z Veletrhy MOBILTEX 2007 z Kongres LEGACOOP z 2. pracovní seminář k podpoře malých a středně velkých podnikatelů v EU z Návštěva družstva Lidová

Transkript

1 z Veletrhy MOBILTEX 2007 z Kongres LEGACOOP z 2. pracovní seminář k podpoře malých a středně velkých podnikatelů v EU z Návštěva družstva Lidová tvorba z Podnikatel roku 2006 z České družstevnictví v evropském kontextu

2 VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ DUBEN 2007 Po předchozím dvojčísle 2 3/2007 se vám do ruky do stává standardní číslo. Tento měsíc jsem vyrazila opět do několika vý robních družstev. O VD Lidová tvor ba, družstvo umělecké výroby Uher ský Brod, si můžete přečíst již nyní. Ostatní reportáže vyjdou v čísle 5/2007 přečíst si budete moci o družstvech Sněžka Náchod, Brisk Ježov u Kyjova, Frotex Žiželice a ADN Autodružstvo Náchod. Doufám, že jste ve zdraví přežili první aprílový den. Užijte si zatím ve likonoční svátky, pěkně barvěte vajíč ka a pleťte pomlázky. Taková jarní procházka také nemusí být vůbec špatným nápadem. A tak vřele dopo ručuji až bude pěkné počasí, všeho nechte a vyražte na výlet někam do přírody Jana Henychová šéfredaktorka OBSAH Úvodník, obsah Zemřel Ing. Ota Karen, CSc Veletrh MOBITEX Kongres LEGACOOP pracovní seminář k podpoře malých a středně velkých podniků V EU Lidová tvorba, družstvo umělecké výroby, Uherský Brod Dřevozpracující družstvo Jaroměřice nad Rokytnou získalo zakázku za 50 mil. Kč České družstevnictví v evropském kontextu Jednací místnosti uprostřed Václavského náměstí Abeceda managementu úspěchu Operační riziko v malých a středních organizacích Diplomatická a konzulární ochrana občanů EU ve třetích zemích Oslavy čínské nového roku 2007 Year of the Pig Tipy pro vás Infomix ADRESA REDAKCE Svaz českých a moravských výrobních družstev Redakce časopisu Výrobní družstevnictví Václavské nám Praha 1 Šéfredaktorka: Jana Henychová henychova@scmvd.cz Tel.: Tel./fax: Zasílání tiskových zpráv: redakce@scmvd.cz Objednávky inzerce: inzerce@scmvd.cz 2

3 DUBEN 2007 VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ Zemřel Ing. Ota Karen, CSc., významná osobnost českého družstevnictví Ve věku nedožitých 76 let zemřel v úterý 20. března 2007 dlouholetý významný představitel českého družstevnictví Ing. Ota Karen, CSc. Ota Karen se narodil v roce 1931, vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, absolvoval vědeckou aspiranturu a kandidaturu v oboru hos podářského práva na právnické fakultě Karlovy uni versity v Praze. Po dobu více než 20 let úspěšně vedl jedno z největších československých bytových družstev. V roce 1990 byl zvolen předsedou Ústřední rady družstev (později Družstevní Asociace ČR). Pod jeho vedením probíhala složitá jednání na úrovni Federálního shromáždění při projednávání zákona o transformaci československého družstevnictví za součinnosti mezinárodních institucí, což přispělo k přeměně družstev na samostatné demokratické subjekty ve většině případů odpovídajícím schvále ným mezinárodním principům. Nemenší zásluhou byla i realizace všech aktů souvisejících s dělením republiky ve vzájemné shodě a zajiš tění další spolupráce. Inicioval mimo jiné i vydání zákona o stavebním spoření. Na mezinárodní družstevní úrovni zastával významnou funkci místopředsedy evropské ho regionu Mezinárodního družstevního svazu, největší celosvětové družstevní organizace jejíž byl léta členem. Byl členem rozhodčího soudu Hospodářské a agrární komory ČR a zakládajícím členem Rady hospodářské a sociální dohody tripartity, orgánu zástupců vlády, zaměstnava telů a odborů. Společně se Svazem průmyslu a dopravy, Svazem podnikatelů ve staveb nictví, Zemědělským svazem byla Družstevní asociace pod vedením ing. Oty Karena zakládajícím členem Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Osobně se angažoval při založení první soukromé družstevní pojišťovny po roce 1990 Kooperativy a byl jejím dlouholetým předsedou představenstva. Ing. Karen se významným způsobem zasloužil o renesanci českého družstevnictví nejen v rámci ČR, ale i na mezinárodní úrovni. Čest jeho památce. Představenstvo SČMVD 3

