λ, (20.1) infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "λ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny"

Transkript

1 Elektromagnetické vlny Optika, část fyziky zabývající se světlem, patří spolu s mechanikou k nejstarším fyzikálním oborům. Podle jedné ze starověkých teorií je světlo vyzařováno z oka a oko si jím ohmatává okolní svět. Aristoteles ( př. n. l.) předpokládal, že rychlost světla je nekonečná, tuto myšlenku podporoval i Hérón z Alexandrie (10-70) úvahou, že vzdálené objekty, jako například hvězdy, se objeví, jakmile se oko otevře světlo z oka k nim musí doletět okamžitě. Moderní představy o světle pochází od Newtona ( ), který předpokládal, že světlo je proud rychle letících částic (korpuskulární teorie) a Huygense ( ), který tvrdil, že světlo je vlnění světelného éteru. Až počátkem 20. století Max Planck ( ) vyslovil kvantovou hypotézu a stal se jedním ze zakladatelů kvantové teorie, která přisuzuje světlu jak částicové, tak i vlnové vlastnosti. Elektromagnetické spektrum Elektromagnetické spektrum obsahuje elektromagnetické záření všech vlnových délek. Mezi vlnovou délkou λ a frekvencí f vlnění platí vztah c = f λ, (20.1) kde c je rychlost vlnění, pro elektromagnetické záření ve vakuu, tedy rychlost světla, je c = m.s -1. Elektromagnetické záření lze považovat i za proud částic - fotonů - s energií W = hf, (20.2) kde h je Planckova konstanta, h = 6, J.s. Rozdělení elektromagnetického spektra na jednotlivé oblasti je na obr Jednotlivé rozsahy nejsou přesně definovány a jejich hranice se mohou překrývat. Zařazení do oblasti je ovlivněno i způsobem vzniku. Například elektromagnetické vlny o vlnové délce 1 cm považujeme za infračervené záření, jsou-li vyzářeny teplým tělesem nebo za mikrovlny, když je vygeneroval nějaký vysílač. 30 km 300 m 3m 3 cm 0.3 mm 3 µ m 30 nm 0.3 nm 3 pm λ[m] f [Hz] radiové vlny infračervené záření ultrafialové γ a kosmické záření záření mikrovlny röntgenovo záření viditelné záření Obr.20.1: Elektromagnetické spektrum Radiové vlny mají vlnovou délku v kilometrech až milimetrech, vznikají v anténách běžných rozměrů, využívají se k přenosu dat (rádio, televize, mobilní telefony). Mikrovlny mají vlnovou délku v milimetrech, vznikají v magnetronu, využívají se k přenosu dat (Wi-Fi frekvence 2,4 GHz). V mikrovlnné oblasti zpravidla pracují radary. Protože jsou výrazně pohlcovány polárními molekulami, používají se k mikrovlnnému ohřevu (mikrovlnná trouba - frekvence 2,45 GHz, vlnová délka 12,24 cm). Infračervené záření má mikrometrové vlnové délky, vyzařují ho teplá tělesa (např. člověk má maximum vyzařování na vlnové délce kolem 10 µm). Značí se IR (z anglického InfraRed). Infračervené záření používají např. přístroje pro noční vidění, senzory

2 bezpečnostních systémů nebo automatické spínače osvětlení, ale také bezkontaktní teploměry. Je částečně pohlcováno a odráženo skleníkovými plyny v atmosféře (vodní pára, CO 2, CH 4 ) Viditelné světlo je oblast vlnových délek mezi nm (někdy se uvádí rozsah až 380 Barva Vlnová délka červená 625 až 750 nm oranžová 590 až 625 nm žlutá 565 až 590 nm zelená 520 až 565 nm azurová 500 až 520 nm modrá 430 až 500 nm fialová 400 až 430 nm 800 nm; na krajích intervalu citlivost oka klesá, proto není rozsah dobře definován), ve které je citlivé lidské oko. Viditelné světlo je emitováno horkými tělesy a při přechodu elektronů mezi hladinami v atomu. Ve viditelné oblasti Slunce vyzařuje maximum energie. Spektrální barvy a jim odpovídající vlnové délky světla jsou v tabulce (barvy v tabulce jsou pouze orientační; z principu není možné zobrazit na monitoru nebo tiskárně věrné spektrální barvy). Ultrafialové záření má vlnové délky v desítkách a stovkách nanometrů, je vyzařováno velmi horkými tělesy nebo při přechodech elektronů mezi vnitřními hladinami v atomu. Značí se UV (z anglického UltraViolet). Energie UV fotonu stačí na rozbití chemické vazby (degradace polymerů, opalování). UV záření je pohlcováno ozonovou vrstvou. Rentgenovo záření má vlnové délky v jednotkách a desetinách nanometru. Je připravováno v rentgenkách při přechodu elektronů mezi vnitřními hladinami u těžších prvků. Je pronikavé prochází hmotou (lékařství, defektoskopie). Gama záření má vlnové délky kratší než 1 nm. Vzniká při dějích v jádrech atomů. Má vysokou energii a je velmi pronikavé. Atmosféra chrání povrch Země před většinou záření přicházejícího z Vesmíru. Propouští pouze rádiové vlny v rozsahu vlnových délek v intervalu od 1cm do 20 m, částečně infračervené záření kratší než 10 µm a velmi dobře propouští viditelné světlo. Částečně je propouštěno i blízké ultrafialové záření s vlnovou délkou delší než 300 nm. Vlnové délky kratší než 300 nm jsou dobře pohlcovány, což má velký význam pro existenci života na Zemi. Interference na tenké vrstvě Interference vlnění Slovo interference znamená vzájemné pronikání, prolínání nebo ovlivňování. Často se pojem interference používá při popisu vzájemného ovlivňování vln. O skládání vln mluvíme jako o interferenci. Výsledný kmitavý pohyb v nějakém místě je dán součtem (superpozicí) kmitů jednotlivých vlnění. V některých místech pak může docházet ke zvětšení amplitudy (zesílení vlnění) a v jiných ke snížení amplitudy (zeslabení vlnění). Dále se budeme zabývat interferencí vln se stejnou frekvencí. Setkají-li se dvě vlny posunuté o celý počet vlnových délek, dojde ke konstruktivní interferenci a vlnění se zesílí (obr. 20.2): = mλ, (20.3) kde je dráhový rozdíl (posunutí) mezi vlnami, m je celé číslo a λ je vlnová délka vlnění. Obr. 20.2:Konstruktivní interference.

