Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha a EKODESKY STRAMIT s.r.o. Stavební a energetické

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha a EKODESKY STRAMIT s.r.o. Stavební a energetické"

Transkript

1

2 Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha a EKODESKY STRAMIT s.r.o. Stavební a energetické využití slámy (Sborník pøednášek) Prosinec 2003

3

4 Výzkumný ústav zemìdìlské techniky Praha Ministerstvo zemìdìlství Èeské republiky 2003 ISBN

5 OBSAH Úvodní slovo k semináøi Stavební a energetické využití slámy v podmínkách spoleèné zemìdìlské politiky EU... 6 Ing. Oldøich Jeníèek Ministerstvo zemìdìlství, Odbor rozvoje venkova a ekologie BIOMASA BILANCE A PODMÍNKY VYUŽITÍ V ÈR... 7 Ing. Oldøich Mužík, Ing. Zdenìk Abrham,CSc. Výzkumný ústav zemìdìlské techniky Praha HLAVNÍ FORMY VYUŽITÍ BIOMASY Ing. Jaroslav Kára, CSc. Výzkumný ústav zemìdìlské techniky Praha SLÁMA A STÉBELNINY BUDOUCÍ PALIVO VENKOVA Ing. Václav Sladký, CSc. Výzkumný ústav zemìdìlské techniky Praha a CZ BIOM SLÁMA A KAPALNÁ PALIVA Ing. Petr Jeviè, CSc. 1),2), Ing. Zdeòka Šedivá 1), Doc. Ing. Miroslav Pøikryl, CSc. 2) 1) Výzkumný ústav zemìdìlské techniky Praha 2) Èeská zemìdìlská univerzita Praha ZKUŠENOSTI SE SPOLEÈNÝM SPALOVÁNÍM UHLÍ+BIOMASA Ing. David Andert, CSc., Ing. Jaroslav Kára, CSc. Výzkumný ústav zemìdìlské techniky Praha POTENCIÁL BIOMASY NA ENERGETICKÉ VYUŽITIE V PODMIENKACH SLOVENSKÉHO PO¼NOHOSPODÁRSTVA ZACHARDA F., Ing. CSc., PEPICH Š., Ing., Technický a skúšobný ústav pódohospodársky Rovinka SLAMÌNÉ STAVEBNÍ DESKY A JEJICH VÝROBA V ÈESKÉ REPUBLICE Ing. Jan Bareš EKODESKY STRAMIT s.r.o. ZKOUŠKY SLAMÌNÝCH DESEK Ing. Jiøí Zach, Ing. Karel Zajíèek,Ing. Tomáš Znajda,Doc. RNDr. Ing. Stanislav Š astník, CSc. VUT v Brnì, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílcù VYUŽITÍ SLAMÌNÝCH DESEK VE STAVEBNICTVÍ Milan Mareš, MARSTAVeko MONITORING TISKU... 50

6 Úvodní slovo k semináøi Stavební a energetické využití slámy v podmínkách spoleèné zemìdìlské politiky EU Vážené dámy a pánové, jsem velice rád, že dnešní semináø se podaøilo uskuteènit, nebo jeho náplò stavební a energetické využití slámy rozšíøená o program odborných pøednášek k využívání biomasy plnì zapadá do koncepce využívání obnovitelných zdrojù a naplòuje zámìry nové zemìdìlské politiky. Nová zemìdìlská politika je charakterizována výrazným odklonem od pøímých podpor zemìdìlských produkcí a do popøedí staví komplexní rozvoj multifunkèního zemìdìlství s realizací péèe o krajinu a rozvoj venkova. Jedním z rozhodujících cílù je posílení ekonomiky podnikání a stability subjektù, které se zabývají zemìdìlskou èinností a øešením využití zdrojového potenciálu, který pøi zemìdìlské èinnosti, nebo pøi cíleném usmìrnìní zemìdìlské výroby vzniká. Zemìdìlská èinnost je velkým potencionálem obnovitelných zdrojù. Tyto zdroje však mnohdy neumíme efektivnì využít a zemìdìlci velice opatrnì pøistupují k restrukturalizaci svého podnikání. Pomìrnì dobøe je rozpracována oblast energetického využití obnovitelných zdrojù, i když vlastní realizace také probíhá pozvolna. Jsou to programy využívání biomasy k pøímému spalování a k výrobì bioplynu, využívání semene øepky olejné k výrobì MEØO a jeho uplatnìní ve smìsném palivu s motorovou naftou bionaftì a program pìstování hustì setých obilovin pro výrobu bioetanolu a jeho uplatnìní ve smìsi s motorovými benzíny. Ostatní oblasti využití obnovitelných zdrojù jsou však rozvinuty málo a nahodile. Je pøedpoklad, že využívání biomasy bude narùstat. Ministerstvem zemìdìlství jsou vytváøeny podmínky, které by mìly restrukturalizaci zemìdìlské výroby napomoci a najít nový prostor pro nepotravináøské využití zemìdìlské produkce. Vhodné podmínky v této oblasti byly vytváøeny napøíklad dotacemi v systému uvádìní pùdy do klidu. V prosazování spoleèné zemìdìlské politiky po vstupu ÈR do EU nachází podpora obnovitelných zdrojù také své místo. V Horizontálním plánu rozvoje venkova jsou to zejména cílené podpory do zatravòování ploch a podpory výsadby rychle rostoucích døevin. V Operaèním programu rozvoj venkova a multifunkèní zemìdìlství v programu prohloubení diverzifikace zemìdìlských èinností je to napøíklad opatøení výroba a zpracování biomasy pocházející z vlastní zemìdìlské èinnosti a její uvádìní na trh s podporou finanèních zdrojù EU i státu. Vìøím, že po vstupu ÈR do EU se k využívání obnovitelných zdrojù bude pøistupovat mnohem cílevìdomìji. K využití veøejnosti se dostanou takové programy jako je program stavebního a energetického využití slámy, ke kterému je dnešní semináø zamìøen a najdou se i další postupy, kde bude iniciativa využití obnovitelných zdrojù podpoøena. Ing. Oldøich Jeníèek Ministerstvo zemìdìlství, Odbor rozvoje venkova a ekologie

7 BIOMASA BILANCE A PODMÍNKY VYUŽITÍ V ÈR Ing. Oldøich Mužík, Ing. Zdenìk Abrham,CSc. Výzkumný ústav zemìdìlské techniky Drnovská 507, Praha 6 Ruzynì tel.: , Význam rozvoje obnovitelných zdrojù energie roste a stává se jednou ze základních podmínek trvale udržitelného rozvoje zemìdìlství i spoleènosti. Podle údajù UNESCO by bìhem 50 let mohl podíl energií z obnovitelných zdrojù dosáhnout až 30% celkové spotøeby, ve státech EU by tento podíl mìl v roce 2010 dosáhnout 12%. Biomasa má rovnìž význam ekologický snížení skleníkových plynù (pøedevším CO 2 ) a údržba krajiny. Další význam je v tom, že pomáhá vytváøet nová pracovní místa a to hlavnì v tìch oblastech, kde je zpravidla nejvìtší problém s nezamìstnaností. V energetické bilanci ÈR v roce 2000 èinil podíl OZE 2,2%, z toho biomasa 1,6% (pøedevším døíví a døevní odpad, ménì pak zpracování biomasy na bioplyn. Jedním z hlavních dùvodù pomalého rozvoje využití OZE je nepøíznivá ekonomika výroby tepla z biomasy ve srovnání s konkurenèním hnìdým uhlím, jehož cena je umìle udržována skrytými dotacemi. V Èeské republice se v poslední dobì stále výraznìji projevuje pøebytek zemìdìlské pùdy, která není potøebná pro produkci potravin. Podle odhadù MZe se jedná o témìø 0,5 mil ha orné pùdy a nejménì stejnì velkou rozlohu luk a pastvin. Dohromady tedy cca 1 milion ha zemìdìlské pùdy, tj. asi 28%. Využití této pùdy je tøeba právì v oblasti pìstování energetických a prùmyslových plodin. Využívání biomasy pro prùmyslové a energetické úèely je podporováno ze strany státu formou rùzných dotací. A) Podpory v roce 2003 Pro rok 2003 byl schválen státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojù energie, na jeho realizaci se podílejí MZe, MPO a MŽP. V resortu MZe podmínky upravuje: Naøízení vlády è. 86/2001Sb, kterým se stanoví podmínky pro podporu uvádìní pùdy do klidu. Dotace jsou stanoveny na podporu: 1. Orné pùdy neuvedené do klidu - za podmínky uvedení urèitého procenta orné pùdy do klidu (nutno si vybrat a splnit jednu z následujících podmínek): a. zatravnìní 3% o.p. b. zalesnìní 1% o.p. c. založení porostu rychle rostoucích døevin na 3% o.p. d. uvedení do klidu 5-10% o.p. Podpora èiní Kè/ha orné pùdy neuvedené do klidu 2. Orné pùdy uvedené do klidu (podporu lze nárokovat na 5-10% (u lnu pøadného do 30%) orné pùdy. Na této orné pùdì lze pìstovat jen plodiny uvedené v pøíloze vládního naøízení. Podpora je stanovena: - øepka olejná, plodiny na zelené hnojení, byliny pro energetické úèely, konopí, len olejný finanèní podpora 5500 Kè/ha - len pøadný finanèní podpora 7000 Kè/ha Naøízení vlády è. 505/2000 Sb., kterým se stanoví: 1. podpora ménì pøíznivých oblastí - podpora se poskytuje na 1 ha obhospodaøovaných travních porostù (pøi dodržení stanoveného poètu VDJ na 1 ha) a pohybuje se : - v horských oblastech Kè/ha - v ostatních ménì pøíznivých oblastech Kè/ha - v oblastech se specifickým omezením Kè/ha - v ménì pøíznivých oblastech (podle 8 odst.2) Kè/ha 2. podpora mimoprodukèních funkcí zemìdìlství 2.1 agroenvironmentální programy a) zmìna struktury zemìdìlské výroby zatravnìním pozemkù s ornou pùdou s cílem redukovat vodní erozi a zvýšit retenèní schopnost krajiny sazba Kè/ha zatravnìného pozemku Kè/ha pøi geometrickém zamìøení jednotlivých parcel b) údržba travních porostù na zemìdìlských pozemcích sazba Kè/ha (pøi 0,4 0,8 VDJ na 1 ha travních porostù) Kè/ha (pøi 0,801 1,5 VDJ na 1 ha travních porostù) c) vyrovnání ztrát v rámci ekologického zemìdìlství sazba - sady, vinice, chmelnice Kè/ha - orná pùda Kè/ha - zelenina na orné pùdì Kè/ha - travní porosty Kè/ha e) podpora vèelaøství sazba Kè na 1 vèelstvo 7

