdy umístěny v keramické nádobě, někdy překryté miskou, většinou se, ale vyskytují bez ničeho jen vysypané v jamce. V hrobech byly ukládány výrazně menší počty keramiky, spíše jen její zlomky nebo jejich části ( Venclová a kol. 2008, ). 5.2 Mohyla Mohyla je pohřeb krytý kruhovitou stavbou někdy mírně oválného půdorysu, v jiţních Čechách se vyznačují velkými rozměry mohou dosahovat 20 metrů v průměru 11

15 a dvou metrů na výšku, velmi vzácně 3-4 na výšku. Jejich samotná vnitřní konstrukce je z hlíny nebo kamene někdy i ze dřeva, je tvořena nejčastěji dvěma obvodovými věnci z kamene. Dále pak jsou z kamenného pláště a kamenné kupy ( ve starší literatuře uváděna jako kuţel), nebo můţe být tvořena hliněným náspem. V západních Čechách se vyskytují zahloubené komory v jiţních Čechách se nevyskytují ( Venclová a kol. 2008, 79). Uvnitř mohyl se nacházejí birituální pohřby. Kostrové pohřby jsou zastoupeny velmi zřídka, spíše se objevují ţárové pohřby, které jsou pozůstatkem přecházejícím z doby bronzové z kultury popelnicových polí (Michálek 2007, 59). Neexistuje pravidlo pro ukládání samotného pohřbu v mohyle, jak kostrový tak ţárový pohřeb mohl být uloţený v centrální části mohyly, tak i na jejím obvodu jediné co se dá označit za dodrţovaný zvyk je ukládání hlavou k severu. Nebylo neobvyklé, ţe do mohyl doby halštatské se v mladších dobách: mladší doba laténská, starší době římské a raném středověku druhotně ukládaly nové pohřby jako v případě Dobřejovic, okr. České Budějovice ( Beneš Michálek Zavřel 1999). Výbavou v mohylách je většinou velké mnoţství keramiky, součásti koňských postrojů, nebo vozů, předměty osobní potřeby, zbraně a šperky. Velké mohyly, které můţeme nazývat kníţecími dosahují impozantní výšky. Příkladem je toho mohyla v Hradišti u Písku, která dosahuje 42x20 metrů v průměru a aţ 2 metry na výšku, ve které byly uloţeny dva pohřby, starší pohřeb muţe a mladší pohřeb ţeny, mohyla byla zkoumána v roce Měla vnitřní kamennou konstrukci s obdélníkovitou pohřební komorou, která mohla být původně vyloţena dřevem a procházela celou mohylou aţ k vrcholu (Michálek 2007, 61). Takovéto kníţecí mohyly stály většinou osamoceně v krajinném reliéfu na okraji nebo nedaleko mohylových nekropolí. Mohla nastat výjimka a podobná mohyla byla pak umístěna v samém centru mohylového pohřebiště. Zdroje pro kameny nepocházely z větší vzdálenosti neţ 2 km, jak bylo dokázáno analýzou z kamenných plášťů mohyl z Oldřichova nebo Protivína ( Michálek 2007, 60). 12

16 5.3 Soupis mohyl z doby halštatské v jiţních Čechách 2 1. Albrechtice nad Vltavou, okr. Písek V lese Kopanina se nachází skupina 15 mohyl, další skupina 15 mohyl se nachází na návrší V kopcích, tato skupina je zničena orbou. Obě skupiny jsou datovány od střední doby bronzové aţ po dobu halštatskou ( Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 31). Ve druhé mohyle nalezen nánoţník, ţelezný oštěp, nůţ, dva ţelezné noţe, střepy z hrubých nádob ( Dubský 1949, 189). 2. Babín, okr. Klatovy Sedm roztroušených mohyl, 1931 zkoumaná nejniţší, která měla v průměru. 8 metrů, výška 75 centimetrů, pod jednoduchým kuţelem nalezeny zlomky keramických nádob, v západním okraji ţelezný hrot kopí s tulejí a širším listem, halštatská keramika, zdobené pod hrdlem svislými rýhami, jedna zdobená miska s krokvicemi uvnitř (Dubský 1949, 185). 3. Bezdědovice, okr. Strakonice V literatuře bývá vedena pod lokalitou Dobšice, nachází se zde jedna mohyla ( Michálek - Fröhlich 1979, 16.). 4. Bílsko, okr. Strakonice Osamocená mohyla ( Michálek- Fröhlich 1979, 16; Fröhlich 2003). 5. Boletice, okr. Český Krumlov Jihozápadně od Chvalšin dnes jiţ neexistující mohyly. Jiţní svah vrchu Raciberk celkem 6 mohyl o průměru 6-8 metrů a výšce 0,5-1 metr, v dnešní době nejsou jiţ patrné. Trať 3 Weiherbühel skupina 10 menších mohyl z období střední doby 2 Soupis byl vytvořen na základně literatury: Dubský1949, Michálek - Fröhlich 1979, Michálek - Fröhlich 1987, Michálek - Zavřel 1996, Beneš Michálek - Zavřel 1999, Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, Menšík Krištuf - Chvojka Traťové jméno je jméno pomístní, ve většině případů lidového původu (Spal 1999, s.178 in Beneš Michálek - Zavřel 1999). 13