3 Setkají-li se dvě vlny posunuté o lichý násobek půlvlnových délek, dojde k destruktivní interferenci a vlnění se zeslabí (obr. 20.3): λ = ( m ). (20.4) 2 Obr. 20.3:Destruktivní interference. Koherence Aby byla interference dvou vln pozorovatelná, je nutné, aby se fázový rozdíl paprsků s časem neměnil. O takových vlnách říkáme, že jsou koherentní. Sluneční světlo nebo světlo žárovky nejsou koherentní, protože atomy na povrchu tělesa vyzařují náhodně a nezávisle. Koherentní vlny z těchto zdrojů můžeme získat tak, že jednu vlnu rozdělíme na dvě části, ať už průchodem dvojicí štěrbin nebo odrazem na dvou rozhraních. To je také důvod, proč Young při svém pokusu nechal světlo projít nejprve jednou štěrbinou, a pak dvojicí. Kdyby nechal sluneční světlo projít přímo dvojicí štěrbin, každou ze štěrbin by procházela jiná vlna a nebyly by tedy koherentní. Tím, že světlo prošlo nejprve jednou štěrbinou, získal jednu vlnu a tu potom dvojicí štěrbin rozdělil na dvě koherentní. Zdrojem koherentních vln je laser, ve kterém je jedna vlna zesilována tak, že se k ní ve fázi přidávají další vlny od různých atomů. Tenká vrstva Předpokládejme vlnění dopadající kolmo (na obrázku 20.4 je zakreslen šikmý dopad, protože při kolmém by byly všechny vlny v jedné přímce a překrývaly se, my budeme zpočátku předpokládat Θ 1 = Θ 2 = 0) na tenkou vrstvu o tloušťce d a s indexem lomu n (obr 20.4). Vlna (A) dopadá z prostředí nad vrstvou o indexu lomu n 1, pod vrstvou je prostředí s indexem lomu n 2. Po dopadu na horní rozhraní se část světla odrazí (B) a zbytek projde (C). Vlna (C) pak dopadne na dolní rozhraní, kde se opět část světla odrazí (D) a zbytek projde (E). Vlna (D) se vrátí na horní rozhraní, část projde (F) a část se odrazí (G). Při dopadu vlny na rozhraní dvou dielektrik se odrazí Obr. 20.4:Odraz na tenké vrstvě. jen asi 10 % světla a zbylých 90 % projde. Odražené vlny (B) a (F) mají srovnatelnou intenzitu a stejný směr, dochází mezi nimi k interferenci. Přitom vlny (B) a (F) vznikly rozdělením vlny (A) a jsou tedy koherentní. Vlna (F) musela urazit o 2d větší vzdálenost a je tedy proti (B) dráhově posunutá. Dále je třeba si uvědomit, že vlna (F) urazila vzdálenost 2d v prostředí s indexem lomu n, ve kterém se pohybovala n-krát pomaleji a tomu odpovídá n- krát větší vzdálenost. Dráhové zpoždění vlny (F) je pak 2nd. Dále je třeba si uvědomit, že při odrazu vlny na volném konci se fáze nemění, zatímco na pevném konci se obrací jako by se vlna posunula o polovinu vlnové délky. Odrazu na pevném konci odpovídá v optice odraz na prostředí opticky hustším (myslí se tím, že prostředí, na které vlna dopadá, má větší index

4 lomu než prostředí ze kterého přichází), odrazu na volném konci pak odraz na prostředí opticky řidším. Dráhový rozdíl mezi vlnami (B) a (F) lze potom napsat λ λ = 2nd +. (20.5) 2 2 Přitom závorky indikují, že se příslušný sčítanec v závorce někdy přičítá a někdy vypouští. První závorka bude ve vztahu pouze v případě, že vrstva je opticky hustší než prostředí nad ní (n > n 1 ) a druhá závorka pouze v případě, že podklad (prostředí pod vrstvou) je opticky hustší než vrstva (n < n 2 ). V případě, že dopad světla není kolmý, dráha vln ve vrstvě se prodlouží a vztah (20.5) pak bude 2nd λ λ = +. (20.6) cos Θ Interference na tenké vrstvě způsobuje zbarvení mýdlových bublin nebo olejových skvrn na vodě. Také zbarvení některých druhů hmyzu (brouků, motýlů) je ovlivněno interferencí světla na krovkách nebo křídlech. Tenké vrstvy se často používají v optice ke snížení odrazivosti povrchů čoček. Zadání: Jakou barvu mají motýlí křídla v kolmo odraženém bílém světle, jsou-li mezi šupinkami křídel vzduchové mezery o tloušťce 350 nm? Řešení: Tenká vrstva je tvořena vzduchem s indexem lomu n = 1,0. Prostředí nad vrstvou i pod vrstvou má index lomu vyšší (index lomu nemůže být menší než 1). Ze vztahu (20.5) můžeme napsat: = 2nd + λ/2 (vrstva není opticky hustší než prostředí nad ní, první závorku ve (20.5) nepíšeme; podklad je opticky hustší než prostředí pod ní, druhou závorku píšeme). Aby měla vrstva v odraženém světle nějakou barvu, musí být odrazivost pro tuto barvu maximální a dráhový rozdíl musí odpovídat konstruktivní interferenci (20.3) = mλ. Musí tedy platit: 2nd + λ/2 = mλ. Známe n a d, zajímá nás λ: 2nd λ =. 1 m 2 Abychom mohli vypočítat vlnovou délku λ, musíme znát m, o kterém víme jen, že je to celé číslo. Můžeme ale použít doplňující podmínku, že vlnová délka odraženého světla musí být z viditelné oblasti (máme určit barvu odraženého světla, tedy vlastně jeho vlnovou délku z viditelné oblasti). Vypočítejme vlnové délky λ m odpovídající několika nejnižším hodnotám m. λ 1 = 1400 nm (tato vlnová délka je s infračervené oblasti, neprojeví se ve viditelném zabarvení křídel), λ 2 = 467 nm (tato vlnová délka odpovídá modrému světlu), λ 3 = 280 nm (tato vlnová délka je už v ultrafialové oblasti). Křídlo bude v odraženém světle modré. Zadání: Navrhněte antireflexní vrstvu s indexem lomu 1,3, která nanesená na skleněné čočce s indexem lomu 1,55 minimalizuje její odrazivost pro vlnovou délku 550 nm. Tloušťka vrstvy by měla být kolem 350 nm. Řešení: Když není uvedeno jinak, předpokládáme nad vrstvou vzduch s indexem lomu 1,0. Pak následuje vrstva n = 1,3 a podklad je sklo s indexem lomu 1,55. Dráhový rozdíl podle (20.5) je = 2nd - λ/2 + λ/2 = 2nd (na obou rozhraních jde o odraz na prostředí opticky hustším, píšeme obě závorky z (20.5), které se následně odečtou). Vrstva má minimalizovat odrazivost, interference tedy musí být destruktivní podle (20.4). Musí tedy platit:

