Pracovní seminář CZAEE AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE NOVÁ PŘÍLEŽITOST PRO TEPLÁRNY Hotel Yasmin 8. prosince 2009

Transkript

1 Úloha decentralizovaných zdrojů pro zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti elektrizační soustavy v kontextu aktualizované Státní energetické koncepce ČR Pracovní seminář CZAEE AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE NOVÁ PŘÍLEŽITOST PRO TEPLÁRNY Hotel Yasmin 8. prosince 2009 Ing. František Mejta Ing. Milan Moravec

2 Obsah 1. Principy Státní energetické koncepce ČR ( snímek 4) 2. Aktualizace Státní energetické koncepce ČR (snímek 5) 3. Strategické priority SEK ČR (snímek 6) 4. Zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti ČR (snímek 7-8) 5. Struktura projektu RESPO (=RESilient POwer) ( snímek 9) 6. Logický rámec projektu RESPO (snímek 10) 7. Struktura bezpečnosti dodávek elektřiny z pohledu projektu RESPO (snímek 11-12) 8. Definice odolnosti elektrizační soustavy, kritické infrastruktury a její ochrany (snímek 13) 9. Indikativní ukazatele a cílové hodnoty v oblasti energetické bezpečnosti a odolnosti ČR ( snímek 14) 10. Možnost krizových ostrovních provozů v distribuční soustavě ( snímek 15) 11. Princip napájení zátěže krizového ostrovního provozu pouze z decentralizovaného zdroje/zdrojů (snímek 16) 12. Struktura decentralizovaných zdrojů vhodných ke zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti ES (snímek 17) 13. Vize, hlavní a dílčí cíle rozvoje teplárenství z pohledu zvýšení bezpečnosti a odolnosti ES ( snímek 18)

3 Obsah - pokračování 14. Základní porovnání teplárenských technologií ( snímek 19-20) 15. Úvod do krizové ostrovní energetiky ( snímek 21-24) 16. Filosofie řešení krizového ostrovního provozu (KOP) (snímek 25-26) 17. Podmínky pro přechod do KOP (snímek 27) 18. Výkonová bilance KOP (snímek 28) 19. Odlehčení spotřeby v KOP ( snímek 29) 20. Příklad konfigurace teplárenského zdroje v režimu KOP (snímek 30) 22. Hierarchická struktura řízení plánovaných krizových ostrovních režimů ( snímek 31) 23. Návrh dalšího postupu v přípravě krizových ostrovních režimů ( snímek 32) 24. Závěrečné doporučení ( snímek 33) 25. Literatura (snímek 34)

4 Principy Státní energetické koncepce ČR Východisko je v prosazovaných politikách a záměrech EU jako celku Principy determinují nejen vizi, poslání, strategické priority a cíle energetické politiky, ale i rámec možných řešení Konkurenceschopnost ekonomiky ČR Sociální a hospodářská soudržnost Principy Trvale udržitelný rozvoj Zabezpečenost dodávek energie a odolnost při jejich výpadcích

5 Aktualizace Státní energetické koncepce ČR V současném návrhu aktualizace SEK je větší důraz kladen na energetickou bezpečnost. Jejími základními prvky jsou přednostní využití všech dostupných tuzemských energetických zdrojů s udržením přiměřené dovozní závislosti, rozvoj infrastruktury, zvyšování odolnosti proti poruchám a schopnosti účinně řídit krizové stavy. Posláním energetiky je zajistit : spolehlivou, bezpečnou a k životnímu prostředí šetrnou dodávku energie pro potřeby obyvatelstva a ekonomiky ČR konkurenceschopné a přijatelné ceny za normálních podmínek nepřerušenou dodávku energie v krizových situacích v rozsahu nezbytném pro fungování nejdůležitějších složek infrastruktury státu a zajištění šance obyvatelstva na přežití v krizových situacích a následnou obnovu standardních funkcí infrastruktury

