Pokyny pro vnitrostátní inspektory práce k řešení rizik vyplývajících z expozice pracovníků respirabilnímu prachu krystalického oxidu

Transkript

1 Pokyny pro vnitrostátní inspektory práce k řešení rizik vyplývajících z expozice pracovníků respirabilnímu prachu krystalického oxidu křemičitého na staveništích Výbor vrchních inspektorů práce (SLIC) Datum vydání: říjen 2016

2 Obsah Obsah ČÁST PRVNÍ Obecně o zájmové skupině SLIC pro onemocnění s dlouhým latentním obdobím Účel a struktura těchto pokynů Co je respirabilní prach krystalického oxidu křemičitého? Proč by se vnitrostátní inspektoráty práce měly zabývat respirabilním krystalickým oxidem křemičitým? Zdravotní rizika... 6 Silikóza a chronická obstrukční plicní nemoc... 7 Rakovina plic... 7 Další zdravotní rizika Právní rámec Hodnocení rizik...10 Hodnocení expozice Vyloučení a nahrazení rizikových faktorů Technická opatření...13 Vodní clona...13 Odsávání od nástroje Organizační opatření Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) Zdravotní dohled...19 Vhodný zdravotní dohled...20 Zásah při zjištění nepříznivého účinku na zdraví nebo silikózy Vhodná opatření v oblasti hygieny a úklidu Informování a školení zaměstnanců Další informace k respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému a zdroje.23 Seznam literatury...23 Odkazy na užitečné webové stránky Použité zkratky ČÁST DRUHÁ Šablony vnitrostátních inspektorátů práce k respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému Řezání betonových obrubníků, tvárnic a dlažby okružní pilou na zdivo Drážkování betonu a frézování malty Řezání střešních tašek okružní pilou Srovnávání nebo broušení betonových podlah ručními nástroji Ruční bourací kladivo v uzavřeném prostoru (bez ventilace) Vrtání otvorů o malém průměru do betonových podlah, zdí a stropů Suché jádrové vrtání Mokré jádrové vrtání Otryskávání Odklízení suti, prachu a zbytků Pila na zdivo Hlazení zdí Hlazení betonových podlah Demolice pomocí užitkových vozidel Průřezově jiná rizika nesouvisející s respirabilním krystalickým oxidem křemičitým...44 říjen

3 PŘÍLOHA 1 Seznam členských organizací pracovní podskupiny CHEMEX pro RCS Výboru vrchních inspektorů práce ČÁST PRVNÍ 1.1 Obecně o zájmové skupině SLIC pro onemocnění s dlouhým latentním obdobím Výbor vrchních inspektorů práce (SLIC) uznal nutnost obnovit rovnováhu mezi bezpečností práce a ochranou zdraví a na jaře 2014 se zavázal podporovat prostřednictvím své pracovní skupiny pro chemické látky (pracovní skupina SLIC CHEMEX) práci v oblasti respirabilního krystalického oxidu křemičitého (RCS). RCS se běžně vyskytuje na pracovištích v zemích EU v nejrůznějších průmyslových odvětvích a je známo, že má závažná zdravotní rizika, která se většinou rozvíjejí po mnoho let. Vnitrostátní inspektoráty práce byly požádány, aby vyjádřily zájem o tuto oblast se zaměřením na opatření, jež mají vnitrostátní inspektoráty práce k dispozici, a na primární cíl, tedy sdílení osvědčených postupů. V září 2014 vytvořili zástupci sedmi vnitrostátních inspektorátů práce (viz příloha 1) pracovní podskupinu pro RCS, která je podřízena pracovní skupině SLIC CHEMEX. V květnu 2016 schválilo plénum Výboru vrchních inspektorů práce tyto pokyny a zpracování doplňkových materiálů pro školení inspektorů. Aby potvrdila doporučená opatření, posoudila pracovní podskupina některé klíčové výzkumné studie zabývající se expozicí RCS na pracovištích, které souvisejí s dotčenými úkoly, a příslušné údaje shromáždila v referenční tabulce expozic RCS na stavbách. Tato tabulka je k dispozici prostřednictvím sekretariátu SLIC a mohla by zajímat pracovníky ochrany zdraví při práci. Připomínky nebo náměty k pokynům je třeba adresovat pracovní skupině CHEMEX prostřednictvím národních kontaktních míst znalostní podpory. 1.2 Účel a struktura těchto pokynů Cílem těchto pokynů vypracovaných pro vnitrostátní inspektoráty práce je poskytnout inspektorům jistotu při řešení a regulování rizik v souvislosti s RCS, a zvýšit tak účinnost zásahů vnitrostátních inspektorátů práce na staveništích. Zdraví pracovníků na stavbách je stejně důležité jako jejich bezpečnost a klíčovou ambicí pracovní skupiny SLIC CHEMEX je poskytnout takové pokyny, které podpoří vnitrostátní inspektoráty práce v tom, aby na evropských staveništích řešily zdravotní rizika v oblasti RCS stejně jako rizika bezpečnostní (vyplývající např. z práce ve výškách). Tyto pokyny se zaměřují na stavební činnosti: vzhledem k jejich rozšířenosti v členských státech, vzhledem k vysokým rizikům jak z hlediska možné expozice (osobní aspekt), tak z hlediska vysokého počtu pracovníků, kteří by mohli být potenciálně exponováni (společenský aspekt), a protože toto odvětví není účastníkem Evropské dohody o sociálním dialogu (NEPSI) a ochraně zdraví pracovníků prostřednictvím správné manipulace a správného používání krystalického oxidu křemičitého a produktů, které ho obsahují. říjen

4 pokyny jsou rozděleny do dvou částí: V první části jsou uvedeny obecné informace o respirabilním prachu krystalického oxidu křemičitého, zdravotních rizicích, regulačním rámci a opatření na omezení prašnosti. Druhá část obsahuje řadu šablon pro respirabilní krystalický oxid křemičitý pro potřeby vnitrostátních inspektorátů práce. Tyto šablony mají vnitrostátním inspektorátům práce sloužit jako vodítko při různých činnostech v terénu, které jsou uspořádány podle expozice respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému. V šablonách jsou vnitrostátním inspektorátům práce doporučeny možné zásahy v situacích, kdy zjistí potenciálně vysoké, střední nebo nízké zdravotní riziko v souvislosti s respirabilním krystalickým oxidem křemičitým, v závislosti na rozsahu a úrovni opatření na omezení prašnosti realizovaných zaměstnavatelem v době kontroly. Důležité upozornění: vnitrostátní režimy O úrovni zásahů, které jsou pro dané okolnosti považovány za vhodné, rozhoduje vždy vnitrostátní inspektorát práce, neboť je zřejmé, že metody vymáhání se liší podle jednotlivých zemí, přičemž někdy jdou nad rámec minimálních požadavků směrnic EU popsaných v těchto pokynech. Volba režimu vymáhání závisí na právním/kulturním prostředí v každé zemi. Informace uvedené v těchto pokynech budou platné i po zařazení respirabilního krystalického oxidu křemičitého do přílohy I a přílohy III směrnice o karcinogenech a mutagenech (CMD). 1.3 Co je respirabilní prach krystalického oxidu křemičitého? Křemík (Si) je druhý nejrozšířenější prvek v zemské kůře (nejrozšířenější je kyslík). Sloučenina oxid křemičitý (SiO2) se skládá z atomů křemíku a kyslíku. Oxid křemičitý se vyskytuje ve třech formách: krystalické, mikrokrystalické (neboli kryptokrystalické) a amorfní (nekrystalické). Krystalický oxid křemičitý existuje v sedmi různých formách (polymorfech) v závislosti na teplotě vzniku. Tři hlavní polymorfy jsou křemen, kristobalit a tridymit. Křemen je druhý nejrozšířenější minerál na světě. Krystalický oxid křemičitý se běžně nachází v kamenivu, horninách, píscích a jílech. Krystalický oxid křemičitý je často obsažen ve stavebních výrobcích (viz tabulka 1 níže) a v mnoha případech je obtížné jej odstranit nebo nahradit. Tabulka 1 Koncentrace krystalického oxidu křemičitého v běžných materiálech 1. Kompozitní materiály obsahující do nebo > 90 % křemen, např. umělý kámen 2. Pískovec, štěrk, kvarcit, pazourek více než 70 % 3. Beton, malta 25 % až 70 % 4. Jílovitá břidlice 40 % až 60 % 5. Kaolín do 50 % 6. Krytina 30 % až 45 % 7. Břidlice do 40 % 8. Žula do 30 % 9. Cihly do 30 % 10. Železná ruda do 15 % 11. Čedič, dolerit do 5 % říjen

5 Zdroj: Materiál 1 Materiály Silica advice sheet for managers CN0 1.4 Proč by se vnitrostátní inspektoráty práce měly zabývat respirabilním krystalickým oxidem křemičitým? Respirabilní krystalický oxid křemičitý je společně s azbestem látkou s největším respiračním zdravotním rizikem pro pracovníky ve stavebnictví. Při řezání, lámání, drcení, mletí, broušení nebo otryskávání materiálů obsahujících oxid křemičitý vzniká polétavý prach, který obsahuje částice krystalického oxidu křemičitého nejrůznější velikosti, z nichž některé mohou být vdechnuty. Vdechování respirabilního krystalického oxidu křemičitého může vést k vážným zdravotním následkům, jako jsou silikóza, chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) a rakovina plic. Vdechovatelný krystalický oxid křemičitý je podobný frakci polétavého materiálu, která při dýchání proniká do nosu a úst, a proto se může ukládat v dýchací soustavě. Větší částice nejsou vdechnuty do plic, protože jsou odfiltrovány v nose a kašlem. Nejmenší částice dokážou v plicích proniknout až do míst, kde probíhá výměna plynů, a způsobit tam poškození. Jsou to právě částice respirabilního krystalického oxidu křemičitého, které za běžných světelných podmínek nejsou viditelné. Klíčová informace pro inspektory říjen

6 Při většině stavebních činností, při nichž se vytváří prach a při nichž jsou používány materiály obsahující krystalický oxid křemičitý, vzniká směs viditelných a vdechovatelných částic, přičemž tyto vdechovatelné částice nemusí být za běžného osvětlení viditelné. Viditelný prach může sloužit jako obecné vodítko pro zlepšení opatření na potlačení prašnosti. Jestliže vidíte, že se vytváří viditelný prach, jsou emise respirabilního krystalického oxidu křemičitého pravděpodobně příliš vysoké. Opatření k regulaci prachu vznikajícího při používání nástrojů u zdroje obvykle snižují emise všech druhů částic, včetně vdechovatelných. Při posuzování rozsahu rizika krystalického oxidu křemičitého však nelze spoléhat pouze na viditelný prach. Může vznikat i polétavý vdechovatelný prach, který není pouhým okem viditelný. Než se prach respirabilního krystalického oxidu křemičitého vznikající při používání vysokoenergetických nástrojů (např. okružní pily) usadí, může trvat až 24 hodin, po celou tuto dobu tedy představuje neviditelné riziko. Obecné pravidlo: Jestliže je prach obsahující krystalický oxid křemičitý vidět ve vzduchu, je téměř vždy na úrovni vyšší, než jsou stávající limitní hodnoty expozice na pracovišti pro respirabilní krystalický oxid křemičitý v Evropské unii, a je tedy potenciálně zdraví škodlivý. Dýchací cesty pracovníků mohou být ohroženy, jestliže množství prachu, který pracovníci vdechují v průběhu běžného pracovního dne, odpovídá množství respirabilního krystalického oxidu křemičitého znázorněnému níže vedle dvoucentové mince, potenciálně je ohrožen (byť méně) i po expozici menším množstvím. (Zdroj: GDWW, B) (Další informace jsou uvedeny v oddílu 1.15.) 1.5 Zdravotní rizika Expozice respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému může vést k: silikóze chronické obstrukční plicní nemoci rakovině plic jiným zdravotním důsledkům říjen

