OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE"

Transkript

1 OPTIKA

2 OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE - jeden z nejstarších oborů yziky - studium světla, zákonitostí jeho šíření a analýza dějů při vzájemném působení světla a látky SVĚTLO elektromagnetické vlnění λ = nm v lidském oku vyvolává vjem vidění šíří se vakuem rychlostí c =, m.s -1 (přesně deinována na 17. všeobecném kongresu o mírách a váhách 1983) MAXWELLOVA DUHA

3 RYCHLOST SVĚTLA Rychlost světla ve vakuu je největší mezní rychlost, kterou se mohou pohybovat hmotné objekty. velikost nezávisí na žádné jiné yzikální veličině univerzální yzikální konstanta Stanovení rychlosti světla: - nejprve astronomickou metodou Ole RØMER (1676) - pohyb Jupiterova měsíce Io - Io vchází a vychází z Jupiterova stínu v pravidelných intervalech -pokud je Jupiter nejblíže k Zemi: doba oběhu měsíce 4,5 hodiny - při vzdalování Jupiter a Země měsíc Io vycházel ze stínu Jupitera postupně stále později výstupnímu "signálu" trvalo déle než dosáhl Země - při přibližování planet byly vstupy měsíce Io do stínu Jupitera o něco častější Z Rømerova odhadu času a tehdejší nepřesné hodnoty astronomické jednotky vypočítal Christiaan Huygens rychlost světla asi km/s.

4 MĚŘENÍ V POZEMSKÝCH PODMÍNKÁCH počátek 17. století: GALILEO Galilei r Hippolyte FIZEAU světelný zdroj zrcadlo - paprsek světla namířen na zrcadlo - na cestě od zdroje světla k zrcadlu paprsek procházel ozubeným kolem se 100 zuby, které se otáčelo rekvencí 100 Hz -při změnách rychlosti otáčení pozoroval, kdy se světlo vrátí stejnou mezerou mezi zuby - při určité rychlosti rotace ozubeného kola projde paprsek směrem od zdroje jedním otvorem a při návratu otvorem následujícím pozorovatel ozubené kolo Montmartre - rychlost světla se dá vypočítat ze známé vzdálenosti zdroje a zrcadla, počtu otvorů (resp. zubů) na kole a rychlosti rotace Rychlost světla publikovaná Fizeauem byla km/s.

5 1. geometrická (paprsková) optika a otometrie: zákony záření založené na přímočarém šíření světla (platí v rozměrech velkých ve srovnání s vlnovou délkou), zobrazování optickými soustavami. vlnová optika: vlnové vlastnosti záření (disperze, intererence, dirakce, polarizace), jde-li o velké množství zářivé energie, při níž nepřihlížíme k její nespojitosti 3. kvantová optika: elementární vlastnosti záření (vznik a absorpci světla), otoelektrický jev, Comptonův rozptyl, rtg záření Foton -světelné kvantum (kvantum elektromagnetického záření)

6 ZÁKLADNÍ POJMY OPTIKY světelné zdroje: tělesa vyzařující světlo (přeměna energie v elektronových obalech atomů) optické prostředí: prostředí, kterými se může světlo šířit a která ovlivňují procházející světlo průhledné: nedochází k podstatnému pohlcení světla, světlo se průchodem nerozptýlí neprůhledné: většina světelné energie se pohlcuje nebo odráží průsvitné: světlo se při průchodu zčásti pravidelně rozptyluje opticky stejnorodé (homogenní): všude stejné optické vlastnosti rekvence světla: je určena zdrojem světla nezávisí na prostředí, kterým světlo prochází ázová rychlost světla: -rychlost šíření světla v libovolném prostředí -v optickém prostředí (kromě vakua) je rychlost světla v < c vlnová délka je kratší světla různých barev se v daném optickém prostředí šířírůznými rychlostmi

7 monorekvenční světlo (monochromatické): světlo mající určitou konstantní rekvenci vnímáme jako světlo určité barvy (základní: červená, modrá, zelená, doplňkové: žlutá, purpurová, azurová) složené světlo: -směs skládající se z jednoduchých monorekvenčních složek spadajících do určitého intervalu rekvencí bílé světlo: speciální případ složeného světla monorekvenční složky jsou zastoupeny z celého oboru rekvencí světla např. sluneční záření aditivní míchání barev subtraktivní míchání barev

8 vlnoplocha: plocha, v jejíchž jednotlivých bodech má kmitání stejnou ázi množina všech bodů prostředí (plocha), do kterých se vlnění rozšíří současně za stejný časový interval kulové a rovinné vlnoplochy světelný paprsek: čára probíhající kolmo k vlnoplochám tečna kpaprsku vurčitém místě vlnoplochy určuje směr dalšího postupu vlnění ve stejnorodých prostředích jsou paprsky přímočaré v nestejnorodých prostředích jsou paprsky křivočaré

9 GEOMETRICKÁ OPTIKA Zákon přímočarého šíření světla: ve stejnorodém optickém prostředí se světlo šíří přímočaře v rovnoběžných, rozbíhavých nebo sbíhavých svazcích světelných paprsků yzikální abstrakce při níž nepřihlížíme k ohybu světelného vlnění Zákon o vzájemné nezávislosti paprsků: - jestliže se paprsky navzájem protínají, neovlivňují se a postupují prostředím nezávisle jeden na druhém Geometrický stín: - u překážek, jejichž rozměry jsou nesrovnatelné s vlnovou délkou světla

10 INDEX LOMU PROSTŘEDÍ ABSOLUTNÍ: poměr rychlosti světla ve vakuu a v daném prostředí bezrozměrná veličina index lomu je vždy větší než 1 n = c v v v 1 = v c 1 c v = n n 1 RELATIVNÍ index lomu prostředí vzhledem k prostředí 1: n n 1 = n 1

11 ODRAZ A LOM SVĚTLA platí stejné zákony odvozené při výkladu mechanického vlnění vysvětlení dle Huygensova Fresnelova principu (mechanismus šíření vlnění prostorem) Dospěje-li vlnění do nějakého bodu prostoru, tento bod se stává zdrojem elementárního vlnění. "Výsledná vlnoplocha je obalovou plochou elementárních vlnoploch ve směru šíření vlnění."