6 Strategické priority SEK ČR 1. Vyvážený mix zdrojů založený na jejich širokém portfoliu, přednostním využití všech dostupných tuzemských energetických zdrojů a udržení přebytkové výrobní a výkonové bilance v elektrizační soustavě jako základu stability, energetické bezpečnosti a odolnosti 2. Zvyšování energetické účinnosti ekonomiky a úspory energie v hospodářství i v domácnostech 3. Rozvoj síťové infrastruktury ČR v kontextu zemí střední Evropy, posílení mezinárodní spolupráce a integrace trhů s elektřinou a plynem v regionu včetně podpory vytváření účinné a akceschopné společné energetické politiky EU 4. Podpora výzkumu a vývoje zajišťující konkurenceschopnost české energetiky a podpora školství s cílem obnovy a rozvoje technické inteligence 5. Zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti ČR a posílení schopnosti zajistit nezbytné dodávky energií v případech kumulace poruch, vícenásobných útoků proti kritické infrastruktuře a v případech déletrvajících krizí v zásobování palivy 6. Zajištění šetrného přístupu k životnímu prostředí a minimálních dopadů energetiky na životní prostředí

7 Zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti ČR Dílčí strategické cíle 5. priority SEK: Zajistit vybudování dostatečných kapacit pro připojení obnovitelných zdrojů a zajistit legislativní a administrativní nástroje pro začlenění obnovitelných zdrojů do regulačních služeb a řízení elektrizační soustavy Provést obnovu a rozvoj distribučních sítí zajišťujících udržení spolehlivosti DS. Zajistit kapacitní rezervy pro situace nárazového využívání elektřiny jako substitučního energetického zdroje v krizových případech Zabezpečit schopnost DS v případě rozpadu přenosové sítě pracovat střednědobě v ostrovních provozech a zajistit minimální úroveň dodávek elektřiny nezbytnou pro obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu. V této souvislosti zajistit aktualizaci územních energetických koncepcí krajů tak, aby směřovaly k zabezpečení schopností ostrovních provozu v havarijních situacích

8 Zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti ČR Dílčí strategické cíle 5. priority SEK pokračování : Implementovat soubor nástrojů umožňujících zapojení spotřeby i distribuované výroby elektřiny do decentralizovaného řízení a regulace soustavy (řízení malých domácích a lokálních zdrojů, selektivní řízení skupin spotřebičů, řízení akumulačních možností elektromobilů atd.). V této souvislosti připravit vhodný systém technického řízení, regulace a cenotvorných a tarifních mechanismů stimulující účast decentralizovaných zdrojů výroby a lokální spotřeby na řízení rovnováhy elektrizační soustavy => přechod k rozvoji krizové energetiky ( = projekt RESPO) a k technologické platformě Smart Grids

9 Struktura projektu RESPO (=RESilient POwer) Projekt 2A-1TP1/065 Zvýšení odolnosti distribuční soustavy proti důsledkům dlouhodobého výpadku přenosové soustavy ČR s cílem zvýšení bezpečnosti obyvatel (RESPO) s finanční podporou MPO Etapa 1: Analytická část Etapa 2: Koncepce řešení Etapa 3: Technické požadavky Etapa 4: Vývoj technických prostředků Etapa 5: Realizační dokumentace Etapa 6: Ekonomická část Etapa 7: Realizace pilotního projektu Etapa 8: Analýza přínosů Etapa 9: Závěrečná zpráva Uzavřený cyklus strategického řízení realizace projektu Informace o vývoji prostředí Monitorování a vyhodnocování Strategická koncepce a prognózy Korekce Vize a poslání RESPO Strategické cíle Komunikace a implementace projektu akcemi Výběr strategie postupu

