teoretické části se soustředí na buddhismus, specificky na směr Buddhismus diamantové cesty (dále jen BDC). Zde se zaměřuje na základní teze

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "teoretické části se soustředí na buddhismus, specificky na směr Buddhismus diamantové cesty (dále jen BDC). Zde se zaměřuje na základní teze"

Transkript

1 Úvod Emoce jsou mocnými hybateli lidského chování, zásadním způsobem přispívají k lidskému štěstí a jeho opaku, utrpení, pocitu neštěstí. Emoce jsou jeden z nejvýznamnějších prvků lidského života. Bez emocí bychom nikdy nepoznali pocity radosti, blízkosti, empatie, povznesení, extáze, sounáležitosti. Bez těchto pocitů by se lidé nechovali vstřícně, laskavě, ohleduplně, chyběla by vzájemná pomoc, sdílená radost atd. Na druhou stranu jsou to právě emoce hněvu, strachu, bezmoci, nenávisti, které vedou k bezohlednosti, konfliktům, násilí a brutalitě. Bohužel právě tato stinná stránka emocí je stálou hrozbou lidského světa. Každý den se nám dostává stále více informací svědčících o rozpadu etických norem společnosti, o brutálních napadeních z šílených, nepřátelských pohnutek. Tyto zprávy jsou však jen odrazem narůstajícího pocitu, že my i ostatní lidé ztrácíme kontrolu nad vlastními city (Goleman, 1997 str.8). Psychologie, jako poměrně mladá disciplína vědy, na poli emocí udělala mnoho objevů a přinesla mnoho metod, které přispívají k jejich kultivaci. Ovšem snaha lidstva se s emocemi nějakým způsobem vypořádat, ovládnout je, podpořit jejich pozitivní potenciál a potlačit negativní vlivy, je mnohem starší. Metody pro práci s emocemi jsou obsaženy téměř ve všech náboženských, spirituálních a filosofických systémech, které historie lidstva přinesla. I přesto, že to mnohdy byla náboženství, za které se ukrývala lidská nenávist, nevraživost, netolerance ústící do otevřených konfliktů a přímého násilí, ukrývají v sobě mnoho materiálu přínosného pro lidský rozvoj. Tato práce by měla být příspěvkem k uvedení části tohoto bohatství do oblasti psychologické vědy. Práce je úžeji zaměřena na konkrétní nábožensko-filosofický a mentálně hygienický systém Buddhismus diamantové cesty a poukazuje na jeho přístupy, teorie a metody zvládání destruktivních emocí a kultivaci těch pozitivních. Tuto oblast jsem zvolil proto, že mě samotného daný směr v životě ovlivnil a obohatil. Myslím, že obsahuje mnoho materiálu použitelného pro práci s emocemi. Buddhistická tradice už dávno zdůrazňovala, že rozpoznání a transformace destruktivních emocí spočívá v jádru duchovní praxe a vskutku, někdo tvrdí, že vše, co zmenšuje destruktivní emoce, je duchovní praxí (Goleman, 2004 str.13). Ale není to jen duchovní praxe na kterou má vliv ono rozpoznání a transformace destruktivních emocí. Je to i každodenní život ve společnosti, v rodině, mezi blízkými. Práce obsahuje části věnované emocím, náboženství a spiritualitě a porovnání východní a západní perspektivy na člověka. Věnuje se fenoménu spirituálních zážitků. Těžiště 1

2 teoretické části se soustředí na buddhismus, specificky na směr Buddhismus diamantové cesty (dále jen BDC). Zde se zaměřuje na základní teze buddhistického učení, jeho metody, teoretický a praktický přístup k emocím. Poukazuje na souvislosti mezi BDC a psychologií. Výzkumná část si klade za cíl určit proměnné v oblasti vlivu na emoce a motivaci k praktikování BDC. Výsledky mají být východiskem pro další výzkumnou činnost na tomto poli a také snahu vyextrahovat z BDC metody použitelné pro každého člověka, bez ohledu na jeho náboženskou či spirituální orientaci. 2

3 Teoretická část 3

4 1. Emoce, práce s emocemi 1.1 Emoce Definovat emoce není lehké. Slovníky uvádějí pod tímto heslem výroky jako: duševní pohnutí, citový vzruch, dojetí, vzrušení, rozhořčení (Klimeš, 1998, str. 153). Hartl a Hartlová (2000, str.138) v Psychologickém slovníku uvádějí pod pojmem emoce: nejčastěji zastřešující pojem pro subjektivní zážitky libosti a nelibosti provázené fyziol. změnami, motorickými projevy (gestikulace, mimika), stavy menší či větší pohotovosti a zaměřenosti (láska, starch, nenávist aj.); lze u nich zjišťovat směr přibližování či vzdalování, intenzitu a čas trvání; fenomenologie rozlišuje city, afekty, nálady a vášně; též dělení na vyšší (soucit) a nižší (agresivita), na intelektuální, etické, estetické, dále na astenické a stenické aj.. Kořenem slova emoce je latinské motere, znamenající pohybovat se. Předpona e označuje pohyb pryč (Goleman, 1997, str. 18). V samotném zakladu slova je tedy obsažen pohyb, pohnutí. A skutečně jsou to právě citová hnutí, která člověka vedou jak v výjimečným pozitivním výkonům, tak k silně destruktivním činům. Hledáme-li definici pro emoce na poli psychologie, setkáme se s nepřeberným množstvím přístupů a teorií. Tyto přístupy vycházejí zpravidla z teoretického východiska autorů. Emoce je komplexním jevem a zahrnuje v sobě složku zážitkovou, fyziologickou i behaviorální (Nakonečný, 2000, str.13). Atkinsonová (2003, str.389) rozlišuje šest složek emocí: subjektivní prožitek emoce, vnitřní tělesné reakce, kognitivní hodnocení, výraz obličeje, reakce na emoci, tendence jednání. Podle důrazu na různé složky se vyvíjejí různé teorie. Tak se např. behaviorismu pojmy jako cit a emoce příliš neobjevují, protože behavioristé se subjektivními jevy na teoretické úrovni příliš nezabývají (Nekonečný, 2000, str. 9). Omezují emoce na fyziologické procesy v organismu a jejich projev v chování. Někteří autoři se definici emocí přímo vyhýbají s tím, že existují pouze nominální definice jednotlivých emocí, např. radost, smutek, hněv, láska (Traxel in Nakonečný, 2000, str. 10). Poměrně časté je dělení emocí na základě libosti a nelibosti, jinak řečeno na pozitivní a negativní. Takové rozdělení je ovšem zjednodušující. Záleží na úhlu a šíři pozorování a hodnocení. I emoce, kterou prožíváme jako nepříjemnou, může v celkovém kontextu situace mít pro nás pozitivní důsledek (např. prožitek nudy může být spouštěčem pro nastartování tvořivosti a aktivity). V psychologii se také setkáváme s pojetím fenomenologickým, které zdůrazňuje subjektivní podstatu emocí (Nakonečný, 2000, str. 15). Pro člověka a jeho vlastní 4