17 bronzové aţ halštatské, mohyly jsou porušeny. Trať Pfarrwald skupina mohyl na svahu lesa v jedné stopy po starším výkopu ( Michálek- Zavřel 1996, 37-38). 6. Blehov- Zbislav, okr. Písek Jedna halštatská mohyla, která byla zkoumána na poli pana Ţelezného, na stejné lokalitě pak bylo zjištěno i ţárové pohřebiště s hrobovými jámami obloţenými kameny ( Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 31 a 70). 7. Boudy, okr. Písek Skupina 10 mohyl v lese Malý kosatín ( Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 31; Frohlich 2003). 8. Bratronice, okr. Strakonice Jedna zničená mohyla ( Michálek - Fröhlich 1979, 16). 9. Březí u Týna nad Vltavou, okr. České Budějovice Za osadou Podhájí skupina asi 30 mohyl ( Beneš Michálek - Zavřel 1999, 38). V jedné z nich byl nalezen ţelezný noţík ( Dubský 1949, 187; Fröhlich 2003). 10. Čakovec, okr. České Budějovice V lese vedle silnice Jankov- Čakovec se nachází skupinka mohyl z doby halštatské aţ laténské (Beneš Michálek - Zavřel 1999, 62). 11. Čejetice, okr. Strakonice Zničená mohyla z doby halštatské aţ laténské ( Michálek - Fröhlich 1979, 16; Fröhlich 2003). 12. Čepřovice, okr. Strakonice V lese Brdo se nachází skupina mohyl, dále pak na kraji lesa jedna zničená mohyla ( Michálek - Fröhlich 1979, 16-17). 14

18 13. Čichtice, okr Strakonice V jedné ze 65 mohyl doby bronzové byl nalezen střep z doby halštatské a jeden střep s rastrovou výzdobou. Ve starší literatuře uváděno pouze 35 mohyl ( Michálek - Fröhlich 1979, 19). 14. Dobev. Okr. Písek Na louce u potoka se nacházela velká mohyla o průměru 12 metrů a výšce 75 centimetrů, nadzemní část sloţená ze čtyř vrstev velkých kamenů, její věnec je nepravidelný. V severní časti v hloubce 1,2 m ţároviště s půdorysem do čtverce o straně 2,8 metru, pod ţároviště vrstva 10 centimetrů zarudlého jílu, na jiţní straně pak ţárový pohřeb s hrotem kopí a keramikou ( tři misky). Nedaleko mohyly bylo pět míst, označených vyčnívajícím kamenem, jednalo se o ţárové hroby s nálezem halštatské keramiky (Dubský 1949, 186). 15. Dobešice, okr. Písek Skupina 4 mohyl a jedna osamocená mohyla umístěna blíţe k silnici. Průměr mohyly byl 8,6 metrů a vysoká byla 1,5 metru. Mimo pohřbu doby halštatské, další pohřby a to ze střední doby bronzové a mladší doby bronzové, mohyla byla zkoumána uţ roku 1933 Bedřichem Dubským a následně pak v letech A. Benešem ( Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 32). Na niţším vrcholu kopce Slavná hora se nacházejí tři pozdně halštatské aţ laténské mohyly ( Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 31). V roce 2004 byla zkoumána mohyla 1/73, tato mohyla měla v průměru 8 metrů a 20 centimetrů na výšku, hrobová komora obsahovala ţárový pohřeb, konstrukce mohyly byly tvořena kamenným pláštěm ( Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 70). Další skupina asi 15 mohyl ze střední doby bronzové a z doby halštatské, značně narušeny orbou ( Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 32). 16. Dobronice u Bechyně, okr. Tábor Petrovina je mohylové pohřebiště kde se z původních asi 50 mohyl dochovalo kolem 40 mohyl, většina z nich je porušena dřívějšími výzkumy, průzkumy prováděny J. K. Hrašem a J. L. Píčem. Mohyly jsou datovány do střední doby bronzové a halštatské. V poloze Dlouhý vrch skupiny mohyl, přesný počet není 15

19 lokalizovaný (Menšík Krištuf - Chvojka 2010, 27-29). Neznámý počet mohyl v poloze Dlouhý vrch a v poloze Keslík. 17. Dobřejovice, okr. České Budějovice V poloze nazvané Zadní pláně se nachází 5 mohyl z doby halštatské s dodatečnými středověkými nálezy ( Beneš Michálek - Zavřel 1999). 18. Domanice, okr. Strakonice V mohyle knoflíky halštatského typu ( Dubský 1949, 186), dnes zničená ( Michálek - Fröhlich 1979, 19). 19. Draţejov, okr. Strakonice Velká mohyla s vyčnívajícími kameny, ze které je moţný původ hadovité sponky ( Dubský 1949, 186)., v roce 1979 označená jako zničená ( Michálek - Fröhlich 1979, 19 ). 20. Draţičky, okr. Tábor V poloze Na rybníčkách rozsáhlé mohylové pohřebiště, mohyly jsou uspořádány do 8-10 řad směrem východ- západ, dříve uváděný počet byl 100 mohyl, při povrchové prospekci v roce 2010 bylo lokalizováno 78 mohyl. Řada mohyl poničena výsadbou stromů a lesní cestou ( Menšík Krištuf - Chvojka 2010, 34). 21. Drouţetice, okr. Strakonice Tři erodované mohyly, u jedné mohyly zachován ještě věnec, u všech nalezeny střepy těţkých nádob ( Dubský 1949, 186; Michálek - Fröhlich 1979, 19). 22. Dubné, okr. České Budějovice V lese Kotlov skupina mohyl ze starší doby bronzové aţ doby halštatské v literatuře uvedeno jako Lipí (Beneš Michálek - Zavřel 1999, 63). 23. Hanov, okr. Písek V poloze v lese Čábelky se nachází asi 20 mohyl z doby bronzové a doby halštatské. Mezi lety 1870 a 1896 zde zkoumal tři mohyly J. K. Hraše, který 16