5 Hledáme tloušťku vrstvy: λ 2nd = m +. ( 2 1) 2 ( m + 1) 2 λ d =. 4n Podobně jako v předchozím příkladu známe vše kromě celého čísla m. Vrstva minimalizující odrazivost pro vlnovou délku 550 nm může mít tloušťku λ 0 = 105 nm; λ 1 = 317 nm; λ 2 = 528 nm;... Doplňující podmínce na tloušťku vrstvy vyhovuje nejlépe λ 1 = 317 nm. Difrakce na mřížce Při průchodu vlnění otvorem nebo kolem překážky je vlnění překážkou ovlivňováno a vlny prošlé různými místy navzájem interferují. Takovým jevům říkáme difrakce (ohyb) vlnění. Difrakční jevy rozlišujeme na Fresnelovu a Fraunhoferovu difrakci. Fresnelova difrakce se zabývá intenzitou interferenčních jevů v závislosti na poloze v konečné vzdálenosti. Fraunhoferova difrakce studuje intenzitu v rovině v nekonečnu, lze ji tedy považovat za zjednodušený případ Fresnelovy difrakce. Předpokládejme, že na mřížku o vzdálenosti štěrbin d (obr. 20.5) dopadá koherentní rovinná vlna. Ve vzdálenosti Obr. 20.5:Difrakce na mřížce. l za mřížkou je stínítko. Podle Huygensova principu se každá štěrbina mřížky stává novým zdrojem vlnění. Tyto vlny jsou navzájem koherentní, protože vznikly rozdělením dopadající rovinné vlny. Po průchodu štěrbinou se každá nová vlna šíří všemi směry a dopadá do každého bodu stínítka (na obr jsou zakresleny jen vlny dopadající do bodu A na stínítku). Vlny prošlé jednotlivými štěrbinami urazí do daného bodu každá jinou vzdálenost a interferují. Pro odhad výsledku interference na stínítku přijmeme zjednodušující předpoklad, že vzdálenost stínítka je velmi velká proti vzdálenosti štěrbin, pak můžeme přejít od Fresnelovy k Fraunhoferově difrakci. Vlny procházející jednotlivými štěrbinami se setkají na stínítku až v nekonečnu (nebo někde daleko, blízko nekonečna :-)) a můžeme je tedy považovat za rovnoběžné (obr. 20.6). Dráhový rozdíl mezi vlnami je Obr. 20.6:Dráhový rozdíl při difrakci na mřížce. = d.sinϕ. (20.7)

6 S rostoucím úhlem ϕ roste dráhový rozdíl mezi vlnami prošlými sousedními štěrbinami. Vždy, když je dráhový rozdíl roven celému násobku vlnové délky, dojde ke konstruktivní interferenci a na stínítku zaznamenáme maximum. Maximu, kdy je m ve vztahu (20.3) rovno nule, říkáme maximum nultého řádu (podle (20.7) mu odpovídá ϕ = 0 a najdeme ho přímo za štěrbinou), m = 1 pak odpovídá maximum prvního řádu a analogicky m = 2, 3, 4... odpovídá maximům druhého, třetího, čtvrtého... řádu. Všimněme si, že když je dráhový rozdíl mezi dvěma sousedními štěrbinami roven celému násobku vlnové délky, je roven celému násobku vlnové délky i dráhový rozdíl mezi libovolnými dvěma Obr. 20.7: Výpočet spektra 1. řádu. štěrbinami a všechny vlny procházející všemi štěrbinami se sčítají. Zadání: Mřížka má 100 vrypů na milimetr. Na mřížku dopadá bílé světlo. Zjistěte polohu spektra prvního řádu na stínítku 40 cm za mřížkou. Řešení: Bílé světlo obsahuje vlnové délky od λ f = 400 nm pro fialovou barvu po λ č = 750 nm pro červenou. Vzdálenost štěrbin je 0,01 mm, což je 10-5 m. Hledáme maxima, dráhový rozdíl musí odpovídat (20.3). Maximum má být prvního řádu, m = 1. Kombinací (20.7) a (20.3) obdržíme d.sinϕ = mλ. To lze upravit do tvaru: mλ ϕ = arcsin, d ze kterého lze vypočítat pod jakými úhlu se šíří vlny, které po interferenci vytvoří maxima pro obě krajní vlnové délky viditelné části spektra ϕ f = 2,3 o a ϕ č = 4,3 o. Vzdálenosti x příslušných maxim od maxima nultého řádu lze vypočítat jako x = l.tgϕ a tedy x f = 1,6 cm a x č = 3,0 cm. Difrakce na štěrbině a otvoru K tomu, aby došlo k difrakci, není nezbytné mít velké množství štěrbin, jak bylo předvedeno v předchozí kapitole, ale k difrakci může dojít i na jedné štěrbině. Předpokládejme, že na štěrbinu o šířce D dopadá rovinná vlna (obr. 20.8). Stínítko předpokládejme ve velké vzdálenosti za štěrbinou jedná se tedy opět o jednodušší Fraunhoferovu difrakci. Podle Huygensova principu se každá část štěrbiny stává novým zdrojem vlnění. Toto vlnění je koherentní, protože vzniklo rozdělením jedné vlny. V případě, že bereme prošlé vlny, které se šíří přímo (ϕ = 0), dráhový rozdíl mezi nimi bude nulový a přímo za štěrbinou bude na stínítku Obr. 20.8: Difrakce na štěrbině.