8 2.2 podpùrné programy aktivit na ochranu životního prostøedí a) vápnìní -sazba 300 Kè/ha b) založení prvkù ekologické stability krajiny - ve výši prokázaných nákladù - max. do Kè/ha 2.3 podpùrné programy na zmìnu struktury zemìdìlské výroby a) zalesnìní zemìdìlských pozemkù - první zalesnìní 5 8 Kè/ks - opakované zalesnìní 4 7 Kè/ks - ochrana mladých porostù Kè/ha - zøizování oploceném Kè/m b) založení porostù rychle rostoucích døevin - reprodukèní porost -výsadba 3 Kè/ks - oplocení 60 Kè/m - ochrana proti plevelùm Kè/ha - produkèní porost - první výsadba 5 Kè/ks - opakovaná výsadba 1-2,50 Kè/ks - ochrana Kè/ha Druhou èást státního programu realizuje MPO. Podpora je zamìøena na zavádìní energeticky úsporných opatøení v oblasti výroby distribuce a spotøeby energie a vyšší využívání obnovitelných zdrojù energie. Poskytování dotací je upraveno vládním naøízením è. 63/2002. Hlavní podporované oblasti ve vztahu k biomase a OZE jsou: - kombinovaná výroba tepla a elektøiny v zaøízeních na využití biomasy, - instalace souboru zaøízení pro využití OZE pro krytí energetické spotøeby obce, - výstavba a obnova zaøízení pro využití OZE (vítr, voda, slunce, tepelná èerpadla). Tøetí èást státního programu realizuje MŽP prostøednictvím Státního fondu životního prostøedí. Hlavní opatøení jsou: - byty a rodinné domky (kotle na biomasu, solární systémy) - podpora využití OZE pro zásobování energií obcí nebo èástí obcí (centrální a decentralizované systémy pro teplo a teplou vodu vèetnì rozvodù), ve školství, zdravotnictví, objektech sociální péèe, v neziskovém sektoru - kogeneraèní jednotky, kde palivem je biomasa resp. bioplyn z fermentace zemìdìlských i dalších biologicky rozložitelných odpadù - tepelná èerpadla, malé vodní elektrárny, vìtrné elektrárny, sluneèní energie B) Podpory po vstupu do EU Od roku 2004 je v souvislosti se vstupem ÈR do EU pøipravován nový systém dotací, odpovídající dohodnutým a schváleným podmínkám Spoleèné zemìdìlské politiky. Systém zahrnuje 3 hlavní druhy dotací: - pøímé platby - horizontální plán rozvoje venkova - operaèní program Zemìdìlství Pøímé platby Pøístupová smlouva umožòuje novým èlenským státùm využít pro vyplácení pøímých plateb tzv. zjednodušeného systému administrace systém SAPS, tj. vyplácení pøímých plateb na 1 ha užité zemìdìlské pùdy. Základní sazba vychází z vyjednaných kvót a unijních sazeb. Tato tzv. národní obálka èiní pro rok ,7 mil. EUR. Tato celková suma se rozdìlí rovnomìrnì na každý hektar oprávnìné výmìry zemìdìlské pùdy (tj. orná pùda, trvalé travní porosty, sady, chmelnice, vinice a zahrady). Výše platby pak vychází cca 1833 Kè na 1 ha z.p. Systém musí být uplatnìn jednotnì bez ohledu na plodinu, nelze žádnou plodinu vyjmout. Neplatí rovnìž podmínka uvádìní pùdy do klidu. Toto zprùmìròování s sebou nese urèitou nespravedlnost a tedy potøebu dalšího pøerozdìlení penìz. K omezení negativního dopadu tohoto zjednodušeného systému pøímých plateb lze využít národní systém doplòkových pøímých plateb (o maximálnì možných 30%, nesmí pøekroèit podporu v roce %, nesmí pøekroèit 100% unijní sazby). Doplòkové pøímé platby - top-up V prosinci 2003 byly pro øešení doplòkových pøímých sazeb pøijaty: Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na základì 2 odst. 1 písm. a) bod 11 zákona è. 252/1997 Sb., o zemìdìlství - dosažení úrovnì pøímých plateb do zemìdìlství stanovené smlouvou o pøistoupení Èeské republiky k Evropské unii pro rok 2004 è.j.: 47337/ Pro rok 2004 jsou podporovány tyto komodity: - orná pùda - bahnice a kozy - chmelnice - krávy bez tržní produkce mléka - osivo pícnin a lnu - skot Orná pùda Pro pìstování a využití biomasy bude mít význam pøedevším podpora orné pùdy. Smyslem této podpory je plošné, plodinové nespecifikované dorovnání pøímých plateb na hektar orné pùdy. Výše podpory je stanovena ve výši do 2500 Kè na 1 ha o.p. (v závislosti na sumì prostøedkù státního rozpoètu na tento titul, sníženou o sumu pro- 8

9 støedkù, které budou vyplaceny za další komodity), tj. - chmelnice Kè/ha - osivo pícnin a lnu Kè/t (skupina I), 7000 Kè/t (skupina II) Kè/t (skupina III) - bahnice a kozy Kè/ks - krávy bez tržní produkce mléka Kè/ks - skot Kè/VDJ HRDP horizontální plán rozvoje venkova Hlavním cílem HRDP je zmírnìní rozdílù v rentabilitì podnikù v pøíznivých a ménì pøíznivých podmínkách. Dále pak snížit zornìní pùdy, zabránit erozi pùdy, zlepšit údržbu krajiny, zlepšit vìkovou strukturu zemìdìlcù. Dosud se na obdobné programy vynakládalo roènì cca 2.88 mld Kè, po vstupu do EU to bude cca 6 mld Kè. HRDP má stanoveny tyto hlavní opatøení: a) pøedèasné ukonèení zemìdìlské èinnosti b) ménì pøíznivé oblasti a oblasti s environmentálními omezeními c) agroenvironmentální opatøení d) zalesòování zemìdìlské pùdy e) založení porostù rychle rostoucích døevin pro energetické úèely f) zakládání skupin výrobcù K biomase se bezprostøednì váže pøedevším: ad b) V ÈR mezi ménì pøíznivé oblasti (LFA less favoured areas) patøí hlavnì horské a podhorské oblasti, oblasti s nízkou bonitou pùdy a lokality ochrany pøírody. Po zpøesnìní je do tìchto oblastí zaøazeno 49,8% z celkového zemìdìlského pùdního fondu. Je stanovena základní prùmìrná výše vyrovnávacího pøíspìvku poskytovaného na 1 ha travního porostu takto: - horská oblast Kè/ha - ostatní LFA Kè/ha - specifické LFA Kè/ha V rámci tìchto oblastí bude pøíspìvek ještì dále diferencován. ad c) zahrnuje tyto dotaèní tituly: - ekologické zemìdìlství - travní porosty Kè/ha - orná pùda Kè/ha - zelenina a byliny Kè/ha - trvalé kultury Kè/ha - ošetøování travních porostù - pastviny Kè/ha - louky Kè/ha - zatravòování orné pùdy Kè/ha - tvorba travnatých pásù na svažitých pùdách Kè/ha - pìstování meziplodin (min 3% o.p. podniku) Kè/ha Dále je v tomto dotaèním titulu podporována péèe o trvale podmáèené a rašelinné louky, péèe o travní porosty specifikovaných ptaèích lokalit, biopásy pro zvýšení potravinové nabídky volnì žijícím živoèichùm, a dále nìkterá specifická ekologická opatøení pro ZCHÚ Moravský Kras. ad d) zalesòování zemìdìlské pùdy Cílem je vytvoøit prostor pro diverzifikaci výroby a posílení ekonomické stability zemìdìlství a venkova. Podpora je stanovena: - na založení porostu - melioraèní a zpevòující døeviny Kè/ha - ostatní døeviny Kè/ha - zajištìní porostu po dobu 5 let Kè/ha - náhrada za ztrátu pøíjmù ukonèením zemìdìlské èinnosti po dobu 20 let - travní porost Kè/ha - ostatní zemìdìlská pùda Kè/ha ad e) založení porostu rychle rostoucích døevin Døeviny budou využity jako obnovitelný zdroj energie. Podpora je stanovena: - reprodukèní porost - založení Kè/ha - produkèní porost - založení Kè/ha Operaèní program Rozvoj venkova a multifunkèní zemìdìlství Operaèní program navazuje na dosavadní program SA- PARD. Podmínkou je pøedložení vhodného projektu. Podpora z unijních prostøedkù je u projektù pøinášejících zisk cca 50%, u projektù neziskových 100%. Priorita I.: Podpora zemìdìlství, zpracování zemìdìlských produktù, lesní hospdáøství Klíèovým opatøením OP Zemìdìlství je: Opatøení 1.1 Investice do zemìdìlského majetku zemìdìlských podnikù Podopatøení Investice do zemìdìlského majetku a podpora mladým zaèínajícím zemìdìlcùm. Cílem je podpora investic zamìøených na zvýšení produktivity práce, zvýšení konkurenceschopnosti a kvality produktu, snižování negativních vlivù zemìdìlské èinnosti na životní prostøedí, modernizaci a výstavbu nových objektù podle standardù EU pro chov hospodáøských zvíøat. Dále je toto opatøení zamìøeno i na podporu mladých zaèínajících zemìdìlcù. Hlavní oblasti:- zemìdìlské stroje - stroje na aplikaci kejdy a chlévské mrvy - stavební zaøízení pro skladování kejdy a chlévské mrvy - stavební úpravy a inovace technologického vybavení v chovu skotu, prasat, koní, ovcí, koz a nosnic Výše dotace pro nákup zemìdìlské techniky (vrácení stanoveného procenta investice realizované farmáøem): 9

10 - intenzivní oblast - farmáø nad 40 let - do 50% - farmáø do 40 let - do 55% - oblast LFA - farmáø nad 40 let - do 60% - farmáø do 40 let - do 65% Podopatøení Prohlubování diversifikace zemìdìlských èinností Je orientováno na zabezpeèení transferu nových technologií ve zpracování zemìdìlských produktù, zvyšování jejich standardu a zlepšení jejich marketingu. Podporu lze poskytnout na: - investice, modernizace a rekonstrukce zaøízení na výrobu, zpracování a pøímý prodej zemìdìlských výrobkù (pøedevším maso, mléko, ryby, ovoce, zelenina, drùbež, vejce) - výrobu, zpracování a uvádìní na trh nepotravináøských výrobkù (zejména biomasa z vlastní zemìdìlské èinnosti) Koneèným produktem musí zùstat stále zemìdìlský produkt. Dále jsou souèástí OP Zemìdìlství ještì další opatøení: Opatøení 1.2 Zlepšení zpracování zemìdìlských výrobkù (zlepšení zpracování masa, mléka, ovoce, zeleniny, ryb, drùbeže a vajec) Opatøení 1.3 Lesní hospodáøství (údržba a obnova lesù po kalamitách, investice na zavádìní nových technologií v lesním hospodáøství, zalesòování zemìdìlsky nevyužívaných pùd, sdružování majitelù lesa) Priorita II.: Rozvoj venkova, rybáøství a odborné vzdìlávání Opatøení 2.1. Posílení pøizpùsobivosti a rozvoje venkovských oblastí (geodetické práce pro pozemkové úpravy, zachování zemìdìlské krajiny, zlepšení technického stavu rybnièního fondu, obnova vodohospodáøských staveb, mikroregionyí, agroturistika a investice na využívání alternativních zdrojù energie s výkonem do 5 MW) Opatøení 2.2. Odborné vzdìlávání (zabezpeèení a provádìní vzdìlávacích aktivit urèeno pouze pro UZPI) Opatøení 2.3 Rybáøství (zpracování ryb a marketing výrobkù z ryb, chov vodních živoèichù, založení producentských organizací, kontrola kvality) Priorita III Technická pomoc Opatøení 3.1 Technická pomoc (øízení, monitorování a kontrola opatøení EAGGF a FIFG, urèeno pouze pro Øídící orgán OP Zemìdìlství) C) Produkce zbytkové biomasy v ÈR Nejvíce zbytkové biomasy je produkováno v zemìdìlství. Jedná se zejména o exkrementy hospodáøských zvíøat a vedlejší produkci z rostlinné výroby, pøedevším slámu. Sláma (lépe zbytková biomasa po sklizni zrnin a olejnin) je jedním z významných a ekonomicky pøíznivých zdrojù biomasy ze zemìdìlství. Zbytková biomasa po sklizni zrnin a olejnin Jedním z významných a ekonomicky pøíznivých zdrojù biomasy ze zemìdìlské výroby je sláma. Plocha, sklizeò a výnos hlavního produktu uvedené v tabulce jsou pøevzaty z údajù ÈSÚ a produkce slámy je stanovena na základì prùmìrného výnosu hlavního produktu a koeficientu výnosu vedlejšího produktu. Bilance produkce této biomasy a možností jejího využití je uvedena v tab. 1. Biomasa z orné pùdy a trvalých travních porostù V Èeské republice se v poslední dobì stále výraznìji projevuje pøebytek zemìdìlské pùdy, která není potøebná pro produkci potravin. Podle odhadù MZe se jedná o témìø 0,5 mil ha orné pùdy a nejménì stejnì velkou rozlohu luk a pastvin. Dohromady tedy cca 1 milion ha zemìdìlské pùdy, tj. asi 28%. Využití této pùdy je tøeba hledat právì v oblasti pìstování energetických a prùmyslových plodin. Odhad dalších zdrojù biomasy je uveden v tab.2. Produkce exkrementù hospodáøských zvíøat Produkce exkrementù hospodáøských zvíøat byla odhadnuta podle poètu chovaných zvíøat a mìrné produkce exkrementù na jeden kus. Tento odhad nezohledòuje zpùsob ustájení chovaných zvíøat, jde tedy o èistou produkci exkrementù, ve které není zahrnuta použitá podestýlka (napø. zneèištìná sláma). Za poslední 3 roky došlo k mírnému poklesu poètu chovaných zvíøat a tomu odpovídá i snížení produkce exkrementù (o 5,7%). Výsledky shrnuje tabulka 3. Zbytková biomasa z tìžby døeva Dalším významným zdrojem zbytkové biomasy je lesnictví. Podle údajù ÈSÚ bylo v ÈR v roce 2002 vytìženo celkem m 3 b.k. døeva (vèetnì samovýroby), z toho pøipadalo 89,5% na jehliènaté stromy. Výše uvedené údaje za posledních 5 let jsou shrnuty v tabulce 4. Z porovnání statistických údajù za poslední 5 let vyplývá, že tìžba døeva v ÈR je témìø stabilní, pøièemž má tendenci spíše k pomalému rùstu, který èinil mezi roky 1998 a 2002 pøibližnì 3,9%. Podíl zbytkové biomasy vznikající pøi tìžbì døeva, který se v souèasné dobì používá jen ve velmi omezené míøe, je tvoøen zhruba ze tøí základních druhù tìžebních zbytkù: 10