12 ZÁKON ODRAZU (ZÁKON REFLEXE): - paprsek dopadající na rozhraní se odráží i láme π - úhel dopadu paprsku měříme vždy od kolmice dopadu α 0, rad α 1 α 1 α - rovina dopadu je určena dopadajícím paprskem a kolmicí dopadu odražený paprsek leží v rovině dopadu úhel odrazu nezávisí na rekvenci světla Úhel odrazu je roven úhlu dopadu. α 1 = α 1

13 I) Odraz na opticky hustším prostředí ( n > n 1 ): dochází ke změně áze odraženého paprsku o π rad (áze se mění na opačnou) II) Odraz na opticky řidším prostředí ( n 1 > n ): nedochází ke změně áze odraženého paprsku

14 SNELLŮV ZÁKON LOMU (ZÁKON REFRAKCE) - paprsek při průchodu optickým rozhraním mění svůj směr - úhel lomu je dán lomeným paprskem a kolmicí dopadu (normálou) rovina lomu splývá s rovinou dopadu α α 1 1 α sinα1 sinα = v 1 = v n n 1 n = α 1 sinα1 n sin v 1,v jsou rychlosti světla v 1. a. prostředí n1,n jsou indexy lomu 1. a. prostředí

15 A) LOM KE KOLMICI: -světlo se šíří z prostředí o menším indexu lomu do prostředí o větším indexu lomu n n 1 - zprostředí opticky řidšího do opticky hustšího - úhel lomu je menší než úhel dopadu α p α 1 α1 α1 α α Př.: při šíření světla ze vzduchu do skla

16 B) LOM OD KOLMICE: -světlo se šíří z prostředí o větším indexu lomu do prostředí o menším indexu lomu n p n1 zprostředí opticky hustšího do opticky řidšího úhel lomu je větší než úhel dopadu α α 1 α1 α1 α α Př.: při šíření světla ze skla do vzduchu

17 -je-li úhel lomu π α = 90 = rad -úhel dopadu nazýváme mezním úhlem - dochází k úplnému (totálnímu) odrazu TOTÁLNÍ ODRAZ α m α

18 ROZKLAD SVĚTLA (CHROMATICKÁ DISPERZE) rychlost šíření monorekvenčního světla závisí na prostředí, kterým světlo prochází rychlost šíření světla v látkách závisí na jeho vlnové délce čím větší je vlnová délka světla, tím rychleji se v látce šíří, tím menší je příslušný index lomu Závislost indexu lomu na vlnové délce charakterizuje pro daná prostředí disperzní křivka. Normální optické prostředí: index lomu s rostoucí vlnovou délkou klesá. λ λ č

19 -při šikmém dopadu paprsku bílého světla na rozhraní dvou prostředí se lomem od původního směru: - nejméně odchyluje červená barva - nejvíce se odchyluje ialová barva - dochází k rozkladu světla na jednotlivé barevné složky: ČERVENÁ ORANŽOVÁ ŽLUTÁ ZELENÁ MODRÁ INDIGOVÁ - FIALOVÁ

20 VZNIK DUHY

21 OPTICKÉ ZOBRAZENÍ - transormace předmětu na obraz pomocí optické soustavy - zanedbáváme částicový nebo vlnový charakter světla viditelná tělesa: zdroje světla nebo tělesa světlo odrážející (tzv. těleso svítící nebo osvětlené) přímé vidění: svazek světelných paprsků dopadá přímo do oka obraz tělesa: souhrn obrazů všech bodů pozorovaného tělesa a) skutečný (reálný) obraz: jsou-li paprsky po výstupu z optické soustavy sbíhavé, obraz lze zachytit na stínítku b) zdánlivý (virtuální) obraz: paprsky po výstupu z optické soustavy tvoří svazek rozbíhavý optické soustavy (oko, zrcadlo, čočka, lupa, mikroskop, dalekohled, otoaparát): slouží k vytváření obrazů předmětů body A, A, B, B sdružené body v optickém zobrazení

22 ZOBRAZENÍ ROVINNÝM ZRCADLEM zrcadlo: dokonale hladké rozhraní dvou optických prostředí vzniká zdánlivý (virtuální, neskutečný) obraz obraz stejně velký jako předmět, vzpřímený, stranově převrácený obraz nelze zachytit na projekční stěně předmětová a obrazová vzdálenost jsou stejné (předmět a obraz jsou sdružené podle roviny zrcadla)

23 ZOBRAZENÍ KULOVÝM ZRCADLEM kulové (sérické) zrcadlo: odrážející plocha je částí kulové plochy rovinné zrcadlo: kulové zrcadlo s nekonečně velkým poloměrem křivosti A) duté zrcadlo (konkávní): zobrazovací plocha je vnitřní částí povrchu koule kolektivní katoptrická soustava =r B) vypuklé zrcadlo (konvexní): zobrazovací plocha je vnější částí povrchu kulové plochy dispanzivní katoptrická soustava

24 ZÁKLADNÍ POJMY 1. střed zrcadla (střed křivosti) C. optická (centrální) osa zrcadla o 3. vrchol zrcadla V 4. osový bod 5. paraxiální paprsky 6. paraxiální prostor 7. ohnisko F 8. ohnisková rovina 9. ohnisková vzdálenost 10. předmětová vzdálenost a 11. obrazová vzdálenost a 1. poloměr křivosti R R

25 GEOMETRICKÁ KONSTRUKCE OBRAZU 3 význačné paprsky: 1) paprsek jdoucí rovnoběžně s optickou osou se odráží do ohniska ) paprsek procházející ohniskem se odráží rovnoběžně s optickou osou 3) paprsek jdoucí středem kulové plochy se vrací zpět DUTÉ ZRCADLO VYPUKLÉ ZRCADLO

26 ZOBRAZOVACÍ ROVNICE KULOVÉHO ZRCADLA 1 a 1 + = a Znaménková konvence pro a, a, 1 = R neboť = = jsou kladné, jsou-li před zrcadlem (na obr. vlevo) jsou záporné, nacházejí-li se za zrcadlem (na obr. vpravo) poměr výšky obrazu a vzoru: z podobnosti trojúhelníků: a a Z = = a PŘÍČNÉ ZVĚTŠENÍ KULOVÉHO ZRCADLA Z = = a y y R Znaménková konvence pro y, y jsou kladné, jsou-li nad optickou osou jsou záporné, nacházejí-li se pod optickou osou

27 Znaménková konvence pro Z Z kladné, obraz je přímý a zdánlivý Z záporné, obraz je převrácený a skutečný DUTÉ ZRCADLO - je-li Z =1, obraz je stejně velký jako předmět Z Z 1 p 1, obraz je zvětšený,obraz je zmenšený a = R a skutečný převrácený zmenšený a = = a p a R a = a 0 p a p skutečný převrácený stejně velký skutečný převrácený zvětšený neskutečný přímý zvětšený VYPUKLÉ ZRCADLO a 0 a p neskutečný přímý zmenšený

