Veřejně prezentované krajinné proměny v absolventských pracích studentů oboru AMZO KZKA na ČZU Ing. Arch. Iveta Merunková, Ph.D.

Transkript

1 ,Ph. D.

2 Odborné příspěvky: Veřejně prezentované krajinné proměny v absolventských pracích studentů oboru AMZO KZKA na ČZU Ing. Arch. Iveta Merunková, Ph.D. 3 Proměny městských krajin v Ateliéru II. Matouše Jebavého v letech Doc. Ing. Matouš Jebavý, Ph.D. 8 Krajinný prostor v estetickém, rekreačním a produkčním kontextu Ing. Irena Zamrzlová, Ing. Dana Doleţelová, Ph.D. 13 Vize krajiny podle Evropské úmluvy o krajině Doc. RNDr. Zdeněk Lipský, CSc., Ing. Martin Weber, Ing. Lenka Stroblová, RNDr. PhDr. Markéta Šantrůčková, Ph.D. 19 Trendy v stvárnení verejných vidieckych priestorov prof. Ing. Ľubica Feriancová, PhD., Ing. Gabriel Kuczman, PhD. 26 Špecifiká a krajinné podmínky rozptýleného osídlenia na Slovensku príklad prírodného, historického a kultúrneho dedičstva Doc.RNDr. Ingrid Belčáková, PhD., Ing. Zuzana Pšenáková 32 Krajinná ekologie na Katedře biologie Pedagogické fakulty UP v Olomouci Doc. Ing. Ivo Machar, Ph.D. 38

3 Odborné příspěvky doktorandů Katedry zahradní a krajinné architektury, České zemědělské univerzity v Praze: Urbanistická struktura sídla ve vztahu ke georeliéfu a krajinné typologii na příkladu obcí v Libereckém kraji Ing. Simona Balatková 41 Kapličky a boží muka klenoty naší krajiny Ing. Arch. Ivana Buttry, DiS Krajinné dominanty v proměnách času Ing. Lucie Hladíková.. 49 Krajinná zeleň 20. století Ing. Zuzana Krupková.. 54 Vnitřní krajina Prahy v proměnách času Ing. Karel Slánský.. 59 Hořín stručný přehled historického vývoje obce Ing. Kateřina Svačinová, DiS Duchcov v proměnách času a jak ho vnímají obyvatelé dnes Ing. Adéla Švecová.. 68 Strukturální změny v krajině, co zůstává a co se mění Ing. Tomáš Veith.. 75 Vývoj krajinného prostoru čitelný z historického mapování Ing. Veronika Vonešová.. 81

4 Veřejně prezentované krajinné proměny v absolventských pracích studentů oboru AMZO KZKA na ČZU. Publicly presented landscape changes in graduate works of study programmes Garden desing at the CULS in Prague. Ing. arch. Iveta Merunková, Ph.D. ČZU v Praze FAPPZ, Katedra zahradní a krajinné architektury, merunkova@af.czu.cz Abstract: This paper introduces the system created for the public presentation of the results of student graduate theses in the study programme landscape architecture at the CULS, as they are common with art and architecturally oriented schools. The first part of this paper also introduces the existing study programme Garden Design focused on garden and landscape architecture in professional training of graduates. For the needs of our department of Department of garden and landscape architecture in cooperation with Faculty of Economics and Management CULS, there was developed a software tool for managing the catalogue of theses in LMS Moodle, which is specially designed and focused on the architectural design outputs as the results of the diploma project. This system allows archiving, browsing and public presentation. In the second part of this paper, we demonstrate the user accessibility and usability of this system by a brief overview of presented projects focused at the landscape changes both in settlements and in exterior area led by teachers from our department. Key words: Presentation; architectural study programmes; landscape; diploma project; project innovation; architectural-art education for the country Abstrakt: Příspěvek seznamuje se systémem vytvořeným pro veřejnou prezentaci výsledků závěrečných prací absolventů oboru zahradní a krajinné architektury ČZU, jak je obvyklé u uměleckých architektonicky zaměřených škol. V úvodní části příspěvku je také představen stávající obor AMZO zaměřený na zahradní a krajinnou architekturu v profesní přípravě absolventů. Pro potřeby naší katedry byl ve spolupráci s PEF ČZU vyvinut softwarový nástroj pro správu katalogu diplomových prací v prostředí LMS Moodle, který je speciálně vytvořen a zaměřen na architektonické výstupy z projekčních prací, které jsou výsledkem diplomního projektu a umoţňuje jejich katalogizaci a veřejnou prezentaci. V druhé části příspěvku je uţivatelská přístupnost a pouţitelnost systému doloţena na stručném přehledu takto prezentovaných projektech krajinných proměn vedených pedagogy katedry KZKA jak v sídle tak v extravilánu. Klíčová slova: Prezentace; architektonické obory; krajina; diplomní projekt; projektové inovace; architektonicko - umělecké vzdělávání v pro krajinu 3

5 Úvod Na České zemědělské univerzitě v Praze se problematika zahradní a krajinné architektury vyučuje mimo okrajové obory jako je : 1. Veřejná správa v zemědělství a v péči o krajinu (Bc. i Mgr.), 2. Udrţitelné vyuţívání přírodních zdrojů (Bc.), který je vyučovaný také v angličtině, 3. Rozvoj venkova ( Bc. i Mgr.) Zejména v profilovém oboru Zahradní tvorba (Mgr.) a Zahradní a krajinná architektura (Bc. a Mgr). Výuka v těchto oborech je zaloţena na interdisciplinaritě a holistickém systémovém pohledu na problematiku krajiny a sídel a proto i klíčové předměty pro tyto obory si zajišťuje sama Katedra zahradní a krajinné architektury FAPPZ. Základem praktické části výuky jsou samostatné studentské projekty a workshopy, které jsou zakončeny závěrečným diplomním projektem. Metodika Naším cílem je v inţenýrském stupni studia vzdělávat nejen studenty z vlastního bakalářského studia, ale také studenty z jiných fakult umělecky zaměřených vysokých škol nebo bakalářů architektonických škol. Snaţíme se tedy výuku postavit jako maximálně otevřenou pro studenty přišedší z jiných fakult. Cílem výuky na našich oborech je poskytnutí odborných znalostí o polyfunkčnosti krajiny, vegetace v sídlech a tvorbě veřejných prostranství. Porozumění systémům krajinné zeleně z hlediska jejího vztahu ke komplexní funkčnosti krajiny, zejména k programu rozvoje venkovské a příměstské krajiny, zemědělství a lesnictví. To je např. prakticky aplikováno na konkrétních zvolených příkladech administrativních území obcí v rámci jednoho mikroregionu. Jde o získání schopností kvalitního posouzení a rámcového projektování vegetačních úprav ve venkovských sídlech a ve venkovské krajině. Absolvent by měl být například schopen zpracovat dílčí projektu vybrané krajinářské úpravy pro modelové území s pouţitím zásad tvorby jednotlivých útvarů krajinné zeleně a důrazem na hospodářské, ekologické a územně plánovací a dotační programy rozvoje vesnických sídel a venkovské krajiny. Předměty jsou vyučovány formou ateliérové výuky - v rozsahu 8h týdně, který vyvrcholí kaţdý semestr výsledným ateliérovým projektem. Ateliérový projekt má následující strukturu: Vzdělávací strategií je důraz na vyváţený poměr znalostí týkajících se všech čtyř aspektů problematiky krajinného architektury. (viz. obr. 2). Jsou to následující systémové sloţky: 1. Funkčnost. 2. Obytnost. 3. Krása. 4. Ekologie. 4