7 Silikóza a chronická obstrukční plicní nemoc Expozice prachu oxidu křemičitého na pracovišti může způsobit silikózu i chronickou obstrukční plicní nemoc. Obě tato onemocnění dýchacích cest mohou vyvolat dušnost a kašel a problémy s dýcháním při zátěži. Pracovník se může například zadýchávat při činnostech, které v minulosti vykonával bez obtíží, jako je chůze do schodů nebo hraní fotbalu s dětmi. Rovněž pro něj může začít být náročnější vykonávat namáhavější pracovní úkoly. V raných fázích rozvoje obou těchto onemocnění však pracovník nemusí mít vůbec žádné problémy s dechem. U zaměstnance, který je na pracovišti vystaven oxidu křemičitému, se může například rozvíjet prostá silikóza (obvykle po mnoha letech expozice respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému), přesto se může cítit dobře a nemusí si stěžovat na problémy s dýcháním. Právě proto se ke včasnému zjištění tohoto onemocnění používá rentgenové vyšetření. Než se objeví problémy s dýcháním, může silikóza dospět již do pokročilejšího stádia. Pracovníci se silikózou mohou později také začít kašlat a ubývat na váze a může se u nich objevit i tuberkulóza. Souvislost s tuberkulózou není přesně objasněna. Předpokládá se, že imunitní systém je silikózou oslaben, v důsledku čehož může pracovník onemocnět tuberkulózou s větší pravděpodobností. U chronické obstrukční plicní nemoci je situace poněkud jiná. I když se toto onemocnění časem také postupně zhoršuje, mohou se pracovníci v první fázi onemocnění rovněž cítit dobře a nemusí mít potíže s dýcháním. Ztrátu kapacity plic v tomto případě odhalí dechové testy. Jakmile je chronická obstrukční plicní nemoc v pokročilejší fázi, problémy s dýcháním kašel, sípání a časté infekce dýchacích cest se začnou objevovat častěji. Proto se na včasné zjištění těchto problémů u pracovníků často používá kombinace rentgenového vyšetření a vyšetření vitality dýchacího systému. Obě vyšetření je nutné kombinovat. Je důležité si uvědomit, že silikóza se může rozvinout i při limitních nebo nižších hodnotách expozice na pracovišti stanovených v některých členských státech 1, 2. Rakovina plic Pracovníci vystavení respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému (například jako na obrázku 1) jsou více ohroženi rizikem, že se u nich vyvine rakovina plic. V roce 2009 (monografie 68) uvedla Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), že krystalický oxid křemičitý inhalovaný ve formě křemene nebo kristobalitu ze zdrojů na pracovišti je pro lidi karcinogenní (skupina 1). Ani v raných stádiích rakoviny plic nemusí mít pracovníci vystavení respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému žádné příznaky a mohou se cítit zcela zdrávi. S postupným růstem nádoru se začnou objevovat problémy, jako jsou kašel, dušnost a bolest na prsou. Rakovina plic bývá obvykle zjištěna teprve tehdy, když si pracovník stěžuje lékaři na nějaký příznak a je odeslán na rentgen. Stanovisko Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) odpovídá dřívějšímu doporučení vydanému/zveřejněnému v roce 2003 Vědeckým výborem pro limitní hodnoty expozice při práci (SCOEL), který potvrdil, že hlavním následkem vdechování prachu krystalického oxidu křemičitého je u lidí silikóza a existuje dostatek informací, aby bylo možné vyvodit závěr, že relativní riziko rakoviny plic se u osob se silikózou zvyšuje [ ] prevence nástupu silikózy proto sníží také riziko rakoviny. Karcinogenní říjen

8 účinky oxidu křemičitého při nepřítomnosti silikózy 3 jsou předmětem probíhajících diskusí. Další zdravotní rizika U pracovníků vystavených respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému existuje také vyšší riziko tuberkulózy, onemocnění ledvin, kardiovaskulárních chorob a onemocnění imunitního systému, jako jsou sklerodermie, revmatická artritida a systémový lupus erythematodes, tato onemocnění nicméně nejsou častá. Obrázek 1: Pracovník s rizikem vysoké expozice RCS. Šipka ukazuje na pracovníka (zdroj: HSA, IE) 1.6 Právní rámec Rámcová směrnice 89/391/EHS zavádí opatření, která mají podpořit zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Vyžaduje, aby zaměstnavatel vyhodnotil všechna rizika pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců a aby zavedl taková opatření, jež zajistí zlepšení úrovně ochrany, která je jim poskytována. Zaměstnavatel mimo jiné: bere v úvahu možnosti zaměstnanců v oblasti zdraví a bezpečnosti, když zaměstnancům zadává úkoly; konzultuje se zaměstnanci zavádění nových technologií; pověřuje zaměstnance, kteří budou vykonávat činnosti spojené s ochranou a prevencí rizik na pracovišti; činí potřebná opatření v oblasti první pomoci, požární bezpečnosti, evakuace zaměstnanců a zásahů potřebných v případě závažného a hrozícího nebezpečí; vede kniha úrazů a vypracovává záznam o úrazech utrpěných jeho zaměstnanci pro odpovědné orgány; informuje zaměstnance, konzultuje s nimi a umožňuje jim, aby se účastnili projednávání všech otázek týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; říjen

9 zajišťuje, aby každý zaměstnanec absolvoval náležité školení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví; a zajišťuje pro zaměstnance zdravotní dohled podle vnitrostátních systémů. Jak je stanoveno v rámcové směrnici 89/391/EHS, první obecnou zásadou prevence je vyloučení rizikových faktorů, jak je uvedeno níže v tabulce "Hierarchie opatření na omezení prašnosti". Pokud je to možné, je třeba podporovat nahrazení oxidu křemičitého, což by však bylo ve stavebnictví vzhledem k jeho přítomnosti v řadě používaných základních materiálů obtížné. Hierarchie opatření na omezení prašnosti Vyloučení rizikových faktorů, tj. navržení a používání vhodných pracovních postupů a systémů, aby operace, při nichž dochází k expozici, již nebyly nutné, např. úplné uzavření nebo používání předem nařezaných materiálů. Nahrazení, např. nahrazení materiálu A s vysokým obsahem oxidu křemičitého materiálem B s nízkým (nebo žádným) obsahem oxidu křemičitého, který je méně nebezpečný. Technická opatření, např. instalace lokální podtlakové odvětrávací jednotky nebo vodní clona. Organizační opatření, např. omezení přístupu do kontrolované pracovní oblasti či zajištění školení, instruktáží a poskytování informací. Osobní ochranné pracovní prostředky, např. používání respirátoru, jako poslední možnost. Nebezpečné chemické látky, jako je respirabilní krystalický oxid křemičitý, podléhají požadavkům stanoveným ve směrnici Rady 98/24/ES (CAD) o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci. V této směrnici se uvádí, že zaměstnavatelé mají povinnost stanovit, zda jsou na pracovišti přítomny nebezpečné chemické látky, vyloučit je, a pokud to není možné, vyhodnotit rizika, jež mohou v souvislosti s nimi vznikat. V některých členských státech je respirabilní krystalický oxid křemičitý klasifikován jako karcinogen a je třeba, aby si vnitrostátní inspektoráty práce ověřily situaci ve své zemi. Jak již bylo uvedeno, Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikuje krystalický oxid křemičitý vdechovaný ve formě křemene nebo kristobalitu jako humánní karcinogen skupiny 1. V současné době není zařazen do působnosti směrnice o karcinogenech a mutagenech 2004/37/ES (CMD), o jeho zařazení se však diskutuje (viz Důležitá poznámka na straně 4). Podle článku 3 směrnice 98/24/ES může Komise stanovit limitní hodnoty expozice na pracovišti, a to buď jako směrné, nebo jako závazné limitní hodnoty. Tyto limitní hodnoty představují maximální časově váženou průměrnou koncentraci polétavého kontaminantu, jemuž může být pracovník vystaven, měřeno ve vztahu ke stanovenému referenčnímu období, které je obvykle 8 hodin. V současnosti neexistuje pro respirabilní krystalický oxid křemičitý žádná směrná ani závazná limitní hodnota expozice na pracovišti na úrovni EU a vnitrostátní limitní hodnoty expozice na pracovišti, pokud existují, se liší. Limitní hodnoty expozice na pracovišti pro krystalický oxid křemičitý jsou v členských státech stanoveny v rozsahu od 0,05 do 0,15 mg/m 3 jako respirabilní frakce. Ve většině zemí je limitní hodnota expozice na pracovišti stanovena na 0,1 mg/m 3. Užitečným zdrojem stávajících říjen

10 limitních hodnot expozice na pracovišti pro respirabilní krystalický oxid křemičitý v jednotlivých členských státech je databáze látek GESTIS Některé výzkumné zprávy z poslední doby naznačují, že mají-li být pracovníci lépe chráněni, měla by být limitní hodnota expozice na pracovišti v rozsahu 0,025 0,05 mg/m 3. S ohledem na to by měla být vždy uvážena další opatření na omezení prašnosti. Referenční hodnota pro snížení expozice co nejnižší Na základě výše uvedených limitních hodnot expozice na pracovišti se tyto pokyny zaměřují zejména na snížení expozice. S ohledem na zdravotní rizika a současnou diskusi probíhající na úrovni EU by expozice měla být vždy udržována na co možná nejnižší úrovni. V souladu se stanoviskem z prosince 2012 (Dok. 2011/12 ), které schválil Poradní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (ACSHW) tripartity EU (vláda zaměstnavatelé odbory) se v těchto pokynech, zejména ve druhé části, používá referenční hodnota, tj. časově vážený průměr 0,1 mg/m³ za období 8 hodin. ws=yes (Další informace jsou uvedeny v oddílu 1.15 Odkazy na užitečné webové stránky.) 1.7 Hodnocení rizik V souladu s článkem 9 směrnice 89/391/EHS musí zaměstnavatel zajistit hodnocení rizik. Toto hodnocení musí být průběžně aktualizováno, zejména v případě, že dojde k významným změnám nebo pokud výsledky zdravotního dohledu ukazují, že je to nezbytné. Zaměstnavatel je povinen posoudit nebezpečné vlastnosti všech chemických látek, informace o ochraně zdraví a bezpečnosti poskytnuté dodavatelem, úroveň, druh a dobu trvání jednotlivých expozic, okolnosti práce, všechny limitní hodnoty expozice na pracovišti a účinek preventivních opatření. (Ačkoli je respirabilní krystalický oxid křemičitý látka vznikající při pracovním postupu, a proto k němu neexistuje žádný bezpečnostní list (BL), měly by být k dispozici informace od dodavatele o obsahu oxidu křemičitého v používaných stavebních materiálech.) Dále je třeba vyvodit závěry z případného monitorování nebo údajů ze zdravotního dohledu. V průběhu kontrol by měli inspektoři stanovit, nakolik zaměstnavatel plní své povinnosti, pokud jde o provádění hodnocení rizik a realizaci opatření nezbytných pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců. Doporučuje se, aby tak zaměstnavatel činil prostřednictvím akčního plánu pro vyloučení nebo omezení rizik. V souvislosti s respirabilním krystalickým oxidem křemičitým zaměstnavatel musí: zajistit, uspořádat a koordinovat hodnocení; jmenovat příslušné osoby k provedení tohoto hodnocení; o osobou provádějící hodnocení rizik může být: - sám zaměstnavatel, - zaměstnanci pověření zaměstnavatelem, - externí posuzovatelé a poskytovatelé služeb, jestliže na pracovišti není způsobilý personál; říjen

11 o uvedené osoby mohou prokázat svou způsobilost tak, že prokážou následující schopnosti: - znají obecný přístup k hodnocení rizik, - dokážou uplatnit tyto znalosti na pracovišti, - dokážou rozpoznat situace, kdy nejsou schopni bez pomoci přiměřeně zhodnotit riziko, a dokážou informovat o nutnosti další pomoci; konzultovat se zástupci zaměstnanců způsob jmenování osob, které budou hodnocení provádět; poskytovat potřebné informace, školení, zdroje a podporu posuzovatelům, kteří jsou vlastními zaměstnanci zaměstnavatele; zajistit přiměřenou koordinaci mezi posuzovateli (je-li to vhodné); zapojit vedení a podporovat účast personálu; určit opatření, jež mají být přijata za účelem kontroly a revize hodnocení rizik; zajistit, aby bylo hodnocení rizik vhodnou formou podle vnitrostátních právních předpisů a zavedené praxe zdokumentováno; zajistit, aby preventivní a ochranná opatření zohledňovala výsledky hodnocení; monitorovat ochranná a preventivní opatření, aby se zajistilo, že bude zachována jejich účinnost; informovat zaměstnance a/nebo jejich zástupce o výsledcích hodnocení a o zavedených opatřeních (a zpřístupnit jim záznamy). V návaznosti na výše uvedená opatření v rámci hodnocení rizik zaměstnavatele by měl inspektor v průběhu kontroly na základě pozorování na staveništi a těchto pokynů zvážit následující faktory, podle nichž určí, zda zaměstnavatel náležitě řeší riziko respirabilního krystalického oxidu křemičitého na pracovišti: Vyloučení nebo nahrazení rizikových faktorů Úkol Místo Doba trvání Četnost Lidé Zvážil zaměstnavatel vyloučení nebo nahrazení rizikových faktorů? Např. u pracovního postupu použitím předem nařezaných materiálů nebo jejich nahrazení materiály bez obsahu krystalického oxidu křemičitého či výměnu za materiály s nízkým obsahem oxidu křemičitého? Při jaké práci prach vzniká a kolik energie se přitom využívá? Čím více energie, tím větší riziko. Lze pracovní úkol provádět jiným způsobem, při kterém se riziko snižuje? Kde práce probíhá? Čím je prostor uzavřenější, tím vyšší bude expozice, pokud nejsou používány vhodné prostředky na odsávání. To ovlivňuje potřebná opatření na omezení prašnosti, např. ochranné prostředky dýchacích orgánů. Jak dlouho provádění úkolu trvá? Obecně platí, že čím déle se úkol provádí, tím vyšší je expozice. Jak často se úkol provádí? Je pravděpodobné, že osoby vykonávající jiné podobné úkoly budou tomuto riziku vystaveny pravidelně? Kdo je riziku vystaven? Jedná se pouze o zaměstnance vykonávajícího úkol, nebo jsou riziku vystaveny i jiné osoby? říjen

