Teplota vzduchu: 24,1 C Všeobecné lékařství, studijní sk. 1 Vlhkost vzduchu: 43,2% Spolupracovníci: Ľuboslava Belanská

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "8.10.2013 Teplota vzduchu: 24,1 C Všeobecné lékařství, studijní sk. 1 Vlhkost vzduchu: 43,2% Spolupracovníci: Ľuboslava Belanská"

Rudolf Janda
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 3. MONITOROVÁNÍ Juraj Beláček Tlak: 992 hpa Teplota vzduchu: 24,1 C Všeobecné lékařství, studijní sk. 1 Vlhkost vzduchu: 43,2% Spolupracovníci: Ľuboslava Belanská 1. Audiometrie 1.1. Stanovení sluchového prahu vzdušným vedením (AC) vzestupnou metodou pravé ucho I I I levé ucho I I I Stanovení sluchového prahu vzdušným vedením (AC) s využitím maskování levé ucho Prahová I

pravé ucho I 1 25 15 20 10 0 5 5 5 0-10 -10 I 2 20 10 15 5 5 5 5 5 0-10 -10 I 3 20 10 20 5 5 0 0 5 0-10 -10 levé ucho I 1 25 15 10 5 10 10 15 5-5

2 Audiogram levé ucho 1.3. Stanovení sluchového prahu kostním vedením (BC) pravé ucho I I I

(BC) pravé ucho I 1 20 20 15 15 15 5 5-5 5-10

3 Audiogram pravé ucho levé ucho(ac) pravé ucho (AC) l.u.mask. (AC) pravé ucho(bc) porovnání ze všech 4 měření

10 5 10 10 15 0 0-10 -10 20 10 15 5 0 0 0 5 0-10 -10 30

4 Audiogram pro porovnání všech 4 měření Celkově jsme provedli pomocí audiometru čtyři měření, z toho dvě měření byla stanovena vzdušným vedením bez využití šumu (pro levé i pravé ucho), u třetího měření jsme využili možnosti maskování. Pro stanovení prahu slyšení s maskováním bylo zvoleno ucho levé, tedy z tabulky to,,hůře slyšící". Poslední měření bylo odlišné od předchozích tří a to tím, že jsme sluchový prah určili kostním vedením. Když porovnáme hodnoty vzdušného vedení pravého ucha (zkr.puvv) s jeho kostním vedením(zkr.pukv), dojdeme k závěru, že hladina intenzity puvv při nižších frekvencích byla menší. Zlom přichází asi u frekvence 3000 Hz, kdy křivky v grafu nabývají velice podobných hodnot hladin intezity. Audiometrie jako jedna z metod vyšetření sluchu, poskytuje celkem objektivní a kvalitativní obraz o vadách sluchu zkoumaného subjektu. Tato metoda, s využitím nízkofrekvenčního oscilátoru, stanovuje prah slyšení pro jednotlivé akustické frekvence. Námi provedené měření neodpovídalo profesionálnímu vyšetření a to z několika důvodů : prostor nebyl zcela akusticky izolovaný, vyšetřující byl ve stejné místnosti s vyšetřovaným, časové omezení.

Poslední měření bylo odlišné od předchozích tří a to tím, že jsme sluchový prah určili kostním vedením. Když porovnáme hodnoty vzdušného vedení pravého ucha (zkr.puvv) s jeho kostním vedením(zkr.

5 Pravé ucho vykazovalo mnohem lepší hodnoty sluchového prahu než ucho levé. U vzestupné metody tomu bylo už od hodnot frekvence 1000 Hz. Zajímavostí jsou opakované záporné hodnoty hladin intezity při frekvencích nad 4000 Hz téměř ve všech měřeních. 2. Ergometr Zvolený program : zátěžový test vstupní Hodnota tlaku před testem (dig.tonometr) : 125/70 Hodnota pulsu před testem (dig.tonometr) : 88 Vypočtená předvolba zatížení : 3 x hmotnost(73kg) = 219 W Optimální srdeční frekvence pro zátěžový test: 65% (max.puls klidový puls) + klidový puls = (zátěžový puls) Kondiční známka vypočtená : 6 ( 10 x (P1 - P2) / P1) = 5.72 P1 = 145 ; P2 = 141 ; rozdíl = 4 Kondiční známka z ergometru : F 5.9 Hodnota tlaku po testu (dig.tonometr) : 137/69 Hodnota pulsu po testu (dig.tonometr) : 108 Jako program jsem si zvolil vstupní zátěžový test. Se začátkem na 25 W jsem se postupně dostal až na hodnotu 175 W, kde byl můj organismus už dostatečně vytížen a test jsem ukončil. Nemožnost dosáhnout vyššího výkonu mohla býti způsobena například nekomfortním oblečením pro dlouhodobější a objektivnější test. Kondiční známka z ergometru odpovídala téměř hodnotě vypočtené. Hodnota krevního tlaku 137/69 a pulsu 108 naměřená po testu, byla po výkonu opětovně změřená až po vydýchávací minutě a proto nebyla výrazně odlišná od hodnoty původní 125/70; puls 88. Způsoby stanovení kondice např. u sportovců jsou sport od sportu odlišné. V hokeji probíhají zátěžové testy různými bruslařskými cvičeními, zaměřenými jak na rychlost, tak i na vytrvalost. Klasické stanovení zátěže organismu se provádí na spinningových kolech, kdy má vyšetřovaný na tváři dýchací masku a je napojený např. na respirační přístroje, které analyzují jeho příjem/výdej kyslíku. Puls před testem činil 88, hodnota tlaku byla 125/70. Optimální vypočtená srdeční frekvence činila tepů/min. Vypočtená předvolba zatížení byla 219 W; kondiční známka 5.9. Po zátěžovém testu byla hodnota tlaku 137/69 mmhg, hodnota pulsu 108 tepů/min. 3. Měření krevního tlaku nepřímou metodou rtuťový tonometr systolický tlak diastolický tlak 1. měření měření měření průměrná hodnota hodnota v Pa* pozn.: uvedené hodnoty tlaku jsou v jednotkách mmhg pozn.*: přepočet 1 mmhg = 1 torr = 133,3 Pa

