Globální oteplování a rekultivace těžbou dotčených území

Transkript

1 Abstrakt Zvšování globálních teplot a časově souběžné zvšování obsahu ksličníku uhličitého ( ) jako skleníkového plnu v ovzduší vústilo ve formulaci skleníkové hpotéz Z historie planet Země je zřejmé, že k výkvům klimatu dochází dominantně z přírodních příčin Nové poznatk získané z vrtů v ledovcích prokazují závislost teplot a obsahu, avšak vžd bla teplota příčinou a nikoli důsledkem zvšování obsahu Skleníkový efekt je nesprávně ztotožňován se skleníkovou hpotézou Metod modelového dlouhodobého projektování klimatu extrémně vsokých teplot a obsahů jsou objektivně kritizován nezávislými vědci Boj proti takto formulovaným klimatickým změnám je na globální, evropské a národní úrovni orientován iracionálně přednostně na dekarbonizaci Měl b být směrován přednostně na adaptační opatření Rekultivace území po hnědouhelné ě v Severozápadních Čechách, orientovaná významně na zvšování retenční a akumulační krajin, je příkladem adaptačních opatření Vzniknou zde jezera o obsahu až 2, m³, což bude 45 % současného objemu všech vodních nádrží a rbníků České republik, s potenciální možností i energetického vužití v přečerpacích elektrárnách, což koresponduje s energetick náročnými alternativami oteplování i ochlazování Abstract The increase of global temperature and contemporaneous increase of carbon dioxide ( ) as a greenhouse gas in the atmosphere resulted in the formulation of the greenhouse hpothesis From the histor of planet Earth, it is apparent that climatic fluctuations occur due predominantl to natural causes New findings gained from boring in glaciers show the interdependence of temperatures and content, though temperature has alwas been the cause and not the result of increased The greenhouse effect is incorrectl equated with the greenhouse hpothesis The methods of modelled long-term projection of a climate with extremel high temperatures and content are objectivel criticised b independent scientists The fight against thusl formulated climate changes is irrationall oriented on a priorit basis toward decarbonisation at the global, European and national levels It should be focused primaril on adaptive measures Recultivation of land after brown-coal mining in northwestern Bohemia, focused substantiall on increasing retention and accumulation of the landscape s functionalit, is an example of adaptive measures Lakes will be created here with volume of up to m³, ie 45 % of the current volume of all water reservoirs and ponds in the Czech Republic, with the potential possibilit of utilisation in power generation in pumped storage plants, which corresponds to energ-intensive alternative heating and cooling Globální oteplování a rekultivace ou dotčených území Stanislav Štýs (sts@ecoconsultcz, Ecoconsult Pons) 1 Vnější rámec problematik Po druhé světové válce následovalo období společenské regenerace, stimulované rchlým a často extenzivním rozvojem energetick náročné ekonomik, zdrojově orientované převážně na snadno dostupné uhlí Důsledkem blo extrémní znečišťování ovzduší, půd, vod a lesů Zpočátku lidé tolerovali zásadu, že kdž se kácí les, létají třísk Devastace životního prostředí však přerostla do společensk neúnosné situace a doba ekologického temna se stala hotnou potřeb boje za zdravé životní prostředí V této době si lidé uvědomili i to, že během industriálního období se výrazně zvšoval globální teplot Blo to dáváno do souvislosti s růstem emisí skleníkových plnů, vznikajících spalováním hlavního energetického zdroje, uhlí Do skupin chráněných složek životního prostředí se tak dostalo i globální oteplování Za situace, kd docházelo k ekologizaci spalovacích procesů a ke snižování klasických emisí, a tím i ke zlepšování životního prostředí, se problematika boje za zdravé životní prostředí začala celosvětově dominantně orientovat na boj s uhlíkem, lépe řečeno s ksličníkem uhličitým