12 Opatření na omezení prašnosti Monitorování opatření na omezení prašnosti Další záležitosti týkající se BOZP Jsou zavedena účinná opatření na omezení prašnosti a jsou používána v náležitém pořadí? Je zaveden systém pro monitorování opatření na omezení prašnosti, např. dohled či vzorkování vdechovaného vzduchu? Způsobuje použití vhodných opatření na omezení prašnosti vznik jiných problémů v oblasti BOZP? Např. práce na žebříku s odsáváním od nástroje může zvyšovat riziko pádu. Hodnocení expozice Podle článku 6 směrnice o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci má zaměstnavatel jasně prokázat, že byla zajištěna přiměřená prevence a ochrana. V praxi by měl posoudit úroveň expozice respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému, zejména ve vztahu k limitním hodnotám expozice na pracovišti pro respirabilní krystalický oxid křemičitý. Za tímto účelem si může zaměstnavatel nechat provést měření nebo využít jiné prostředky hodnocení, jako jsou modely předpovídající expozici na pracovišti. Pokud to zaměstnavatel jasně neprokáže, může inspektor zajistit odběr vdechovaného vzduchu a jeho analýzu, aby mohl určit, zda je expozice respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému po zavedení opatření na omezení prašnosti pod příslušnou limitní hodnotou expozice na pracovišti. Pokud se má za to, že je třeba provádět monitorování vzduchu, použije se pro hodnocení expozice chemickým látkám v ovzduší na pracovišti evropská norma EN 689. Tato norma popisuje strategii porovnávání inhalační expozice zaměstnanců s příslušnými limitními hodnotami pro chemické látky na pracovišti, přičemž se bere v úvahu také strategie měření. 1.8 Vyloučení a nahrazení rizikových faktorů Vyloučením rizikových faktorů se rozumí postup odstranění nebezpečí z pracoviště. Jak již bylo zmíněno, vyloučení rizik je první zásadou v hierarchii opatření na omezení prašnosti, ve stavebnictví je nicméně obtížné nebo nemožné jej dosáhnout vzhledem k přítomnosti oxidu křemičitého v celé řadě používaných základních materiálů. Práce by však měla být organizována tak, aby se riziko vyloučilo u těch zaměstnanců, kteří nejsou zapojeni přímo do příslušné práce např. omezením přístupu do části pracoviště, kde se provádějí vysoce rizikové úkoly, při nichž dochází k expozici respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému. Toho lze dosáhnout prostřednictvím dobrých organizačních opatření a zajištěním odpovídajících opatření na omezení prašnosti u zdroje expozice. Opatření k vyloučení nebo snížení rizik zahrnují např. používání vhodné velikosti stavebních materiálů, aby se řezal menší objem materiálu, nebo jiné metody práce, jako je systém přímého spojování. Pokud je to možné, je třeba podporovat nahrazování, přičemž ve stavebnictví se může jednat např. o používání plastových obrubníků místo betonových a náhradu materiálů s vysokým obsahem oxidu křemičitého za materiály s nižším obsahem oxidu křemičitého. Nahrazování je zvláště důležité u pískovacích zařízení, kde je z technického hlediska obtížné pískování regulovat. K největším expozicím oxidu křemičitému dochází při pískování za použití pískovacího materiálu s obsahem oxidu křemičitého. Vyloučení pískovacího materiálu s obsahem oxidu křemičitého a jeho nahrazení alternativou bez oxidu křemičitého může snížit expozici respirabilnímu říjen

13 krystalickému oxidu křemičitému. Možných náhrad za oxid křemičitý při pískování existuje celá řada, včetně níže uvedených: oxid hlinitý hliníkový granulát polykarbonát pro použití při okolní teplotě meruňkové pecky uhličitan vápenatý kukuřičné klasy polykarbonát pro kryogenní použití smirkový granát skleněné kuličky melaminový plast novakulit olivín (křemičitan hořčíku a železa) polykarbonát karbid křemíku litinový granulát nerezavějící sekaný drát ocelová drť ocelový granulát plast na bázi močovinové pryskyřice ořechové skořápky pšeničná zrna bílý korund zirkon Zdroj: (S výjimkou olivínu a uhličitanu vápenatého, o nichž je známo, že jsou široce používány.) V šablonách v druhé části těchto pokynů jsou uvedeny další příklady opatření ke snížení rizik, která by měl zaměstnavatel zvážit ve fázi navrhování práce. 1.9 Technická opatření Technické prostředky snížení expozice respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému jsou dobře známy a koncentraci polétavého prachu krystalického oxidu křemičitého významně snižují. Mezi možnosti omezení prašnosti patří vodní clona a lokální podtlakové odvětrávání (LEV), např. odsávání od nástroje. Vodní clona Techniky využívající vodní clonu umožňují potlačit víření prachu. Voda proudící v krytu nebo poklopu se nasměruje na místo řezání nástroje. Vodní proud lze regulovat, což umožňuje řídit objem proudící vody v souladu s pokyny výrobce. Pokud není rychlost proudění předepsána v příručce, ukazují studie 5, že k optimálnímu potlačení víření prachu je zapotřebí minimální průtok vody 0,5 litrů za minutu, tzn. že např. kontejner/láhev/nádrž o objemu 8 litrů se spotřebuje zhruba za 16 minut. Nízké rychlosti průtoku snižují potlačení víření prachu, zatímco velmi vysoké rychlosti průtoku potlačení víření prachu nezlepší, ale zvýší nutnost častěji doplňovat kontejner/láhev/nádrž. Systém vodní clony (viz obrázek 2) sestává z: zdroje vody, např. nádrže s čerpadlem; pevné ohebné hadice; kohoutku/ventilu pro regulaci průtoku vody; přípojky na nástroj. říjen

14 Obrázek 2: Fotografie znázorňující systém vodní clony (zdroj: HSE, GB) V průběhu kontroly na staveništi by měl inspektor zvážit vhodné zásahy, které je třeba v souladu s vnitrostátními právními předpisy a regulačním rámcem učinit, jestliže zjistí, že: tlak vody není nastaven správně / rychlost průtoku je nízká; trysky jsou ucpané; přívod vody není postačující pro veškerou práci; místo je před prací pouze zvlhčováno nebo je poléváno vodou z kontejneru. Odsávání od nástroje Při odsávání od nástroje se odstraňuje vznikající prach. Jde o druh lokálního podtlakového odvětrávání, které se nasazuje přímo na nástroj. Tento systém sestává z několika jednotlivých částí nástroj, kryt odsávače, odsávací jednotka a hadice. Nejdůležitější součástí systému lokálního podtlakového odvětrávání je kryt odsávače (viz obrázek 3). Často se vyrábí přímo jako součást nástroje, ale může být nasazen i na stávající zařízení. Špatná konstrukce krytu nebo jeho poškození významně ovlivní opatření na omezení prašnosti. Obrázek 3: Bruska s odsáváním od nástroje (zdroj: HSE, GB) říjen

15 Odsávací jednotka funguje jako průmyslový vysavač. Je přenosná a také se jedná o důležitou součást systému lokálního podtlakového odvětrávání. Odsávací jednotka odstraňuje prach z krytu odsávače, filtruje jej a poté ukládá pro bezpečnou likvidaci. Je důležité, aby odsávací jednotka měla správnou specifikaci pro oxid křemičitý, tzn. třídu M (střední) nebo H (vysoká). Odsávací jednotky jsou označeny zvláštním štítkem (viz níže obrázek 4). Obrázek 4: Štítek na odsávacích jednotkách třídy M a H (zdroj: HSE, GB) V průběhu kontroly na staveništi by měl inspektor zvážit vhodné zásahy v souladu s vnitrostátními právními předpisy a regulačním rámcem, jestliže zjistí, že: komponenty zejména hadice/trubice a přípojky jsou ve špatném fyzickém stavu, například poškozené/slepené páskou; zařízení je silně/nadměrně kontaminováno prachem, zejména kryt/clona a trubice; napojení netěsní; při použití zařízení se aktivuje výstraha upozorňující na nízký průtok v zařízení (poznámka: zařízení tříd M a H musí být vybaveno zvukovou výstrahou, která se spustí při nízké rychlosti vzduchu v trubici (tj. <20 m/s); při používání nástroje je vidět značné množství vznikajícího prachu (například velká mračna prachu). Vznik určitého množství prachu lze očekávat, ale nesmí jít o trvale velká mračna prachu! (Poznámka: Pokud k tomu u některého zařízení dochází, může to být způsobeno špatným umístěním krytu/clony.) 1.10 Organizační opatření Organizační opatření zahrnují zavedení bezpečných pracovních metod a poskytování vhodného školení, instruktáží nebo informací za účelem snížení možnosti poškození zdraví nebo nepříznivých účinků na zdraví zaměstnanců v důsledku expozice respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému. Patří k nim také vhodný dohled, aby bylo zajištěno, že realizovaná opatření na omezení prašnosti jsou používána správně a bezpečné pracovní postupy jsou dodržovány. Bezpečné pracovní postupy mohou zahrnovat omezení počtu zaměstnanců v blízkosti místa výkonu práce nebo rotaci zaměstnanců, kteří daný úkol vykonávají, a zajištění správné osobní hygieny a úklidu Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) Používání osobních ochranných pracovních prostředků je v hierarchii opatření na omezení prašnosti poslední možností ochrany. Pokud stále existuje riziko, jsou osobní ochranné pracovní prostředky nezbytné. Používání osobních ochranných pracovních prostředků může být pro zaměstnance obtěžující a je třeba jejich používání minimalizovat, proto je velmi důležitá organizace práce. říjen

16 Vedle technických opatření bývá často zásadní součástí opatření na omezení prachu krystalického oxidu křemičitého používání ochranných prostředků dýchacích orgánů. Systémy vodních clon a lokálního podtlakového odvětrávání nejsou zcela spolehlivé a i v případě, že fungují účinně, neodstraňují veškerý prach krystalického oxidu křemičitého. Koncentrace reziduálního prachu se liší a nelze je předvídat, proto jsou v mnoha situacích nezbytné další formy osobní ochrany (tj. ochranné prostředky dýchacích orgánů). Šablony uvedené ve druhé části těchto pokynů popisují doporučená opatření pro oxid křemičitý při různých činnostech na staveništi. Respirátorů (filtračních zařízení) je k dispozici celá řada druhů, a to buď těsné obličejové chrániče (masky), nebo volné kryty obličeje (kukly/ochranné přilby). Na staveništích se obvykle používají jednorázové respirátory ve formě polomasek nebo respirátory pro opakované použití (v obou případech těsně přiléhající) (viz obrázek 5). Příležitostně mohou být používány také automatické kukly/ochranné přilby a celoobličejové respirátory. Při otryskávání by se měly používat ochranné přilby s přívodem vzduchu. Obrázek 5: Respirační polomasky pro opakované použití a FFP3 (zdroj: HSE, GB) Norma EN 529 uvádí doporučení pro výběr, použití, péči a údržbu ochranných prostředků dýchacích orgánů a obsahuje také informace o ochranných faktorech. Při výběru ochranných prostředků dýchacích orgánů musí zaměstnavatel zajistit, aby byly nejen přiměřené, ale také vhodné pro: konkrétní zaměstnance, pracovní úkol, který vykonávají, prostředí, v němž pracují. Pokud dochází k expozici respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému, měl by být zvolený ochranný prostředek dýchacích orgánů takového druhu, který zajišťuje přinejmenším stejnou ochranu jako respirátor FFP3. Volba prostředku nicméně v praxi závisí na povaze pracovního úkolu, prostředí a uživateli (v některých případech může být nutný vyšší stupeň ochrany). V některých členských státech je u těsnících masek vyžadována zkouška těsnosti, kterou se kontroluje, zda maska vyhovuje obličeji uživatele a dobře těsní. Zkouška těsnosti může být kvalitativní (na základě subjektivního posouzení uživatele formou vystavení testovací látce) nebo kvantitativní (měřená pomocí specializovaného zařízení) (viz obrázek 6). Pracovníci musí být dohladka oholeni, aby bylo zajištěno, že těsnící maska bude na obličej dobře přiléhat. Utěsnění mohou bránit dlouhé vlasy nebo jiné obličejové rysy. Ochranné prostředky říjen