11 Tab.1: Produkce slámy v Èeské republice Plodina M. j Prùmìr Plocha [ha] Pšenice ozimá Sklizeò [t] Výnos [t/ha] 4,34 4,95 4,64 4,64 P [ha] Pšenice jarní S [t] t/ha 2,81 3,21 3,27 3,10 Žito P [ha] S [t] t/ha 3,42 3,72 3,37 3,50 Jeèmen ozimý P [ha] S [t] t/ha 3,96 4,45 3,56 3,99 P [ha] Jeèmen jarní S [t] t/ha 3,03 3,75 3,72 3,50 Oves P [ha] S [t] t/ha 2,71 2,85 2,75 2,77 Kukuøice na zrno Ostatní obiloviny OBILOVINY celkem Øepka Trvalé travní porosty celkem P [ha] S [t] t/ha 6,43 6,60 8,73 7,25 P [ha] S [t] t/ha 3,46 3,64 1,69 2,93 P [ha] S [t] t/ha 3,91 4,52 4,33 4,25 P [ha] S [t] t/ha 2,61 2,84 2,27 2,57 P [ha] S [t] t/ha 2,15 2,37 3,08 2,53 Sláma obilovin využitelná pro prùmyslové a energetické úèely (40%) Sláma øepky využitelná pro prùmyslové a energetické úèely (90%) Traviny využitelné pro prùmyslové a energetické úèely (30%) Produkce slámy t/ha celkem (tis.t) 4, , , , , , , , , , Celkem sláma a traviny ze zemìdìlské výroby 3888 Komentáø k tabulce: Plocha, sklizeò a výnos hlavního produktu jsou pøevzaty z údajù ÈSÚ Praha Produkce slámy je stanovena na základì prùmìrného výnosu hlavního produktu a koeficientu výnosu vedlejšího produktu. 11

12 Tab.2: Výhledové zdroje biomasy - z rozšíøení plochy trvalých travních porostù t sušiny (150 tis. ha, výnos 2,5 t/ha) - z pìstované biomasy na orné pùdì t sušiny (500 tis. ha, výnos 10t/ha) - C e l k e m t sušiny Tab.3: Produkce exkrementù hospodáøských zvíøat zvíøata (ks) exkrementy (t) zvíøata (ks) exkrementy (t) zvíøata (ks) exkrementy (t) Skot celkem z toho krávy Prasata celkem z toho prasnice Drùbežcelkem z toho slepice CELKEM Tab.4: Tìžba døeva v ÈR v letech Množství døevní hmoty tìžba døeva celkem [m 3 b.k.] nahodilá tìžba [m 3 b.k.] dodávky døíví[m 3 b.k.] tenké stromy z výchovných zásahù, - zbytky po tìžbì mýtních jehliènatých porostù (vìtve, vršky), - zbytky po manipulaci a tøídìní surového døíví v manipulaèních skladech. Lesní štìpky vzniklé z výše uvedených tìžebních zbytkù jsou tedy rùznorodou surovinou, která obsahuje komponenty døíví, kùry, jehlièí a listové zelenì, drobné vìtvièky a nedøevìné pøímìsi. Pro urèení množství zbytkové biomasy z tìžby døeva byl proveden výpoèet podle rozdìlení produkované dendromasy na jednotlivé èásti (vršek, vìtve, kmen, paøez a koøeny). Z množství vytìženého døeva v roce 2002, rozdìlení vyprodukované dendromasy a zohlednìní zpracovatelnosti vrškù a vìtví dostaneme potenciální množství štìpky pøibližnì 4,6 mil. m 3 b.k. Pøi výrazné pøevaze tìžby jehliènanù a jejich prùmìrné mìrné hmotnosti v surovém stavu 270 kg.m -3 (s obsahem vody 50%) docházíme k množství v ÈR vyprodukované zbytkové dendromasy z tìžby døeva cca 1,2 mil. t roènì. Produkce biologicky rozložitelných odpadù Stále významnìjším zdrojem zbytkové biomasy jsou biologicky rozložitelné odpady (BRO), tedy odpady, které podléhají aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu. Mezi biologicky rozložitelné odpady patøí zejména komunální BRO, zemìdìlské, zahradnické a lesnické BRO, BRO z potravináøského prùmyslu, papírensko - celulózaøského prùmyslu, ze zpracování døeva, z kožedìlného a textilního prùmyslu, papírové a døevìné obaly, èistírenské a vodárenské kaly. Souhrnná produkce tìchto odpadù v roce 2001 rozdìlená podle skupin katalogu odpadù a množství BRO v jednotlivých skupinách jsou uvedeny v tabulce. Údaje o produkci odpadù, uvedené v tabulce 5 byly získány ze dvou na sobì nezávislých zdrojù. Prvním z nich je Informaèní systém odpadového hospodáøství (ISOH, døíve ISO) zpracovávaný Centrem pro hospodaøení s odpady (CeHO) a druhým zdrojem informací o produkci odpadù je Èeský statistický úøad (ÈSÚ). 12

13 Tab.5: Produkce biologicky rozložitelných odpadù Produkce odpadù z vybraných skupin odpadù Odpady z primární produkce zemìdìlské a zahradnické, z lesního hospodáøství, z rybáøství a z výroby a zpracování potravin Odpady ze zpracování døeva % BRO množství (t) dle ISOH množství (t) dle ÈSÚ celkem BRO celkem BRO 92, , Odpady z kožedìlného a z textilního prùmyslu 38, Odpadní obaly, sorbenty, èisticí tkaniny, filtraèní materiály a ochranné tkaniny jinde neuvedené Stavební a demolièní odpady 27, , Odpady ze zaøízení na úpravu odpadù, ze zaøízení ke zneškodòování odpadù, z èistíren odpadních vod 26, a z vodárenství Odpady komunální a jim podobné odpady ze živností, z úøadù a z prùmyslu, vèetnì oddìlenì sbíraných 46, složek tìchto odpadù Úhrnné množství odpadù v pøehledu Nejvýznamnìjší èást BRO pøedstavují odpady z primární zemìdìlské a zahradnické produkce, které zaujímají podle ÈSÚ témìø 80% veškerého BRO, ISOH uvádí necelých 60%. Skuteèné množství tìchto odpadù, resp. vedlejší zemìdìlské produkce, je ještì øádovì vyšší než uvádìjí statistiky, jak bylo uvedeno výše. Významný potenciál pro budoucí materiálové a energetické využívání v sobì zahrnují také biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO). BRKO tvoøí asi 40% podíl smìsného komunálního odpadu. Plán odpadového hospodáøství ÈR stanovuje postupné snižování skládkování BRKO v souladu se smìrnicí Rady 1999/31/EC o skládkování odpadu, která vyžaduje snížení podílu organických odpadù jdoucích na skládky v jednotlivých letech, aby podíl této složky èinil v roce 2010 nejvíce 75% hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50% a v roce 2020 nejvíce 35% hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce Tyto legislativní opatøení by mìli v budoucnosti pøispìt ke zvýšení využití BRKO. Produkce vybraných BRKO je shrnuta v tabulce 6. D) Závìr Z uvedeného struèného pøehledu bilance zbytkové biomasy a biologicky rozložitelných odpadù vyplývá, že se jedná o znaèné množství hmoty a tedy i o potenciálnì významné zdroje energie. Uvedené problematice je vìnována znaèná pozornost ve výzkumných projektech ve VÚZT. Projekty jsou zamìøeny na objektivizaci informací o zdrojích biomasy a biologicky rozložitelných odpadù, na výzkum jejich vlastností a na možnosti jejich energetického a prùmyslového využití. Tento pøíspìvek vznikl v rámci øešení projektu NAZV MZe ÈR è.qf 3153 Energetické využití odpadù z agrárního sektoru ve formì standardizovaných paliv. 13

14 Tab.6: Produkce komunálních biologicky rozložitelných odpadù 20 - Odpady komunální a jim podobné odpady ze živností, z úøadù a z prùmyslu, vèetnì oddì lenì sbíraných složek tì chto odpadù % BRO množství (t) BRO (t) dle ISOH dle ÈSÚ dle ISOH dle ÈSÚ Papír a/nebo lepenka Døevo Organický, kompostovatelný kuchyòský odpad (vèetnì olejù na smažení a kuchyòského odpadu z jídelen a restaurací) Odìv Textilní materiál Odpad získaný oddì leným sbì rem Kompostovatelný odpad Ostatní nekompostovatelný odpad Odpady z údržby zelenì v zahradách a parcích (vèetnì høbitovù) Smìsný komunální odpad Odpad z tržiš Kal ze septikù a/nebo žump, odpad z chemických toalet Ostatní odpad z obcí Úhrnné množství odpadù v pøehledu

15 HLAVNÍ FORMY VYUŽITÍ BIOMASY Ing. Jaroslav Kára, CSc. Výzkumný ústav zemìdìlské techniky Praha Drnovská 507, Praha 6 Ruzynì tel.: Energie z biomasy V celosvìtovém mìøítku se v souèasné dobì pohybuje podíl obnovitelných zdrojù energie na energetické bilanci kolem 18 %. Ve vyspìlých státech - státy severu (poèítají se sem severní Amerika, východní a západní Evropa, Japonsko, Austrálie a Nový Zéland) je to asi 9 % a v ménì vyvinutých zemích - státy jihu (zahrnují nesourodé spoleèenství Latinské Ameriky, severní Afriky, Afriky, Indie, Èíny, zbytek Asie a Oceánii) asi 39 %. Na bilanci obnovitelných zdrojù energie se biomasa podílí ve vyspìlých státech severu 54 % a v rozvíjejících se státech jihu 75 %, celosvìtový prùmìr je 66 %. Obnovitelné zdroje energie (OZE) v posledním období zaèínají tvoøit v mnoha zemích pomìrnì významnou èást primárních energetických zdrojù. Pro nás jsou srovnatelné zemì EU. EU si dala za cíl do roku 2010 pokrýt z obnovitelných zdrojù 12 % primární energetické bilance. V souèasnosti èiní tento podíl za evropskou patnáctku 7 %. Zatím nejvìtších úspìchù dosáhly Švédsko, Finsko a Rakousko, kde tento podíl pøesahuje 20 %. Pro výrobu elektrické energie z OZE byl EU stanoven cíl 22 % podílu na celkové bilanci do roku V pøístupovém protokolu z Atén se Èeská republika zavázala do roku 2010 zajistit podíl OZE na energetické bilanci 6 % a podíl OZE na výrobì elektrické energie 8 %. Zajímavý je i tlak na využívání biopaliv pro pohon motorových vozidel, viz rozhodnutí Rady EU è. 93/ 500 EEC ze dne (Dodatek I, písm. C): Zajištìní 5 % podílu na trhu z celkové spotøeby paliv pro motorová vozidla biopalivy. Pro dosažení tohoto cíle je tøeba vyprodukovat v r celkem 11 mil. t biopaliv (v tunách mìrného paliva). Vùdèími zemìmi v Evropì pøi zavádìní motorových biopaliv jsou Francie, Itálie, Nìmecko, Rakousko a Švédsko, za program energetického využití øepky se však nemusíme v ÈR stydìt, rozhodnì patøíme do evropské špièky. Biomasa ze zemìdìlské výroby a venkovských sídel je zámìrnì pìstovaná jako výsledek zemìdìlské a lesnické výrobní èinnosti a odpadní. Pro získávání energie se využívá: a) Biomasa zámìrnì pìstovaná k tomuto úèelu: cukrová øepa, obilí, brambory, cukrová tøtina (pro výrobu etylalkoholu), olejniny (z nich nejvýznamnìjší je øepka olejná pro výrobu surových olejù a metylesterù), energetické døeviny (vrby, topoly, olše, akáty a další stromové a keøovité døeviny). b) Biomasa odpadní - Rostlinné zbytky ze zemìdìlské prvovýroby a údržby krajiny: kukuøièná a obilná sláma, øepková sláma, zbytky z luèních a pastevních areálù, zbytky po likvidaci køovin a lesních náletù, odpady ze sadù a vinic. - Odpady z živoèišné výroby: exkrementy z chovù hospodáøských zvíøat, zbytky krmiv, odpady mléènic, odpady z pøidružených zpracovatelských kapacit. - Komunální organické odpady z venkovských sídel: kaly z odpadních vod, organický podíl tuhých komunálních odpadù, odpadní organické zbytky z údržby zelenì a travnatých ploch. - Organické odpady z potravináøských a prùmyslových výrob: odpady z provozù na zpracování a skladování rostlinné produkce, odpady z jatek, odpady z mlékáren, odpady z lihovarù a konzerváren, odpady z vinaøských provozoven, odpady z døevaøských provozoven (odøezky, hobliny, piliny). - Lesní odpady (dendromasa): døevní hmota z lesních probírek, kùra, vìtve, paøezy, koøeny po tìžbì døeva, palivové døevo, manipulaèní odøezky, klest. Zpùsoby využití biomasy k energetickým úèelùm Zpùsob využití biomasy k energetickým úèelùm je do znaèné míry pøedurèen fyzikálními a chemickými vlastnostmi biomasy. Velmi dùležitým parametrem je vlhkost, resp. obsah sušiny v biomase. Hodnota 50 % sušiny je pøibližná hranice mezi mokrými procesy (obsah sušiny je menší než 50 %) a suchými procesy (obsah sušiny je vìtší než 50 %). Z principiálního hlediska lze rozlišit nìkolik zpùsobù získávání energie z biomasy: a) termochemická pøemìna biomasy (suché procesy pro energetické využití biomasy): * spalování biomasy * zplyòování * pyrolýza b) biochemická pøemìna biomasy (mokré procesy pro energetické využití biomasy): * alkoholové kvašení * metanové kvašení c) fyzikální a chemická pøemìna biomasy: * mechanicky (štípání, drcení, lisování, briketování, peletování, mletí a pod.) * chemicky (esterifikace surových bioolejù) d) získávání odpadního tepla pøi zpracování biomasy (napø. pøi kompostování, aerobním èištìní odpadních vod, anaerobní fermentaci pevných organických odpadù apod.). 15