7 pozorovatelné maximum intenzity. Nyní zjistíme, jak bude toto centrální maximum (maximum nultého řádu) široké. Centrální maximum bude ohraničeno z obou stran minimy. Zjistěme, pro jaký úhel ϕ (obr. 20.7) získáme minimum intenzity. Abychom obdrželi minimum intenzity, musí se vlny procházející jednotlivými částmi štěrbiny navzájem vyrušit. K tomu dojde v případě, že vlna A se vyruší s vlnou E, B s F, C s G a D s H. Dráhový rozdíl mezi vlnami A a E je na obr červeně. Podobně, jako jsme ukázali na obrázku 20.6, bude dráhový rozdíl D D = sin ϕ = ϕ. 2 2 Využili jsme toho, že pro malé x platí sin x = x. Aby se vlny vyrušily, musí být dráhový rozdíl roven polovině vlnové délky a tedy D λ ϕ =. 2 2 Úhel, pod kterým bude pozorovatelné minimum, bude λ ϕ =. (20.8) D Centrální maximum bude mít tedy úhlovou šířku ϕ na obě strany. Pro kruhový otvor je odvození obtížnější než pro štěrbinu, ale lze dokázat, že platí 1,22λ ϕ =, (20.9) D kde D je průměr otvoru. Centrální maximum je tedy ploška s úhlovým poloměrem ϕ. Je pozoruhodné, že čím je větší průměr otvoru, tím menší plošku tvoří centrální maximum. Nyní si musíme uvědomit, že při použití čočky nebo zrcadla není součástka nikdy nekonečná, ale vždy tvoří nějaký otvor. Zobrazením hvězdy, která je bodová a v nekonečnu v ohnisku dokonalé čočky nevznikne bodový obraz, ale obraz bude vždy ploška podle (20.9). Důsledkům tohoto jevu se budeme věnovat v kapitole o rozlišovací schopnosti optických přístrojů.

5. Elektromagnetické vlny

5. Elektromagnetické vlny 5. Elektromagnetické vlny 5.1 Úvod Optika je část fyziky zabývající se světlem, patří spolu s mechanikou k nejstarším fyzikálním oborům. Podle jedné ze starověkých teorií je světlo vyzařováno z oka a oko

Více

Aplikovaná optika. Optika. Vlnová optika. Geometrická optika. Kvantová optika. - pracuje s čistě geometrickými představami

Aplikovaná optika. Optika. Vlnová optika. Geometrická optika. Kvantová optika. - pracuje s čistě geometrickými představami Aplikovaná optika Optika Geometrická optika Vlnová optika Kvantová optika - pracuje s čistě geometrickými představami - zanedbává vlnovou a kvantovou povahu světla - elektromagnetická teorie světla -světlo

Více

Základy fyzikálněchemických

Základy fyzikálněchemických Základy fyzikálněchemických metod Fyzikálně-chemické metody optické metody elektrochemické metody separační metody kalorimetrické metody radiochemické metody ostatní metody Optické metody Oko je citlivé

Více

OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE

OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE OPTIKA OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE - jeden z nejstarších oborů yziky - studium světla, zákonitostí jeho šíření a analýza dějů při vzájemném působení světla a látky SVĚTLO elektromagnetické vlnění λ = 380 790

Více

Optická spektroskopie

Optická spektroskopie Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Optická spektroskopie Antonín Černoch, Radek Machulka, Jan Soubusta Olomouc 2012 Oponenti: Mgr. Karel Lemr, Ph.D. RNDr. Dagmar Chvostová Publikace

Více

APLIKOVANÁ OPTIKA A ELEKTRONIKA

APLIKOVANÁ OPTIKA A ELEKTRONIKA VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ MILOSLAV ŠVEC A JIŘÍ VONDRÁK APLIKOVANÁ OPTIKA A ELEKTRONIKA MODUL 01 OPTICKÁ ZOBRAZENÍ STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

Více

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník Vlnová optika Světlo lze chápat také jako elektromagnetické vlnění. Průkopníkem této teorie byl Christian Huyghens. Některé jevy se dají

Více

Vlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z.

Vlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z. Vlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z. Mechanické vlnění představte si závaží na pružině, které

Více

13. Vlnová optika I. Interference a ohyb světla

13. Vlnová optika I. Interference a ohyb světla 13. Vlnová optika I. Interference a ohyb světla Od časů Isaaca Newtona si lidstvo láme hlavu problémem, je-li světlo vlnění nebo proud částic. Tento spor rozdělil svět vědy na dva zdánlivě nesmiřitelné

Více

ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ

ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ VY_32_INOVACE_FY.16 ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Elektromagnetické záření Jakýkoli

Více

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 9. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_01_FY_C

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 9. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_01_FY_C Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 9. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_01_FY_C Ročník: I. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Optika

Více

5.3.3 Interference na tenké vrstvě

5.3.3 Interference na tenké vrstvě 5.3.3 Interference na tenké vrstvě Předpoklady: 530 Bublina z bublifuku, slabounká vrstva oleje na vodě, někteří brouci jasné duhové barvy, u bublin se přelévají, barvy se mění s úhlem, pod kterým povrch

Více

4.4. Vlnové vlastnosti elektromagnetického záření

4.4. Vlnové vlastnosti elektromagnetického záření 4.4. Vlnové vlastnosti elektromagnetického záření 4.4.1. Interference 1. Charakterizovat význačné vlastnosti koherentních paprsků.. Umět definovat optickou dráhu v souvislosti s dráhovým rozdílem a s fázovým

Více

OPTIKA Světelné jevy TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

OPTIKA Světelné jevy TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. OPTIKA Světelné jevy TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Rozklad světla Když světlo prochází hranolem, v důsledku dvojnásobného lomu na rozhraních

Více

PSK1-10. Komunikace pomocí optických vláken I. Úvodem... SiO 2. Název školy:

PSK1-10. Komunikace pomocí optických vláken I. Úvodem... SiO 2. Název školy: Název školy: Autor: Anotace: Vzdělávací oblast: Předmět: Tematická oblast: PSK1-10 Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Ukázka fyzikálních principů, na kterých

Více

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 Vlnění a optika 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 2 mechanické kmitání a vlnění - základní druhy mechanického vlnění a jejich

Více

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ODRAZ A LOM SVĚTLA 1) Index lomu vody je 1,33. Jakou rychlost má

Více

Název: Pozorování a měření emisních spekter různých zdrojů

Název: Pozorování a měření emisních spekter různých zdrojů Název: Pozorování a měření emisních spekter různých zdrojů Autor: Doc. RNDr. Milan Rojko, CSc. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: fyzika, chemie Ročník:

Více

FYZIKA 4. ROČNÍK. Kvantová fyzika. Fotoelektrický jev (FJ)