6 Ţádná z uvedených sloţek není vyučována ani v není samostatném studentském projektu realizována na úkor sloţky jiné. Tím se velmi lišíme například od stroze architektonického pojetí (krása >obytnost> funkčnost) nebo zemědělsky produkčního (funkčnost >obytnost) nebo například pohledu jednosměrně ekologického (ekologie >krása+obytnost), který do své oblasti zájmu nepočítá s člověkem a jeho kvalitou ţivota jako s rovnocenným systémovým prvkem a soustřeďuje se například jen na péči o rostlinné a ţivočišné druhy. V otázkách zahradní a krajinné tvorby totiţ nemůţeme pracovat stejnými metodami jako například při ochraně pralesů nebo jiných biotopů, kde je působení člověka na krajinu chápáno vesměs jako exogenní a neţádoucí. Nejlepší studenti se účastní celorepublikových i mezinárodních workshopů a výsledky jejich práce jsou plně srovnatelné s pracemi jejich kolegů z odborných fakult jiných českých vysokých škol. obr katalog závěrečných prací V letošním akademickém roce jsme zahájili výuku v novém akreditovaném studijním oboru Zahradní a krajinné architektury. Krajinářské předměty patří spolu se zoologickými předměty mezi nejatraktivnější předměty ke studiu na FAPPZ ČZU v Praze a mají velký zájem uchazečů o studium. Největší konkurenční výhoda a přednost našeho pojetí krajinářského vzdělávání ve srovnání s ostatními školami je vyváţený poměr inţenýrských znalostí aplikovatelných rovnou měrou do všech čtyř sloţek krajinné architektury: funkčnost, obytnost, krása a ekologie. Náš absolvent se proto můţe velmi dobře uplatnit například ve státní správě nebo na vedoucích pozicích týmů sloţených z různých odborníků projektových firem. Pro veřejnou prezentaci závěrečných prací našich absolventů, tak jako je obvyklé i u jiných umělecky zaměřených oborů byl ve spolupráci s PEF vytvořen software, který tuto prezentaci 5

7 umoţňuje. Jedná se o softwarovým nástroj DTMadminer pro správu katalogu diplomových prací v prostředí LMS Moodle. Vyvinut je jako modul Moodle a je tak přenositelný napříč Moodle systémy (verze 1.9+). V rámci tohoto softwarového modulu je moţné vkládat, prohlíţet a spravovat diplomové či jakékoliv jiné studenty nahrané práce. Katalogizované práce lze také kategorizovat podle několika kritérií. Abstrakt práce je k dispozici také v podobě obrazového náhledu. Softwarové řešení vyuţívá standardních webových technologií zaloţených na HTML 5, CSS 3, PHP 5, MySQL a Javascriptu, které jsou plně kompatibilní a otestované na moderních webových prohlíţečích. Výhodou řešení je jeho modulární stavba, která umoţňuje snadnou přenositelnost. V rámci vytvořeného modulu byl v rámci HTML a CSS rovněţ brán ohled na pravidla přístupnosti a pouţitelnosti. obr hledání v katalogu obr vkládání nové práce do katalogu 6

8 ukázka tiskového výstupu Závěr Moderní informační technologie jsou významnou podporou ve výuce projektově orientovaných předmětů. Naše řešení je zaloţené na vyuţití systému LMS Moodle, který patří mezi software šířený zdarma, ale je plně funkční a škálovatelný. Dokonce můţeme na základě prvních zkušeností prohlásit, ţe jeho otevřenost je pro nás velkou výhodou, protoţe podobnou funkčnost bychom mnohem obtíţněji realizovali v komerčních prostředích podobných LMS systémů, jako například WebCT nebo Blackboard, které jsou kromě jiného také velmi finančně náročné. Díky zvolenému přístupu se nám podařilo pro náš magisterský studijné obor zařídit jeho dobrou prostupnost pro studenty, kteří absolvovali svůj bakalářský stupeň studia na fakultách jiných vysokých škol, čímţ jsme dosáhli přínosného efektu spojení a vzájemné výměny skušeností z předchozího stupně vzdělání u našich studentů. Literatura 1. dokumentace k systému LMS Moodle, 2. přehled studijních oborů na FAPPZ ČZU v Praze, 7

9 Proměny městských krajin v Ateliéru II. Matouše Jebavého v letech City Landscape Changes in Matouš Jebavý Design Studio II Doc. Ing. Matouš JEBAVÝ, Ph.D. ČZU v Praze FAPPZ, Katedra zahradní a krajinné architektury, jebavy@af.czu.cz Abstract: The article is focussed on Matouš Jebavý Design Studio II. in the period There are presented the best student designs of the Prague city landscape changes of the studio. Klíčová slova: Studio II.; student works; landscape architecture; urban landscape Abstrakt: Příspěvek pojednává o výsledcích výuky v Ateliéru II. Matouše Jebavého v letech Představuje nejlepší práce studentů tohoto ateliéru zaměřených na proměny městské krajiny v Praze. Klíčová slova: Ateliér II.; studentská práce; krajinářská architektura; městská krajina 1. Ateliér II. Matouše Jebavého principy výuky Na katedře zahradní a krajinné architektury FAPPZ ČZU v Praze jsou studenti zahradní tvorby vyučováni ateliérovou formou výuky. Vyučovaný obor je příbuzným vzděláním pro obor krajinářská architektura České komory architektů. Od letošního semestru je akreditován a nově na katedře vyučován obor Zahradní a krajinářská architektura. Na katedře vedu a garantuji Ateliér I. a Ateliér II., které se zabývají tvorbou v sídle. Dalšími vedoucími zmíněných ateliérů jsou Doc. Ing. arch Jan Vaněk, CSc. a Ing. arch. Iveta Merunková. S oběma ateliéry tradičně pořádáme výstavy v prostorech Studijního a informačního centra ČZU v Praze. Zatím poslední výstava proběhla v červnu Následující představené studie ukazují nová řešení vybraných prostorů v Praze, které byly řešeny studenty v rámci ateliéru Doc. Matouše Jebavého v posledních letech. První dvě zadání byly vypracovány v rámci spolupráce katedry s Útvarem rozvoje hl. m. Prahy, třetí ve spolupráci s Městskou částí Praha 6 Suchdol. Jedná se o novou úpravu okolí mohyly na Bílé hoře v Praze 6 z letního semestru 2010, novou úpravu nábřeţí Vltavy v Praze - Holešovicích z letního semestru 2012 a o novou úpravu Brandejsova náměstí v Praze 6 Suchdole z letního semestru Prostor okolí Mohyly na Bílé hoře je místem bitvy na Bílké hoře, která byla svedena 8. listopadu Tato bitva byla jednou z prvních bitev třicetileté války. V bitvě se, jak známo, střetla Česká stavovská armáda se spojenými katolickými vojsky. Katolická vojska asi po dvou hodinách porazila armádu stavovskou, coţ ovlivnilo historický vývoj naší země na dalších 300 let. Tuto událost se nová úprava snaţí reflektovat. Nábřeţí Vltavy v Holešovicích v prostoru budoucího Parku U vody, řeší prostor, nacházející se v rozvojovém území Prahy, který je v současné době ve velmi zanedbaném stavu. Jedná se o nábřeţí Vltavy pod mostem Barikádníků a ţelezničním mostem, ráj 8

