Souhrnná zpráva 2009

Transkript

1 Souhrnná zpráva 2009

2 Vydalo Ministerstvo zemědělství Těšnov 17, Praha info@mze.cz ISBN Vyrobil: MS Polygrafie s.r.o.

3 Souhrnná zpráva 2009

4 souhrnná zpráva 2009

5 souhrnná zpráva 2009 Úvodní slovo Vážení přátelé, rok 2009 nebyl jednoduchý pro žádného podnikatele, a tedy ani pro zemědělce. V České republice, stejně jako v Evropské unii a vlastně na celém světě, se plně projevila hospodářská recese. Z hlediska ekonomického růstu byla situace nejhorší od roku Hrubý domácí produkt poklesl, stoupla nezaměstnanost. S těžkostmi bojovaly všechny sektory. Nepříznivé okolnosti se promítly i do zemědělství, které se podílelo na celkové tvorbě hrubého domácího produktu 1,65 %, zatímco v roce 2008 to bylo 1,93%. Ani vývoj cen zemědělských výrobků nebyl dobrý. Ve srovnání s předešlým rokem poklesly o 24,8 %. To je nejhorší bilance od roku V roce 2009 se nadále projevovaly některé nepříznivé trendy z minulých let. Klesaly stavy chovného skotu a hlavně prasat. Produkce vajec byla ve srovnání s předešlým rokem také nižší. Trh s mlékem poklesl, české mlékárny ho nakupovaly méně. Přetlak nabídky na evropském trhu vedl ke ztížení podmínek pro odbyt tuzemských mlékárenských výrobků na domácím i zahraničním trhu. Agrární zahraniční obchod stagnoval. Poprvé od vstupu do Evropské unie zaznamenala Česká republika meziroční pokles hodnoty vývozu, zatímco dovoz vzrostl. Oživení, které registrujeme v poslední době, ale ukazuje, že největším problémem roku 2009 byla právě ekonomická recese. Příští rok tak s největší pravděpodobností budeme číst pozitivnější čísla a statistické údaje a já budu moci psát pozitivnější úvodník. Jsou ale i čísla, která vyznívají dobře i za rok Statistiky například potvrzují, že stále více Čechů se zajímá o ekologické zemědělství a biopotraviny. V roce 2009 vzrostla výměra ekologicky obhospodařovaných ploch. Také přibylo zemědělců, kteří se rozhodli, že se budou o svá pole starat ekologicky. Cílem vlády, ministerstva i cílem mým je udržet a rozvíjet moderní a konkurenceschopné zemědělství, zdravé životní prostředí a sebevědomý venkov. Proto Ministerstvo zemědělství podpořilo stovky výzkumných a vývojových projektů. Vzdělávacími akcemi, které zorganizovalo a zaplatilo ministerstvo, prošlo téměř dvacet tisíc lidí. Oproti roku 2008 tak jejich počet stoupl skoro o pět tisíc. Pozitivní a negativní trendy se budou v zemědělství vždy prolínat. Jinak to v oboru, který je závislý na mezinárodní situaci, obchodu i na rozmarech počasí, ani není možné. Důležité je, aby se český zemědělec mohl plně věnovat péči o pole, zvířata, rybníky a lesy, produkovat potraviny i veřejné statky. Pomáhat mu v tom je pravým posláním vedení resortu. Myšlenka možnosti ovlivňovat ceny, situaci na trhu a celkovou ekonomickou kondici státu je ale téměř stejně iluzorní, jako schopnosti ovlivnit počasí. Zbývající prostor například odstraňování zbytečné byrokratické zátěže, propagace výrobků českých zemědělců nebo důrazu na správné hospodaření, a tím ochranu půdy i krajiny, ale dává přeci jen dost účinných nástrojů k tomu, aby se v příštích letech české zemědělství mohlo dívat na rok 2009 jen jako na přechodný výkyv, příležitost nabrat dech a naplno se rozjet. Ing. Ivan Fuksa ministr zemědělství 3

6 Zemědělství 2009 Zemědělství 2009

7 Zemědělství 2009 Souhrn ke zprávě o stavu zemědělství ČR Národní hospodářství ČR a pozice agrárního sektoru V roce 2009 postihla ČR hospodářská recese a tento rok byl z hlediska ekonomického růstu nejhorší od roku HDP v průběhu roku poklesl a meziroční pokles ve stálých cenách činil 4,2 %, po očištění o sezonní vlivy činil 4,1 %. Pokles HDP v ČR přibližně odpovídal průměrnému poklesu v EU 27 i v eurozóně (16 států). Obecná míra nezaměstnanosti se v roce 2009 zvýšila na 6,7 % a byla o 2,3 p. b. vyšší než v roce Průměrná míra nezaměstnanosti přesto zůstává v ČR nižší než průměr všech členských států EU (8,9 %), i států eurozóny (9,4 %). Odvětví zemědělství se podle statistiky národních účtů podílelo v roce 2009 na celkové tvorbě HPH v základních b. c. 1,65 %, což představuje meziroční pokles o 0,28 p. b. V případě potravinářského průmyslu došlo ke zvýšení tohoto podílu o 0,19 p. b. na 2,72 %. Vývoj cen zemědělských výrobců byl v roce 2009 velmi nepříznivý. Meziroční pokles činil v průměru 24,8 %, což představuje největší pokles zaznamenaný od roku V odvětví zemědělství, lesnictví a rybolovu došlo v roce 2009 k meziročnímu poklesu počtu zaměstnanců o 5,1 %. Současně však došlo k mírnému nárůstu podílu zaměstnanců odvětví na celkovém počtu zaměstnanců, což bylo způsobeno výraznějším snížením celkového počtu zaměstnanců (-5,9 %). Zemědělství je nadále charakterizováno mzdovou disparitou a zaostává v úrovni průměrných mezd za průměrem ČR (v roce 2009 pokles na úroveň 73,1 %). Růst nominální mzdy v zemědělství na přepočtené pracovníky činil 0,2 % a byl o 3,8 p. b. nižší než průměr celkového růstu mezd v ČR. Vzhledem ke skutečnosti, že růst nominální mzdy v zemědělství byl nižší než míra inflace, došlo zde k poklesu reálné mzdy. Podíl zemědělství na výdajích státního rozpočtu se v roce 2009 zvýšil o 0,5 p. b. na 4,3 %. Výdaje státu do odvětví zemědělství vzrostly meziročně o 22,1 %. Podpory agrárního sektoru a venkova Podpory v rámci politiky rozvoje venkova Program rozvoje venkova (PRV) na období umožňuje čerpání prostředků pro zemědělství a venkov z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Celková částka přidělených prostředků z EAFRD je přibližně 2,8 mld., což spolu s příspěvkem ze státního rozpočtu ČR představuje na celé sedmileté období částku zhruba 3,6 mld.. Cílem PRV je zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření, ochrana přírody a rozvoj kvality života na venkově. Financování projektů z OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (programovací období ) bylo ukončeno k Za celé programovací období byly poskytnuty příjemcům prostředky v celkové výši 5,406 mld. Kč. Přijaté prostředky z rozpočtu EU, respektive z účtu Národního fondu činily za celé programové období 3,381 mld. Kč. Pozice odvětví zemědělství v rámci národního hospodářství ČR Pramen: ČSÚ, MF Poznámka: Odvětví zemědělství včetně nezemědělské činnosti zem. podniků, myslivosti a související činnosti HPH = Hrubá přidaná hodnota, NH = Národní hospodářství b.c. = běžné ceny 5

8 Zemědělství 2009 Operační program rybářství Stanovená opatření v rámci prioritních os Operačního programu rybářství (OP Rybářství) jsou určena k posílení konkurenceschopnosti, udržení stávající produkce ryb a zachování současné úrovně zaměstnanosti v odvětví rybářství. OP Rybářství byl pro ČR vypracován na základě nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 o Evropském rybářském fondu (EFF) a nařízení Komise (ES) č. 498/2007, kterým se stanovují prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 o EFF a byl schválen EK Cílem OP Rybářství je vymezit oblasti dotací odvětví rybářství v ČR tak, aby opatření realizovaná podle nařízení o EFF přispěla k dosažení obecných cílů stanovených v čl. 33 Smlouvy o Evropském společenství a cílů definovaných jako součást Společné rybářské politiky (SRP). Přímé platby Přímé platby jsou v ČR poskytovány na hektar obhospodařované zemědělské půdy evidované v rámci LPIS ze zdrojů EU v systému SAPS (zjednodušený systém plateb plně oddělených od produkce). V roce 2008 dosáhla v ČR výše těchto plateb 50% a v roce % úrovně plateb stanovené v přístupové smlouvě pro rok Úroveň přímých plateb v ČR v roce 2013 bude představovat méně než 80% úroveň zemí EU 15. Od roku 2006 je součástí přímých plateb oddělená platba za cukr, od roku 2007 podpora zpracování energetických plodin a od roku 2008 oddělená platba na rajčata. Žádostí na podporu pro zpracování energetických plodin byly v roce 2009 přijímány naposledy. Od následujícího roku se tato podpora již neposkytuje. Na tyto platby se nevztahuje systém postupného zvyšování (tzv. phasing in). Pro většinu podporovaných komodit v ČR bylo stanoveno dorovnání do výše sazby přímých plateb zemí EU 15 takto: v roce 2008 do 80 % (zdroje: 50 % EU, 30 % ČR) a v roce 2009 do 90 % (zdroje: 60 % EU, 30 % ČR). Vedle přímých plateb existují rovněž podpory vybraných komodit, schválené EU jako národní podpory (state aid), financované ze zdrojů ČR. Tyto podpory se poskytují podle tzv. Zásad, vydávaných na základě 2 a 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství. Od je poskytování přímých plateb, některých podpor z osy II PRV a některých podpor společné organizace trhu s vínem podmíněno dodržováním vybraných právních předpisů v rámci systému Kontroly podmíněnosti (cross-compliance). Podpory tržních cen v rámci SOT Podpory tržních cen se týkají podpor cen výrobců (formou subvencovaného vývozu, podpory soukromého skladování a jiných cenových podpor) a podpor cen spotřebitelů. V roce 2009 došlo k meziročnímu nárůstu výdajů na podpory cen poskytovaných z EU o 15 %. Celková výše subvencí na vývoz zemědělských a potravinářských výrobků v roce 2009 prostřednictvím SZIF v rámci SOT činila 163,7 mil. Kč, z toho výše subvencí na vývoz nezpracovaných výrobků dosáhla 148,5 mil. Kč a subvencí na vývoz zpracovaných výrobků 15,3 mil. Kč. Subvence na vývoz tzv. nezpracovaných výrobků se v roce 2009 podílely na celkové výši podpory českého agrárního exportu u cukru a mléka 42,8 %, zpracovaných výrobků 9,3 % a skotu 3,7 %. Zemědělství a rozvoj venkova K 1. lednu 2009 existovalo v České republice obcí, stejně jako v roce Prostřednictvím fondů EU a národních prostředků je podporována modernizace, inovace a rozvoj zemědělství a podnikatelského prostředí na venkově s růstem přidané hodnoty lidské práce. Budování místních partnerství a zapojování veřejnosti do aktivit na lokální i centrální úrovni podporuje Celostátní síť pro venkov, která je zřízena Ministerstvem zemědělství. Její činnost byla zahájena v listopadu 2008 a jejím hlavním cílem je spojování aktérů působících v oblasti venkova a zemědělství. V roce 2009 bylo zaregistrováno 43 projektů Celostátní sítě pro venkov v celkové hodnotě tis. Kč. Zemědělství, životní prostředí a ochrana zvířat Vztah zemědělství a životního prostředí byl ovlivněn nejen opatřeními zemědělské politiky, ale také především hospodářskou krizí. Meziročně výrazně poklesla spotřeba průmyslových hnojiv. Mírný pokles také zaznamenala spotřeba přípravků na ochranu rostlin a o téměř 9 % poklesla spotřeba energie. Zemědělství vykázalo nižší emise amoniaku jako důsledek dalšího snižování stavů hospodářských zvířat. Ochrana zvířat proti týrání je oblastí, která je realizována na základě zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (dále zákon OZT). Zákon OZT stanovuje tyto hlavní orgány ochrany zvířat: MZe, ÚKOZ a KVS spolu se SVS ČR. V souladu s právními předpisy bylo v roce 2009 v rámci dozoru nad ochranou zvířat a péčí o jejich pohodu provedeno celkem kontrol, při 880 kontrolách byla zjištěna nevyhovující péče, která se týkala zvířat. Podle informací Ministerstva spravedlnosti bylo podle 203 trestního zákona za týrání zvířat v roce 2009 stíháno 29 a odsouzeno 19 osob. Rekapitulace výdajů do agrokomplexu ČR podle hlavních směrů podpor (mil. Kč) Podpory (mil. Kč) ) ČR EU celkem ČR EU celkem Přímé platby 2) HRDP OP Zemědělství PRV OP Rybářství Ostatní národní podpory Organizace trhu (SOT) Celkem Pramen: podklady MZe; SZIF; PGRLF a další instituce Poznámky: 1) Předpoklad k ) Přímé platby EU, Top-Up a komoditní podpory 6