Klima podléhá neustálé změně Současná klimatická orientace, jejíž počátek je sledován od polovin 19 století, má oteplovací povahu Materiál IPCC (Mezivládní panel pro změn klimatu) uvádějí, že za posledních 100 let se zvýšila globální teplota o 0,74 C (v našich šířkách to je o 0,35 až 0,56 C více) Za posledních 150 let se zvýšil obsah v atmosféře z 280 ppm na současných 400 ppm A protože je skleníkový pln, bla přijata hpotéza o dominantním vlivu na vzrůst teplot (skleníková hpotéza) V hodnoceném období se významně zvýšilo spalování fosilních paliv, především uhlí Bl přesto přijat většinově názor, že dominantním původcem oteplování je člověk Skleníková hpotéza vchází ze vztahu a teplot Výpočt modelových prognóz jsou však velmi zjednodušené Jsou výsledkem lineární extrapolace koncentrací, kterým pak odpovídají zvýšené teplot Prognostick to je hodnoceno jako náhradní korelace Podle světově uznávané prognostické autorit profesora J Scotta Armstronga, zakladatele Journal of Forecasting (Magazín prognostik) jsou klimatologické model praktick bezcenné [9] V článku Let's Deal in Science and Facts (2010) píše: Publikovali jsme studii (Green 2009), která ukazuje, že předpovědní postup používané klimatickým panelem OSN porušují 72 z 89 relevantních pravidel prognostik [1] Mezi nezávislými vědci, kteří vesměs respektují vzestupný trend globálních teplot, převládají názor, že globální teplota je především funkcí vzájemné interakce přírodních, člověkem neovlivnitelných faktorů: hlavně vzájemné poloh Slunce a Země (Milankovičov ckl), oscilace sluneční aktivit, magnetického pole Země, deskové tektonik, thermohalinní cirkulace mořských proudů, které jsou globálním výměníkem tepla, vulkanické činnosti, dopadu vesmírných les a oblačnosti Z antropogenních faktorů to jsou aerosol, velikost albeda a doslova životodárné skleníkové pln bez jejichž účinku b bla Země zamrzlá 22

2 V době, kd národní stát ztratil sílu účinně chránit své občan, bla v roce 1945 založena celosvětová Organizace spojených národů (OSN), v jejímž rámci následně vznikal desítk agentur a organizací, mezi nimi i UNEP Program OSN pro životní prostředí Problém však pokračoval Pro jejich řešení bl v roce 1968 založen světovými elitami Římský klub, jehož proklamovanou ideou je nutnost vtvoření Nového světového řádu s účinnějšími přístup k demokracii, trhu, lidským svobodám a přírodním zdrojům Z iniciativ a pod patronací tohoto nevládního sdružení vchází postupně řada publikací (1972 Meze růstu, 1974 Lidstvo v bodu zvratu, 1976 Populační bomba a První světová revoluce (King a Schneider 1991) Na str 70 této posledně citované publikace se dozvídáme, že demokracie již nestačí na řešení úkolů, na str 71 pak: Kdž nevíte, co s domácí politikou, odveďte pozornost k hrozbám z vnějšku Sjednoťme národ proti vnějšímu nepříteli, buď skutečnému, nebo k tomu účelu vmšlenému A na str 75 se otevřeně doporučuje: Při hledání nového nepřítele, který nás sjednotí, nás napadlo, že se k tomu účelu dá vužít znečišní, hrozba globálního oteplování, nedostatek vod, hladomor a podobně (v originále z roku 1991 na str 115 In searching for a new enem to unite us, we came up with the idea that pollution, the threat of global warming, water shortages, famine and the like would fit the bill ) [7] Boj proti klimatickému oteplování se stal součástí tendencí, usilujících o Nový světový řád V chto souvislostech lze chápat i činnost IPCC - Mezivládního panelu OSN pro změn klimatu, který neustále stupňuje hrozbu antropogenního globálního oteplování A to přesto, že závěr a doporučení IPCC jsou každým rokem zřetelněji ve shodě s růstem poznatků vvracen vědeckou argumentací a kritizován světovou vědeckou veřejností Jako oponentura IPCC, jehož člen jsou vlád členských států OSN, bl založen Mezinárodní nevládní panel pro klimatické změn NIPCC, sponzorovaný neziskovými organizacemi, který v dubnu 2014 vdal obsáhlou vědeckou analýzu s názvem Climate