28 ČOČKA: ZOBRAZENÍ ČOČKAMI průhledné stejnorodé těleso ohraničené dvěma lámavými optickými plochami (kulové nebo rovinné) index lomu čočky musí být odlišný od indexu lomu okolního prostředí zobrazování založeno na Snellovu zákonu lomu na dvou rozhraních A) spojné čočky - paprsky původně rovnoběžné s optickou osou jsou sbíhavé (kolektivní) B) rozptylné čočky - paprsky původně rovnoběžné s optickou osou jsou rozbíhavé (dispanzivní) tenká čočka: - tloušťka d je zanedbatelná ve srovnání s ohniskovou vzdáleností

29 ZÁKLADNÍ POJMY: 1. středy optických ploch C 1, C. poloměry křivosti optických ploch r 1, r 3. optická osa, optický střed čočky O 4. vrcholy čočky V 1, V 5. tloušťka čočky (vzdálenost V 1, V ) 6. paraxiální prostor, paraxiální paprsky 7. F 1, F - ohnisko předmětové a obrazové 8. ohnisková rovina (předmětová a obrazová) 9. ohnisková vzdálenost, 10. předmětová vzdálenost a 11. obrazová vzdálenost a

30 Předmětové ohnisko F: bod ležící na optické ose, jehož obraz je v nekonečnu sdružené body (F, ) paprsky jdoucí tímto ohniskem se po lomu čočkou šíří rovnoběžně s optickou osou Obrazové ohnisko F : bod ležící na optické ose, jehož vzor je v nekonečnu sdružené body (, F ) tenká čočka: = paprsky jdoucí rovnoběžně s optickou osou se po průchodu čočkou lámou do tohoto ohniska A) před i za čočkou stejné prostředí: 1 = n n1 r1 r n1 je index lomu prostředí kolem čočky n je index lomu látky čočky B) tenká čočka ve vzduchu: 1 1 = n 1 r1 1 r ( ) + n je index lomu látky čočky

31 Znaménková konvence: spojné čočky: 0 rozptylné čočky: p 0 obrazové ohnisko leží v obrazovém prostoru obrazové ohnisko je v předmětovém prostoru OPTICKÁ MOHUTNOST ČOČKY: jednotka: m -1 = D (dioptrie) ϕ = 1 spojné čočky: ϕ 0 rozptylné čočky: ϕ p 0

32 Význačné paprsky: GEOMETRICKÁ KONSTRUKCE OBRAZU 1. paprsek rovnoběžný s optickou osou se láme do obrazového ohniska. paprsek procházející předmětovým ohniskem se láme rovnoběžně s optickou osou 3. paprsek jdoucí optickým středem čočky se neláme SPOJNÁ ČOČKA ROZPTYLNÁ ČOČKA

33 Znaménková konvence: a a 0 p 0 před čočkou (předmět v předmětovém prostoru) za čočkou (předmět v obrazovém prostoru) a 0 a p 0 za čočkou (obraz v obrazovém prostoru) před čočkou (obraz v předmětovém prostoru) Skutečný obraz: a 0 Virtuální obraz: a p 0 reálné obrazy se tvoří na opačné straněčočky virtuální obrazy na téže straněčočky, jako se nachází předmět PŘÍČNÉ ZVĚTŠENÍ ČOČKY: Z = y y a = a a = = a ZOBRAZOVACÍ ROVNICE ČOČKY: 1 a + 1 a = 1

34 Z Z 0 p 0 obraz je přímý a zdánlivý obraz je převrácený a skutečný Z = 1 obraz je stejně velký jako předmět Z Z 1 p1 obraz je zvětšený obraz je zmenšený SPOJNÁ ČOČKA a a skutečný převrácený zmenšený a = a = skutečný převrácený stejně velký a a skutečný převrácený zvětšený a p 0 p a p neskutečný přímý zvětšený ROZPTYLNÁ ČOČKA a 0 a p neskutečný přímý zmenšený

35 OKO JAKO OPTICKÁ SOUSTAVA spojná optická soustava rohovka, zornice (clona), oční mok, čočka, sklivec, sítnice oční čočka dvojvypuklá spojka sproměnným indexem lomu (od povrchu čočky dovnitř se zvětšuje) obraz se tvoří na sítnici: skutečný, zmenšený, převrácený citlivost sítnice asi 104krát větší než citlivost čipu digitální kamery Akomodace: Blízký bod: Daleký bod: - schopnost oka měnit optickou mohutnost čočky - ostré vidění předmětů vrůzných vzdálenostech - nejbližší bod, který se ještě zobrazí na sítnici ostře (při největším zakřivení čočky) - oku nejvzdálenější bod, který oko vidí ostře bez akomodace - u zdravého oka je v nekonečnu

36 Konvenční zraková vzdálenost: oko se nejvíce unaví při pozorování předmětů v okolí blízkého bodu (největší akomodace) bez větší únavy lze sledovat předměty v konvenční zrakové vzdálenosti dohodou stanoveno 5 cm Normální oko: - vytváří na sítnici ostrý obraz všech předmětů mezi blízkým a dalekým bodem Krátkozraké oko: - obraz velmi vzdáleného bodu vytváří před sítnicí - korekce rozptylnými brýlemi Dalekozraké oko: - obraz velmi vzdáleného bodu se vytváří za sítnicí - korekce spojnými brýlemi

37 Zorný úhel: -úhel, který spolu svírají paprsky jdoucí optickým středem oční čočky a okraji pozorovaného předmětu -rozlišovací schopnost oko rozliší dva předměty (body), když je vidí pod zorným úhlem 1 - pro zorné úhly < 1 vnímá dva body jako jeden zvětšení zorného úhlu (lupa, mikroskop)

38 LUPA spojná čočka (soustava čoček) ohnisková vzdálenost menší než konvenční zraková vzdálenost vytvoří obraz neskutečný, zvětšený, přímý v konvenční zrakové vzdálenosti ÚHLOVÉ ZVĚTŠENÍ: - zvětšení zorného úhlu τ na úhel τ - jsou-li tyto úhly malé: γ d a τ γ = τ 5 cm = a... a je vzdálenost předmětu od lupy předmět umisťujeme do ohniska: nebo mezi lupu a ohnisko: a = a p

