STŘEDOVĚKÁ FILOSOFIE OBECNÁ CHARAKTERISTIKA CYKLICKÉ POJETÍ ČASU

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "STŘEDOVĚKÁ FILOSOFIE 3.1.2013 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA CYKLICKÉ POJETÍ ČASU"

Luděk Šmíd
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 STŘEDOVĚKÁ FILOSOFIE Úvodní informace OBECNÁ CHARAKTERISTIKA Od počátku našeho letopočtu do r (popř. 1492) Vnitřní charakteristika: Filosofie je úzce spjata s teologií = křesťanská filosofie. Vychází z Platona a Aristotela (radikální chápání filosofie antiky). Charakteristické je pojetí Boha: osobní, milosrdný, vedoucí člověka ke konečnému spasení skrze lásky k bližnímu. Nové chápání lidské existence ve vztahu ke konečnému možnému spasení lineární pojetí času. CYKLICKÉ POJETÍ ČASU Pravděpodobně založeno na pozorování cykličnosti přírodních dějů, biologických rytmů To je vztaženo na čas individuální a dějinný vše se periodicky opakuje. Důsledky: Historie jako sled jedinečných událostí neexistuje. Cykličnost implikuje racionalitu událostí. 1

2 LINEÁRNÍ POJETÍ ČASU Přímočaré pojetí času má původ v židovské kultuře a odtud v křesťanství. Existuje jeden směr a smysl plynutí času, který začíná stvořením světa a realizuje se v historii. Důsledky: Historie je sledem neopakovatelných událostí. Vzniká pojem pokroku realizace kvalitativně vyšších skutečností. Stvoření světa Období SZ Příchod mesiáše Období křesťanské Poslední soud OBDOBÍ STŘEDOVĚKÉ FILOSOFIE 1. patristika - do 8. století prvnímu období se říká APOLOGETIKA obranné období Quintus Septimus Tertullianus zrovnoprávnění křesťanského náboženství s ostatními edikt milánský (313) stanovení základní křesťanských dogmat koncil v Nikaji (325) Augustinus Aurelius 2. scholastika raná st. vrcholná století pozdní st. ZÁKLADNÍ FILOSOFICKÉ PROBLÉMY 1. Ontologie 2. Důkazy existence Boha 3. Spor o univerzálie 4. Vztah víry a filosofie (vědy) 2

3 VNĚJŠÍ PROJEV STŘEDOVĚKÁ ONTOLOGIE Základní problematika ONTOLOGIE V centru všech ontologických úvah je problematika Boha jako zcela výjimečného jsoucna. Bůh je transcendentní (svět překračující) jsoucno, z něhož jediného je vysvětlitelné vše ostatní, z něhož má vše ostatní smysl. Nejvýznamnějším systematikem je v dlouhém období středověké filosofie sv. Tomáš Akvinský. JSOUCNO DLE TOMÁŠE AKVINSKÉHO Bytí LÁTKA PROPRIUM Esence SUBSTANCE AKCIDENT FORMA KONKRÉTUM 3

4 2. DŮKAZY EXISTENCE BOHA Základní charakteristika DŮKAZY EXISTENCE BOHA V průběhu středověku se otázka důkazů existence Boha stává součástí vymezování křesťanství vůči jiným římským náboženským systémům (patristika) později jde o vyrovnání se s filosofií Aristotela (scholastika). DŮKAZY EXISTENCE BOHA Přímé Patristika Sv. Augustin paměť má mnoho schopností, které jsme si tam sami nevložili. Scholastika Anselm z Canterbury (11. st.) v mysli máme pojem něčeho, nad co není možno myslet nic většího (Bůh), kdyby neexistovalo, nebylo by dokonalé. Nepřímé Spoléhají na práci rozumu dílo Stvořitele poznáváme, až docházíme k Bohu. Důkazy Tomáše Akvinského: první hybatel první příčina důkaz z nutnosti neexistence nahodilosti nejvyšší stupeň dokonalosti poslední cíl v systému přírody 4

5 3. SPOR O UNIVERZÁLIE Obecné pojmy SPOR O UNIVERZÁLIE Problém, který se výrazně projevuje v období scholastiky. Souvisí s problémy nastolenými v antice Aristoteles x Platon. Ve scholastice výrazně zasahuje problematiku ontologie a gnoseologie. SPOR O UNIVERZÁLIE Realisté obecné pojmy existují reálně před věcmi a po nich Jan Scotus Eriugena Anselm z Canterbury Nominalisté obecné pojmy jsou pouze zvuky sloužící k označení věcí (existují až po věcech) William Ockham Umírnění realisté obecné pojmy existují před věcmi, ve věcech a po nich Tomáš Akvinský 5

6 4. VZTAH VÍRY A VĚDĚNÍ (FILOSOFIE) VZTAH VÍRY A VĚDĚNÍ Patristika Augustina chápe víru jako prožitek, rozum není prvořadý. Scholastika Počátek scholastiky víra a rozum nejsou v rozporu (Anselm, Eriugena) Tomáš Akvinský svět je rozumově uspořádán a my ho můžeme poznat nad světem poznání je říše nadpřirozené pravdy přináší tajemství víry mimo oblast poznání trojjedinost Boha, vtělení Pána Ježíše, vzkříšení v případě konfliktu mezi vírou a věděním rozhoduje víra (dána každému) VZTAH VÍRY A VĚDĚNÍ William Ockham ockhamova břitva vědění a víra mají každá svou pravdu teologie jako věda není možná nejde o oblast zkušenosti, ale víry nejde dokázat existenci Boha z věcí, Bůh je mimo oblast zkušenosti dogmata víry musí být přijata, nejsou předmětem důkazů z oblasti vědy 6

Podobné dokumenty

Středověká a renesanční filosofie

Středověká a renesanční filosofie Mgr. Vlasta Christovová, PhD. (KPF) Anotace: Přednášky a práce v seminářích jsou zaměřeny na specifiku středověkého pojetí bytí, pravdy, dobra a smyslu lidského života,