10 Logický rámec projektu RESPO Popis projektu Kritéria Prostředky ověření Předpoklady 4. Cíle Zvýšení odolnosti DS proti výpadkům PS zajištěním krizového zásobování elektřinou 5. Součást krizového řízení 9. Přijatá legislativa a prováděcí vyhlášky 16. Přijetí technologické energetické platformy EU Smart Grids 1.Účel KOP jako nástroj krizového zásobování elektřinou 6. KOP jako systémová PpS pro ČEPS, a.s. 10. Evidence PpS 15. Politický konsensus 2. Výstupy 2.1 Změna legislativy 2.2 Změna regulace PPS a PDS 2.3 Změna přístupu PPS a PDS 2.4 Realizace pilotního KOP 7. Akce legislativců, ERÚ a PPS a PDS pro podporu účelu a pilotního KOP 11. Informace o rozhodnutí a realizaci 14. Politická podpora 3. Činnosti Vytvoření politické, sociálně ekonomické a technicko technologické argumentace Návrhy pro regulátora v oblasti bezpečnosti, spolehlivosti a kvality Návrh znění zákonů, vyhlášek, doporučení MOP, MV, Kodexu PS, PPDS Výběr oblasti a KOP Realizace KOP 8. Zdroje pro realizaci etap a činností projektu 12. Harmonogram projektu, odborné semináře, záznamy z porad atd. 13. Získání podpory laické i odborné veřejnosti, ERÚ, MPO, MV atd, politiků;

11 Struktura bezpečnosti a odolnosti dodávek elektřiny z pohledu projektu RESPO Oblast mezinárodní politiky Dlouhodobá bezpečnost dodávek primárních energií Oblast vnitřní politiky Bezpečnost a odolnost dodávek elektřiny ( dlouho i krátkodobá) Množství elektřiny (požadovaný výkon) Kvalita elektřiny Cena elektřiny Kvalita spolehlivosti (=nepřetržitelnosti) dodávek elektřiny* Kvalita technických parametrů dodávek elektřiny Hrozba Black-outu * Kvalita spolehlivosti dodávek elektřiny je vyjádřením úrovně odolnosti elektrizační soustavy nebo jejích částí vůči poruchám nebo krizovým stavům.

12 Struktura bezpečnosti a odolnosti dodávek elektřiny z pohledu projektu RESPO Bezpečná dodávka elektřiny v požadovaném objemu a s přijatelnou úrovní spolehlivosti a kvality dodávky za přijatelnou cenu je základní úlohou elektrizační soustavy. Bezpečností provozu elektrizační soustavy se chápe schopnost soustavy zachovat normální stav při poruchách na jednotlivých zařízení podle kritéria n-1, případně n-2. Spolehlivostí elektrizační soustavy je rozuměna její obecná vlastnost plnit požadované funkce jejíchž výslednicí je obecně kvalitní dodávka elektrické energie všem uživatelům. Zatímco kvalita spolehlivosti dodávky se vztahuje k plynulé dodávce elektřiny bez přerušení podle vyhlášky ERÚ č. 540/2005 Kvalita elektřiny v užším smyslu je určena především kmitočtem střídavého proudu v elektrizační soustavě a napětím v uzlech soustavy. Doplňkovým ukazatelem kvality elektřiny může být symetrie napětí v trojfázové soustavě a další ukazatele podle ČSN EN 50160

13 Definice odolnosti elektrizační soustavy, kritické infrastruktury a její ochrany Odolností elektrizační soustavyčr nebo jejích částí se rozumí schopnost elektrizační soustavy nebo jejích částí přejít z normálního stavu a/nebo stavu nouze do stavu krizové energetiky a zajistit dodávku elektřiny kritické infrastruktuře a omezené zásobování domácností v krizových situacích. Kritickou infrastrukturou (KI) v ČR se rozumí výrobní a nevýrobní systémy a služby, jejichž nefunkčnost by měla závažný dopad na bezpečnost státu, ekonomiku, veřejnou správu a zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva. Ochrana KI je proces, který při zohlednění všech rizik a hrozeb směřuje k zajištění fungování subjektů kritické infrastruktury a vazeb mezi nimi Zdroj: Pecina M., Bezpečnost kritické infrastruktury z pohledu MV ČR, Seminář EGÚ Brno,a.s., říjen 2009

