Ověření relativní přesnosti určování objemů

Transkript

1 Ověření relativní přesnosti určování objemů Ing. Tomáš Křemen, Ph.D., prof. Ing. Jiří Pospíšil, CSc., Ing. Bronislav Koska Katedra speciální geodézie, Thákurova 7, , Praha 6 - Dejvice Abstract When building on brownfields is in process it also comes to necessary groundwork. A necessary task of surveyor in the construction process is to measure them accurately, especially if soil is contaminated. At present it is necessary to measure possible volumes of groundwork by several geodetical methods. This article deals with verification of accuracy of determination of sand heap volume measured by the laser scanning method, GNSS method and photogrammetric method. Úvod Zemní práce se významnou měrou podílejí na celkových nákladech na stavbu. Tento podíl je tím větší, čím větší část v rámci stavby zemní práce tvoří. Dobrými reprezentanty staveb, ve kterých zemní práce hrají významnou roli, jsou například liniové stavby. Pro minimalizování nákladů na zemní práce je potřeba jejich objem snížit na co nejnižší hodnotu. Tedy navrhovat projekt stavby s ohledem na co nejmenší objem zemních prací s co nejvíce vyrovnanou bilancí násypů a výkopů. Geodetické metody pro určování objemů Jedním z hlavních úkolů geodeta na stavbě je příprava kvalitních mapových podkladů pro navržení zemních prací a kontrola jejich provedení. Jedná se o zaměření staveniště před samotným zahájením přípravy stavby a zaměření jednotlivých etap zemních prací v průběhu stavby, při kterých je určován nejen objem provedených zemních prací, ale také jejich přesnost a soulad s projektem. Pro tyto práce mohou geodeti využít několik základních měřických metod. V prvé řadě se jedná o zaměření podrobných bodů prostorovou polární metodou měřenou totální stanicí, dále o zaměření podrobných bodů metodou GNSS (Globální Navigační Satelitní Systémy) a fotogrammetrickou metodu. Poslední a v současnosti nejvhodnější metodou je metoda laserového skenování. Každá z výše uvedených metod má své přednosti a nedostatky. Hlavní výhoda měření totální stanicí spočívá v její univerzálnosti. Totální stanice dnes patří k absolutnímu přístrojovému základu každého geodeta na stavbě. Uplatňuje se při všech geodetických pracích, které se na stavbě mohou vyskytnout od budování a kontroly bodového pole stavby, přes polohové a výškové vytyčování, až po zaměření skutečného stavu. Mezi hlavní nevýhody použití totální stanice při měření objemů patří relativně nízká hustota zaměřených podrobných bodů ve sledované oblasti, nízká rychlost měření, nutnost měřené body signalizovat odrazným hranolem (ačkoli v současné době bezhranolových dálkoměrů tato nevýhoda z velké části odpadá) a potřeba přímé viditelnosti mezi totální stanicí a hranolem (případně bodem). Výhodou metody GNSS je její univerzální použití, i když to je omezeno na území, ze kterého je viditelnost na co největší část oblohy z důvodu potřeby sledovat co největší počet satelitů. Další výhodou je absence nutnosti přímé viditelnosti mezi referenční stanicí a roverem (aparatura GNSS sloužící k měření podrobných bodů). Mezi nevýhody této metody patří nízká hustota podrobných bodů, nutnost postavení roveru na každý měřený podrobný bod a jak už bylo řečeno výše, nemožnost měření v uzavřených prostorách a podzemí.

