MAGISTRÁT MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM

Transkript

1 MAGISTRÁT MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM VELKÁ HRADEBNÍ ÚSTÍ NAD LABEM ODBOR ROZVOJE MĚSTA ODDĚLENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Správa železniční dopravní cesty. s.o. Generální ředitelství Bc. Marek Binko Dlážděná 1003/ Praha 1 VÁŠ DOPIS ZNAČKY/ZE DNE EVID. Č. NAŠE ZNAČKA VYŘIZUJE/ LINKA V ÚSTÍ NAD LABEM /2015 MM/ORM/OUP/304/2015 Mgr. Nepivoda/1651 Ing. arch. Martin Pospíšil Ing. arch. Vladimír Charvát Vyjádření ke konceptu územně technické studie Nová trať Litoměřice Ústí nad Labem st. hranice SRN Odbor rozvoje města Magistrátu města Ústí nad Labem vypracoval vyjádření k výše uvedenému materiálu a předkládá doporučené varianty tras rychlé železnice z hlediska potřeb a zájmů města. K Variantě E Z pohledu města, ale i z pohledu koordinace územně plánovací činnosti v rámci ORP Ústí nad Labem není žádoucí fragmentovat území kolem Jezera Milada vedením trasy E doplněné o napojení Ústí nad Labem tratí v nové stopě (trať zajišťující napojení města Ústí nad Labem, trasa E-C). Toto vedení by zásadně negativně narušilo krajinný ráz vytvářené oblasti okolí jezera Milada, která má sloužit jako rekreační a krajinné zázemí Teplicko-Ústecké aglomerace. Pro naplnění tohoto cíle jsou do řešeného území kontinuálně směřovány rekultivační a revitalizační projekty a související finanční prostředky. Dle schválené dokumentace Územní studie Ústí nad Labem - Jezero Milada (ATELIER CHARVÁT, s.r.o., 2010) je základním koncepčním požadavkem ponechat jižní část (prostor bývalého lomu Chabařovice s Lochočickou výsypkou) zejména přírodní krajině, tedy jakési klidové zóně a maximálně přírodnímu charakteru volné krajiny s významným potenciálem pro stabilizaci a obnovu přírodních hodnot a ekosystémů krajiny. Upozorňujeme, že v blízkosti území se nachází navržený regionální biokoridor. Zásadní přímý střet s rozvojovými záměry souvisejícími s revitalizací bývalého lomu Chabařovice, dnes jezera Milada, v této oblasti pak spatřujeme zejména v oblasti jihovýchodních břehů, kde je počítáno s jedním z hlavních rozvojových pólů rekreační vybavenosti jezera (hlavní vazba na urbanizované území v ose Ústí nad Labem město Trmice, záměr přístavu - mariny v zátoce jezera dle zaslaného Konceptu ÚTS navržené trasy propojky E-C v prostoru navrženého mostu). Toto území je také z hlediska stability svahů relativně rizikové Palivový kombinát Ústí nad Labem, s.p. zde v posledních letech intenzivně řešil sanace sesuvů svahů (svahy pod Rabenovem) a v nedávné době rovněž sesuv svahů u Roudníků. Problematika stabily svahů se však dotýká celého rekultivovaného území jižně Dle OZV č. 45/1996 o závazných částech územního plánu statutárního města Ústí nad

2 od jezera Milada. Jde o území vnitřních a vnějších výsypek bývalého Lomu Chabařovice, kdy bude docházet k dlouhodobému sedání a stabilizaci podloží v horizontu desítek let (obdobně jako na koridoru Most Chomutov). S ohledem na asanaci území v prostoru bývalého Lomu Chabařovice (jezero Milada) se v úseku mezi Ústím nad Labem a Chabařovicemi jeví jako jediné vhodné řešení držet se při trasování VRT stávajícího koridoru železniční trati Ústí nad Labem-Chomutov (ČD 130). Z výše uvedených důvodů je varianta vedení železnice na jižních svazích jezera Milada (E-C) zcela neakceptovatelná. K Variantě A Varianta A je Statutárním městem Ústí nad Labem jednoznačně preferována i přes poměrně významný potenciální střet s ochranou památky hradu Střekova. Varianta totiž představuje minimum střetů a rizik s obytnou zástavbou, při zajištění průjezdu městem a umístění terminálu v přijatelné dostupnosti od centra města, což bude zásadním impulzem pro vývoj centra města i celého města. Střet se veřejným zájmem ochrany památek: jedná se o 3 identifikované střety s nemovitými kulturními památkami na území města, z toho reálné ohrožení se týká zejména ochrany nemovité kulturní památky zříceniny hradu Střekov, jedné z dominant města, a to především s ohledem na pohledovou exponovanost v Labském údolí s výraznou místní dominantou hradu Střekova na skalnatém ostrohu. Tento potenciální střet byl konzultován se zástupci Oddělení územního plánování, Odboru školství, kultury, sportu a sociálních služeb a Národního památkového ústavu pro ORP Ústí nad Labem. Z konzultace předběžně vyplynulo, že střet lze v dotčené poloze eliminovat vhodným a kvalitním architektonickým a stavebně-technickým řešením samotné stavby. K zajištění vhodného a kvalitního architektonického a stavebně-technického řešení této části stavby bude třeba věnovat, v případě dalšího rozpracovávání navazujících studií a dalších projektových dokumentací, náležitou pozornost, intenzivně ji komunikovat a konzultovat s příslušnými odborníky. Upozorňujeme, že je třeba ve větší podrobnosti prověřit prostorové souvislosti stavby v dotčeném úseku a její vliv krajinný ráz, resp. vliv na okolní krajinu s dominantou Střekova v dálkových pohledech. Do budoucna upozorňujeme na vhodnost řešit tento úsek stavby VRT, resp. ústí portálu do tunelu u hradu Střekova, formou soutěže o návrh tak, aby bylo zajištěno kvalitní řešení (architektonické a stavebně-technické). Varianta A vykazuje dílčí, řešitelné střety se stávající zástavbou s nižší významností v porovnání s variantami F2 a C. K Variantě F2 Na území města Ústí nad Labem je varianta F2 konfliktnější z hlediska střetů s obytnou zástavbou než varianta A (vícepodlažní objekt a zástavba v k.ú. Vaňov), avšak stále méně konfliktní než v případě varianty C v prostoru Střekova. K Variantě C Z hlediska střetů s hustě osídlenou obytnou zástavbou je při průjezdu městem Ústí nad Labem varianta C nejméně preferovaná (obytná zástavba v k.ú. Střekov, ev. průmyslové plochy v k.ú. Předlice). Dále je zde riziko dlouhodobých provozních nákladů z hlediska nutnosti čerpání vod v tunelu pod Střekovem (není v Konceptu UTS podrobněji specifikováno), dalším negativem je nutnost zajištění protipovodňové ochrany.