20 zkoumal v roce 1895 i velkou halštatskou mohylu, která se nachází ve stejné poloze jako předešlá skupina ( Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 32). 24. Hluboká nad Vltavou, okr. České Budějovice Necelé tři kilometry od kaple v obci Chlumec na jihovýchod se nachází skupina 7 mohyl ( Beneš- Michálek- Zavřel 1999, 46). V poloze Uhliště pak dvě samostatné mohyly ze starší doby bronzové aţ halštatské (Beneš Michálek - Zavřel 1999, 46-47). 25. Holušice, okr. Strakonice Tři halštatské mohyly a jedna zničená v poloze Sedlická obora ( Michálek - Fröhlich 1979, 20). 26. Homole, okr. České Budějovice Mohylu dnes jiţ nelze určit v terénu (Beneš Michálek - Zavřel 1999, 64). 27. Horky u Tábora, okr. Tábor Dříve zde byla mohyla, byla porušena při stavbě ţelezniční tratě ( Menšík Krištuf - Chvojka 2010, 41). 28. Hosty, okr. České Budějovice Necelé dva kilometry jihozápadně od kaple v obci se nacházelo 9 mohyl, z toho 5 jich je dnes zničeno, zhruba 150 metrů od této skupiny na okraji lesíka jedna neporušená osamocená mohyla. Severně od samoty Močín skupina 10 mohyl. Největší skupina asi 78 mohyl se nachází 1,5 km od středu obce směrem na jihozápad (Beneš Michálek - Zavřel 1999, 52-53). 29. Hradiště, okr. Písek Dvě časně laténské mohyly odstraněné roku 1858 ( Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 32). Na návrší Na Čapíku tři mohyly s pohřby z doby halštatské s dodatečnými pohřby z doby římské ( Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 32). Větší z mohyl v poloze na Dolinách měla mít rozměry 41, 8 x 21, 3 metru, druhá mohyla měla být uţ na konci 19. století zcela rozvezena orbou, obě mohyly měly dosahovat dvou metrů na výšku. Tři mohyly z polohy Na čapíku byly prokopány jiţ v

21 století, první prokopaná mohyla měla pravděpodobně obsahovat kamennou hrobovou komoru se zbytky ţárového pohřbu. Další mohyla měla mohutnou kamennou konstrukci, mezi jejími kameny byla černě zbarvená vrstva s uhlíky, naopak u poslední mohyly se pod touto vrstvou nacházela ještě vrstva říčního písku ( Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 72). 30. Hvoţďany, okr. Tábor Na mohylovém pohřebišti v poloze Hošková bylo původně uváděno 72 mohyl. Nové výzkumy objevily aţ 100 mohyl (Chvojka a kol. 2011). V původních záznamech uvádí Dubský 5 mohyl jako mohyly z doby halštatské. V mohyle č. 1 byla nalezena bubínková spona, ţelezný hrot a perla s vlnitou vloţkou. Mohyla č. 3 byla konstruovaná pouze z hlíny, v ní byla keramika s rastrovou výzdobou. V mohyle číslo 9 se nacházely dva halštatské knoflíky, z mohyly 17 pochází bronzový turban, v poslední mohyle č. 18 byl torques a dvě ţelezné kopí ( Dubský 1949, 187). Dvě mohyly byly zkoumány v roce 1934 expedicí z americké univerzity Harward ( Menšík Krištuf - Chvojka 2010, 43). Poloha Na blátě je oblast se 44 mohylami uspořádaných do nepravidelných řad, směrem východ- západ. Datovaných do doby bronzové, halštatské a raného středověku, některé z mohyl jsou narušeny staršími průniky. Mohylové pohřebiště v poloze Obůrka, je dnes zaniklé důsledkem zemědělské činnosti ( Menšík Krištuf - Chvojka 2010, 47). 31. Chrášťovice, okr. Strakonice Tři zničení mohyly, na okraji Pavelkova lesíka se nacházely dvě mohyly. Několik kroků od předchozích mohyl 1 mohyla z doby halštatské s dodatečným středověkým pohřbem, v roce 1977 zničena buldozerem, v polní trati U Malduch jedna zničená mohyla. V poloze Kučerův pahorek tři mohyly z doby halštatské a laténské, U doubku dvě mohyly, jedna zkoumána Bedřichem Dubským ( Michálek - Fröhlich 1979, 21-24). 32. Chvaletice, okr. Písek Asi 20 mohyl, prozkoumáno 6 mohyl roku Jihovýchodně od této skupiny skupina 11 mohyl, tři mohyly z této oblasti zasahují jiţ do oblasti Protivín ( Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 32). 18

22 33. Chvalšiny, okr Český Krumlov Na Mlýnském vrchu se nacházely mohyly ve dvou skupinách po 4 a 6. Mohyly mají v průměru 3-6 metrů a výšku do 1 metru, asi 2 kilometry od kostela v obci skupina zničených mohyl ( Michálek - Zavřel 1996, 39-40). 34. Javornice, okr. Prachatice Dvě velké mohyly se střepy halštatské keramiky ( Dubský 1949, 186) v roce 1987 označeny jako zničené, Bedřich Dubský tuto lokalitu uvádí jako Dub ( Michálek - Fröhlich 1987, 19). 35. Jemnice, okr. Strakonice V části lesíka V liškách jedna osamocená halštatská mohyla ( Michálek - Fröhlich 1979, 24-25). 36. Kájov, okr. Český Krumlov Jedna zničená mohyla, nelze ji přesně identifikovat ( Michálek - Zavřel 1996, 41; Fröhlich 2003). 37. Katovice, okr. Strakonice Jedna zničená mohyla, Dubský ji uvádí jako Pracejovice ( Michálek - Fröhlich 1979, 25). V roce 1931 zkoumá Bedřich Dubský mohylu o průměru 8 metrů a výšky 1 metr, její věnec byl nepravidelný, kuţel z menších kamenů v jedné vrstvě, zbytek výšky navršen z písčité prsti (Dubský 1949, 186). V jiţní části nález zarudlé písčité vrstvy, zřejmě ţároviště, samotný pohřeb 50 centimetrů pod povrchem, šlo o mělkou jamku o průměru 50 centimetrů a hloubky 20 centimetrů, na dně byla vrstva popelu s uhlíky a jednou nespáleno kostí, rozbitou velkou nádobou, ve které mohl být původně samotný popel, její fragmenty se nacházely při povrchu mohyly,keramika byla na povrchu svisle kanelurovaná, dále byly nalezeny 3 misky s potuhovaným povrchem, zdobené podélnými jamkami ( Dubský 1949, 187). 38. Kestřany, okr. Písek Zhruba 30 mohyl, které jsou rozptýleny v lese s pohřby z doby halštatské. Některé mohyly byly porušeny při neodborném zásahu hledačů kovů (Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 32). 19