2 Fotogrammetrická metoda nepatří mezi geodetické metody, které by se výrazněji uplatňovaly ve stavebnictví. Její výhody jsou v rychlosti pořízení potřebných dat a v komplexnosti zachycení sledovaného objektu. Mezi nevýhody patří delší doba zpracování pořízených dat do požadovaného výsledku, očištění zájmové oblasti od vegetace a minimální uplatnění v dalších měřických pracích na stavbě. Výhodou metody laserového skenování je vysoká rychlost sběru prostorových dat a jejich hustota. Nevýhodu lze spatřovat v nutnosti očištění měřené oblasti od porostu, stejně jako u fotogrammetrické metody. Ověření relativní přesnosti určování objemů Jeden z dílčích úkolů řešení výzkumného záměru Udržitelná výstavba na katedře Speciální geodézie bylo ověření určení objemu různými geodetickými metodami. Byla testována metoda laserového skenování měřená systémy Leica HDS 3000 a Riegl LMS-Z420i, metoda fotogrammetrická a metoda GNSS měřená aparaturou Trimble MS750 při použití referenční stanice Trimble 4700 a při použití sítě Czepos. Měření proběhlo 7. dubna 2009 v areálu firmy DESTRO s.r.o. v Kladně za jasného počasí, s mírným větrem a teplotou 22 C. Postup měření Měření proběhlo ve spolupráci katedry speciální geodézie, Fakulty stavební, ČVUT v Praze a firmy Control System International s.r.o. Katedra speciální geodézie zaměřila sledovanou oblast skenovacím systémem HDS 3000 a fotogrammetricky, firma Control System International zaměřila oblast skenovacím systémem LMS-Z420i a metodou GPS. Pro měření byla zvolena nově nasypaná kupa písku tvaru pravidelného kuželu (průměr 19,6 m, výška 6,8 m), na jejímž jižním úpatí se nacházela menší kuželová kupa (průměr 10 m, výška 2,7 m), částěčně větší kupou zasypaná, viz obr 1. Obr. 1 Měřené kupy, TIN Při měření skenovacím systémem HDS 3000 byly kupy zaměřeny ze čtyř stanovisek. Hustota skenování byla volena 20 mm na 100 m. Pro spojení jednotlivých měření do jednoho celku a umístění do systému S-JTSK byly na každém stanovisku skenovány vlícovací body, které byly pravidelně rozmístěny v okolí měřených kup (měření značeno HDS ).

3 Při fotogrammetrickém zaměření kupy bylo pořízeno 53 digitálních fotografií z 13 stanovisek, vzdálenost od hromady byla přibližně 13 m (odkrokováno). S ohledem na potřeby softwaru byla na každém ze stanovisek nasnímána alespoň jedna dvojice paralelních snímků s velikostí základny přibližně 3 m. Při měření skenovacím systémem LMS-Z420i byly kupy zaměřeny celkem sedmkrát, pokaždé ze čtyř stanovisek. Jednotlivá měření se lišila způsobem spojování stanovisek do výsledného celku. Byly využity čtyři metody spojení jednotlivých mračen bodů: 1) Flat využití plochých kruhových vlícovacích znaků 2) Cylinder využití válcových vlícovacích znaků 3) Multi využití speciálního modulu Multistation software RiSCAN společnosti Riegl, kde spojení jednotlivých mračen bodů je založeno na principu korelace mračen bez potřeby využití lícovacích bodů. Metoda využívá algoritmus Iterative Closest Point (ICP). 4) Multi_move při tomto měření bylo využito stejné metody jako v bodě 3 Multi, ale zároveň byly uměle buzeny kmity celé měřící aparatury (měřící systém se náhodně kýval na teleskopickém stožáru délky cca 3m tak, že jeho vertikální osa měnila sklon v hodnotách +/- 3o). Tímto způsobem byla provedena kontrola správné funkce hardwarového systému vyrovnání náklonu inclination senzor skeneru Z420i v extrémních podmínkách. Při prvním měření (značeno Flat ) byly skenovány rovinné vlícovací body, umístěné na stejných pozicích jako vlícovací body pro skenovací