39 MIKROSKOP Optický přístroj s objektivem a okulárem: ohnisková vzdálenost objektivu je menší než u okuláru zvětšení zorného úhlu optické osy objektivu a okuláru splývají obraz je zvětšený, neskutečný, převrácený Úhlové zvětšení mikroskopu: -součin úhlového zvětšení objektivu a okuláru (lupy): γ m = ob d ok je tzv. optický interval mikroskopu (vzdálenost obrazového ohniska okuláru a předmětového ohniska objektivu)

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku V tomto článku uvádíme shrnutí poznatků učiva II. ročníku

Více

8.1. ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ A JEHO SPEKTRUM. Viditelné světlo Rozklad bílého světla:

8.1. ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ A JEHO SPEKTRUM. Viditelné světlo Rozklad bílého světla: 8. Optika 8.1. ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ A JEHO SPEKTRUM Jak vzniká elektromagnetické záření? 1.. 2.. Spektrum elektromagnetického záření: Infračervené záření: Viditelné světlo Rozklad bílého světla:..

Více

APLIKOVANÁ OPTIKA A ELEKTRONIKA

APLIKOVANÁ OPTIKA A ELEKTRONIKA VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ MILOSLAV ŠVEC A JIŘÍ VONDRÁK APLIKOVANÁ OPTIKA A ELEKTRONIKA MODUL 01 OPTICKÁ ZOBRAZENÍ STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

Více

OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA

OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA Stavbu lidského oka znáte z vyučování přírodopisu. Zopakujte si ji po dle obrázku. Komorová tekutina, oční čočka a sklivec tvoří

Více

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Optické zobrazování Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Základní pojmy Optické zobrazování - pomocí paprskové (geometrické) optiky - využívá model světelného

Více

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 - Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické

Více

GEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci.

GEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci. Znáš pojmy A. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci. Tenká spojka při zobrazování stačí k popisu zavést pouze ohniskovou vzdálenost a její střed. Znaménková

Více

OPTIKA Optické přístroje TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

OPTIKA Optické přístroje TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. OPTIKA Optické přístroje TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. ) Oko Oko je optická soustava, kterou tvoří: rohovka, komorová voda, čočka a sklivec.

Více

7. Světelné jevy a jejich využití

7. Světelné jevy a jejich využití 7. Světelné jevy a jejich využití - zápis výkladu - 41. až 43. hodina - B) Optické vlastnosti oka Oko = spojná optická soustava s měnitelnou ohniskovou vzdáleností zjednodušené schéma oka z biologického

Více

Vlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z.

Vlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z. Vlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z. Mechanické vlnění představte si závaží na pružině, které

Více

λ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny

λ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny Elektromagnetické vlny Optika, část fyziky zabývající se světlem, patří spolu s mechanikou k nejstarším fyzikálním oborům. Podle jedné ze starověkých teorií je světlo vyzařováno z oka a oko si jím ohmatává

Více

Fyzika pro chemiky II. Jarní semestr 2014. Elektromagnetické vlny a optika Fyzika mikrosvěta Fyzika pevných látek. Petr Mikulík. Maloúhlový rozptyl

Fyzika pro chemiky II. Jarní semestr 2014. Elektromagnetické vlny a optika Fyzika mikrosvěta Fyzika pevných látek. Petr Mikulík. Maloúhlový rozptyl Fyzika pro chemiky II Jarní semestr 2014 Elektromagnetické vlny a optika Fyzika mikrosvěta Fyzika pevných látek Petr Mikulík Ústav fyziky kondenzovaných látek Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita,

Více

17. března 2000. Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický

17. března 2000. Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický Úloha č. 6 Ohniskové vzdálenosti a vady čoček, zvětšení optických přístrojů Václav Štěpán, sk. 5 17. března 2000 Pomůcky: Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický

Více

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ODRAZ A LOM SVĚTLA 1) Index lomu vody je 1,33. Jakou rychlost má

Více

Aplikovaná optika. Optika. Vlnová optika. Geometrická optika. Kvantová optika. - pracuje s čistě geometrickými představami

Aplikovaná optika. Optika. Vlnová optika. Geometrická optika. Kvantová optika. - pracuje s čistě geometrickými představami Aplikovaná optika Optika Geometrická optika Vlnová optika Kvantová optika - pracuje s čistě geometrickými představami - zanedbává vlnovou a kvantovou povahu světla - elektromagnetická teorie světla -světlo

Více

Optika. Zápisy do sešitu

Optika. Zápisy do sešitu Optika Zápisy do sešitu Světelné zdroje. Šíření světla. 1/3 Světelné zdroje - bodové - plošné Optická prostředí - průhledné (sklo, vzduch) - průsvitné (matné sklo) - neprůsvitné (nešíří se světlo) - čirá

Více

Optické zobrazení - postup, kterým získáváme optické obrazy bodů a předmětů

Optické zobrazení - postup, kterým získáváme optické obrazy bodů a předmětů Optické soustav a optická zobrazení Přímé vidění - paprsek od zobrazovaného předmětu dopadne přímo do oka Optická soustava - soustava optických prostředí a jejich rozhraní, která mění chod paprsků Optické

Více

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce

Více

Využití zrcadel a čoček

Využití zrcadel a čoček Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Využití zrcadel a čoček V tomto článku uvádíme několik základních přístrojů, které vužívají spojných či rozptylných

Více

Abstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky

Abstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky Úloha 6 02PRA2 Fyzikální praktikum II Ohniskové vzdálenosti čoček a zvětšení optických přístrojů Abstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky a principy optických přístrojů.