17 dýchacích orgánů musí mít značku CE potvrzující, že jeho návrh splňuje minimální právní požadavky. Obrázek 6: Kvalitativní a kvantitativní zkouška těsnosti (zdroj: HSE, GB) V tabulce 2 jsou uvedeny druhy respirátorů, filtrů a požadavky na zkoušku těsnosti (je-li vyžadována). Druh respirátoru Klasifikace filtru Zkouška těsnosti (pokud je v členském státě vyžadována) Jednorázová polomaska FFP3 ano Polomaska pro opakované P3 ano použití Celoobličejová maska P3 ano (pouze kvantitativní test) Automatická TM2P3 ano (pouze kvantitativní test) celoobličejová maska Automatická TH2P3 ne kukla/ochranná přilba Ochranná přilba na otryskávání s přívodem vzduchu* (bez filtru) ne Tabulka 2: Druhy respirátorů pro ochranu proti respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému * Ochranná přilba na otryskávání s přívodem vzduchu je specializovaná/komplexní forma ochranného prostředku dýchacích orgánů a vyžaduje zajištění vzduchového kompresoru a filtrační jednotky pro vzduch k dýchání. Tento druh ochranného prostředku dýchacích orgánů se běžně používá např. u větších projektů zahrnujících čištění kamene. Jeho používání vyžaduje speciální školení. Existují 4 druhy s klasifikací v rozsahu 1B 4B. Faktor ochrany je v rozsahu Pro čištění kamene se doporučuje klasifikace 4B. Jak bylo uvedeno výše, v některých členských státech je pro všechny druhy používaných těsnících masek vyžadována zkouška těsnosti. Opakované zkoušky těsnosti jsou vyžadovány také v případě, že dojde k významným změnám charakteristik obličeje daného uživatele, např. k podstatnému přírůstku nebo úbytku říjen

18 na váze, zjizvení nebo zranění v oblasti těsnění ochranného prostředku dýchacích orgánů nebo změny chrupu, nebo pokud si uživatel stěžuje na nepohodlí. Jednorázové masky (filtrační obličejové respirátory (FFP)) je třeba vyměňovat v souladu s pokyny výrobce. Tyto jednorázové masky jsou mnohdy výrobky na jednu směnu, a proto se nesmějí používat déle než jeden den. Jiné masky mají čistitelné obličejové těsnění, takže jsou vhodné pro omezené opakované použití, pokud jsou udržovány v dobrém stavu. Výrobky vhodné pro opakované použití v omezeném rozsahu jsou označeny R, zatímco výrobky pro jednorázové použití jsou označeny NR. Částicové filtry pro polomasky nebo celoobličejové masky je třeba v závislosti na používání často vyměňovat v souladu s pokyny výrobce. Lze předpokládat, že filtr je třeba vyměnit, pokud: je poškozen nebo viditelně kontaminován, uživatel zjistí větší odpor při dýchání, uplynulo datum exspirace vyznačené na filtru. Aby ochranný prostředek dýchacích orgánů zajišťoval ochranu, jsou důležité i další faktory. Uživatele je třeba řádně instruovat, proškolit a dohlížet, zda ochranný prostředek dýchacích orgánů používají a udržují správně. Funkce ochranného prostředku dýchacích orgánů může být snížena při používání dalších osobních ochranných pracovních prostředků, které mohou jeho funkci narušovat. Je velmi důležité zkontrolovat těsnost respirátoru při každém použití, aby bylo zajištěno, že je správně nasazen. Pro zaměstnance, kteří mají plnovous nebo se nepodaří pro ně najít jiný vhodný druh těsnící masky, existují jiné možnosti, např. ochranné přilby/kukly, které těsně nepřiléhají (a nevyžadují tudíž zkoušku těsnosti). Lze zvolit rovněž model zahrnující ochranu hlavy a očí. Tyto modely by měly mít klasifikaci TH2. (Viz tabulka 2 a obrázek 7.) Obrázek 7: Automatická ochranná přilba (zdroj: HSE, GB) V průběhu kontroly ochranných prostředků dýchacích orgánů na staveništi by měl inspektor zvážit vhodné zásahy v souladu s vnitrostátními právními předpisy a regulačním rámcem, jestliže zjistí, že: říjen

19 ochranné prostředky dýchacích orgánů nemají označení CE; ochranné prostředky dýchacích orgánů neposkytují odpovídající ochranu proti očekávané expozici, např. je použit pouze filtr P1; ochranné prostředky dýchacích orgánů nejsou vhodné pro danou práci / dané prostředí; ochranné prostředky dýchacích orgánů uživatelům nepadnou např. v zemích, kde je to vyžadováno, neproběhla zkouška těsnosti na obličeji nebo byla neadekvátní; zaměstnanec má strniště nebo plnovous, případně používá jiný osobní ochranný pracovní prostředek, který ovlivňuje utěsnění masky na obličeji; ochranný prostředek dýchacích orgánů není nasazen správně je volný nebo má překřížené pásky; ochranné prostředky dýchacích orgánů nejsou správně skladovány, udržovány nebo čištěny; a zaměstnanec není řádně proškolen Zdravotní dohled Zdravotní dohled je systém průběžných zdravotních kontrol zaměstnanců, kteří jsou vystaveni látkám nebezpečným pro zdraví, jako je respirabilní krystalický oxid křemičitý. Přístup k otázkám zdravotnímu dohledu se v různých členských státech liší a je vhodné tuto záležitost dále řešit podle vnitrostátních právních předpisů. Následující informace slouží pouze jako vodítko a vycházejí z přístupů v některých členských státech.. Posouzení rizik provedené zaměstnavatelem (a zohledňující případné monitorování expozice) by mělo ukázat, kdy a kde je třeba zavést pro zaměstnance zdravotní dohled. Program zdravotního dohledu pro zaměstnance je třeba zavést například: když nadále existuje riziko pro zdraví vyplývající z expozice respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému, a to i po zavedení všech vhodných opatření; pokud se jako opatření na omezení prašnosti používají ochranné prostředky dýchacích orgánů / osobní ochranné pracovní prostředky; v situacích, kdy zaměstnanci vykonávají většinu úkolů zmiňovaných v těchto pokynech, u nichž jsou ve většině případů vyžadovány také ochranné prostředky dýchacích orgánů. Je třeba mít na paměti, že zdravotní dohled nemůže nahradit opatření zavedená za účelem prevence expozice respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému, nýbrž jde o dodatečné a doplňkové opatření, které představuje prostředek k monitorování přiměřenosti těchto opatření. Cílem zdravotního dohledu u osob vystavených respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému je: odhalit nepříznivé účinky na zdraví v rané fázi; poskytnout stanovisko ohledně vhodnosti práce s respirabilním krystalickým oxidem křemičitým pro danou osobu; poskytnout údaje, které zaměstnavateli pomohou vyhodnotit zdravotní rizika, aby mohl zavést lepší opatření za účelem zkvalitnění ochrany zaměstnanců; říjen

20 najít nedostatky opatření na omezení prašnosti na pracovišti, a poskytnout tak cennou zpětnou vazbu pro hodnocení rizik; a dát zaměstnancům příležitost prodiskutovat případné obavy týkající se zdraví v souvislosti s expozicí respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému. Vhodný zdravotní dohled Program zdravotního dohledu pro osoby vystavené respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému může zahrnovat následující opatření: Posouzení výchozího stavu zahrnuje dotazníky, testy funkce plic a případné vyhotovení rentgenu plic pro srovnání s budoucími rentgeny plic. Průběžný program zdravotního dohledu zahrnuje pravidelné rentgeny plic, dotazníky a testy funkce plic. Rentgen plic s sebou nese určitá rizika spojená s použitím ionizujícího záření, a proto musí být jeho provedení vždy podloženo zdravotními důvody, byť je dávka ozáření potřebná k provedení jednoho rentgenu plic ve skutečnosti velmi nízká. Četnost provádění rentgenu plic by měla doporučit způsobilá osoba. Způsobilá osoba také musí vysvětlit výsledky testu pracovníkovi a následně zaměstnavateli sdělit, zda je tento zaměstnanec vhodný pro danou práci. Zaměstnanci se silikózou v rané fázi jsou často schopni normálně pracovat, měli by však být určeni k výkonu jiných úkolů, při nichž nebudou vystaveni prachu krystalického oxidu křemičitého. Způsobilá osoba musí také interpretovat případné trendy ve vývoji zdravotního stavu zaměstnanců, kteří podléhají zdravotnímu dohledu. Může to podnítit revizi hodnocení rizik a následné zlepšení opatření na omezení prašnosti. Britská organizace HSE vydala ke zdravotnímu dohledu pokyny s názvem Health surveillance for those exposed to respirable crystalline silica (RCS) supplementary guidance for occupational health professionals (Doplňkové pokyny pro pracovníky v oblasti ochrany zdraví při práci ke zdravotnímu dohledu nad osobami exponovanými respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému) (aktualizace z ledna 2016). Zásah při zjištění nepříznivého účinku na zdraví nebo silikózy V případě, že zdravotní dohled odhalí nepříznivé účinky na zdraví zaměstnanců, je velmi důležité, aby zaměstnavatel přijal opatření zahrnující: přezkum hodnocení rizik a v případě potřeby úpravu opatření na omezení rizik; zajištění lékařského vyšetření dotčeného zaměstnance; převedení zaměstnance na jinou práci, kde nedochází k expozici respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému, pokud to doporučí způsobilý poradce; lékařské vyšetření všech ostatních zaměstnanců, kteří jsou rovněž vystavení respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému, na doporučení způsobilého poradce; zajištění vhodně kvalifikované osoby, která dotčeným zaměstnancům vysvětlí výsledky a veškerá nezbytná opatření. říjen

21 V případě problémů v oblasti zdravotního dohledu by měl inspektor v průběhu kontroly na staveništi zvážit vhodný zásah v souladu s vnitrostátními právními předpisy a regulačním rámcem, jestliže zjistí, že: prováděný zdravotní dohled je nedostatečný nebo není prováděn vůbec, ačkoli by byl vhodný; na základě zprávy o nepříznivých účincích na zdraví zaměstnavatel nepřijal žádná opatření nebo jsou tato opatření nedostačující Vhodná opatření v oblasti hygieny a úklidu Správné provádění osobní hygieny a úklidu podporuje technická opatření a další způsoby omezení rizik, neboť brání resuspenzi a rozšiřování prachu z povrchů či kontaminovaných oděvů. Klíčové požadavky zahrnují: Převlékárny o Měly by být v souladu s vnitrostátními požadavky. Vhodné převlékárny je třeba zajistit, pokud se používají osobní ochranné prostředky nebo pokud by mohly být venkovní oděvy kontaminovány látkami nebezpečnými pro zdraví, např. respirabilním krystalickým oxidem křemičitým. Rovněž je vyžadováno vhodné skladování všech osobních ochranných prostředků. Nekontaminovaná zóna vyhrazená pro jídlo a pití o Zaměstnanci by neměli jíst, pít ani kouřit na místech kontaminovaných nebezpečnými látkami. Umývárny o o o o Umyvadla musí být dostatečně velká na umytí obličeje, rukou i předloktí. Musí být k dispozici teplá voda, jemný prostředek na mytí pokožky a měkké papírové ručníky na usušení. Neměly by se používat abrazivní čisticí prostředky. Měly by být k dispozici krémy, které se používají před započetím práce a pomáhají smýt z kůže nečistotu, a krémy, které se používají po práci a které obnovují kožní bariéru. Pokud je třeba odstraňovat velké množství prachu, např. při demolicích, musí být zajištěny sprchy. Úklid o o Musí být k dispozici vysavač alespoň třídy M používaný na suchý prach nebo nástroje na mokré čištění. Zaměstnanci by neměli uklízet smetákem nasucho ani používat stlačený vzduch. Zásah inspektora v souladu s vnitrostátními právními předpisy a regulačním rámcem lze zvážit v následující situaci: Na místě se vyskytuje značné množství prachu s rizikem resuspenze. říjen