5 prožívání je právě subjektivnost rozhodující. Existuje jen subjektivní štěstí a subjektivní bolest. Objektivní štěstí je pouhou teorií. Goleman (1997, str.18), na základě poznatků evoluce, pojímá emoce jako hybatele našeho jednání. Emoce jsou chápány jako mechanismy k přežití. Mnohé z nich ovšem v nás přežívají z dřívějších evolučních období a v dnešním světě jsou nadbytečné. Emoce má tedy také úlohu motivačního faktoru. Goleman také na základě výzkumů poukazuje na organizační funkci emocí. Jejich roli při každodenním proudu osobních rozhodnutí považuje za klíčovou (Goleman, 1997, str.60). Někteří psychologové se pokoušejí určit základní emoce (basic emotion), od kterých by byly odvozovány další. I tato snaha je plná rozdílných přístupů a neexistuje jednotný pohled na problematiku. Psychologové se neshodují v tom jaké emoce a proč právě ony ba měly být považovány za základní (Gleitman, Fridlund, Reisberg, 1998, str.489). Snaha emoce nějakým způsobem přesně popsat a uchopit je svým způsobem marná. Vždy narážíme na prolínání emotivní složky s dalšími, jako je kognitivní, motivační, adaptační. Značné jsou také individuální rozdíly v prožívání emocí. Nakonečný (2000, str.29) trefně poukazuje, že emoce lze z dynamického celku psychického dění jen uměle vyabstrahovat. Pojetí emocí a přístup k nim je také ovlivněn kulturně. Na tento fakt v této práci také narazíme. Tak např. v tibetštině neexistuje přímý ekvivalent ke slovu emoce (Goleman, 2004, str.176). Mentální stavy jsou zpravidla pojímány jako komplexní, zahrnující jak emotivní, tak kognitivní a další složky. Tak se můžeme v textech přeložených do západních jazyků setkat např. se zahrnutím nevědomosti mezi rušivé emoce. Pro účely této práce si vystačíme s obecným zastřešujícím pojmem emoce. Pokud to bude nutné, tak jej blíže specifikujeme v závislosti na daném tématu. Široký pojem je vhodný i proto, že se budeme pohybovat ve více kulturních kontextech. 1.2 Práce s emocemi Emoce jsou základem pro lidské prožívání. Počínaje stavy, které jsou doprovázeny minimální excitací jako je uklidnění nebo nuda, až po maximální excitaci stavů extáze či výbuchu hněvu, v sobě všechny obsahují emocionální složku. Můžeme říci, že není možné prožívat bez pocitů. Emoce jsou silou prostupující život každého jednotlivce a často také hybatelem společenských událostí. Jsou jádrem lidského štěstí a utrpení. Strongman emocím široce připisuje přímý vliv na kvalitu světa ve kterém žijeme (1996). Proto se také lidé snaží emoce nějakým způsobem uchopit, popsat, ovládnout. Tak vznikají různé teorie i praktické 5

6 přístupy. Emocím jsou přisuzovány protikladné vlastnosti,např. organizační či destruktivní a dezorganizační. Na základě těchto přístupů pak vznikají určité návody, jak s emocemi pracovat. Potlačovat je či vyjadřovat, ovládat či jim nechávat volný průběh? Kdy, jak a proč? Před vznikem moderní psychologie, byly již koncepty emocí obsaženy ve filosofiích a v náboženstvích a spirituálních systémech. Někdy spíš okrajově a méně propracovaně, v podobě jednoduchých rad, jindy byly emocionální procesy v těchto systémech hluboce propojeny s jejich jádrem. K těm patří i buddhismus. V dnešní době je z hlediska vědecké psychologie zahrnuta práce s emocemi především v terapeutických systémech. Ale např. Jung (in Říčan, 2002, str. 224) zařazuje zdravou formu náboženství s jeho rituály do kategorie podobné psychoterapii a jako takové je akceptuje. V psychologii se setkáváme s pojmem coping - zvládání. Baštecká a Goldman (2001) citují Englishe: Pojem,chování, které slouží ke zvládnutí požadavků prostředí ( coping behavior ) zavádí Abraham H. Maslow aby ho odlišil od chování, které vzniká samo pro sebe nebo pro potěšení. Coping označuje schopnost člověka zvládat a vyrovnávat se s životními situacemi a obtížemi pomocí určitých mechanismů. Člověk se snaží nějakým způsobem postavit svému prožívání, ovlivnit jej či dokonce ovládnout. V jádru této snahy je touha po prožívání příznivějších stavů namísto těch nepříznivých. Pokouší se o to na základě laických dovedností, každodenních snah, pokouší se o to v terapeutických systémech, které bezesporu také mají za cíl šťastnějšího člověka a pokouší se o to již po staletí prostřednictvím náboženských, filosofických a spirituálních systémů. 6

7 2. Náboženství a spiritualita Náboženství a spiritualita patří odedávna k lidské společnosti. Můžeme říci, že odpovídá lidské potřebě po výkladu světa a života, jejich smyslu. Každé náboženství také operuje s přísliby určitých výhod, které stoupenci vyplývají z následování daného systému. A snad každý náboženský systém dává příslib lepšího, šťastnějšího, harmonického života. Ať už během života, či po smrti. Slovy R.C.Lestera (1997, str.15) je náboženství výsledkem lidského zápasu s konečností, snahy zvítězit nad utrpením a smrtí a najít v neustále se měnícím světě stálost a trvalé uspokojení. Odpovídá tak na základní potřeby člověka. Náboženství také zpravidla dává určitá doporučení jak žít, jek se chovat, co dělat a co nedělat. Někdy formou rad, jindy formou přikázání. Zahrnuje v sobě kultivaci člověka v bytost humánnější, dobrou, soucitnou, milující. Náboženství se široce dotýká také emocionálního prožívání. Říčan (2002, str.43) spiritualitu označuje jako jádro náboženství a zahrnuje ji do širšího rámce náboženství. Spiritualitu pojímá jako niterný aspekt religiozity, který vystupuje do popředí, vztahuje-li se člověk k božským bytostem, zejména v modlitbě, meditaci apod., v centru pozornosti může ovšem být i vlastní mysl, nitro, jak je tomu v buddhismu (Říčan, 2002, str.44). Zde autor spojuje spiritualitu i kategoriemi jako je mysl, což je pro naše téma nejbližší. Pro západní psychologii náboženství ovšem spíš méně obvyklé. V rámci této práce je pojem spiritualita spojován s duchovní praxí, meditací, zážitky praktikujících, ale také s užíváním metod, které směřují ke kultivaci celého způsobu života. 7

8 3. Srovnání západního a východního myšlení Holm (1998, str.9) uvádí jako tři základní projevy náboženství v lidském životě názory, způsoby chování a zážitky. Názory zahrnují teorie o člověku, světě a jeho fungování. Způsoby chování budou v této práci zmíněny především jako metody duchovní praxe. Pro uvedení do celkového kontextu se budeme nejprve věnovat názorům. Pokusme se nejprve krátce porovnat tradiční západní náboženský názor na svět s pohledem východním, zejména buddhistickým. Také se zamyslíme nad vlivem západní tradice na formování psychologického chápání náboženství a problematickou aplikací těchto východisek na odlišné systémy. Západní psychologie je ovlivněna vlastní kulturní tradicí a tak přistupuje i k náboženství a spiritualitě především v kontextu hlavního místního náboženského proudu křesťanství. Západní způsob uvažování o náboženství vychází ze situace, kdy na jedné straně je člověk a na straně druhé nějaká jeho přesahující síla, Stvořitel, Bůh, to nejvyšší co nás přesahuje (Křivohlavý, 2004, str.177). Z této perspektivy jsou zde dva subjekty a mezi nimi vztah. Spiritualita bývá definována např. jako hledání toho, co je posvátné (Pargament in Křivohlavý, 2004, str.176), bývá spojována s uvědoměním si omezenosti člověka, spirituální jsou zážitky spíše výjimečné, neobvyklé než přirozené. Významnou roli v takto chápaném náboženství hraje víra v transcendentální sílu. Z takto kulturně ovlivněného úhlu pohledu na náboženství je obtížné přistupovat k jiným tradicím, zejména některým východním. Východní náboženské tradice obsahují systémy, které staví na odlišných teoretických východiscích než jsme na západě běžně zvyklí. Jestliže západní přístup můžeme díky vztahu mezi dvěma hlavními subjekty označit za dualistický, tak v těchto tradicích nalezneme něco, co je možno označit za neduální. K těmto tradicím patří některé proudy hinduismu (např. advaita védanta), taoismus a buddhismus. Tato práce se dotýká především posledně jmenovaného náboženství. Buddhismus přistupuje k člověku jako ke schopnému svět a sebe pochopit a poznat. To co člověka přesahuje, jsou doposud neobjevené možnosti jeho mysli. Základní představou křesťanské filosofie je Stvořitel a jeho dílo, stvoření. V buddhismu je svět chápán jednota základního potenciálu podstaty mysli, prázdnoty, prostoru a jeho projevu - projekci, hře mysli. Tento potenciál i jeho projev nejsou ohraničeny časovým počátkem ani koncem. 8