FYZIKA 4. ROČNÍK. Kvantová fyzika. Fotoelektrický jev (FJ) Stěny černého tělesa mohou vysílat záření jen po energetických kvantech (M.Planck-1900). Velikost kvanta energie je E = h f f - frekvence záření, h - konstanta Fotoelektrický jev (FJ) - dopadající záření

Více

Infračervená spektroskopie

Infračervená spektroskopie Infračervená spektroskopie 1 Teoretické základy Podstatou infračervené spektroskopie je interakce infračerveného záření se studovanou hmotou, kdy v případě pohlcení fotonu studovanou hmotou mluvíme o absorpční

Více

Vlnění, optika a atomová fyzika (2. ročník)

Vlnění, optika a atomová fyzika (2. ročník) Vlnění, optika a atomová fyzika (2. ročník) Vlnění 1. Kmity soustav hmotných bodů (6 hod.) 1.1 Netlumené malé kmity kolem stabilní rovnovážné polohy: linearita pohybových rovnic, princip superpozice, obecné

Více

Fyzika pro chemiky II. Jarní semestr 2014. Elektromagnetické vlny a optika Fyzika mikrosvěta Fyzika pevných látek. Petr Mikulík. Maloúhlový rozptyl

Fyzika pro chemiky II. Jarní semestr 2014. Elektromagnetické vlny a optika Fyzika mikrosvěta Fyzika pevných látek. Petr Mikulík. Maloúhlový rozptyl Fyzika pro chemiky II Jarní semestr 2014 Elektromagnetické vlny a optika Fyzika mikrosvěta Fyzika pevných látek Petr Mikulík Ústav fyziky kondenzovaných látek Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita,

Více

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Základy paprskové a vlnové optiky, optická vlákna, Učební text Ing. Bc. Jiří Primas Liberec 2011 Materiál vznikl

Více

Akustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K

Akustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K zvuk každé mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem akustika zabývá se fyzikálními ději spojenými se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením a vnímáním

Více

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika Fyzika pro střední školy II 84 R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A R10.1 Fotovoltaika Sluneční záření je spojeno s přenosem značné energie na povrch Země. Její velikost je dána sluneční neboli solární

Více

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku V tomto článku uvádíme shrnutí poznatků učiva II. ročníku

Více

3 Elektromagnetické vlny ve vakuu

3 Elektromagnetické vlny ve vakuu 3 Elektromagnetické vlny ve vakuu Od mechanických vln s pružinkami a závažími se nyní přesuneme k vlnám elektromagnetickým. Setkáváme se s nimi na každém kroku radiové vlny, mikrovlny, světlo nebo třeba

Více

6. Elektromagnetické záření

6. Elektromagnetické záření 6. Elektromagnetické záření - zápis výkladu - 34. až 35. hodina - A) Elektromagnetické vlny a záření (učebnice strana 86-95) Kde všude se s nimi setkáváme? Zapneme-li rozhlasový nebo televizní přijímač

Více

Difrakce na mřížce. Úkoly měření: Použité přístroje a pomůcky: Základní pojmy, teoretický úvod: Úloha č. 7

Difrakce na mřížce. Úkoly měření: Použité přístroje a pomůcky: Základní pojmy, teoretický úvod: Úloha č. 7 Úloha č. 7 Difrakce na mřížce Úkoly měření: 1. Prostudujte difrakci na mřížce, štěrbině a dvojštěrbině. 2. Na základě měření určete: a) Vzdálenost štěrbin u zvolených mřížek. b) Změřte a vypočítejte úhlovou

Více

Vlnově částicová dualita

Vlnově částicová dualita Vlnově částicová dualita Karel Smolek Ústav technické a experimentální fyziky, ČVUT Vlnění Vlněním rozumíme šíření změny nějaké veličiny prostorem. Příklady: Vlny na moři šíření změny výšky hladiny Zvukové

Více

Nedestruktivní defektoskopie

Nedestruktivní defektoskopie Nedestruktivní defektoskopie Technologie údržeb a oprav strojů Obsah Vizuální prohlídky Kapilární metody Magnetické práškové metody Ultrazvukové metody Radiodefektoskopické metody Infračervené metody Optická

Více

laboratorní řád, bezpečnost práce metody fyzikálního měření, chyby měření hustota tělesa

laboratorní řád, bezpečnost práce metody fyzikálního měření, chyby měření hustota tělesa Vyučovací předmět Fyzika Týdenní hodinová dotace 2 hodiny Ročník 1. Roční hodinová dotace 72 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy používá s porozuměním učivem zavedené fyzikální

Více

Optika. Nobelovy ceny za fyziku 2005 a 2009. Petr Malý Katedra chemické fyziky a optiky Matematicko fyzikální fakulta UK

Optika. Nobelovy ceny za fyziku 2005 a 2009. Petr Malý Katedra chemické fyziky a optiky Matematicko fyzikální fakulta UK Optika Nobelovy ceny za fyziku 2005 a 2009 Petr Malý Katedra chemické fyziky a optiky Matematicko fyzikální fakulta UK Optika zobrazování aplikace základní fyzikální otázky např. test kvantové teorie

Více

Základní pojmy. Je násobkem zvětšení objektivu a okuláru

Základní pojmy. Je násobkem zvětšení objektivu a okuláru Vznik obrazu v mikroskopu Mikroskop se skládá z mechanické části (podstavec, stojan a stolek s křížovým posunem), osvětlovací části (zdroj světla, kondenzor, clona) a optické části (objektivy a okuláry).

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 OHYB SVĚTLA

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 OHYB SVĚTLA Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 OHYB SVĚTLA V paprskové optice jsme se zabývali optickým zobrazováním (zrcadly, čočkami a jejich soustavami).