10 bezdomovců. Území odděluje od města vysoká protipovodňová zeď. Studenti pojali prostor individuálně, ctili však poţadavky, které jsou na prostor kladeny územním plánem hlavního města Prahy (tj. respektovali vedení dopravy, uvaţovali s plánovaným vyuţitím území i vedením územního systému ekologické stability apod.). Nová úprava Brandejsova náměstí v Praze 6 Suchdole je úpravou vstupního prostoru areálu České zemědělské univerzity. Jednotlivé návrhy studentů počítaly s vedením nově plánované tramvajové linky na Suchdol a umísťovaly do náměstí Akadenií výtvarného umění v Praze připravovaný pomník generálu Pernickému. Jednotlivé v ateliéru řešené studie studentů obsahují podrobnou analýzu řešeného prostoru, koncept řešení, návrh situace nové úpravy, celkový axonometrický pohled, perspektivní pohledy, řezopohledy, řešení technického detailu a výsadbové plány řešeného území. Několik vybraných studentských prací vzniklých v Ateliéru II. Matouše Jebavého představujeme v následujícím textu a obrazových dokumentacích. 2. Návrh nové úpravy Parku u mohyly na Bílé hoře v Praze 6 Martiny Dvořákové Bitva na bílé hoře byla součástí třicetileté války a trvala pouhou hodinu a půl. I v takto krátkém čase se naplno projevily sloţité problémy stavovského vojska, ale i celého povstání. Dobově průměrná bitva, kde i přes poráţku nemuselo být nic ztraceno, přerostla do nedozírných následků. V době, kdy uţ o výsledku bitvy bylo rozhodnuto, došlo k ohromnému krveprolití zbytků stavovských jednotek a pěšáků moravského stavovského pluku, jeţ vesměs tvořili Moravany koupení němečtí ţoldnéři, kteří dlouho odolávali císařské armádě u zdi obory Hvězda. Návrh parku u mohyly na Bílé hoře vychází z toho, ţe události, které se zde odehrály, do velké míry ovlivnily vývoj české země. Proto by nebylo nejlepším východiskem vytvořit zde tradiční městský park. Řešení se nezabývá majetkovými vztahy, protoţe v současné době je prostor vyuţíván jako orná půda a je rozdělen mezi několik soukromých majitelů. Tato skutečnost posouvá studii do ideové roviny. V návrhu šlo především o zachování genia loci tohoto místa a zároveň o zpřístupnění běţným uţivatelům. Studie se snaţí vyzdvihnout pozitiva území jako je situování v městském prostoru, přilehlá obytná zástavba, výhledy do okolí. Plocha proto zůstává volná, aby evokovala pocit, nyní uţ klidného, bitevního pole. Krajina Bílé hory, uţ tak dost svázaná okolní výstavbou, je tak do značné míry ponechána vlastnímu vývoji. Jsou zde pouze akcentována určitá místa, kam návštěvník můţe, ale nemusí jít. Navrţené rondely nejsou nijak nápadnými prvky, jde o terénní modelace určené k odpočinku a prozkoumávání místa z jiné perspektivy. Původní mohyla je výrazně změněna, v návrhu stojí v centru prostoru lípa srdčitá - český národní strom. Opět jde o podpoření genia loci. Rovněţ dříve se na místech důleţitých událostí vţdy vysazoval strom. Jako připomínková tabule zde zůstává ta z původní mohyly, nově poloţená v dlaţbě. Navrţené cesty vycházejí ze současných tras, jsou pouze pozměněny tak, aby vytvářely zajímavější trasy prostorem. Nejdůleţitější cestou je ta, kterou se přichází k mohyle ze severní strany. Cesta je zahloubená v úvozu, jinak se okolní terén nemění. Návštěvník při procházce vidí nejdříve pouze travnaté svahy úvozu a mohylu. Později, čím více se blíţí k mohyle a stoupá, tím jsou niţší na cestu navazující svahy a krajina se stává otevřenější. V řešené ploše v podstatě nejsou dřeviny. Výjimku tvoří prstenec, který park uzavírá ze tří stran, a který představuje lokální biokoridor. Dřeviny cloní negativní pohledy, jako například pohled na sídliště Ruzyně nebo na zastavěnou plochu, která je součástí parku. Důleţitým momentem návrhu je proměnlivost v čase. Jde o to, návštěvníkům nabídnout záţitek, který jim připomene zde proběhlou bitvu. Ta se, jak jiţ bylo řečeno, 9

11 odehrála 8. listopadu Na její připomenutí zde vţdy na začátku listopadu vykvete rozvolněný porost Chrysanthemum arcticum, který plochu výrazně zbarví do bílé barvy, a který spolu s ústřední lípou, touto dobou jiţ bez listí, vytvoří jedinečný proţitek z místa. Obrázek 1 a 2 Perspektiva a situace nové úpravy parku 3. Návrh nové úpravy Parku u vody v Holešovicích Hany Strnadové Koncept parku v bývalém nákladovém přístavu v Holešovicích přiznává postindustriální charakter místa a přitom si zachovává přírodní ráz, který je v městě velmi důleţitý. Důleţitou úlohu v návrhu hraje přímý i nepřímý kontakt s vodní hladinou. Navrţené prostory ve dvou výškových úrovních jsou projektované pro rekreaci a sportovní aktivity, které by měly zajišťovat potřeby pro obyvatele Holešovic a pro návštěvníky z blízkého okolí. Plocha mezi ţelezničním mostem a Mostem barikádníků slouţí pro pasivní odpočinek, posezení s příjemným pohledem na řeku a na protější zelené svahy. Na břehu Vltavy je navrţené molo a přímý sestup na vodní hladinu. Prostory dále za ţelezničním mostem nabízejí celou řadu aktivit. Je zde dětské hřiště s různými atrakcemi, vodní hřiště, skate park a boulder. Obě plochy propojuje okruţní cesta probíhající po celém obvodu parku, která je vhodná pro procházky, kolo, in-line brusle apod. Okruh dává příleţitost aktivním sportovcům a moţné je i napojení na celoměstskou síť rekreačních cest a cyklostezek. Druhý prvek, který propojuje park, je nefunkční ţelezniční vlečka. Ta byla zachována jako odkaz na úspěšné 10

12 průmyslové roky Holešovic. Na kolejnicích jsou připevněné dřevěné sedáky, se kterými můţe návštěvník pohybovat a sám si určit z jakého bodu si Vltavu bude prohlíţet. Ve východním rohu parku na břehu řeky je navrhnuté mobilní občerstvení se sociálním zázemím. Podél jiţní hranice parku před protipovodňovou zdí jsou zabudované lavičky v pestré výsadbě. Stávající hodnotné stromy byly zachovány a byly doplněny vhodnými druhy listnatých dřevin. Obrázek 3, 4 a 5 Perspektivy úpravy parku a návrh situace 4. Návrh nové úpravy Brandejsova náměstí na Suchdole Pavlíny Vopálkové Brandejsovo náměstí se nachází v Praze 6 Suchdole, jedná se o vstupní prostor areálu České zemědělské univerzity. Jedná se o rušnou křiţovatku s vysokou frekvencí pohybu automobilů i pěších (zejména studentů). Na náměstí je v budoucnu záměrem vybudovat tramvajovou trať se zastávkou, umístěnou v prostoru náměstí. Současný stav náměstí: - důleţité vedení podélné a příčné osy navazující na okolí, symetrie narušena chybějícími domy a vegetací, nekoncepční řešení půlkruhové plochy náměstí, rozpor s původním krajinářským záměrem areálu univerzity, neodpovídající cestní síť, poddimenzované chodníky, nelogické vedení cest, špatný stav povrchu chodníků, pěšiny vyšlapané v trávníku, nelogické sadovnické řešení prostoru, nelogické řešení detailů. 11

13 Návrh změn: - nová kompozice náměstí vycházející z motivu kruhu se snaţí zachovat co nejvíce původních dřevin, rozšíření pěšího tahu, respektující největší frekvenci pohybu studentů, zachování a rozšíření plochy pro konání trhů, zakomponování tramvajové trati a zastávky tramvají, nové umístění plánovaného pomníku generála Pernického, vytvoření jasného rámce náměstí pomocí vzrostlých stromů, zobytnění prostoru vodními prvky, okrasnými záhony a odpočinkovými místy, doplnění sedacích prvků. Obrázek 6 a 7 Návrh nové úpravy Brandejsova náměstí 5. Literatura [1] Jebavý, M. Studie úpravy Parku u mohyly na Bílé hoře Zahrada - Park- Krajina. Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu. Praha. 1/2011. ISSN [2] Jebavý, M. Studie úpravy Parku u vody a Náměstí u vody v Praze - Holešovicích Zahrada - Park- Krajina. Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu. Praha. 3/2013. ISSN [3] home.czu.cz/jebavy/ 12