9 Goleman (2001, str.15) rozlišuje pod vlivem Goldsteina spirituální cesty na dva základní mody. Směřující k jedničce a směřující k nule. Směřující k jedničce znamená směřující k Bohu, směřující k nule znamená směřující k prázdnotě 1. Podobně, ale z jiného úhlu pohledu, můžeme náboženství rozlišit na obsahující dvojku a obsahující jedničku. Obsahující dvojku jsou systémy s konceptem Boha nebo podobné instance a člověka, obsahující jedničku jsou systémy, které směřují k jednotě a výkladu existence na základě celistvosti. Dualismus a nedualismus mají své psychologické souvislosti. Pokud je východiskem vztah člověka k nějaké vyšší instanci, vznikají psychické procesy charakteristické pro vztah dvou subjektů. Projeví se to v oblastech jako je odpovědnost za svou existenci, naděje a víra ve spasení vnější silou, strach před hněvem vyšší instance, trestu, touha být milován a pociťovat to atd. Pokud je východiskem jednota, budou tyto procesy probíhat odlišně 2. 1 Pojem prázdnota je často mylně chápán jako nicota. Znamená však prázdnota od určitých vlastností a také prázdnota od samostatné-nezávislé existence jevů. Více viz kapitola Analyzovat tyto rozdíly pramenící z odlišných filosoficko-náboženských východisek by bylo na samostatnou práci. Jde o to, upozornit na existenci odlišností v psychologických dopadech na člověka, pramenící z těchto různých konceptů skutečnosti. 9

10 4. Zážitková stránka spirituality 4.1 Sebepřesahující zážitky a jejich emocionální význam Doposud jsme se zaměřili více na teoretické odlišnosti mezi západní křesťanskou názorovou perspektivou a východními tradicemi, zejména buddhismem. Jinak tomu ovšem může být v oblasti prožitku. Prožitek je stavem bližším emocionalitě než teoretický koncept. Proto si přiblížíme spiritualitu na základě prožitku. Najdeme zde více podobností nezávisle na systémech ze kterých vycházejí ti kdo je prožili a popsali. Náboženské, spirituální či mystické zážitky najdeme ve všech náboženských tradicích. Tyto zážitky zkoumá také psychologie. V jejím rámci se objevil také termín vrcholné zážitky, které jsou v některých ohledech podobné těm náboženským. Poprvé tento termín použil Maslow ( peak experiences ) (Holm1998, str.63). Stace (in Holm, str.61) uvádí následující znaky mystického (můžeme říct také spirituálního) prožívání: 1.Vědomí jednoty; jedno, prázdný prostor; čisté vědomí. 2. Neprostorovost a nečasovost. 3. Pocit objektivity a reality. 4. Blaženost, pokoj atd. 5. Prožitek svatého, posvátného či božského. 6. Paradoxnost. 7. Tvrzení mystiků, že jde o něco nepopsatelného a nevýslovného. V následujících příkladech, popisujících náboženské zkušenosti v různých tradicích, si můžeme těchto znaků všimnout. V křesťanské tradici uveďme příklad mistra Eckharta, mystika ze 13.století (Eckhart in Gozier, 1997, str.91 a 100): V holém Božství už není žádné konání a žádné dílo; proto je duše dokonale blažená teprve tehdy, když se vrhne do pustiny Božství, kde už není žádné dílo a žádná podoba, aby se tam pohroužila do pouště a ztratila se v ní. 10

11 Já se musím stát jím a on se musí stát mnou. A ještě víc. Bůh se musí stát zcela mnou a já se musím stát zcela Bohem, tak docela jedním, aby on a já bylo jedno a jsou jedno a v této jsoucnosti věčně konaly jediné dílo. V těchto řádcích je obsažena zkušenost sjednocení s absolutním principem doprovázená blažeností a naplněním. Další příklad je z naší doby. Dánský spisovatel J.A.Larsen (1995, str.47) popisuje tento svůj prožitek během odpočinku v křesle před domem: Potom to začalo přicházet, ta nekonečná něha, která je čistší a hlubší než něha milenců nebo něha otce k dítěti. Byla ve mně, ale také do mne přicházela, jak mi vzduch proudil do plic. Jako obvykle se dýchání stalo podivně slavnostním a obřadným, stalo se jakoby netělesným: vdechoval jsem něhu..tato hluboká něha, kterou jsem cítil nejdříve v sobě a potom jsem ji ještě silněji vnímal kolem sebe a nad sebou, se stále šířila. A stala se všudypřítomnou. Viděl jsem ji a stala se poznáním, poznáním všeho, stala se zároveň mocí, všemocí, a zavedla mě do Věčnosti. Z hinduistické tradice uveďme slova Ramany Maharišiho, indického mudrce minulého století (Mahariši in Greenbalatt, 1997, str.125): Vroucné oddané prodlévání v jediném Bytí-Skutečnu, prostém všeho vznikání a zanikání a překračujíc všechna představy a pojmy, toť nejvyšší forma zbožné oddanosti. Dovést mysl zpět k jejímu zdroji a původu a pohroužit ji v Srdce, v jeho přirozenou nádheru a blaženost toť smysl zbožné oddanosti V tomto citátu je mimo jiné obsažena nezachytitelnost zkušenosti pojmy stejně jako v následujícím příkladu. Z buddhistické tradice citujme verše 3.Karmapy (in Nydahl, 2000, str.158), tibetského mistra a učitele školy Karma Kagjü: Neustávající velká radost, osvobozená od připoutanosti, nezastřené jasné světlo, osvobozené od ulpívání na vlastnostech, spontánně se objevující význam mimo pojmy a představy. Ať bez úsilí a neustále prožíváme tuto zkušenost. 11

12 Ole Nydahl (2000, str. 13) používá pro přiblížení prozaičtější přirovnání pro stavy dosažitelné buddhistickou meditační praxí: Radost, která po dosažení osvícení nikdy nemizí, ukazuje svůj půvab v okamžicích, kdy nejsme rozptylováni žádnými zvyky ani očekáváním. Na chvíli můžeme prožít sílu tohoto stavu při průjezdu zatáčkou na nakloněné motorce, při volném pádu, než se otevře padák, nebo během splynutí při milování. Vrcholné zážitky ovšem nejsou jen výsadou mystiků a meditujících. Jsou dostupné i lidem, kteří se nezabývají duchovní praxí. Hood (in Holm, 1998, str. 65) uvádí, že mystické zážitky mají i normální lidé, bez toho, že by je dávali do souvislosti s náboženstvím. Zpravidla se jedná o zážitky splynutí s přírodou, rozplynutí vlastního já při silné identifikaci s idealizovanou skupinou nebo v souvislosti s intenzivním uměleckým zážitkem. Do této kategorie prožitků můžeme zařadit i zážitky nazvané flow (anglického proudit, plynout). Nakanuta a Csikszentmihalyi (in Křivohlavý, 2004, str. 173) je charakterizují jako totální pohroužení se do toho co děláme. Během takového prožitku ztrácí člověk povědomí o čase, okolí i o sobě samém (Křivohlavý 2004, str.174). Podobá se tak nápadně zkušenostem splynutí a jednoty popisovaných mystiky a meditujícími. Můžeme vidět, že tyto druhy prožitků jsou všeobecně lidské, nezávisle na předešlé náboženské orientaci. Na druhou stranu náboženské systémy obsahují různé metody, jak podobných stavů dosáhnout cíleně a záměrně. V oblasti metod, kterými náboženské tradice disponují, nalezneme rozdíly. Ty se týkají propracovanosti těchto metod, jejich systematického třídění, popisu stádií rozvoje při jejich užití atd. Buddhismus patří mezi systémy s podrobně propracovanou metodikou. 4.2 Práce s emocemi v náboženských a spirituálních systémech V předešlé části jsme uvedli příklady mystických a náboženských prožitků. Ty jsou však jen částí toho co různá náboženství obsahují. Konkrétní cíle odlišných náboženských tradic jsou popisovány různě. V některých systémech jsou více zdůrazněny, jinde jsou méně zjevné, začleněny v celkovém kontextu. Nicméně všechny systémy nějakým způsobem zasahují do běžného života jejich stoupence, do jeho prožívání, včetně emocionální sféry. Tento vliv náboženství na jedince může mít velmi různorodou podobu. Všechny hlavní tradice obsahují apel na rozvoj pozitivních hodnot jako je láska, laskavost, soucit a odrazují od negativních směřování jako je nenávist, lež, krádež atd. Tak se můžeme např. v Bibli 12

