Numismatika a KAPITOLY Z DĚJIN PENĚZ U3V ZLÍN, Mgr. Marek Tomaštík, Ph.D. FLKŘ UTB

Transkript

1 Numismatika a KAPITOLY Z DĚJIN PENĚZ U3V ZLÍN, Mgr. Marek Tomaštík, Ph.D. FLKŘ UTB

2 Numismatika (numizmatika) - (z lat. nummus = peníz, mince) - historická věda, která se zabývá platebními prostředky (mincemi, bankovkami, státovkami, směnkami, šeky, cennými papíry, nouzovými platidly, poukázkami, žetony a předmincovními typy platidel) a jejich historickou úlohou. V užším slova smyslu je to historická věda, která se zabývá kovovými penězi, mincemi, v souvislosti s hospodářskými a sociálními jevy, osvětluje dějinný vývoj a dějinný úkol peněz.

3 Numismatika Podobory: Notafilie (bankovky) Medaile Odznaky Řády a vyznamenání Nouzová platidla

4 - geografické dělení podle kontinentů a územně politických celků, - chronologické dělení na předmincovní platidla, starověká, středověká, novověká a moderní platidla, - měnové dělení podle měnových systémů a platidel tvořících měnovou soustavu určitého státu či územního celku.

5 Statéry Denáry Brakteáty

6 Groše Tolary Krejcary Koruny

7 Numismatika jejím předmětem a současně hlavním pramenem jsou platební prostředky cílem je zkoumání funkce těchto prostředků v procesu společenské směny od nejdávnější minulosti až po současnost platební prostředky předmincovní platidla, mince a další kreditní platidla a početní peníze (žetony)

8 Platidla předmincovní platidla mincovní platidla pomincovní

9 Numismatika - terminologie peníze prostředek směny různých druhů zboží, měna systém, druh celé existující peněžní soustavy, mince - kus kovu určitého tvaru za jehož stříž a zrno ručí stát nebo vydavatel mince obrazem a opisem

10 Nálezy mincí

11 Numismatika - terminologie monomentalismus měna určitého státu je založena na oběhu jediného kovu (zlata nebo stříbra bimetalismus jestliže souběžně obíhají zlaté a stříbrné mince v jednom státu střížek kus kovu, zpravidla okrouhlého tvaru, který je opatřen na líci i rubu ražbou; líc je vyznačen obrazem a písmem vydavatel mince ražba mince výrobní proces uskutečňovaný v mincovně fabrika mince kvalita provedení ražby aversu a reversu mince

12 Numismatika - terminologie obraz na minci motivy jsou zpravidla symbolické(figurální, architektonické, heraldické, rostlinné, zvířecí aj.) text legenda se objevuje vesměs v opisu, někdy jako nápis v mincovním poli, popřípadě i na hraně mince stříž hrubá váha mince jakost vyjadřuje poměr drahých kovů k tzv. náčistu (zpravidla mědi) v každé minci legování proces směšování drahého kovu a kovu obecného, jakost se určuje v tisícinách drahého kovu

13 Numismatika - terminologie zrno také jádro mince (ryzí váha) je množství drahého kovu v každém střížku hodnota mince pojem technickoekonomický spočívá v druhu mincovního kovu a ve váze mince: vnitřní hodnota mince skutečná hodnota ryzího kovu v minci nominální hodnota mince zákonem stanovená kupní síla vyznačovaná na minci kursovní hodnota cena mince na mezinárodním měnovém trhu papírová platidla jsou kreditními penězi, které uvádí do oběhu stát jako platidla s nuceným oběhem (státovky) nebo emisní banka jako bezúročné poukazy (bankovky)

14 Numismatika Dějiny

15 Numismatika z řeckeho NOMOS (peniz) a latinskeho NUMUS velice starý vědní obor, první mince 7. stol. př. Kr. v období renesance největší poptávka po antických mincích, šlechtici si vytváří tzv. mincovní kabinety první knihy byly vydány v Evropě již v 15. století.