22 1.14 Informování a školení zaměstnanců Školení je důležité opatření při prevenci expozice zaměstnanců chemickým látkám, včetně respirabilního krystalického oxidu křemičitého. Metody řízení rizik, technická a preventivní opatření a pracovní a úklidové postupy mohou být účinné pouze tehdy, jestliže je zaměstnanci provádějí správně. Je proto velmi důležité, aby zaměstnanci obdrželi informace, jasné pokyny a školení ohledně: nebezpečí spojených s respirabilním krystalickým oxidem křemičitým, včetně dlouhodobých účinků na zdraví a rozpoznání příznaků; případových studií týkajících se osvědčených postupů, např. případových studií týkajících se pracovníků trpících onemocněním plic z povolání (např. kameník Terry situací, kde představují materiály s obsahem oxidu křemičitého možné riziko (jak rozpoznat typické pracovní činnosti s možnou expozicí respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému); způsobů, jak vyloučit nebo alespoň omezit expozici: o o o metody omezení prašnosti používané ke snížení expozice respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému a prachu obecně (např. vodní clona, systémy podtlakového odvětrávání, jako je odsávání od nástroje, nebo oddálením procesu od pracovníka či okolních zaměstnanců, uzavřením, případně jiným způsobem; osvědčené pracovní postupy pro správné používání strojů); správného používání a údržby systémů na omezení prašnosti (např. odsávání od nástroje); významu osvědčených postupů při úklidu a opatření osobní hygieny při práci s prachem obsahujícím respirabilní krystalický oxid křemičitý (včetně bezpečné manipulace a likvidace shromážděných odpadních materiálů); správného používání ochranných prostředků, péče o ně, jejich údržby, čištění a likvidace (zejména ochranných prostředků dýchacích orgánů). Mělo by být rovněž zajištěno školení týkající se vlastního procesu zdravotního dohledu, aby zaměstnanci věděli, proč mu podléhají a co se s nimi stane, jestliže budou shledáni nezpůsobilými. Tato opatření by měla být připravena po poradě se zaměstnanci a jejich zástupci. Školení na uvedená témata by měli absolvovat nejen zaměstnanci, ale také stavební dozor, projektoví manažeři a osoby účastnící se projekčních a plánovacích fází výstavby. Informace a školení by měly být poskytovány vhodným způsobem odpovídajícím závěrům posouzení rizik. Může se jednat o ústně sdělené informace nebo o instruktáž a školení pro jednotlivé zaměstnance, doplněné předáním písemných informací v závislosti na povaze a stupni rizika zjištěného při posouzení. Ve stavebnictví jsou osvědčeným způsobem řešení některých témat schůzky na téma bezpečnosti práce konající se přímo na pracovišti, umožňující probrat danou problematiku stručně a často i vizuálně. Aby bylo školení účinné, je třeba jej pravidelně opakovat. Technická opatření a pracovní postupy někdy nestačí k dostatečnému omezení expozice respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému, a proto se musí říjen

23 zaměstnanci rovněž chránit ochrannými prostředky dýchacích orgánů. Zaměstnanci by měli být instruováni a proškoleni ohledně správného používání a péče o ochranné prostředky dýchacích orgánů (včetně důležitosti řádného utěsnění, pokud používají těsnící masky), než tyto prostředky začnou používat. Při kontrolách by měli inspektoři ověřovat, jak zaměstnavatelé zajišťují, aby pracovníci ve stavebnictví obdrželi náležité informace, pokyny a školení. Inspektor by měl zvážit vhodná opatření, která je třeba v souladu s vnitrostátními právními předpisy a regulačním rámcem učinit, jestliže v průběhu kontroly na staveništi zjistí, že: zaměstnanci si nejsou vědomi rizika expozice respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému; zaměstnanci nemají jasné pokyny a/nebo nejsou proškoleni ohledně používání opatření na omezení prašnosti, která slouží k omezení expozice, včetně pracovních postupů a pravidel pro úklid; zaměstnanci nejsou řádně proškoleni ohledně správného používání ochranných prostředků dýchacích orgánů a péče o ně Další informace k respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému a zdroje Seznam literatury 1. Buchanan D., Miller B. G. a Soutar C. A., (2001) Quantitative relationships between exposure to respirable quartz and risk of silicosis at one Scottish colliery. Report TM/01/03. Institute of Occupational Medicine, Edinburgh. 2. Miller B. G., Hagen S., Love R. G. et al., (1998) Risks of silicosis in coalworkers exposed to unusual concentrations of respirable quartz. Occup Environ Med 55: Sogl M., Taeger D., Pallapies D., Bruning T., Dufey F., Schnelzer M., Straif K., Walsh L. a Kreuzer M., (2012) Quantitative relationship between silica exposure and lung cancer mortality in German uranium miners, Br J Cancer 107, World Health Organisation. Chronic cor pulmonale, Report of an expert committee. WHO Tech. Rep. Ser. No. 213, Geneva, Thorpe A. a Ritchie A. S., (1999) Measurements of the effectiveness of dust control on cut-off saws used in the construction industry. Annals of Occupational Hygiene 43 (7) , ISSN International Agency for Research on Cancer (IARC) a World Health Organization (WHO), Silica and some silicates, Volume 68, IARC Monographs on the Evaluation of the Carcinogenic Risk of Chemicals to Humans. WHO and IARC, Lyon, EN :2012: Household and similar electrical appliances Safety Part 2-69: Particular requirements for wet and dry vacuum cleaners, including power brush for commercial use říjen

24 EN 529: Respiratory Protective Devices Recommendations for selection, use, care and maintenance EN 689: Workplace atmospheres Guidance for the assessment of exposure by inhalation to chemical agents for comparison with limit values and measurement strategy, 1995, CEN EN 481: Workplace atmospheres Size fraction definitions for measurement of airborne particles, 1993, CEN EN 1232: Workplace atmospheres Pumps for personal sampling of chemical agents Requirements and test methods, 1997 Odkazy na užitečné webové stránky Nizozemský inspektorát práce vytvořil video o nebezpečí prachu krystalického oxidu křemičitého Případová studie HSE, GB Video britské organizace Health in Construction Leadership Group Další informace týkající se referenčních hodnot pro omezení expozice NEPSI %20chemicals%20GB%20FINAL%20FINAL.pdf HSE, GB OSH Wiki BOHS Breathe freely IOSH No time to lose Partnerství pro oblast stavebního prachu Dust-Free working říjen

25 1.16 Použité zkratky CAD: směrnice o chemických látkách CE: označení CE CIRCABC: Platforma Evropské komise pro spolupráci, která umožňuje snadnou distribuci a správu dokumentů CMD: směrnice o karcinogenech a mutagenech CHOPN: chronická obstrukční plicní nemoc DLI, CY: Inspektorát práce (Kypr) DLI, NL: Inspektorát práce (Nizozemsko) FFP: filtrační maska číslice udává druh filtru GDWW, B: Generální ředitelství ochrany zdraví při práci (Belgie) HSA, IE: Úřad pro ochranu zdraví a bezpečnost práce (Irsko) HSE, GB: Úřad pro ochranu zdraví a bezpečnost práce (Spojené království) LEV: lokální podtlakové odvětrávání ČS: členské státy NEPSI: Evropská dohoda o sociálním dialogu (NEPSI) a ochraně zdraví pracovníků prostřednictvím správné manipulace a správného používání krystalického oxidu křemičitého a produktů, které ho obsahují NLI: vnitrostátní inspektoráty práce OEL: limitní hodnota expozice na pracovišti OELV: limitní hodnota expozice na pracovišti OOPP: osobní ochranný pracovní prostředek RCS: respirabilní krystalický oxid křemičitý ROP: ochranný prostředek dýchacích orgánů SLIC CHEMEX WG: Pracovní skupina Výboru vrchních inspektorů práce pro chemické látky SLIC: Výbor vrchních inspektorů práce SWEA, S: Švédský úřad pro pracovní prostředí (Švédsko) TWA: časově vážený průměr říjen

26 2. ČÁST DRUHÁ 2.0 Šablony vnitrostátních inspektorátů práce k respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému Šablony k respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému byly vypracovány pro vnitrostátní inspektoráty práce a mají sloužit jako základní vodítko při různých obvyklých pracovních činnostech, při nichž dochází k expozici respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému. Upozorňujeme, že některé použité fotografie znázorňují špatné a správné postupy. Pro vnitrostátní inspektoráty práce jsou doporučeny možné zásahy pro situace, kdy se mohou setkat s potenciálně vysokým, středním nebo nízkým zdravotním rizikem v souvislosti s respirabilním krystalickým oxidem křemičitým v závislosti na rozsahu a úrovni opatření na omezení prašnosti, která zaměstnavatel uplatňuje v době kontroly. Informace uvedené v těchto pokynech budou platné i po zařazení respirabilního krystalického oxidu křemičitého do přílohy I a přílohy III směrnice o karcinogenech a mutagenech. Důležité upozornění: vnitrostátní režimy O úrovni zásahů považovaných za vhodné pro dané okolnosti rozhoduje vždy vnitrostátní inspektorát práce, neboť je zřejmé, že metody prosazování se liší podle jednotlivých zemí, přičemž někdy jdou nad rámec minimálních požadavků směrnic EU popsaných v těchto pokynech. Zvolený režim prosazování závisí na právním/kulturním prostředí v každé zemi. Vnitrostátní inspektoráty práce by měly také sledovat případné nové nebo inovované postupy, při nichž může docházet k významné expozici respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému. Jedním takovým příkladem je instalace raženého betonu, často nazývaného texturovaný nebo potištěný beton, který napodobuje kamennou dlažbu, jako je břidlice a dlažební desky, dlažba, cihly nebo dokonce dřevo. Při jeho instalaci může docházet ke vzniku značného množství betonového prachu. Tato pracovní činnost není v šabloně uvedena, neboť pracovní skupina CHEMEX teprve shromažďuje další důkazy o expozici respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému, aby bylo možné stanovit, zda je šablona obsahující doporučení k opatřením na omezení prašnosti použitelná. Případné připomínky k šablonám nebo návrhům na nové šablony zasílejte pracovní skupině CHEMEX, a to prostřednictvím národních kontaktních míst znalostní podpory. říjen

27 2.1 Řezání betonových obrubníků, tvárnic a dlažby okružní pilou na zdivo Špatný postup žádné omezení víření prachu ani ochranné prostředky dýchacích orgánů (HSE, GB) Správný postup vodní clona a ochranné prostředky dýchacích orgánů (HSE, GB) Správný postup použití nízkoenergetického řešení, jako je štípačka tvárnic (HSA, IE) Obecné připomínky Doporučené způsoby omezení prašnosti pro respirabilní krystalický oxid křemičitý Při používání ruční pily na zdivo k řezání cihel, betonových tvárnic a podobného materiálu bez omezení prašnosti může docházet k expozici významným koncentracím polétavého respirabilního krystalického oxidu křemičitého. Tento pracovní úkol vyžaduje řádné uplatňování opatření na omezení prašnosti uvedených v této šabloně, aby se expozice snížila pod referenční hodnotu, kterou je limitní hodnota expozice na pracovišti 0,1 mg/m 3. Dostačující přívod vody pro vodní clonu v souladu s pokyny výrobce (pokud není předepsaná rychlost stanovena v příručce, studie ukazují, že k optimálnímu potlačení víření prachu je nutné zajistit průtok minimálně 0,5 l za minutu, např. osmilitrový kontejner se tedy spotřebuje za zhruba 16 minut). (Viz také strana 12 v první části.) Je-li to možné, měla by se používat nízkoenergetická štípačka. Je třeba používat ochranné prostředky dýchacích orgánů (ROP), např. jednorázové masky FFP3 nebo respirátory ve formě polomasek s filtrem P3. Možná opatření ze strany vnitrostátního inspektorátu práce Vyloučení rizik Údržba vybavení pro omezení prašnosti a ochranných prostředků dýchacích orgánů (ROP) Vysoké riziko pro zdraví zvážit okamžitý zásah, jestliže všechna opatření chybí / jsou neúčinná (např. zastavit práci, vydat výzvu, uložit správní pokutu apod.). Střední riziko pro zdraví zvážit zásah v situacích, kdy chybí / je neúčinné jedno opatření (např. výzva k přijetí opatření). Nízké riziko pro zdraví pokud jsou používána všechna opatření a jsou účinná, není nutný žádný zásah. Omezit počet řezů ve fázi návrhu/plánování Nechat materiál nařezat mimo staveniště a dodat nařezaný Používat materiál s nízkým obsahem oxidu křemičitého Používat nízkoenergetické pomůcky, jako jsou štípačky tvárnic Vytvořit vyhrazené místo na řezání vzdálené od ostatních pracovníků Zkontrolovat, že vodní trysky fungují Zajistit dostatečný přívod vody a správný průtok Vyměnit opotřebované řezací kotouče, aby se snížila doba řezání Provádět údržbu hadic a lahví Kontrolovat a udržovat ochranné prostředky dýchacích orgánů pro opakované použití, jednorázové ochranné prostředky dýchacích orgánů používat pouze říjen