13 setkat s deseti přikázáními nebo s výroky jako: Miluj bližního svého jako sebe sama (Matouš 22). Jestliže v křesťanství je následování těchto směrnic chápáno jako cesta přiblížení se k Bohu či život v jeho vůli, v buddhismu jsou rady podřízeny jeho cíli, vysvobození a osvícení. Všechny meditační nebo kontemplační systémy různých náboženských tradic obsahují návody na práci s emocemi v souvislosti s dosažením cíle těchto tradic. Může jít o splynutí s Bohem, rozpoznání skutečného Já nebo spočinutí v přirozenosti mysli. Práce s emocemi a jejich ovládnutí tak souvisí s možností duchovního rozvoje. Ovšem tyto návody se netýkají jen samotné náboženské zkušenosti, ale celého života jedince. Tato část náboženství obsahuje mnoho bohatství, které může sloužit i lidem, kteří daný náboženský systém přímo nesledují. Také je faktem, že náboženská tradice té které části světa ovlivňuje obecně morální hodnoty většiny členů dané společnosti, nezávisle na jejich vyznání. Buddhistická tradice obsahuje velmi propracované systémy práce s emocionálními stavy a metody mentální hygieny. Existuje zde mnoho různých rad a doporučení pro rozdílné typy lidí v rozdílných situacích. 13

14 5. Buddhismus Přestože tato práce se zabývá emocemi především v kontextu BDC linie Karma Kagjü, na západě aktivně prezentovaném v první řadě lamou Ole Nydahlem, je důležité uvést základní informace o buddhismu obecně, o jeho vzniku, základech a pozdějším rozdělení na různé směry. 5.1 Vznik buddhismu Vznik buddhismu je datován zhruba 500 let př..n.l. a je svázán s působením prince Siddhárty Gautámy zvaným také Buddha (probuzený). Název buddhismus vznikl prakticky až na západě. Ve východních zemích je znám především jako dharma (sanskrtsky) či dhamma (pálijsky). Budhova nauka - dharma, v sanskrtu též nazývaná déšana (poučení, ukázání) a v tibetštině slovem čhö s podobným významem, může být vyložena jako učení o tom jak se věci mají (Nydahl, 1999). Podle dostupných původních zdrojů, které ovšem vznikly až několik stovek let po Budhově smrti, se narodil jako princ v královské rodině Šákjů, kde žil v přepychu až do svých 29 let. Byl vzděláván, v dobré společnosti, byly obstarány všechny jeho světské potřeby. Oženil se a měl syna Ráhulu. Buddha však neshledal tento život naplňujícím a po dovršení 29 let vše opouští, vydává se na cestu, stává se potulným mnichem a hledá poznání pravdy o světě. Je třeba podotknout, že Indie v této době byla poměrně vyspělou kulturou a existovaly zde mnohé filosofické směry odpovídající tomu, co bychom dnes nazvali materialismus, existencionalismus, hédonismus, nihilismus atd. S tím vším se mohl Buddha obeznámit. 3 Po opuštění domova Buddha putoval od učitele k učiteli, ale vždy se mu po čase učení zdálo neúplným a neuspokojilo jeho hledačské nároky. Nakonec se stal sám sobě učitelem. Po šesti letech hledání a usilování dospěl Buddha k tomu, co bývá označováno jako osvícení, probuzení, rozpoznání podstaty mysli. Na základě tohoto poznání zformuloval svou nauku. 3 Hlavní úlohu v náboženském životě měli v této době Bráhmani a šramani. Bráhmani byli kněží, kteří udržovali tradici založenou na zjevení tzv. védů. Bráhmanismus byl náboženstvím vyšších vrstev a podporoval indický kastovní systém (Lester, 1997). Podle tohoto kastovního systému se Buddha narodil v kastě válečníků a vládců kšatrija. Buddha ovšem proti tomuto kastovnímu systému vystupoval a lidi viděl jako sobě rovné. Jestliže Bráhmani byli zástupci ortodoxního náboženství, jejich protikladem byli nezávislí hledači pravdy šramani. Tuláci žijící často na okraji či mimo společnost, hlavním cílem jim bylo sebepoznání (Miltner, 2001). 14

15 5.2 Tři vozy Buddhismus se během své existence rozčlenil na mnoho škol, odkazů a směrů. Lester (1997, str.14) dokonce uvádí, že na základě značných rozdílností mezi těmito směry, bychom mohli mluvit o buddhismech. Ovšem základní esence všech hlavních buddhistických škol je v podstatě totožná. Buddhismus můžeme v zásadě rozlišit na tři směry théravádu, mahajánu a vadžrajánu. Théraváda vychází z nejstarších dochovaných textů, které vznikly přibližně 400 let po Budhově smrti. Klade důraz na mnišský způsob života. Je ale běžné, že je člověk mnichem jen na určité období a následně se vrací do běžného života. Laikové mají spíš roli podporovatelů mnišské obce. Tak hromadí zásluhy, aby se v dalších životech mohli stát mnichy a dosáhnout nirvány. Cílem théravády je stav arhata. Arhat je ten, kdo dosáhl nirvány, tj. potlačil veškeré utrpení mravní čistotou a vhledem (Lester, 1997, str.56). Podle této školy dosáhl plného buddhovství (probuzení) pouze sám Buddha, který kromě arhatství získal též dokonalé poznání a proto mohl učit ostatní. Mahajána jako směr je formulována přibližně 550 let po Budhově smrti. Její zastánci tvrdí, že tato učení předal sám buddha, zastánci théravády často naopak zastávají názor, že mahajána není původním učením a vznikla smísením Buddhova učení s dalšími vlivy a přidanými učeními. Zastánci théravády opírají svá tvrzení o nejstarší sesbíraná učení a jedině ty pokládají za původní Budhovo učení. Vezmeme-li však v úvahu, že buddha učil 45 let velké množství žáků, mnichů, laiků i panovníků, je možné, že předal i učení, která mniši na prvních koncilech, kde sestavovali první kánony (Tři koše), nezachytili. Mahajána vyzdvihuje ideál bódhisattvy, toho kdo usiluje o dosažení osvícení aby tak přinesl užitek všem bytostem. V učení je kladen důraz na pochopení prázdnoty jevů a rozvoj soucitu. Plného osvícení (buddhovství) zde podle učení může dosáhnout každý, tedy ne jen Buddha sám. Vedle mnichů mají v mahajáně víc místa také laičtí praktikující. Vadžrajána, neboli diamantová cesta se rozvinula na základech mahajány. Její plný odkaz byl uchováván především v Tibetu, Nepálu a Bhútánu. Pro jeho označení se později ujal i název tibetský buddhismus. Její první texty se objevují v 7.stol. Její stoupenci však často přikládají i její učení přímo Buddhovi, podobně jako v mahajáně. Klade důraz na bezprostřední rozpoznání podstaty mysli prostřednictvím specifických metod, udržování čistého pohledu a předávání učení z učitele na žáka jako bezprostřední zkušenosti. Obsahuje v sobě esenci théravády a mahajány. Najdeme zde mnišské praktikující, laiky a tzv.dosažitele či jogíny. Na západě se rozšířila především tradice laiků a dosažitelů. 15

16 5.3 Buddhismus jako náboženství, filosofie, psychologie Pokud chceme označovat buddhismus za náboženství, přestože se tak běžně činí, stojíme před problémem. Už slovo náboženství v sobě obsahuje základ Bůh. A v buddhismu představa Boha nemá příliš mnoho prostoru. Alespoň ne tak jak jej chápeme na západě, jako stvořitele světa, mocného vládce, trestající a odměňující sílu. Buddhismus je ve své podstatě blíž světonázoru než náboženství (Miltner, 2001, str.142). I slovo religie je pro buddhismus nevýstižné. Je složeninou latinského re znovu a ligare sjednotit. V buddhismu ovšem nejde o znovusjednocení s rájem, ze kterého jsme padli. Buddhismus míří ke stavu, který není možné ztratit, tudíž jsme jej nemohli ztratit ani v minulosti (Nydahl, 1999). Podle Nydahla (1999) v sobě zahrnuje buddhismus vedle prvků náboženství, i prvky filosofie i psychologie, ale zároveň je přesahuje. Můžeme říci, že se jedná o náboženskofilosofický a mentálně hygienický systém. Buddhismus obsahuje filosofii, teoretická východiska, ale také metody, pomocí nichž se z teoretických informací mohou stát bezprostřední zkušenosti. Obsahuje také psychologické koncepce a návody, ale jeho cílem není pouze vyrovnaný jedinec. Jak na jedné přednášce uvedl polský učitel Karol Ślęczek, psychologie usiluje o normalitu člověka, buddhismus o supernormalitu. Tzn. plný rozvoj mysli, bez jakýchkoli rušivých, negativních či destruktivních stavů. Buddhismus míří zcela mimo jakékoli utrpení. Nabízí metody pro jedince psychologicky relativně vyzrálého a vyrovnaného. S podobným přístupem se v psychologii setkáváme pouze ojediněle 4. 4 Např. autor Oswald Schwarz (in Maslow, 2000) formuluje zdokonalování už tak dobrého člověka jako psychagogiku. 16

