11. Struktura důlní aglomerace na Starých Horách 1 - prospekce, těžba, úprava, hutnictví a výroba stříbra

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "11. Struktura důlní aglomerace na Starých Horách 1 - prospekce, těžba, úprava, hutnictví a výroba stříbra"

Adam Bednář
před 9 lety
Počet zobrazení:

1 11. Struktura důlní aglomerace na Starých Horách 1 - prospekce, těžba, úprava, hutnictví a výroba stříbra

2 Těžba, úprava a zpracování rudy na Starých Horách 1. Prospekce Třídění 7. ražba mince 2. Těžba 3. Úprava 4. Hutnění 5. Čištění stříbra Roztloukání, drcení, mletí Pražení? praní, čištění, rýžování 6. Lití a sekání surového stříbra

Hutnění 5. Čištění stříbra 3. 2. Roztloukání, drcení, mletí 3.

3 na povrchu okolo 2,7 m, zpravidla kruhové průměry Tento rozměr odpovídá hornímu právu: prospektor měl provést nálom žíly o délce min. 1 látra=cca 2m často jen do hloubky 5 m, tj. na úroveň rozhraní terciéru a krystalinika Probíhala v širokém pásu stovek metrů od zrudnění prospekční (kutací) jámy vyměřeny často v liniích v rozestupech 3-5,5 m. Jde nejspíš o doklad více kutacích šachet na jednom kutném lánu prospektora (14m na obě strany) Důlní prospekce

na úroveň rozhraní terciéru a krystalinika Probíhala v širokém pásu stovek metrů od zrudnění prospekční (kutací)

5 šachta 2672, jednotlivé fáze výzkumu

6 příklady menších (průzkumných) jam a šachet

8 Těžba Těžní jámy mají zpravidla rozestupy okolo 28 m to ne zcela odpovídá hornímu právu: propůjčka těžaři je 7 lánů=98 m Na nich doporučeno zřídit 3 šachty = rozestup cca 33 m

9 Dokážeme je odlišit od kutacích: mají větší průměry na povrchu (12-15 m, výjimečně 20 m). Ve výplni žilní materiál. od hloubek 2-3 m jsou šachty pravidelné (průměr okolo 2-2,5 m). U těžních šachet neznáme strukturu podzemí, tj. ústí štol, čelby, rozrážky, pažení atp. Neznáme pozůstatky čerpacích vodotěžních zařízení. Zatápění a čerpání je ale přitom doloženo listinou r. 1315

U těžních šachet neznáme strukturu podzemí, tj. ústí štol, čelby, rozrážky, pažení atp.

10 Neznáme až na výjimky (?) pozůstatky nadzemního zastřešení

11 Metody a možnosti výzkumu (jejich omezení): Standardní archeologická (do hloubky max. 2-2,5m) Speleologická=báňská: problém extrémních nákladů, památkové a báňské legislativy Nedestruktivní (geofyzika, mikrogravimetrie a radar): problém extrémních nákladů

13 Šachta 3515

16 Doklad kutání a těžby: nářadí Z nářadí nejčastěji kladívka, želízka, motyky Dosud nepodrobeny typologickému zkoumání ani materiálovým a technologickým analýzám, jako třeba kladívka z revíru Banská Štiavnica - Hodruša

17 Terénní stratigrafická pozorování na starohorské aglomeraci zachyceny časté superpozice v následné chronologické posloupnosti: Těžní jámy a jejich obvaly Kutací jámy a jejich obvaly Stavby, úpravny Samostatná plavící zařízení Možné vysvětlení: absolutní nadřazenost kutacích a těžních práv i nad pozemkovým vlastnictvím Úpravna, huť, kovárna, dům, nebo třeba i parcela se musela prostorově přizpůsobit právu kutat a právu těžit rudu a kovy To je bývá také příčinou dynamických změn uvnitř horních měst, v jejichž intravilánu se těžilo.

kutacích a těžních práv i nad pozemkovým vlastnictvím Úpravna, huť, kovárna, dům, nebo třeba i parcela se musela prostorově

18 PRIMÁRNÍ ÚPRAVA RUD Základní charakteristika: značné rozšíření této skupiny objektů Častý výskyt v dobových iluminacích: odpovídá důležitosti procesu úpravy Doložené komponenty úpravy rud: 1. Vlastní úpravnická zařízení 2. Odpad z úpraven) Doložené postupy 1. suché : třídění, roztloukání, mletí, 2. mokré (gravitační): praní, rýžování, šlichování 3. ohnivé : pražení problém s rozpoznáním třídění rud: haldy rudniny, zbavené užitkové rudy roztloukání rud: nadrcený rudní materiál Doklady mletí rud: žernovy U mnoha fragmentů doloženo druhotné využití jako podložek pro ruční roztloukání (nebo pod palice stoup?) Některé žernovy zasaženy žárem: náhoda, nebo využití v konstrukci pecí a ohnišť?

mokré (gravitační): praní, rýžování, šlichování 3.

19 Základní problém: Neznáme archeologické relikty dřevěných konstrukcí mlýnů, nebo je neumíme mezi nalezenými objekty rozlišit. Místa nálezů žernovů vzdálena od úpraven.

20 Mletí rud v rudních mlýnech

21 praní rud

22 Základní prostorové kontexty pracích a rýžovnických zařízení: 1) samostatně a izolovaně, zpravidla s vazbou na prospekční šachtu: může jít o doklad reservoiru, ve kterém prospektor na vyměřeném kutišti v malém množství pral materiál, ve snaze co nejrychleji izolovat stříbronosnou rudu odpovídá hornímu právu. U těchto objektů zatím nedoložena vazba na přirozený zdroj vody. 2) V rámci složitých soustav v úpravnickém areálu, tvořeném káděmi, žlaby, kanály a koryty, s vazbou na vodní zdroj a těžní šachty: úpravnický areál fungoval jako specializovaný provoz a lze jej chápat jako placenou profesionální službu, využívanou těžaři.