9 Zemědělství 2009 Velikostní struktura zemědělských podniků v ČR je velmi různorodá a vykazuje významné rozdíly mezi PPO a PFO. Podniky s výměrou do 10 ha bez rozlišení právní formy představovaly 65,7 % celkového počtu zemědělských podniků a připadala na ně 2,2 % celkové výměry z. p. Podniky s výměrou nad 500 ha představovaly sice pouze 3,8 % celkového počtu podniků, ale obhospodařovaly 71,2 % celkové výměry z. p. Celkový počet podnikatelských subjektů vyrábějících potravinářské výrobky a nápoje podle registru ČSÚ v roce 2009 opět vzrostl. Dosáhl tak počtu subjektů (meziroční nárůst o firem). Rozšíření podnikatelské základny zpracovatelů agrárních surovin bylo spojeno s další vlnou oživení v oblasti regionální produkce, což se projevilo zejména u podniků fyzických osob. Trvale se také rozrůstá počet firem se zahraniční majetkovou účastí. Věda, výzkum, vzdělávání a poradenství Podnikatelská struktura zemědělství a zpracovatelů agrárních surovin Koncem roku 2009 bylo v zemědělském registru ČSÚ evidováno více než 47 tis. subjektů - zemědělských jednotek. Více než 1,5 tis. zemědělských podniků (3,3 % z celkového počtu) bylo zaměřeno výhradně na živočišnou výrobu (neobhospodařovaly žádnou zemědělskou půdu). Převážnou část z nich (85,3 %) tvoří PFO. Zbývající část podniků hospodařících bez půdy připadající na PPO představují převážně obchodní společnosti. V roce 2009 se výzkumnou činností v oblasti zemědělství, potravinářství, vodního a lesního hospodářství a problematiky rozvoje venkova, která spočívá především v řešení projektů výzkumu, vývoje a inovací (dále jen projekty ) a výzkumných záměrů, zabývalo 7 veřejných výzkumných institucí a 2 státní příspěvkové organizace, které byly zřízeny MZe. Na rezortním výzkumu, vývoji a inovacích se dále podílelo kromě uvedených organizací také 13 větších soukromých výzkumných ústavů, veřejné výzkumné instituce zřízené jiným rezortem, výzkumná pracoviště univerzit a vysokých škol, řada dalších menších výzkumných ústavů, organizací a institucí a soukromých podnikatelských subjektů. V roce 2009 bylo Ministerstvem zemědělství podpořeno 284 projektů v rámci čtyř programů výzkumu a vývoje v celkovém objemu 431,3 mil. Kč účelových prostředků. Institucionální prostředky byly v roce 2009 poskytnuty na řešení 9 výzkumných záměrů, z nichž 7 bylo nově zahájeno. Institucionální podpora na rok 2009 dosáhla 477,0 mil. Kč. V oblasti mezinárodní spolupráce pokračovalo v roce 2009 řešení pro- Podnikatelská struktura zemědělství v letech 2008 a 2009 Pramen: Zemědělský registr 7

10 Zemědělství 2009 jektů v rámci mezinárodních programů výzkumu a vývoje, jmenovitě v 6. a 7. Rámcovém programu EU a dalších výzkumných programech. V oblasti vzdělávání byly nejvíce sledované a zájemci navštěvované vzdělávací akce k PRV na období Vzdělávání bylo zaměřeno tak, aby cílová skupina a další potenciální žadatelé byli informováni o zásadách a možnostech racionálního využívání podpor z EAFRD, který umožňuje finančně podpořit vzdělávací projekty zaměřené na plnění cílů SZP. Vzdělávacími akcemi organizovanými a financovanými MZe prošlo v průběhu roku 2009 celkem osob (o více než v roce 2008) a bylo na ně vynaloženo 6,9 mil. Kč. Reforma poradenského systému byla zahájena v roce 2008 a realizována v plné míře v roce 2009 na základě nové Koncepce poradenského systému MZe na léta Změny byly uskutečněny v návaznosti na nařízení Rady (ES) č. 73/2009. Zemědělský poradenský systém zahrnuje čtyři základní stupně. vstupní konzultace, odborné konzultace, individuální poradenství podporované z opatření I.3.4 PRV a webové poradenství. Pracovní síly a trh práce v zemědělství Trend snižování zaměstnanosti v zemědělství se v roce 2009 prohloubil. Meziroční úbytek pracovníků v zemědělských podnicích činil 4,9 % a jejich počet poklesl na 120,2 tis. Podíl pracovníků v zemědělství na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství ČR činil 2,4 % a meziročně poklesl o 0,1 p. b. Úbytek pracovníků nastal ve všech právních formách zemědělského podnikání. Nejvyšší relativní úbytek pracovníků zaznamenala již tradičně družstva (o 7,8 %) a dále pak obchodní společnosti (o 4,8 %). K výrazným změnám ve struktuře zaměstnanosti podle právních forem podnikání nedošlo. Mezi zemědělci nadále převažují pracovníci obchodních společností. V roce 2009 v nich pracovalo 54,1 % zemědělců, v družstvech pak necelá čtvrtina (22,7 %) a v podnicích fyzických osob rovněž necelá čtvrtina (23 %). Věková struktura zaměstnanosti v zemědělství zůstává dlouhodobě nepříznivá. Nejzastoupenější věkovou kategorií zemědělských pracovníků jsou pracovníci ve věku let (46,8 % pracovníků sektoru), mladší kategorie let čítá 35,2 % třetí nejzastoupenější je nejmladší kategorie let (10 %) a nejméně je pracovníků nad 60 let (8,1 %). Podíl žen v zemědělství se od roku 2005 stabilizoval na hodnotách okolo 30 %. Vyrovnanost tohoto trendu spolu s celkovým snižováním počtu zemědělských pracovníků znamená, že ze sektoru každý rok odchází dvojnásobné množství mužů než žen. Rok 2009 znamenal další zhoršení příjmové situace zemědělců. Zatímco v posledním čtvrtletí roku 2009 zaznamenaly již průmysl i národní hospodářství nárůst mezd na úrovni cca 7 %, resp. 5 %, zemědělství se propadlo pod úroveň stejného období minulého roku o 0,7 % (přičemž srovnávané poslední čtvrtletí roku 2008 již bylo ve znamení nastupující stagnace zemědělských mezd). Průměrná měsíční mzda v zemědělství na přepočtené počty zaměstnanců dosáhla za celý rok Kč, v průmyslu Kč a v národním hospodářství celkem Kč. Půda a vlastnické vztahy Zemědělský půdní fond (ZPF) představoval k podle evidence katastru nemovitostí celkem tis. ha, tj. 53,7 % z rozlohy státu. Meziročně došlo opět ke snížení rozlohy zemědělské půdy o cca 5,1 tis. ha, tj. o 0,1 %. Meziroční úbytek ZPF v roce 2009 spočíval především ve snížení výměry orné půdy o téměř 9 tis. ha, což je o 2 tis. ha více než v roce Z výměry orné půdy se 3 tis. ha přesunuly do kultury trvalých travních porostů (TTP). O 2 tis. ha narostla výměra lesních pozemků, o 3 tis. ha pak kategorie zastavěné a ostatní plochy. Stále se zvyšuje i výměra zahrad (o 0,2 tis. ha) a vodních ploch (o 0,3 tis. ha). V systému LPIS (systém pro identifikaci zemědělských pozemků) byla k evidovaná výměra zemědělské půdy ve výši tis. ha, přičemž došlo k celkovému meziročnímu úbytku evidované plochy k čerpání podpor ve výši 590 ha. Rozdíl mezi evidencí zemědělské půdy podle LPIS a ČÚZK ve výši 714 tis. ha je dán odlišnou metodikou evidence a aktualizací výměr jednotlivých kultur. Celková výměra z. p. v LFA evidované v LPIS k ve výši 1 778,8 tis. ha, (50,5 % z. p.) se v celkovém rozsahu proti roku 2008 významně nemění. Podle evidence LPIS je k do kategorie TTP zařazeno celkem 367 tis. ha v horské oblasti, v ostatních méně příznivých oblastech 309 tis. ha a ve specifických oblastech 136 tis. ha, které představují celkem oprávněnou plochu 812 tis. ha. Agrární produkce Rostlinná produkce Z celkové sklizňové plochy obilovin v ČR v roce 2009, tj ,7 tis. ha (meziroční snížení o 1,1 %), zaujímaly největší podíl pšenice (831,3 tis. ha - 53,9 % celkové plochy) a ječmen (454,8 tis. ha - 29,5 %). Třetí nejvýznamnější obilovinou byla kukuřice s výměrou 105,3 tis. ha (6,8 % celkové plochy obilovin), na osevní ploše obilovin se dále podílely triticale (53,0 tis. ha - 3,4 %), oves (50,0 tis. ha - 3,2 %), žito (38,5 tis. ha - 2,5 %) a ostatní obiloviny (8,9 tis. ha - 0,6 % celkové plochy obilovin). Objem sklizené produkce obilovin v ČR dosáhl 7,83 mil. t, což představuje meziroční pokles o 6,4 %. Na celkové produkci se podílela nejvyšším objemem pšenice (4,36 mil. t - 55,6 %), ječmene bylo sklizeno 2,0 mil. t, kukuřice 889,6 tis. t a dalších obilovin (žito, triticale, oves a ostatní) celkem 581,3 tis. t. Produkční plocha cukrové řepy pro výrobu cukru dosáhla v roce 2009/10 celkem 46,5 tis. ha, tj. 105,7 % skutečnosti předchozího roku. Hektarový výnos cukrové řepy dosáhl průměrné hodnoty 60,94 t (ve srovnání s rokem 2008/09 byl o 4,5 % vyšší) a byl nejvyšší v historii českého řepařství a cukrovarnictví. Cukernatost řepy dosáhla podle předběžných výsledků v roce 2009/10 v průměru hodnoty 16,85 % (18,04 % v roce 2008/09). Produkční plochy brambor v ČR v hospodářském roce 2009/10 klesly meziročně (se zápočtem ploch domácností) celkem o 2,9 % na 36,72 tis. ha, při průměrném výnosu 25,29 t/ha. Celková produkce brambor v roce 2009/10 klesla meziročně o 1,7 % (16,5 tis. t) a činila 928,75 tis. t. Brambory rané byly sklizeny z 3,29 tis. ha a jejich produkce se meziročně zvýšila 8