14 Indikativní ukazatele a cílové hodnoty SEK v oblasti energetické bezpečnosti a odolnosti ČR Vybudovat řídící systémy a propojení zajišťující ostrovní napájení elektřinou všech aglomerací nad 50 tisíc obyvatel Zajistit implementaci systému inteligentních sítí a decentralizovaného řízení umožňující dálkové řízení všech zdrojů s výkonem nad 1 MW a významné části (až 80 %) spotřeby do roku 2020 na základě dříve provedené analýzy Implementovat účinné nástroje pro zamezení šíření poruch a řízený přechod do ostrovních subsystémů a zabezpečit nezávislou schopnost startu ze tmy jednotlivých ostrovů Dopracovat územní energetické koncepce tak, aby zajišťovaly nezbytné dodávky energie a rychlou a účinnou reakci v případech rozsáhlých poruch nebo živelních katastrof Zajistit a pravidelně prověřovat nástroje účinné koordinace stavů nouze v elektroenergetice na centrální i krajské úrovni

15 Možnost krizových ostrovních provozů v distribuční soustavě Vedení 400 kv Prenosová soustava R 400 kv 400/110 kv Ostrovní provoz uzlových oblastí na VVN Vedení 110 kv(vvn) Vedení 110 kv R 110 kv El.st. Vedení 22 kv(vn) 110/22 kv Rozvodna 22 kv Vedení 22 kv(vn) DTS 22/0,4 kv Ostrovní provoz uzlových oblasti 110/ 22kV na VN Autonomní ostrovní provoz 22 kv Vedení 400/230 V Rozvadec NN Vedení NN Mikrosít NN

16 Princip napájení zátěže krizového ostrovního provozu pouze z decentralizovaného zdroje/zdrojů napěťová hladina n-1 Řídící technologie KOP P n-1 Napájení z nadřazeného stupně distribuční nebo přenosové soustavy RA CPU+BA VYP Decentralizovaný zdroj FREA ROP napěťová hladina n Pn Pg Pztr ved n P n Po n Redukovaná zátěž Pz krizového ostrovního provozu

17 Zdroje = = Struktura decentralizovaných zdrojů vhodných ke zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti ES základní centralizované (systémové) vyvedené do PS pološpičkové, špičkové s přerušovanou výrobou decentralizované vyvedené do DS s nepřerušovanou výrobou = se slabou vazbou k zátěži se silnou vazbou k zátěži protitlaké s odběrem kondenzační s odběrem závodní elektrárny teplárenské zdroje SCZT= se závislou VS na DS s nezávislou VS na DS

18 Vize SEK Vize, hlavní a dílčí cíle rozvoje teplárenství z pohledu zvýšení bezpečnosti a odolnosti ES Charakterizuje teplárenství jako spolehlivý a konkurenceschopný dodavatel tepla pro domácnosti, průmysl, podnikatelské subjekty a veřejný sektor a současně významný a energeticky efektivní dodavatel elektřiny a regulačních služeb pro elektrizační soustavu. K hlavním cílům patří Zajistit dlouhodobou dostupnost uhlí pro teplárenské systémy a legislativní cestou preferovat dodávky uhlí do systémů CZT na úkor samostatné výroby elektřiny Podporovat rozvoj vysoce účinné kombinované výroby elektřiny a tepla, a to ve velkých středních i malých zdrojích tepla. Dílčí cíle ve vztahu k elektrizační soustavě zahrnují Podporovat využití zejména větších tepláren pro dodávku regulačních služeb pro přenosovou soustavu Vytvořit podmínky pro účast tepláren při vytváření krajských územních koncepcí a zabezpečení jejich úlohy v ostrovních provozech jednotlivých oblastí v havarijních situacích Podporovat v rozumné míře integraci menších teplárenských zdrojů do systémů inteligentních sítí a decentrálního řízení.