16 Numismatika v českých zemích 18.stol. první numismatické bádání, Mikulaš Foit 1771 prvni spis Josef Smolík Pražské groše a jejich díly I.-IV. Emil Fiala soupis sbírky denárů prof. Nohejlová-Prátová soupis nálezů mincí v ČR

17 Numismatika v českých zemích Narodní muzeum v Praze a MZM v Brně numismatické pracoviště NM Praha základ sbírky 6 tis. mincí ze sbírky České královské společnosti + dar hraběte Šternberka před r za Gustava Skalského 130 tis. minci dnes má sbírka přes milion mincí

18 Dějiny peněz

19 Dějiny peněz dějiny vývoje směny vývoje směny jako důsledku společenské dělby práce, výměnný obchod, předmincovní prostředky v E někde přetrvávají až do stol., skot, koně, tkaniny, Afrika a Oceánie až do stol., postupně ustálení na užití drahého kovu 2.tisíciletí, Babylonie,

20 Paleolit Surovina na výrobu kamenné industrie, radiolit, jantar, obsidián, šňůry s navlečenými kostěnými perlami, zvířecími zuby, lasturami Světový unikát, hrob šamana z Brna Francouzské ulice, s předměty kulturního významu

21 Neolit chov dobytka a výroba keramiky = nové produkty ke směně textilní tkaniny, zemědělské produkty poprvé sekerky z hlíny

22 Eneolit lasturové terčíky platidlo ze vzdálených oblastí, k nám importovány, jantar, psí zuby v hrobě významné ženy v Bučovicích

23 Doba bronzová platební funkce přechází na kovy, upřednostňování před ostatními materiály, např. měděná žebra, únětické hřivny, sekerky, náramky, srpy měděná žebra nejčastěji průměr 17 a 22 cm, zlatý drát v ml. době bronzové, stočený do osmičkovitých svitků (52-115g) bronzové kruhové peníze.

24 Předmincovní platidla

25 Doba železná funkci platidla přebírá železo, dvojité hřivny, bochníkovité a tyčinkovité tvary předmincovní platidlo bylo prostředkem směny a až postupným vývojem se stalo peněžním platidlem (do vynálezu peněz) ve starověkých státech jako platidlo vážený kov (stříbro) použití přesných závaží, např. v Mezopotámii závaží ve tvaru zvířat mince vznikají v 7. stol. př.n.l. v Lýdii (odsud do Řecka a později do Říma), vyrobeny z kovu 4:1 (4 díly zlata, 1 díl stříbra), ražené s reliéfem, měly jednotnou váhu

26 Nejstarší mince Statér z Lýdie, 640 př. n. l.,

27 Peníze v době historické přelom st. Př. Kr. první mince v okruhu evropské civilizace v Malé Asii, od 4. st. př. Kr. pak pronikala mince prostřednictvím Řeků do celé středomořské oblasti, antické mince měly vysoký reliéf vydávání peněz bylo velmi úzce navázáno na váhové jednotky Typy mincí: Drachma, Tetradrachma, hemidrachma, hemiobol, trihemiobol, as, stator, Vydávání mincí Znak moci státu, proto je tam vyobrazen panovník

28

29 Peníze v době historické Římské mincování: As, denár, quinar, sestertius, od r. 187 př. Kr. ražen stříbrný denárius před koncem letopočtu došlo i k ražbě mince zlaté Caesar, Pak úpadek, Reformy mincí Dioklecián, Konstatnin, Východ říše drachmy.

30

31 Peníze v době historické v centrální Evropě se stali tvůrci mincí Keltové, Na našem území razili mince již v 3. stol. př. Kr. na řece Moravě existovala jakási měnová hranice za ní na východě se razily stříbrné mince, na západě zlaté mince naše země většinou zlaté mince statery, naleziště Němčice stř. Morava první hlavní město Moravy, Duhovky, suberáty, První formy padělání, o keltské mince mizí s koncem Keltů u nás, kolem 25 př.kr.