23 Dvě halštatské mohyly v lese Horný ( Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 33). 39. Klínovice, okr. Strakonice Roku 1926 mohyla rozebrána majitelem pozemku, Dubský zde nachází jen střepy z misek ( Dubský 1949, 186; Michálek - Fröhlich 1979, 25). 40. Koloměřice, okr. České Budějovice Nachází se zde tři mohyly, které jsou podle (Beneš Michálek - Zavřel 1999, 54) datovány do eneolitu aţ starší doby bronzové, střední a mladší doby bronzové, doby halštatské i raného středověku. 41. Kosovice, okr. České Budějovice Jedna zničená mohyla, v terénu stopy po dalších zničených mohylách 4-5 (Beneš Michálek - Zavřel 1999, 71). 42. Kostelec, okr. České Budějovice Původně bylo v poloze Na pahorku, asi půl kilometru od kostela v obci 28 mohyl, dnes jsou mohyly zcela zničeny a zahlazeny orbou (Beneš Michálek - Zavřel 1999, 36). 43. Kostelec nad Vltavou, okr. Písek Velká mohyla se ţárovým pohřbem, obsahující bronzovou jehlici a keramické střepy. Zničena při stavbě silnice ( Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 33). 44. Krašovice, okr. Písek Téměř rozrušené mohyly orbou s dodatečným halštatským pohřbem ( Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 33). 45. Krč, okr. Písek Pravděpodobně nedochovaná halštatská mohyla ( Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 33). 46. Křepice, okr. Strakonice Jedna osamocená mohyla podle soupisu z roku 1979 ( Michálek - Fröhlich 1979). 20

24 47. Křtěnov, okr. České Budějovice Březí u Týna nad Vltavou, skupina 96 mohyl od starší doby bronzové po dobu laténskou ( Beneš Michálek - Zavřel 1999, 55 ). 48. Kuřimany, okr. Strakonice V roce 1979 uváděna jedna zničená mohyla ( Michálek - Fröhlich 1979, 26). 49. Láz, okr. Strakonice Jedna halštatská mohyla necelý kilometr od středu Lázu. Na bývalém poli pana Vojty skupina mohyl jedna z nich zničená. Na bývalém pozemku F. Kouby skupina mohyl, Dubský pak uvádí pouze dvě mohyly, poblíţ kterých byly nalezeny halštatské střepy. Na návrší nad Rojickým rybníkem jedna zničená mohyla ( Michálek - Fröhlich 1979, 26-28). 50. Lékařova Lhota, okr. České Budějovice Kopec Matky Boţí dnes jiţ neexistující mohyly, stejně tak mohyly Na Kozinci, vyskytující se v n. v. 418 metrů (Beneš Michálek - Zavřel 1999, 61-62). 51. Leskovice, okr. Strakonice Skupina roztroušených mohyl ( Michálek - Fröhlich 1979, 28-29). 52. Lidmovice, okr. Strakonice Asi 1250 metrů jihovýchodně od kostela v obci Skočice, jedna zničená mohyla, v literatuře uváděná většinou jako Skočice ( Michálek - Fröhlich 1979, 30). 53. Lhota Samoty, okr. Tábor Jedna mohyla zkoumána dříve ve 30. letech 20. století, nachází se asi 50 metrů jiţně od Vávrovského rybníka ( Menšík Krištuf - Chvojka 2010, 51). 54. Malenice, okr. Strakonice Mohyla na pahorku, probádána A. Stockým ( Michálek - Fröhlich 1979, 30). 21

25 55. Maršov u Tábora, okr. Tábor Osamocená mohyla, dnes porušená archeologickým výzkumem, některé kameny pouţity dělníky na opravu cesty ( Menšík Krištuf - Chvojka 2010, 52; Menšík 2008, 42). 56. Milejovice, okr. Strakonice Podle zpráv majitel pozemku rozvezl mohylu velkých rozměrů s velkým mnoţstvím keramických střepů (Dubský 1949, 186). Dvě mohyly necelé dva kilometry východně od kapličky v Milejovicích z doby halštatské aţ laténské, ve starší literatuře uváděny jako Kuřimany ( Michálek - Fröhlich 1979, 31). V poloze U dobré vody dvě skupiny po čtyřech mohylách. 57. Mladějovice, okr. Strakonice Původně tři mohyly, dnes zničeny lomy ( Michálek - Fröhlich 1979, 31). 58. Mnichov, okr. Strakonice Na bývalém poli pana Jánského jedna zničená mohyla. Na čihadle pak jedna mohyla z doby halštatské aţ laténské ( Michálek - Fröhlich 1979, 32). 59. Modlešovice, okr. Strakonice V trati Na vyhlídkách leţí tři mohyly, z toho dvě jsou zničeny a západně od Modlešovic směrem k Hajské se nacházely čtyři zničené mohyly z doby halštatské ( Michálek - Frohlich 1979, 32-33). Dubský uvádí, ţe na poli za vesnicí byly dvě mohyly, jejich horní kuţele byly odstraněny, v jedné nalezeny tři oblasti se střepy a zbytky popela s nespálenými kostmi, jeden střep z hrncovité, dobře vypálené nádoby, hnědé barvy se svislými rýhami, jiné z tvrdých nádob s plastickou výzdobou, ostatní střepy z rastrované misky ( Dubský 1949, 186 ). 60. Modrá Hůrka, okr. České Budějovice Dříve označováno jako Bzí, na lokalitě se nacházely dvě mohyly, dnes jsou zaniklé (Beneš Michálek - Zavřel 1999, 35). 22