Více

Řešené příklady z OPTIKY II

Řešené příklady z OPTIKY II Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Řešené příklady z OPTIKY II V následujícím článku uvádíme několik vybraných příkladů z tématu Optika i s uvedením

Více

6. Geometrická optika

6. Geometrická optika 6. Geometrická optika 6.1 Měření rychlosti světla Jak už bylo zmíněno v kapitole o elektromagnetickém vlnění, předpokládali přírodovědci z počátku, že rychlost světla je nekonečná. Tento předpoklad zpochybnil

Více

Geometrická optika 1

Geometrická optika 1 Geometrická optika 1 Popis pomocí světelných paprsků těmi se šíří energie a informace, zanedbává vlnové vlastnosti světla světelný paprsek = přímka, podél níž se šíří světlo, jeho energie index lomu (základní

Více

OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Základní poznatky Zdroje světla světlo vzniká různými procesy (Slunce, žárovka, svíčka, Měsíc) Bodový zdroj Plošný zdroj Základní poznatky Optická prostředí

Více

11. Geometrická optika

11. Geometrická optika Trivium z optiky 83 Geometrická optika V této a v následující kapitole se budeme zabývat studiem světla v situacích, kdy je možno zanedbat jeho vlnový charakter V tomto ohledu se obě kapitoly podstatně

Více

Optika pro mikroskopii materiálů I

Optika pro mikroskopii materiálů I Optika pro mikroskopii materiálů I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Základní pojmy optiky Odraz a lom světla Interference, ohyb a rozlišení optických

Více

Základy fyzikálněchemických

Základy fyzikálněchemických Základy fyzikálněchemických metod Fyzikálně-chemické metody optické metody elektrochemické metody separační metody kalorimetrické metody radiochemické metody ostatní metody Optické metody Oko je citlivé

Více

Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí

Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Může kulová nádoba naplněná vodou sloužit jako optická čočka? Exponát demonstruje zaostření světla procházejícího skrz vodní kulovou čočku. Pohyblivý světelný

Více

3.2 Rovnice postupné vlny v bodové řadě a v prostoru

3.2 Rovnice postupné vlny v bodové řadě a v prostoru 3 Vlny 3.1 Úvod Vlnění můžeme pozorovat například na vodní hladině, hodíme-li do vody kámen. Mechanické vlnění je děj, při kterém se kmitání šíří látkovým prostředím. To znamená, že například zvuk, který

Více

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 19.3.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 2 Hodina: Po 7:30 Spolupracovníci: Viktor Polák Hodnocení: Ohniskové vzdálenosti a vady čoček a zvětšení

Více

Letní škola fyziky optika 2015 (22.6. 26.6. 2015)

Letní škola fyziky optika 2015 (22.6. 26.6. 2015) Letní škola fyziky optika 2015 (22.6. 26.6. 2015) 1) Experimentální paprsková optika (Miroslav Pech)... 1 Experimentální ověření základních zákonů paprskové optiky, jako je zákon lomu a odrazu, ukázka

Více

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 0520 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Geometrická optika - Ohniskové vzdálenosti

Více

Měření zvětšení dalekohledu a ohniskové vzdálenosti objektivů 1. Cíl úlohy

Měření zvětšení dalekohledu a ohniskové vzdálenosti objektivů 1. Cíl úlohy Měření zvětšení dalekohledu a ohniskové vzdálenosti objektivů 1. Cíl úlohy 2. Úkoly Seznámení se základními prvky a stavbou teleskopických dalekohledů. A) Změřte ohniskovou vzdálenost předložených objektivů

Více

Pracovní list SVĚTELNÉ JEVY Jméno:

Pracovní list SVĚTELNÉ JEVY Jméno: Zadání projektu Optické jevy Časový plán: Zadání projektu, přidělení funkcí, časový a pracovní plán 9. 5. Vlastní práce 4 vyučovací hodiny do 22. 5. Prezentace 24.5. Test a odevzdání portfólií ke kontrole

Více

Praktická geometrická optika

Praktická geometrická optika Praktická geometrická optika Václav Hlaváč České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická, katedra kybernetiky Centrum strojového vnímání http://cmp.felk.cvut.cz/ hlavac, hlavac@fel.cvut.cz

Více

OPTICKÝ KUFŘÍK OA1 410.9973 Návody k pokusům

OPTICKÝ KUFŘÍK OA1 410.9973 Návody k pokusům OPTICKÝ KUFŘÍK OA 40.9973 Návody k pokusům Učitelská verze NÁVODY K POKUSŮM OPTIKA 2 NÁVODY K POKUSŮM OPTIKA SEZNAM POKUSŮ ŠÍŘENÍ SVĚTLA Přímočaré šíření světla (..) Stín a polostín (.2.) ODRAZ SVĚTLA

Více

Měření ohniskových vzdáleností čoček, optické soustavy

Měření ohniskových vzdáleností čoček, optické soustavy Úloha č. 9 Měření ohniskových vzdáleností čoček, optické soustavy Úkoly měření: 1. Stanovte ohniskovou vzdálenost zadaných tenkých čoček na základě měření předmětové a obrazové vzdálenosti: - zvětšeného

Více

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA OPTIKA ZÁKLADNÍ POJMY Optika a její dělení Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla Odraz a lom světla Disperze (rozklad) světla OPTIKA

Více

ČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptylkách. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk

ČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptylkách. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk ČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptlkách PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk Optická soustava - je soustava optických prostředí a jejich rozhraní, která mění směr chodu světelných

Více

ZÁKLADNÍ POJMY OPTIKY

ZÁKLADNÍ POJMY OPTIKY Záš pojmy A. Popiš aspoň jede fyzikálí experimet měřeí rychlosti světla. - viz apříklad Michelsoův, Fizeaův, Roemerův pokus. Defiuj a popiš fyzikálí veličiu idex lomu. - je to bezrozměrá fyzikálí veličia

Více

Praktická geometrická optika

Praktická geometrická optika Praktická geometrická optika Václav Hlaváč České vysoké učení technické v Praze Centrum strojového vnímání (přemosťuje skupiny z) Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky Fakulta elektrotechnická,

Více

Přírodní zdroje. K přírodním zdrojům patří například:

Přírodní zdroje. K přírodním zdrojům patří například: 1. SVĚTELNÉ ZDROJE. ŠÍŘENÍ SVĚTLA Přes den vidíme předměty ve svém okolí, v noci je nevidíme, je tma. V za temněné učebně předměty nevidíme. Když rozsvítíme svíčku nebo žárovku, vidíme nejen svítící těleso,

Více

8 b) POLARIMETRIE. nepolarizovaná vlna

8 b) POLARIMETRIE. nepolarizovaná vlna 1. TEORETICKÝ ÚVO Rotační polarizace Světlo má zároveň povahu vlnového i korpuskulárního záření. V optických jevech se světlo chová jako příčné vlnění, přičemž světelné kmity probíhají všemi směry a směr

Více

25. Zobrazování optickými soustavami

25. Zobrazování optickými soustavami 25. Zobrazování optickými soustavami Zobrazování zrcadli a čočkami. Lidské oko. Optické přístroje. Při optickém zobrazování nemusíme uvažovat vlnové vlastnosti světla a stačí považovat světlo za svazek

Více

Optická spektroskopie

Optická spektroskopie Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Optická spektroskopie Antonín Černoch, Radek Machulka, Jan Soubusta Olomouc 2012 Oponenti: Mgr. Karel Lemr, Ph.D. RNDr. Dagmar Chvostová Publikace