19 Základní porovnání teplárenských technologií z hlediska rozsahu regulačního výkonu P el vysokotlaká pára vysokotlaká pára vysokotlaká pára K K K R T G T G R T G T G R T G T G nízkotlaká pára tepelná síť T mokrá pára KD G tepelná síť mokrá pára KD chladicí voda tepelná síť KN kondenzát KN kondenzát KN kondenzát

20 Základní porovnání teplárenských technologií z hlediska rozsahu regulačního výkonu P el Kotel s přehřívákem Odběrová kondenzační turbína Generátor Blokový transformátor VS? VS R 22 kv Napájení DS Distribuční vedení Kondenzátor s chlazením Distribuční transformátor 22/04 kv VS pára/horká voda Sběrač kondenzátu Rozváděč VS Rozváděč PS Technologická spotřeba páry PS horká voda/topná voda Otopná soustava

21 Úvod do krizové ostrovní energetiky jako souhrn výchozích předpokladů rozpad přenosové soustavy (PS) na delší dobu omezené zásobování elektrickou energií využitím decentralizovaných zdrojů vyvedení výkonu zdrojů do napěťových hladin 110 kv, 22 kv a případně 0,4 kv a opatření na straně: zdrojů technologie,regulace využívaných částí distribuční sítě spotřeby dispečerského řízení komunikačních rozhraní a kanálů provozních předpisů

22 Úvod do krizové ostrovní energetiky Decentralizované zdroje (DZ) a krizové ostrovní provozy (KOP) = základ pro zajištění krizové dodávky elektřiny v rozsahu 25-35% původního plného výkonu pro: kritickou infrastrukturu omezené dodávky elektřiny obyvatelstvu Cílem je: zabránění panice zabránění majetkovým škodám zabránění ztrátám na zdraví Příklad možnosti vzniku krizové situace Pramen: ERÚ, mapa ES

23 decentralizované zdroje G G decentralizované zdroje G decentralizované zdroje G G G Úvod do krizové ostrovní energetiky - stávající stav provozu decentralizovaných zdrojů v ES 110 kv 22 kv 0,4 kv decentralizované zdroje jsou vyvedeny do sítí 110 kv a 22 kv ( teplárny, závodní elektrárny ) nastavené podmínky provozu zdrojů v síti při f<, f>, U<, U> příklad nastavení ochran pro signál VYP zdroje v DS: U< 0,8Un 0,2s U< 0,9Un 1 s f< 48,5Hz 0,1s f< 49 Hz 0,5 s technologická vybavenost decentralizovaných zdrojů - umožňuje přechod na vlastní spotřebu (VS) - neumožňuje (velká většina)=> přechod na tmu

24 Úvod do krizové ostrovní energetikyzákladní princip využití teplárny v KOP rozvodna 110 kv vypínač vedení 110 kv P g G generátor teplárny Malý ostrovní provoz na vlastní spotřebu transformátor 110/22 kv vypínač RA blokový tr.6,3/23kv vypínač P vs rozvodna vlastní spotřeby teplárny 6 kv rozvodna 22 kv P 1 P 2 P n vedení vn 1 2 n transformátor 22/0,4 kv vedení nn s odběrnými místy Krizový ostrovní provoz Nezávislost VS na DS = předpoklad k využití teplárenského zdroje v krizové energetice

25 Filosofie řešení krizového ostrovního provozu (KOP) rozvodna 110 kv vypínač transformátor 110/22 kv vypínač rozvodna 22 kv vedení 110 kv P 1 P 2 P n vedení vn 1 2 n transformátor 22/0,4 kv RA P g blokový tr.6/22 kv G vypínač vedení nn s odběrnými místy generátor teplárny P vs Krizový ostrovní provoz rozvodna vlastní spotřeby teplárny 6 kv -opatření na straně zdrojů Malý ostrovní provoz na vlastní spotřebu -plánovitá příprava ostrovních provozů (OP) 1.výkonová bilance oblasti 2.dělicí místo/místa 1. regulátory ROP (regulátor ostrovního provozu) 3.příprava paralelního chodu zdrojů, regulace f a U v OP 4.selektivní odpojení přebytečné zátěže 2. vyčlenění vlastní spotřeby VS, (nezávislost na vnější síti) 3. zvýšení odolnosti technologie vlastní spotřeby na kolísání U a f 4. zvýšení regulačních schopností zdroje částečným přechodem na provoz kondenzačních turbín (většinou provoz protitlakých turbín) 5. Zajištění přechodu na vlastní spotřebu