11 Zemědělství 2009 o 2,6 % na 57,07 tis. t. Brambory konzumní ostatní (se zápočtem ploch domácností) byly ve stejném období sklizeny z plochy 29,56 tis. ha a produkce dosáhla 782,08 tis. t při hektarovém výnosu 26,46 t/ha. Plocha olejnin se v ČR meziročně zvýšila o 0,6 % ze 483,85 tis. ha v roce 2008/09 na 486,53 tis. ha v roce 2009/10. Hektarový výnos se zvýšil o 6,5 % z 2,47 t/ha v roce 2008/09 na 2,63 t/ha v roce 2009/10. Celková produkce olejnin v ČR v roce 2009/10 dosáhla 1 279,62 tis. t, tj. zvýšení o 7,2 %. Řepka olejná se v roce 2009/10 pěstovala na produkční ploše 354,83 tis. ha, což představuje meziroční zvýšení o 0,6 %. Na zvýšení produkce řepky o 7,6 % z 1 048,94 tis. t v roce 2008/09 na 1 128,12 tis. t v roce 2009/10 mělo mj. vliv zvýšení hektarového výnosu o 8,2 % (3,18 t/ha). V roce 2009 činila pěstitelská plocha chmele v ČR podle údajů ÚKZÚZ ha, tj. 99,5 % skutečnosti roku V ČR chmel pěstuje 135 subjektů. Nejvíce zastoupenou odrůdou je stále Žatecký poloraný červeňák (ŽPČ), jímž bylo v roce 2009 osázeno ha (87,2 % z celkové pěstitelské plochy). Celková produkce ovoce dosáhla v roce 2009 v ČR 417,5 tis. t, tj. meziroční zvýšení o 2 %. Jablek se sklidilo 258,9 tis. t (o 6 % méně než v roce 2008). Z dalších druhů ovoce se meziročně snížila sklizeň ještě u jahod (o 14 % na 10,8 tis. t), rybízu (o 5 % na 16,3 tis. t) a vlašských ořechů (o 4 % na 9,8 tis. t). U většiny druhů ovoce však byla úroda v roce 2009 proti předchozímu roku vyšší. K největšímu zvýšení produkce došlo u meruněk (o 55 % na 14,0 tis. t), švestek a slív (o 40 % na 42,0 tis. t) a hrušek (o 40 % na 23,9 tis. t). U broskví, třešní a višní byla sklizeň meziročně vyšší o 2-7 %. Rozsah pěstebních ploch zeleniny byl v roce 2009 historicky nejmenší a činil pouhých 13,8 tis. ha. Meziročně se zelinářská plocha snížila o dalších 10 %. Snižování plochy souvisí především s úbytkem zpracovatelských kapacit, což ovlivňuje zejména odbyt průmyslových druhů zeleniny (hrášek, kapusta, špenát, květák). V rozsahu pěstování jednotlivých druhů zeleniny došlo u všech sledovaných druhů, s výjimkou rajčat, k poklesu výměry. Produkční potenciál vinic ČR se v roce 2009 podílel na celkové ploše vinic EU o výměře 3,7 mil. ha přibližně 0,5 %. Podle Registru ÚKZÚZ činila v roce 2009 rozloha vinic v ČR ha, z toho bylo ha osázených. Živočišná produkce V roce 2009 se podle Soupisu hospodářských zvířat k stavy skotu v ČR meziročně snížily o 38,4 tis. ks (tj. o 2,7 %) na 1 363,2 tis. ks. Celková výroba hovězího masa včetně telecího se meziročně mírně snížila o 1,0 % na 97,7 tis. t jateční hmotnosti (dále jen j. hm.). Produkce jatečného skotu na krávu průměrného stavu proti roku 2008 klesla o 2,8 %, tj. o 9,3 kg. Vývoj trhu s mlékem v ČR v roce 2009 lze charakterizovat výrazným poklesem CZV mléka, snížením celkové produkce a pokračujícím úbytkem nákupu mléka tuzemskými mlékárnami. Přetlak nabídky mléka na evropském trhu vedl ke ztížení podmínek pro odbyt tuzemských mlékárenských výrobků na domácím i zahraničním trhu a k poklesu CZV mléka. Průměrná roční cena 6,14 Kč/l a propad až k červnovému měsíčnímu průměru 5,89 Kč/l znamenal minimální hodnotu od roku Dlouhodobý pokles stavů prasat v ČR nabral v předchozích dvou letech rychlé tempo. Od roku 2007 do roku 2009 klesly stavy prasat celkem v ČR podle údajů ČSÚ uvedených v Soupisu hospodářských zvířat o 30,0 % tj. o 859,0 tis. ks. Z toho stavy prasnic byly nižší dokonce o 36,7 % (82,5 tis. ks) a stavy prasat ve výkrmu klesly o 24,5 % (245,4 tis. ks). K bylo v ČR chováno celkem tis. ks prasat, z toho počet prasnic dosáhl pouze 142 tis. ks. Prasat ve výkrmu bylo evidováno 757 tis. ks. Stavy drůbeže se v meziročním srovnání snížily o 3,0 % na 26,5 mil. ks. Současně klesly stavy kuřat na výkrm o 1,9 % na 15,9 mil. ks a stavy kuřat na chov o 13,3 % na 3,0 mil. ks. Stavy slepic naopak vzrostly o 2,5 % na 6,5 mil. ks. U ostatní drůbeže se zvýšil počet hus (o 12,5 % na 21,4 tis. ks) a kachen (o 1,7 % na 504,4 tis. ks). Početní stavy krůt se snížily o 31,4 % na 477,7 tis. ks. Celková produkce drůbežího masa roce 2009 meziročně snížila o 7,1 % na 229,3 tis. t j. hm. Samozásobení a drobný prodej se meziročně snížil a dosáhl podle odhadu 7,5 tis. t j. hm. V roce 2009 se celková produkce vajec, včetně domácích hospodářství, meziročně snížila o 2,4 % na 2 583,6 mil. ks. Podle ČSÚ klesla meziročně produkce vajec v zemědělském sektoru o 3,1 % na 1 667,4 mil. ks (z toho 332,4 mil. ks tvořila vejce násadová). Průměrná roční snáška vajec na slepici ve velkochovech posílila o 1,9 % na 290 ks, v domácích hospodářstvích podle odhadu ČSÚ zůstala na stejné úrovni jako v roce 2008, a to na 195 ks vajec na slepici za rok. K v ČR byl vykázán mírný pokles stavů ovcí a mírný nárůst stavů koz. Evidováno bylo celkem ks ovcí a beranů, což je pokles o 534 ks (0,3 %). V kategorii bahnic však došlo k růstu z 91,5 tis. ks v roce 2008 na 98,7 tis. ks v roce V kategorii koz a kozlů bylo k evidováno ks, což je o 0,3 % více než v předchozím roce. Obnovitelné zdroje energie (OZE) V dubnu 2009 byla vydána nová směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES. Základní cíl podíl 20 % energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v EU v roce 2020 byl potvrzen. Rovněž byl potvrzen cíl dosáhnout ve stejném období podílu alespoň 10 % energie z OZE na celkové spotřebě energie v silniční a železniční dopravě. Nárůst výroby energie u některých druhů OZE byl v ČR v letech značný. Objem a struktura celkové energie z obnovitelných zdrojů se zásadně nezměnila. Celkový podíl obnovitelné energie na primárních energetických zdrojích činil v roce 2008 celkem 5 %, což je nepatrně více než v roce předešlém (4,8 %). Zdaleka největší podíl na energii z OZE (77,8 % v roce 2008, 81,8 % v roce 2007) zaujímá stále spalování biomasy. 9

12 Zemědělství 2009 V roce 2008 bylo spalováním 865,1 tis. tun biomasy vyrobeno celkem GWh elektřiny (z toho neaglomerované rostlinné hmoty pouze 15 tis. t). Podíl briket a pelet z rostlinných materiálů se meziročně zvýšil na 2,8 % (ze 16 na 24 tis. t.) Dalších 20 tis. t připadlo na peletky a brikety z dřevních materiálů. Užití biopaliv v dopravě v České republice je v současné době určováno především legislativní povinností jejich přimíchávání k minerálním pohonným hmotám (v roce 2009 byl stanoven pro naftu přídavek 4,5 % FAME a pro benzin 3,5 % bioetanolu). Bioetanolu bylo v roce 2009 celkově vyrobeno t. Z tohoto množství bylo cca t vyvezeno, dovezeno pak bylo t. Po zohlednění počátečních a konečných zásob činila hrubá dodávka na trh v ČR t. Na výrobu bioetanolu bylo podle odhadu Svazu lihovarů ČR v roce 2009 spotřebováno t obilovin (pšenice) a t cukrové řepy. FAME bylo v roce 2009 vyrobeno t. Vyvezeno bylo t, dovezeno t. Po zohlednění dovozu, vývozu, počátečních a konečných zásob byla skutečná hrubá spotřeba FAME v roce 2009 na trhu v ČR t, z toho cca t bylo použito k výrobě cca tis. l (tj. cca t) směsné nafty motorové (SNM30) a cca 125 t FAME jako čisté palivo vznětových motorů. Cenový vývoj na agrárním trhu V roce 2009 došlo k meziročnímu poklesu cen zemědělských výrobců o 24,8 %. Na snížení cen se z rostlinných komodit nejvíce podílely obiloviny, olejniny a ovoce, z živočišných komodit především mléko. Vývoj cen průmyslových výrobců vcelku odpovídal vývoji spotřebitelských cen. Spotřebitelské ceny potravin a nápojů se snížily v porovnání s rokem 2008 o 3,9 %. Ceny vstupů do zemědělství poklesly meziročně o 7,4 %. Ceny zemědělských výrobců v rostlinné výrobě celkově klesly o 32,2 % zejména v důsledku výrazného snížení cen obilovin (o 41 %) a olejnin (o 35,3 %). Snížení CZV do 5 % zaznamenali pěstitelé brambor a cukrovky. U ovoce došlo v roce 2009 k dalšímu meziročnímu poklesu ceny o 24,4 %. Mírnější pokles ceny zaznamenali v roce 2009 i pěstitelé zeleniny a květin. Průměrná cena zemědělských výrobců živočišných komodit klesla v roce 2009 v meziročním porovnání na 84,9 %. U všech základních komodit s výjimkou skotu byl meziročně zaznamenán pokles cen. Nejvyšší pokles ceny byl zaznamenán u mléka (o 29,3 %) a drůbeže (o 9 %). Nepatrně se zvýšila pouze cena skotu (o 0,3 %). Agrární zahraniční obchod (AZO) Obrat AZO ČR v roce 2009 v meziročním porovnání stagnoval (přírůstek ve výši 1 617,4 mil. Kč představoval pouhých 0,7 %). Poprvé od vstupu do EU zaznamenala ČR meziroční pokles hodnoty vývozu (o 1 582,7 mil. Kč, tj. 1,5 %), zatímco dovoz vzrostl o 3 200,1 mil. Kč (2,5 %). Schodek bilance českého AZO se v důsledku tohoto vývoje meziročně zvýšil o 4 782,8 mil. Kč a stupeň krytí dovozu vývozem poklesl na 79 %. Podíl agrárních výrobků na celkovém zahraničním obchodu ČR byl v porovnání s hodnotami po vstupu do EU nadprůměrný. Zastoupení agrárního vývozu na celkovém exportu se v meziročním porovnání zvýšilo o 0,62 p. b. na 4,94 % a odpovídající ukazatel na straně dovozu vzrostl o 1,33 p. b. na 6,74 %. Značný podíl na tomto vývoji měl pokles celkového vývozu a dovozu ČR o 13,8 %, resp. o 17,7 %. Celkově zaznamenal AZO ČR v roce 2009 spíše nepříznivý vývoj. Došlo k dalšímu velmi výraznému prohloubení pasiva bilance s masem a droby. Negativní vývoj v posledních letech vykazoval také obchod s mlékem a mléčnými výrobky (s výjimkou kysaných výrobků), přičemž se to týká jak obchodu ČR s EU 27, tak obchodu s třetími zeměmi. Podíl EU 27 na českém agrárním exportu v roce 2009 činil 92,6 % a v porovnání s předchozím rokem se téměř nezměnil, podíl EU 15 se meziročně zvýšil o 2,3 p. b. na 47,9 % a participace EU 12 poklesla o 1,8 p. b. na 44,7 %. Na agrárním importu ČR se země EU 27 podílely 93,4 %. Zatímco podíl EU 12 meziročně vzrostl o 1,2 p. b. na 29,4 %, participace EU 15 se nepatrně snížila o 0,2 p. b. na 64 %. Nejvýznamnějšími odběrateli agrárních výrobků z ČR jsou dlouhodobě Slovensko (v roce 2009 činil jeho podíl 26,5 %), Německo (22,4 %), Polsko (9,9 %), Itálie (6,7 %), Rakousko (5,4 %) a Maďarsko (4,4 %). Z třetích zemí bylo v roce 2009 nejdůležitějším obchodním partnerem Rusko s 1,3 %, dále pak Chorvatsko, Japonsko, Ukrajina, Švýcarsko, Spojené státy a Norsko. Hlavními exportními komoditami ČR byly v roce 2009 KN Cigarety, KN 1001 Pšenice, KN 0401 Nezahuštěné mléko a smetana, KN 2203 Pivo, KN 1205 Řepka, atd. Nejvíce zastoupenými komoditami v českém agrárním importu jsou pak KN 0203 Vepřové maso, KN 1905 Pekařské zboží, sušenky, oplatky apod., KN 2106 Přípravky potravinové jiné, KN 1806 Čokoláda a potravinářské přípravky ostatní s kakaem, KN 0406 Tvaroh a sýry, atd. Ekonomické výsledky agrárního sektoru Produkce odvětví zemědělství vykázala podle SZÚ v roce 2009 meziročně významný pokles, a to o 18,1 %. Rostlinná produkce poklesla o 18,3 % a živočišná produkce o 18,9 %. Mezispotřeba (výrobní spotřeba) poklesla o téměř 10 %, hrubá přidaná hodnota o cca 42 %, čistá přidaná hodnota klesla na 20 % úrovně předchozího roku. Přes významný růst objemu produkčních podpor (meziroční nárůst ukazatele ostatní dotace na výrobu o 17,4 %) všechny ostatní sektorové ukazatele výrazně klesly. Ostatní daně na výrobu klesly o 6 % a zejména důchod z faktorů (tj. čistá přidaná hodnota zvýšená o saldo ostatních dotací a daní na výrobu) o 20 %. Uvedené tendence se promítly do finálního ukazatele SZÚ podnikatelský důchod ze zemědělství, který zaznamenal nejnižší hodnotu od vstupu ČR do EU, a to 3,2 mld. Kč (meziroční pokles o téměř 68 %). Ekonomická krize se promítla i do nákladů na pracovní sílu. Počet pracovníků v zemědělství v přepočtu na AWU (Annual Work Unit) meziročně poklesl o 3,7 % a dostal se na úroveň cca 130 tis. AWU. Náhrady zaměstnanců poklesly o 5 %, což představuje současně i pokles jednotkových nákladů na pracovníka (o cca 1,4 % na 1 AWU). Toto ovlivnilo i ukazatel důchod z faktorů na 1 pracovníka (246,6 tis. Kč/AWU), který poprvé od roku 2004 meziročně poklesl. 10