16 Pøestože existuje více zpùsobù využití biomasy k energetickým úèelùm, v praxi pøevládá ze suchých procesù spalování biomasy, z mokrých procesù výroba bioplynu anaerobní fermentací. Z ostatních zpùsobù dominuje výroba metylesteru kyselin bioolejù získávaných v surovém stavu ze semen olejnatých rostlin. Biomasa využitelná k energetickým úèelùm v Èeské republice Bioplyn Výroba a využití bioplynu Výroba bioplynu je bakteriální štìpení organické hmoty na metan. Smìs anaerobních bakterií umožòuje metanogenní proces. Metanogeneze má teplotní rozsah 10 až 60 o C. Teplota prostøedí je hlavním parametrem, který urèuje úroveò látkové výmìny a tím i množení mikroorganismù. Podle druhù mikrobiálních kultur, které se podílejí na tvorbì bioplynu ve fermentoru se proces dìlí na 1. Psychrofilní - probíhá pøi teplotách o C. 2. Mezofilní - probíhá pøi teplotách o C 3. Termofilní - optimum pøi teplotách 50 až 55 o C. Pøi srovnání teplotního režimu procesu výroby bioplynu docházíme k závìru, že nejvìtší relativní produkce bioplynu je v termofilní oblasti. Teplotní režim je dùležitý pro ekonomickou kalkulaci, nebo èást bioplynu musí být spotøebována pro ohøev fermentoru na procesní teplotu. Pøi dobrém návrhu bioplynové stanice se spotøebovává asi 30 % vyrobeného bioplynu. Pøi špatnì navržené a provedené izolaci se mùže spotøebovat až 80 % bioplynu. U tuhých substrátù záleží na dobrém nábìhu procesu a pøípadné izolaci fermentaèního zvonu, aby byla dodržena vhodná provozní teplota. Technologické postupy lze v této problematice rozdìlit do dvou základních typù, a to dle druhu zpracovávaných substrátù ( zpracování tuhých substrátù, t.j. pøedevším chlévská mrva a zpracování tekutých substrátù, t.j. pøedevším kejda prasat nebo skotu). Bioplyn, ekologie a energetika Výroba bioplynu z odpadní biomasy pomáhá øešit lokální i plošné ekologické problémy. Patøí mezi nì i hospodaøení s organickými odpady, vznikajícími jako vedlejší produkty zemìdìlské a potravináøské výroby. Mezi hlavní zdroje organického zneèištìní, pocházejícího ze zemìdìlské výroby, patøí exkrementy hospodáøských zvíøat všeho druhu. Na jedné stranì jsou nezastupitelným faktorem ve zvyšování úrodnosti pùdy a výživì rostlin, na druhé stranì rozkladnými produkty pùsobí nepøíznivì na životní prostøedí. Zneèištìní od 1 VDJ odpovídá v komunální sféøe zneèištìní od 32 obyvatel. (Jeden pavilón na výkrm ks prasat takto zpùsobuje zneèištìní odpovídající zneèištìní od ekvivalentních obyvatel.) Poèetní stavy hospodáøských zvíøat vykazují v posledním období pokles, nikoliv však takový, aby byl problém exkrementù uspokojivì vyøešen. Proto jsou hledány rùzné zpùsoby zpracování a využití exkrementù, odpovídající technologickým a ekologickým požadavkùm. Ve spojení s dalšími zpùsoby využití biomasy k energetickým úèelùm v zemìdìlství to mùže pøedstavovat nouzový zdroj energie pro zabezpeèení nejnutnìjšího chodu živoèišné výroby v pøípadì náhlé poruchy zásobování ropnými produkty. Anaerobní fermentace vlhkých organických materiálù je vhodná pro zemìdìlské úèely proto, že komplexnì øeší základní tøi problémy zemìdìlské prvovýroby: 1. Získání bioplynu jako doplòkového zdroje energie 2. Zabezpeèení produkce kvalitních organických hnojiv pro rostlinnou výrobu 3. Zlepšení životního prostøedí v objektech živoèišné výroby a jejich okolí. Aktuální situace ve využívání bioplynu v zemìdìlství v Èeské republice V letech probíhalo øešení výzkumného projektu zamìøeného na využití exkrementù z velkochovù hospodáøských zvíøat pro výrobu bioplynu. V rámci tohoto projektu byly s významnou státní podporou realizovány experimentální bioplynové stanice pro zpracování zemìdìlských tuhých i tekutých odpadù, z nichž nìkteré pracují s pùvodní technologií ještì dnes. Jejich pøehled je uveden v tabulce (bioplynová stanice v Tøeboni byla vystavìna mimo tento program). Potøeba bioplynových stanic pro aktuální potøeby likvidace odpadù ze živoèišné výroby je øádovì 200 až 300. Mohou však zpracovávat i pøebytky produkce rostlinné výroby a ostatní biologicky rozložitelné materiály z komunální sféry a potravináøského prùmyslu. V komunální sféøe pokraèují rekonstrukce a výstavby èistíren odpadních vod s možností získat státní podporu z Ministerstva životního prostøedí, pøípadnì z dalších finanèních zdrojù. Ze stejných zdrojù je možné získat podporu i na výstavbu bioplynových stanic. Komunální skládky tuhých domovních odpadù jsou již èasto vybavovány systémy na jímání a využití bioplynu. Bionafta jako palivo pro pohon vznìtových motorù Základní vlastnosti Na samém poèátku realizace OLEOPROGRAMU projektu zpracování øepky na motorové alternativní palivo v roce 1991 byl v Èeské republice význam pojmu bionafta totožný s MEØO. Pùvodnì se totiž uvažovalo s využíváním èistého MEØO ve vznìtových motorech (tak je tomu stále v Rakousku a Nìmecku). Bìhem prùbìhu realizace OLEOPROGRAMU došlo pod tlakem technických a ekonomických podmínek k jednoznaènému nástupu využívání smìsného paliva pro vznìtové motory, s obsahem hmotnostních % MEØO. Dalšími složkami jsou ropné produkty vybrané tak, aby smìsné palivo splnilo podmínku biologické rozložitelnosti 90 % za 21 dní podle testu CEC. Široká veøejnost v prùbìhu posledních 16

17 Tab.1: Základní údaje o zemìdìlských bioplynových stanicích v ÈR BIOPLYNOVÁ STANICE NÁZEV FERMENTOVANÝ MATERIÁL m 3.den -1 OBJEM FERMENTORU m 3 PRODUKCE BIOPLYNU m 3.den -1 TEPLOTA FERMENT. C VYUŽITÍ BIOPLYNU INVEST NÁKLADY tis. Kè ZAHÁJENÍ PROVOZU Rok Tøeboò ÈOV P/È 200/ až Kogenerace Kromìøíž P/È 180/100 2 x 9802 x Teplo Kladruby ZD P/M x Kogenerace Plevnice ÈOV P 80 2 x Kogenerace Mimoò P x Kogenerace Šebetov P x Kogenerace Trhový Štìpánov P/K 10/10 1 x Kogenerace Jindøichov ZD S/M 21tun 6 x Kogenerace Výšovice ZD S/M 11t 8 x Teplo Hustopeèe ZD S/M 44t 8 x Teplo Skalice SDP K/P Ó VÚZT Praha 2003 Zkratky: P kejda prasat, K kejda skotu, È èistírenský kal, S - slamnatý hnùj, M chlévská mrva let nazývá bionaftou jak pùvodní èisté MEØO, tak i smìsné palivo s obsahem MEØO. Pro svoji obsahovou nejednoznaènost se proto termín bionafta v technické dokumentaci vùbec nepoužívá. Technické normy ÈSN ve svojí nynìjší podobì uznávájí pouze termíny: metylestery øepkového oleje (MEØO) smìsné palivo pro vznìtové motory s obsahem metylesteru øepkového oleje (nad 30% hm. MEØO, max. 36% hm. MEØO) Metylester kyselin øepkového oleje (MEØO) se sice chemicky liší od ropných produktù, avšak jeho hustota, viskozita, výhøevnost a prùbìh spalování se motorové naftì velmi pøibližují. MEØO se ve srovnání s motorovou naftou vyznaèuje vcelku pozitivním vlivem na životní prostøedí. MEØO vykazuje podstatnì lepší parametry ve srovnání s motorovou naftou v emisích CO 2, SO 2 a kouøivosti. Mírnì vyšší mohou být pouze emise NO x, což lze eliminovat seøízením motoru. Provozní pøechod na metylester (a naopak) usnadòuje neomezená mísitelnost s motorovou naftou. Na rozdíl od motorové nafty je cítit výfukové plyny po metylesteru spáleném v motoru výraznìji (zápach smažení hranolkù). Urèitým problémem je èásteèné zøedìní motorového oleje pøi použití MEØO; krátkodobì lze volit nižší intervaly výmìny motorového oleje (napø. 150 Mh oproti intervalu 250 Mh), u motorù Zetor to je na 100 Mh a u pøeplòovaných motorù Zetor 160 Mh. Nìkteøí zahranièní výrobci (u traktorù napø JOHN DEERE a VALMET) se však uvedeným zpùsobem nejistí a intervaly výmìny motorových olejù ponechávají jako u motorové nafty. MEØO je letním palivem. K urèitým problémùm se startováním dochází již pøi teplotì pod + 5 o C. Pod bodem mrazu vyvstávají problémy s dopravou paliva z nádrže k motoru (hlavnì v palivovém filtru) a pøi startování studeného motoru. Proto musí být MEØO pøizpùsoben zimnímu provozu pøidáním vhodných aditiv. Tyto problémy byly odstranìny formulací smìsného paliva s obsahem pøes 30 % metylesteru øepkového oleje SNM 30 (dnes je obsah metylesteru ve smìsném palivu stanoven na 31 %). Tato smìs se chová prakticky jako klasická motorová nafta. Øepka oleoprogram, souèasný stav V souèasné dobì je v provozu kolem patnácti fungujících výroben MEØO, které mají v souèasné dobì výrobní kapacitu asi 150 tisíc tun roènì (to znamená potøebnou pìstební plochu 150 tis. ha øepky), výrobní kapacity však nejsou plnì využity, v roce 2002 bylo vyrobeno t, v evropském mìøítku je to však daleko nejvyšší využití výrobní kapacity. Samotný MEØO si z ekonomických dùvodù nemùže zajistit odbyt. Uplatnìní našel ve smìsném palivu.. Vlivem dotaèní podpory nepotravináøského užití øepky olejné z rozpoètu MZe ÈR došlo v roce 2000 poprvé k vysokému využití zpracovatelských kapacit, na jejichž realizaci poskytl stát do výše 80% celkových investièních nákladù bezúroèné návratné pùjèky. Celkový rozsah takto poskytnutých prostøedkù pøedstavoval 721,54 mil. Kè. V roce 2002 pøi celkové spotøebì motorové nafty v ÈR 2,66 mil. t (nárùst oproti roku ,8 %) byl podíl spotøebovaného MEØO v ÈR 2,74 % (podíl smìsného paliva na spotøebì motorové nafty èinil 8,9 %.). 17