32 Keltské mince Duhovky Čechy, Bójové, Statér BIATEC hlava/ konec 1. stol. př. Kr

33 Peníze v době historické Ranný středověk úpadek mincovnictví, reforma Karla Velikého karolínská libra používána od 9. až poč. 11. st. rozvíjející se severoevropský obchod dal vzniknout za pomoci Vikingů nové mincovní jednotce hmotnosti tzv. severské marce (hřivna:216 g) ražba denáru podle diferencované markové normy trvala až do 13.st. kdy si rozvíjející dálkový obchod vynutil zavádění zlatých mincí

34 Peníze v době historické rozšiřování zlaté mince ve 13. a 14. st. měla povahu i funkci obchodních peněz přelom 14. a 15. st. mizí v Evropě z oběhu hrubá mince, kterou vystřídaly drobné nominály plnící funkci regionální měny koncem 13. st. znovuoživení zlaté mince v podobě benátského dukátu a florénu 14. a 15. st. ražba různých druhů zlatých mincí

35 Peníze na Velké Moravě Neobíhaly zde žádné vlastní mince, Naturalní směna, předmincovní platidla Pomocí cizích platidel (byzantská říše), Předmincovní platidlo Velkomoravská hřivna sekerkovitý tvar, Šátečky,

36 První ražby českého knížectví od 10. st. přemyslovští panovníci měli ve svých rukou mincovní regál tzn. výhradní právo ražby mince v českých zemích emisí stříbrné mince denáru soustředění výroby mince do Kutné Hory na základě reformy Václava II. z r první mincovny byly v Praze na Vyšehradě, v Malíně a na Libici, v Olomouci, Jihlavě a Znojmě

37 Výroba mince

38 Přípravné práce přepalování stříbra souběžně bylo prováděno zrnění mědi v huti následovala pak výroba slitiny Ag + Cu, dochází k lití cánů do látkových ve vodě ponořených pytlíků

39 Dílo mincířské cány přijímali mincíři a zpracovávali je ve šmitnách hrubou minci stříhali mincíři pomocí mincířských nůžek přímo z cánů v podobě tenkých válečků v 15. st. bylo pro střížky užíváno průbojníků odstřižené střížky byly potom kvečovány tj. vyrovnávány kladivem

40 Bělení střížky byly vloženy do roztoku kuchyňské soli a vinného kamene a zahřívali se v měděných kotlích potom byly osušovány a připraveny k ražbě

41 Dílo pregéřské vlastní ražba aversu a reversu probíhala v tzv. preghauzu pomocí štoku do kterého byl zapuštěn spodní kolek a úderem kladiva do svrchního kolku byla provedena ražba mince

42 Výroba papírových platidel Od 18. stol. nejstarší byly zhotovovány metodou knihtisku a měditisku na počátku 19. st. ocelotisk s od konce 19. st. ofset a hlubotisk ochrana před paděláním kombinace různých tiskových technik, zvláštního druhu i následně chemické ochrany kresby papírové peníze jsou výsledkem tzv. bankovkové grafiky bankovkový papír je chráněn ochrannými barevným vlákny, bankovkovým ochranným proužkem

43 Vývoj měny rozeznáváme měnu: denárovou a brakteátovou grošovou, tolarovou, konvenční, zlatkovou korunovou

44 Denárová měna ražba dvoustranných mincí, spojená s Boleslavem I. vedle Boleslavských mincí se setkáváme i s mincemi knížete Soběslava nebo Vojtěcha v 11. st. počátek panovnického mincovního regálu první denáry měly rozměr mm polovina denárů tzv. oboly reforma první poloviny nová mincovní jednotka tzv. hřivna (marka) první české denáry jsou typově uniformní

45 Denárová měna Boleslav II., Břetislav I., Břetislav II., Cheb městská ražba fenik ( )

46 Denárová měna Brakteáty 1210 mince, které byly raženy jako jednostranné mince bez opisu byly raženy také střední a malé brakteáty variabilní figurální motivy