13 Zemědělství 2009 Vývoj podnikatelského důchodu, produkce a podpor 50,0 45,0 40,0 35,0 30,0 Výdaje na agrární politiku celkem (mld. Kč) z toho: ČR (mld. Kč) EU (mld. Kč) Zemědělská produkce (mld. Kč - běžné ceny) Podnikatel. důchod (hosp. výsledek) zemědělství (mld. Kč - běžné ceny) 140,0 120,0 100,0 80,0 mld. Kč 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 60,0 40,0 20,0 0,0 mld. Kč 0, Rok Pramen: ČSÚ Souhrnné zemědělské účty, ÚZEI -20,0 V roce 2009 poklesla hodnota jednotlivých skupin rostlinných a živočišných komodit v porovnání s průměrem za roky Celková hodnota produkce rostlinné výroby byla o 7,4 mld. Kč nižší než uvedený průměr, z toho největší pokles zaznamenaly obiloviny ( 6,1 mld. Kč), dále pak cukrovka ( 1,3 mld. Kč) a brambory ( 0,7 mld. Kč). Pouze olejniny zaznamenaly díky rekordní sklizni hodnotu mírně nad průměrem (0,2 mld. Kč). V živočišné výrobě byl zaznamenán analogický propad o 7,0 mld. Kč, z toho největší pokles vůči průměru jde na vrub produkce mléka ( 5,0 mld. Kč) a prasat ( 2,5 mld. Kč). U ostatních živočišných komodit byly hodnoty blízké vypočteným průměrům (skot 0,5 mld. Kč, drůbež 0,1 mld. Kč, vejce 0,1 mld. Kč). Vzhledem k tomu, že meziročně ceny materiálových vstupů klesly o 7,4 % (poprvé od roku 2004) a mezispotřeba o 10 %, došlo k úspoře fyzického množství vstupů do zemědělství o 2,6 %. To znamená, že zemědělští producenti reagovali na ekonomickou krizi úsporami materiálových vstupů, které přispěly ke kladnému (i když relativně nízkému) podnikatelskému výsledku odvětví zemědělství za rok Souhrnné hodnocení agrární politiky Podíl zdrojů EU na agrární politice ČR se zvýšil z 56,2 % v roce 2008 na 61,4 % v roce Podle klasifikace EU se největší část podpor soustřeďuje v Pilíři I. (podpora cen a příjmů podniků). Podpory v tomto pilíři představovaly 56,7 % podpory v rámci Pilíře II pak 35 %. Největší podíl podpor dlouhodoběji připadá na podpory příjmů podniků (53 55 %). Druhý největší podíl podpor se týká zlepšování vztahu zemědělství k životnímu prostředí a venkovu (jejich podíl se v posledních dvou letech stabilizoval na úrovni kolem %). Značnou část těchto podpor však tvoří platby LFA, které vedle svých environmentálních účinků přímo zvyšují příjmy zemědělských podniků. Celkově činily transfery veřejných zdrojů do zemědělství (včetně rybářství) významnou součást ekonomiky sektoru. Zemědělská politika ČR po vstupu do EU je prostřednictvím jejího Pilíře I stále orientována více na podporu příjmů zemědělských podniků, než na podpory zaměřené na další restrukturalizaci zemědělství, i když v tomto směru došlo k mírnému meziročnímu zlepšení relací. V roce 2009 pokračoval trend nárůstu podpor od vstupu do EU. Ve srovnání s předvstupním rokem 2003 se celkové podpory více než zdvojnásobily, z toho samotné podpory zemědělskému a rybářskému sektoru se zvýšily více než 2,5krát. Celkové podpory se v roce 2009 proti roku 2008 zvýšily z 37,7 mld. Kč na 44,5 mld. Kč, tj. o 18,0 %, z toho podpory do zemědělství (včetně rybářství) z 35,5 mld. Kč na 40,4 mld. Kč, tj. o 14,0 %. Nejvíce k této meziroční změně přispěly vyšší výdaje ze zdrojů EU (o 6,1 mld. Kč, tj. o 28,9 %), doprovázené zvýšenými výdaji MZe zejména na jeho dotační programy (zvýšení o 26,6 %). Největší podíl podpor připadá dlouhodobě na přímé platby: 49,8 % v roce 2008, 46,2 % v roce Pokles podílu přímých plateb v roce 2009 byl doprovázen meziročním zvýšením podílu podpor v rámci HRDP, operačních programů a PRV o 5,1 p. b. Podíl národních podpor (bez národních doplňkových plateb) představuje v obou sledovaných letech necelou pětinu podpor. 11

14 Ekologické zemědělství 2009 Ekologické zemědělství 2009

15 Ekologické zemědělství 2009 Ekologické zemědělství v ČR Současný stav ekologického zemědělství v ČR Vývoj ekologického zemědělství Celková výměra ekologicky obhospodařovaných ploch k vzrostla na ha, což představuje 9,38 % podíl na celkové zemědělské půdě ČR (viz Tab. 1). Výměra ploch v přechodném období dosáhla 26 % podílu (tj ha). V absolutním vyjádření jde o nejvyšší meziroční narůst plochy v cele historii vývoje EZ (tj. narůst o ha). Obdobně i narůst počtu registrovaných ekologických zemědělců na celkových subjektů (tj. o 743) představuje nejvyšší absolutní narůst od roku Ke konci roku 2009 hospodařilo ekologickým způsobem přes 8 % registrovaných zemědělských podnikatelů v ČR. Průměrná velikost ekofarmy poklesla na 148 ha v roce 2009 a trvale klesá od roku 2001, kdy dosáhla největší výměry 333 ha. Znamená to, že do EZ vstupují nově farmy s nižší výměrou a dále je to také způsobeno dělením stávajících ekofarem na menší celky v rámci vstupu tzv. mladých zemědělců. Přesto stale platí, že výměra průměrné ekologické farmy je téměř dvojnásobně větší než výměra farmy konvenčni, což je dáno vyšším zastoupením farem s TTP v EZ. Velikostní struktura podniků v ekologickém zemědělství Z pohledu velikostní struktury ekologických podniků je nejčastější rozloha ekofarem v rozmezí 10 až 50 ha (34,1 %), což je také kategorie trvale s největším nárůstem počtu ekofarem (o 376 proti roku 2008, tj. o 70 %). Naopak stagnuje počet ekofarem s výměrou nad ha (76 ekofarem). Přesto ČR patří k zemím, kde průměrná velikost ekofarmy výrazně převyšuje evropský průměr, který se pohybuje okolo 40 ha. Při srovnání ekofarem dle výměry ploch je dominující dlouhodobě kategorie s výměrou od 500 do ha (29,7 %). Stále však platí, že téměř 60 % plochy v EZ je obhospodařováno velkými zemědělskými podniky s převahou TTP. Struktura produkce na ekologických farmách Nejčastěji pěstovanou plodinou v EZ jsou obiloviny. V roce 2008 dosáhla jejich produkce cca 27 tis. tun. Do zahraničí se vyvezlo zhruba 40 % veškeré prodané produkce (tj. 7,3 tis. tuny), vše jako bioprodukt. O něco lépe jsou na tom luskoviny, kdy bylo prodáno 87 % vyprodukovaného objemu (zbylá produkce je nejčastěji využita přímo na farmě jako krmivo), a to jako bioprodukt, přičemž na domácím trhu zůstává 74 % této produkce. Mezi další plodiny, jejichž produkce byla téměř celá prodána v bio kvalitě, patří zelenina včetně brambor, byliny, osivo a v roce 2008 i hrušky. Bohužel u brambor, mrkve a bylin směřuje téměř celá bioprodukce mimo trh ČR. Většina živočišných bioproduktů zůstává pro další zpracování v ČR. Výjimkou je produkce u skotu a ovcí, kdy je shodně cca 14 % jatečných zvířat a dále pak až třetina telat a 13 % jehňat exportována do zahraničí. V roce 2008 bylo navíc vyvezeno 34 % produkce jatečných prasat, vše v bio kvalitě. Produkce drůbežího biomasa je zanedbatelná, vepřové biomaso tvoří jen 0,02 % jeho celkové produkce, kravské biomléko se podílí na celkové produkci mléka 0,44 % (22 % u mléka kozího) a produkce biovajec dosahuje jen 0,03 % jejich celkové produkce. I hlavní komodita EZ hovězí maso, se podílela na jeho celkové produkci v ČR v roce 2008 okolo 5,7 %. Tab. 1 Struktura půdního fondu v ekologickém zemědělství Plochy výměra (ha) výměra (%) výměra (ha) výměra (%) orná půda , ,27 TTP , ,64 sady , ,92 vinice 341 0, ,16 chmelnice 0 0,00 8 0,00 ostatní plochy , ,00 Celkem , ,00 13

16 Ekologické zemědělství 2009 Tab. 2 Výměra zemědělské půdy v ekologickém zemědělství ČR a počet subjektů podnikajících v ekologickém zemědělství Datum Počet ekologických zemědělců včetně zemědělců v přechodném období (PO) Výměra zemědělské půdy v EZ a PO (ha) Počet výrobců biopotravin Podíl půdy v EZ (%) , , ,38 Výroba biopotravin K bylo registrováno jako výrobce biopotravin 395 subjektů, resp. 497 výrobních provozoven, z nichž však 84 provozoven tvořily pouze prodejny obchodních řetězců, které jsou registrovány z důvodu realizace dopékaní biopěčiva či balení mléčných výrobků. Oproti konci roku 2008, kdy bylo registrováno 345 subjektů (resp. 429 provozoven), vzrostl počet výrobců biopotravin o 14 % (tj. 50 nových subjektů), což představuje určité zpomalení ve srovnání s 82 % nárůstem mezi roky 2007 a K zpomalení došlo zejména u výrobců vína, kdy v roce 2009 přibylo jen 15 nových registrací, zatímco v roce 2008 zažádalo o registraci 45 subjektů. V roce 2009 došlo opět k mírnému zvýšení počtu výrobců v oblasti zpracování mléka, nově pak u zpracování čaje a kávy a výroby nealkoholických nápojů. K nejčastěji zpracovávaným bioproduktům patří dle převažující činnosti výrobců zpracování masa, výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků (převážně čerstvého pečiva), zpracování mléka, výroba mléčných výrobků a sýrů a zpracování zeleniny a ovoce. V posledních letech výrazně roste počet registrovaných výrobců vína, kteří však většinou ještě s výrobou vína nezačali, jelikož jim u vinic běží přechodné období. Kontrola ekologického zemědělství Kontrolu registrovaných ekologických podnikatelů, zpracovatelů bioproduktů, obchodníků a dalších registrovaných osob ve smyslu zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, zajišťují tři kontrolní organizace pověřené Ministerstvem zemědělství, a to: KEZ o. p. s., ABCERT AG, Biokont CZ, s. r. o., Na výkon kontroly dohlíží jako zodpovědný úřad odbor environmentálního a ekologického zemědělství Ministerstva zemědělství. 14

17 Ekologické zemědělství

18 Potravinářství 2009 Potravinářství 2009

19 Potravinářství 2009 Souhrn k potravinářskému průmyslu ČR Charakteristika odvětví Odvětví výroby potravin a nápojů v EU, jako největší zpracovatelský sektor, představuje s obratem 965 mld. EUR důležitý pilíř ekonomiky této unie a podílí se 2 % na HDP. Polovina obratu odvětví je produkována malými a středními podniky, které vytvářejí rozhodující část podnikatelské základny a zpracovávají převážnou část agrární produkce. Tento sektor má v EU pozitivní saldo obchodní bilance a zaměstnává 4,4 mil. osob Výroba mlýnských a škrobárenských výrobk ; značně členitá, neboť zpracovává různé agrární komodity a uspokojuje celou škálu výživových a dalších potřeb u mnoha cílových skupin spotřebitelů. Jde o následující výrobní obory - oddíly, resp. jejich skupiny podle systému CZ-NACE: 10 Výroba potravinářských výrobků 10.1 Zpracování a konzervování masa a masných výrobků; V ČR se výroba 10.7 potravin Výroba spolu peka ských, s výrobou nápojů cukrá ských podílí na HDP a jiných mou ných výrobk ; 2,7 %. Obdobně jako v EU patří i v ČR sektor potravin k nosným odvětvím 10.8 zpracovatelsklého Výroba ostatních průmyslu s potraviná ských velikostně členitou výrobk ; a měkkýšů, 10.2 Zpracování a konzervování ryb, korýšů podnikatelskou strukturou. Význam potravinářství je dán však především 10.9 tím, že Výroba zabezpečuje pr myslových výživu obyvatelstva krmiv. výrobou zdravotně nezávadných, kvalitních a v širokém sortimentu dostupných produktů, včetně regionálních specialit a biopotravin. 11 Výroba nápoj Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny; Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků; Na Podíly výdaje výše státních uvedených kontrolních institucí obor, (kontrola resp. jejich u výrobců skupin, na 10.5 celkových Výroba tržbách mléčných za výrobků; prodej vlastních a další výdaje) bylo v roce 2009 vynaloženo 170 mil. Kč. výrobk a služeb hodnoceného odv tví v roce 2009 uvádí 10.6 graf Výroba 1.1. mlýnských Z tohoto a škrobárenských grafu je patrno, výrobků; Národní marketingová podpora prodeji potravinářských výrobků že je z zajišťována hlediska především produk ní prostřednictvím výkonnosti značky jsou KLASA, u NACE kterou obhospodařuje SZIF. Jde o různé propagační kampaně a pre- moučných výrobků; 10 rozhodující 10.7 Výroba 4 obory pekařských, resp. cukrářských jejich skupiny. a jiných zentace Jsou potravin. to: Zpracování Seznam oceněných a konzervování produktů a další dokumentace je poskytována SZPI a SVS, které u oceněných výrobků 10.8 Výroba ostatních potravinářských výrobků; masa a masných výrobk (10.1), Výroba ostatních provádějí potraviná ských kontrolu dodržování výrobk podmínek (10.8), pro udělování Výroba této mlé ných národní značky. výrobk (10.5) a Výroba peka ských, 10.9 Výroba průmyslových krmiv. cukrá ských a jiných mou ných výrobk (10.7). Ostatní výroby vykazují nižší podíly, ale 11 Výroba nápojů Jedinečnost mnoha tuzemských potravin dokládají i další označení z hlediska a ochrané pokrytí známky. Výrobci trhu potravin nejlepších potravin i dodávek se se svými pro navazující obory jsou též významné. výrobky účastní řady soutěží a získávají ocenění. Nejkvalitnější tuzemské Samostatný biopotraviny oddíl jsou 11 prezentovány v novém na soutěži t íd ní Česká tvo í biopotravina Výroba Podíly výše nápoj uvedených s podílem oborů, resp. 22 jejich % skupin, na celém na celkových roku. tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb hodnoceného od- potraviná ském sektoru. větví v roce 2009 uvádí graf 1.1. Z tohoto grafu je patrno, Výroba potravinářských výrobků a výroba nápojů podle nově uplatňovaného systému CZ - NACE, je z oborového hlediska že z hlediska produkční výkonnosti jsou u NACE 10 rozhodující 4 obory resp. jejich skupiny. Jsou to: Zpracování a konzer- Graf Podíly obor oborů na na tržbách za za prodej vlastních výrobk výrobků a služeb a služeb v roce v roce 2009* 2009* v b.c. v b. c Výroba pr myslových krmiv 7,3% Výroba nápoj 22,5% Zpracování a konzervování masa a výroba masných výrobk 20,9% Zpracování konzer. ryb, korýš, m kkýš 0,1% Výroba ostatních potraviná ských výrobk 15,1% Výroba peka ských, cukrá ských a jiných mou ných výrobk 11,9% Výroba mlýnských a škrobárenských výrobk 3,3% Výroba mlé ných výrobk 14,0% Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny 2,2% Výroba rostlinných a živo išných olej a tuk 2,6% Pozn.: *předběžná hodnota - vlastní dopočet (odhad) ÚZEI b.c. běžné ceny Pozn.: *p edb žná hodnota - vlastní dopo et (odhad) ÚZEI 17