26 rozvodna 110 kv vypínač transformátor 110/22 kv vypínač rozvodna 22 kv vedení 110 kv P 1 P 2 P n vedení vn 1 2 n transformátor 22/0,4 kv RA P g blokový tr.6/22 kv G vypínač vedení nn s odběrnými místy generátor teplárny P vs Krizový ostrovní provoz Filosofie řešení krizového ostrovního provozu (KOP)- pokračování rozvodna vlastní spotřeby teplárny 6 kv Malý ostrovní provoz na vlastní spotřebu - opatření na straně spotřeby -opatření na straně vymezených distribučních sítí 1.vybavení automatikami a ochranami pro přechod do KOP a jeho provoz: rozpadová automatika (RA), bilanční automatika (BA) 2.možnost parametrizace stávajících automatik a ochran pro chod KOP 1. automatické selektivní omezení zátěže centrálně a místně -zajištění podmínek pro zpětné přifázování KOP po obnově chodu DS - příprava dispečerského řízení vyčleněné části DS do KOP 1. sdílení informací o chodu zdrojů a vyčleněné části DS do KOP 2. pravomoci dispečerského řízení zdroje a DS

27 Podmínky pro přechod do KOP rozvodna 110 kv vypínač vedení 110 kv P g G generátor teplárny M alý ostrovní provoz na vlastní spotřebu transform átor 110/22 kv vypínač rozvodna 22 kv P 1 P vedení vn P n n transform átor 22/0,4 kv R A blokový tr.6/22 kv vypínač P vs 22/0,4 kv K rizový ostrovní p rovoz vedení nn s odběrným i m ísty rozvodna vlastní spotřeby teplárny 6 kv -automatické vydělení KOP je možné, pokud porucha v ES je vně KOP; zajišťuje RA - selektivní nastavení parametrů ochran RA dělicího místa s využitím kritérií +- df/dt, +-du/dt a bezpečnostních hladin +-f, +-U - konfigurace DS podle plánu KOP cílem je zdroj co nejdéle udržet v DS a následně automaticky bezpečně odpojit bez přechodu na tmu pokud to podmínky dovolí budovat i start ze tmy

28 K vysokotlaká pára vysokotlaká pára vysokotlaká pára R Výkonová bilance KOP výkonově přebytkový => regulace zdrojů výkonově mírně deficitní => automatické selektivní odlehčení on-line podle výkonové bilance KOP před jeho vznikem výkonově silně deficitní KOP => * přechod na vlastní spotřebu (VS) KN T G T G nízkotlaká pára kondenzát tepelná síť K R T mokrá pára KD KN T G T G G kondenzát tepelná síť K R mokrá pára KD KN T G T G chladicí voda kondenzát tepelná síť * podle předem připravené výkonové bilance KOP a jeho topologie zajistit přednostní zásobování kritické infrastruktury * realizovat v beznapěťovém stavu dispečerská opatření pro KOP * pro venkovní sítě využít dálkově ovládané usečníky (DOÚ) a reclosery (DOR) * pro kabelové městské sítě využít dálkově ovládané spínací stanice vn/vn a distribuční rozvodny 110/vn * dálkové selektivní odepnutí zátěže off-line * postupné obnovení zásobování do výkonu zdrojů KOP

29 Odlehčení spotřeby v KOP 22/0,4 kv G ROP ŘÍDÍCÍ CENTRUM KOP 22 kv 1 2 n m odběry nn měřené inteligentními elektroměry on line n1 n2 nk off line Centrální automatické selektivní - on line při vzniku KOP v čase jednotek 100ms - off line po vzniku KOP s využitím inteligentních elektroměrů a systému HDO -inteligentní elektroměry pro dálkové odečety * centrální systém odečetů; mimo hlavní funkce zajišťuje selektivní omezení proudového jističe pro jednotlivé skupiny odběratelů *pilotní projekty ČEZ, záměr cca 3,5 mil. elměrů s dálkovými odečety