47 Brakteráty Přemysl Otakar I., , velký brakteát Přemysl Otakar II., střední brakteát český

48 Grošová měna ( ) od r byly zaraženy první pražské groše a jejich díly, tzv. parvi denarii nebo krátce parvy, skutečná měnová soustava a přechod od brakteátů ke grošům byl stanoven v poměru 6 brakteátů = 1 groš početní jednotka kopa grošů = 60 grošů nebo 720 parvů (= haléřů), r zavedeny dva druhy černých čtyřhranných drobných mincí: 1 groš = 7 penízů = 14 haléřů = 28 obolů ve 14. st. byla v oběhu paralelně zlatá mince emise českých florénů tlustý groš ražený Ladislavem Pohrobkem a Jagellonci mincovnictví intenzivnější ražba tlustého groše,

49 Grošová měna ( ) Václav II., pražský groš Václav II., parvus

50 Grošová měna ( ) Jan Lucemburský, florén Karel IV., Dukát (před rokem 1355)

51 Tolarová měna r návrat k tolarové měně nutnost vydání mince která by spojovala těžký tolar s bílým malým penízem v jednotnou měnovou soustavu byla zahájena ražba tzv. dlouhé mince projevila se v soustavném zlehčování ražených mincí 1623 státní úpadek obnova financí Ferdinanda II. od r. 1624, stabilita měnové soustavy pro další léta 17. a první poloviny 18. st.

52 Ferdinand I., /2 tolar, Jáchymov Tolarová měna Šlikova tolarová mince Ferdinand I., Krejcar 1562

53 Tolarová měna Rudolf II., tolar 1582, České Budějovice Fridrich Falcký, krejcar 1620, Kutná Hora

54 Konvenční měna měnová reforma Marie Terezie r vycházela z odlišné peněžní jednotky z kolínské marky raženo 10 tolarů, které představovaly současně 20 zlatníků tolar tvořil opět vedoucí minci 1759 prvně raženy drobné mince určené výhradně pro české země: měděné tzv. grešle zavedení kreditních měděných mincí bylo úvodem k rozšíření úvěrového systému i na minci hrubou v podobě emise papírových peněz

55 Konvenční měna 5 zlatých, zlatých, 1796

56 Konvenční měna Marie Terezie, Marie Terezie, tolar dukát 1765, František II., Kremnica dukát 1809, Salzburg

57 Zlatková měna v roce 1857 se zavádí vídeňská měna založená na zlatce, podepsání mincovní smlouvy s Německým celním spolkem peněžní jednotkou celní libra podle ní raženy rakouské zlaté (florint) = 100 krejcarů; souběžně zaveden zlatý standart x sněm však pro stříbrný monometalismus, zastavena ražba zlatého dukátu; klesající ažio stříbra (světový trh kryt zlatem, zásoby stříbra rostli) -- nejistota

58 Zlatková měna Rakouská a spolková měna, zlatník 1867 František Josef I., dukát 1869

59 Zlatková měna zlatých, zlatých, 1859

60 Korunová měna 1892 zavedena korunová měna ražbou zlatých a stříbrných mincí jakož i emisí bankovek vyšších nominálů, zaměnitelných za kov. úrovni britské libry, tj. na úrovni pravého zlatého standardu. Byla to tzv. funkční zlatá měna devizová. To je měna se zákonně stanoveným obsahem zlata v peněžní jednotce.

61 Korunová měna Korunová měna, koruna 1900 Korunová měna, haléř 1892 František Josef I., dukát 1906 František Josef I., koruna 1908

62 Korunová měna papírové peníze

63 Československé mince Korunová měna: 1919 měnová odluka A. Rašína a následným okolkováním veškerého vyššího korunového oběživa obecně označení koruna československá 1953 peněžní reforma papírová platidla a kovové mince výměna starých platidel se realizovala v několika krocích částka do 300 Kčs na osobu v poměru 1:5, částky nad tuto základní sumu pak 1:50

64 Československá měna Prvorepubliková mince o hodnotě 5 korun československých. Porovnání velikosti prvorepublikových mincí 5 Kč: zleva mince let 1925, 1928, 1938 Stokorun československých

65 Měna České republiky po zániku ČSFR rozpad měnové jednoty rychlá měnová odluka, v ČR okolkováním státovek v hodnotách 100 Kčs, 500 Kč, 1000Kčs Ty jsou v průběhu r nahrazovány papírovými státovkami ČR a mincemi

66 Měna České republiky

67 Děkuji za pozornost