4 VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ DUBEN 2007 MOBITEX 2007 Mezinárodní veletrh bydlení Areál brněnského výstaviště se stal ve dnech břez na opět po roce pětidenním centrem moderního designu a mís tem konání jedinečné přehlídky všeho, co neodmyslitelně pat ří k bydlení a vybavení domů, bytů, kanceláří Mezinárodní veletrh bydlení MOBITEX 2007 nabídl nepřeberné množství by tového vybavení a doplňků. Ve stejnou dobu probíhal též veletrh Pro dítě (Mezinárodní veletrh potřeb pro dítě), Rybaření (Mezinárodní výstava rybář ských potřeb) a Modely (Mezinárodní výstava modelů a potřeb pro modeláře). Jan Wiesner, předseda SČMVD Slavnostní zahájení mezinárodního veletrhu MOBILTEX 2007 Bohatou nabídku představilo více než 250 tuzemských i zahraničních vystavovatelů v ob lasti stylizace a vybavení interiéru. Veletrh za hájil ve středu 14. března vynikající německý designér Peter Maly. Veletrh doplnila řada od borných přednášek, prezentací a tiskových kon ferencí. Odborným garantem doprovodných akcí se stalo Design Centrum České republiky. Letošní ročník byl počtem vystavovatelů i rozsa hem pronajaté plochy největší prezentací čes kých nábytkářů v historii veletrhu. Vedle tuzem ských firem se veletrhu zúčastnili také vystavovatelé z dalších 12 zemí, mimo jiné i z Číny, Německa, Polska a Slovenska. Součástí veletrhu byla mimo jiné soutěž Nejlepší židle pro kancelář a Kuchyně roku Návštěvníci mohli vidět přehlídku kan celářského nábytku i doplňků, velký výběr seda cích souprav, stolků, kuchyňských koutů a ku chyní a kuchyňských komponentů či zahradního nábytku. Zajímavostí byly například barevné pračky a ledničky, židle mnoha tvarů a barev, nepřeberné množství sedacích souprav či nej různější variace stolků či dalších bytových sou částí či doplňků pro zahradní pikniky. Ti, co chtějí vybavení i sami navrhnout, zase mohli vi dět v akci předvedení software na návrh bytové ho zařízení či si zakoupit odborné publikace. Svaz českých a moravských výrobních druž stev připravil ve spolupráci s Klastrem českých nábytkářů společný projekt expozici nábytku svých členů. Společná prezentace se nacházela v pavilonu V na veletrhu MOBITEX. O družstev ní nábytek je stále zájem, a to nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí. Svědčí o tom i úroveň výše ex portu. V roce 2006 družstva vyvezla nábytek a vý robky ze dřeva za zhruba 1,69 miliardy korun (bez započtení Klastru českých nábytkářů, družstvo). SPOLEČNÁ EXPOZICE: DŘEVOTVAR, výrobní družstvo Znojmo Dřevotvar družstvo, Jablonné nad Orlicí FMP lignum, výrobní družstvo, Humpolec Klastr českých nábytkářů, družstvo, Brno KNK CZ výrobně spotřební družstvo, Svratka KOVO, výrobní družstvo, Brno SAMOSTATNĚ VYSTAVUJÍCÍ: Dřevozpracující výrobní družstvo Jaroměřice nad Rokytnou Ing. Petr Dolina 4