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Digitální učební materiál CZ.1.07/1.5.00/3.080 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/ Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

Lasery optické rezonátory

Lasery optické rezonátory Lasery optické rezonátory Optické rezonátory Optickým rezonátorem se rozumí dutina obklopená odrazovými plochami, v níž je pasivní dielektrické prostředí. Rezonátor je nezbytnou součástí laseru, protože

Více

Letní škola fyziky optika 2015 (22.6. 26.6. 2015)

Letní škola fyziky optika 2015 (22.6. 26.6. 2015) Letní škola fyziky optika 2015 (22.6. 26.6. 2015) 1) Experimentální paprsková optika (Miroslav Pech)... 1 Experimentální ověření základních zákonů paprskové optiky, jako je zákon lomu a odrazu, ukázka

Více

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ATOM, ELEKTRONOVÝ OBAL 1) Sestavte tabulku: a) Do prvního sloupce

Více

4. STANOVENÍ PLANCKOVY KONSTANTY

4. STANOVENÍ PLANCKOVY KONSTANTY 4. STANOVENÍ PLANCKOVY KONSTANTY Měřicí potřeby: 1) kompaktní zařízení firmy Leybold ) kondenzátor 3) spínač 4) elektrometrický zesilovač se zdrojem 5) voltmetr do V Obecná část: Při ozáření kovového tělesa

Více

Stručný úvod do spektroskopie

Stručný úvod do spektroskopie Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,

Více

Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory

Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory Optické vlákna patří k nejmodernějším přenosovým médiím. Jejich vysoká přenosová kapacita a nízký útlum jsou hlavní výhody, které je staví před

Více

Fotoelektrický jev je uvolňování elektronů z látky vlivem dopadu světelného záření.

Fotoelektrický jev je uvolňování elektronů z látky vlivem dopadu světelného záření. FYZIKA pracovní sešit pro ekonomické lyceum. 1 Jiří Hlaváček, OA a VOŠ Příbram, 2015 FYZIKA MIKROSVĚTA Kvantové vlastnosti světla (str. 241 257) Fotoelektrický jev je uvolňování elektronů z látky vlivem

Více

Hranolový spektrometr

Hranolový spektrometr Hranolový spektrometr a vodíkové spektrum Ú k o l y 1. Okalibrujte hranolový spektro.. Určente vlnové délky spektrálních čar vodíkové výbojky. 3. Určente kvantové elektronové přechody v atomu vodíku. 4.

Více

Elektromagnetická záření

Elektromagnetická záření Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Elektromagnetická záření Světlo je elektromagnetické vlnění a jeho zdrojem jsou přeměny energie v atomech a

Více

3.2 Rovnice postupné vlny v bodové řadě a v prostoru

3.2 Rovnice postupné vlny v bodové řadě a v prostoru 3 Vlny 3.1 Úvod Vlnění můžeme pozorovat například na vodní hladině, hodíme-li do vody kámen. Mechanické vlnění je děj, při kterém se kmitání šíří látkovým prostředím. To znamená, že například zvuk, který

Více

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 8.4.2013 Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Fotoelektrický jev a Planckova konstanta

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 8.4.2013 Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Fotoelektrický jev a Planckova konstanta FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Jméno a příjmení Petr Švaňa Ročník 1 Předmět IFY Kroužek Spolupracoval Měřeno dne Odevzdáno dne Ladislav Šulák 25. 3. 2013 8.4.2013 Příprava Opravy Učitel

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. x m. Ne čas!

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. x m. Ne čas! MECHANICKÉ VLNĚNÍ I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í uveďte rozdíly mezi mechanickým a elektromagnetickým vlněním zdroj mechanického vlnění musí. a to musí být přenášeno vhodným prostředím,

Více

2. kapitola: Přenosová cesta optická (rozšířená osnova)

2. kapitola: Přenosová cesta optická (rozšířená osnova) Punčochář, J: AEO; 2. kapitola 1 2. kapitola: Přenosová cesta optická (rozšířená osnova) Čas ke studiu: 4 hodiny Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umět identifikovat prvky optického přenosového

Více

Maturitní okruhy Fyzika 2015-2016

Maturitní okruhy Fyzika 2015-2016 Maturitní okruhy Fyzika 2015-2016 Mgr. Ladislav Zemánek 1. Fyzikální veličiny a jejich jednotky. Měření fyzikálních veličin. Zpracování výsledků měření. - fyzikální veličiny a jejich jednotky - mezinárodní

Více

FYZIKA na LF MU cvičná. 1. Který z následujících souborů jednotek neobsahuje jen základní nebo odvozené jednotky soustavy SI?

FYZIKA na LF MU cvičná. 1. Který z následujících souborů jednotek neobsahuje jen základní nebo odvozené jednotky soustavy SI? FYZIKA na LF MU cvičná 1. Který z následujících souborů jednotek neobsahuje jen základní nebo odvozené jednotky soustavy SI? A. kandela, sekunda, kilogram, joule B. metr, joule, kalorie, newton C. sekunda,

Více

Elipsometrie. optická metoda pro určovani optickych parametrů systemů tenkych vrstev

Elipsometrie. optická metoda pro určovani optickych parametrů systemů tenkych vrstev Elipsometrie optická metoda pro určovani optickych parametrů systemů tenkych vrstev Spektroskopická reflektometrie Problém určení optických parametrů, tedy tloušťky a optickych konstant (soustav) tenkých

Více

8.1. ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ A JEHO SPEKTRUM. Viditelné světlo Rozklad bílého světla:

8.1. ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ A JEHO SPEKTRUM. Viditelné světlo Rozklad bílého světla: 8. Optika 8.1. ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ A JEHO SPEKTRUM Jak vzniká elektromagnetické záření? 1.. 2.. Spektrum elektromagnetického záření: Infračervené záření: Viditelné světlo Rozklad bílého světla:..

Více

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce

Více

MIKROSKOPIE V OBORU TEXTILNÍM

MIKROSKOPIE V OBORU TEXTILNÍM MIKROSKOPIE V OBORU TEXTILNÍM Makro- a mikrosvět Vjemy ze světa okolo nás vnímáme svými smysly. Je uváděno, že nadpoloviční množství těchto vjemů makrosvěta přichází do našeho mozku zrakem. Mozek je schopen

Více

Vlnové vlastnosti světla. Člověk a příroda Fyzika

Vlnové vlastnosti světla. Člověk a příroda Fyzika Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Optika pro mikroskopii materiálů I

Optika pro mikroskopii materiálů I Optika pro mikroskopii materiálů I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Základní pojmy optiky Odraz a lom světla Interference, ohyb a rozlišení optických

Více

λ hc Optoelektronické součástky Fotorezistor, Laserová dioda

λ hc Optoelektronické součástky Fotorezistor, Laserová dioda Optoelektronické součástky Fotorezistor, Laserová dioda Úvod Optoelektronické součástky jsou založeny na interakci optického záření s elektricky nabitými částicemi v polovodičích. Vztah mezi energií fotonů

Více

Plán výuky - fyzika tříletá

Plán výuky - fyzika tříletá Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024 Plán výuky - fyzika tříletá Tomáš Nečas Gymnázium, třída Kapitána Jaroše 14, Brno