17 6. Buddhismus diamantové cesty 6.1 Buddhismus Diamantové cesty Tato práce je věnována emocím především v kontextu s BDC linie Karma Kagjü 5. A protože i uvnitř této linie najdeme různé další proudy, zaměříme se na jeden z nich. Je to BDC v takové formě, jak jej na západ přinesli lama Ole Nydahl a jeho žena Hannah. Toto přenesení BDC na západ proběhlo na základě přání a pod vedením tehdejšího hlavního představitele této školy 16. Karmapy Rangdžung Rigpä Dordžeho 6. Jde o buddhismus přizpůsobený západní společnosti, přesto však vychází z tradičních učení a je v nich pevně zakořeněn 7. Pokud budeme nadále hovořit o BDC je myšlena právě tato větev. BDC na západě je rozšířen především mezi laickými praktikujícími. Tzn. nevyžaduje odchod z běžného způsobu života. Buddhisté DC žijí aktivním životem jako všichni ostatní. Pracují, mají rodiny, žijí společenským životem, jen navíc meditují a účastní se buddhistických kurzů. Podporována je užitečná činnost pro společnost ve všech směrech. Pro komplexní pochopení práce s emocemi v BDC uvedeme základní východiska BDC celkově. BDC v sobě zahrnuje všechny cesty. Tedy théravádu, mahajánu a vadžrajánu 8. Tyto tři cesty bývají také spojovány s trojím roztočením (předáním) kola dharmy Buddhou. Proto jeho základy vysvětlíme na základě těchto jeho součástí. 6.2 Théraváda V Malé cestě, théravádě nebo také v prvním otočení dharmy objasnil Buddha Čtyři vznešené pravdy, které na jedné straně naši situaci v kruhu existence 9 s jejími příčinami a na straně druhé objasňují osvobození od všeho utrpení a problémů včetně jejich příčin (Seegers, 2005, str.9) Čtyři vznešené pravdy Čtyři vznešené pravdy jsou jádrem veškerých buddhistických škol a směrů. Z jejich znění můžeme postřehnout, že buddhismus je v základě pragmatickým systémem. Znění čtyř 5 V tibetském buddhismu najdeme čtyři hlavní linie (školy). Jsou to školy Ňingma, Kagjü, Sakja a Gelugpa. 6 Ve škole Kagjü je vždy jejím hlavním představitelem Karmapa. Podobně je hlavou školy Gelugpa Dalajlama. 7 Buddhismus bývá někdy přirovnáván k diamantu, který přejímá zabarvení svého pozadí, tj.kulturního kontextu. Přesto je to stále tentýž diamant. 8 Toto dělení se u jednotlivých škol buddhismu odlišuje. Uvedeno je dělení jak je používáno v BDC školy Karma Kagjü 9 Kruhem existence je míněno setrvání ve stavu nevědomosti a nepochopení, který vede ke vzniku cyklického utrpení. 17

18 vznešených pravd je následující: existuje utrpení, utrpení má příčinu, existuje konec utrpení, existuje cesta ke konci utrpení 10. Pro pochopení těchto pravd potřebujeme hlubší pochopení toho jak buddhismus vidí svět. Svět je v něm chápán jako jednota jeho základní podstaty (prostoru, prázdnoty) a projevu této základny (jasnosti, hry mysli). Buddha to popsal slovy: Forma je prázdnotou a prázdnota je formou, forma a prázdnota jsou od sebe neoddělitelné (in Nydahl, 2000, str.111). O 18 stol. později vyjádřil tento pohled 3.Karmapa slovy: Mysl je objevováním i prázdnotou. Mysl je poznáním i zaslepením. Mysl je vznikáním i zanikáním (in Nydahl, 2000, str.108). Tento pohled je základem pro buddhistické chápání existence. Mysl bytostí může fungovat v takovéto existenci ve dvou základních modech. Nevědomá existence (samsára) a stav osvícení (nirvána). Buddhismus vidí naši běžnou existenci jako nevědomou. Tato nevědomost je tu odvždy, od času bez počátku. V první pravdě buddhismus poukazuje na naši situaci. Utrpením je zde míněna celá podmíněná existence, kdy se spoléháme na měnící se svět a prožíváme díky tomu utrpení. Tradičně jsou popisovány tyto druhy utrpení: utrpení z utrpení sejde se příliš mnoho utrpení a my jej nezvládáme, utrpení ze změny vše se neustále mění a my si nedokážeme nic udržet, všepronikající utrpení souvisí se základní nevědomostí, nemůžeme prožívat nejvyšší štěstí bez pochopení podmíněnosti jevů a rozpoznání podstaty mysli. V porovnání s osvícením je i ta největší radost, kterou prožíváme v běžném stavu mysli pouhým odleskem radosti, která pramení z prožitku podstaty mysli. Ve srovnání se stálou svěžestí nadčasové hry mysli se všechny ostatní prožitky zdají být povrchní. Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné, i ta nejkrásnější vlna je mnohem méně než samotný oceán (Nydahl, 1999, str.6). Utrpení má svou příčinu. V některých buddhistických školách je za příčinu utrpení považována touha (toužení). V Buddhismu diamantové cesty je tato příčina pojata široce jako nevědomost. Tato nevědomost spočívá v našem pocitu oddělenosti od ostatního světa. Prostorová podstata mysli mylně chápe sebe sama jako já a svůj projev, jasnost, hru mysli jako tebe nebo něco odděleného (Nydahl 1999, str.6). Neosvícená mysl bývá také přirovnávána k oku, které vidí vše vně i uvnitř, ale nevidí samo sebe. Nebo také k vlně na oceánu, která se prožívá jako od oceánu oddělenou. Z pocitu oddělenosti vznikají základní procesy vedoucí ke vzniku utrpení. Je to lpění na tom co chceme pro sebe získat, ať už jsou to 10 Znění Čtyř vznešených pravd se v jednotlivých školách mírně odlišuje. 18

19 věci, psychické stavy, lidé atd., nechuť k tomu co si nepřejeme prožívat a považujeme za nepříjemné a nakonec také zmatek, neschopnost zorientovat se. Existuje konec utrpení. Na základě takto formulované třetí vznešené pravdy došlo zřejmě mnohokrát k nepochopení buddhismu. Konec utrpení byl chápán jako nevnímání, necítění atp. V buddhismu se ovšem také můžeme dovědět, že tento stav prostý utrpení je zároveň nejvyšší radostí. V západní kultuře je utrpení chápáno často jako něco vznešeného, obohacujícího, ušlechtilého. Buddhismus se na něj dívá jako na důsledek nevědomosti. Trpíme proto, že nechápeme a děláme chyby. To dává našim životním strastem naprosto odlišnou perspektivu. Nakonec Buddha prohlašuje, že existuje cesta ke konci utrpení. Buddhismus v sobě zahrnuje metody jak utrpení překonat. Jak přivést lidskou mysl z úrovně nevědomosti na úroveň osvícení, kde prožíváme nepodmíněné štěstí a moudrost Neexistence já Čtyři vznešené pravdy v sobě obsahují učení o neexistenci já. V západní kultuře je ego něčím co má velký význam. Individualita je v mnoha ohledech vyzdvihována. Freud postavil celou svou teorii na egu a jeho třech stavech. Jung, postavil ego mezi já (self) a svět jako zprostředkovatele a volní princip. I když východní kultury studoval, neexistenci ega nepřijal (Coan, 1999, str.117). Je možné, že na základě neúplného pochopení toho, co buddhismus o egu prohlašuje, také možná pod vlivem jazykové a kulturní bariéry. V buddhismu neexistence ega neznamená naprosté popření individuality. Nabízí se tu pohled to i to. Proud v oceánu je proudem i oceánem současně. Buddhismus poukazuje na to, že neexistuje nic, na co bychom mohli ukázat a říct to je já. Nic takového nenajdeme v těle ani v procesech, které se odehrávají v mysli. Vše se neustále proměňuje, nic nezůstává stejným. Já je zde chápáno jako návyk mysli, jako koncept. Ovšem s pochopením této iluzornosti 11 skutečné existence já nikam nemizíme ani se nestáváme bezvědomými. Nadále můžeme fungovat ve světě, ale s jiným náhledem, jiným pochopením. Nejde tedy o snahu regredovat do stavu infantilního či intrauterinního neuvědomění, jak kdysi uvažoval o Buddhismu Freud (in Coan, 1999, str.76), ale o nový prožitek vlastní existence na základě hlubšího uvědomění. I v psychologii se setkáváme s označením osobnosti za jednotu psychických procesů, stavů a vlastností (Smékal, 2002, str. 17). Podobně buddhismus 11 Iluzornost je v BDC chápána jako podmíněnost. Tzn., že jevy nemají vlastní nezávislou existenci, vždy jsou složeny z různých podmínek, které se sešly a později se opět rozptýlí. To platí i o složkách naší osobnosti, našeho já, které se neustále proměňují. Iluzorní rovná se ve své podstatě prázdné. 19