14 Krajinný prostor v estetickém, rekreačním a produkčním kontextu Landscape area in the aesthetic, recreational and production context Ing. Irena Zamrzlová ČZU v Praze FAPPZ, Katedra zahradní a krajinné architektury, zamrzlova@af.czu.cz Ing. Dana Doleželová, PhD. ČZU v Praze FAPPZ, Katedra zahradní a krajinné architektury, prokopova@af.czu.cz Abstract: Agriculture is one of the most important anthropogenic landscaping factors and it is necessary to pay attention to this issue. In the Czech Republic (and in particular in its most fertile parts) cultural landscape was agriculturally influenced since Neolithic times and this tradition and attachment to the land should not be forgotten. Currently, the demand of agricultural activity has not such high space requirements (due to changes in technology, increasing revenues, etc.) and this opens a wide range of possibilities for non-production use of agricultural land. It is necessary to show to a present human, who has lost direct links to agricultural land and is unable to read it s characteristics so clearly, the possibilities and beauty of such landscape features, and that it is not only production commodity, but also aesthetically valuable object and space entirely suitable for recreation and leisure activities. Learning in studios and subsequent public presentations of the results is one of the possibilities to introduce this issue to the public. Key words: Agricultural landscape; recreation in the agricultural landscape; leisure activities; links to the countryside. Abstrakt: Zemědělství je jeden z nejpodstatnějších antropogenních krajinotvorných činitelů a jako takový je mu nutné věnovat pozornost. Na území České republiky (a zejména v jejích nejúrodnějších částech) člověk krajinu zemědělsky ovlivňoval jiţ od neolitu a tato tradice a vazba na půdu by neměla být zapomenuta. V současnosti, kdy zemědělská produkce nemá jiţ tak vysoké prostorové nároky (vzhledem ke změnám technologií, zvyšování výnosů, apod.), se otevírá široká škála moţností mimoprodukčního vyuţití zemědělské krajiny. Je třeba současnému člověku, který jiţ přímou vazbu k zemědělské půdě ztratil a nedokáţe v ní tak jednoznačně číst, ukázat, jaké moţnosti a krásy taková krajina nabízí a ţe se nejedná pouze o výrobní komoditu, ale také o esteticky hodnotný objekt a prostor zcela vhodný k rekreaci a volnočasovým aktivitám. Ateliérová výuka a následné veřejné prezentace jejích výsledků je reálnou moţností, jak seznámit s danou problematikou širší veřejnost. Klíčová slova: Zemědělská krajina; rekreace v zemědělské krajině; volnočasové aktivity; vazba na krajinu. 13

15 Úvod Jako reakce na problematiku utváření a moţnosti mimoprodukčního vyuţití krajiny vznikl ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy na Katedře zahradní a krajinné architektury ČZU v Praze projekt na zpracování studie k vytvoření výukově-rekreačního areálu na území městské části Praha Suchdol. Projekt měl formou studie prokázat moţnosti mimoprodukčního vyuţití zemědělské krajiny zejména v návaznosti na okraje velkých sídel. Cíle projektu Cílem projektu bylo především doloţení historické návaznosti a tradice zemědělské krajiny v podmínkách České republiky a přiblíţení jejích principů obyvatelstvu, zejména v sousedství okraje velkých sídel, které často trpí nedostatky volné zeleně a rekreačních ploch. Navíc se z povědomí lidí ţijících po generace ve městském prostředí vytrácí chápání přirozených principů a energomateriálových toků v zemědělské krajině. Městský člověk ztrácí schopnost takovou krajinu číst a rozumět jí a nemá proto ani vytvořenou vazbu k této krajině, která by usnadnila její rozvoj i ochranu. Řešený prostor Vytipovaný prostor pro vytvoření studie byl vybrán s ohledem na blízkou návaznost na okrajové části Prahy a snadnou dosaţitelnost z ČZU, pro kterou by měl fungovat, jako výukový areál. Navíc plánovaný "Agrosad" můţe zmírnit negativní dopad na ţivotní komfort obyvatel Suchdola z plánované výstavby obchvatu Praha Suchdol. Výstupem projektu je komplexní studie na konkrétní území, která v několika variantách nabízí řešení zadaného prostoru z hlediska vyuţití zemědělských technologií, ale zároveň klade důraz na moţnosti celoroční aplikace volnočasových aktivit. Prostor ve finále bude fungovat nejen jako ukázka prvotřídních technologických postupů, nových i starých plodin, ale na okraji města můţe vytvářet zcela regulérní veřejný prostor vhodný k sociální komunikaci a komunitním činnostem. Zcela plnohodnotně tak představuje rekreační centrum na přechodu sídla do volné krajiny a nabízí vedle produkčních i funkce vzdělávací a estetické. Výsledky projektu Výsledný projekt je sestavou alternativních návrhů řešení, které na základě detailních analýz historických, přírodních i provozních podmínek vypracovali v Ateliéru III. - Tvorba krajiny a Ateliér IV. - Krajinný projekt studenti druhého ročníku navazujícího magisterského studia v oboru Zahradní a krajinná tvorba. Analytická část zpracovávala zejména historické, přírodní a funkční analýzy řešeného prostoru. Které poskytli komplexní představu o současném stavu a vyuţití území. Pro návrhovou část projektu bylo celé území rozděleno do několika tematických celků, které podtrhují historickou provázanost zemědělské krajiny se současností a moţnosti jejího mimoprodukčního a estetického vyuţití. Řešenými celky jsou: Stará Česká krajina - Výtvarná stylizace historické krajiny v souvislosti s krajinářskými hodnotami a její odkaz do současnosti. Osevní postup jako krajinotvorný prvek - současné osevní postupy s ohledem na organické zemědělství a jeho hodnoty pro trvale udrţitelný rozvoj. Tři podoby louky v české krajině - prezentace rozdílných forem trvalého bylinného vegetačního patra v různých formách trvalých travních porostů. Agrodesign - expozice zemědělských plodin uspořádaných z hlediska moţností pěstování, sortimentu a estetiky. Projíţďka českou krajinou - vyuţití rozdílných moţností jízd krajinou na koních, jako jiný způsob pohybu v krajině. 14

16 Parkur pro koně vyuţití návaznosti na Brandejsův statek a chov koní k zatraktivnění řešeného území, hypoterapie jako moţnost mimoprodukčního vyuţití krajiny. Vycházkový okruh přes Kozí hřbety napojení řešeného prostoru na širší atraktivní okolí. Reprezentativní a funkční vstupní prostor vyřešení hlavního nástupního prostoru do areálu, občanská průchodnost daných prostor areálu, doplněno příslušnými obytnými zařízeními. Pocta Alšovi, Ladovi a Ţákovi vyjádření úcty k osobnostem, které se v historii podíleli na vnímané podobě tradiční české krajiny. Návrh volnočasových aktivit pro celé území se s ohledem na činnosti typické a tradiční pro určitou část roku podařilo vytvořit pestré a určité skrývá potenciál právě pro zábavu v krajině pro obyvatele z okrajových částí Prahy. Typickým příkladem aktivit spojených se zemědělskou krajinou jsou například: sběr jablek a výroba moštu, opékání brambor, pouštění draků na sklizených polích, masopustní průvody, apod. V průběhu zpracování projektu (tedy od května 2011 do prosince 2012) se na zpracování studií podílelo celkem 70 studentů, kteří vytvořili ve skupinách několik alternativních řešení pro jednotlivé tematické celky. Ve finále tak vznikl komplexní etalon moţného vyuţití území, ze kterého je moţné vybrat řešení nejvhodnější a nejlépe vyhovující, jak místnímu obyvatelstvu, tak záměrům městské části. Závěr Právě práce studentů a veřejné prezentace výstupů jejich výuky je jednou z mnoţností, jak seznámit i širší veřejnost s aktuální problematikou zemědělské krajiny. Na podporu a rozvoj venkovské krajiny je ročně z dotací vynakládána nemalá částka, přesto její vlastnosti a stav nejsou v dostatečné míře doceněny. Studenti v rámci tohoto ateliéru vypracovaly ukázkové plakáty s moţnostmi kompozičního ztvárnění a funkčního vyuţití jednotlivých tematických celků, které byly veřejně prezentovány formou několika vernisáţí pořádaných v prostorách České zemědělské univerzity. Navíc si kaţdý student pro vypracování takového projektu odnese povědomí, jak o problematice zemědělské krajiny, tak i o moţnostech jejího mimoprodukčního vyuţití, které budou třeba v budoucnu aplikovat ve svém zaměstnání - při sestavování krajinných plánů, na referátech zeleně městských částí či v soukromé praxi. 15