systém HDS 3000 (jednalo se o speciální oboustranné rovinné terče). Při druhém a třetím měření (značeno Cylinder_10 a Cylinder_20 ) byly skenovány válcové terče Riegl, které byly umístěny na výtyčce pod rovinnými terči (výškový rozdíl mezi rovinnými terči a válcovým terčem byl 420 mm). Čtvrté, páté a šesté měření (značeno Multi_10, Multi_20 a Multi_30 ) bylo měřeno metodou multistation (pro polohové a především výškové georeferencování jednotlivých mračen bodů byla využitá aparatura GPS Trimble 4700 umístěná na skeneru s vlastní referenční stanicí). Poslední sedmé měření je popsáno výše v bodě 4). Při měření skenovacími systémy byly voleny pokaždé stejné pozice stanovisek. Po ukončení měření skenovacími systémy byly kupy zaměřeny pomocí GPS Trimble 4700 s referenční stanicí a pomocí GPS Trimble R8 a sítě Czepos (měření značeno GPS_ref a GPS_czepos ). Postup vyhodnocení Při vyhodnocování měření skenovacím systémem HDS 3000 byla nejprve všechna měřená mračna spojena do jednoho celku pomocí vlícovacích bodů v lokální souřadnicové soustavě. Výsledné mračno bylo očištěno a transformováno do systému S-JTSK. Zpracování proběhlo v programu Cyclone 5.6. Při fotogrammetrickém vyhodnocování bylo z nasnímaných snímků vybráno 13 dvojic pro zpracování v softwaru PhotoModeler Scanner. Snímky bylo nutné nejdříve propojit do jednoho modelu za použití metody průsekové fotogrammetrie, s níž PhotoModeler mimo modul Scanner pracuje. Pro spojení snímků do modelu bylo využito výrazných prvků na objektu (vrcholy kamenů atd.) a dále též odrazných terčů sloužících jako identické body pro metodu laserového skenování. Po připojení paralelních snímků byla provedena optimalizace modelu (vypuštění chybně připojených snímků či špatně označených spojovacích bodů). Výsledný model obsahuje 23 snímků a 48 spojovacích bodů. Pro vygenerování mračna bodů v modulu Scanner bylo dále zapotřebí provést idealizaci snímků a vybrat na snímcích oblasti, ve kterých

4 je požadováno vytvoření mračna. Mračny vzniklá z jednotlivých párů byla spojena do jednoho celkového. Celkové mračno obsahuje cca bodů. Pro transformaci takto vzniklého mračna bodů do souřadnicového systému S-JTSK byla použita z knihovny Alltran podobnostní 3D transformace. Identickými body pro transformaci byly 3 odrazné terče sloužící k propojování mračen získaných skenováním, a které bylo též možné vyhodnotit v programu PhotoModeler Scanner. Základní zpracování měřených dat ze skenovacího systému LMS-Z420i provedla firma Control System International. Jednalo se o pospojování jednotlivých stanovisek, základní očištění a transformaci do S-JTSK. Základní zpracování měřených dat z obou měření GPS provedla firma Control System International. Výstupem byly seznamy souřadnic v S-JTSK. Následné zpracování dat z LMS-Z420i a z GPS provedla katedra speciální geodézie. Data z jednotlivých měření skenovacím systémem LMS-Z420i a měření GPS byla naimportována do programu Cyclone 5.6, konkrétně do projektu měření kup skenovacím systémem HDS Každé měření bylo umístěno do své vrstvy. Bylo provedeno dočištění mračen jednotlivých měření od přebytečných bodů. Byla vybrána zájmová oblast, ve které se nacházely pouze sledované kupy a jejich bezprostřední okolí. Mračny bodů jednotlivých měření byly proloženy TIN sítě (nepravidelné trojúhelníkové sítě). Byla zvolena referenční rovina o nadmořské výšce 365,75 m a k této rovině byly vypočteny objemy jednotlivých měření. V programu Cyclone byla zvolena funkce určení objemu TIN Volume. Bohužel měření systémem HDS 3000 bylo příliš