20 považuje jednotlivce a jeho prožitek já za souhrn podmínek, díky nimž se může tato představa jáství objevit. Pokud ovšem tento souhrn rozebíráme na stále drobnější části, nenacházíme podle buddhismu nic, co bychom mohli označit za já. V praktické úrovni to znamená, že duševní procesy, tedy i emoce, nevztahujeme k nějaké neměnné osobnosti, jejíž integritu musíme chránit, bojovat za ni a obhajovat ji. Mizí neuróza z toho jací bychom měli být, jaké vlastnosti si musíme udržet jaké odstranit, jak asi vypadáme, co si o nás kdo myslí. Přestáváme prožívat sama sebe jako terč, do kterého se situace a ostatní lidé trefují. Věci plynou, ale nic není osobní a nemusíme si to tak brát. Uchto k tématu poznamenává: Když říkáme rozpustit já, znamená to rozpustit tu tlustou čáru, za pomoci které jsme se oddělili od druhých (2002, str.18). Rozvíjení tohoto náhledu je podle buddhismu postupným procesem a nelze jej plně pochopit čistě intelektuální analýzou. Potřebná je také meditační praxe, která jej prohlubuje a stává se tak naší zkušeností. Plné rozpoznání iluzornosti já je nazýváno v BDC vysvobozením. Od tohoto okamžiku člověk přestává trpět. Obsahy v mysli, které bychom nazvali utrpením tu ještě jsou, ale není tu nikdo pevný a trvalý, kdo by trpěl. Díky tomu se tyto stavy osvobozují od těsného osobního prožívání. To také vyjadřuje první Buddhova pravda existuje utrpení. Buddha neříká všichni trpíme, ty trpíš, ale prostě jen existuje utrpení. V oblasti psychologie můžeme narazit na teorie, které se buddhistickému chápání neexistence já přibližují, nebo se tématu dotýkají. Uvedli jsme zážitky flow a vrcholné zážitky. Maslow při popisu Vrcholových zážitků (peak experience) uvádí: Má zjištění naznačují, že při příležitostných vrcholových zážitcích průměrných lidí vnímání může být relativně ego-transcendující, seberealizující, bez ega. Může být nemotivované, neosobní, bez touhy, nesobecké, ne takové, které potřebuje, s odstupem. Může se spíše zaměřovat na předmět než na ego (2000, s.99). I popis mystických zkušeností poukazuje na tuto možnost prožívání člověkem. Buddhismus míří ke stabilizaci tohoto prožívání. Ne však jako k trvalému vytržení bez kontaktu s realitou, ale jako k uvědomění si povahy lidské existence za současného plného vědomí a schopnosti fungovat v životě. Praktikujícím také nabízí konkrétní metody a postupy jak toto uvědomění rozvíjet a stabilizovat Příčina a následek Buddhismus diamantové cesty zahrnuje do úrovně théravády také učení o příčině a následku (karma). Příčinnost je v dnešní vědě akceptovaným zákonem. Je pochopitelné a přijatelné, že vše má svou příčinu a že každé dění je následkem určité příčiny, přesněji řečeno jde vždy o souhrn mnoha příčin. Buddhismus aplikuje tuto zákonitost na celou existenci, 20

Buddhismus. M gr. A L E N A B E N D O V Á, VY_32_INOVACE_BEN25

Buddhismus. M gr. A L E N A B E N D O V Á, VY_32_INOVACE_BEN25 Buddhismus M gr. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 BUDDHISMUS Patří mezi nejstarší náboženství, vzniká v Asii. Od 19. století se šíří dále. Je historickou postavou. Narodil se zhruba v 5. století jako indický

Více

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spiritualita Spiritualita je docela módním pojmem. Různí lidé jí různé rozumějí a různě ji prezentují. Spiritualita už není spojována jen s religiozitou. Na

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 7. ročník základní

Více

Emoce a jejich poruchy. Rozšiřující materiál k tématu emoce.

Emoce a jejich poruchy. Rozšiřující materiál k tématu emoce. Emoce a jejich poruchy Rozšiřující materiál k tématu emoce. CITY=EMOCE, lat.moveo psychické procesy zahrnující subjektivní zážitky, stavy a vztahy k působícím podnětům provázené fyziologickými změnami,

Více

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

Uvědomění ve vztazích - Uvědomění v emocích - Uvědomění v mysli- Uvědomění v srdci - Uvědomění v přijetí, Soucit, Přítomnost

Uvědomění ve vztazích - Uvědomění v emocích - Uvědomění v mysli- Uvědomění v srdci - Uvědomění v přijetí, Soucit, Přítomnost Nacházíme se v nejcennější a nejkrásnější fázi našich životů. Velmi dlouhou dobu jsme se připravovali všemi našimi osudy na tento okamžik, pro který jsme nyní tady. Příležitost k duchovnímu osvobození

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Sútry Božského bláznovství

Sútry Božského bláznovství Vātūlanātha Sútry Božského bláznovství (Vātūlanātha sútry) Překlad a komentář Jiří Krutina Nakladatelství Krutina Jiří Vacek Edice Jóga a východní spiritualita Svazek 9 ISBN 987-80-87493-51-9 Ing. Jiří

Více

Buddhismus. určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Táborské soukromé gymnázium, s. r. o.

Buddhismus. určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. Buddhismus určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. FUZHEADO. wikimedia [online]. [cit. 7.7.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:buddha_lantau.jpg

Více

Worklife balance. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208

Worklife balance. Projekt Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Worklife balance Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje

Více

Přehled základních údajů

Přehled základních údajů Buddhismus Přehled základních údajů název od Buddha - v sanskrtu Probuzený, buddhisté mluví o Buddha dharma (dharma zákon, to, co věci drţí pohromadě) společné kořeny s dnešním hinduismem, převzetí některých

Více

Obecná a vývojová psychologie. Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry.

Obecná a vývojová psychologie. Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry. Obecná a vývojová psychologie Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry. Co je vlastně psychologie? Jak lze jednoduše a srozumitelně definovat psychologii? R. Atkinsonová

Více

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického

Více

Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA

Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA Katecheze a služba slova otevřené problémy Katecheze a Boží slovo Antropologická katecheze? Katecheze ve službě inkulturace Požadavek úplnosti pravd

Více

Etika v sociální práci

Etika v sociální práci Etika v sociální práci Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Etika v sociální práci Obsah 1. Úvod 2. Základy

Více

FJFI. Emoce a jak je zvládat

FJFI. Emoce a jak je zvládat FJFI Emoce a jak je zvládat Emoce jsou když emoce (e-motio, pohnutí) jsou psychicky a sociálně konstruované procesy zahrnují subjektivní zážitky libosti a nelibosti, provázené: fyziologickými změnami (změna

Více

Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová

Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová Obsah: 1. Základní charakteristiky citů 2. Fyziologické základy citů 3. Klasifikace vnějších projevů citů 4. Klasifikace citů podle vztahu k

Více

ETIKA. Benedictus de SPINOZA

ETIKA. Benedictus de SPINOZA ETIKA Benedictus de SPINOZA Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Benedictus de Spinoza ETIKA ETIKA Benedictus de SPINOZA ETIKA Translation Karel Hubka, 1977 Czech edition dybbuk, 2004

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

Humanistický proud v psychologii

Humanistický proud v psychologii Humanistický proud v psychologii Humanistická psychologie Tzv. třetí síla v psychologii (k behaviorismu a psychoanalýze). Člověk není determinovaný, je schopen svobodné volby a účelného, tvořivého jednání.