26 61. Nišovice, okr. Strakonice Na bývalém Vetíškově poli na pravé straně od silnice do Litochovic z Volyně leţely tři zničené mohyly, ve starší literatuře uváděny pod lokalitou Volyně ( Michálek - Fröhlich 1979, 33). 62. Nedabyle, okr. České Budějovice V poloze Panský les je 13 mohyl ze starší doby bronzové a doby halštatské (Beneš Michálek - Zavřel 1999, 65). 63. Nemějice, okr. Písek Asi 26 mohyl ze starší doby bronzové a doby halštatské, zkoumány J. L. Píčem roku V poloze Na Hůrce pak skupina 15 mohyl ( Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 33). Ze 33 zdokumentovaných mohyl v roce 1894, prokopal devět z nich Josef Ladislav Píč, několik mohyl bylo jiţ v tomto období poničeno a jejich kameny pouţity na stavbu cesty. Mohyla I měla pravděpodobně vnitřní kamennou komoru, nad kterou byl kamenný kuţel, její průměr byl 10 metrů a výška 130 centimetrů, mohyla II byla o něco menší a měla také kamenný plášť a kamennou komoru, obsahovala 4 ţárové pohřby. V mohyle V byla z kamenů sestavena skříňka, číslo VII měla konstrukci ze dvou věnců. Mohyla XIII byla jedna z větších, její průměr byl 10 metrů a výška kolem jednoho metru a 40 centimetrů. Mohyly XX a XXII byly z menších jejich průměr byl 6 a 5 metrů a výška 1 a 0,4 metru. Poslední mohyla číslo XXIV měla vnitřní kamenný věnec, v průměru měla 5 metrů a na výšku 0,8 metru ( Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 74). 64. Netolice, okr. Prachatice V místě nazvaném Krtelský les se nachází skupina 10 mohyl, ve starší literatuře vedeno jako Krtely. V lese Na slouních, skupina 19 mohyl, které jsou uspořádány do čtyř řad orientovaných východ- západ. Jedna z mohyl prokopána na začátku 20. století ( Michálek - Fröhlich 1987, 21). 65. Nevězice, okr. Písek Zničená časně laténská mohyla, z níţ je nález malého turbanovitého náramku o průměru 12,6 centimetrů ( Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 33).. 23

27 66. Nová Ves u Protivína, okr. Písek Zde se nachází zhruba 25 mohyl v lesní trati Šindelna a jedna zničená mohyla pravděpodobně z doby halštatské v lesní trati Diviška ( Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 33-34). 67. Nuzice, okr. České Budějovice V lese Celiv skupina mohyl, ze které byla jedna mohyla zničena (Beneš Michálek - Zavřel 1999, 71). 68. Obora, okr. Prachatice Ve středu lesa Pařezí 9 mohyl z doby halštatské ( Michálek - Fröhlich 1987, 23). 69. Olešník, okr. České Budějovice Původně uváděn počet mohyl kolem 15-20, dnes jsou zničeny ( Beneš Michálek - Zavřel 1999, 39). 70. Oldřichov, okr. Písek Po zaměření zde bylo nalezeno 8 mohyl skoro zničených zemědělskou orbou, částečný výzkum zde prováděl J. Michálek a J. Fröhlich v roce 1973 ( Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 34). 71. Opalice, okr České Budějovice Dnes zahlazených 12 mohyl ze střední doby bronzové, doby halštatské a doby laténské (Beneš Michálek - Zavřel 1999, 64). 72. Opařany, okr. Tábor Dvě rozrušené mohyly, v první byl nalezen bronzový krouţek, turbanovitý kruh, diadém ze zlatého plechu, dvě zlaté náušnice. V druhé mohyle nalezeny bronzové zdobené plíšky, bronzové hřebíky se širokými hlavičkami, ţelezné krouţky, kování a obroučky ( Dubský 1949, 188). Z druhé mohyly také pochází nález meče a litého náramku ( Chvojka Michálek 2011). Výzkumy zde prováděl Josef Ladislav Píč a V. Landa v roce 1899, mohyly se nacházely asi 700 metrů jiţně od středu obce ( Menšík Krištuf - Chvojka 2010, 55). 24

28 73. Paračov, okr Strakonice Na návrší Oupeřová se nacházela jedna zničená mohyla, v její blízkosti byla prozkoumána chata ( Michálek - Fröhlich 1979, 34). 74. Paseky, okr. Písek Zde je 7 mohyl v lesní části zvané Nad Beránkem, výzkum zde v roce 1894 prováděl Josef Ladislav Píč. Dále v lesní trati Nad Beránkem se nachází 6 mohyl z doby halštatské, ze kterých v roce 1930 zkoumal jednu Bedřich Dubský ( Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 34). 75. Pašovice, okr. České Budějovice U cesty z Pašovic do Hostů byla původně jedna mohyl, dnes zničená (Beneš Michálek - Zavřel 1999, 56). 76. Plav, okr. Budějovice V roce 1877 bylo zjištěno 32 mohyl a ve stejném roce bylo i několik z nich prokopáno, pocházejí z nich keramické nádobky, dva turbany, spona se spirálou ( Dubský 1949, 188). 77. Pořeţany, okr. České Budějovice Původně čtyři mohyly z doby halštatské, dnes zničeny (Beneš Michálek - Zavřel 1999, 71; Fröhlich 2003). 78. Přední Zborovice, okr. Strakonice Poničená mohyla od majitele pozemku, mezi kameny nalézány keramické potuhované střepy (Dubský 1949, 186; Michálek - Fröhlich 1979, 35). 79. Přešťovice, okr. Strakonice Jedna osamocená mohyla na vrchu asi 600 metrů jihovýchodně od kapličky v obci, v její blízkosti se nalézá ţárové pohřebiště z doby římské ( Michálek - Fröhlich 1979, 35). V hlučinách se nalézají tři téměř zničené ( v roce 1979) mohyly z doby halštatské aţ laténské, v literatuře je můţeme naleznout i pod označením Kbelnice ( Michálek - Fröhlich 1979, 35-36). 25