20 Potravinářství 2009 vování masa a masných výrobků (10.1), Výroba ostatních potravinářských výrobků (10.8), Výroba mléčných výrobků (10.5) a Výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků (10.7). Ostatní výroby vykazují nižší podíly, ale z hlediska pokrytí trhu potravin či dodávek pro navazující obory jsou též významné. Samostatný oddíl 11 v novém třídění tvoří Výroba nápojů s podílem 22 % na celém potravinářském sektoru. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Pozice výroby potravinářských výrobků (NACE 10) byla podle předběžných údajů za rok 2009 v rámci zpracovatelského průmyslu obdobně jako v minulých letech významná. U tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. (běžných cenách) činil podíl této výroby na zpracovatelském sektoru 7,7 % a u výroby nápojů (NACE 11) to bylo 2,2 % a za celý potravinářský průmysl (NACE 10 + NACE 11) 9,9 %. U ukazatele účetní přidaná hodnota činil podíl NACE 10 na zpracovatelském průmyslu v hodnoceném roce 7,3 %, za NACE 11 pak 3,1 % a za NACE 10 + NACE 11 celkem 10,4 %. Podíl NACE 10 na zpracovatelském průmyslu u zaměstnanosti činil v hodnoceném roce 8,1 %, NACE 11 pouze 1,3 % a za NACE celkem 9,4 %. Na podporu rozvoje výroby potravinářských výrobků a nápojů byly určeny některé programy. K rozhodujícím patřily: podpory v rámci programu PRV a ze zdrojů EAFRD Opatření 1.1.3; jde o opatření přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům. Podpora v roce 2009 činila 322 mil. Kč, z toho EU se podílela 241 mil. Kč a ČR 81 mil. Kč (předběžné údaje). V roce 2008 tato podpora dosáhla pouze 87 mil. Kč, z toho EU se podílela 65 mil. Kč a ČR 22 mil. Kč. národní podpory v rámci Dotačního programu 13 Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu; jde o dotace do 40 % přijatelných nákladů na projekt, max. do 10 mil. Kč na každý jednotlivý projekt a subjekt. Dotace v roce 2009 činila 158 mil. Kč, v roce 2008 bylo poskytnuto 231 mil. Kč. ostatní výdaje MZe Podpory úvěrů na investice v rámci dobíhajících programů Zpracovatel, Odbytová organizace, Hygiena; jde o subvence úroků z úvěrů na investice vyplácené PGRLF potravinářským podnikům, kdy příjemcem podpory je zpracovatel zemědělských produktů, jehož spotřeba domácích zemědělských výrobků přesahuje 70 % celkových nákladů na suroviny. Podpora v roce 2009 činila 11 mil. Kč (předběžný údaj), v roce 2008 dosáhla 16 mil. Kč. programy pro malé a střední podniky poskytované prostřednictvím ČMZRB; jde o podpory cenového zvýhodnění záruk, zvýhodněné úvěry a příspěvky na úhradu úroků z bankovních úvěrů. Podpora v roce 2009 dosáhla 56 mil. Kč, zatímco v roce 2008 to bylo jen 40 mil. Kč. výdaje SZIF (Marketingový fond); jde o propagaci značky KLASA. Podpora v roce 2009 činila 208 mil. Kč, zatímco v roce 2008 to bylo 184 mil. Kč. Objem poskytnutých podpor v roce 2009 ve výši 755 mil. Kč (předběžný údaj) je v porovnání s rokem 2008 v částce 558 mil. Kč o více jak o třetinu vyšší (o 35,3 %). Meziroční zvýšení podpor je čerpáno zejména v rámci PRV a ze zdrojů EAFRD. V tomto trendu by bylo účelné pokračovat i nadále, protože je orietován na MSP. Obdobně to platí i o dalších podporách. Se zařazením do programů, však podnikatelské subjekty nemohou počítat, pokud předložené návrhy projektů nebudou naplňovat stanovené účely a schválená opatření. Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Cenový vývoj u potravinářských výrobků (CPA 10) v členění podle hlavních skupin výrobků (CPA 10.1 až CPA 10.9) a u výroby nápojů (CPA 11) v letech uvádí tabulka 1.1. Z ní je patrný výrazný nárůst cen průmyslových výrobců potravinářských výrobků ještě v roce 2008 (průměr od počátku roku), zejména výrobců rostlinných a živočišných olejů a tuků a výrobců mlýnských a škrobárenských výrobků, i když poněkud nižší, než u výrobců nápojů. Tabulka Index cen průmyslových výrobců v letech Název Kód průměr od počátku roku Konzerv. maso a masné výrobky CPA ,9 98,6 Zprac., konz. ryby, m. plody CPA ,6 100,2 Uprav. a konz. ovoce a zelenina CPA ,5 100,1 Rost.a živoč. oleje a tuky CPA ,8 84,5 Mléčné výrobky CPA ,4 89,1 Mlýnské a škrob. výrobky CPA ,9 79,5 Pekařské výrobky a těstoviny CPA ,6 94,7 Ostatní potraviny CPA ,2 100,7 Průmyslová krmiva CPA ,8 82,8 Potravinářské výrobky CPA ,6 93,0 Nápoje CPA ,6 101,1 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku =

21 Potravinářství 2009 Naopak index cen průmyslových výrobců potravinářských výrobků v roce 2009 výrazně klesl, a to u většiny výrobců potravinářských výrobků a nejvíce u těch, u nichž nastalo v předchozím roce výrazné zvýšení. Mírný nárůst indexu cen byl zaznamenán u výrobců nápojů v roce 2009, zatímco za rok 2008, jak ukazuje výše zmíněná tabulka, bylo zvýšení vyšší. Základní produkční charakteristiky Základní produkční charakteristiky za CZ - NACE 10 a CZ NACE 11 v časové řadě let 2005 až 2009 uvádí tabulky 1.2, 1.3, 1.4. U tržeb za prodej V a V bylo v ekonomicky obtížném roce 2009 zaznamenáno snížení u obou výrob (NACE 10 i NACE 11). Tabulka 1.2 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech * (mil. Kč) 2005* 2006* 2007* 2008* 2009* CZ-NACE , , , , ,1 meziroční index 100,0 98,0 105,8 100,6 88,8 CZ-NACE , , , , ,1 meziroční index 100,0 102,4 113,9 98,5 95,3 Pozn.: *předběžná hodnota ČSÚ; odhad MPO (2009) Tabulka 1.3 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech * (mil. Kč) 2005* 2006* 2007* 2008* 2009* CZ-NACE , , , , ,6 meziroční index 100,0 98,6 109,8 98,9 104,8 CZ-NACE , , , , ,4 meziroční index 100,0 103,8 104,7 100,4 103,6 Pozn.: *předběžná hodnota ČSÚ; odhad MPO (2009) Tabulka 1.4 Počet zaměstnaných osob v letech * (osob) 2005* 2006* 2007* 2008* 2009* CZ-NACE , , , , ,0 meziroční index 100,0 95,3 98,6 96,8 96,6 CZ-NACE , , , , ,0 meziroční index 100,0 97,3 100,4 99,8 94,6 Pozn.: *předběžná hodnota ČSÚ; odhad MPO (2009) Tabulka 1.5 Osobní náklady v b.c. v letech * (mil. Kč) 2005* 2006* 2007* 2008* 2009* CZ-NACE , , , , ,0 meziroční index 100,0 99,0 107,2 106,6 105,2 CZ-NACE , , , , ,3 meziroční index 100,0 103,1 108,0 104,6 103,0 Pozn.: *předběžná hodnota ČSÚ; odhad MPO (2009) 19

22 Potravinářství 2009 Naopak příznivý vývoj byl zaznamenán u účetní přidané hodnoty, a to u obou výrob (NACE 10, tak i NACE 11). Při tlaku na snižování počtu zaměstnanců a zvyšování produktivity se projevuje trvalý pokles zaměstnanosti, a to u obou zmíněných výrob. Produktivita práce a osobní náklady Produktivita práce z přidané hodnoty uvedená v tabulce 1.6 u výroby potravinýřských výrobků (NACE 10) i u výroby nápojů (NACE 11) při růstu přidané hodnoty a snižování počtu zaměstnanců v hodnocených letech rostla, což přispělo k udržení stávající míry konkurenceschopnosti hodnocených výrob. Podíl osobních nákladů uvedený v tabulce 1.6 v souvislosti s mzdovým vývojem měl u obou výrob v hodnocených letech poměrně kolísavý vývoj a spíše vzestupný trend. Zahraniční obchod Zahraniční obchod s potravinářskými výrobky, vč. souvisejících služeb a prací, který uvádí tabulka 1.8 vykázal za rok 2009 výrazně vysoké záporné saldo ve výši zhruba -34 mld. Kč. Podílejí se na něm všechny skupiny výrobků s výjimkou mléčných výrobků a zmzlin, kde se udrželo kladné saldo. Největší záporné obchodní saldo téměř -13 mld. Kč vykázala skupina zpracované a konzervované maso a výrobky z masa, a to především vzhledem k vysokému dovozu těchto výrobků, a to zejména v důsledku dovozu vepřového masa k dalšímu zpracování, drůbeže a některých masných výrobků. Vlivem již zmíněného vysokého dovozu zpracovaného a konzervovaného masa a výrobků z masa, ale i dalších potravinářských výrobků, zejména ze skupiny ostatních potravinářských výrobků Tabulka Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech * (tis. Kč/zam.) 2005* 2006* 2007* 2008* 2009* CZ-NACE ,9 432,3 481,3 491,8 533,4 meziroční index 100,0 103,5 113,8 102,2 108,5 CZ-NACE , , , , ,1 meziroční index 100,0 106,8 104,3 100,6 109,5 Pozn.: *předběžná hodnota; odhad MPO (2009) Tabulka 1.7 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech * (-) 2005* 2006* 2007* 2008* 2009* CZ-NACE 10 0,589 0,592 0,578 0,623 0,625 CZ-NACE 11 0,323 0,321 0,331 0,345 0,343 Pozn.: *předběžná hodnota; odhad MPO (2009) Tabulka 1.8 Zahraniční obchod s výrobky v b.c. v letech roce 2009 PA 3 místa Dovoz v mil. Kč Vývoz v mil. Kč Saldo v mil. Kč Čistá hmotnost v kg cena/kg v Kč 101 Zpracované a konzervované maso a výrobky z masa , , , , Zpracované a konzervované ryby, korýši a měkkýši 3 596,2 925, , , Zpracované a konzervované ovoce a zelenina 7 852, , , , Rostlinné a živočišné oleje a tuky 9 908, , , , Mléčné výrobky a zmrzlina 9 812, , , , Mlýnské a škrobárenské výrobky 4 307, , , , Pekařské, cukrářské a jiné moučné výrobky 6 246, , , , Ostatní potravinářské výrobky , , , , Průmyslová krmiva 4 062, , , ,09 10 Potravinářské výrobky, vč. souvisejících služeb a prací , , , Nápoje, vč. subdodavatelských prací 9 405, , , Pramen: ČSÚ 20