30 Příklad konfigurace teplárenského zdroje v režimu KOP Příklad koncepce 110/22 kv krizového ostrovního provozu U, f, df/dt I, di/dt 110 kv Frekvenční relé Podpěťová ochrana Nadproudá směrová ochrana Rozpadová automatika Frekvenční relé 22 kv Výkonová automatika 22/6,3 kv Výkonová automatika Řídící systém elektrárny Centrální řídící jednotka KOP +Bilanční automatika Ig G 6,3 kv 6 kv Frekvenční relé Výkonová automatika

31 Hierarchická struktura řízení plánovaných krizových ostrovních režimů systémové zdroje G G 400(220) kv decentralizované zdroje G G RA dělicí místo KOP 110 kv decentralizované zdroje G G dělicí místo RA KOP 22 kv decentralizované zdroje G G dělicí místo RA 0,4 kv Dispečink PS Dispečink DS? Dispečink řídícího zdroje KOP Dispečink IZS Bilanční automatika BA, automatické selektivní odlehčení zátěže on line a off line Selektivní odlehčení zátěže Bilanční automatika BA, automatické selektivní odlehčení zátěže on line a off line

32 Návrh dalšího postupu v přípravě krizových ostrovních režimů - Plánovitá příprava KOP s využitím decentralizovaných zdrojů ES, zejména tepláren - Příprava technologie teplárenských a dalších vhodných zdrojů pro provoz v KOP - Koordinovaný postup státních a územních orgánů, nezávislých výrobců elektrické energie a zejména provozovatelů distribučních soustav - Současný stav technologie umožňuje cíle ostrovní krizové energetiky splnit - Zásadní problém je ve stávající legislativě. Nikomu není uložena povinnost zajistit pro obyvatelstvo a organizace kritické infrastruktury nouzové zásobování elektřinou (na rozdíl od pitné vody, PHM apod.) a možnosti IZS jsou velmi omezené (mobilní zdroje elektřiny) - Privatizací energetiky se zbavuje stát povinnosti, ale i možnosti přímo ovlivňovat rozvoj energetiky. Může tak činit pouze nepřímo, prostřednictvím legislativy. Soukromý sektor se řídí obchodním zákoníkem a využívá energetické distribuční systémy jako prostředek ke generování zisku. Náklady na zvyšování bezpečnosti zásobování bez odpovídajících příjmů snižují jeho ekonomické výsledky => změna legislativy a navazujících provozních předpisů

33 Závěrečné doporučení Závěrečné doporučení je v hesle: Rozvojem prvků krizové energetiky a technologie Smart Grids v souladu se SEK ČR k utlumení krizových stavů! s dovětkem cimrmanologů* pánů Smoljaka a Svěráka: Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je všechno, co se proti tomu dá dělat *Poznámka pro neznalé a/nebo později narozené: Cimrmanologie je věda o díle a jeho odkazu pro současnost slavného českého fiktivního génia Járy Cimrmana

34 Literatura [1] Aktualizace Státní energetická koncepce České republiky (SEK), MPO, říjen 2009 [2] Beneš I. a kol: Zvýšení odolnosti distribuční soustavy proti důsledkům dlouhodobého výpadku přenosové soustavy ČR s cílem zvýšení bezpečnosti obyvatel etapa : Souhrnné zprávy. CITYPLAN spol. s r.o., Praha [3] Mejta F., Krizové stavy v energetice-možné příčiny a řešení, 9.energetický kongres ČR, Business Forum- Praha, březen 2009 [4] Moravec M., Bariéry přechodného období k provozování aktivních distribučních sítí, EGÚ Praha Engineering, a.s., CYKLUS E8 seminář č. 7, září 2008 [5] Pecina M., Bezpečnost kritické infrastruktury z pohledu MV ČR, Seminář EGÚ Brno,a.s., říjen 2009