Change Reconsidered II: Biological Impacts [2] Její závěr jsou jednoznačné: lidský významně neovlivňuje klima a není znečišťující látkou Naopak suchozemské i vodní vegetaci a následně i živočichům oxid uhličitý významně prospívá, což je zřejmé i z grafu č 1 a obrázku č 1 [10] : Obr 1: Je potrava pro rostlin? Zde je, co se stane při zvýšené koncentraci AMB = 385 ppm Pozn: Za doklad velmi vsoké produktivit pravěkých tropických sstémů ér dinosaurů, před 250 mil lét, kd při průměrné roční teplo 25 C a průměrném obsahu v atmosféře ppm, nám mohou posloužit jehličnaté araukárie (blahočet ztepilý), které dosahoval až 100 metrových výšek a dinosauři, jejíchž váha se blížila až ke 100 tunám Dlouhodobý vývoj nás přesvědčuje, že posledních 500 mil let se koncentrace stále snižuje V období kambria (540 až 488 mil let) dosahovala vrcholu, až ppm Během kříd je zaznamenán pokles na ppm a v terciéru již na 400 ppm 2 Geoklimatický kalendář Zcela zásadní informace o dlouhodobém vývoji klimatu nám posktují analýz vzorků ledu z jádrových vrtů, prováděných v grónském ledovci a v ledovcích Antarktid Z neporušených vzorků ledu, vrstev, které odpovídají časovým údajům, jsou zjišťován obsah a teplot Graf č 1: Závislost zvšování rchlosti růstu (v %) na koncentraci nad normálem (v ppm) Zanikne-li život na Zemi, nebude to zvšováním obsahu, ale jeho dalším snižováním Z dlouhodobého poklesu vtvořili Lovelock a Whitfield v roce 1982 hpotézu, že kritické hodnot 150 ppm bude dosaženo za 100 mil let Graf č 2: Příklad vývoje teplot za posledních dvanáct tisíc let, podle výzkumu v centrální části Grónského ledovce [3] V interglaciálech se při zvýšené teplo pravidelně zvšoval obsah v atmosféře, což je logické, neboť vlivem zvýšené teplot doprovázené zvšováním srážek a tím i produktivit ekosstémů se vžd uvolňoval skleníkové pln z povrchu Země Zvšování obsahu atmosférického blo ted vžd nikoliv příčinou, ale důsledkem zvýšených globálních teplot Na bázi ledovcových vrtů bla vpracována a publikována již řada grafických dokumentů, které to jednoznačně prokazují 23

3 Graf č 3 [3] Z grafu č 3 (Berner a Kothaval 2001) je zřejmé, že pro případ č (1) před 550 mil a 200 mil lét bl teplot praktick stejné, ale úroveň je v prvním případě ppm a v případě druhém ppm A ve druhém případě [2] je dokumentována situace před 450 mil a před 300 mil lét V obou případech je teplota opět stejná, kdežto obsah se významně lišil (4 500 ppm cca 400 ppm) Následující graf č 4 (Humlum et al 2012), na kterém jsou modře vznačen teplot oceánů, červeně teplot povrchů pevnin a zeleně přírůstk prokazuje, že růst obsahu vžd následně reaguje na růst teplot Graf č 4 [3] Uvedený graf č 4, vtvořený kolektivem vědců během výzkumu na Grónském ledovci, nám nejlépe poslouží pro orientaci v naší současné situaci globálního oteplování Tento přehled prokazuje, že teplot se během holocénu neustále střídal, přičemž teplot současného období, které se dosud ani nepřiblížil středověkému teplotnímu optimu, lze považovat za vrovnávání po malé době ledové, kd teplot se vracejí k průměru v holocénu Doufejme, že současné období teplotní stagnace je pouhou epizodou, a že směřujeme k dalšímu klimatickému optimu Teplá období, vznačující se vsokým příkonem sluneční energie a zpravidla i dostatkem srážek, se v celé historii vznačovala civilizačním pokrokem Studené period lze považovat vesměs za snonmum neúrod, hladomorů, morových epidemií, ale i válečných výbojů za účelem dobtí a obsazení úrodnějších oblastí Méně příznivou alternativou je předpověď ředitele Pulkovské observatoře Ch Abdusamatova, který předpokládá, že do roku 2015 nastoupí počátek globálního ochlazování V roce 2040 b měla sluneční aktivita dosáhnout nejnižší intenzit a k největšímu ochlazení, srovnatelnému s malou dobou ledovou, b mělo dojít v létech 2055 až 2060 Co b se v naší krajině stalo, kdb blo v atmosféře o třetinu víc, při oteplení na hodnot stejné jako během tzv boreálu (7 a 6 tisíciletí před naším letopočtem), kd se teplot poměrně rchle zvýšil o 2 až 3 C na cca 10 C? Podle M Kutílka (2008) [11] toto oteplení stimulovalo rchlý rozvoj listnatých lesů s převahou dubu, líp, jasanu a jilmu Teplotní vzrůst stimuloval vhodné růstové podmínk Je to logické, neboť v rostlinách se vlivem slunečního světla, a vod vtvářejí dík fotosntéze v chloroplastech organické sloučenin Kdž se zvšuje koncentrace v atmosféře, zvšuje se i příjem Výsledkem je větší produkce organické hmot, u dřevin přírůst, u zemědělských plodin výnos Proto je zvšování koncentrace pro rostlin výhodné Prokazují to výnos ve sklenících při umělém zvšování koncentrace V našich podmínkách b to v žádném případě neohrozilo pěstování běžných kulturních rostlin Navíc b se otevřela možnost uplatnění většího podílu teplomilných druhů Je prokázáno, že zvýšením koncentrace při dostatku světla a vod významně vzrostou i výnos kulturních plodin Vlivem dlouhodobé mediální kampaně si lidé odvkají nahlížet na oxid uhličitý jako na přítele Bez b však neprobíhala fotosntéza, při které se vtvářejí životodárné organické látk Uvádí se, že fotosntetizující organizm tak dokáží za jediný rok absorbovat cca 17, tun atmosférického uhlíku Všší obsah v ovzduší proto stimulují rozvoj zeleně J Patočka (2013) uvádí, že Satelitní studie australských vědců prokázal, že mezi rok 1982 až 2010 ve čtřech sledovaných oblastech (okraje pouští v Austrálii, na jihu a severu Afrik, jihozápadě USA, na Blízkém Východě a ve střední Asii) se zvýšila plocha zeleně o 11 %, což koreluje s nárůstem koncentrace [16] Závěrem této části lze konstatovat, že skleníkový efekt je vědeck prokázaným poznatkem Nelze jej však ztotožňovat s dosud experimentálně neprokázanou skleníkovou hpotézou, která vchází z vír, že současné globální oteplování je způsobováno dominantně člověkem, především emisemi Analýzami vrtů v ledovcích bla korelace globálních teplot a obsahu prokázána, avšak teplot se nikd v geologické éře nezvšoval vlivem zvýšeného obsahu Vžd tomu blo naopak Současná teplotní tendence je zřejmě vrovnáváním po malé době ledové Klimatickým panelem predikované změn do roku 2010 b mohl dosáhnout teplot středověkého klimatického optima, charakteristického příznivými podmínkami pro přírodu i člověka K největšímu plus efektu b došlo v severních oblastech Kanad, Ruska a Skandinávie, jejichž úrodnost a obvatelnost b se významně zvýšila Ke klimatickým oscilacím dochází během celé geologické minulosti Země a není důvod předpokládat, že v našem období přestanou, neboť jsou dominantním důsledkem cklického vývoje přírodních faktorů 24

4 3 Řešení Není-li v názorech na příčin a důsledk vývoje klimatu shoda, je logické, že existují diametrálně odlišné názor na řešení této situace Společenská problematičnost globálně oteplovací tematik vplývá především z toho, že vědeck neověřená skleníková hpotéza lidské produkce a jejího vlivu na růst teplot se stala jakýmsi axiomem, na jehož základě jsou producentům stát i nadnárodními organizacemi direktivně ukládán povinnosti realizovat mimořádně nákladná protiopatření A to přesto, že se v závislosti na vývoji vědeckých poznatků, prokazujících přírodní oscilace klimatu nezávisle na lidských aktivitách situace výrazně mění V roce 2005 sice Rusko Kjótský protokol podepsalo, čímž vstoupil v platnost, avšak největší světoví producenti stále stojí mimo Kjótu tak zůstává poslušná v podsta Evropa, která produkuje v současné době 10 % světových emisí a tento podíl se stále snižuje Přesto Evropská komise v Zelené knize (2013) ukládá nereálné úkol: do roku 2030 snížit emise skleníkových plnů v EU o 40 %, do roku 2050 o 80 až 95 % a podíl obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 zvýšit na 30 % A to přesto, že Evropská komise v Zelené knize konstatuje, že bl vjádřen obav, že závazek EU bojovat proti změně klimatu se nedočkal plné odezv mimo EU, má tato skutečnost dopad na