29 80. Protivín, okr. Písek V lese Bor skupina 20 mohyl, v 1. mohyle byly nalezeny tuhované střepy, v druhé mohyle pak pod kuţelem ţárový pohřeb, čtyři duté náramky s jehlicí, keramické střepy. Ve třetí mohyle pod jádrem konstrukce, nalezen ţárový hrob, střepy s páskovou výzdobou a kus náramku, ve čtvrté mohyle byl na vrcholu nalezen kámen, v něm byly zjištěny stopy ţeleza a brousek, na dně mohyly pak dva noţe a oštěp spolu s několika nádobami. Pátá mohyla byla s mohutným jádrem, pod ním nalezeny kousky bronzu a střepy, v šesté mohyle pod jádrem zjištěn ţárový pohřeb se střepy (Dubský 1949, 188). V lese Obora dvě halštatské mohyly roku 1970 prozkoumány Antonínem Benešem, následně odstraněny při stavbě silničního obchvatu ( Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 34). Ze záchranného výzkumu z roku 1970 vyplívá, ţe mohyla 1 měla průměr 13,6x 11,5 metru s delší stranou orientovanou na západ, obsahovala dřevěnou komoru do čtverce o stranách 3 x 3,3 metru, druhá zkoumaná mohyla byla delší stranou orientována k severovýchodu a její rozměry byly 14,3 x 13,3 metrů, na výšku mohyla měřila jeden metr, pod hliněným náspem byla kamenná konstrukce obdélného tvaru, pod touto konstrukcí, byla samotná hrobová komora. Hrobová komora byla zkoumána amatérskou sondou v roce 1923, naštěstí samotná výbava nebyla porušena (Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 75). Byl zde nalezen ţelezný meč v pochvě s jazylkovitou rukojetí a trnem a dvě krouţkové udidla (Beneš 1972). 81. Putim, okr. Písek Halštatská mohyla se sekundárním pohřbem z raného středověku, zkoumána Bedřichem Dubským roku Dále pak skupina 3 mohyl silně porušených orbou (Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 35; Fröhlich 2003). 82. Radětice, okr. Tábor V poloze 300 metrů severně od hájovny Soví nalezeny dvě mohyly, obě mohyly prokopány (Menšík Krištuf - Chvojka 2010, 63). 83. Radošovice, okr. České Budějovice Od roku 2001 do roku 2002 zde probíhal záchranný výzkum, při kterém byla ve dvou ze tří mohyl zjištěna přítomnost předmětů z doby halštatské. Přesněji 26

30 v mohylách 1, kde byly nalezeny zlomky dvou menších soudkovitých nádob a zlomky misky s ostrým lomem a část menší misky. Další nálezy byly pak v mohyle číslo 3, kde byly dva halštatské pohřby. První obsahoval čtyři nádoby a to misku, soudkovitou nádobu, lţičku a lahvovitou amforku, druhý pohřeb pak obsahoval dvě misky a nádobu hrncovitého typu (Chvojka Michálek - Zavřel 2011, 43-47). 84. Rataje, okr. Tábor V Borečném bylo podle J. K. Hraše, který zde prováděl výzkum 42 mohyl, roku 1870 v jedné z nich nalezen ţelezný meč, oštěp. V další z mohyl nalezeny potuhované nádoby a ţelezný noţík, jiné ze zkoumaných mohyl byly v době průzkumu označeny jako prázdné. V jedné z dalších mohyl pak byla nalezena keramická nádoba s nespálenými kůstkami, ţelezný hrot kopí, noţík, dva ţelezné kruhy a několik střepů ( Dubský 1949, 189). V průzkumu z roku 2009 zjištěny jen 3 mohyly (Menšík Krištuf - Chvojka 2010, 72). Na louce pana Zemana osamocená mohyla z doby halštatské. U cesty do Kozína byl roku 1870 nalezen ţárový hrob, nelze s jistotou určit, zda šlo o plochý hrob nebo o mohylu ( Menšík Krištuf - Chvojka 2010, 80). 85. Rojice, okr. Strakonice Jedna mohyla na bývalé louce pana Hoštičky, na poli severně od obce pak leţí jedna osamocená mohyla z doby halštatské (Michálek - Fröhlich 1979, 36). 86. Rovná u Strakonic, okr. Strakonice Kostrový pohřeb s nálezem dvou bronzových turbanů, potuhované střepy (Dubský 1949, 189). V soupisu z roku 1979 dvě mohyly v lokalitě Sedlina (Michálek - Fröhlich 1979, 36-37). Nejnovější výzkum byl proveden v roce 2012 v rámci projektu: Pohřební monumenty společenských elit doby ţelezné. Výzkum vedl M. Chytráček, jednalo se o revizní odkryv, v roce 1860 zde totiţ byly nalezeny dva bronzové turbany.v roce 2009 byly nalezeny amatérskými nálezci zcela unikátní bronzové nádoby: mísa s perlovým okrajem, dvě cisty, rýnská situla, kotel se ţeleznými atašemi a závěsnými kruhy. V těsném sousedství se nachází ještě jedna mohyla. Plášť větší mohyly byl tvořen velkými volně poloţenými kameny, pohřební komora narušena amatérským výkopem, při jiţní stěně hrobové komory byla nalezena bohatě zdobená toaletní souprava, sloţená ze lţičky, pinzety a scalptoria, 27