23 Potravinářství 2009 trvalém poklesu zaměstnanosti by hlavním faktorem růstu produktivity se mělo stát zvyšování ekonomické výkonosti ve výrobě potravin a ve výrobě nápojů. Přínosem z hlediska nabízeného domácího sortimentu jsou pozitivní trendy u biopotravin, které nacházejí surovinovou základnu v rozšiřujícím se ekologickém zemědělství. Realizován je i projekt marketingové podpory regionálních potravin. Jde též i o to, najít pro tyto potraviny nejvhodnější odbytové cesty, jako jsou farmářské trhy, tržní řetězce, pohostinství, motoresty apod., aby v co nejkratší době mohly být expedovány spotřebiteli a čerstvé konzumovány. Hlavní marketingová podpora je směrována k udržení zájmu spotřebitelů o kvalitní potraviny. V tomto směru sehrává významnou úlohu značka KLASA. MSP, ale i velké firmy mohou, při splnění stanovených podmínek využít různé podpůrné programy, které jim přispívají k zajištění finančních zdrojů. Cílem přijatých programů je přidávání hodnoty agrárním produktům, modernizace zpracovacích kapacit a vyšší konkurenceschopnost produkce, výrobních oborů i obou odvětví výroby potravinářských výrobků i výroby nápojů. Konkurenceschopnost odvětví výroby potravinářských výrobků a výroby nápojů je potřeba i nadále posilovat. Nepříznivý stav dokumentuje rostoucí trend importu potravin do ČR. K zásadním změnám v obchodní výměně ve zbožové skupině potravin a nápojů s okolními zeměmi i tzv. třetími zeměmi v posledních letech nedocházelo, ale dílčí sortimentní a cenové změny se vyskytují. Celkové záporné saldo zahraničního obchodu za potraviny a nápoje se však v roce 2009 dostalo až na objem -31 mld. Kč. (jako jsou kakao, cukrovinky, čaj, káva, koření a další výrobky s poměrně vysokou dovozní kg cenou) se celkový objem dovozu v roce 2009 dostal na nebývalou úroveň 91 mld. Kč. Vývoz potravinářských výrobků dosáhl v hodnoceném roce pouze výše 57 mld. Kč a nejvíce se na něm podílela skupina ostatních potravinářských výrobků (čokoláda a jiné výrobky) a mléčné výrobky (mléko a smetany, zahuštěné mléčné výrobky a sýry). Skupina nápojů v roce 2009 obdobně jako v minulých letech vykázala kladné obchodní saldo zahraničního obchodu ve výši zhruba 3 mld. Kč s tím, že dovoz přesáhl 9 mld. Kč a vývoz dosáhl téměř 12 mld. Kč. Vývoz nápojů se realizoval zejména v tradičních komoditách, tj. pivu, značkových lihovinách a také sladu. K prioritám národní i evropské politiky v oblasti potravin i v roce 2009 patřila jak jejich bezpečnost (food safety), jejíž zajištění a kontrola je vymezena především potravinovou a veterinární legislativou, tak kvalita a dostupnost potravin. Zvyšování kvality a přidané hodnoty produkce bude rozhodovat o perspektivě výroby potravinářských výrobků a výroby nápojů. Jednou z cest je uplatnění jedinečných produktů, které splňují podmínky ochrany v EU (CHOP, CHZO, ZTS) i výrobků, které nesou již dříve zmíněnou značku KLASA. V nastoupených trendech bude také žádoucí pokračovat i u biopotravin a regionálních potravin. Podpora této produkce vhodnými marketingovými nástroji by měla i nadále pokračovat, což se po překonání recese pozitivně promítne do oživení podnikatelského prostředí v celém odvětví. Pokud v roce 2009 hodnotíme v oblasti zahraničního obchodu celou skupinu potravinářských výrobků a nápojů, pak záporné saldo dosáhlo již zhruba -31 mld. Kč, vývoz objemu 69 mld. Kč a dovoz se dostal na dosud nezaznamenanou úroveň 100 mld. Kč. ČR se tak stává zemí s vysokou dovozní náročností v oblasti potravin, a to přesto, že má potřebné surovinové zázemí u většiny agrárních komodit i zpracovatelské kapacity. Ukazuje se však potřeba zvýšit konkurenceschopnost v dodavatelském řetězci a zabránit dovozu potravin, které neodpovídají standardům EU a dále nastavit stejné podmínky pro hospodářskou soutěž na jednotném trhu EU a posilovat marketingovou podporu. Shrnutí a perspektivy odvětví Výroba potravinářských výrobků a výroba nápojů (NACE 10+11) patřily i v ekonomicky obtížném roce 2009 k významným odvětvím zpracovatelského průmyslu v ČR. Na oborové struktuře zpracovatelského průmyslu celkem se sledované odvětví svými produkčními ukazateli (tržby za prodej VV a S, přidanou hodnotou) podílelo zhruba 9,9 % a 10,3 %. Hodnocené odvětví, s poměrně rozsáhlou výrobkovou, oborovou a firemní základnou, má významný podíl na zaměstnanosti ve všech regionech ČR. Z hlediska mezinárodního srovnání v rámci EU 27 se však ukazuje potřeba dalšího růstu produktivity práce u sledovaných odvětví v ČR. Při 21

24 Lesní hospodářství 2009 Lesní hospodářství 2009

25 Lesní hospodářství 2009 Souhrn ke zprávě o stavu lesního hospodářství ČR Lesy jsou národním bohatstvím a představují nenahraditelnou složku životního prostředí. Jejich správa a využívání se opírá o principy trvale udržitelného hospodaření v lesích, které akcentují péči o zachování biodiverzity lesních ekosystémů, zachování produkční schopnosti lesů a jejich vitality společně s rozvojem jejich ekologických, ekonomických a sociálních funkcí v souladu s potřebami současné společnosti i budoucích generací. Lesnický sektor má silný potenciál přispět k zelenější ekonomice a trvale udržitelnému rozvoji, zejména pak při poskytování dřeva pro stavební účely, energii a environmentální služby Zelenou ekonomikou se rozumí proces restrukturalizace podnikání a infrastruktury k poskytování vyšších příjmů na základě přírodních, lidských a ekonomických kapitálových investic, při současné redukci skleníkových plynů, při nižší těžbě a využívání přírodních zdrojů, při produkci menšího množství odpadu a při redukci sociálních rozdílů. Lesnicko-dřevařský sektor může významně přispět k dosažení cílů zelené ekonomiky, propojení politik týkajících se změny klimatu, především prostřednictvím snížení emisí skleníkových plynů a rozšířením cílů týkajících se obnovitelné energie. K zabezpečení těchto cílů existují tři hlavní cesty a to: energie z biomasy, zelená infrastruktura a stavebnictví týkající se lesnických výrobků, role lesních zdrojů při snižování uhlíku. Vlastnická struktura lesů v České republice je poměrně ustálená Rok 2009 nepřinesl žádné významné změny ve vlastnické struktuře porostní plochy lesních pozemků. Restituční proces je až na výjimky ukončen, ale i tak podíl státního vlastnictví se stále ještě pozvolna zmenšuje. U některých právně komplikovaných případů dosud rozhodují o oprávněnosti restitučních nároků v odvolacím řízení i mimo něj soudy. Pokles výměry porostní plochy LČR, s.p. o cca ha se promítl do nárůstu porostní plochy u lesů obecních a městských a u lesů ve vlastnictví fyzických osob. Vlastnické vztahy v lesích ČR v roce 2009 Vlastnictví porostní plocha (ha) % Státní lesy ,32 z toho LČR s.p ,65 VLS ČR, s.p ,77 lesy MŽP (NP) ,66 ostatní ,87 lesy MŽP (AOPK) ,05 Původní státní (**) ,18 Právnické osoby ,61 Obecní a městské lesy ,39 Krajské lesy (střední školy aj.) ,15 Lesy církevní a náboženské společnosti ,06 Lesní družstva a společnosti ,18 Lesy ve vlastnictví fyzických osob ,44 Ostatní (nezařazené) lesy 0 0,00 CELKEM ,00 (**) původní velké LHP ve státním vlastnictví - platnost od 1981 od 1996, částečně platnost od 1997, soukromníci a obce zde hospodaří dle výpisu z LHP a nové vlastní LHP budou mít až při obnově LHP Pramen: ÚHÚL 23

26 Lesní hospodářství 2009 Kvalitní reprodukční materiál lesních dřevin je předpokladem úspěšnosti umělé obnovy porostů Semenná produkce byla v roce 2009 charakterizována standardní úrodou všech lesnicky významných druhů dřevin. U všech druhů dřevin sklizeň odpovídala orientačním hodnotám roční spotřeby semenného materiálu v lesním hospodářství. V semenářském závodě v Týništi nad Orlicí bylo v tomto roce zpracováno celkem 83 tun semenné suroviny. Závod rovněž zajistil stratifikaci tří tun semene, především buku, jedle a lípy. U smrku nadále přetrvává poškození šišek obalečem smrkovým, obalečem šiškovým a červotoči. Ve spolupráci s Lesní ochrannou službou se řeší rozsah a intenzita poškození. Stav zásob semene a semenné suroviny v semenářském závodě v Týništi nad Orlicí Dřevina Čisté semeno kg Semenná surovina Rozsah provedených výchovných zásahů v tis. ha Rok provedení Prořezávky Probírky Výchovné zásahy celkem ,7 115,5 163, ,7 92,3 133, ,7 83,7 123, ,8 53,4 91, ,8 66,7 109, ,6 85,2 125,8 Pramen: ÚHÚL, ČSÚ Smrk ztepilý Borovice lesní Modřín evropský Jedle bělokorá Buk lesní Pramen: LČR Plocha obnovených lesních porostů se výrazně zvýšila Plocha obnovených lesních porostů se oproti předchozímu roku zvýšila o cca ha především jako následek zalesnění po poměrně rozsáhlých nahodilých těžbách z předcházejících let. V souvislosti s tím došlo k určitému zvýšení plochy umělé obnovy, kde meziroční nárůst činí ha. Na celkovém zvýšení se významně podílel také značný nárůst rozsahu přirozené obnovy. Za poměrně příznivý lze považovat vývoj druhové skladby použité při umělé obnově lesa. Při obnově se snížil podíl jehličnatých dřevin ve prospěch dřevin listnatých. Podíl listnatých dřevin při umělé obnově dosáhl 38,8 %, z toho přibližně polovinu tvoří zalesnění bukem. Účelem výchovy lesních porostů je vytvářet a usměrňovat porostní skladbu po stránce druhové, prostorové a věkové Plocha lesních porostů, v nichž byly provedeny výchovné zásahy prořezávkou zůstává na úrovni posledních let a činí 40 tis. ha. Rozsah probírek zaznamenal nárůst na 85 tis. ha a vrátil se tak na úroveň před rokem 2007, tedy před období rozsáhlých kalamit, jejichž zpracování způsobilo určitý útlum v úmyslných předmýtních těžbách. Obnova lesa v ha Způsob obnovy Umělá z toho opakovaná Přirozená Celkem Pramen: ÚHÚL, ČSÚ 24