konkurenceschopnost Evropa svými ekonomick náročnými direktivami tuto tendenci však stále podporuje, a to přesto, že požadavek zvýšit globální teplotu do roku 2100 max o 2 C nebl nikým dosud vědeck zdůvodněn Je produktem projektantů klimatu IPCC předpokládá, že omezit růst teplot na max 2 C do roku 2100 je možné, pokud se podaří redukovat emise skleníkových plnů, hlavně o 40 až 70 % oproti úrovni roku 2010 do roku 2050, a nulových emisí dosáhnout do roku 2100 naprostou dekarbonizací energetik, za předpokladu masového rozšíření technologií zachcování a ukládání Za předpokladu, že dominantní část světových emitentů závěr Kjótského protokolu buď dosud neratifikovala, nebo od nich ustupuje je zcela zřejmé, že plnění direktiv EU se velmi negativně projevuje na konkurenceschopnosti evropských států Evropská komise si přesto dává do vínku pro řešení klimatické změn snižováním emisí včlenit 20 % svého rozpočtu Vlivem vědeck neprokázaných závěrů IPCC jako politického orgánu je legitimní vědecký spor o klimatických změnách přehlušen politickým a mediálním šumem Za této situace jsou navrhován nejrůznější návod k obsluze termostatu Země, které předpokládají zřízení světové komise orwellovského tpu pro kontrolu klimatu s práv zasahovat do záležitostí suverénních států, ustavení světového soudního dvora, mezinárodních ozbrojených sil oprávněných vnucovat realizaci rozhodnutí o bezuhlíkové energetice, zavedení uhlíkové diktatur pro záchranu lidstva A to vše za situace, kd dnes nikdo neví, zda se budou teplot zvšovat či snižovat (již 17 let se globální teplot nezvšují) V roce 1979 světoznámý J Lovelock (Gaia) předpokládal, že Kdb člověk zasáhl do funkční schopnosti Gaii v takové míře, že b ji vřadil z provozu, jednoho dne b se mohl probudit a zjistit, že má stálé celoživotní zaměstnání technika pro planetární údru Pak bchom konečně řídili tento zvláštní vnález, kosmickou loď Zemi Stejný autor, guru zeleného hnutí, v nové publikaci Mizející tvář Gaii: Poslední varování (Academia 2012), poučen racionálními hledisk došel k přesvědčení, že: Pokud nedokážeme předpovědět ani to, co se již stalo, jak můžeme důvěřovat předpovědím na příštích čtřicet nebo devadesát let Přesto se z politických činů a vládních iniciativ pro boj se změnami klimatu zdá, že odhad IPCC všichni přijímají jako spolehlivé a kvalifikované [14] Vcházíme-li z prokazatelného faktu, že koncentrace nejsou příčinou, ale důsledkem přírodou ovlivňovaného oteplování, pak modelové výpočt projektantů klimatu IPCC jsou nevěrohodné Argumentace konsenzuálního souhlasu patří do politik a ne do věd Odezvu na klimatické změn neorientovat na boj s uhlíkem, ale na účelná adaptační opatření pro posílení imunit a produktivit zemědělských a lesních ekosstémů a odstraňování antropogenních hříchů, páchaných na naší krajině a životním prostředí V takovém případě b blo 20 % rozpočtu EU účelně vužito Jako lidé jsme v podsta subtropickým druhem, který se později rozšířil po celé plane Vžd je nám bližší teplo než chlad a zima Evolučně se lépe adaptujeme na teplo než na zimu Je proto s podivem, že současné snah o stabilizaci klimatu jsou významně orientován proti oteplování A to přesto, že teplé period holocénu (klimatická optima) bl vžd příznivé pro rozvoj civilizací, kdežto chladná období bla doprovázena neúrodami, nemocemi a válkami Již z toho vplývá, že boj proti emisím za každou cenu je zcestný Racionální b blo, abchom se na změnu klimatu připravili, a to především takovými opatřeními, která v českém prostředí dokáží optimálně hospodařit se srážkovou vláhou Česko je geografick situováno tak, že téměř všechn srážkové vod odtékají Již z toho vplývá mimořádná důležitost vod Proto je nezbtné, abchom s ní zodpovědně hospodařili, ab povrchově neodtékala bez užitku, ale v maximální míře se vsakovala do půd Její rchlý povrchový odtok b se měl maximálně transformovat v pomalý odtok podpovrchový, který umožňuje vužití vod pro vegetaci