18 Využití maziv na bázi rostlinných olejù Ceny nìkterých druhù maziv na bázi rostlinných olejù se prakticky vyrovnají svým ropným konkurentùm. U jiných je stále cena asi o 40 % vyšší. Podle zpùsobu využití by se dal oèekávat podíl biologicky odbouratelných rostlinných maziv asi 10 %. To by v ÈR znamenalo asi 20 tis. t za rok. Z údajù výrobcù se skuteèný podíl na trhu jeví podstatnì menší. Bioetanol pro paliváøské využití Bioetanol pro zážehové motory Souèasná spotøeba automobilních benzínù je kolem 2 milionù tun. Automobilní benziny se vyrábìjí již pouze bezolovnaté, více než polovinu spotøeby tvoøí benziny typu Natural. Pro užití paliváøského bioetanolu jsou dvì možnosti, pøimíchávání 5 % etanolu, nebo 15% ETBE do benzinù. Pøi souèasné výrobní kapacitì lihovarského prùmyslu asi hl èistého lihu ( m 3 ) to pøedstavuje nárùst výrobní kapacity v nejoptimálnìjší variantì na pøibližnì dvojnásobek, pøi aplikaci bioetanolu v motorové naftì až trojnásobek. Tato optimální varianta má však technická, legislativní, ale zejména obchodní omezení (je nutné poèítat s dovozy benzínu). Z hlediska zpracovatelù v petrochemickém prùmyslu i prodejcù je vhodnìjší pro benziny použití ETBE. Proto se pøedpokládá pøednostní uplatnìní bioetanolu ve formì ETBE (jeho produkce se pøedpokládá v èeském petrochemickém prùmyslu). Asi 90 % lihu se vyrábí z melasy. Intenzifikací výroby a využitím nìkterých nových výrobních kapacit, i na zpracování obilní suroviny je možné pokrýt poèátek programu. Další rozvoj bioetanolového programu vyžaduje výstavbu dalších moderních jednotek zejména na zpracování obilí. Obilní výpalky z lihovarù budou využity jako velmi kvalitní bílkovinný komponent krmných smìsí. Rekonstruované i novì postavené lihovary by mìly být univerzální, jak pro zpracování obilí tak i cukrové øepy. Zatím se pøedpokládá výroba pøibližnì jedné poloviny paliváøského etanolu z obilí a druhé poloviny z cukrovky. Další možností výroby etanolu je výroba cukrù pro alkoholové kvašení z celulozních materiálù pomocí hydrolýzní technologie. Probíhající výzkumné práce jsou v tomto smìru nadìjné. Nutné podmínky pro uskuteènìní bioetanolového programu Základem je zproštìní spotøební danì za podíl bioetanolu obsaženého v motorovém palivu. Dále je pro zdárný rozbìh programu nutné státem dotovat rozdíl v cenì suroviny z fosilního zdroje (ropné deriváty a výroba metylalkoholu) a obnovitelného zdroje tj. bioetanolu. V roce 2003 je pøedmìtem podpory kvasný líh z obilí pro výrobu mororových paliv: a) K výrobì lihobenzinové smìsi kvasný líh surový, dokap, úkap, technický líh, bezvodý líh, pro všechny druhy benzínù. Podpora podle kategorie lihu od 3 do 7 Kè na litr etanolu. b) K výrobì ETBE kvasný líh bezvodý, pro všechny druhy benzínù. Podpora 8 Kè na litr etanolu. Pokud bude výroba bioetanolu optimalizována, využity odpadní obilní výpalky a CO 2, ceny surovin budou konstruovány jak je obvyklé v EU (kvotace, cenové intervence), bude možné vyrobit litr lihu levnìji a dotace se sníží. Zatím se použití bioetanolu jako komponentu automobilních benzínù rozjíždí velmi pomalu, souèasná podpora tento proces mùže urychlit. Využití bioetanolu pro pohon vznìtových motorù Z technického hlediska je možné formulovat smìsná paliva pro vznìtové motory s obsahem 15 % bioetanolu bez nutnosti úprav motorù, nutná je ovšem úprava palivové soustavy. Bioetanol by mohl být využit i pro výrobu etylesterù øepkového oleje - EEØO. Etylester mùže být pøimícháván v objemu 31% jako náhrada MEØO do smìsného paliva. Smìsná paliva si zachovávají øadu výhod èistých biopaliv, tj. snížení škodlivých emisí a dobrou biologickou odbouratelnost. Použití takovýchto smìsných paliv by mìlo svoje opodstatnìní v ekologicky exponovaných oblastech, jako je mìstská autobusová doprava, ochranná pásma hygienické ochrany vod, chránìná krajinná území, lesní práce, lodní doprava atd. Pøi výrobì a užití takových paliv je však nutné vyøešit ještì øadu technických, ekonomických a legislativních problémù. Spalování døevní hmoty a biomasy ze zemìdìlské výroby Souèasný stav Energetický potenciál spalitelných materiálù biologického pùvodu ze zemìdìlské výroby a domovního odpadu, které se vyskytují v ÈR a které vìtšinou až dosud nebyly k energetickým úèelùm využívány, je znaèný. K nim jsou blízké i odpady z tìžby a zpracování døeva, evetuelnì i z pìstìní (probírek) lesa. Jejich spoleèným znakem je znaèná rozptýlenost po území státu, avšak relativní blízkost a využitelnost v rámci venkovského osídlení a zemìdìlských podnikù. Odhaduje se, že by mohly krýt % výroby tepla pro vytápìní bytù na venkovì a sušárenské potøeby v zemìdìlství, respektive, že by mohly nahradit tímto podílem pøedevším hnìdé uhlí. V souèasné dobì zùstává nevyužita znaèná èást produkce slámy ve stozích, kde postupnì podléhá zkáze. Je to dùsledek vysokého podílu obilovin na orné pùdì, vysokého podílu bezstelivového ustájení dobytka a v neposlední øadì i omezení jeho chovu. V lesích leží nevyužito mnoho døevního odpadu, který je zdrojem nemocí a škùdcù lesa. Domovní odpad, jehož spalitelný podíl neustále v dùsledku trvalého zlepšování obalù stoupá, se obtížnì deponuje v ekologicky již neúnosných skládkách. Obecnì zatím není spalování biomasy rozšíøeno tak, jak by odpovídalo pøírodním podmínkám a technologickým možnostem našich výrobcù. Pøíèin tohoto stavu je více, jednou z nich je až dosud stále levná tradièní energie, která nedovoluje ekonomické využívání netradièních zdrojù. 18

19 Zaøízení na spalování biomasy Pokud se týká technické úrovnì a výroby zaøízení na spalování biomasy je situace pomìrnì dobrá. V souèasné dobì se pro spalování biomasy vyrábí široký sortiment zaøízení. Jsou to jednak lokální topidla, krbová kamna, kotle pro ústøední vytápìní objektù s výkonem do 500 kw a pak velká spalovací zaøízení pro blokové kotelny a centrální výtopny o výkonech øádovì nìkolik megawatù. Podle støízlivých odhadù je v Èeské republice v provozu asi kusù kotlù na døevo pro vytápìní rodinných domkù o výkonu kw. Centrální zdroje tepla v obcích o výkonech do 500 kw jsou v poètu kolem 60, s výkonem pøes 1 MW jsou dnes pøibližnì v dvacetisedmi lokalitách. Technologické zdroje tepla na biomasu o výkonech pøes 200 kw jsou asi ve 450 provozech. Velký rozvoj bioenergetiky pøedpokládáme zejména pøi budování centrálních výtopen v obcích a pøi rekonstrukcích technologických zdrojù tepla malých a støedních podnikù ve venkovských oblastech s dostupnými zdroji biomasy. Energetické plodiny pro pøímé spalování Zatím jediná cesta, kde není bezpodmíneènou nutností vázat využití zemìdìlské produkce legislativními a obchodními vztahy s ostatními resorty a podnikat složité legislativní kroky, jak tomu bylo u bionafty a bioetanolu, je pøímé spalování pevných biopaliv. Svým charakterem se jedná o místní (regionální) energetický zdroj, jehož využití je v plné moci zemìdìlských i dalších podnikatelských subjektù a místní samosprávy. V první fázi projektu využití nepotravináøské produkce biomasy pro spalování by se jednalo o pøímé spalování slámy i celých rostlin obilovin, pozdìji rychlerostoucích døevin (topoly, vrby) a jiných rostlin (š ovík Uteuša, køídlatka, miscantus a jiné).pøi spalování celých rostlin obilovin je možné poèítat s výnosem kolem t.ha -1 (o 11 t.ha -1 ). Výnosy rychlerostoucích døevin a š ovíku Uteuša se budou podle druhu døeviny a stanovištì pohybovat mezi t sušiny na hektar (o 12,5 t.ha -1 ). Obiloviny, energetické plodiny a døeviny mohou relativnì s malými problémy z hlediska osevního postupu nahrazovat ostatní plodiny do souètu až 500 tis. ha. Pøi ploše energetických plodin 200 tis. ha v pomìru obiloviny, rychlerostoucí døeviny 1:1 je možné oèekávat roèní sklizeò 1,1 mil. tun obilovin a 1,25 mil. tun rychlerostoucích døevin. Pro obiloviny svìdèí zkušenosti a stávající strojní vybavení podnikù (vysokotlaké lisy na velké hranaté balíky, manipulaèní a dopravní technika, skladovací prostory - zejména velkokapacitní seníky). Rychlerostoucí døeviny vyžadují vyšlechtìní vhodných odrùd topolù pro naše podmínky, zvládnutí množení sadby a její mechanizované sázení. Zajištìní skliznì rychlerostoucích døevin vyžaduje u moderních výkonných samojízdných øezaèek upravit žací ústrojí instalací podøezávacích pil a zpevnit øezací ústrojí. Komerènì takovouto úpravu nabízí pouze firma Claas pro øezaèku Jaguar. Z hlediska nákladù je pak nutné využití takového stroje na ploše nejménì ha roènì. Dùležité je i uskladnìní sklizené štìpky z rychlerostoucích døevin, aby nedocházelo ke zbyteèným ztrátám plesnivìním a napadením døevokaznými houbami, vhodné skladovací prostory by mohly nabídnout již zmínìné velkokapacitní seníky. Další možností zpracování energetických plodin je výroba briket a pelet. Relativnì bezproblémové je zpracování døevních odpadù, energetické plodiny a sláma obilovin jsou vhodné pro výrobu briket, výrobu pelet nelze doporuèit plošnì. Hlavním problémem je øádovì vyšší obsah popela ve stébelninách a energetických plodinách (5 a více %) ve srovnání se døevem (1-2 %). Velké množství nahromadìného popela je pøíèinou nerovnomìrného hoøení v relativnì malém prostoru hoøáku, nižšího topného výkonu zaøízení a zvýšení emisí ve spalinách. Tento problém se øeší ve spolupráci s výrobci kotlù. Zdroje energeticky využitelné biomasy v ÈR (venkov) Ve venkovských regionech, vèetnì menších mìst, žije 40 % obyvatelstva, tj. asi 4 mil. obyvatel, na jednoho pøipadá 150 až 300 kg spalitelného odpadu za rok, tj. asi 0,4 až 0,8 kg za den. Spalitelný odpad z obchodù, podnikù a staveb èiní asi 1 mil. tun. Celková tìžba z lesù v ÈR èiní v posledních letech 10 mil.m 3 døevní hmoty (v hroubí bez zbytkù ponechaných v lese). Celková výroba slámy obilovin èiní v posledních letech cca 10 mil. tun, výroba øepkové slámy èiní pøes pùl mil.tun. Pro energetické úèely lze zpracovat asi 2,5 mil tun slámy. Podle až dosud zpracovaných podkladù lze pro venkovské regiony poèítat v nejbližších letech s tímto maximálním množstvím spalitelných druhù biomasy: odpadové døevo z lesù....1,25 mil.tun sláma obilovin a øepky... 2,5 mil.tun rychlerostoucí døeviny a energetické plodiny ,35 mil.tun komunální odpad.....1,5 mil.tun ostatní spalitelný odpad (prùmyslová výroba)...1 mil.tun celkem ,6 mil.tun Tento pøíspìvek byl zpracován na základì výsledkù øešení grantù NAZV QD1209 Technologické systémy pro využití biopaliv z energetických plodin a QF3160 Výzkum nových technologických postupù pro efektivnìjší využití zemìdìlských a potravináøských odpadù a podle podkladù SVB - Sdružení pro výrobu bionafty. 19