Více

Praktická geometrická optika

Praktická geometrická optika Praktická geometrická optika Václav Hlaváč České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická, katedra kybernetiky Centrum strojového vnímání http://cmp.felk.cvut.cz/ hlavac, hlavac@fel.cvut.cz

Více

Daniel Tokar tokardan@fel.cvut.cz

Daniel Tokar tokardan@fel.cvut.cz České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra fyziky A6M02FPT Fyzika pro terapii Fyzikální principy, využití v medicíně a terapii Daniel Tokar tokardan@fel.cvut.cz Obsah O čem bude

Více

Mikrovlny. 1 Úvod. 2 Použité vybavení

Mikrovlny. 1 Úvod. 2 Použité vybavení Mikrovlny * P. Spáčil, ** J. Pavelka, *** F. Jareš, **** V. Šopík Gymnázium Vídeňská Brno; ** Gymnázium tř. Kpt. Jaroše; *** Arcibiskupské gymnázium; **** Gymnázium Jeseník; pavelspacil@tiscali.cz; **

Více

Látka a těleso skupenství látek atomy, molekuly a jejich vlastnosti. Fyzikální veličiny a jejich měření fyzikální veličiny a jejich jednotky

Látka a těleso skupenství látek atomy, molekuly a jejich vlastnosti. Fyzikální veličiny a jejich měření fyzikální veličiny a jejich jednotky Vyučovací předmět Fyzika Týdenní hodinová dotace 1 hodina Ročník Prima Roční hodinová dotace 36 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy prakticky rozeznává vlastnosti látek a těles

Více

ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE

ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE VĚDOU A TECHNIKOU KE SPOLEČNÉMU ROZVOJI DODATEK PŘESHRANIČNÍ LETNÍ ŠKOLA VĚDY A TECHNIKY ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE EURÓPSKA ÚNIA EURÓPSKY FOND REGIONÁLNEHO ROZVOJA SPOLOČNE BEZ HRANÍC FOND MIKROPROJEKTŮ 1.

Více

Praktická geometrická optika

Praktická geometrická optika Praktická geometrická optika Václav Hlaváč České vysoké učení technické v Praze Centrum strojového vnímání (přemosťuje skupiny z) Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky Fakulta elektrotechnická,

Více

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA OPTIKA ZÁKLADNÍ POJMY Optika a její dělení Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla Odraz a lom světla Disperze (rozklad) světla OPTIKA

Více

Ing. Stanislav Jakoubek

Ing. Stanislav Jakoubek Ing. Stanislav Jakoubek Číslo DUMu III/2-1-3-3 III/2-1-3-4 III/2-1-3-5 Název DUMu Vnější a vnitřní fotoelektrický jev a jeho teorie Technické využití fotoelektrického jevu Dualismus vln a částic Ing. Stanislav

Více

Měření indexu lomu kapaliny pomocí CD disku

Měření indexu lomu kapaliny pomocí CD disku Měření indexu lomu kapaliny pomocí CD disku Online: http://www.sclpx.eu/lab4r.php?exp=1 Tento experiment vychází svým principem z klasického experimentu měření vlnové délky světla pomocí CD disku, který

Více

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí 1. Pojetí vyučovacího předmětu 1.1. Obecný cíl vyučovacího předmětu Obecným cílem je zprostředkovat základní fyzikální poznatky potřebné v odborném i dalším vzdělání a praktickém životě a také naučit žáky

Více

Termín odeslání: 12. října 2009

Termín odeslání: 12. října 2009 Milí přátelé! Vítáme vás v XXIII. ročníku Fyzikálního korespondenčního semináře Matematicko-fyzi kální fakulty Univerzity Karlovy. Všechny informace o semináři naleznete v přiloženém letáku. Zde shrneme

Více

Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla

Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla G Gymnázium Hranice Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Gymnázium G Hranice Test

Více

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 - Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické

Více

Paprsková a vlnová optika

Paprsková a vlnová optika Modularizace a modernizace studijního programu počáteční přípravy učitele fyziky Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Paprsková a vlnová optika Ivo Vyšín, Jan Říha Olomouc 2012 Modularizace

Více

Měření ohniskových vzdáleností čoček, optické soustavy

Měření ohniskových vzdáleností čoček, optické soustavy Úloha č. 9 Měření ohniskových vzdáleností čoček, optické soustavy Úkoly měření: 1. Stanovte ohniskovou vzdálenost zadaných tenkých čoček na základě měření předmětové a obrazové vzdálenosti: - zvětšeného

Více

1 Tepelné kapacity krystalů

1 Tepelné kapacity krystalů Kvantová a statistická fyzika 2 Termodynamika a statistická fyzika) 1 Tepelné kapacity krystalů Statistická fyzika dokáže vysvětlit tepelné kapacity látek a jejich teplotní závislosti alespoň tehdy, pokud

Více

Ideální krystalová mřížka periodický potenciál v krystalu. pásová struktura polovodiče

Ideální krystalová mřížka periodický potenciál v krystalu. pásová struktura polovodiče Cvičení 3 Ideální krystalová mřížka periodický potenciál v krystalu Aplikace kvantové mechaniky pásová struktura polovodiče Nosiče náboje v polovodiči hustota stavů obsazovací funkce, Fermiho hladina koncentrace

Více

ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ POZITIVNÍ A NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ NA ZDRAVÍ, MOŽNOSTI OCHRANY

ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ POZITIVNÍ A NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ NA ZDRAVÍ, MOŽNOSTI OCHRANY 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze TOMÁŠ LINDA Diplomová práce z preventivního lékařství na téma : ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ POZITIVNÍ A NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ NA ZDRAVÍ, MOŽNOSTI OCHRANY ELECTROMAGNETIC

Více

KIS A JEJICH BEZPEČNOST I PŘENOS INFORMACÍ DOC. ING. BOHUMIL BRECHTA, CSC.