17 Ukázky práce studentů Obrázek 1- Zpracování tematického celku Stará česká krajina. 16

18 Obrázek 2- Zpracování tematického celku Osevní postupy jako krajinotvorný prvek. 17

19 Obrázek 3 Souhrnný poster zobrazující celé řešené území Agrosadu. 18

20 Vize krajiny podle Evropské úmluvy o krajině Landscape vision according to the European Landscape Convention Doc. RNDr. Zdeněk Lipský, CSc. Přírodovědecká fakulta UK Praha, lipsky@natur.cuni.cz Ing. Martin Weber, Ing. Lenka Stroblová, RNDr. PhDr. Markéta Šantrůčková, Ph.D. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice, weber@vukoz.cz, stroblova@vukoz.cz, santruckova@vukoz.cz Abstract: In the Kačina project aimed at the implementation of the European Landscape Convention at the local level, the landscape quality objective was defined as a long-term strategic vision of the sustainable landscape development. First, a detailed landscape diagnosis and SWOT analysis of the present state of the model area was elaborated. Then, four different scenarios for landscape development were assessed (integration, segregation, exploitation and abandonment scenario). Finally, a landscape quality objective with the time horizon of the next 30 years was developed. All process was closely connected with participative landscape planning; local stakeholders were involved to the whole proces. Klíčová slova: European Landscape Convention; scenario of landscape development; landscape quality objective; participative landscape planning Abstrakt: Hlavní cílem projektu Kačina, který se zabýval implementací Evropské úmluvy o krajině na lokální úrovni, bylo definovat cílovou charakteristiku krajiny jako dlouhodobou strategickou vizi jejího trvale udrţitelného vývoje. Na základě podrobné krajinné diagnózy a SWOT analýzy současného stavu krajiny modelového území byly navrţeny 4 variantní scénáře jeho moţného budoucího vývoje: integrační, segregační, exploatační a útlumový scénář. Výsledná cílová charakteristika krajiny s časovým horizontem 30 let vznikla jako průnik integračního a segregačního scénáře. V celém projektu byl důsledně uplatněn participativní přístup spočívající v co největším zapojení místních obyvatel a aktérů ovlivňujících rozvoj krajiny. Klíčová slova: Evropská úmluva o krajině; scénáře vývoje krajiny; cílová charakteristika krajiny; participativní plánování 1. Úvod a cíle projektu V letech probíhalo řešení projektu Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy ČR č. 2B06013 Implementace opatření Evropské úmluvy o krajině v intenzivně zemědělsky vyuţívaných oblastech nesoucích stopy historických krajinných úprav, pilotní studie Nové Dvory - Kačina. Tento projekt je zatím jediným pokusem o uplatnění zásad a poţadavků Úmluvy na lokální úrovni, v konkrétní krajině na území České republiky. Jeho cílem je realizace principů Úmluvy v kulturní krajině, která je běţně hospodářsky vyuţívaná a nepodléhá zvláštní ochraně. Ze spolupráce s místními lidmi a z jejich preferencí vychází definice tzv. cílové charakteristiky krajiny a optimálního scénáře jejího budoucího vývoje. 19

21 V rámci projektu bylo stanoveno několik dílčích cílů, které současně představují výzkumné etapy, jeţ na sebe logicky navazují: I: Zhodnocení dosavadního vývoje krajiny řešeného území II: Zhodnocení současného stavu krajiny, identifikace jejích hodnot, sil a tlaků, které na ni působí III: SWOT analýza řešeného území - definování silných a slabých stránek krajiny, jejího přírodního, kulturního a ekonomického potenciálu, limitů, moţných rizik a ohroţení dalšího vývoje IV: Modelování a návrh alternativních scénářů budoucího vývoje krajiny V. Zpracování návrhu cílové charakteristiky krajiny jako podkladu pro přípravu územních plánů a dalších rozvojových dokumentů a koncepcí pro dané území. 2. Metody řešení Přístup k řešení výzkumného projektu vychází z principů a poţadavků obsaţených v Evropské úmluvě o krajině (EÚK). Péče o přírodní a kulturní dědictví krajiny je proto chápána participativně jako sdílená odpovědnost státních a samosprávných orgánů, vlastníků a uţivatelů krajiny a široké veřejnosti. V souladu s poţadavky Úmluvy usiloval projekt o zvýšení trvalého zájmu odborné i laické veřejnosti, především místní samosprávy, obyvatel a uţivatelů krajiny o problematiku aktivní ochrany a tvorby krajiny, v níţ ţijí a kterou vyuţívají (tzv. participativní přístup viz dále). Aktivní, nikoliv konzervativní ochrana krajiny musí vycházet z kontinuity lidských činností v kulturní krajině. Řešení je realizované formou pilotní studie v krajině Novodvorska a Ţehušicka v severovýchodní části okresu Kutná Hora. Modelové území zahrnuje 21 katastrálních území (15 administrativních obcí) o celkové výměře přes 113 km 2. Přibliţně uprostřed území se nachází dominantní prvek a symbol zdejší krajiny - empirový zámek Kačina obklopený anglickým parkem (podrobnější charakteristika území je uvedena na webových stránkách projektu: Obr. 1: Mapa modelového území Novodvorska a Ţehušicka 20

22 Projekt se řešil na dvou pracovištích, která se vhodně doplňovala svou profesní skladbou a odborným zaměřením: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví se sídlem v Průhonicích (VÚKOZ) a Geografická sekce Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Povaha projektu a participativní přístupy k jeho řešení si vyţádaly spolupráci s řadou dalších subjektů, které v území působí, zejména se zástupci státní správy a samosprávy. Jako spolupracující instituce se tak v projektu objevilo všech 15 obecních úřadů, pověřený Městský úřad Kutná Hora, Zemědělská a vodohospodářská správa Kutná Hora, Pozemkový úřad Kutná Hora a v neposlední řadě Národní zemědělské muzeum - Muzeum českého venkova se sídlem na zámku Kačina (obr. 2), které leţí v jádru řešeného území a je s ním bezprostředně spjaté. Obr. 2: Bělostný zámek Kačina je největší stavbou českého empíru, přirozenou dominantou a symbolem krajiny modelového území (foto: Zdeněk Lipský) Konkrétní metody řešení zahrnuly jednak rutinní způsoby sběru dat a informací včetně terénního mapování a terénního průzkumu, dotazníkových šetření, historického archivního průzkumu, interpretace leteckých a druţicových snímků a vyhodnocení starých katastrálních a vojenských map, jednak i přípravu nových postupů, např. v oblasti hodnotících kritérií krajiny nebo při uplatnění participativního způsobu plánování rozvoje území. Při průzkumu archivů byly objeveny některé dosud neznámé nebo nevyuţívané staré mapy, plány a zákresy. Vůbec poprvé byl z německého originálu přeloţen doprovodný text (popis) k Prvnímu (tzv. Josefskému) vojenskému mapování z 18. století. V rámci sledování historického vývoje krajiny byla zpracována detailní mapová a statistická analýza vývoje vyuţití krajiny (land use) za období Vzhledem k zaměření práce a specifikám řešeného území je zvýšená pozornost věnována změnám vegetačních struktur krajiny, především podílu a uspořádání rozptýlené zeleně, historickým krajinářským úpravám a změnám v rozšíření vodních prvků v krajině. Vegetační a zejména vodní prvky zde historicky hrály mimořádně významnou roli v utváření kulturní krajiny a dnešní krajina je o ně výrazně ochuzená. Proto byla s vyuţitím starých map a archivních historických záznamů provedena historická retrospektiva bilance vodních ploch (rybníků) 21