20 SLÁMA A STÉBELNINY BUDOUCÍ PALIVO VENKOVA Úvod Sláma jako vedlejší zemìdìlský produkt není odpadem a nalézá proto stále širší uplatnìní. Je doplòujícím krmivem, výborným stelivem pro hospodáøská zvíøata a tvorbu hnoje, nasávacím substrátem v kompostárenství, stavebním, tepelnì a zvukovì izolujícím materiálem ve stavebnictví, prùmyslovou surovinou pro výrobu papíru a koneènì i energetickým zdrojem. Poslední využití se zaèíná uplatòovat, i když v porovnání se skandinávskými zemìmi se zpoždìním i u nás a vedle nìkolika zemìdìlských podnikù, které si slámou kryjí potøebu tepla, je vytápìna už i celá vesnice. Ukazuje se, že èást každoroènì vyprodukované slámy mùže spolu s odpadovým døevem na èeském venkovì nahradit dosud spalované a ekologicky nevyhovující hnìdé uhlí tam, kde se nepoèítá se zavedením zemního plynu. Zájem zemìdìlcù, obèanù a zejména zastupitelstev obcí o tuto problematiku je veliký. Sláma a stébelniny však mají zcela jiné vlastnosti než paliva fosilní a èásteènì i døevo. Na to se musí brát ohled. Využívání slámy jako paliva v zahranièí Úèastníci odborných zájezdù do Dánska jsou pøekvapeni rozsahem využívání slámy jako energetického zdroje. V roce 1992 pracovalo v Dánsku 60 venkovských výtopen na spalování slámy s tepelným výkonem 2-10 MW, když pøed tím pokus o vytápìní zemìdìlských usedlostí malými balíky slámy v pùvodních kotlích na polenové døevo nebo uhlí, kterých bylo asi , se pøíliš neosvìdèil pro nedokonalost spalování. Dánská vláda a topenáøský prùmysl však podchytily zájem a nechaly využívání slámy jako energetického zdroje zajistit zákonem, který stanovil každoroènì se zvyšující - pøírùstky podílu obnovitelné energie a zajistil vývoj vhodných zaøízení pro spalování slámy. Kromì toho ještì pøídavnì zdanila fosilní paliva tak, aby sláma a døevo se staly nejlacinìjšími palivy. Dánsko musí všechno uhlí dovážet a zdroje ropy a zemního plynu v dánském sektoru Severního moøe nejsou nevyèerpatelné, proto je taková starost státu o zajištìní energie i do budoucna. Z pùvodních 1,4 % krytí veškeré dánské potøeby energie slámou se postupnì má tento podíl zvýšit na více než 7 %, pøitom zemní plyn kryje asi 9,4 %! V celosvìtovém prùmìru se odhaduje, že zemìdìlské vedlejší produkty, zejména sláma, kryjí asi 5 % potøeby energie. Slámu spaluje nìkolik výtopen na vesnicích v Rakousku a jedna teplárna s kogeneraèní výrobou elektøiny a tepla v Nìmecku. Ve Švédsku jsou v provozu vyhovující faremní výtopny na spalování válcových balíkù, ve Finsku zcela pøevažuje døevo a rašelina. Významným spotøebitelem slámy jako energetického zdroje je Francie i Velká Británie. Ing. Václav Sladký, CSc. VÚZT a CZ BIOM Drnovská 507, Praha 6 Ruzynì tel.: Výhledovì s nutným rozvojem energetických úspor a snižování emisí CO 2 z fosilních paliv lze pøedpokládat, že ve všech vyspìlých zemích se bude zvyšovat podíl spotøeby slámy obilovin, øepky a dalších stébelnin pro energetické úèely. Stále se ještì však øeší øada problémù spojených s jejich spalováním, zejména slámy: - urèení pøípustného podílu z celkové úrody slámy ke spálení tak, aby nebyla snižována úrodnost pùdy, resp. obsah humusu v pùdì, - uplatnìní nejvýhodnìjších technologií pro sklizeò, dopravu, zpracování i samotné spalování slámy a stébelnin tak, aby úèinnost byla co nejvyšší a emise pøijatelné, - uplatnìní nejvýhodnìjších tržních forem slámy a stébelnin, umožòující nakládání jako s každým jiným tržním palivem (balíky, brikety, pelety), - návrhy a ovìøení nejvhodnìjších organizaèních forem výroby standardních paliv ze slámy a tepelného využívání slámy v optimálních energetických zaøízeních, - stanovení stupnì interesu spoleènosti na využívání tohoto obnovitelného zdroje domácího pùvodu, který by mìl být vyjádøen % finanèního podílu státu na zavádìní této technologie do komunální energetické politiky. - výbìr pro agroenergetiku vhodných stébelnin a jejich šlechtìní na vysoký výnos. Sláma - hnojivo nebo palivo? Èastou námitkou proti spalování slámy (existuje vùbec nìjaké palivo, proti kterému není nìjaká námitka?) je, že veškerá sláma, která v daném roce na polích narostla, musí pøijít zpátky do pùdy jako hnojivo, protože co z pùdy narostlo, se musí do pùdy vrátit. Jaká je však skuteènost? - Z pùdy se do slámy dostává jen asi 5-6 % sušiny, kterou tvoøí pøijaté nerostné látky - po spálení tvoøící popel (a voda). Hlavní prvky ve slámì - uhlík, kyslík a vodík se do fytomasy slámy dostaly v procesu fotosyntézy ze vzduchu a z vody. Vracíme-li do pùdy popel po spálení, vracíme vìtšinu živin, až na dusík, který uniká ve spalinách. Dusíku je však ve slámì ménì než 1 %. - Po sklizni sklízecími mlátièkami zùstává na poli vìtší nebo menší koøenový systém, vysoké strništì, mezi strništìm drobný propad (to je patrné zejména u øepkové slámy). Napø. øepkové slámy se sklízí z hektaru kolem 3 tun, ale biologický výnos slámy se pohybuje od 7 do 10 tun.ha -1, rozdíl zùstává vždy na poli a zaorává se do pùdy. - Nikdo ze zastáncù energetického využití slámy nepropaguje spálení veškeré slámy, v návrzích odborníkù se 20

Program rozvoje venkova 2014-2020

Program rozvoje venkova 2014-2020 Program rozvoje venkova 2014-2020 investiční opatření Tomáš Medonos Ústav zemědělské ekonomiky a informací PRV ohlédnutí za obdobím 2007-2013 a výhled na období 2014-2020 PRV 2007-2013 základní shrnutí

Více

Program rozvoje venkova ČR ohlédnutí za obdobím 2007-2013 a výhled na období 2014-2020

Program rozvoje venkova ČR ohlédnutí za obdobím 2007-2013 a výhled na období 2014-2020 Program rozvoje venkova ČR ohlédnutí za obdobím 2007-2013 a výhled na období 2014-2020 Ministerstvo zemědělství Národní konference VENKOV 16. 10. 2014 PRV 2007-2013 základní shrnutí Celková alokace 3 670

Více

DOTACE. Ing. Milan Kouřil Mgr. Martin Střelec DAPHNE ČR Institut aplikované ekologie

DOTACE. Ing. Milan Kouřil Mgr. Martin Střelec DAPHNE ČR Institut aplikované ekologie DOTACE Ing. Milan Kouřil Mgr. Martin Střelec DAPHNE ČR Institut aplikované ekologie Co se dnes dozvíte? Přehled využitelných finančních zdrojů Dotace do prvovýroby Dotace do nezemědělských činností Přehled

Více

Společná zemědělská politika Dobrovolná podpora vázaná na produkci

Společná zemědělská politika Dobrovolná podpora vázaná na produkci Společná zemědělská politika Dobrovolná podpora vázaná na produkci Jak již zaznělo v předchozích článcích, od roku 2015 dozná podoba I. pilíře Společné zemědělské politiky, tedy přímých plateb, značných

Více

Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu

Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu 15. listopadu 2012, Agroprogress Trnava Ing. Bohumil BELADA, viceprezident AK ČR Osnova prezentace Strukturální nerovnováha mezi RV a ŽV Potenciál

Více

Fiche č. 10. Podpora malým farmám a zemědělcům na Rakovnicku. 1. Hlavní opatření I.1.1.1. Modernizace zemědělských podniků

Fiche č. 10. Podpora malým farmám a zemědělcům na Rakovnicku. 1. Hlavní opatření I.1.1.1. Modernizace zemědělských podniků Fiche č. 10 Podpora malým farmám a zemědělcům na Rakovnicku 1. I.1.1.1. Modernizace zemědělských podniků III.1.1. Diverzifikace činností nezemědělské povahy 2. Cíl Fiche Cílem Fiche je pomocí zavádění

Více

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy Organickáhnojiva a jejich vliv na bilanci organických látek v půdě Petr Škarpa Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Organická hnojiva

Více

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010 Kontaktní pracoviště FADN CZ ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství

Více

OSA 1 ZLEPŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ

OSA 1 ZLEPŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ OSA 1 ZLEPŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ Osa 1 je zaměřena na podporu konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání v zemědělské výrobě. Finanční alokace

Více

ANALYTICKÉ INFORMACE ZEMĚDĚLSTVÍ V PARDUBICKÉM KRAJI V ROCE 2006

ANALYTICKÉ INFORMACE ZEMĚDĚLSTVÍ V PARDUBICKÉM KRAJI V ROCE 2006 ZEMĚDĚLSTVÍ V PARDUBICKÉM KRAJI V ROCE 26 Výměra zemědělské půdy V roce 26 byla výměra zemědělské půdy v Pardubickém kraji 231,9 tis. ha, z čehož 78,5 % zaujímala orná půda a 21,1 % trvalé travní porosty.

Více

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012 Kontaktní pracoviště FADN CZ ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství

Více

Fiche opatření (dále jen Fiche)

Fiche opatření (dále jen Fiche) Název MAS Region HANÁ, o.s. Fiche opatření (dále jen Fiche) Číslo Fiche Název Fiche 1 Rozvoj zemědělských podniků Přiřazení Fiche k opatření PRV (číslo, název) 4.Hlavní opatření I. Název opatření resp.podopatření:

Více

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných

Více

Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy.

Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy. Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy. Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ Ministerstvo zemědělství,těšnov 17,117 05 PRAHA 1, e-mail: budnakova@mze.cz Základní podkladové materiály:

Více

Společné podmínky opatření LFA

Společné podmínky opatření LFA Společné podmínky opatření LFA Deklarace veškeré zemědělské půdy Dodržovat podmínky Cross-compliance Zákres do Mapy DPB Zemědělský podnikatel každý žadatel musí mít IČO a evidován v Evidenci zemědělského

Více

Reformovaná Společná zemědělská politika od roku 2015. Ministerstvo zemědělství

Reformovaná Společná zemědělská politika od roku 2015. Ministerstvo zemědělství Reformovaná Společná zemědělská politika od roku 2015 Ministerstvo zemědělství Obsah prezentace 1) Reforma v I. pilíři - přímé platby nové prvky od roku 2015 stav legislativních příprav k předpisům ČR

Více

Problematika dotací pro EZ v rámci PRV se zaměřením na změny oproti minulému období

Problematika dotací pro EZ v rámci PRV se zaměřením na změny oproti minulému období Problematika dotací pro EZ v rámci PRV se zaměřením na změny oproti minulému období 2.9. 2015 Ing. David Kuna Ředitel odboru environmentálních podpor PRV Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa

Více

Programový rámec: PRV

Programový rámec: PRV Integrovaná strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Holicko 2014 2020 Programový rámec: PRV Plánovaná alokace pro období 2016(2017) 2023: 11,241 mil Kč (předběžný výpočet dle zadaného vzorce)

Více

PROJEKT BIOPLYNOVÉ STANICE

PROJEKT BIOPLYNOVÉ STANICE PROJEKT BIOPLYNOVÉ STANICE Radek Kazda Příspěvek přináší základní návrh zemědělské bioplynové stanice na zpracování kukuřičné siláže, uvádí její roční provozní bilanci a ekonomické zhodnocení. Klíčová

Více

XIII. R O S T L I N O L É K A Ř S K É D N Y

XIII. R O S T L I N O L É K A Ř S K É D N Y XIII. R O S T L I N O L É K A Ř S K É D N Y Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR 3. listopad 2010, Pardubice BOHATÁ AGRÁRNÍ HISTORIE 1/2 Období první republiky hluboká tradice a výrazné úspěchy ČR leader v

Více

Jednotná žádost 2009 NOVINKY V AEO 2009. SAPS, LFA, Top-Up, NATURA 2000. Změna podmínek poskytnutí dotací

Jednotná žádost 2009 NOVINKY V AEO 2009. SAPS, LFA, Top-Up, NATURA 2000. Změna podmínek poskytnutí dotací Jednotná žádost 2009 SAPS, LFA, Top-Up, NATURA 2000 Změna podmínek poskytnutí dotací NOVINKY V AEO 2009 SAPS Jednotná platba na plochu * rozorání za účelem zúrodnění (obnova trav. porostů) novela zákona

Více

Program rozvoje venkova 2014+ environmentální opatření. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova 2014+ environmentální opatření. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova 2014+ environmentální opatření Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Environmentální opatření PRV Implementována jak prostřednictvím

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ. o odvětví sušených krmiv

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ. o odvětví sušených krmiv CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 19.9.2008 KOM (2008) 570 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ o odvětví sušených krmiv CS CS ZPRÁVA KOMISE RADĚ o odvětví sušených krmiv 1. ÚVOD Podle

Více

Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2008

Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2008 Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha Kontaktní pracoviště FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 28 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství

Více

Dotace v ekologickém zemědělství. Jednotná platba na plochu (SAPS) Agroenvironmentální opatření

Dotace v ekologickém zemědělství. Jednotná platba na plochu (SAPS) Agroenvironmentální opatření Dotace v ekologickém zemědělství Jednotná platba na plochu (SAPS) Agroenvironmentální opatření SAPS jednotná platba na plochu FO nebo PO, vedena v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů

Více

ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH

ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH Ing. Jan Záhorka Červenec 2008 OBSAH ÚVOD... 3 Postavení zemědělství v ekonomice státu... 3 Podíl na tvorbě HDP... 3 Podíl na zaměstnanosti... 3

Více

BULLETIN VÚZE. č. 1/2004. Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky

BULLETIN VÚZE. č. 1/2004. Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky BULLETIN VÚZE č. 1/2004 Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky MODELOVÉ PROPOČTY DOPADŮ JEDNOTLIVÝCH OPATŘENÍ SZP NA EKONOMICKÉ VÝSLEDKY PODNIKŮ HOSPODAŘÍCÍCH V ROZDÍLNÝCH PODMÍNKÁCH Příklady z okresů Pardubického

Více

Nedostatek energetické biomasy

Nedostatek energetické biomasy Nedostatek energetické biomasy Ing.Vlasta Petříková, DrSc. CZ Biom České sdružení pro biomasu Kontakt : vpetrikova@volny.cz Tel. 736 171 353 Obnovitelné zdroje energie (OZE) lze jednoduše rozdělit na :