Více

Světlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření

Světlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření OPTIKA = část fyziky, která se zabývá světlem Studuje zejména: vznik světla vlastnosti světla šíření světla opt. přístroje (opt. soustavami) Otto Wichterle (gelové kontaktní čočky) Světlo 1) Světlo patří

Více

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K. Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

Optické přístroje. Lidské oko

Optické přístroje. Lidské oko Optické přístroje Lidské oko Oko je kulovitého tvaru o průměru asi 4 mm, má hlavní části: Rohovka Duhovka Zornice (oční pupila): otvor v duhovce, průměr se mění s osvětlením oka (max.,5 mm) Oční čočka:

Více

4.4. Vlnové vlastnosti elektromagnetického záření

4.4. Vlnové vlastnosti elektromagnetického záření 4.4. Vlnové vlastnosti elektromagnetického záření 4.4.1. Interference 1. Charakterizovat význačné vlastnosti koherentních paprsků.. Umět definovat optickou dráhu v souvislosti s dráhovým rozdílem a s fázovým

Více

F - Lom světla a optické přístroje

F - Lom světla a optické přístroje F - Lom světla a optické přístroje Autor: Mgr. Jaromír Juřek Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument byl

Více

Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory

Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory Optické vlákna patří k nejmodernějším přenosovým médiím. Jejich vysoká přenosová kapacita a nízký útlum jsou hlavní výhody, které je staví před

Více

PSK1-10. Komunikace pomocí optických vláken I. Úvodem... SiO 2. Název školy:

PSK1-10. Komunikace pomocí optických vláken I. Úvodem... SiO 2. Název školy: Název školy: Autor: Anotace: Vzdělávací oblast: Předmět: Tematická oblast: PSK1-10 Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Ukázka fyzikálních principů, na kterých

Více

DALEKOHLEDY. Masarykova univerzita v Brně Lékařská fakulta

DALEKOHLEDY. Masarykova univerzita v Brně Lékařská fakulta Masarykova univerzita v Brně Lékařská fakulta DALEKOHLEDY OPTICKÝ PRINCIP, VÝVOJ, VYUŽITÍ V TECHNICKÉ A OPTOMETRICKÉ PRAXI, METODY POSOUZENÍ KVALITY VÝROBKU Bakalářská práce Vedoucí: Mgr. Jitka Bělíková

Více

Paprsková a vlnová optika

Paprsková a vlnová optika Modularizace a modernizace studijního programu počáteční přípravy učitele fyziky Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Paprsková a vlnová optika Ivo Vyšín, Jan Říha Olomouc 2012 Modularizace

Více

Přednáška č.14. Optika

Přednáška č.14. Optika Přednáška č.14 Optika Obsah základní pojmy odraz a lom světla disperze polarizace geometrická optika elektromagnetické záření Světlo = elektromagnetické vlnění o vlnové délce 390nm (fialové) až 790nm (červené)

Více

ELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 Řešené příklady

ELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 Řešené příklady ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNCKÉ V PRAE FAKULTA ELEKTROTECHNCKÁ magisterský studijní program nteligentní budovy ELEKTRCKÉ SVĚTLO Řešené příklady Prof. ng. Jiří Habel DrSc. a kolektiv Praha Předmluva Předkládaná

Více

2 Mikroskopické studium struktury semikrystalických polymerů

2 Mikroskopické studium struktury semikrystalických polymerů 2 Mikroskopické studium struktury semikrystalických polymerů Teorie Morfologie polymerů Morfologie polymerů jako součást polymerní vědy se zabývá studiem nadmolekulární struktury polymerů. Zkoumá uspořádání

Více

ELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 Řešené příklady

ELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 Řešené příklady ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNCKÉ V PRAE FAKULTA ELEKTROTECHNCKÁ magisterský studijní program nteligentní budovy ELEKTRCKÉ SVĚTLO Řešené příklady Prof. ng. Jiří Habel DrSc. a kolektiv Praha Předmluva Předkládaná

Více

SVĚTLO / KULOVÁ. EU OPVK III/2/1/3/12 autor: Ing. Gabriela Geryková, Základní škola Žižkova 3, Krnov, okres Bruntál, příspěvková organizace

SVĚTLO / KULOVÁ. EU OPVK III/2/1/3/12 autor: Ing. Gabriela Geryková, Základní škola Žižkova 3, Krnov, okres Bruntál, příspěvková organizace SVĚTLO / KULOVÁ ZRCADLA foto: zdroj www.google.cz foto: zdroj www.google.cz foto: zdroj www.google.cz 1 KULOVÁ (SFÉRICKÁ) ZRCADLA Kulové zrcadlo je část kulové plochy, ve které vidíme obraz částečně deformovaný

Více

2. kapitola: Přenosová cesta optická (rozšířená osnova)

2. kapitola: Přenosová cesta optická (rozšířená osnova) Punčochář, J: AEO; 2. kapitola 1 2. kapitola: Přenosová cesta optická (rozšířená osnova) Čas ke studiu: 4 hodiny Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umět identifikovat prvky optického přenosového

Více

Fyzikální praktikum ( optika)

Fyzikální praktikum ( optika) Fyzikální praktikum ( optika) OPT/FP4 a OPT/P2 Jan Ponec Určeno pro studenty všech kombinací s fyzikou Olomouc 2011 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České

Více

PŘEHLED KLASICKÝCH A MODERNÍCH MIKROSKOPICKÝCH METOD

PŘEHLED KLASICKÝCH A MODERNÍCH MIKROSKOPICKÝCH METOD PŘEHLED KLASICKÝCH A MODERNÍCH MIKROSKOPICKÝCH METOD Jan Hošek Ústav přístrojové a řídící techniky, Fakulta strojní, ČVUT v Praze, Technická 4, 166 07 Praha 6, Česká republika Ústav termomechaniky AV ČR,

Více

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 9. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_01_FY_C

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 9. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_01_FY_C Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 9. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_01_FY_C Ročník: I. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Optika

Více

FYZIKA na LF MU cvičná. 1. Který z následujících souborů jednotek neobsahuje jen základní nebo odvozené jednotky soustavy SI?