Více

Alternativní religiozita a psychoterapie

Alternativní religiozita a psychoterapie Alternativní religiozita a psychoterapie 2010 předběžný rozvrh seminární práce 1. Úvod, spiritualita a psychoterapie, 25. února spiritualita v psychoterapii 2. Nové myšlení a techniky sebezlepšení 4. března

Více

2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví

2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví 2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 5 9 2 9 Šrí Dattátreja Avadhuta

Více

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé

Více

NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici. Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad Brno

NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici. Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad Brno NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad 19. 20.9.2013 Brno HOSPIC Místo, kam chodí lidé důstojně umírat Naděje na DOBROU SMRT Naděje na KVALITNÍ

Více

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12.

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12. Obsah 1. Úvod.... 11 1.1 Situace oboru... 11 1.2 Místo této práce v oborové souvislosti... 12 1.3 Vztah k dosavadní literatuře... 13 1.4 Jaké cíle si klade tato práce?... 14 1.5 Poznámkový aparát a práce

Více

Manažerská psychologie

Manažerská psychologie Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 6. přednáška Pracovní motivace Zdroje motivace, dynamika motivace, teorie motivace Mgr. Petra Halířová 2010 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový:

Více

ARTHUR SCHOPENHAUER (1788-1860)

ARTHUR SCHOPENHAUER (1788-1860) IRACIONALISMUS CHARAKTERISTIKA iracionalis - nerozumový; podstatu skutečnosti lze pochopit jedině citem, vůlí, intuicí, vírou skepse vůči rozumu, zdůraznění jiných cest pochopení světa než rozumových dvě

Více

přírodní (kmenové) náboženství šamana

přírodní (kmenové) náboženství šamana Světová náboženství Úvod již pravěcí lidé uctívali přírodní živly, zvířata i totemy jako božstva dodnes žijí ve světě kmeny, které vyznávají přírodní (kmenové) náboženství (důležitá postava šamana) náboženství

Více

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. Člověk a společnost 16. Vznik a význam filozofie www.ssgbrno.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Vznik a a význam vývoj filozofie Vznik a vývoj význam filozofie Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo

Více

Emocionální a interpersonální inteligence

Emocionální a interpersonální inteligence Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Obecná psychologie: základní pojmy

Obecná psychologie: základní pojmy Obecná psychologie: základní pojmy ZS 2009/2010 Přednáška 1 Mgr. Ondřej Bezdíček Definice psychologie Je věda o chování a prožívání, o vědomých i mimovědomých oblastech lidské psychiky. Cíle psychologie

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí.

l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. - (1/1) má základní poznatky o lidském těle a jeho hlavních funkcích

Více

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Nikolić Aleksandra Matěj Martin POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA Pedagogika Franze Ketta pojmenovává celistvý, na smysl zaměřený přístup ke vzdělávání a výchově. V tomto smyslu se jedná o alternativní pedagogický

Více

Psychologie 10. Otázka číslo: 1. Mezi myšlenkové operace řadíme: analýzu. syntézu. srovnávání. abstrakci. zobecňování. indukci.

Psychologie 10. Otázka číslo: 1. Mezi myšlenkové operace řadíme: analýzu. syntézu. srovnávání. abstrakci. zobecňování. indukci. Psychologie 10 Otázka číslo: 1 Mezi myšlenkové operace řadíme: analýzu syntézu srovnávání abstrakci zobecňování indukci dedukci analogii (je možno více správných odpovědí) Otázka číslo: 2 Myšlení se uskutečňuje

Více

Hodnocení projevu a zvládání emocí. Ukázka Nová TEIQue

Hodnocení projevu a zvládání emocí. Ukázka Nová TEIQue Hodnocení projevu a zvládání emocí Grafy a skóre 6.1.2015 Soukromé a důvěrné Normy: Czech Republic 2011 Tato zpráva obsahuje informace i návod k tomu, abyste si uvědomili a pochopili svou vlastní emoční

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

Psychologie 08. Otázka číslo: 1. To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím.

Psychologie 08. Otázka číslo: 1. To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím. Psychologie 08 Otázka číslo: 1 To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím sebevědomím nevědomím Otázka číslo: 2 Prožívání je absolutně vždy: subjektivní

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

PRVNÍ KAPITOLA. Vstupujeme na cestu

PRVNÍ KAPITOLA. Vstupujeme na cestu PRVNÍ KAPITOLA Vstupujeme na cestu Možná, že některé z následujících myšlenek se vám zdají povědomé Kdyby se změnil/a, všechno by bylo v pořádku. Nemohu ovlivnit tuto bolest, tyto lidi a to, co se děje.

Více

Motivace. Tímto hybným motorem je motivace.

Motivace. Tímto hybným motorem je motivace. Motivace Slovo je odvozeno z latinského movere, tj. hýbati, pohybovati. Motivace je proces usměrňování, udržování a energetizace chování. Vše co člověk dělá, dělá z nějakých pohnutek. Lidské chování je

Více

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ Immanuel Kant - maturitní otázka ZV www.studijni-svet.cz - polečenské vědy - http://zsv-maturita.cz Otázka: Immanuel Kant Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Immanuel Kant => periodizace

Více

Psychologický seminář 4. ročník

Psychologický seminář 4. ročník Psychologický seminář 4. ročník Žák: - objasní proč a jak se lidé odlišují ve svých projevech chování, uvede příklady faktorů, které ovlivňují prožívání, chování a činnost člověka - porovná osobnost v

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Vysoká pec ve vašem nitru

Vysoká pec ve vašem nitru Obsah Předmluva... 7 Úvod... 10 Chcete-li objevit své pravé Já, já musí zemřít... 19 Vysoká pec ve vašem nitru... 49 Jak nechávat vše plynout a pozorovat... 80 Jak kráčet beze stop... 95 Mysl: velká pokladnice

Více

Vzdělávací obsah 1. stupeň

Vzdělávací obsah 1. stupeň Příloha č. 2 Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, č. j. 12586/2009-22 ETICKÁ VÝCHOVA DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBOR Obsah

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

Doc.Dr.Rudolf Smahel,Th.D.: Katechetické prvky v díle Marie Montessori

Doc.Dr.Rudolf Smahel,Th.D.: Katechetické prvky v díle Marie Montessori Doc.Dr.Rudolf Smahel,Th.D.: Katechetické prvky v díle Marie Montessori V tomto článku se blíže zamyslíme nad dílem světoznámé pedagogické pracovnice a zakladatelky pedagogického směru Marie Montessori.

Více

VÝCHOVNĚ PASTORAČ NÍ PROJEKT Domu Ignáce Stuchlého ve Fryštáku

VÝCHOVNĚ PASTORAČ NÍ PROJEKT Domu Ignáce Stuchlého ve Fryštáku VÝCHOVNĚ PASTORAČ NÍ PROJEKT Domu Ignáce Stuchlého ve Fryštáku Mgr. Michael Martinek 1. CHARAKTERISTIKA Dům Ignáce Stuchlého (dále jen DIS) je pobytovým výchovně vzdělávacím zařízením pro mládež. Patří

Více

Evropský pohled (především) snaha o zařazení hinduismu jako jednotného náboženství (zakladatel, jasně stanovené učení ) mezi světová náboženství

Evropský pohled (především) snaha o zařazení hinduismu jako jednotného náboženství (zakladatel, jasně stanovené učení ) mezi světová náboženství Hinduismus Pojem HINDUISMUS Až v 19. století pro skupinu indických náboženství. Původ slova: hindu (perština), sindhu (sanskrt) řeka. Hinduisté původně své náboženství nijak nenazývali. Obyvatelstvo Indie

Více

ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI. Vybraná eticky citlivá slova fundamentální etika

ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI. Vybraná eticky citlivá slova fundamentální etika ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI Vybraná eticky citlivá slova fundamentální etika 1 2 DOBRO Ontologické dobro (1) Dobro je to, co si všichni žádají. (2) Dobro je bytostně věc (jsoucno), nakolik zdokonaluje žádajícího

Více

PŘEHLED ZÁKLADNÍCH ÚDAJŮ

PŘEHLED ZÁKLADNÍCH ÚDAJŮ BUDDHISMU S PŘEHLED ZÁKLADNÍCH ÚDAJŮ název od Buddha - v sanskrtu Probuzený, buddhisté mluví o Buddha dharma (dharma zákon, to, co věci drží pohromadě) společné kořeny s dnešním hinduismem, převzetí některých

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

1 Úvod. Zdálo by se, že vyložit, jak je to s lidskou myslí, není až tak obtížné:

1 Úvod. Zdálo by se, že vyložit, jak je to s lidskou myslí, není až tak obtížné: 1 Úvod Zdálo by se, že vyložit, jak je to s lidskou myslí, není až tak obtížné: My všichni lidé jsme myslící bytosti, neboli všichni máme mysl. Do své mysli můžeme každý nahlížet, rojí se nám tam různé

Více

Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993

Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993 Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993 l Svět je všechno, co fakticky je. 1.l Svět je celkem faktů a nikoli věcí. l.2 Svět se rozpadá na fakty.