Více

Brikety a pelety z biomasy v roce 2006

Brikety a pelety z biomasy v roce 2006 Obnovitelné zdroje energie Brikety a pelety z biomasy v roce 2006 Výsledky statistického zjišťování Mezinárodní srovnání srpen 2006 Sekce koncepční Odbor surovinové a energetické politiky Oddělení surovinové

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ Bakalářská práce Oceňování zásob vlastní výroby Valuation of inventories of own production Markéta Běhounková Plzeň 2014 Čestné prohlášení Prohlašuji,

Více

Komentář k návrhu rozpočtu SZIF na rok 2016. 1. Komentář k návrhu rozpočtu v části Společná zemědělská politika

Komentář k návrhu rozpočtu SZIF na rok 2016. 1. Komentář k návrhu rozpočtu v části Společná zemědělská politika Komentář k návrhu rozpočtu SZIF na rok 2016 1. Komentář k návrhu rozpočtu v části Společná zemědělská politika 1.1. Přímé platby Přímé platby v roce 2016 zahrnují Jednotnou platbu na plochu (SAPS), Platbu

Více

Fiche opatření (dále jen Fiche)

Fiche opatření (dále jen Fiche) Název MAS MAS Sdružení Západní Krušnohoří Fiche opatření (dále jen Fiche) Číslo Fiche Název Fiche 1 Modernizace zemědělských podniků Přiřazení Fiche k opatření PRV (číslo, název) 4.Hlavní opatření I. Název

Více

Potenciál zemědělské a lesní biomasy. Ministerstvo zemědělství

Potenciál zemědělské a lesní biomasy. Ministerstvo zemědělství Akční plán pro biomasu v ČR na období 2012-2020 Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě ě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou

Více

Zemědělství v roce 2015. Milan Berka

Zemědělství v roce 2015. Milan Berka Zemědělství v roce 2015 Milan Berka Nařízení vlády 2015 o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády Podmínky navržené v PRV se

Více

Ekologické zemědělství Welfare zvířat

Ekologické zemědělství Welfare zvířat 17.4.2015 Seminář Obhospodařování zemědělské půdy 2015 - Zásady správného obhospodařování zemědělské půdy (13/018/1310b/164/000699) Ekologické zemědělství Welfare zvířat Lada Kozlovská Výzkumný ústav rostlinné

Více

Část B Specifické podmínky pro poskytnutí dotace na základě Programu rozvoje venkova

Část B Specifické podmínky pro poskytnutí dotace na základě Programu rozvoje venkova Část B Specifické podmínky pro poskytnutí dotace na základě Programu rozvoje venkova Opatření I.1.1. Modernizace zemědělských podniků Podopatření I.1.1.1. Modernizace zemědělských podniků 1. Popis podopatření

Více

ZPRÁVY Z MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ

ZPRÁVY Z MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ prosinec 2015 ZPRÁVY Z MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ Co se nám letos povedlo STR. 06 MILIARDY NA KOMODITY STR. 03 VZESTUP ČESKÉHO VÝVOZU STR. 04 PROGRAMY PRO ROK 2016 STR. 05 01 ÚVODNÍ SLOVO MINISTRA: VÁŽENÍ

Více

Pracovní metodika pro privátní poradce v lesnictví. Pěstování a využití biomasy lesních dřevin pro další zpracování a energetické účely

Pracovní metodika pro privátní poradce v lesnictví. Pěstování a využití biomasy lesních dřevin pro další zpracování a energetické účely Pracovní metodika pro privátní poradce v lesnictví Pěstování a využití biomasy lesních dřevin pro další zpracování a energetické účely Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem 2015 Obsah 1

Více

WWW.HOLUB-CONSULTING.DE

WWW.HOLUB-CONSULTING.DE WWW.HOLUB-CONSULTING.DE Kukuřice jako monokultura způsobující ekologické problémy Jako například: půdní erozi díky velkým rozestupům mezi jednotlivými řadami a pozdnímu pokrytí půdy, boj proti plevelu

Více

Fiche opatření (dále jen Fiche)

Fiche opatření (dále jen Fiche) Název MAS MAS Moravský kras o.s. Fiche opatření (dále jen Fiche) Číslo Fiche Název Fiche 6 Příležitost pro místní produkty Přiřazení Fiche k opatření PRV (číslo, název) Hlavní opatření I. Název opatření

Více

Půda a hnojení. Roman Rozsypal

Půda a hnojení. Roman Rozsypal Půda a hnojení Roman Rozsypal Koho živí půda Rostliny - Zvířata - Člověka zatížení cca 0,4 VDJ/ha o.p. Edafon -?! Potřeba sušiny krmiv Zvířata - zatížení přežvýkavci 1 VDJ/ha = potřeba sušiny krmiv cca

Více

Zemědělská politika a její dopady. Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš

Zemědělská politika a její dopady. Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš Zemědělská politika a její dopady Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš Osnova prezentace Situace v zemědělské výrobě ČR Reforma SZP Aktuální stav českého zem. Po vstupu do EÚ v r 2004 díky dotacím

Více

VÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ

VÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ 26. 7. VÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ Informace o očekávané sklizni polních plodin zveřejňuje Český statistický úřad každoročně v první polovině července. Podkladem pro výpočet jsou osevní

Více

Fiche opatření (dále jen Fiche)

Fiche opatření (dále jen Fiche) Název MAS MAS -Region Pošembeří o.p.s. Fiche opatření (dále jen Fiche) Číslo Fiche Název Fiche 5 Zemědělci (zemědělství) důležitá součást našeho regionu Přiřazení Fiche k opatření PRV (číslo, název) 4.Hlavní

Více

Datum: 5.3.2015 v 9-11 hod. v A-27 Inovovaný předmět: Pěstování okopanin a olejnin

Datum: 5.3.2015 v 9-11 hod. v A-27 Inovovaný předmět: Pěstování okopanin a olejnin Přednáška: Ing. Milan Čížek, Ph.D. Hlavní směry a ekonomická rentabilita pěstování brambor. Možnosti využití brambor a topinamburu pro obnovitelné zdroje energie Datum: 5.3.2015 v 9-11 hod. v A-27 Inovovaný

Více

VY_32_INOVACE_12_ENERGETICKE PLODINY

VY_32_INOVACE_12_ENERGETICKE PLODINY Kód materiálu: Název materiálu: VY_32_INOVACE_12_ENERGETICKE PLODINY Energetické plodiny Předmět: Zeměpis Ročník: 8. Časová dotace: 45 minut Datum ověření: 10. 1. 2013 Jméno autora: Klíčová slova: Výchovné

Více

Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha Ruzyně

Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha Ruzyně Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha Ruzyně Normativy spotřeby nafty v rámci jednotlivých pracovních operací a činností spojených s chovem hospodářských zvířat v České republice Objednací list

Více

SZIF informuje o vývoji cen jednotlivých komodit za první pololetí letošního roku

SZIF informuje o vývoji cen jednotlivých komodit za první pololetí letošního roku SZIF informuje o vývoji cen jednotlivých komodit za první pololetí letošního roku Praha 1.8. 2011 - Jedna z důležitých činností, kterou SZIF zajišťuje, a která vyplývá z Evropské legislativy, je zpracování

Více

Program rozvoje venkova opatření pro lesní hospodářství. Vybraná opatření z OSY I

Program rozvoje venkova opatření pro lesní hospodářství. Vybraná opatření z OSY I Program rozvoje venkova opatření pro lesní hospodářství OSA I Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví OSA II Zlepšování životního prostředí a krajiny Vybraná opatření z OSY I I.1.1 MODERNIZACE

Více

Krize a konkurenceschopnost. Ing. Jaroslav Humpál

Krize a konkurenceschopnost. Ing. Jaroslav Humpál Krize a konkurenceschopnost Ing. Jaroslav Humpál Osnova presentace Mezinárodní ekonomická situace Prognózy produkce a cen signály trhu Ekonomické výsledky EU 27 porovnání Sektorové porovnání mléko, prasata,

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905}

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905} CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.5.2008 KOM(2008) 307 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905} CS CS ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU

Více

Zemědělské dotace přehled. RNDr. Jan Dovrtěl, CSc.

Zemědělské dotace přehled. RNDr. Jan Dovrtěl, CSc. Zemědělské dotace přehled RNDr. Jan Dovrtěl, CSc. Podpora zemědělství v rozšířené Evropě Podpora zemědělství v období 2007-2013 Přímé platby (SAPS) + doplňkové přímé platby (TOP-UP) Plán rozvoje venkova

Více

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2006

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2006 NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2006 F. Zpráva o hospodaření dalších složek veřejných rozpočtů a o fondech organizačních složek státu I. Závěrečné účty státních fondů II. III. IV.

Více

Změny opatření IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie METODIKA PRO TVORBU FICHÍ A SPECIFICKÉ PODMÍNKY OPATŘENÍ IV.1.2

Změny opatření IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie METODIKA PRO TVORBU FICHÍ A SPECIFICKÉ PODMÍNKY OPATŘENÍ IV.1.2 Změny opatření IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie METODIKA PRO TVORBU FICHÍ A SPECIFICKÉ PODMÍNKY OPATŘENÍ IV.1.2 Prostřednictvím osy IV. Leader budou realizovány následující opatření os I III:

Více

PRAVIDLA, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova na období 2014 2020 (dále jen Pravidla )

PRAVIDLA, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova na období 2014 2020 (dále jen Pravidla ) Ministerstvo zemědělství 23932/2016-MZE-14112 PRAVIDLA, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova na období 2014 2020 (dále jen Pravidla ) Specifické podmínky

Více

Změny v nitrátovésměrnici

Změny v nitrátovésměrnici 06.02.2015 Změny v nitrátovésměrnici Jan Klír Výzkumný ústav rostlinnévýroby, v.v.i. Praha -Ruzyně Tel.: 603 520 684 E-mail: klir@vurv.cz Web: www.vurv.cz Nitrátovásměrnice Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně

Více

Nitrátová směrnice. v roce 2012. Novinky v nitrátové směrnici

Nitrátová směrnice. v roce 2012. Novinky v nitrátové směrnici Nitrátová směrnice v roce 2012 Novinky v nitrátové směrnici 110 100 90 80 (v kg č.ž. na 1 ha využité z.p. podle ČSÚ: cca 3,5 mil. ha v roce 2011) Minerální hnojiva N P2O5 K2O 70 60 50 40 30 Statková hnojiva

Více

79 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 11. dubna 2007 o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření

79 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 11. dubna 2007 o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření Upozornění: Tento text vytvořený Ministerstvem zemědělství je neoficiálním zněním nařízení vlády. Jedná se pouze o dokument informativního a pracovního charakteru a Ministerstvo zemědělství nepřebírá odpovědnost

Více

Fiche opatření (dále jen Fiche)

Fiche opatření (dále jen Fiche) Název MAS MAS Labské skály Fiche opatření (dále jen Fiche) Číslo Fiche Název Fiche 5 Zemědělství Přiřazení Fiche k opatření PRV (číslo, název) 4.Hlavní opatření I. Název opatření resp.podopatření: Modernizace

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2014 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 124 Rozeslána dne 18. prosince 2014 Cena Kč 83, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2014 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 124 Rozeslána dne 18. prosince 2014 Cena Kč 83, O B S A H : Ročník 2014 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 124 Rozeslána dne 18. prosince 2014 Cena Kč 83, O B S A H : 307. Nařízení vlády o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

OSA I. Opatření I.1.1 Modernizace zemědělských podniků

OSA I. Opatření I.1.1 Modernizace zemědělských podniků OSA I Podopatření I.1.1.1 Opatření I.1.1 Modernizace zemědělských podniků Podopatření I.1.1.1. Modernizace zemědělských podniků Popis podopatření Dotace je zaměřena na investice do zemědělských staveb

Více

Jednotná žádost 2012

Jednotná žádost 2012 Jednotná žádost 2012 HARMONOGRAM 2012 16.dubna - spuštění tvorby předtisků a jejich distribuce žadatelům - příjem Jednotných žádostí 15.května - konec řádného termínu pro příjem Jednotných žádostí + 25

Více

Metodika k provádění nařízení vlády č. 79/2007 Sb.,

Metodika k provádění nařízení vlády č. 79/2007 Sb., Metodika k provádění nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění novely nařízení vlády schválené dne 26. března 2008 OBSAH 1. ÚVOD... 5 2. SHRNUTÍ ZMĚN

Více

iva a výroba krmiv v chovu masného skotu

iva a výroba krmiv v chovu masného skotu Management, welfare,, ekonomika,výživa iva a výroba krmiv v chovu masného skotu ODBORNÝ SEMINÁŘ v rámci projektu Společná zemědělská politika v chovu masného skotu s ohledem na bezpečnost potravin a welfare

Více

II. Metodické vysvětlivky

II. Metodické vysvětlivky II. Metodické vysvětlivky Referenční období pro Strukturální šetření v zemědělství 2013 u ukazatelů stavového charakteru bylo vztaženo k datu 30. 9. 2013. Veličiny týkající se využití pracovní síly v zemědělství