KIS A JEJICH BEZPEČNOST I PŘENOS INFORMACÍ DOC. ING. BOHUMIL BRECHTA, CSC. KIS A JEJICH BEZPEČNOST I PŘENOS INFORMACÍ DOC. ING. BOHUMIL BRECHTA, CSC. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

8 b) POLARIMETRIE. nepolarizovaná vlna

8 b) POLARIMETRIE. nepolarizovaná vlna 1. TEORETICKÝ ÚVO Rotační polarizace Světlo má zároveň povahu vlnového i korpuskulárního záření. V optických jevech se světlo chová jako příčné vlnění, přičemž světelné kmity probíhají všemi směry a směr

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z FYZIKY:

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z FYZIKY: TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z FYZIKY: školní rok : 2007 / 2008 třída : 4.A zkoušející : Mgr. Zbyněk Bábíček 1. Kinematika hmotného bodu 2. Dynamika hmotného bodu 3. Mechanická práce a energie 4. Gravitační

Více

Cvičení Kmity, vlny, optika Část interference, difrakce, fotometrie

Cvičení Kmity, vlny, optika Část interference, difrakce, fotometrie Cvičení Kmity, vlny, optika Část interference, difrakce, fotometrie přednášející: Zdeněk Bochníček Tento text obsahuje příklady ke cvičení k předmětu F3100 Kmity, vlny, optika. Příklady jsou rozděleny

Více

Měření rozložení optické intenzity ve vzdálené zóně

Měření rozložení optické intenzity ve vzdálené zóně Rok / Year: Svazek / Volume: Číslo / Number: 1 1 5 Měření rozložení optické intenzity ve vzdálené zóně Measurement of the optial intensity distribution at the far field Jan Vitásek 1, Otakar Wilfert, Jan

Více

Světlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření

Světlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření OPTIKA = část fyziky, která se zabývá světlem Studuje zejména: vznik světla vlastnosti světla šíření světla opt. přístroje (opt. soustavami) Otto Wichterle (gelové kontaktní čočky) Světlo 1) Světlo patří

Více

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012. Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012. Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C Ročník: II. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh:

Více

ODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika

ODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika ODRAZ A LOM SVĚTLA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika Odraz světla Vychází z Huygensova principu Zákon odrazu: Úhel odrazu vlnění je roven úhlu dopadu. Obvykle provádíme konstrukci pomocí

Více

Fyzikální praktikum 2. 9. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr

Fyzikální praktikum 2. 9. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr Ústav fyziky kondenzovaných látek Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Fyzikální praktikum 9. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr Úkoly k měření Povinná část Měření

Více

IDENTIFIKACE LÉČIVA V TABLETÁCH POMOCÍ RAMANOVY SPEKTROMETRIE

IDENTIFIKACE LÉČIVA V TABLETÁCH POMOCÍ RAMANOVY SPEKTROMETRIE IDENTIFIKACE LÉČIVA V TABLETÁCH POMOCÍ RAMANOVY SPEKTROMETRIE Úvod Ramanova spektrometrie je metodou vibrační molekulové spektrometrie. Za zakladatele této metody je považován indický fyzik Čandrašékhara

Více

Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH. VII. Spektroskopie a fotochemie

Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH. VII. Spektroskopie a fotochemie Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH VII. Spektroskopie a fotochemie Karel Berka Univerzita Palackého v Olomouci Katedra Fyzikální chemie karel.berka@upol.cz Spektroskopie Analýza světla Excitované Absorbované

Více

TEST PRO VÝUKU č. UT 1/1 Všeobecná část QC

TEST PRO VÝUKU č. UT 1/1 Všeobecná část QC TEST PRO VÝUKU č. UT 1/1 Všeobecná část QC Otázky - fyzikální základy 1. 25 milionů kmitů za sekundu se dá také vyjádřit jako 25 khz. 2500 khz. 25 MHz. 25000 Hz. 2. Zvukové vlny, jejichž frekvence je nad

Více

Cíle úlohy. Teorie. a z obr. 1(a) je vidět, že proβ platí rovněž. Budeme měřit parametry spojky. Použijeme znaménkovou konvenci na vztah (4)

Cíle úlohy. Teorie. a z obr. 1(a) je vidět, že proβ platí rovněž. Budeme měřit parametry spojky. Použijeme znaménkovou konvenci na vztah (4) 1. Měření ohniskové vzdálenosti tlusté čočky 2 návody k úlohám 1. Měření ohniskové vzdálenosti tlusté čočky kolektiv autorů 1. Měření ohniskové vzdálenosti tlusté čočky 2. Měření propustnosti filtrů a

Více

2 Mikroskopické studium struktury semikrystalických polymerů

2 Mikroskopické studium struktury semikrystalických polymerů 2 Mikroskopické studium struktury semikrystalických polymerů Teorie Morfologie polymerů Morfologie polymerů jako součást polymerní vědy se zabývá studiem nadmolekulární struktury polymerů. Zkoumá uspořádání

Více

ÈÁST VII - K V A N T O V Á F Y Z I K A

ÈÁST VII - K V A N T O V Á F Y Z I K A Kde se nacházíme? ÈÁST VII - K V A N T O V Á F Y Z I K A 29 Èásticové vlastnosti elektromagnetických vln 30 Vlnové vlastnosti èástic 31 Schrödingerova formulace kvantové mechaniky Kolem roku 1900-1915

Více

17. března 2000. Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický

17. března 2000. Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický Úloha č. 6 Ohniskové vzdálenosti a vady čoček, zvětšení optických přístrojů Václav Štěpán, sk. 5 17. března 2000 Pomůcky: Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický

Více

ÚVOD DO PROBLEMATIKY PIV

ÚVOD DO PROBLEMATIKY PIV ÚVOD DO PROBLEMATIKY PIV Jiří Nožička, Jan Novotný ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ú 207.1, Technická 4, 166 07, Praha 6, ČR 1. Základní princip PIV Particle image velocity PIV je měřící technologie, která

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Fyzika 3. období 8. ročník M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 7/1 (Prometheus), M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 7/2 (Prometheus) M.Macháček : Fyzika 8/1

Více

M I K R O S K O P I E

M I K R O S K O P I E Inovace předmětu KBB/MIK SVĚTELNÁ A ELEKTRONOVÁ M I K R O S K O P I E Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066

Více

Řešené příklady z OPTIKY II

Řešené příklady z OPTIKY II Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Řešené příklady z OPTIKY II V následujícím článku uvádíme několik vybraných příkladů z tématu Optika i s uvedením

Více

Praktikum III - Optika

Praktikum III - Optika Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum III - Optika Úloha č. 3 Název: Mřížkový spektrometr Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 13 dne: 10. 4. 2008 Odevzdal dne:...

Více

9 FYZIKA. 9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu. 9.2 Vzdělávací obsah

9 FYZIKA. 9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu. 9.2 Vzdělávací obsah 9 FYZIKA 9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu je vytvořen na základě rozpracování oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Vzdělávání

Více