28 jednou Proškolit zaměstnance ohledně správného provozu vybavení a používání ochranných prostředků dýchacích orgánů 2.2 Drážkování betonu a frézování malty Špatný postup drážkování betonu bez odsávání od nástroje nebo ochranných prostředků dýchacích orgánů (HSE, GB) Správný postup drážkování betonu s odsáváním od nástroje (HSE, GB) Obecné připomínky Doporučené způsoby omezení prašnosti pro respirabilní - krystalický oxid křemičitý Možná opatření ze strany vnitrostátního inspektorátu práce Při drážkování betonu a frézování malty může vznikat velmi velké množství prachu obsahujícího oxid křemičitý. Nebezpečí hrozí všem, kteří tento prach vdechují. Zvláště ohroženy jsou osoby používající brusku apod. nebo osoby pohybující se v blízkosti. Používání vybavení pro drážkování betonu a frézování malty bez omezení prašnosti může mít za následek expozici značným koncentracím polétavého respirabilního krystalického oxidu křemičitého. Tento pracovní úkol vyžaduje řádné uplatňování opatření na omezení prašnosti uvedených v této šabloně, aby se expozice snížila pod referenční hodnotu, kterou je limitní hodnota expozice na pracovišti 0,1 mg/m 3. Odsávání od nástroje používejte speciálně upravenou brusku nebo frézu s odsáváním od nástroje. Zvolte odsávací jednotku třídy M nebo H. Je třeba používat ochranné prostředky dýchacích orgánů (ROP), např. jednorázové masky FFP3 nebo respirátory ve formě polomasek s filtrem P3. Vysoké riziko pro zdraví zvážit okamžitý zásah, jestliže všechna opatření chybí / jsou neúčinná (např. zastavit práci, vydat výzvu, uložit správní pokutu apod.). Střední riziko pro zdraví zvážit zásah v situacích, kdy chybí / je neúčinné jedno opatření (např. výzva k přijetí opatření). Nízké riziko pro zdraví pokud jsou používána všechna opatření a jsou účinná, není nutný žádný zásah. Vyloučení rizik Údržba vybavení pro omezení prašnosti a ochranných Omezit nutnost drážkování ve fázi návrhu/plánování Používat takové pracovní metody, které omezují / nevyžadují drážkování, např. použití kabelovodů a protahovacích elektroinstalačních kanálů Zkontrolovat, zda rychlost odsávání odpovídá dané práci Hadicové spojky musí být těsné a zajištěné bez viditelných úniků říjen

29 prostředků dýchacích orgánů (ROP) Provádět údržbu hadic Provádět důkladné prohlídky a podle potřeby zkoušky systému odsávání Kontrolovat a udržovat ochranné prostředky dýchacích orgánů pro opakované použití, jednorázové ochranné prostředky dýchacích orgánů používat pouze jednou Proškolit zaměstnance ohledně správného provozu vybavení a používání ochranných prostředků dýchacích orgánů 2.3 Řezání střešních tašek okružní pilou Špatný postup řezání střešních tašek bez opatření na omezení prašnosti (National Federation of Roofing Contractors Ltd, Spojené království) Správný postup řezání střešních tašek řezačkou na tašky (National Federation of Roofing Contractors Ltd, Spojené království) Obecné připomínky Doporučené způsoby omezení prašnosti pro respirabilní krystalický oxid křemičitý Možná opatření ze strany vnitrostátního inspektorátu práce Při řezání střešních tašek může vznikat velmi velké množství prachu obsahujícího oxid křemičitý. Používání vybavení na řezání střešních tašek, jako je okružní pila, bez omezení prašnosti může mít za následek expozici značným koncentracím polétavého respirabilního krystalického oxidu křemičitého. Tento pracovní úkol vyžaduje řádné uplatňování opatření na omezení prašnosti uvedených v této šabloně, aby se expozice snížila pod referenční hodnotu, kterou je limitní hodnota expozice na pracovišti 0,1 mg/m 3. Dostačující přívod vody pro vodní clonu v souladu s pokyny výrobce (pokud není předepsaná rychlost stanovena v příručce, studie ukazují, že k optimálnímu potlačení víření prachu je nutné zajistit průtok minimálně 0,5 l za minutu, např. osmilitrový kontejner se tedy spotřebuje za zhruba 16 minut). (Viz také strana 12 v první části.) Je třeba používat ochranné prostředky dýchacích orgánů (ROP), např. jednorázové masky FFP3 nebo respirátory ve formě polomasek s filtrem P3. Vysoké riziko pro zdraví zvážit okamžitý zásah, jestliže všechna opatření chybí / jsou neúčinná (např. zastavit práci, vydat výzvu, uložit správní pokutu apod.). Střední riziko pro zdraví zvážit zásah v situacích, kdy chybí / je neúčinné jedno opatření (např. výzva k přijetí opatření). Nízké riziko pro zdraví pokud jsou používána všechna opatření a jsou účinná, není nutný žádný zásah. říjen

30 Vyloučení rizik Údržba vybavení pro omezení prašnosti a ochranných prostředků dýchacích orgánů (ROP) Minimalizovat úžlabí / používat suchá úžlabí Omezit počet řezů ve fázi návrhu/plánování Používat materiál s nižším obsahem oxidu křemičitého, jako jsou tašky z přírodních vláken Používat nízkoenergetické vybavení, jako jsou ruční řezačky tašek Řezací práce by se měly provádět na zemi nebo na okolním lešení. Ve fázi plánování před zahájením prací by mělo být zřízeno vyhrazené místo či místa pro řezání. Toto místo by mělo být uprostřed / vhodně umístěno pro práci. Zkontrolovat, že vodní trysky fungují Zajistit dostatečný přívod vody a správný průtok Vyměnit opotřebované řezací kotouče, aby se snížila doba řezání Provádět údržbu hadic a lahví Kontrolovat a udržovat ochranné prostředky dýchacích orgánů pro opakované použití, jednorázové ochranné prostředky dýchacích orgánů používat pouze jednou Proškolit zaměstnance ohledně správného provozu vybavení a používání ochranných prostředků dýchacích orgánů 2.4 Srovnávání nebo broušení betonových podlah ručními nástroji Špatný postup používání ruční brusky bez odsávání od nástroje (HSA, IE) Správný postup používání ruční brusky s odsáváním od nástroje (HSE, GB) Obecné připomínky Doporučené způsoby omezení prašnosti pro respirabilní krystalický oxid křemičitý Možná opatření ze strany vnitrostátního inspektorátu práce Srovnávání nebo broušení betonových podlah bez omezení prašnosti může mít za následek expozici značným koncentracím polétavého respirabilního krystalického oxidu křemičitého. Tento pracovní úkol vyžaduje řádné uplatňování opatření na omezení prašnosti uvedených v této šabloně, aby se expozice snížila pod referenční hodnotu, kterou je limitní hodnota expozice na pracovišti 0,1 mg/m 3. Odsávání od nástroje používejte speciálně upravenou ruční brusku s odsáváním od nástroje. Zvolte odsávací jednotku třídy M nebo H. Je třeba používat ochranné prostředky dýchacích orgánů (ROP), např. jednorázové masky FFP3 nebo respirátory ve formě polomasek s filtrem P3. Vysoké riziko pro zdraví zvážit okamžitý zásah, jestliže všechna opatření chybí / jsou neúčinná (např. zastavit práci, vydat výzvu, uložit správní pokutu apod.). Střední riziko pro zdraví zvážit zásah v situacích, kdy chybí / je neúčinné jedno opatření (např. výzva k přijetí opatření). říjen

31 Nízké riziko pro zdraví pokud jsou používána všechna opatření a jsou účinná, není nutný žádný zásah. Vyloučení rizik Zvolit takovou architektonickou povrchovou úpravu, která nevyžaduje srovnávání Používat (ultra) vysokotlaké vodní trysky Používat chemické retardéry a tlakové mytí Údržba vybavení pro omezení prašnosti a ochranných prostředků dýchacích orgánů (ROP) Zkontrolovat, zda rychlost odsávání odpovídá dané práci Hadicové spojky musí být těsné a zajištěné bez viditelných úniků Provádět údržbu hadic Provádět důkladné prohlídky a podle potřeby zkoušky systému odsávání Kontrolovat a udržovat ochranné prostředky dýchacích orgánů pro opakované použití, jednorázové ochranné prostředky dýchacích orgánů používat pouze jednou Proškolit zaměstnance ohledně správného provozu vybavení a používání ochranných prostředků dýchacích orgánů 2.5 Ruční bourací kladivo v uzavřeném prostoru (bez ventilace) Špatný postup používání ručního bouracího kladiva bez odsávání od nástroje (DLI, CY) Správný postup používání ručního bouracího kladiva s odsáváním od nástroje (HSE, GB) Obecné připomínky Doporučené způsoby omezení prašnosti pro respirabilní krystalický oxid křemičitý Používání vybavení, jako jsou ruční bourací kladiva, bez omezení prašnosti může mít za následek expozici značným koncentracím polétavého respirabilního krystalického oxidu křemičitého. Tento pracovní úkol vyžaduje řádné uplatňování opatření na omezení prašnosti uvedených v této šabloně, aby se expozice snížila pod referenční hodnotu, kterou je limitní hodnota expozice na pracovišti 0,1 mg/m 3. Odsávání od nástroje zvolte odsávací jednotku třídy M nebo H. Je třeba používat ochranné prostředky dýchacích orgánů (RPE), např. jednorázové masky FFP3 nebo respirátory ve formě polomasek s filtrem P3. říjen

32 Možná opatření ze strany vnitrostátního inspektorátu práce Vysoké riziko pro zdraví zvážit okamžitý zásah, jestliže všechna opatření chybí / jsou neúčinná (např. zastavit práci, vydat výzvu, uložit správní pokutu apod.). Střední riziko pro zdraví zvážit zásah v situacích, kdy chybí / je neúčinné jedno opatření (např. výzva k přijetí opatření). Nízké riziko pro zdraví pokud jsou používána všechna opatření a jsou účinná, není nutný žádný zásah. Vyloučení rizik Údržba vybavení pro omezení prašnosti a ochranných prostředků dýchacích orgánů (ROP) Omezit bourání ve fázi návrhu/plánování Lámání, drcení, řezání, pilování nebo jiné metody Demolice prováděná na dálku Hydro-demolice Zkontrolovat, zda rychlost odsávání odpovídá dané práci Hadicové spojky musí být těsné a zajištěné bez viditelných úniků Provádět údržbu hadic Provádět důkladné prohlídky a podle potřeby zkoušky systému odsávání Kontrolovat a udržovat ochranné prostředky dýchacích orgánů pro opakované použití, jednorázové ochranné prostředky dýchacích orgánů používat pouze jednou Proškolit zaměstnance ohledně správného provozu vybavení a používání ochranných prostředků dýchacích orgánů 2.6 Vrtání otvorů o malém průměru do betonových podlah, zdí a stropů Špatný postup používání ruční vrtačky bez odsávání od nástroje (HSA, IE) Správný postup používání ruční vrtačky s integrovanou kazetou (HSE, GB) Obecné připomínky Používání vybavení, jako jsou vrtačky, může mít za následek expozici značným koncentracím polétavého respirabilního krystalického oxidu křemičitého. Tento pracovní úkol vyžaduje řádné uplatňování opatření na omezení prašnosti uvedených v této šabloně, aby se expozice snížila pod referenční hodnotu, kterou je limitní hodnota expozice na pracovišti 0,1 mg/m 3. Používání vybavení, jako jsou vrtačky bez omezení prašnosti, může vést k vysoké expozici prachu oxidu křemičitého. říjen

33 Doporučené způsoby omezení prašnosti pro respirabilní krystalický oxid křemičitý Optimální je odsávání od nástroje zvolte odsávací jednotku třídy M nebo H, integrovanou kazetu nebo univerzální kryty proti prachu. Pokud nejsou k dispozici výše uvedená opatření na omezení prašnosti, zvažte ochranné prostředky dýchacích orgánů (ROP), např. jednorázové masky FFP3 nebo respirátory ve formě polomasky s filtrem P3. Ochranné prostředky dýchacích orgánů budou zapotřebí také jako doplněk k odsávání od nástroje při dlouhodobějším vrtání (více než minut během jednoho dne). Možná opatření ze strany vnitrostátního inspektorátu práce Vysoké riziko pro zdraví zvážit okamžitý zásah jestliže chybí / jsou neúčinná všechna opatření na omezení prašnosti v extrémnějších podmínkách u dlouhodobých pracovních úkolů, včetně ochranných prostředků dýchacích orgánů (např. zastavit práci, vydat výzvu, uložit správní pokutu apod.). Střední riziko pro zdraví zvážit zásah v situacích, kdy opatření na omezení prašnosti chybí / je neúčinné u krátkodobých pracovních úkolů nebo kdy chybí / jsou neúčinná obě opatření u pracovních úkolů dlouhého trvání, tj. více než 30 minut (např. výzva k přijetí opatření). Nízké riziko pro zdraví pokud jsou používána všechna opatření a jsou účinná, není nutný žádný zásah. Vyloučení rizik Údržba vybavení pro omezení prašnosti a ochranných prostředků dýchacích orgánů (ROP) Omezit počet otvorů ve fázi návrhu/plánování Dobře navržené a udržované vybavení významně snižuje množství prachu a trvá déle, než je nutná jeho výměna a údržba. Používejte ostré vrtáky určené pro beton. Produkují méně prachu než špatně udržované vrtáky. Zkontrolovat, zda rychlost odsávání odpovídá dané práci Hadicové spojky musí být těsné a zajištěné bez viditelných úniků Provádět údržbu hadic Provádět důkladné prohlídky a podle potřeby zkoušky systému odsávání Kontrolovat a udržovat ochranné prostředky dýchacích orgánů pro opakované použití, jednorázové ochranné prostředky dýchacích orgánů používat pouze jednou Proškolit zaměstnance ohledně správného provozu vybavení a používání ochranných prostředků dýchacích orgánů 2.7 Suché jádrové vrtání Špatný postup používání ruční vrtací korunky Správný postup odsávání prachu u vrtací korunky a říjen