tonometr) : 125/70 Hodnota pulsu před testem (dig.tonometr) : 88 Vypočtená předvolba zatížení : 3 x hmotnost(73kg) = 219 W Optimální srdeční frekvence pro zátěžový test: 65% (max.

6 digitální tonometr systolický tlak diastolický tlak 1. měření měření měření měření měření měření měření měření měření měření měření průměrná hodnota směrodatná odchylka modus medián pozn. 1 : uvedené hodnoty tlaku jsou v jednotkách mmhg pozn. 2 : medián - střední hodnota ; modus - nejčastěji zastoupena ; směr.odchylka - vyjadřuje jak se hodnoty liší od průměru V této úloze jsme si vyzkoušeli měření pomocí rtuťového tonometru, který je už v této době nahrazen spíše automatickým digitálním tonometrem. U dig.tonometru jsme provedli celkem 11 měření, u rtuťového jenom 3, ovšem když porovnáme průměrnou hodnotu systol/diastol. tlaku u obou měření, vyšla téměř stejná hodnota (127/75-76 mmhg). Měření digitálním tonometrem mi přišlo rychlejší, přesnější a mnohem praktičtější. Hodnoty tlaku vyšly vyšetřovanému v rámci norem, tedy se nejednalo o zvýšený ani snižený krevní tlak. Za vysoký tlak se považují opakované hodnoty nad 140/90 mmhg (hypertenze), za nízky tlak naopak hodnoty pod 100/65 mmhg (hypotenze). Měřením pomocí rtuťového a digitálního tonometru nám vyšla průmerná hodnota krevního tlaku 127/76 mmhg. V přepočtu tato hodnota činila /9731 Pa. Vypočtená směrodatná odchylka byla 9.3/11.3, modus se rovnal 126/68 mmhg a medián 127/72 torrům. 4. Měření rychlosti toku krve Křivka pro pravý i levý radikál vykazuje tvar typický pro vysokoodporový typ toku. Tento druh toku je přirozený pro artérie horní a dolní končetiny těla. Pokud by jsme tento tok krve zjišťovali někde na corpuse nebo na hlavě, křivka by nevykazovala tak prudké skoky na systolický vrchol a hlavně rychlost toku v diastole by nikdy neklesala k nulovým hodnotám. Důvodem je, že tyto artérie zásobují jednak orgány v těle, ale také i mozek. Nejvyšší rychlost krevního proudu vykazuje aorta (až 0,3 m/s). Rychlost proudění krve se bude velmi lišit jednak na základě jednotlivých oddílů krevního řečiště, na straně druhé bude rozhodovat i jestli se jedná o žílu nebo tepnu. Vycházet se bude ze zákona kontinuity, kdy je rychlost závislá na průřezu. Krev bude tedy v žílách proudit pomaleji než v tepnách, příčinou je jejich

2 : medián - střední hodnota ; modus - nejčastěji zastoupena ; směr.

7 větší průřez. Při postižení aterosklerózou dochází k ukládání tukových látek do stěn tepen, kdy může dojít až k trombóze a vznik sraženiny značně omezuje tok krve. Rychlost proudění toku krve byla pro pravý radiál 24,0 cm/s a pro levý radiál 22,4 cm/s.

Podobné dokumenty

Úloha I.: Monitorování 1

Úloha I.: Monitorování 1 1. Měření teploty povrchu těla termočlánkem Kalibrace termočlánku a ověření průběhu jeho teplotní závislosti. Měření teploty povrchu těla a prostředí kalibrovaným termočlánkem.