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Motivační faktory vybraných segmentů k návštěvě ČR

Motivační faktory vybraných segmentů k návštěvě ČR Motivační faktory vybraných segmentů k návštěvě ČR Ing. Jana Valentová Katedra cestovního ruchu FMV VŠE v Praze Osnova prezentace Teoretický vstup: Motivy obecné pojetí Motivy k cestování Praktický pohled

Více

Otázka: Buddhismus. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): zofie02 ÚVOD

Otázka: Buddhismus. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): zofie02 ÚVOD Otázka: Buddhismus Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): zofie02 ÚVOD Jako téma mého referátu jsem si vybrala buddhismus. Práci budu prezentovat v předmětu společenskovědního semináře. Toto téma

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

SVĚTOVÁ NÁBOŽENSTVÍ II.

SVĚTOVÁ NÁBOŽENSTVÍ II. Pracovní list 02-04 SVĚTOVÁ NÁBOŽENSTVÍ II. Úkol č. 1: Otázky 1. Které ze světových náboženství je nábožensko filozofickým systémem? 2. Judaismus, křesťanství, islám, hinduismus, buddhismus, taoismus -

Více

Přirozenost muže. Když poznáš pravou podstatu materiálního svìta, zaženeš smutek; když poznáš pravou podstatu ducha, dospìješ k blaženosti.

Přirozenost muže. Když poznáš pravou podstatu materiálního svìta, zaženeš smutek; když poznáš pravou podstatu ducha, dospìješ k blaženosti. Přirozenost muže Když poznáš pravou podstatu materiálního svìta, zaženeš smutek; když poznáš pravou podstatu ducha, dospìješ k blaženosti. Bhagavadgíta (13.1) Bùh od samého zaèátku vytvoøil poslání obìma

Více

Sociální skupiny. Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy.

Sociální skupiny. Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy. Sociální skupiny Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy. PSS9új 1 Sociální kategorie seskupení většího počtu osob, které mají

Více

PSYCHICKÉ PROCESY PAMĚŤ A EMOCE

PSYCHICKÉ PROCESY PAMĚŤ A EMOCE PSYCHICKÉ PROCESY PAMĚŤ A EMOCE Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina

Více

THERAVADA DHAMMA. Thánissaró Bhikkhu Jeden nástroj mezi mnoha. Co je to vipassaná?

THERAVADA DHAMMA. Thánissaró Bhikkhu Jeden nástroj mezi mnoha. Co je to vipassaná? THERAVADA DHAMMA Alle Medien auf Theravada Dhamma sind ein Geschenk des dhamma und somit ausschliesslich zur kostenlosen Verteilung. All media on Theravada Dhamma are for free distribution only as a gift

Více

POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI

POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI Úskalí zkoumání lokálního a regionálního politického života mechanické přenášení poznatků z národní úrovně na úroveň regionální a lokální předčasné zobecňování

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 7. ročník základní

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 3 3 7 PhDr. Daniela Sedláčková

Více

Úvod do filozofie Jana Kutnohorská

Úvod do filozofie Jana Kutnohorská Úvod do filozofie Jana Kutnohorská Úvod Etymologie Předmět filozofie Ontologie Prameny filozofického tázání Filozofické disciplíny Etymologie Filozofie z řečtiny PHILEIN - milovat SOPHA - moudrost V doslovném

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ ZŠ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro 7. ročník? Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) ZŠ

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

1 Co je prožitkové učení a jaký má význam?

1 Co je prožitkové učení a jaký má význam? 1 Co je prožitkové učení a jaký má význam? Cíle studia Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: definovat pojem prožitkové učení a vymezit jeho cíle a smysl, rozlišit mezi pojmy prožitek,

Více

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8 Etická výchova ročník TÉMA G5 Citový život člověka VÝSTUP charakterizuje důležitost i úskalí citů pro život člověka; orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách; identifikuje a taktně komunikuje

Více

Politická socializace

Politická socializace Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Zdraví a nemoc. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Zdraví a nemoc. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Zdraví a nemoc Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Říjen 2009 Mgr.Ladislava Ulrychová motto Když chybí zdraví, moudrost je bezradná, síla

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

Psychospirituální transformace 1

Psychospirituální transformace 1 Věra Bučilová, Marie Nestěrová Psychospirituální transformace 1 Nekonečné možnosti na planetě Zemi Věra Bučilová, Marie Nestěrová Psychospirituální transformace 1 Nekonečné možnosti na planetě Zemi Upozornění

Více

představy o vzniku nemoci ovlivněny vědeckým a kulturním myšlením doby (př. posedlost ďáblem, trest za hřích ) 19.stol vědecké objevy (př. L.

představy o vzniku nemoci ovlivněny vědeckým a kulturním myšlením doby (př. posedlost ďáblem, trest za hřích ) 19.stol vědecké objevy (př. L. Celostní přístupy ke zdraví HOLISMUS Teorie vzniku nemoci představy o vzniku nemoci ovlivněny vědeckým a kulturním myšlením doby (př. posedlost ďáblem, trest za hřích ) 19.stol vědecké objevy (př. L. Pasteur)

Více

Mgr. Miloslava Matoušová Ivan Matouš

Mgr. Miloslava Matoušová Ivan Matouš Mgr. Miloslava Matoušová Ivan Matouš Afirmace s Empatií Prvek - Dřevo Na každý týden jedna afirmace Pro období prvku Dřevo. www.empatia.cz www.akademiecelostnihozdravi.cz 2014 Věnování a poděkování Tuto

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Klasifikace věd Ročník 1. Datum tvorby 2.9.2013

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ. Psychologie výchovy a vzdělávání

OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ. Psychologie výchovy a vzdělávání OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ Psychologie výchovy a vzdělávání Úkoly pedagogické psychologie vysvětlovat, ovlivňovat, projektovat. Hlavním poslání oboru tedy není objevovat věci jaké jsou,

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

Duchovní doprovázení Zájmový kurz celoživotního vzdělávání v r. 2016/2017

Duchovní doprovázení Zájmový kurz celoživotního vzdělávání v r. 2016/2017 Duchovní doprovázení Zájmový kurz celoživotního vzdělávání v r. 2016/2017 Pod záštitou děkana CMTF UP v Olomouci prof. Ing. Mgr. et Mgr. Petera Tavela, Ph.D. Mgr. František Hylmar SJ Licenciát ze spirituální

Více

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného

Více

Alternativní religiozita a psychoterapie

Alternativní religiozita a psychoterapie Alternativní religiozita a psychoterapie 2010 úvodní poznámky podmínka pro zápis úvodní poznámky zajímavé, opomíjené, nezpracované téma, ale tím více náročné na čas a možná i peníze čas: četba zcela nevyhnutelná

Více

Lenka Procházková (UČO ) Návrhy kvantitativního a kvalitativního výzkumu

Lenka Procházková (UČO ) Návrhy kvantitativního a kvalitativního výzkumu Lenka Procházková (UČO 178922) Návrhy kvantitativního a kvalitativního výzkumu 1. Editorial (text od Michala Buchty) Návrh kvantitativního výzkumu: Zkoumaný problém v tomto výzkumu bych definovala jako

Více

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoterapeutické směry MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 16 Název materiálu: Psychoterapeutické

Více

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění In-formace pojem informace, z lat. dávat tvar KDO pozoruje, kdo je to POZOROVATEL vědomá mysl, duše, (ztotoţnění se s já) DÁVAT TVAR = vytvořit asociaci,

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více