23 Ustálené tvary Rozměry 2x0,8 3x 1,5 m Vodorovná plochá dna Na stěnách a dnech někdy pozůstatky výdřevy Zpravidla dochována provozní sedimentární výplň 1) Obdélné a čtvercové zahloubené jámy: kádě, necky

25 Cvilínek zatím nejlepší příklad a analogie středověkého provozu praní rud

27 Kanály zpravidla obdélného průřezu a šířky cca 30 cm Dřevěná koryta dlabaná, průřez půlkruhový Hlavní přívodní kanály mají průřez lichoběžníkový, hloubka až 0,7 m, šířka přes 0,5m Spádovost nižší, aby nebyla odplavena nejjemnější frakce koncentrátu s rudou. Odpovídá i rýžovnickým umělým kanálům 2) Liniové žlaby: kanály, koryta Na dnech provozní sediment

29 Klondike, Aljaška: Úpravna na zlatonosných rozsypech, poč. 20. stol. Zásadní problém: Velké části úpravnických zařízení byly nadzemní a dřevěné (výjimečně s kamennými konstrukcemi). Archeologicky jsou tím pádem nezachytitelné

32 Významným pramenem se ukázal být odpad z úpraven Provozní písčitý sediment, promíchaný případně s propranou rudninou: Zejména na dnech a ve výplních kádí, koryt a kanálů Propraná a rozemletá rudnina s příměsí hutního odpadu: V sekundárních výplních objektů a mimo objekty Čistá rozemletá a propraná ruda (baryt) zbavená užitkové rudy (galenit): V sekundárních výplních objektů

33 mělké větší objekty: pražící pece? PYROTECHNOLOGIE a) relikty pecí a ohnišť b) zbytky paliv (ne ve všech případech) c) hutní, kovářský a slévačský odpad d) fragmenty pomůcek (tavící kelímky) Nedaří se nalézt klíč k rozlišení pozůstatků: 1) běžných ohnišť 2) pražících pecí 3) hutnických pecí U některých úzká vazba na obvaly s tříděnou rudou 4) sháněcích pecí 5) prubířských pecí 6) slévačských pecí 7) kovářských výhní

34 středně velké (délka asi 1m) a hlubší objekty hruškovitého tvaru menší a hlubší objekty hruškovitého tvaru Všechny dosud nalezené relikty pecí byly nalezeny jako jednotlivosti, ve dvou případech v interiéru staveb. Dosud se nepodařilo nalézt uskupení, které by bylo zbytkem většího metalurgického pracoviště.

35 Hutnický a slévačský odpad a pomůcky Výrobní odpad (ekofakty): amorfní olověné slitky jako doklad hutnění olovnatých rud a nebo tzv. sbírání olova při finálním čištění stříbra Podrobeno analýze 68,720% Cu 30,221% Sn 00,097% Ni 00,064% Pb 00,059% Ag Výplň trojbokého tavícího kelímku (čisté Pb): prubířství? Podrobeno analýze Tavící keramika (tyglík s trojbokým ústím z tuhové keramiky): prubířství? neanalyzováno Slitky atypických slitin barevných kovů (zvonovina) : separace jiných kovů (Cu, Sn? Místní rudy jsou na ně chudé) Podrobeno analýze 1) Chybí přesvědčivé masové deponie hutnických strusek 2) Chybí součásti pecí jako např. dyzny 3) Chybí více dokladů tavící keramiky 4) Chybí nálezy jiného metalurgického náčiní

36 Zlomky tepelně postižené keramiky Na povrchu stopy taveniny Analýzami zjištěny obsahy Pb, Cu. Ag jen stopově, místy však tvořilo i makroskopicky viditelné globulky

37 17,5 g=1lot Černov Cvilínek (13. stol.) Johanesser Kurhaus, Claustal-Zellerfeld (Harz, 13. stol.)

38 Stříbrný slitek se stopami sekání hmotnost 36,03 g 2 vídeňské loty = cca 60 stříbrných brakteátů 6. Lití a sekání surového stříbra Nalezena olověná závažíčka Nalezeno surové, velmi kvalitní stříbro tato surovina vážena a pravděpodobně dále distribuována do mincovny (mincoven) nebo používána jako platidlo větší hodnoty stříbrný slitek

39 KOVÁŘSKÉ PROVOZY pro zajištění chodu dolů a hutí byly kovárny nezbytné. Každodenní oprava a výroba nářadí, okování koní a mul, opravy kování těžních zařízení, stavební kování. Jaké doklady kováren máme k dispozici?: Pouze výrobní odpad! Týká se nejen prostředí hornické osady ale i měst (Jihlava, Pelhřimov) Průběžně podrobováno analýzám ( ) Brandes en Oisans Francie: příklad archeologicky zkoumané středověké kovárny (podle Marie-Christine Bailly-Maitre).

40 Analýza areálu těžby, úpravny a obytného areálu: těžba - velké šachty a haldy důlní prospekce - menší šachty a jámy úpravna a hutě obytný areál, dílny, sklady, etc.

Podobné dokumenty

5. EXPLOATACE Au NA ČESKOMORAVSKÉ VRCHOVINĚ

5. EXPLOATACE Au NA ČESKOMORAVSKÉ VRCHOVINĚ Zlato (Au): v rudních žílách se vyskytuje téměř vždy v čisté podobě, tedy nesloučené s dalšími prvky. Někdy jako přirozená slitina se stříbrem (elektrum). Výjimečně