27 Lesní hospodářství 2009 Těžba dřeva se vrátila na úroveň celkových ročních těžeb V lesích ČR bylo vytěženo celkem 15,5 mil. m 3 surového dříví, což v průměru odpovídá úrovni celkových ročních těžeb v této dekádě s výjimkou posledních let, kdy došlo k výskytu rozsáhlých nahodilých těžeb. Úroveň celkového objemu ročních těžeb je z části ovlivňována podmínkami na trhu se surovým dřívím a zde byl přes mírné oživení patrný určitý vliv doznívající odbytové krize. V uplynulém roce byl zaznamenán relativně příznivější poměr mezi těžbou úmyslnou a nahodilou. Podíl nahodilé těžby v roce 2009 činil 42,8 % z těžby celkové, čímž byly vytvořeny příznivější podmínky pro plánovité hospodaření v lesích, než tomu bylo v několika posledních letech. Těžba dřeva Těžba dřeva T.j Jehličnatá 12,85 12,68 13,01 13,66 13,92 13,88 16,12 17,28 14,88 14,05 Listnatá mil. 1,59 1,69 1,53 1,48 1,68 1,63 1,56 1,23 1,31 1,46 m 3 Celkem 14,44 14,37 14,54 15,14 15,60 15,51 17,68 18,51 16,19 15,50 Celkem na 1 obyvatele 1,41 1,41 1,43 1,48 1,53 1,52 1,72 1,79 1,55 1,48 m 3 Na 1 ha lesní půdy 5,48 5,45 5,50 5,73 5,90 5,86 6,67 6,98 6,10 5,84 Poznámka: Údaje jsou uváděny v m 3 hroubí bez kůry. Pramen: ČSÚ Ochrana lesa v imisním zatížení střední Evropy nabývá stále větší důležitosti Uplynulý rok 2009 je možno z pohledu ochrany lesa opět označit jako období méně příznivé. Hlavní škodlivé faktory byly obdobné jako v předcházejících letech. Z abiotických vlivů se jednalo o polomy a z biotických činitelů pak především o poškození způsobené přemnožením podkorního hmyzu. Chod povětrnostních podmínek byl také celkově vyrovnanější, zaznamenané klimatické extremity (letní vichřice spojené s lijáky, mokrý sníh na začátku zimního období) měly více regionální charakter a nelze hovořit o jejich plošném působení jako v předchozích dvou letech. Výše nahodilých těžeb, která v celorepublikovém měřítku činila kolem 6,63 mil. m 3, byla signifikantně nižší než v roce 2008, kdy tyto těžby dosáhly cca 10,75 mil. m 3. V případě abiotických škodlivých vlivů došlo ve srovnání s rokem 2008 ke snížení celkového objemu poškození, a to asi o jednu třetinu. U biotických škodlivých činitelů převládal převážně nízký stav výskytu (hlavně u listožravého hmyzu a většiny houbových patogenů), dále se však zhoršila situace u podkorních škůdců na smrku (především lýkožroutů) a přetrvaly chronické problémy v souvislosti s nadměrnými stavy spárkaté zvěře. Hrozící nebezpečí výskytu lesních škodlivých činitelů podchycují preventivně ochranná opatření Tak jako každoročně byly i v roce 2009 ve velkém rozsahu provedeny kontroly výskytu lesních škodlivých činitelů. Soustředily se především na hmyzí škůdce, v souladu s vyhláškou MZe č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa. V rámci těchto kontrol byli sledováni především tzv. kalamitní škůdci, mezi něž náleží hlavně lýkožrout smrkový (Ips typographus) a bekyně mniška (Lymantria monacha). Kontrola výskytu hmyzích škůdců proběhla dle evidence na celkové ploše kolem 140 tis. ha. Při kontrole lýkožrouta smrkového bylo podle dostupné evidence využito kolem 84 tis. ks lapačů a bylo položeno 600 tis. m 3 lapáků,což představuje více než dvojnásobný nárůst proti předchozímu roku. Kontrola bekyně mnišky se pak uskutečnila na rozloze přes 95 tis. ha. V lesích poškozených imisemi napravují ozdravná opatření narušenou výživu dřevin v lesních porostech Projekty chemické meliorace lesních půd probíhají v návaznosti na usnesení vlády České republiky č. 22/2004. Cílem je náprava výživy v lesních porostech, kde byla doložena narušená výživa dřevin spočívající v nedostatečných zásobách hořčíku a vápníku. V roce 2009 bylo prováděno pouze hnojení chřadnoucích borových porostů v oblasti Kolínska a Chlumce nad Cidlinou. Na celkové ploše ha bylo formou poloprovozního pokusu aplikováno nově vyvinuté lesnické hnojivo Silvamix PMC ve dvou dávkách na části ploch v dávce 300 kg.ha -1 a na zbývajících lokalitách pak v dávce 500 kg.ha -1. Aplikace byla prováděna plošníky a malými vrtulníky. Vápnění lesních porostů nebylo v roce 2009 prováděno. MZe zabezpečuje ze svého rozpočtu na základě ustanovení 46 odst. 1 lesního zákona leteckou hasičskou službu, jako službu všem vlastníkům lesů v lesích na území ČR, s výjimkou lesů v působnosti MO a MŽP Letecká hasičská služba je zajišťována v úzké spolupráci s Ministerstvem vnitra - generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR (dále jen GŘ HZS), zaměstnanci podniku Lesy ČR, s.p. Hradec Králové a od r též s Leteckou službou Policie ČR, na celkové ploše 2,4 mil. ha lesních pozemků - tj. 91% výměry všech lesů, s cílem ochrany lesů před lesními požáry. 25

28 Lesní hospodářství 2009 V roce 2009 ovšem tato služba z důvodů podaných námitek na výběrové řízení nemohla být realizována. Přesto ale bylo letecké hlídkování a hašení částečně zajištěno pomocí vrtulníků Letecké služby Policie ČR. Vrtulníky provedly celkem 13 hlídkových letů a zjistily 7 požárů. Účinně se podílely na hašení 13 požárů, při nichž provedly 188 shozů hasební vody a nalétaly 24 hodin a 12 minut. V lesním hospodářství v průběhu roku 2009 došlo celkem k 521 požáru s přímou škodou 6,3 mil. Kč. Zničeno nebo poškozeno bylo 178 ha lesních porostů a při požárech bylo zraněno 20 osob, k usmrcení nedošlo. Z obecného hlediska byly podmínky pro vývoj zdravotního stavu lesa v roce 2009 méně příznivé. Chod povětrnostních podmínek byl také celkově ustálenější, zaznamenané klimatické extremity měly více regionální charakter Na většině území republiky se kůrovci na smrku vyskytovali ve zvýšeném až kalamitním stavu (přepočet objemu kůrovcového dříví na jeden hektar smrkových porostů reprezentoval hodnotu 1,90 m 3 /ha, tj. takřka desetinásobně překračoval hodnotu odpovídající základnímu stavu 1,90 m 3 /ha). V listnatých porostech byl zaznamenán výskyt listožravého hmyzu na celkové ploše 810 ha V listnatých porostech byl listožravý hmyz registrován na rozloze cca 0,8 tis. ha (2008: 0,6 tis. ha). Z větší části se jednalo tzv. komplex listožravých škůdců dubu (Tortrix viridana, Operophtera brumata, Erannis spp., Agriopis spp), což je opět jedna z nejnižších hodnot za poslední léta. Lze konstatovat, že listožravý hmyz nezpůsobil v roce 2009 významnější poškození lesních porostů. Výše nahodilých těžeb, která v celorepublikovém měřítku činila necelých 6,6 mil. m 3, byla signifikantně nižší než v rove 2008, kdy tyto těžby dosáhly téměř 11 mil. m 3. Nahodilé těžby tak v roce 2009 reprezentovaly 42,8 % těžeb celkových. Z jednotlivých abiotických vlivů vykázalo největší podíl, jako již tradičně, poškození větrem, které činilo 2 mil. m 3. Objem nahodilých těžeb způsobených abiotickými vlivy ve srovnání s rokem 2008 výrazně poklesl a celkově činil 3,25 mil. m 3. Působením biotických činitelů bylo podle evidence v roce 2009 poškozeno kolem 2,1 mil. m 3 dřevní hmoty. Dominantní roli tak jako každoročně představoval podkorní hmyz na jehličnanech, který způsobil více jak 90 % evidovaného objemu poškození. Objem evidovaného smrkového dříví napadeného kůrovci činil včetně lapáků tis. m 3 V roce 2009 bylo v České republice vytěženo tis. m 3 tzv. kůrovcového dříví, což představuje nárůst oproti roku 2008, v němž se výše kůrovcových těžeb pohybovala okolo tis. m 3. Z uvedeného objemu bylo odkorněno 283 tis. m 3 a chemicky asanováno 382 tis. m 3, zbylá část byla vyvezena a zpracována na dřevoskladech. Nejvyšší podíl napadené hmoty připadal jako každoročně na lýkožrouta smrkového (Ips typographus), lýkožrouta menšího (Ips amitinus) a lýkožrouta lesklého (Pityogenes chalcographus) (2 407 tis. m 3 ). Lýkožroutem severským (Ips duplicatus) bylo podle evidence napadeno 207 tis. m 3. Plocha lesů má v průběhu posledních let stále stoupající trend Od poloviny devadesátých let 20. století se postupně zvětšuje plocha zalesněných, ekonomicky marginálních zemědělských pozemků a také plochy rekultivovaných pozemků na úložištích elektrárenských popelovin a odkalištích. Plocha lesních pozemků setrvale mírně roste. V roce 2009 se zvýšila o 0,082 %, což lze přičíst zalesňování zemědělských pozemků. Nahodilé těžby podle druhů Rok živelní exhalační hmyzová ostatní celkem mil. m 3 mil. m 3 mil. m 3 mil. m 3 mil. m ,39 0,08 0,32 0,50 3, ,30 0,04 0,98 1,21 4, ,97 0,03 1,14 0,89 8, ,65 0,04 1,56 0,64 14, ,60 0,04 2,31 0,80 10, ,25 0,03 2,62 0,73 6,63 Pramen: VÚLHM, ČSÚ Vývoj celkové výměry lesních pozemků v ha Rok Plocha lesních pozemků Pramen: ČÚZK, ÚHÚL 26

29 Lesní hospodářství 2009 Nárůst celkových zásob dříví v lesích ČR pokračoval Oproti roku 1930 se údaj o celkové zásobě dříví v lesích v ČR zvětšil na více než dvojnásobek. Zčásti se na tom podílí zvyšující se přírůst, zčásti jde o zpřesnění způsobů zjišťování zavedením nových metod a pomůcek v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století. Nárůst celkových zásob dříví v lesích v ČR pokračoval i po roce Podílí se na tom jednak růst zakmenění porostů a zvětšování podílu porostů vyššího věku, jednak růst běžného přírůstu v Evropě. Všechny zásoby ale nejsou stejně dostupné pro těžbu dříví. Těžitelnost zásob dříví v lese ochranném a lese zvláštního určení je limitována plněním ochranných funkcí nebo cíle hospodaření, v rezervacích a v prvních zónách národních parků je těžba dříví vyloučena. Průměrná zásoba na 1 ha lesních pozemků je 264 m 3. Celkové zásoby dřeva v mil. m 3 Celková zásoba dřeva Rok mil. m ,5 678,0 Poznámka: Zásoba se udává v m 3 bez kůry (hmota hroubí). Pramen: ÚHÚL Ekonomická situace vlastníků lesa v rámci hospodaření v lesích včetně případných vedlejších aktivit se po výrazném propadu hospodářského výsledku v roce 2008 mírně zlepšila Tato skutečnost se projevila u soukromých lesů a lesů ve vlastnictví státu, zatímco u lesů ve vlastnictví měst a obcí došlo k dalšímu poklesu zisku. Hospodářský výsledek vlastníků lesa (včetně příspěvků na hospodaření v lesích) v Kč/ha Zisk před zdaněním Státní lesy Obecní lesy Soukromé lesy Průměr Pramen: MZe Hlavní příčinou napjaté ekonomické situace u vlastníků lesů byl další pokles prakticky všech průměrných cen u rozhodujících sortimentů surového dříví v důsledku pokračující odbytové krize. Hospodářské výsledky (zisky před zdaněním) se meziročně snížily pouze u kategorie obecních lesů o 132 Kč/ha na hodnotu 480 Kč/ha, zatímco u státních lesů se zvýšily o 41 Kč na dosaženou skutečnost 561 Kč/ha a u soukromých lesů o 318 Kč na Kč/ha lesa. Trend koncentrace podnikatelských subjektů do větších a finančně silnějších celků se nevyhýbá ani lesnímu hospodářství Na trhu se vytvářejí dvě skupiny podnikatelských subjektů, velké nadregionální společnosti, které vlastní těžkou lesnickou techniku a podnikají na území celé republiky, popř. i v zahraničí a malé podniky místního významu, které provádějí zpravidla služby malým vlastníkům lesa tradičními technologiemi nebo poskytují subdodávky konkrétních prací nadregionálním společnostem. Statistika podchycuje 26 velkých ekonomických subjektů zapsaných v obchodním rejstříku s převažující lesnickou činností provádějících lesnické práce na ploše cca 103 tis. ha. Lesnické činnosti vykázaly ztrátu 139 Kč/ha obhospodařované plochy. Průměrné vlastní náklady vybraných výkonů v Kč/t.j. Výkon - činnost T.j Obnova lesa ha Péče o lesní kultury ha Prořezávky ha Ochrana lesa ha Celkem pěstební činnost ha lesa Těžba dřeva m Přibližování dřeva m Odvoz dřeva m Oprava a údržba lesních cest ha lesa Pramen: MZe 27

30 Lesní hospodářství 2009 Počet zaměstnanců v lesnických činnostech (resp. v lesnictví a v souvisejících činnostech) ve fyzických osobách u subjektů v podnikatelské a nepodnikatelské sféře se permanentně snižuje Meziročně došlo k poklesu zaměstnanců v lesnických činnostech celkem o 10,7 %, přičemž nejvíce došlo k poklesu v soukromém sektoru (o 15,3 %) a k dílčímu poklesu v obecním sektoru (o 5,7 %) a ve státním sektoru (o 4,8 %). Celkově objem prací v lesnickém sektoru meziročně mírně poklesl v důsledku poklesu výkonů v těžební činnosti. Úbytek zaměstnanců byl nahrazen vyšší produktivitou práce (nasazení těžebních harvestorů, zalesňovacích strojů apod.). Průměrná mzda zaměstnanců ve fyzických osobách v lesnictví a souvisejících činnostech vzrostla oproti předchozímu roku o 5,7 %. Tempo růstu průměrných mezd v lesnictví tak výjimečně předstihlo růst mezd v průmyslu (2,2 %) i v národním hospodářství (3,5 %). Průměrná mzda fyzických osob v lesnictví a v souvisejících činnostech za podnikatelskou i nepodnikatelskou sféru však nadále zaostává absolutně o Kč ve srovnání s průmyslem a o Kč ve srovnání s průměrnou mzdou v národním hospodářství. V rámci odvětví lesního hospodářství (lesnictví) je nejvyšší průměrná mzda ve státním sektoru, která přesahuje o Kč průměrnou mzdu v soukromém sektoru. Celkem na závazky státu vyplývající z lesního zákona bylo poskytnuto 239,2 mil. Kč Na částečnou úhradu zvýšených nákladů na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin bylo poskytnuto 12,9 mil. Kč. Takto bylo podpořeno obnovení cca ha těchto lesních porostů. To znamená, že bylo podpořeno cca 13 tis. ha smíšených lesních porostů, u nichž se podíl těchto dřevin pohybuje v rozmezí od 5 % do 30 %. Stát rovněž hradí náklady na činnost odborného lesního hospodáře vlastníkům lesa do celkové výměry 50 ha, pokud si ho nevyberou sami a hradí i náklady na zpracování lesních hospodářských osnov. Dále přispívá i na opatření související s melioracemi a hrazením bystřin ve veřejném zájmu. Počet zaměstnanců v lesnických činnostech Lesní hospodářství celkem z toho státní soukromé obecní Pramen: ČSÚ 28