34 bez odsávání od nástroje a bez ochranného prostředku dýchacích orgánů (HSE, GB) ochranné prostředky dýchacích orgánů (HSE, GB) Obecné připomínky Doporučené způsoby omezení prašnosti pro respirabilní krystalický oxid křemičitý Možná opatření ze strany vnitrostátního inspektorátu práce Suché jádrové vrtání se může používat pouze u měkčích materiálů, například cihel. U hutnějších materiálů, jako je beton a žula, je nutné používat mokré jádrové vrtání. Používání vybavení, jako je vrtací korunka, bez vhodného potlačení prachu může mít za následek expozici značným koncentracím polétavého respirabilního krystalického oxidu křemičitého. Tento pracovní úkol vyžaduje řádné uplatňování opatření na omezení prašnosti uvedených v této šabloně, aby se expozice snížila pod referenční hodnotu, kterou je limitní hodnota expozice na pracovišti 0,1 mg/m 3. Odsávání od nástroje zvolte odsávací jednotku třídy H nebo M. Průtok by měl být alespoň tak velký, aby nebyl vidět žádný prach. Pro déle trvající práce (nad minut za jeden den) je třeba používat také ochranné prostředky dýchacích orgánů (RPE), např. jednorázové masky FFP3 nebo respirátory ve formě polomasek s filtrem P3. Vysoké riziko pro zdraví zvážit okamžitý zásah, jestliže všechna opatření chybí / jsou neúčinná (např. zastavit práci, vydat výzvu, uložit správní pokutu apod.). Střední riziko pro zdraví zvážit zásah v situacích, kdy chybí / je neúčinné jedno opatření (např. výzva k přijetí opatření). Nízké riziko pro zdraví pokud jsou používána všechna opatření a jsou účinná, není nutný žádný zásah. Vyloučení rizik Údržba vybavení pro omezení prašnosti a ochranných prostředků dýchacích orgánů (ROP) Omezit počet otvorů ve fázi návrhu/plánování Dobře navržené a udržované vybavení významně snižuje množství prachu a trvá déle, než je nutná jeho výměna a údržba. Používejte ostré vrtáky. Produkují méně prachu než špatně udržované vrtáky. Používejte kompatibilní vybavení. Zkontrolovat, zda rychlost odsávání odpovídá dané práci Hadicové spojky musí být těsné a zajištěné bez viditelných úniků Provádět údržbu hadic Provádět důkladné prohlídky a podle potřeby zkoušky systému odsávání Kontrolovat a udržovat ochranné prostředky dýchacích orgánů pro opakované použití, jednorázové ochranné prostředky dýchacích orgánů používat pouze jednou Proškolit zaměstnance ohledně správného provozu vybavení a používání ochranných prostředků dýchacích orgánů říjen

35 2.8 Mokré jádrové vrtání Fotografie nejsou k dispozici Špatný postup nelze definovat, protože vrtací korunka by se bez vodní clony spálila Správný postup použití vodní clony s vrtací korunkou (DLI, NL) Obecné připomínky Doporučené způsoby omezení prašnosti pro respirabilní krystalický oxid křemičitý Mokré vrtání se používá pro hutnější nebo tvrdší materiály obsahující oxid křemičitý, jako jsou beton a žula. Použití vody je nezbytné za účelem chlazení vrtáku, který by se bez chlazení spálil. Pozitivním vedlejším účinkem je potlačení vzniku křemenného prachu. Příliš malé množství vody může ohrozit jak pracovníka, tak vrták. Používání vybavení, jako je vrtací korunka, bez vhodného potlačení prachu může mít za následek expozici značným koncentracím polétavého respirabilního krystalického oxidu křemičitého. Tento pracovní úkol vyžaduje řádné uplatňování opatření na omezení prašnosti uvedených v této šabloně, aby se expozice snížila pod referenční hodnotu, kterou je limitní hodnota expozice na pracovišti 0,1 mg/m 3. Dostačující přívod vody pro vodní clonu v souladu s pokyny výrobce (pokud není předepsaná rychlost stanovena v příručce, studie ukazují, že k optimálnímu potlačení víření prachu je nutné zajistit průtok minimálně 0,5 l za minutu, např. osmilitrový kontejner se tedy spotřebuje za zhruba 16 minut). (Poznámka viz také strana 12 v první části.) Kromě vodní clony je třeba používat také ochranné prostředky dýchacích orgánů (RPE), např. jednorázové masky FFP3 nebo respirátory ve formě polomasek s filtrem P3, jestliže práce probíhá v uzavřeném prostoru bez vhodné ventilace. Možná opatření ze strany vnitrostátního inspektorátu práce Střední riziko pro zdraví zvážit opatření v situacích, kdy vodní clona chybí / je neúčinná nebo kdy chybí / je neúčinná jak vodní clona, tak ochranný prostředek dýchacích orgánů, pokud se pracovní úkol provádí v uzavřeném prostoru po dlouhou dobu, tj. více než 30 minut (např. výzva k přijetí opatření). Nízké riziko pro zdraví pokud jsou používána všechna opatření a jsou účinná, není nutný žádný zásah. Vyloučení rizik Omezit počet otvorů ve fázi návrhu/plánování Dobře navržené a udržované vybavení významně snižuje množství prachu a trvá déle, než je nutná jeho výměna a údržba. Používejte ostré vrtáky. Vytvářejí méně prachu než špatně udržované vrtáky. Používejte kompatibilní vybavení. říjen

36 Údržba vybavení pro omezení prašnosti a ochranných prostředků dýchacích orgánů (ROP) Zkontrolovat, zda rychlost odsávání odpovídá dané práci Hadicové spojky musí být těsné a zajištěné bez viditelných úniků Provádět údržbu hadic a přívodu vody Kontrolovat a udržovat ochranné prostředky dýchacích orgánů pro opakované použití, jednorázové ochranné prostředky dýchacích orgánů používat pouze jednou Proškolit zaměstnance ohledně správného provozu vybavení a správného používání ochranných prostředků dýchacích orgánů 2.9 Otryskávání Špatný postup suché otryskávání bez vodní clony nebo bez odsávání od nástroje (HSE, GB) Správný postup mokré otryskávání, tj. s použitím vodní clony a ochranného prostředku dýchacích orgánů (poznámka tato ochrana sluchu je nesprávná! Měla by se používat ochranná přilba a zátkové chrániče sluchu nebo přilba s integrovanou ochranou sluchu, která je kompatibilní s ochranným prostředkem dýchacího orgánů.) (GDWW, B) Obecné připomínky Doporučené způsoby omezení prašnosti pro respirabilní krystalický oxid křemičitý Jedním z hlavních nebezpečí při otryskávání je expozice prachu, který může být v mnoha případech škodlivý, jako je prach respirabilního krystalického oxidu křemičitého. Množství prachu závisí jak na otryskávacím zařízení a materiálu, který se k otryskávání používá, tak na materiálu, který se otryskává. Prach respirabilního krystalického oxidu křemičitého může vznikat při: používání abraziv obsahujících krystalický oxid křemičitý (například písek). Poznámka: V některých členských státech jsou otryskávací prostředky obsahující oxid křemičitý zakázané, případně jsou povoleny pouze za určitých okolností. Studie ukazují, že při otryskávání povrchů, které obsahují krystalický oxid křemičitý (např. beton, pískovec, cihly), zejména při suchém otryskávání, může docházet k expozici významným koncentracím polétavého prachu respirabilního krystalického oxidu křemičitého. Tento pracovní úkol vyžaduje řádné uplatňování opatření na omezení prašnosti uvedených v této šabloně, aby se expozice snížila pod referenční hodnotu, kterou je limitní hodnota expozice na pracovišti 0,1 mg/m 3. Používat abrazivní materiál bez oxidu křemičitého Používat takové metody mokrého nebo vakuového otryskávání, při nichž vznikají minimální úrovně prachu respirabilního krystalického oxidu křemičitého Při otryskávání budov a jiných staveb ve venkovním prostředí by se měly používat dočasné zákryty. K odizolování místa, kde dochází k otryskávání, používejte bariéry a závěsy. Některá zakrytá pracoviště mohou vyžadovat také mechanickou ventilaci. Na ochranu zaměstnanců a dalších osob pohybujících se v blízkosti před expozicí prachu respirabilního krystalického oxidu křemičitého by se měly používat zóny se zákazem/omezením vstupu. Před vstupem do dané oblasti by měly být umístěny jasně čitelné výstražné nápisy. Používat vhodné ochranné prostředky dýchacích orgánů (ROP). Volba ochranných prostředků dýchacích orgánů závisí na koncentraci respirabilního krystalického oxidu křemičitého, na použitém otryskávacím zařízení a na délce trvání práce. Při suchém otryskávání musí účinná ochranná přilba (tj. s přívodem vzduchu) krýt hlavu, krk i ramena pracovníka, aby byl uživatel chráněn před odraženým abrazivním materiálem. říjen

37 Úklid provádět mokrými metodami nebo vysavačem třídy M nebo H s HEPA filtrem, aby se minimalizovala akumulace prachu. Viz šablona Možná opatření ze strany vnitrostátního inspektorátu práce Omezení rizik ve fázi návrhu Údržba vybavení pro omezení prašnosti a ochranných prostředků dýchacích orgánů (ROP) Vysoké riziko pro zdraví zvážit okamžitý zásah v situacích, kdy chybí / jsou neúčinná všechna opatření, nebo je-li chráněn pracovník provádějící otryskávání, ale jiní zaměstnanci nemají žádné ochranné prostředky dýchacích orgánů nebo jimi používané prostředky jsou neúčinné, přičemž pracují v těsné blízkosti osoby, která provádí otryskávání, nebo při otryskávání s omezením prašnosti u zdroje, ale bez účinných ochranných prostředků dýchacích orgánů, pokud se práce provádí na materiálu nebo s použitím materiálu s vysokým obsahem oxidu křemičitého (např. zastavit práci, vydat výzvu, uložit správní pokuty apod.). Střední riziko pro zdraví zvážit opatření v situacích, kdy se otryskávání provádí s účinnými ochrannými prostředky dýchacích orgánů, ale u zdroje není žádné omezení prašnosti, pokud je to proveditelné, a v situacích, kdy se otryskávání provádí s omezením prašnosti u zdroje, ale bez účinných ochranných prostředků dýchacích orgánů(např. výzva k přijetí opatření). Nízké riziko pro zdraví pokud jsou používána všechna opatření a jsou účinná, není nutný žádný zásah. Používat méně nebezpečnou metodu přípravy povrchu, jako je parní čištění Používat abrazivní materiál bez oxidu křemičitého Kontrolovat a udržovat otryskávací zařízení včetně hadic Kontrolovat a udržovat ochranné prostředky dýchacích orgánů pro opakované použití, jako jsou ochranné přilby na otryskávání a přívod vzduchu Proškolit zaměstnance ohledně správného provozu vybavení 2.10 Odklízení suti, prachu a zbytků Špatný postup odklízení suti zametáním nasucho (HSE, GB) Správný postup úklid prachu pomocí vysavače s velmi účinným filtrem (HSE, GB) říjen