a doplňování zásob podzemních vod K tomu směřují hdrologick účinné způsob lesního, zemědělského a vodního hospodaření Příkladem historick první doložené úspěšné adaptace na změn klimatu jsou známé z oblasti Mezopotámie Oběžná dráha Země se v létech až let př n l dostala do poloh, kd se na severní polokouli zvýšil příkon sluneční energie oproti drasu o 7 až 8 % Tím se povrch více ozelenil, vegetace více vpařovala, zvšoval se malý cklus vod v podobě zvýšených srážek o 25 až 30 % Dřívější pouš se změnil v savan, což stimulovalo rozvoj zemědělské populace Kolem r 3800 př n l se však dráha Země změnila, došlo k úbtku srážek Závlaha bla možná již jen s vužitím říční vod a budováním zavlažovacích kanálů což blo první adaptací lidí na sucho Následně však nezvládli problém zasolení půd Žádná z minulých civilizací se však nedokázala úspěšně vrovnat s radikálními výkv klimatu Naše civilizace sice disponuje oproti minulým výrazně účinnějšími prostředk Ani t však nestačí k domýšlivému řízení termostatu Země V tomto směru lze souhlasit s V Klausem a strategick se orientovat na neuvěřitelnou schopnost adaptace na nové, nečekané události [8] 25

5 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 4 Rekultivace jako adaptační opatření Tato rekultivační strategie respektuje nové poznatk o teplotním vývoji a předpokládá, že budoucí oteplování bude zákoni doprovázeno zvšováním srážek, a to především v sousední krušnohorské oblasti A v chto souvislostech se v Mostecké a Sokolovské pánvi nabízí nejen ekologick, ale i sociálně a ekonomick mimořádně elegantní řešení, spočívající ve vužití zbtkových jam lomů i výspek v podkrušnohorské akumulační oblasti k maximální retenci a akumulaci vod (viz schéma č 1)[19] To umožní, abchom z hrozb oteplování učinili přednost, neboť lze souhlasit s přesvědčením, že již v tomto století bude dominantní podmínkou udržitelného ekologického, ekonomického a sociálního vývoje disponibilita vod lesnické 16292,16 ha 46 % é é 60,61 0 do ce ro lke ku m z ko bý nc vá e do c uk e on lke če m ní po 50 57,15 94,33 151, , pr ac ov an Koncepce rekultivací se vvíjela nejen v souladu s úrovní vědeckých poznatků, ale i v závislosti na změnách společenských podmínek Prošli jsme prvotním ozeleňovacím obdobím, přes přednostní uplatňování obnov zemědělského půdního fondu, který v republice rchle ubýval Současné období je charakteristické snahou o optimální mix zemědělských, lesnických, hdrologických a rekreačních způsobů, který již respektuje předpoklad globálního oteplování, což lze dokumentovat následnými grafickými přehled, z nichž je patrný mimořádně vsoký podíl lesnických (46 %) a hdrologických (16 %) rekultivací (graf č 6, č 7 a č 8)[19] zemědělské 6989,22 ha 20 % Graf č 6[19]: Hnědouhelné dol regionu Severozápad Rekultivace dle druhů k dosavadní a budoucí če n Již šedesátiletá rekultivační praxe však prokazuje, že bl nejen vmšlen, ale že jsou již běžně realizován ekologick a sociálně účinné metod rekultivací, jejichž výsledkem je tvorba území, které krajinu před ou dokonce předčí Černobíle nerušíme společensk nezbtnou u, realizujeme rekultivaci jako nápravu, ale v tomto případě i jako preventivní adaptaci na klimatické změn hdrogeologické 5911,31 ha 16 % ro z Pro nezasvěcené a diletant to je beznadějně odepsané území Jedinou alternativou jim je útlum až zastavení, čímž se současně zbavíme největšího strašidla klimatického oteplování, neboť spalování uhlí je největším zdrojem emisí CO2, a t jsou příčinou zhoubného oteplování A to zcela iracionálně, bez ohledu na realitu možností náhradního řešení pro zajišní energetické bezpečnosti ostatní 6454,02 ha 18 % uk on V žebně průmslové aglomeraci Severozápadních Čech je v tomto období a hnědého uhlí realizována výhradně velkolomovým způsobem Ten vniká vsokou kapacitou, výrubností a ekonomickou efektivitou Technologickým důsledkem je totální destrukce krajin v podobě lomů a vnějších výspek Dochází tak