FYZIKA na LF MU cvičná. 1. Který z následujících souborů jednotek neobsahuje jen základní nebo odvozené jednotky soustavy SI? FYZIKA na LF MU cvičná 1. Který z následujících souborů jednotek neobsahuje jen základní nebo odvozené jednotky soustavy SI? A. kandela, sekunda, kilogram, joule B. metr, joule, kalorie, newton C. sekunda,

Více

Centrovaná optická soustava

Centrovaná optická soustava Centrovaná optická soustava Dvě lámavé kulové ploch: Pojem centrovaná optická soustava znamená, že splývají optické os dvou či více optických prvků. Základním příkladem takové optické soustav jsou dvě

Více

FYZIKA 4. ROČNÍK. Optika. Základní vlastnosti světla. Optika - nauka o světle; Světlo je elmg. vlnění, které vyvolává vjem v našem oku.

FYZIKA 4. ROČNÍK. Optika. Základní vlastnosti světla. Optika - nauka o světle; Světlo je elmg. vlnění, které vyvolává vjem v našem oku. Základí vlastosti světla - auka o světle; Světlo je elmg. vlěí, které vyvolává vjem v ašem oku. Přehled elmg. vlěí: - dlouhé vly - středí rozhlasové - krátké - velmi krátké - ifračerveé zářeí - viditelé

Více

Fyzikální praktikum 2. 9. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr

Fyzikální praktikum 2. 9. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr Ústav fyziky kondenzovaných látek Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Fyzikální praktikum 9. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr Úkoly k měření Povinná část Měření

Více

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012. Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012. Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C Ročník: II. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh:

Více

7.ročník Optika Lom světla

7.ročník Optika Lom světla LOM SVĚTLA. ZOBRAZENÍ ČOČKAMI 1. LOM SVĚTLA NA ROVINNÉM ROZHRANÍ DVOU OPTICKÝCH PROSTŘEDÍ Sluneční světlo se od vodní hladiny částečně odráží a částečně proniká do vody. V čisté vodě jezera vidíme rostliny,

Více

SVĚTLO / ZÁKON ODRAZU

SVĚTLO / ZÁKON ODRAZU SVĚTLO / ÁKON ODRAU foto: zdroj www.google.cz foto: zdroj www.google.cz 1 ÁKON ODRAU dopadá-li světlo na těleso: - část světla se od povrchu tělesa odráží - část se v tělese pohlcuje - část tělesem prochází

Více

Akustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K

Akustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K zvuk každé mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem akustika zabývá se fyzikálními ději spojenými se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením a vnímáním

Více

Optika pro studijní obory

Optika pro studijní obory Variace 1 Optika pro studijní obory Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Světlo a jeho šíření Optika

Více

ZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM

ZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM ZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM Pozorně se podívejte na obrázky. Kterou rukou si nevěsta maluje rty? Na které straně cesty je automobil ve zpětném zrcátku? Zrcadla jsou vyleštěné, zpravidla kovové plochy

Více

Sada pracovních listů fyzika. Fyzika 7. ročník CZ.1.07/1.1.16/02.0079

Sada pracovních listů fyzika. Fyzika 7. ročník CZ.1.07/1.1.16/02.0079 Sada pracovních listů fyzika Fyzika 7. ročník CZ.1.07/1.1.16/02.0079 Sada pracovních listů je zaměřena na opakování, upevnění a procvičování učiva 7. ročníku. Světelné jevy, mechanické vlastnosti látek.

Více

Astronomická pozorování

Astronomická pozorování KLASICKÁ ASTRONOMIE Astronomická pozorování Základní úloha při pozorování nějakého děje, zejména pohybu těles je stanovení jeho polohy (rychlosti) v daném okamžiku Astronomie a poziční astronomie Souřadnicové

Více

3. Optika III. 3.1. Přímočaré šíření světla

3. Optika III. 3.1. Přímočaré šíření světla 3. Optika III Popis soupravy: Souprava Haftoptik s níž je prováděn soubor experimentů Optika III je určena k demonstraci optických jevů pomocí segmentů se silnými magnety. Ty umožňují jejich fixaci na

Více

Světlo. barevné spektrum

Světlo. barevné spektrum Světlo Světlo je elektromagnetické záření o vlnové délce 400 700 nm. Šíří se přímočaře a ve vakuu je jeho rychlost 300 000 km/s. Může být tělesy vyzařováno, odráženo, nebo pohlcováno. Těleso, které vyzařuje

Více

Základní pojmy. Je násobkem zvětšení objektivu a okuláru

Základní pojmy. Je násobkem zvětšení objektivu a okuláru Vznik obrazu v mikroskopu Mikroskop se skládá z mechanické části (podstavec, stojan a stolek s křížovým posunem), osvětlovací části (zdroj světla, kondenzor, clona) a optické části (objektivy a okuláry).

Více

Konstrukce teleskopů. Miroslav Palatka

Konstrukce teleskopů. Miroslav Palatka Přednášky - Přístroje pro astronomii 1 Konstrukce teleskopů Miroslav Palatka Palatka SLO/PA1 2011 1 Reflektory Zrcadlové teleskopy Palatka SLO/PA1 2011 2 Ideální optická soustava BOD-BOD, PŘÍMKA-PŘÍMKA,

Více

Optika Elektromagnetické záření

Optika Elektromagnetické záření Elektromagnetické záření Záření, jehož energie se přenáší prostorem prostřednictvím elektromagnetického vlnění, nazýváme elektromagnetické záření. Ke svému šíření nepotřebuje látkové prostředí, může se

Více

Paprsková optika. Zobrazení zrcadly a čočkami. Rovinné zrcadlo. periskop 13.11.2014. zobrazování optickými soustavami.

Paprsková optika. Zobrazení zrcadly a čočkami. Rovinné zrcadlo. periskop 13.11.2014. zobrazování optickými soustavami. Paprsková optika Zobrazení zrcadl a čočkami zobrazování optickými soustavami tvořené zrcadl a čočkami obecné označení: objekt, který zobrazujeme, nazýváme předmět cílem je nalézt jeho obraz vzdálenost

Více

ODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika

ODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika ODRAZ A LOM SVĚTLA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika Odraz světla Vychází z Huygensova principu Zákon odrazu: Úhel odrazu vlnění je roven úhlu dopadu. Obvykle provádíme konstrukci pomocí

Více

Geometrická optika. Optické přístroje a soustavy. převážně jsou založeny na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fyzikálním polem

Geometrická optika. Optické přístroje a soustavy. převážně jsou založeny na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fyzikálním polem Optické přístroje a soustav Geometrická optika převážně jsou založen na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fzikálním polem Důsledkem této t to interakce je: změna fzikáln lních vlastností