38 Obecné připomínky Doporučené způsoby omezení prašnosti pro respirabilní krystalický oxid křemičitý Možná opatření ze strany vnitrostátního inspektorátu práce Řádná údržba pracoviště je důležitá, aby se při úklidu a následně při běžné práci na staveništi nedocházelo k resuspenzi. Zejména při zametání nasucho a používání stlačeného vzduchu může docházet ke vzniku vysokých hladin respirabilního krystalického oxidu křemičitého. Jeho hladiny závisejí na místě, době trvání a četnosti. Velmi vysoké hladiny se mohou objevovat při zametání nasucho po dlouhou dobu v uzavřených prostorách. Pokud je to možné, měl by se nashromážděný prach odstraňovat pomocí vysavače s vysoce účinnými filtry nebo mokrým mytím, aby se minimalizovalo usazování prachu. Tento pracovní úkol vyžaduje řádné uplatňování opatření na omezení prašnosti uvedených v této šabloně, aby se expozice snížila pod referenční hodnotu, kterou je limitní hodnota expozice na pracovišti 0,1 mg/m 3. Zvlhčení a použití smetáku, lopatky a kbelíku pro menší/malá množství Pro běžné odklízení / úklid pracoviště: Na odklizení větších kusů na větších plochách používat hrábě, lopatu a kbelík/kolečko Prach odklízet vysavačem s velmi účinným částicovým filtrem (vakuové nástavce instalované na odsávací jednotku třídy H nebo M) Místo zametání nasucho používat průmyslový vysavač na prach / vysavač na mokré vysávání nebo používat zametání za mokra a vodu a zbytky odstraňovat gumovou stěrkou Zaprášené materiály nebo odpad před odvozem či manipulací v maximálně možné míře zvlhčit V případě potřeby používat zakryté skluzy a kontejnery Používat vhodné ochranné prostředky dýchacích orgánů (ROP) v závislosti na místě, době trvání a druhu práce Nepoužívat pro úklid stlačený vzduch, neboť by se tím prach rozvířil Vysoké riziko pro zdraví zvážit okamžitý zásah, jestliže všechna opatření chybí / jsou neúčinná (např. zastavit práci, vydat výzvu, uložit správní pokutu apod.). Střední riziko pro zdraví zvážit zásah v situacích, kdy chybí / je neúčinné jedno opatření (např. výzva k přijetí opatření). Nízké riziko pro zdraví pokud jsou používána všechna opatření a jsou účinná, není nutný žádný zásah. Omezení rizik ve fázi návrhu Údržba vybavení pro omezení prašnosti a ochranných prostředků dýchacích orgánů (ROP) Omezit odpadní materiály ve fázi návrhu/plánování V analýze rizik posoudit, kde vzniká odpadní materiál a jak často je třeba jej likvidovat. Zvážit celková opatření s cílem zajistit, aby prach nevznikal, například v první řadě používat správné prostředky k omezení prašnosti při činnostech, kdy vzniká suť/zbytky Kontrolovat a udržovat vysavače Provádět důkladné prohlídky a podle potřeby zkoušky systému odsávání Kontrolovat a udržovat ochranné prostředky dýchacích orgánů pro opakované použití, jednorázové ochranné prostředky dýchacích orgánů používat pouze jednou Proškolit zaměstnance ohledně správného provozu vysavače, zejména pokud jde o správné nakládání s prachovými sáčky nebo sběrači, a ohledně používání ochranných prostředků dýchacích orgánů říjen

39 2.11 Pila na zdivo Špatný postup žádná/neúčinná vodní clona a chybějící ochranné prostředky dýchacích orgánů (HSE, GB) Správný postup použití vodní clony (znázorněno) a ochranného prostředku dýchacích orgánů obsluhujícím pracovníkem (HSE, GB) Obecné připomínky Doporučené způsoby omezení prašnosti pro respirabilní krystalický oxid křemičitý Používání vybavení, jako je kotoučová pila, bez vhodného potlačení prachu může mít za následek expozici značným koncentracím polétavého respirabilního krystalického oxidu křemičitého. Tento pracovní úkol vyžaduje řádné uplatňování opatření na omezení prašnosti uvedených v této šabloně, aby se expozice snížila pod referenční hodnotu, kterou je limitní hodnota expozice na pracovišti 0,1 mg/m 3. Dostačující přívod vody pro vodní clonu v souladu s pokyny výrobce (pokud není předepsaná rychlost stanovena v příručce, studie ukazují, že k optimálnímu potlačení víření prachu je nutné zajistit průtok minimálně 0,5 l za minutu, např. osmilitrový kontejner se tedy spotřebuje za zhruba 16 minut). (Poznámka viz také strana 12 v první části.) Je třeba používat ochranné prostředky dýchacích orgánů (RPE), např. jednorázové masky FFP3 nebo respirátory ve formě polomasek s filtrem P3. Možná opatření ze strany vnitrostátního inspektorátu práce Omezení rizik ve fázi návrhu Údržba vybavení pro omezení prašnosti a ochranných prostředků dýchacích orgánů (ROP) Vysoké riziko pro zdraví zvážit okamžitý zásah, jestliže všechna opatření chybí / jsou neúčinná (např. zastavit práci, vydat výzvu, uložit správní pokuty apod.). Střední riziko pro zdraví zvážit zásah v situacích, kdy chybí / je neúčinné jedno opatření (např. výzva k přijetí opatření). Nízké riziko pro zdraví pokud jsou používána všechna opatření a jsou účinná, není nutný žádný zásah. Nechat materiál nařezat mimo staveniště a dodat nařezaný Používat materiál s nízkým obsahem oxidu křemičitého Používat nízkoenergetické pomůcky, jako jsou štípačky tvárnic Omezit počet řezů ve fázi návrhu/plánování Vytvořit vyhrazené místo na řezání vzdálené od ostatních pracovníků Zkontrolovat, že vodní trysky fungují Zajistit dostatečný přívod vody a správný průtok Vyměnit opotřebované řezací kotouče, aby se snížila doba řezání Provádět údržbu hadic a lahví Kontrolovat a udržovat ochranné prostředky dýchacích orgánů pro opakované použití, jednorázové ochranné prostředky dýchacích orgánů používat pouze jednou říjen

40 Proškolit zaměstnance ohledně správného provozu vybavení a používání ochranných prostředků dýchacích orgánů 2.12 Hlazení zdí Špatný postup používání hladítka na tyči bez odsávání (HSE, GB) Správný postup používání hladítka na tyči s odsáváním (HSE, GB) Obecné připomínky Doporučené způsoby omezení prašnosti pro respirabilní krystalický oxid křemičitý Možná opatření ze strany vnitrostátního inspektorátu práce Při hlazení může někdy docházet k expozici významným koncentracím polétavého prachu respirabilního krystalického oxidu křemičitého, a to v závislosti na hlazeném materiálu a na použité metodě a nástroji (např. suché hlazení hladítkem pro hlazení lze používat různé nástroje: hladítko s odsáváním, hladítko na tyči, mokrou houbu a hladítko). Tento pracovní úkol vyžaduje řádné uplatňování opatření na omezení prašnosti uvedených v této šabloně, aby se expozice snížila pod referenční hodnotu, kterou je limitní hodnota expozice na pracovišti 0,1 mg/m 3. Odsávání od nástroje používat nástroje s odsáváním. Zvolte odsávací jednotku třídy M nebo H. Vhodnou volbou mohou být hladítka pro mokré hlazení a hladítka na tyči s odsáváním. Pokud výše uvedené možnosti nejsou k dispozici, použijte ochranné prostředky dýchacích orgánů (RPE), např. jednorázové masky FFP3 nebo respirátory ve formě polomasek s filtrem P3. Vysoké riziko pro zdraví zvážit okamžitý zásah, jestliže všechna opatření chybí / jsou neúčinná (např. zastavit práci, vydat výzvu, uložit správní pokutu apod.). Střední riziko pro zdraví zvážit zásah v situacích, kdy chybí / je neúčinné jedno opatření (např. výzva k přijetí opatření). Nízké riziko pro zdraví pokud jsou používána všechna opatření a jsou účinná, není nutný žádný zásah. Omezení rizik ve fázi návrhu Údržba vybavení pro omezení prašnosti a ochranných prostředků dýchacích orgánů Používat bezprašné systémy hladítek s odsáváním od nástroje Snížit počet zaměstnanců na místě, kde probíhá hlazení Používat upozornění pro zabránění zbytečnému vstupu zaměstnanců na místo, kde probíhá hlazení Zkontrolovat, zda rychlost odsávání odpovídá dané práci Hadicové spojky musí být těsné a zajištěné bez viditelných úniků Provádět údržbu hadic Provádět důkladné prohlídky a podle potřeby zkoušky systému odsávání Kontrolovat a udržovat ochranné prostředky dýchacích orgánů pro opakované říjen

41 (ROP) použití, jednorázové ochranné prostředky dýchacích orgánů používat pouze jednou Proškolit zaměstnance ohledně správného provozu vybavení a používání ochranných prostředků dýchacích orgánů 2.13 Hlazení betonových podlah Špatný postup hlazení betonových podlah bez odsávání od nástroje (GDWW, GB) Správný postup hlazení betonových podlah s odsáváním od nástroje (HSE, GB) Obecné připomínky Doporučené způsoby omezení prašnosti pro respirabilní krystalický oxid křemičitý Možná opatření ze strany vnitrostátního inspektorátu práce Studie ukazují, že používání brusky na betonových podlahách bez omezení prašnosti může mít za následek expozici značným koncentracím polétavého prachu respirabilního krystalického oxidu křemičitého. Tento pracovní úkol vyžaduje řádné uplatňování opatření na omezení prašnosti uvedených v této šabloně, aby se expozice snížila pod referenční hodnotu, kterou je limitní hodnota expozice na pracovišti 0,1 mg/m 3. Betonové podlahy lze leštit mokrými nebo suchými metodami. Ačkoliv má každá metoda své výhody, suché leštění se dnes v odvětví stavebnictví používá nejčastěji. Při mokrém leštění se na chlazení diamantového brusiva používá voda, což zabraňuje vzniku prachu z broušení, ale tvoří se kal, který je třeba odstraňovat. Lze využít kombinaci suché a mokré metody. Používat odsávání od nástroje u všech brusek (hladítek) zvolte odsávací jednotku třídy M nebo H Alternativou suchých metod jsou mokré metody Používat ochranné prostředky dýchacích orgánů (RPE), např. jednorázové masky FFP3 nebo respirátory ve formě polomasek s filtrem P3 Vysoké riziko pro zdraví zvážit okamžitý zásah, jestliže všechna opatření chybí / jsou neúčinná (např. zastavit práci, vydat výzvu, uložit správní pokuty apod.). Střední riziko pro zdraví zvážit zásah v situacích, kdy chybí / je neúčinné jedno opatření (např. výzva k přijetí opatření). Nízké riziko pro zdraví pokud jsou používána všechna opatření a jsou účinná, není nutný žádný zásah. Omezení rizik ve fázi návrhu Snížit počet zaměstnanců na místě, kde probíhá hlazení Používat upozornění pro zabránění zbytečnému vstupu zaměstnanců na místo, kde říjen

42 probíhá hlazení Údržba vybavení pro omezení prašnosti a ochranných prostředků (ROP) Zkontrolovat, zda rychlost odsávání odpovídá dané práci Hadicové spojky musí být těsné a zajištěné bez viditelných úniků Provádět údržbu hadic Provádět důkladné prohlídky a podle potřeby zkoušky systému odsávání Kontrolovat a udržovat ochranné prostředky dýchacích orgánů pro opakované použití, jednorázové ochranné prostředky používat pouze jednou Proškolit zaměstnance ohledně správného provozu vybavení a používání ochranných prostředků dýchacích orgánů 2.14 Demolice pomocí užitkových vozidel Správný postup kabina užitkového vozidla vybavená kabinovou ventilací a zvlhčování materiálu před nakládkou a přepravou (MTS group Ltd, GB a JCB, GB) Správný postup použití užitkového vozidla s dálkovým ovládáním (SWEA, S) Obecné připomínky Doporučené způsoby omezení prašnosti pro respirabilní krystalický oxid křemičitý Studie ukazují, že při používání užitkových vozidel (např. Bobcat) k demoličním pracím může mít za následek expozici značným koncentracím polétavého prachu respirabilního krystalického oxidu křemičitého. Tento pracovní úkol vyžaduje řádné uplatňování opatření na omezení prašnosti uvedených v této šabloně, aby se expozice snížila pod referenční hodnotu, kterou je limitní hodnota expozice na pracovišti 0,1 mg/m 3. Užitková vozidla se používají jak pro přepravu demoličního vybavení sloužícího ke strhávání stavebních materiálů, tak pro odvoz zbytků z demolice ze staveniště. Kabina by měla být vybavena kabinovou ventilací s vhodnou filtrací a měla by být udržována v čistotě Zvlhčit materiál na místě demolice před zahájením prací Zvlhčit zbytky z demolice před nakládkou a odvozem Zvážit použití ochranných prostředků dýchacích orgánů (ROP) pro zaměstnance pohybující se v blízkosti místa demolice Možná opatření ze strany vnitrostátního inspektorátu práce Vysoké riziko pro zdraví zvážit okamžité opatření v situacích, kdy chybí / jsou neúčinná všechna opatření na omezení prašnosti, např. používají se kabiny bez filtrů, vznikají velká mračna prachu nebo dochází k expozici osob v okolí (např. zahájení správního řízení s uložením opatření). Střední riziko pro zdraví zvážit zásah v situacích, kdy chybí / je neúčinné jedno opatření (např. výzva k přijetí opatření). Nízké riziko pro zdraví pokud jsou používána všechna opatření a jsou účinná, není nutný žádný zásah. říjen