23 v daném území, která zahrnuje datování jejich vzniku a zániku a mapovou rekonstrukci vodních ploch v jednotlivých časových obdobích. Současný stav krajiny řešeného území je analyzován vyuţitím dostupných mapových podkladů a statistických dat (např. podrobné geologické a pedologické mapy, výsledky mapování NATURA 2000, klimatická a hydrologická data, výsledky sčítání obyvatel, sčítání motorových vozidel). Byla vyuţita rovněţ nepublikovaná data a informace úřadů místní správy a samosprávy a data získaná od subjektů hospodařících v krajině nebo pověřených správou určitých částí a sloţek krajiny (např. Povodí Labe, s. p., Zemědělská vodohospodářská správa, Pozemkový úřad, Zemědělská agentura Kutná Hora, zemědělská a obchodní druţstva, Lesy České republiky, Národní zemědělské muzeum Kačina, Český rybářský svaz, Okresní myslivecký spolek, Krajská hygienická stanice a další) Vlastní terénní průzkum se zaměřil mimo jiné na: - ekohydrologické hodnocení vodních toků metodou EcoRivHab - botanický průzkum území, revizi a hodnocení stavu lokalit a biotopů NATURA mapování a hodnocení významných krajinných prvků - mapování negativních jevů a faktorů ovlivňujících kvalitu ţivotního prostředí - typologii krajiny a hodnocení krajinného rázu. Krajinářské postupy zahrnují analýzu krajinné kompozice, estetické hodnocení krajiny, vyhodnocení stavu sídel, jejich urbanistické struktury a infrastruktury. Pro identifikaci existujících záměrů vyuţívání krajiny řešeného území byla provedena analýza a srovnání všech rozvojových dokumentů, plánů a koncepcí, které se tohoto území dotýkají: S vyuţitím všech získaných podkladových dat a informací byla provedena komplexní analýza a syntéza současného stavu krajiny, struktury jejího vyuţívání, identifikace sil a tlaků, které ji formují včetně existujících záměrů budoucího vyuţívání. Na základě detailního poznání vývoje a současného stavu krajiny, jejích přírodních, kulturně historických, hospodářských a estetických charakteristik byl vyhodnocen potenciál krajiny, tj. její vhodnost k různým způsobům vyuţívání člověkem. Samostatně byl vyhodnocen: - přírodní potenciál (včetně potenciálu ochrany přírody) - kulturně historický potenciál - sociální potenciál - hospodářský potenciál (zemědělský, lesnický, vodohospodářský, turistický a rekreační) - potenciál rozvoej sídel, včetně zhodnocení rozvojových záměrů a plánů. V souladu s duchem a poţadavky Evropské úmluvy o krajině se v projektu důsledně uplatnil participativní přístup, který prolíná celým jeho řešením (o metodách participativního přístupu podrobněji v práci Stroblová, Weber a Lipský 2010). Význam participace se zvyšoval od úvodních etap k závěrečným. Participativní přístup spočívá především ve vzájemné informovanosti, harmonizaci často protichůdných stanovisek a vysvětlování vědeckých názorů laické veřejnosti. Participace se odrazila v pořádání celkem 10 pracovních krajinářských dílen na různých místech řešeného území za účasti zástupců z řad státní správy, místní samosprávy i aktivních zájemců z řad veřejnosti. Bylo uspořádáno několik anketních šetření, jejichţ cílem je lépe poznat názory a poţadavky veřejnosti na místní krajinu. Prostřednictvím dotazníků byli osloveni všichni starostové a proběhly i přímé rozhovory s vybranými uţivateli půdy. Dotazníková šetření zaměřená na kvalitu ţivota a vnímání krajiny místními lidmi zahrnula obyvatele všech obcí řešeného území. Participativní přístup byl s úspěchem vyuţitý také při zpracování SWOT analýzy zájmového území. Jednotlivé subjekty hospodařící a působící v krajině mají často rozdílné názory na způsob vyuţívání krajiny, na to, co jsou její silné a slabé stránky, co znamená moţné ohroţení krajinných hodnot a co je naopak příleţitostí k jejímu rozvoji. Tentýţ jev nebo charakteristika krajiny mohou být současně vnímány jako její silná i slabá stránka, záleţí na úhlu pohledu. 22

24 Střetávají se tu komplexní a sloţkový nebo resortní přístup, ekologická, ekonomická a správní paradigmata. SWOT analýza s vyuţitím participativního přístupu se tak ukázala jako cenný prostředek k identifikaci rozporů a konfliktů v krajině. V řešeném území byly zjištěny váţné konflikty mezi ochranou přírody a správci vodních toků a vodních ploch, ale také mezi ochranou přírody a ochranou památek. Na pracovních dílnách za účasti veřejnosti byly prezentovány moţné scénáře budoucího vývoje krajiny a společně formulovány cílové charakteristiky krajiny. 3. Závěrečné výsledky řešení projektu: cílová charakteristika krajiny jako souhrnná strategická vize Jako východisko pro přípravu cílové charakteristiky krajiny byly připraveny čtyři variantní scénáře (integrovaný, segregační, exploatační a útlumový) moţného rozvoje krajiny, kaţdý s rozdílnými prioritami. Pro jejich naplnění byl u kaţdého scénáře charakterizován výčet nejdůleţitějších předpokladů a hybných sil a následně zpracován jeho mapový průmět v měřítku 1 : Kaţdý scénář byl doplněn několika příklady ilustračních fotografií, ideově představujících podobu krajiny po jeho uskutečnění. Integrovaný scénář reflektuje přírodní i kulturně historický potenciál území a šetrné formy jeho vyuţívání. Zároveň klade velký důraz na spolupráci a koordinaci různých subjektů v území. Segregační scénář vede k vytvoření polarizované krajiny, na jedné straně intenzivně vyuţívané a na straně druhé důsledně chráněné ve vymezených částech. Exploatační scénář preferuje zvýšení hospodářského vyuţívání území. Ochrana a péče o krajinu není při plánování rozvoje území koncepčně rozvíjena. Tento scénář se v návrhu vyuţití území přibliţuje současnému stavu a nastiňuje moţná úskalí pokračování současných trendů rozvoje (větší degradace půd, vod, výstavba na orné půdě atd.). Útlumový scénář naplňuje vizi opouštění venkova a neřízeného útlumu vyuţívání krajiny. Pokles hospodářského a sociálního významu venkova je provázen jeho vylidňováním a postupnou ztrátou kulturních hodnot. Na neobhospodařovaných plochách dochází k samovolnému zarůstání krajiny. Cílová charakteristika krajiny souhrnná strategická vize nakládání s krajinou v horizontu příštích cca 30 let je závěrečným výstupem projektu. Z vyhodnocení variantních scénářů rozvoje krajiny Novodvorska a Ţehušicka na pracovní dílně za účasti veřejnosti vzešel závěr, ţe návrh cílové charakteristiky krajiny bude průnikem integrovaného a segregačního scénáře. Návrh směřuje k harmonické a udrţitelné krajině s kompromisem mezi jejím ekonomickým vyuţíváním a ochranou. Zásady budoucího rozvoje území jsou následující (zkráceně): 1. Koncepční rozvoj území navazující na významné etapy historického vývoje. 2. Optimalizace zemědělského vyuţívání krajiny při zabezpečení ochrany a rozvoje přírodních a kulturně-historických hodnot území. 3. Řešení protipovodňové ochrany se zaměřením na posílení ochrany sídel, včetně umoţnění řízených rozlivů na zemědělském půdním fondu a lesním fondu. 4. Revitalizace významné části vodních toků a posílení jejich polyfunkčního působení. 5. Posílení retence a akumulace vody v povodí včetně obnovy vybraných rybníků. 6. Zvýšení ekologické stability krajiny dílčím zvýšením podílu lesů, trvalý travních porostů a vodních ploch; vytvoření funkční ekologické sítě v území. 7. Obnova historických komponovaných krajinných areálů: Nové Dvory, Kačina, Kamajka, Ţehušice, Skalka u Třebešic. 8. Obnova prostupnosti krajiny polyfunkční sítí cest. 23