k radikální transformaci v subsstémech geologie, půd, vod, klimatu a biot v subsstémech fto, zoo a mikrocenóz, k destrukci ekosstémů a lokálně i sociálních složek krajin Graf č 7[19]: Hnědouhelné dol regionu Severozápad Lesnická rekultivace spotřeba lesních sazenic v mil kusů v období 1950 do konce hodnot k (průměr 13 tisíc sazenic na 1 hektar) zemědělské lesnické 40k hdrogeologické ostatní 30k 20k 10k do ce ro lke ku m z ko bý nc vá e do uk ce on lke če m ní po uk on če né ro zp ra co va né 0 Graf č 8[19]: Hnědouhelné dol regionu Severozápad Rekultivace k (v hektarech) Foto č 1: Jezero Barbora v teplické oblasti Mostecké pánve, vzniklé v rámci rekultivačního programu žební společnosti Severočeské dol, as 26

6 Každá krizová situace má zpravidla i druhou stránku mince Je tomu tak i v podkrušnohorské oblasti Těžební destrukce krajin má i výhodu v podobě mimořádně velké disponibilit ou uvolněných území, která je východiskem a potenciální výhodou mnoha možností krajinu vužít v souladu s perspektivami vývoje přírod i společnosti Až dosud bla prosazována tendence minimalizovat kubaturu zbtkových jam lomů V souladu s poznatk o oteplování je účelné názor změnit a snažit se v konečných fázích o to, ab po jejím ukončení zůstala zbtková jáma lomu o maximální kubatuře Je velmi pravděpodobné, že voda zde akumulovaná převýší hodnotu vženého uhlí Nebude cenná jen množstvím, ale i všestranně vužitelnou kvalitou, která je zajišťována nejen zdrojově, ale i hloubkou lomů T dosáhnou v Mostecké pánvi až přes 200 m, což je předpokladem samočistících schopností a oligotrofnosti jezer Naprosto jedinečná významnost této koncepce hdrologických rekultivací vplývá z geografické poloh dvou sousedních orografických celků Krušnohorského masívu, jako chráněné oblasti přirozené akumulace vod, kde zdrojem je vsoká srážkovost a hlavním akumulačním prostředím jsou vodohospodářsk cenné lesní ekosstém, a podkrušnohorských pánví s přirozenou akumulační charakteristikou, kterou lze významně zvýšit v rámci rekultivací, a to především výstavbou lomových jezer Významnost této koncepce, která je (až na nejasnosti v dalším postupu lomu ČSA), v současné době již bezkonfliktně schválená a do značné mír již rozpracovaná (viz tabulka č 1) Tato strategie je součástí legislativně a finančně garantovaného rekultivačního programu Jeho významnost vplývá především z následujících údajů: V současném období je v České republice dle statistických údajů vodních nádrží a rbníků s celkovým objemem cca 5,5 mld m³ vod V Mostecké a Sokolovské pánvi vzniknou v časovém horizontu po ukončení a rekultivací vodní ploch o výměře cca ha a objemu cca 2,2 mld m³ kvalitní vod Pozn: U některých lomů lze kubaturu zbtkového prostoru ješ navýšit tak, ab výsledný objem chto lomových jezer dosáhl 2,5 mld m³, což představuje 45 % současné akumulace vodních nádrží a rbníků v České republice! Vedle komplexního programu celostátní intenzifikace péče o zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství b měl být tento rekultivační program v Mostecké a Sokolovské pánvi považován i za adaptační opatření pro případ významné klimatické změn a sice pro obě alternativ: Oteplování i ochlazování Obě tendence b bl spojen i se zvšováním nároků na energii Vjdeme-li z faktu, polfunkční transformace hdrografické struktur ou postiženého území Schéma č 1 [19] Název lomu Algoritmus rekultivační tvorb vodních ekosstémů při velkoplošné ě Mostecká pánev povrchová vliv hlubinná zbtkové lom výspk pokles odval jezero tok Bílina Chabařovice Ležák-Most ČSA Vršan +Šverma Libouš Vrbenský-Matlda Barbora Sokolovská pánev s převahou přírodních funkcí s převahou hospodářských funkcí asanační s převahou sociálních funkcí druh rekultivačního vodního díla rbník průleh lesa přehradní nádrž tůň rekultivačního vodního díla ekologická rbochovná hdromeliorační mokřad poldr příkop drén krajinotvorná akumulační protipovodňová ochran přírod retenční energetická koupání sport závod pitná a užitková voda estetika krajin snergie ekologických, hospodářských a sociálních funkcí Předpoklad zahájení napoušní po r Plocha hladin (ha) 1 145,0 226,0 311,1 963,5 390, ,2 38,7 63,0 Objem vod (mil m³) 645,0 35,0 69,8 447,0 73,6 248,0 1,4 11,0 Hloubka vod (m) prům 56,0 15,6 22,4 42,0 18,8 22,9 3,5 30,0 max 170,0 23,3 75,0 140,0 40,0 75,8 4,0 60,0 Medard-Libík Jiří , Michal Podkrušnohorské pánve celkem 6 058, ,1 Tabulka č 1 27