Více

Příprava změn v nitrátové směrnici od roku 2016

Příprava změn v nitrátové směrnici od roku 2016 10.12.2015 Příprava změn v nitrátové směrnici od roku 2016 Jan Klír Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Tel.: 603 520 684 E-mail: klir@vurv.cz Web: www.vurv.cz Nitrátovásměrnice Směrnice

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUT OF NÁVRH FINANCOVÁNÍ INVESTICE SPOLEČNOSTI ZÁMORAVÍ, A.S Z FONDŮ EVROPSKÉ

Více

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR PŮDA A OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU V EKONOMICKÝCH SOUVISLOSTECH PŮDA JAKO VÝROBNÍ PROSTŘEDEK JEDINEČNÝ EKOSYSTÉM 13. dubna 2010, Praha ZEMĚDĚLSKÝ

Více

Kritéria udržitelné produkce biomasy

Kritéria udržitelné produkce biomasy Kritéria udržitelné produkce biomasy Ing. Soňa Hykyšová 26.11.2013, ČZU Praha Konference BIOMASA & ENERGETIKA 2013 TÜV SÜD Czech: 26/11/2013 Konference BIOMASA & ENERGETIKA 2013 Snímek 1 TÜV SÜD v číslech:

Více

Finanční a servisní organizace

Finanční a servisní organizace Finanční a servisní organizace pro české zemědělce a venkov PGRLF OD SVÉHO ZALOŽENÍ PODPOŘIL POSKYTL 161 mld. 77 tisíc ha 24 mld. 34 mld. 4 mld. 921 mil. úvěry nakoupená půda podpora úroků vystavené záruky

Více

Význam zem lství pro kulturní krajinu v Krušných horách 1 P dní fond regionu Severozápad Tab.1 P ehled úhrnných hodnot druh pozemk R v ha

Význam zem lství pro kulturní krajinu v Krušných horách 1 P dní fond regionu Severozápad Tab.1 P ehled úhrnných hodnot druh pozemk R v ha Význam zemědělství pro kulturní krajinu v Krušných horách Zpracovala: Ing. Helena Součková, CSc. UJEP Ústí nad Labem 1 Půdní fond regionu Severozápad Budeme-li se zamýšlet nad kulturní krajinou a sledovat

Více

262/2012 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY

262/2012 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY Systém ASPI - stav k 29.7.2012 do částky 89/2012 Sb. a 37/2012 Sb.m.s. Obsah a text 262/2012 Sb. - stav k 31.12.2015 262/2012 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 4. července 2012 o stanovení zranitelných oblastí

Více

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Obsah tématu: 1) Hlavní cíl rostlinné výroby 2) Rozdělení kulturních rostlin dle vlastností sklízených produktů s přihlédnutím k postupům při jejich

Více

SZP 23.10.2014. Větrný Jeníkov. Bohumil Belada

SZP 23.10.2014. Větrný Jeníkov. Bohumil Belada SZP 23.10.2014 Větrný Jeníkov Bohumil Belada Základní platba ČR - 130 euro / ha = 3.510 Kč / ha Nad 150 tis. euro na IČO za rok podléhá 5% degresi, Do 1.150 ha žádné snížení, nad tuto výměru snížení na

Více

Vývoj reformy SZP 2014-2020

Vývoj reformy SZP 2014-2020 Vývoj reformy SZP 2014-2020 10. května 2012, Větrný Jeníkov Ing. Bohumil BELADA, viceprezident AK ČR Osnova prezentace Reforma SZP Současný stav dotací do skotu Odhad vývoje dotací v období 2014-2020 Aktuální

Více

RENARDS OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE 21. 4. 2016

RENARDS OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE 21. 4. 2016 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE 21. 4. 2016 Přehled dotací do oblasti OZE napříč dotačními tituly Rezidenční nemovitosti ZÚ Zateplení rodinných domů, OZE IROP Zateplení bytových domů + OZE OPŽP Kotlíkové dotace

Více

M A S R e g i o n H A N Á

M A S R e g i o n H A N Á M A S R e g i o n H A N Á vyhlašuje 3. VÝZVU k předkládání projektů V souladu se strategií Strategický plán LEADER Region HANÁ a v souladu s pravidly Programu rozvoje venkova, osa IV LEADER 1. Identifikace

Více

MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ROSTLIN Z VÝSYPEK K PRODUKCI BIOPLYNU. Ing. Jaime O. MUŇOZ JANS, Ph.D. Výzkumný pracovník, VÚRV-Chomutov

MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ROSTLIN Z VÝSYPEK K PRODUKCI BIOPLYNU. Ing. Jaime O. MUŇOZ JANS, Ph.D. Výzkumný pracovník, VÚRV-Chomutov MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ROSTLIN Z VÝSYPEK K PRODUKCI BIOPLYNU Ing. Jaime O. MUŇOZ JANS, Ph.D. Výzkumný pracovník, VÚRV-Chomutov ANALÝZA DEFINICE TYPU A KVALITY SUROVINY MOŽNOST ZAŘAZENÍ VEDLEJŠÍCH

Více

Platné znění od 1.11.2009. 274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství. ze dne 12. listopadu 1998 ČÁST PRVNÍ SKLADOVÁNÍ HNOJIV

Platné znění od 1.11.2009. 274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství. ze dne 12. listopadu 1998 ČÁST PRVNÍ SKLADOVÁNÍ HNOJIV Změna: vyhláškou č. 476/2000 Sb. Změna: vyhláškou č. 473/2002 Sb. Změna: vyhláškou č. 399/2004 Sb. Změna: vyhláškou č. 91/2007 Sb. Změna: vyhláškou č. 353/2009 Sb. Platné znění od 1.11.2009 274/1998 Sb.

Více

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Ing. Andrea Hrabalová, konzultant ČTPEZ Ing. Hana Šejnohová, Ph.D., ÚZEI 2. září 2015, konference Biosummit, Praha Vývoj ekologického zemědělství

Více

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy Výstup projektu Enviprofese č.

Více

INFORMACE O 2. KOLE PŘÍJMU ŽÁDOSTÍ

INFORMACE O 2. KOLE PŘÍJMU ŽÁDOSTÍ INFORMACE O 2. KOLE PŘÍJMU ŽÁDOSTÍ V Praze dne 12. ledna 2016 V první polovině května 2016 proběhne druhé kolo příjmu žádostí na projektová opatření Programu rozvoje venkova ČR na období 2014-2020. Pravidla

Více

Program rozvoje venkova. Ing. Vlastimil Zedek Biomasa, bioplyn a energetika, 9.-10. 12. 2014, Třebíč

Program rozvoje venkova. Ing. Vlastimil Zedek Biomasa, bioplyn a energetika, 9.-10. 12. 2014, Třebíč Program rozvoje venkova Ing. Vlastimil Zedek Biomasa, bioplyn a energetika, 9.-10. 12. 2014, Třebíč Program rozvoje venkova (PRV) Program rozvoje venkova České republiky je nástrojem pro získání finanční

Více

O R G A N I Z A C E M A T U R I T

O R G A N I Z A C E M A T U R I T O R G A N I Z A C E M A T U R I T PRO ŠKOLNÍ ROK 2015/2016 PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY TÉMATA Povinné zkoušky profilové části (pro jednotlivé obory) A G R O P O D N I K Á N Í (denní studium) zaměření

Více

Závěrečný účet. Státního zemědělského intervenčního fondu

Závěrečný účet. Státního zemědělského intervenčního fondu 2. Závěrečný účet Státního zemědělského intervenčního fondu 4 Státní zemědělský intervenční fond Č.j.: SZIF/2009/0110016 Závěrečný účet Státního zemědělského intervenčního fondu za rok 2008 Obsah: 1. Přehled

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013 VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013 Osecká zemědělská a obchodní společnost a.s. 338 21 Osek u Rokycan 400 DIČ CZ25211943 V Oseku u Rokycan dne 6. března 2014. Obsah výroční zprávy: Základní údaje o firmě Informace

Více

Fiche opatření (dále jen Fiche)

Fiche opatření (dále jen Fiche) Název MAS Český Západ - Místní partnerství Fiche opatření (dále jen Fiche) Číslo Fiche Název Fiche 8 Podpora rozvoje drobného podnikání Přiřazení Fiche k opatření PRV (číslo, název) 4.Hlavní opatření III.

Více

Ministerstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s.

Ministerstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s. ZDROJE INFORMACÍ, ZPRACOVATELÉ PODKLADŮ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Ministerstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s. Odbor živočišných

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

NÁKLADY A VÝNOSY VYBRANÝCH ROSTLINNÝCH A ŽIVOČIŠNÝCH VÝROBKŮ (konečné výsledky)

NÁKLADY A VÝNOSY VYBRANÝCH ROSTLINNÝCH A ŽIVOČIŠNÝCH VÝROBKŮ (konečné výsledky) 2011 NÁKLADY A VÝNOSY VYBRANÝCH ROSTLINNÝCH A ŽIVOČIŠNÝCH VÝROBKŮ (konečné výsledky) Tabulková část Tab. A1/01 Tab. A1/02 Tab. A1/03 Tab. A1/04 Tab. A1/05 Tab. A1/06 Tab. A1/07 Tab. A1/08 Tab. A1/09 Tab.

Více

Zemědělská politika a OZE. RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství

Zemědělská politika a OZE. RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství Zemědělská politika a OZE RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství Akční plán pro biomasu v ČR na období 2012-2020 Schválený vládou ČR dne 12. 9. 2012 APB analyzuje využití biomasy v ČR pro energetické

Více

AGRITECH SCIENCE, 10 POSTUPY UCHOVÁNÍ ÚRODNOSTI PŮDY VE VÝROBNĚ NEPŘÍZNIVÝCH PODMÍNKÁCH

AGRITECH SCIENCE, 10 POSTUPY UCHOVÁNÍ ÚRODNOSTI PŮDY VE VÝROBNĚ NEPŘÍZNIVÝCH PODMÍNKÁCH POSTUPY UCHOVÁNÍ ÚRODNOSTI PŮDY VE VÝROBNĚ NEPŘÍZNIVÝCH PODMÍNKÁCH ROUTES CARE OF SOIL IN MOUNTAIN AND PIEDMONT REGIONS V. Mayer,D. Andert Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha Abstract In the

Více

č. 79/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 11. dubna 2007 o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření

č. 79/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 11. dubna 2007 o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření Ve znění: č. 79/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 11. dubna 2007 o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření Předpis č. K datu Poznámka 114/2008 Sb. (k 15.4.2008) mění celkem 49 novelizačních bodů;

Více

Dotační zpravodaj. č. 4/2015

Dotační zpravodaj. č. 4/2015 Dotační zpravodaj č. 4/2015 Aktuální informace o dění ve světě dotací z fondů EU Krajská hospodářská komora Karlovarského kraje nám. Krále Jiřího z Poděbrad 478/33, 350 02 Cheb, Tel: 354 426 140 IČO: 48

Více

MODERNÍ METODY LIKVIDACE PRASEČÍ KEJDY

MODERNÍ METODY LIKVIDACE PRASEČÍ KEJDY MODERNÍ METODY LIKVIDACE PRASEČÍ KEJDY Nápravník, J., Ditl, P. ČVUT v Praze 1. Dopady produkce a likvidace prasečí kejdy na znečištění životního prostředí Vývoj stavu půdního fondu lze obecně charakterizovat

Více

Zemědělská politika EU. Naše půda, naše potraviny, naše budoucnost

Zemědělská politika EU. Naše půda, naše potraviny, naše budoucnost Zemědělská politika EU Naše půda, naše potraviny, naše budoucnost CS Od svého vzniku před více než 50 lety se společná zemědělská politika (SZP) neustále vyvíjela, aby se přizpůsobila měnícím se hospodářským,

Více

Metodická příručka k novým podmínkám poskytování přímých plateb v roce 2016 v České republice

Metodická příručka k novým podmínkám poskytování přímých plateb v roce 2016 v České republice Metodická příručka k novým podmínkám poskytování přímých plateb v roce 2016 v České republice 1 Obsah ČÁST I) Metodická příručka k novým podmínkám poskytování přímých plateb v roce 2016 v ČR... 1 I. a)

Více

S T A V A P E R S P E K T I V Y Č E S K É H O Z E M Ě D Ě L S T V Í

S T A V A P E R S P E K T I V Y Č E S K É H O Z E M Ě D Ě L S T V Í S T A V A P E R S P E K T I V Y Č E S K É H O Z E M Ě D Ě L S T V Í 24. listopad 2010 Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR CÍLE SETKÁNÍ V LUCERNĚ 23. 11. 2010 - účast široké zemědělské a potravinářské veřejnosti

Více

Návrh dotačních podmínek pro ekologické zemědělství na rozpočtové období od roku 2015

Návrh dotačních podmínek pro ekologické zemědělství na rozpočtové období od roku 2015 Návrh dotačních podmínek pro ekologické zemědělství na rozpočtové období od roku 2015 Odbor environmentální a ekologického zemědělství Ing. Jan Gallas Ministerstvo zemědělství 15. října 2013 Obecná východiska

Více