31 Lesní hospodářství 2009 Finanční povinnosti státu vyplývající z lesního zákona v mil. Kč Předmět závazku poskytnuto Meliorační a zpevňující dřeviny 9,6 9,7 12,9 00Činnost odborného lesního hospodáře 146,6 152,4 160,1 Náklady na zpracování LHO 24, ,4 Meliorace a hrazení bystřin 67,6 71,2 42,8 Celkem 248,1 253,3 239,2 Pramen: MZe Stát pomáhá vlastníkům lesa prostřednictvím bezplatně poskytovaných a zajišťovaných služeb zlepšovat úroveň hospodaření v lesích a zabezpečovat ochranu lesů před škodlivými činiteli V roce 2009 byla realizována letecká aplikace hnojiva nad lesními porosty ve vymezených částech České republiky - tj. na lokalitách Bílé Vchynice (na ploše 234 ha), Býchory I (522 ha), Býchory II (268 ha) a Komárov (269 ha). Zajištění letecké hasičské služby bylo v roce 2009 redukováno pouze na dílčí zabezpečení a došlo k výraznému snížení počtu hlídkových letů a letových hodin. Velkoplošné zásahy v ochraně lesa byly provedeny leteckou aplikací postřiků proti klíněnce jírovcové celkem na ploše 60 ha v lokalitě Sedlice u Blatné a v oborách Březka a Vlková (Středočeský kraj) a proti ploskohřbetce smrkové v lokalitě Benešov (u Pelhřimova) na ploše 221 ha. MZe uhradilo VÚLHM, v.v.i poskytování expertní a poradenské služby vlastníkům lesa a podílelo se i na úhradě poradenskou a vzdělávací činnosti. V ostatních službách byly provedeny úhrady za odběry půdních vzorků a asimilačních orgánů pro průzkum stavu lesních půd a výživy lesních porostů ve vybraných přírodních lesních oblastech. Celkové dodávky surového dříví se meziročně snížily o 685 tis. m 3 na celkovou výši tis. m 3, v tom dodávky jehličnatého dříví dosáhly výše tis. m 3 a dodávky listnatého dříví tis. m 3 Meziroční nárůst dodávek byl u jehličnatého dříví o 830 tis. m 3, zatímco u listnatého dříví byl nárůst o 145 tis. m 3. Celkovou výši těžby dřeva a následných dodávek surového dříví výrazně ovlivnila odbytová krize v celém lesnicko-dřevařském sektoru, přičemž Evropa byla touto odbytovou krizí zasažena velmi citelně. Služby, kterými stát podporuje hospodaření v lesích v mil. Kč Charakter služby Letecké vápnění a hnojení Letecká protipožární a hasičská služba Velkoplošné zásahy v ochraně lesa Poradenství Ostatní služby Služby celkem Pramen: MZe 29

32 Lesní hospodářství 2009 Výrazný pokles poptávky po rozhodujících sortimentech surového dříví (zejména jehličnatá kulatina a vláknina) způsobil prudký pokles jejich cen v průběhu celého roku. Protože lesy nebyly postiženy výraznými kalamitami a podíl nahodilých těžeb z celkem realizovaných těžeb se snížil na cca 40 %, nebyl důvod pro vlastníky lesů navyšovat těžbu dřeva a zvyšovat tak další nabídku surového dříví na tuzemském trhu. Průměrné ceny téměř u všech sortimentů surového dříví se po výrazném poklesu v roce 2008 nadále snižovaly z důvodu převažující nabídky nad poptávkou Snížená poptávka a následný pokles cen jak u surového dříví, tak i výrobků z něho byla důsledkem tzv. hypoteční krize v USA. Tato krize výrazně zasáhla Evropu, zejména státy s převažujícím exportem. Index průměrných cen jehličnatého a listnatého surového dříví celkem se oproti předchozímu čtvrtletí snížil pouze v I. čtvrtletí 2009 (o 0,02 %), zatímco v průběhu dalších čtvrtletí se tyto minimální ceny zvyšovaly. Průměrné ceny za rok 2009 u rozhodujících sortimentů surového dříví meziročně ještě poklesly. V roce 2009 tak průměrné ceny sm III. A/B třídy jakosti (tj. kulatiny pro zpracování na pilách) činily Kč/m 3. Ke dni vstupu ČR do EU byly i pro surové dříví zrušeny tzv. automatické licence, které sloužily k evidenci vyvezeného množství dříví Vývoz surového dříví se meziročně zvýšil o tis. m 3 na celkovou výši tis. m 3, když došlo zejména k nárůstu vývozu jehličnaté kulatiny (o 689 tis. m 3 ) a jehličnaté vlákniny (1 198 tis. m 3 ), zatímco k dílčímu poklesu vývozu došlo pouze u listnaté kulatiny a vlákniny (o 20 tis. m 3 ), štěpek, třísek, pilin dřevěných a dřevěného odpadu (celkem o 511 tis. m 3 ). Dovoz surového dříví se meziročně zvýšil o 740 tis. m 3 na celkovou výši tis. m 3, když nárůst byl zejména u jehličnaté kulatiny a vlákniny (o 737 tis. m 3 ) a listnaté kulatiny (o 81 tis. m 3 ). Aktivní saldo zahraničního obchodu se meziročně u surového dříví nepatrně snížilo na hodnotu 3,796 mld. Kč. Do zemí EU- 25 se vyvezlo 99,7 % z hodnoty celkového vývozu; nejvíce do Rakouska (61,4 %), Německa (31,2 %) a Slovenska (3,0 %). Rovněž dovoz surového dříví byl realizován zejména ze zemí EU- 25 a to ve výši 91,8 % z hodnoty celkového dovozu; nejvíce ze Slovenska (52,5 %), Německa (14,7 %) a Rakouska (3,2 %). Ve srovnání s rokem 2008 tak došlo k celkovému růstu vývozu surového dříví (o tis. m 3 ) při současném navýšení hodnoty vývozu (o 921 mil. Kč) a ke zvýšení dovozu surového dříví (o 740 tis. m3) a hodnoty dovozu (o 986 mil. Kč). Vývoz a dovoz surového dříví v ČR Vývoz Dovoz Saldo Vývoz Dovoz Saldo Vývoz Dovoz mil. Kč 1000 m 3 Průměrná cena Kč/m 3 Celkem z toho EU Německo Rakousko Slovensko Pramen: ČSÚ Roční objem vývozu a dovozu surového dříví v mil. Kč Obchodní bilance Vývoz Dovoz Saldo Vývoz Dovoz Saldo Vývoz Dovoz Saldo Celkem z toho Pramen: ČSÚ 30

33 Lesní hospodářství 2009 V České republice se v roce 2009 myslivecky hospodařilo v honitbách na celkové výměře honební plochy ha, z toho je 195 obor s celkovou výměrou ha a 287 bažantnic s celkovou výměrou ha. Průměrná výměra honitby je ha, obory 235 ha a bažantnice 336 ha Jarní kmenové stavy hlavních druhů zvěře v kusech Zvěř jelení daňčí mufloní srnčí černá Pramen: MZe, MŽP, ČSÚ Lov (odstřel a odchyt) hlavních druhů zvěře v kusech Zvěř jelení daňčí qqqq mufloní srnčí černá kachna bažant zajíc Pramen: MZe, MŽP, ČSÚ 31

34 Vodní hospodářství 2009 Vodní hospodářství 2009

35 Vodní hospodářství 2009 Souhrn ke zprávě o stavu vodního hospodářství ČR Hydrologická bilance Rok 2009 byl teplotně nadprůměrný. S průměrnou teplotou 8,4 C přesáhl hodnotu dlouhodobého teplotního normálu celkem o 0,9 C. Rok byl o 0,5 C chladnější než rok 2008 a o 0,7 C chladnější než rok Od roku 2000 to byl pátý nejteplejší rok na území ČR. Z hlediska srážkových úhrnů byl mírně nadnormální. Průměrný srážkový úhrn 747 mm byl kvůli srážkově bohatému období od května do července a také díky únoru a březnu o 9 % vyšší než dlouhodobý srážkový normál. Rok 2009 byl odtokově průměrný až podprůměrný s významnou povodňovou situací na přelomu června a července. Průměrné roční průtoky se převážně pohybovaly mezi 70 až 110 % dlouhodobých ročních průměrů. Tuto úroveň překročily pouze průměrné roční průtoky na dolní Lužnici a dolní Otavě. Režim podzemních vod byl z dlouhodobého hlediska průměrný až mírně podprůměrný. Docházelo k dobré a rychlé dotaci mělkých zvodní, zatímco pro hlubší obzory reprezentované pramenními vývěry nebyly podmínky dostačující. Jednoznačně nejsušší oblastí byly severozápadní Čechy, naopak nejvodnější byla severovýchodní Morava. Významně se zlepšila situace v povodí Berounky, kde meziročně vzrostly hladiny i vydatnosti u všech sledovaných objektů hlásné sítě tři čtvrtiny vrtů a čtvrtina pramenů překročila dlouhodobý průměr. Povodňové situace V roce 2009 byly zaznamenány dvě povodňové situace s dosažením 2., resp. 3. SPA (stupně povodňové aktivity). Hlavní povodňovou událostí roku se staly přívalové povodně na přelomu června a července, které postihly převážně čtyři oblasti Jižní Čechy, Novojičínsko, Jesenicko a Děčínsko. Při této povodni do- Obnovitelné vodní zdroje v letech v mil. m 3 Položka Roční hodnoty Srážky Evapotranspirace Roční přítok 1) Roční odtok 2) Zdroje povrchových vod 3) Využitelné zdroje podzemních vod 4) Pramen: ČHMÚ (Český hydrometeorologický ústav) 1) Pozn.: Roční přítok na území ČR z okolních států 2) Roční odtok z území ČR 3) Určuje se jako průtok v hlavních povodích s 95% zabezpečeností 4) Jedná se o kvalifikovaný odhad, upřesnění je publikováno ČHMÚ až v II. pololetí 2010 Úhrn srážek na území ČR v roce 2009 v mm Pramen: ČHMÚ 33

36 Vodní hospodářství 2009 šlo k výraznému překročení úrovně 3. SPA a i dosažení úrovně Q 100. Druhou povodňovou situací byla jarní odtoková epizoda při dosažení 1. SPA, výjimečně 2. SPA. V roce 2009 nově vznikl v gesci MZe podprogram Odstraňování následků povodní roku Jakost povrchových a podzemních vod Jakost povrchových vod Rok 2009 byl ve vegetačním období teplotně mírně nadprůměrný. Kvalita vody v nádržích byla ovlivněna dvěma jarními aspekty typickými zvýšenými průtoky a časným nástupem vyšších teplot vody. V řadě vodních nádrží docházelo k eutrofizaci vody. ZVHS (Zemědělsko vodohospodářská správa) zabezpečuje ve spolupráci s dalšími organizacemi provoz celostátního monitorovacího systému zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod. V roce 2009 sledovala celkem 967 profilů na vodních tocích a malých vodních nádržích. Ve vzorcích vod byly sledovány jednak základní fyzikální a chemické ukazatele umožňující včasnou identifikaci drobných znečištění pocházejících z komunálních a zemědělských zdrojů, ale i cizorodé látky ukazující na možnost kontaminace prostředí těžkými kovy a některými specifickými organickými látkami. Nejčastější problémy s jakostí vody souvisejí s masovým výskytem sinic, který v některých lokalitách každoročně vede k vyhlášení zákazu koupání. Z tohoto důvodu bylo vyhlášeno celkem osm zákazů koupání. Jako limitní hodnoty pro ukazatel sinice bylo přijato doporučení WHO (World Health Organisation), tj. třístupňové hodnocení jakosti vody, kdy zákaz je vydáván v případě, že vizuálním hodnocením je posouzena přítomnost vodního květu. Lososové a kaprové vody jsou legislativně vyhlášené povrchové vody vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů. NV č. 71/2003 Sb. (stejně jako směrnice 2006/44/EU o sladkých vodách) umožňuje vyhodnotit plnění limitů podle maximální naměřené hodnoty za dané období. Z hodnocení uzávěrových profilů vymezených vod bylo zjištěno, že byly splněny imisní standardy NV v 75 % těchto vod. Jakost vody v tocích ČR Pramen: Státní podniky Povodí 34