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í OPTICKÉ ZOBRAZOVÁNÍ. Zrcdl prcují n principu odrzu světl druhy: rovinná kulová relexní plochy: ) rovinná zrcdl I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í obyčejné kovová vrstv npřená n sklo

Více

Seznam součástek. A. Seznam prvků soupravy GON. Rozměry (cm) nebo Poloměry* (cm) Značka Název prvku

Seznam součástek. A. Seznam prvků soupravy GON. Rozměry (cm) nebo Poloměry* (cm) Značka Název prvku Seznam součástek Sklo, ze kterého jsou zhotoveny optické prvky, má index lomu 1, 5 a tloušťku 15 mm. V následujících tabulkách uvádíme seznam prvků v soupravách GON a GON+ a absolutní hodnoty velikostí

Více

Učební text k přednášce UFY008

Učební text k přednášce UFY008 Lom hranolem lámavé stěny lámavá hrana lámavý úhel ϕ deviace δ úhel, o který je po výstupu z hranolu vychýlen světelný paprsek ležící v rovině kolmé k lámavé hraně (v tzv. hlavním řezu hranolu), který

Více

R8.1 Zobrazovací rovnice čočky

R8.1 Zobrazovací rovnice čočky Fyzika pro střední školy II 69 R8 Z O B R A Z E N Í Z R C A D L E M A Č O Č K O U R8.1 Zobrazovací rovnice čočky V kap. 8.2 je ke konstrukci chodu světelných paprsků při zobrazování tenkou čočkou použit

Více

Abstrakt. Obr. 1: Experimentální sestava pro měření rychlosti světla Foucaultovou metodou.

Abstrakt. Obr. 1: Experimentální sestava pro měření rychlosti světla Foucaultovou metodou. Měření rychlosti světla Abstrakt Rychlost světla je jednou z nejdůležitějších a zároveň nejzajímavějších přírodních konstant. Nezáleží na tom, jestli světlo přichází ze vzdálené hvězdy nebo z laseru v

Více

Rozdělení přístroje zobrazovací

Rozdělení přístroje zobrazovací Optické přístroje úvod Rozdělení přístroje zobrazovací obraz zdánlivý subjektivní přístroje lupa mikroskop dalekohled obraz skutečný objektivní přístroje fotoaparát projekční přístroje přístroje laboratorní

Více

stránka 101 Obr. 5-12c Obr. 5-12d Obr. 5-12e

stránka 101 Obr. 5-12c Obr. 5-12d Obr. 5-12e BIPOLÁRNÍ TRANZISTOR: Polovodičová součástka se dvěma přechody PN a se třemi oblastmi s příměsovou vodivostí (NPN, popř. PNP, K kolekor, B báze, E emitor) u níž lze proudem procházejícím v propustném směru

Více

Základy měření optických vláken a kabelů

Základy měření optických vláken a kabelů 1 VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Fakulta elektrotechniky a informatiky Základy měření optických vláken a kabelů Jan Skapa, Jan Vitásek Ostrava 2011 2 Tato publikace byla napsána v OpenOffice,

Více

MĚŘENÍ PARAMETRŮ DUTÉHO ZRCADLA; URČENÍ INDEXU LOMU KAPALIN POMOCÍ DUTÉHO ZRCADLA

MĚŘENÍ PARAMETRŮ DUTÉHO ZRCADLA; URČENÍ INDEXU LOMU KAPALIN POMOCÍ DUTÉHO ZRCADLA MĚŘENÍ PARAMETRŮ DUTÉHO ZRCADLA; URČENÍ INDEXU LOMU KAPALIN POMOCÍ DUTÉHO ZRCADLA V geometrické optice, a také ve většině experimentálních metod, se k určení ohniskové vzdálenosti dutého zrcadla využívá

Více

Hodnocení kvality optických přístrojů III

Hodnocení kvality optických přístrojů III Hodnocení kvality optických přístrojů III Ronchiho test Potřeba testovat kvalitu optických přístrojů je stejně stará jako optické přístroje samy. Z počátečních přístupů typu pokus-omyl v polovině 18. století

Více

Viková, M. : MIKROSKOPIE II Mikroskopie II M. Viková

Viková, M. : MIKROSKOPIE II Mikroskopie II M. Viková II Mikroskopie II M. Viková LCAM DTM FT TU Liberec, martina.vikova@tul.cz Osvětlovac tlovací soustava I Výsledkem Köhlerova nastavení je rovnoměrné a maximální osvětlení průhledného preparátu, ležícího

Více

ZOBRAZOVÁNÍ ODRAZEM NA KULOVÉ PLOŠE aneb Kdy se v zrcadle vidíme převrácení. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk

ZOBRAZOVÁNÍ ODRAZEM NA KULOVÉ PLOŠE aneb Kdy se v zrcadle vidíme převrácení. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk ZOBRAZOVÁNÍ ODRAZEM NA KULOVÉ PLOŠE aneb Kd se v zrcadle vidíme převrácení PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk Kulová zrcadla - jsou zrcadla, jejichž zrcadlící plochu tvoříčást povrchu koule (kulový

Více

Optika OPTIKA. June 04, 2012. VY_32_INOVACE_113.notebook

Optika OPTIKA. June 04, 2012. VY_32_INOVACE_113.notebook Optika Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Krafková, Kotlán, Hiessová, Nováková, Nevímová

Krafková, Kotlán, Hiessová, Nováková, Nevímová Krafková, Kotlán, Hiessová, Nováková, Nevímová Optická čočka je optická soustava dvou centrovaných ploch, nejčastěji kulových, popř. jedné kulové a jedné rovinné plochy. Čočka je tvořena z průhledného

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Fyzika 3. období 8. ročník M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 7/1 (Prometheus), M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 7/2 (Prometheus) M.Macháček : Fyzika 8/1

Více

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 Vlnění a optika 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 2 mechanické kmitání a vlnění - základní druhy mechanického vlnění a jejich

Více

Měření horizontálních a vertikálních úhlů Úhloměrné přístroje a jejich konstrukce Horizontace a centrace Přesnost a chyby v měření úhlů.

Měření horizontálních a vertikálních úhlů Úhloměrné přístroje a jejich konstrukce Horizontace a centrace Přesnost a chyby v měření úhlů. Měření horizontálních a vertikálních úhlů Úhloměrné přístroje a jejich konstrukce Horizontace a centrace Přesnost a chyby v měření úhlů Kartografie přednáška 10 Měření úhlů prostorovou polohu směru, vycházejícího

Více