25 9. Rozvoj integrovaného a multifunkčního zemědělství, podpora udrţitelného hospodaření na rodinných farmách. 10. Obnova ovocnářské a zelinářské tradice území včetně rozvoje školek, sadů a vinic. 11. Vyuţití přírodního potenciálu pro pěstování rychle rostoucích dřevin. 12. Racionální rozvoj sídel a dopravní infrastruktury. 13. Rozvoj systému šetrného turistického ruchu ve spolupráci s Kutnou Horou. 14. Předpokladem uskutečnění vize je aktivní spolupráce veřejné správy, uţivatelů krajiny a veřejnosti a dotační politika podporující komplexně orientované projekty rozvoje venkova. Návrh cílové charakteristika krajiny se skládá z textové, grafické a bilanční části. Grafická část obsahuje mapový průmět cílové charakteristiky krajiny (obr. 3) a předpokládanou podobu vybraných částí krajiny na základě zpracovaného 3D modelu zájmového území (obr. 4). V bilanční části jsou detailně vyčísleny a zhodnoceny dopady strategické vize na stávající vyuţití krajiny (jak se změní vyuţívání krajiny v jednotlivých kategoriích vyuţití ploch zalednění, zatravnění, zastavění, vznik vodních ploch atd.). Publikačním završením projektu jsou 2 monografie, jejichţ obsahem je: 1. Historický vývoj krajiny zájmového území (Lipský a kol. 2011); 2. Současný stav krajiny zájmového území a scénáře jejího budoucího vývoje (Lipský a kol. 2013). Obr. 3: Mapový průmět cílové charakteristiky krajiny Novodvorska a Ţehušicka 24

26 Obr. 4: Ideová podoba cílové charakteristiky krajiny Novodvorska pohled na Církvici, Jakub a Nové Dvory (3D vizualizace: Tomáš Oršulák) Literatura Council of Europe, 2000: Evropská úmluva o krajině a důvodová zpráva. CETS No.: 176. Strasbourg, 22 s. Lipský, Z., Šantrůčková, M., Weber, M. a kol., 2011: Vývoj krajiny Novodvorska a Ţehušicka ve středních Čechách. Karolinum, Praha, 202 s., ISBN Lipský, Z., Weber, M., Stroblová, L. a kol., 2013: Současnost a vize krajiny Novodvorska a Ţehušicka ve středních Čechách. Karolinum, Praha, 406 s., ISBN Stroblová, L., Weber, M., Lipský, Z., 2010: SWOT analýza jako součást participativního přístupu k plánování krajiny na Novodvorsku a Ţehušicku. Acta Pruhoniciana 95, s Šantrůčková, M., Weber, M., Lipský, Z., Stroblová, L., 2013: Participative landscape planning in rural areas: A case study from Novodvorsko, Ţehušicko, Czech Republic. Futures, Vol. 51, p Weber, M., 2007: Evropská úmluva o krajině a moţnosti její implementace v oblasti koncepčních a plánovacích nástrojů pro realizaci krajinných politik. Urbanismus a územní rozvoj, 10, č. 1, s Weber, M., Lipský, Z., Stroblová, L., Šantrůčková, M., 2013: Strategická vize rozvoje krajiny Novodvorska a Ţehušicka. Ochrana přírody, 68, č. 1, s Webové stránky projektu Kačina. Dostupné z 25

27 Trendy v stvárnení verejných vidieckych priestorov Trends of Design Open Spaces in village prof. Ing. Ľubica Feriancová, PhD. Ing. Gabriel Kuczman, PhD. Katedra záhradnej a krajinnej architektúry FZKI SPU v Nitre, lubica.feriancova@uniag.sk gabriel.kuczman@uniag.sk Abstract: Since 20th century prevailed in Slovakia seats with mass, mostly regular build-ups along the street, stream or road, with several centers and dominant. Today we face the question as to fulfill one of the priorities of rural development, and to improve the appearance of the village, thus public spaces in order to increase the desirability environment for residents and visitors.the role of the development of villages is adapted to the requirements of the ecological stability of the country. The internal relationship human to nature is the orientation of taste and opinion on the village renewal. The face of the village is then its bearer and its evidence. For a considerable part of our rural settlements (calculus in SR about 2755) is characterized by a large number of public spaces, which are not used for public purposes.their original, mostly economic and operational functions ended and no new were intended for them.these are areas of abandoned general gardens, fruit orchards, of narrow block fields.the conversion of such areas is desirable due to increased participation of citizens in cultural social activities village. Fact is that Slovakia is experiencing a historic opportunity when the country lives the revitalization of of public spaces, particularly through the financial support of EU funds aimed at the development of villages. Municipalities have the ambition to catch the opportunity and want to restore the lost value of public space. The trend is for projects that revitalize rural style in the spirit of the values of solidarity, mutual helpfulness, and of good neighborly relations. Respecting all the rules and principles we have set themselves the objective to propose variants for solution of public spaces in the village Štitáre by Nitra. Key words: Rural square; an open area; the area of public green; landscaping Abstrakt: Od 20. storočia na Slovensku prevládli sídla s hromadnou, zväčša pravidelnou zástavbou pozdĺţ ulice, potoka alebo cesty, s viacerými centrami a dominantou. Dnes stojíme pred otázkou ako napĺňať jednu z priorít rozvoja vidieka, a to zlepšenie vzhľadu obce, teda aj verejných priestranstiev za účelom zatraktívnenia prostredia pre obyvateľov a návštevníkov. Úlohou rozvoja dedín je prispôsobovať poţiadavky aj ekologickej stabilite krajiny. Vnútorný vzťah človeka k prírode je orientáciou vkusu a názoru na obnovu dediny. Tvár dediny je potom toho nositeľom a dôkazom. Pre značnú časť našich vidieckych sídiel (počet v SR cca 2755) je charakteristické veľké mnoţstvo verejných plôch, ktoré nie sú vyuţívané pre verejné účely. Ich pôvodné, väčšinou hospodársko prevádzkové funkcie skončili a nové im neboli určené. Jedná sa o plochy opustených obecných záhrad, ovocných sadov, úzkoblokových políčok. Premena takýchto plôch je vzhľadom aj na zvýšenú participáciu obyvateľov na kultúrno spoločenských aktivitách obce ţiaduca.. Faktom je, ţe Slovensko zaţíva historickú príleţitosť, kedy vidiek ţije revitalizáciou verejných priestranstiev, najmä prostredníctvom finančnej podpory eurofondov zameraných na rozvoj dedín. Samosprávy majú ambíciu chytať sa príleţitosti a chcú navrátiť verejným priestranstvám stratené hodnoty. Trendom sú projekty, ktoré oţivujú vidiecky štýl v duchu hodnôt spolupatričnosti, vzájomnej ústretovosti, či dobrých susedských vzťahov. Rešpektujúc všetky tieto zásady a princípy sme si stanovili za cieľ navrhnúť variantné riešenia verejných priestranstiev v obci Štitáre pri Nitre. Kľúčové slová: Vidiecke námestie; otvorené plochy; plochy verejnej zelene; sadovnícke úpravy 26