husté, a proto, aby bylo možné výpočet provést, bylo jeho výsledné mračno zredukováno na 25% původního stavu (měření značeno HDS 25% ). Dále byla v programu Cyclone použita funkce určení objemu Mesh Volume pro volené intervaly hustoty výpočtu 0,1; 0,2; 0,3; 0,5 a 1,0 m. Po výpočtu objemů v programu Cyclone byly podrobné body jednotlivých měření exportovány do programu ATLAS. V tomto programu byly z těchto bodů vygenerovány DMT (digitální modely terénu) a vypočten objem nad referenční rovinou 365,75 m. Výsledky Dosažené výsledky vyhodnocení pro jednotlivá měření jsou uvedeny v tabulce 1. Tabulka 1: Určené objemy kup Měření Objem [m 3 ] Nastavení výpočtu Mesh Volume TIN Volume Atlas 0,1 0,2 0,3 0,5 1 HDS 25% 585, , , , , , ,72 HDS 585, , , , , ,71 Cylinder_10 585, , , , , , ,15 Cylinder_20 586, , , , , , ,46 Flat 585, , , , , , ,89 Multi_10 585, , , , , , ,04 Multi_20 587, , , , , , ,02 Multi_30 585, , , , , , ,23 Multi_move 587, , , , , , ,08 GPS_ref 553, , , , , , ,51 GPS_czepos 519, , , , , , ,62 Fotogrammetrie 580, , , , , , ,90

5 Tabulka 2: Absolutní rozdíly objemu [m 3 ] mezi měřením Leica HDS3000 a různými metodami měření přístrojem RiEGL Z420i Flat* Cylinder* Multi* Multi_move* GPS_ref* GPS_czepos* *) Flat = HDS 25% - Flat Multi_move = HDS 25% - Multi_move Cylinder = HDS 25% - (Cylinder_10+Cylinder_20)/2 GPS_ref = HDS 25% - GPS_ref Multi = HDS 25% - (Multi_10+Multi_20+Multi_30)/3 GPS_czepos = HDS 25% - GPS_czepos Závěr Na základě jedenácti nezávislých určení objemu sledovaného objektu byla ověřena přesnost určení objemu technologií laserového skenování při použití skenovacího systému Riegl LMS- Z420i. Jako srovnávací měření bylo zvoleno měření skenovacím systémem Leica HDS 3000 (vyšší přesnost než LMS-Z420i). Při analýze výsledků určení objemu skenovacím systémem Riegl LMS-Z420i a objemu určeném systémem Leica HDS 3000 byla zjištěna vysoká shoda: průměrná hodnota absolutních rozdílů objemů je v daném případě rovna hodnotě 0,4 m 3 což odpovídá méně než 0,8 z celkového určovaného objemu. V případě, kdy byla celá měřící aparatura ovlivněna uměle buzenými kmity, simulujícími např. náročné povětrnostní podmínky, určené hodnoty objemu se neliší o více jak 1,4 m 3, což odpovídá méně než 2,5 celkového objemu. Objem pískové kupy určený fotogrammetrickou metodou se od objemu určeného systémem HDS 3000 lišil o 5,6 m 3, což odpovídá 10 z celkového určovaného objemu. Porovnání určených objemů technologií laserového skenování (oba přístroje) a technologií GPS ukazuje výrazný systematický vliv borcení pískové kupy a zanořování hrotu výtyčky při podrobném zaměřování kup technologií GPS z důvodu nutnosti pohybu v zájmové oblasti. Z dosažených výsledků vyplývá, že pro určování objemů sypkých povrchů nepokrytých vegetací je nejvhodnější technologie laserového skenování. Dále vyplývá, že z důvodu tvaru měřeného objektu a úkolu, při kterém je určován pouze objem a ne skutečný tvar a jeho nepravidelnosti, je možné i při použití skenovacího systému s nižší deklarovanou přesností dosáhnou srovnatelných výsledků jako se systémem s vyšší deklarovanou přesností. References: [1] KAŠPAR, M. POSPÍŠIL, J. ŠTRONER, M. KŘEMEN, T. TEJKAL, M.: Laser Scanning in Civil Engineering and Land Surveying Vega, 2004, pp [2] KŘEMEN, T. POSPÍŠIL, J.: Technická zpráva - Ověření přesnosti určení objemů Katedra speciální geodézie, Fsv., ČVUT v Praze, 2009, pp. 5. [3] KOSKA, B.: Knihovna funkcí Alltran - autorizovaný software Katedra speciální geodézie, Fsv., ČVUT v Praze, This research has been supported by MSM