3 Náčrt střetů s územím (některými objekty) určeným dle ÚP k bydlení (modře převzato z Konceptu UTS, červeně doplněno OHA ORM) Umístění terminálu železničního nádraží - dopravního uzlu S navrhovaným umístěním dopravního uzlu souhlasíme, Odbor rozvoje města dále doporučuje detailnější řešení umístění dopravního uzlu a jeho napojení na automobilovou a autobusovou dopravu (integrace parkoviště a autobusového nádraží, případně napojeni na dálnici a město Děčín tunelovým řešením přes centrum Ústí nad Labem, které je v současné době městem prověřováno), což bude vyžadovat podrobnější prověření jak z hlediska urbanistického, dopravně inženýrského, ale i z hlediska provozně organizačního v rámci městské struktury. Pro zajištění dopravní návaznosti doporučujeme prověřit napojení centrálního nádraží na regionální železniční trasy v obou směrech (Praha, Děčín), jak na levém břehu řeky Labe tak na pravém, kde by řešení vyžadovalo vznik dopravního trianglu, tak, aby železniční terminál byl skutečnou křižovatkou a umožňoval propojení vysokorychlostní trati s regionem. Statutární město Ústí nad Labem jednoznačně preferuje umístění terminálu železničního nádraží v centru města a dle předloženého Konceptu územně technické studie, v návaznosti na výše uvedené prověření možností napojení na regionální železniční trasy a dále na automobilovou a autobusovou dopravu.

4 Dovolujeme si Vás dále informovat, že v Územním plánu Ústí nad Labem je zakreslena veřejně prospěšná stavba D11 - PD-41 DI-S plochy dopravní infrastruktury silniční - Propojení ul. U Trati s II/613 (ul. Žižkova). Význam a případné jiné řešení přemostění bude vyhodnoceno ve Zprávě o uplatňování územního plánu Ústí nad Labem v letošním roce. Shrnutí: Z hlediska významnosti a konfliktnosti prověřovaných střetů v rámci zastavěného území Ústí nad Labem preferuje Odbor rozvoje města řešení trasování vysokorychlostní trasy dle variant A nebo popř. F2. Odbor rozvoje města nesouhlasí s řešením propojky E-C jižně od jezera Milada, ani s dříve prověřovaným trasováním severně od jezera Milada přes území rekultivované skládky Spolchemie (prezentovaným v předchozím dílčím plnění ÚTS). V úseku mezi Ústím nad Labem a Chabařovicemi preferuje pro vedení využít prostor koridoru stávající trati č. 130 Ústí nad Labem Chomutov. Z pohledu řešení umístění železničního nádraží / stanice VRT obecně souhlasí a preferuje umístění nádraží v předkládané pozici Západního nádraží. Odbor rozvoje města prověřuje umístění tohoto nádraží / stanice VRT i z hlediska dalších souvislostí (kromě dopravně technických otázek také zejména s přihlédnutím k otázkám urbanistickým) a s ohledem na celkovou strategii rozvoje města a koncepci územního rozvoje města.

5 Odbor rozvoje města má zájem o aktivní participaci na hledání optimálního řešení tohoto dopravního uzlu, ale i na řešení ostatních dílčích problémových okruhů souvisejících s průchodem vysokorychlostní trati přes město Ústí nad Labem. Přílohou zasíláme vyjádření města Chabařovice, o věci byli informováni zástupci Dobrovolného svazku obcí Jezero Milada. S pozdravem Ing. Eva Šartnerová vedoucí Odboru rozvoje města Magistrátu města Ústí nad Labem Příloha Vyjádření města Chabařovice

6