31 která je zároveň prvním nálezem tohoto druhu v Čechách. V západní části se pak nacházely ţelezné ozdoby z koňského postroje a vozu. V severozápadním rohu leţela druhá bronzová spona s ozdobnou patkou. V severozápadní části pak stál dvoukolový vůz. Z korby vozíku se zachovaly unikátní parohové destičky. V této mohyle je absence zbraní, proto lze uvaţovat o pohřbu ţeny (Chvojka - Chytráček 2013, 61-64) 87. Řepeč, okr. Tábor Mohylové pohřebiště s 68 zjištěnými mohylami a jednou nejistou mohylou, většina mohyl porušena bočními výkopy. Datace pohřebiště je od střední doby bronzové aţ po dobu laténskou (Menšík Krištuf - Chvojka 2010, 84). 88. Sedlice, okr. Strakonice Roku 1931 Dubským zjištěna velká z časti uţ rozvezená mohyla, ze střepů se dala poskládat jedna hrncovitá nádoba ( Dubský 1949, 186). 89. Senoţaty, okr. Tábor Na pravém břehu Luţnice se nalézala osamocená mohyla (Menšík Krištuf - Chvojka 2010, 91). 90. Sepekov, okr. Písek Na vrchu Chlum veliká skupina mohyl, mohyly jiţ dříve prozkoumány a byl nalezen zlatý prsten, dále byly zkoumány J. K. Hrašem, který nalezl několik nádob, ţelezný oštěp, jehlice, dráty a nýty. V roce 1899 prokopáno dalších 13 mohyl v mohyle č. 3 byla nalezena pod povrchem keramická nádoba a v páté mohyla pak bronzový turban. Dnes dochováno zhruba 60 mohyl z původních 76 mohyl (Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 35). 91. Skalice u Soběslavi, okr. Tábor Čtyři mohyly, v jedné z nich se nacházel zřejmě bohatý hrob, nalezena bronzová cista s ţebírky a se dvěma pohyblivými drţadly, dále pak bronzová mísa s uchy po stranách, oba tyto nálezy uvádí Dubský jako import italského původu, dále pak byly nalezeny ráfy z dvoukolového vozu, sekerka, ploché falérky, bronzový turban, čtyři koňská udidla. V druhé mohyle byl nalezen zlatý plíšek a zlatý krouţek spolu 28

32 s potuhovanou keramikou (Dubský 1949, 187). Dnes se po nich dají nalézt jen hluboké jámy a okolo nich hliněné prstence s drobnějšími kameny, které naznačují moţné pozůstatky po hliněných pláštích mohyl (Menšík Krištuf - Chvojka 2010, 92-93). 92. Skály, okr. Písek 16 mohyl ze střední doby bronzové a doby halštatské, zkoumány Další skupina mohyl v lese Velká Písečná, zde se nachází 7 mohyl a 5 mohyl z doby bronzové a pravděpodobně doby halštatské (Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 35). 93. Smrkovice, okr. Písek Dosud terénně neověřená halštatská mohyla (Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 35). 94. Skrýchov u Malšic, okr. Tábor Skupina čtyř mohyl v lese, jejich výzkum proveden v roce 1910 Josefem Švehlou (Menšík Krištuf - Chvojka 2010, 94). 95. Staré Sedlo u Stadlce, okr. Tábor Mohylové pohřebiště v poloze Na Bezinkách je datováno do období starší a střední doby bronzové a doby halštatské, je zde zhruba 60 mohylových objektů, některé z nich poškozeny dřívějšími průniky. V roce 2009 zde bylo zaznamenáno 21 objektů a o rok později 25 (Menšík Krištuf - Chvojka 2010, 96). V lesní trati na Jezovitském zaznamenáno 8 mohyl s nejistou datací (Menšík Krištuf - Chvojka 2010, 98). 96. Střelské Hoštice, okr. Strakonice V lese se nachází 5 mohyl, z jedné z nich pochází dva bronzové turbany, ţelezný noţík, uzdy, bronzové nádoby (Dubský 1949, 189; Michálek - Fröhlich 1979, 39). 97. Střítěţ, okr Strakonice Jedna zničená mohyla na bývalé louce pana Kahudy při lese, dvě mohyly na severním svahu lesa Červená, datované do doby halštatské aţ laténské (Michálek - Fröhlich 1979, 40). 29

33 98. Sudoměř u Čejetice, okr. Strakonice Jedna zničená mohyla na poli při lomu na rozhraní Čejetic a Sudoměře (Michálek - Fröhlich 1979, 40). 99. Sousedovice, okr. Strakonice Na pahorcích mezi poli, se jiţně od obce nacházejí 4 mohyly z doby halštatské (Michálek- Fröhlich 1979, 38-39) Svatonice, okr. Písek Dvě mohyly v Zádušním lese (Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 35) Temelínec, okr. České Budějovice Skupina mohyl na dnes jiţ neexistující lokalitě, protoţe se nacházela v areálu jaderné elektrárny Temelín (Beneš Michálek - Zavřel 1999, 50-51) Temešvár, okr Písek Deset mohyl ze střední doby bronzové a doby halštatské v lese Sloupovna (Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 35) Těšínov, okr. Písek Asi 5 zčásti zničených mohyl z doby halštatské aţ laténské v poloze v lese Jámy. V lesní části Selská se nachází 64 mohyl od starší doby bronzové aţ po dobu laténskou, výzkum zde prováděl Bedřich Dubský. V lesní části Sýkovka je pak skupina 22 mohyl roztroušených do několika skupinek, výzkum opět prováděl v roce 1942 Bedřich Dubský. V místě nazývaném Kopanina rozptýlené mohyly z doby halštatské a laténské. Na Smetaně asi 17 mohyl, 2 mohyly zkoumány po válce v roce 1948 Bedřichem Dubským. Lesní část U Johanovy louky skupina mohyl z doby halštatské a laténské jedna z mohyl opět zkoumána B. Dubským (Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 36) Topělec, okr. Písek Šest mohyl zkoumáno B. Dubským z celkového počtu 42 mohyl ze starší doby bronzové aţ laténské. V trati Na Struţkách je uváděna halštatská mohyla, dosud nenalezena (Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 36). 30