28 Dedinské námestie (náves) ako najvýznamnejší a najatraktívnejší verejný priestor obce Jedným z najvzácnejších klenotov nášho vidieka je značná bohatosť pôdorysných typov dedinských sídiel s rôznymi formami dedinských námestíčok. Tieto predstavovali v historickom vývoji dediny mimoriadne významný priestor, v ktorom sa koncentroval hospodársky, spoločenský a kultúrny ţivot obce. Bol miestom, okolo ktorého obec ako celok postupne vyrastala a preto je najcennejším historickým dokladom organického vývoja a hlavným znakom identity obce. V tomto širšom zmysle, rešpektujúcom nielen dnešné potreby, ale súčasne aj historický vývoj obce, musia mať všetky stavebno-technické a sadovnícke úpravy celkom iný obsah a formu neţ ostatné verejné priestranstvá. Významným podkladom pre realizáciu akýchkoľvek úprav námestí by malo byť štúdium ich postupne sa vyvíjajúcej funkčnosti. V minulosti spočívala základná funkcia námestia v jeho hospodársko-prevádzkovom vyuţití, ktoré dlhodobo určovalo aj základné rysy priestorového rozmiestnenia a sortimentnú skladbu vegetácie. Tá bola predovšetkým tvorená celoplošným zatrávnením a výsadbami vysokokmenných stromov (javorov, pagaštanov, jaseňov, dubov, líp a i.), hlavne opadavých listnáčov, ktoré silnú prevádzku znášali omnoho lepšie neţ ihličnany alebo krovité výsadby. Kultúrne a spoločenské vyuţitie sa tu prejavovalo situovaním dobovo občiansky najvýznamnejších stavieb a zariadení, ktorými bol spravidla kostol či kaplnka, často s cintorínom, sochy svätcov, pomníky, pamätné stromy, ale aj krčma, obecná pastvina, škola a pod [1]. Keď pôvodné hospodársko-prevádzkové formy pouţívania plôch námestia začali doznievať, vznikal v úprimnej snahe dedinských obyvateľov rad tzv. parčíkov ako určitý odraz mestských záhrad a parkov. Veľmi častá nevhodnosť týchto úprav sa dodnes prejavuje nielen v ich priestorovom usporiadaní, ale hlavne v skladbe sortimentu rastlín. Najčastejšie boli pouţívané dreviny na vidieku tzv. vzácne, čím sa nevhodnou formou naplňovala tendencia zbliţovania dediny s mestom. Išlo hlavne o ihličnany, kde významné zastúpenie mali borievky, smrek pichľavý, cypruštek, tuje a tujovce a celý rad tzv. nápadných drevín, medzi ktorými prevládali hlavne ich guľovité, previsnuté a pestrofarebné formy. Veľký podiel stromových a krovitých výsadieb spojený s obmedzením voľných trávnatých plôch do značnej miery znehodnocuje najcennejší rys námestí, ktorým je veľkorysosť opticky priehľadného priestoru. Nevhodným je riešenie, ktoré z dedinských námestí vytvára neprehľadné priestranstvo s takmer výhradným zastúpením pre dané územie netypických ihličnanov. Najvhodnejším riešením je pouţitie opadavých listnáčov a zachovanie súvislého otvoreného priestoru formou voľných trávnatých plôch. Veľkým problémom súčasných úprav centrálnych vidieckych priestorov je často riešenie parciálnych úprav, bez vzájomnej súvislosti a nadväznosti [1]. Vyvolané zmeny slovenskej dediny Dnešná doba prináša mnoţstvo pomocných prostriedkov technologických, materiálových, funkčných preto by sa mohli vyuţiť aj v tvorbe verejných priestranstiev na vidieku. Je nutné ale zváţiť formu, akou túto modernú dobu prezentovať vo vidieckych priestoroch. Je ţiaduce, aby boli splnené všetky poţiadavky dnešného obyvateľa, ale dôleţitosť sa kladie aj na zachovanie špecifického charakteru vidieka. Inak povedané, nie jej 27

29 dôleţitý len obsah, ale aj forma akou je daný prvok (funkcia) prezentovaná v priestore [2]. Aj [4] tvrdí, ţe proces obnovy dediny stojí pred rôznymi výzvami, musí reagovať na nové rozvojové impulzy, musí osloviť mladých ľudí a musí im vynahradiť rozdiely s mestom. Dôleţité je, aby dediny nepripustili chaos mesta a deformujúci vplyv ctiţiadosti bohatých jednotlivcov. Všetky procesy by mali byť podriadené poriadku obce a v súlade s komplexným priestorovým plánovaním [3]. Podporujme druţnosť, spolupatričnosť a ústretovosť v znamení ţivotnej tradície predkov. V čele nových plánov a zámerov by mala byť dedina s novou architektúrou, ktorá nedopustí pomešťovanie či kopírovanie mesta, ale naopak podporí jej kultúrnohistorické odkazy. Nech budúcnosť vidieckeho sídla je v jeho malebnosti, svojráznosti, v úcte k starému a pokore k prírode. Modelové riešenia: Obec Štitáre disponuje vo svojom centre nevyuţívanou verejne prístupnou obecnou plochou, ktorá je pri absencii kultúrneho centrálneho priestranstva obce ideálnou plochou na tento účel. V snahe čo najlepšie riešiť tento priestor ponúkame 5 alternatív, z ktorých všetky ho navrhujú ako priestor pre kultúrne- spoločenské a oddychovo- relaxačné aktivity všetkých vekových kategórií obyvateľov a návštevníkov obce. Vlastným návrhom predchádzalo vypracovanie urbanistickej, dopravnej, funkčno-priestorovej analýzy, kvalitatívne a kvantitatívne hodnotenie drevín s návrhom zásahov pre ich ozdravenie, ale aj návrh potrebných výrubov. Obr. 1 Funkčno-priestorová analýza s vyznačením centrálnej časti a miestnym prameňom(5.) 28

30 Graf 1 - zastúpenie drevín na riešenom území: stav Graf 2 návrh Graf 3- návrh 29

31 Obr. 2 Príklad modernej úpravy otvoreného centrálneho priestranstva s jednoduchými líniovýmu výsadbami Obr. 3 Vyuţitie miestneho prameňa ako dominantného vodného prvku v otvorenom priestore pobytových aktivít Obr. 4 Klasická prírodne krajinárska úprava s vytvorením zhromaţďovacieho priestoru pre miestne slávnosti (doţinky, vinobranie, trhy). 30

32 Obr. 5. škica variantného riešenia s rozptylovou lúkou a intímnou oddychovou zónou Obr.6. ústrednou myšlienkou návrhu architektonický vodný prvok ako dominanta a otvorené trávnaté priestranstvá pre voľnočasové aktivity priestoru Všetky návrhy rešpektujú potrebu vniesť do charakteristickej poľnohospodársky zameranej obce domáce druhy drevín, voľne rastúce listnaté kríky, trvalkové výsadby celoročne pôsobiacich bylín, a to všetko v kvalitných trávnatých plochách, resp. kvetinových lúkach. Jednotlivé návrhy sú koncipované tak, aby si miestna samospráva s ohľadom na dostupné finančné moţnosti mohla zvoliť riešenie, ktoré jej bude vyhovovať a s ktorým sa obyvatelia obce stotoţnia. Nevylučujeme moţnosť participativity obyvateľov pri výbere a realizácii zvoleného návrhu. 3. Literatura [1] Mareček, J Hodnoty vesnických návsí. Zahrada-park-krajina. 5/2006. SZKT. Praha. s 4-9. [2] Miková, M., Paulíková, M., Paulíniová, Z. 2010: Verejné priestory ako tvoriť verejné priestory s príbehom, pre ľudí a s ľudmi. Banská Bystrica : Nadácia Ekopolis, s. ISBN [3] Supuka, J., Koncepčné prístupy v plánovaní vegetačných štruktúr, štandardy a regulatívy. Vegetačné štruktúry v sídlach. Parky a záhrady. Nitra. SPU ISBN s [4] Šarafín, M Architektúra vidieka: verejné priestranstvá. Tristanpress. Bratislava. 30 s. ISBN X Príspevok vznikol za finančnej podpory grantovej agentúry MŠ SR KEGA 019 SPU 4/