7 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ že výškový rozdíl podkrušnohorských pánví a náhorních částí sousedních Krušných hor je 500 až 600 metrů, je zcela reálné lomová jezera vužít i k výstavbě celé soustav přečerpávacích elektráren Závěrem je účelné zdůraznit, že nadnárodní i státní finanční prostředk určené pro řešení klimatické strategie b měl být orientován přednostně do sfér adaptačních programů, směrovaných na zvšování retenční a akumulační schopnosti krajin, do protierozních a protipovodňových programů, na obnovení trvale udržitelných způsobů vužívání zemědělské půd, na zvšování hdrologických funkcí lesů s předností meliorovat a obnovovat imisně postižené horské lesní ekosstém Celkově řečeno na zvšování produktivit a diverzit ekosstémů tak, ab co nejlépe odpovídal přírodní charakteristice a únosnému vužívání území, a to v souladu s vědomím, že nejsme kořistníci, ale hospodáři Země, že i naše civilizace bude příštími generacemi hodnocena nejen podle toho, co posktovala současníkům, ale především podle toho, co zanechala budoucím generacím v podobě nejen hmotných a duchovních statků, ale především v komplexní sféře životního prostředí Literatura [1] ARMSTRONG J S, Let's Deal in Science and Facts, [2] Climate Change Reconsidered II: Biological Impacts, ccr2biologicalimpactshtml [3] DVOŘÁK M, Klima: EU zachraňuje klima a ničí Evropu, Neviditelný Pes, neviditelnpeslidovkcz/klima-eu-zachranujeklima-ale-nici-evropu-fp4-/p_klima aspx?c=a140406_161002_p_klima_wag, [4] FLANERY T, Měníme podnebí Dokořán, Praha, 2007, s 270 [5] HUMLUM O STORDAHL K JAN-ERIK SOLHEIM J-E, The phase relation between atmospheric carbon dioxide and global temperature Global and Planetar Change, Vol 100, 2013, s [6] IPCC Hodnotící zpráv mezivládního panelu pro změnu klimatu (I až V), Glob%C3%A1ln%C3%AD_zm%C4%9Bn_klimatu [7] KING A SCHNEIDER B, The First Global Revolution: A Report b the Council of The Club of Rome, Pantheon Books, 1991, s 286 [8] KLAUS V, Modrá, nikoli zelená planeta, Dokořán, Praha, 2007, s 164 [9] KREMLÍK V, Klimatologové klimatu ješ nerozumějí, Klimatologove-klimatu-jeste-nerozumejihtml, 2014 [10] KREMLÍK V, Profesor Tol vstoupil z IPCC na protest proti klima alarmismu, idnescz/c/403580/profesor-tol-vstoupil-z-ipccna-protest-proti-klima-alarmismuhtml, [11] KUTÍLEK M, Racionálně o globálním oteplování Dokořán, Praha, 2008, s 185 [12] KUTÍLEK M, Klima v holocénu proti skleníkové hpotéze, Vesmír, 2012/květen, s [13] LOMBORG B, Skeptický ekolog Dokořán Liberální institut Praha, 2006, s 587 [14] LOVELOCK J, Mizející tvář Gaii: Poslední varování, Academia, 2012 [15] LOŽEK V, Zrcadlo minulosti Česká a slovenská krajina v kvartéru Dokořán, Praha, 2007 [16] PATOČKA J, Emise oxidu uhličitého pomáhají ozelenit Zemi, Vesmír, roč92, 2013, s597 [17] ŠTÝS S a kol, Rekultivace území postižených ou nerostných surovin, SNTL Praha, 1981 [18] ŠTÝS S a kol, Proměn Severozápadu, Český statistický úřad Praha, 2014 [19] ŠTÝS S, Hdrologická rekultivace jako subsstém rekultivační transformace krajin, Vodní hospodářství, 2013/4, s [20] ŠTÝS S, Krajina naděje Nakladatel St Srnka, 2014, s Foto č 2: Zbtkovou jámu lomu Medard Libík úspěšně rekultivuje společnost Sokolovská uhelná, právní nástupce, as Foto č 3: V bývalém lomu Chabařovice vzniklo v rámci rekultivací Palivového kombinátu Ústí, s p, jezero Milada Foto č 4: Na území vženého uhelného pilíře lomu Ležák Most je dokončováno napoušní Mosteckého jezera 28