34 105. Třebohostice, okr. Strakonice V poloze Ţelený jedna zničená halštatská mohyla, v polní trati U jezer pak původně 4 mohyly z toho 3 zničené z doby halštatské aţ laténské, při polní cestě asi 800 metrů jihovýchodně od kaple v obci leţeli tři dnes zničené mohyly. Zhruba půl kilometru od kapličky v obci, v trati V jezinkách se nachází jedna mohyla, je moţné ţe jde o mohylu zkoumanou v roce 1924 Bedřichem Dubským (Michálek - Fröhlich 1979, 41-42) Třešovice, okr. Strakonice Jedna zničená mohyla na návrší Na oltáři, ve starší literatuře pod lokalitou Paračov (Michálek - Fröhlich 1979, 43) Třísov, okr Český Krumlov V trati Fučíkova paseka by se mělo nacházet 40 mohyl ze starší doby bronzové a pravděpodobně i doby halštatské, jedna z mohyl byla prokopána jiţ v roce 1930, následně pak v roce 1969 dvě další. V trati Za zahrady se mělo nacházet 35 zachovaných a 12 porušených mohyl, při průzkumu z roku 1990, ale nebyly v této oblasti zachyceny ţádné mohyly (Michálek - Zavřel 1996, 42) Třitin, okr. České Budějovice Jedna halštatská mohyla (Beneš - Michálek-Zavřel 1999, 58) Týn nad Vltavou, okr. České Budějovice Trať Širočiny, zde se nacházel neznámý počet dnes orbou zničených mohyl z doby halštatské. V obecním lese skupina 33 mohyl od starší doby bronzové po dobu halštatskou, v roce 1930 zjištěno 24 mohyl J. Böhmem (Beneš Michálek - Zavřel 1999, a 61) Tuchonice, okr. České Budějovice Asi 6 mohyl, v literatuře vedeny chybně jako Hroznějovice. V lokalitě U šraňků necelý kilometr východně od kaple v osadě se nachází 1 mohyla (Beneš Michálek - Zavřel 1999, 33). 31

35 111. Údraţ, okr. Písek Devět mohyl z doby halštatské s raně středověkým sekundárním pohřbem. V lese U Honzíčka pak skupina 30 mohyl, asi 150 metrů od této skupiny pak osamocené mohyla. V lese Pikhart se nachází tři mohyly z doby halštatské (Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 36) Újezd, okr. Strakonice Velká skupina zničených mohyl, ve starší literatuře pod lokalitou Libějice (Michálek - Fröhlich 1979, 44) Újezdec, okr. Strakonice Jedna mohyla z doby bronzové aţ halštatské se středověkým zásahem (Michálek - Fröhlich 1979, 44) Velká Turná, okr. Strakonice V lese Mošťany se nacházely tři mohyly, z toho jedna zničená, v literatuře lokalita vedena jako Malá Turná (Michálek - Fröhlich 1979, 44). V polní trati severně od Velké Turné byly dvě zničené mohyly, v bývalém Vokrojově lese jsou pak tři mohyly z doby halštatské aţ laténské (Michálek - Fröhlich 1979, 45) Vítkov, okr. Strakonice Mohyla zkoumána v roce 1931, průměr 8 metrů, výška kolem 50 centimetrů, v severní části zničen kuţel, ve středu mohyly rozsypán popel, u něho bronzová jehlice, při západním a jiţním obvodu menší popelovité vrstvy s keramikou, 1 nádobka malovaná zařazená do bylanské kultury,měla dno vtlačené směrem dovnitř, na hrdle řada černých malovaných trojúhelníčků, halštatská tuhovaná nádoba s kanelurami a misky s krokvicovým ornamentem uvnitř, jehlice s terčovitou hlavicí, zdobenou třemi řadami obvodových rýh s dvojitým zahnutí jehly (Dubský 1949, 185; Michálek - Fröhlich 1979, 45) Vlkov, okr. České Budějovice V místě nazvaném Království skupina 11 mohyl. V literatuře uváděno jako Radonice (Beneš Michálek - Zavřel 1999, 34). 32

36 117. Vrábče, okr. České Budějovice Na Pozděrazské pasece se nacházely původně tři halštatské mohyly, dnes zničeny (Beneš Michálek - Zavřel 1999, 63) Vrcovice, okr. Písek Mohyla zničená v 19. století (Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 36) Zadní Zborovice, okr. Strakonice Na poli za obcí tři zničené mohyly. Na návrší Malá lipová skupina 9 mohyl, jedna z nich zničená, pod návrším 6 mohyl z nich také jedna zničená (Michálek - Fröhlich 1979, 45-46) Záluţí, okr. Český Krumlov Les Kopřivna, v literatuře vedeny jako Čertyně, skupina mohyl z doby halštatské a pozdní doby laténské. Dvě z mohyl prokopány N. Woldřichem a A. Lindnerem v roce 1888 (Michálek - Zavřel 1996, 43) Zátaví, okr. Písek V místě Na kozím hrádku se našlo 12 mohyl z větší části rozrušené. Roku 1925 Dubský jednu z mohyl zkoumá, určuje její obvod 25 metrů a výšku 1 metr. Věnec byl sestaven z větších kamenů. Pod kuţelem ze tří vrstev popelovitá vrstva se střepy z větších nádob zdobené krouţky. Nedaleko těchto mohyl další skupina 8 mohyl patrně jiţ zničených (Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 36) Závišín, okr. Strakonice V poloze Vyšov byla jedna mohyla, v roce 1977 mohyla nebyla ověřena (Michálek - Fröhlich 1979, 47) Zběsice, okr. Písek Pohřebiště o 5 mohylách v lese Březovec z doby halštatské aţ laténské. Ve stejné poloze samostatná mohyla z doby halštatské aţ laténské, dále pak skupinka 2-3 mohyl a samostatná skupina tří mohyl v poloze v lese Březovec (Chvojka Krištuf - Rytíř 2009, 37). 33