5 DUBEN 2007 VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ DŘEVOTVAR, výrobní družstvo Znojmo Družstvo vystavovalo soubor bytového nábytku RINA a COM BO v provedení třešňová a dubová dýha v kombinaci s dřevinou macasar. V roce 2006 pracovníci družstva realizovali interiéry napří klad Magistrátu hlavního města Prahy, hotel U Zvonu v Plzni, Parkhotel Plzeň, kanceláře soud ců Konstitučního soudu Ruské fe derace. V roce 2007 družstvo vy baví interiéry komplexu Zlatý Anděl Praha a připravuje realizaci tří hotelů v České republice a v Rakousku. ( nojmo.cz ) Dřevotvar družstvo, Jablonné nad Orlicí Toto družstvo se prezentovalo programem PORTE. Jeho součás tí jsou komody, závěsné skříňky, stoly a společenské stolky. Jedná se o exkluzivní nábytkový program za příznivé ceny, v provedení buk přírodní, světle hnědá, třešeň a tmavě hnědá. Družstvo vystavovalo také svůj předsíňový program ENTRE, který obdržel v roce místo na veletrhu Pragointeriér Praha a letos 1. místo v soutěži Design VD 2007, v kategorii nábytku. Jedná se o skladebný nábyt kový program se širokou nabídkou modulových prvků úložných zá suvkových skříněk, policových prvků, botníku, šatníku, věšáků a zr cadel, čímž umožňuje vytvoření libovolných sestav. Program se vyrábí v pěti barevných odstínech moření buku s možností kombi nace s bílými plochami. ( FMP lignum, výrobní družstvo, Humpolec Ve své expozici družstvo nabídlo masívní bukové po stele, noční stolky a komody. Družstvo se specializuje na dřevinu buk lehce pařený. Ze strany zákazníků je převážně zájem o přírodní provedení, ale v nabídce je i moření do šesti odstínů dle přání obchodního partnera. Od ostatních výrobců se družstvo výrazně odlišuje v síle použitého ma teriálu, která je 40 milimetrů, což dává zákazníkovi jistotu masivnosti a velké stability nábytku. Družstvo má zázemí truhlářských dílen i lidských zdrojů. Předpokládá proto za členění se do skupiny výrobců především masivního ná bytku, přestože je zde poměrně značná konkurence. ( Klastr českých nábytkářů, družstvo, Brno Představil řadu novinek, jejichž společným jmenovatelem je orientace na moderní design a nejvyšší kvalitu. Po před chozích zahraničních prezentacích se v České republice pre zentoval poprvé. V současné době má 35 členů a jejich spo lečný obrat přesahuje částku pět miliard korun. Je definován jako soubor regionálně propojených společností (podnikatelů) a přidružených institucí a organizací zejména institucí terci árního vzdělávání (VŠ), jejichž vazby mají potenciál k upevně ní a zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Zúčastněné společ nosti si vzájemně konkurují, avšak současně jsou nuceny řešit řadu obdobných problémů. Díky vzájemné spolupráci mohou získat konkurenční výhodu, která se těžko napodobuje. ( KNK CZ výrobně spotřební družstvo, Svratka Působí na českém trhu nábytkového kování letos již dvanáctým ro kem. Veletrhu MOBITEX se letos zúčastnilo již po desáté. Poprvé se družstvo zúčastnilo tohoto veletrhu ve společné expozici s dalšími čle ny Klastru českých nábytkářů. Kromě široké škály nábytkových úchytek, doplněné o nové vzory, představilo další ucelený sortiment nábytkového kování včetně nových typů nábytkových závěsů s tlumičem, ložiskových zásuvkových plnovýsuvů a kolekce hliníkových nábytkových nožek. K vi dění byly i nové typy hliníkových rámečků dvířek, které družstvo nabízí, co se týče typu, rozměrů i osazení kováním, zakázkově podle poža davku konkrétního zákazníka. Družstvo vystavovalo také jako novinku nábytková kolečka, u nichž je kladen zvýšený důraz na jejich šetrnost k povrchům podlah. ( 5

6 VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ DUBEN 2007 Dřevozpracující výrobní družstvo Jaroměřice nad Rokytnou Družstvo na veletrhu vystavovalo tři vzorové hotelové pokoje v provedení dýhovaném a lamino, které v současné době vzoruje pro hotel International Brno provedení mořená dýha třešeň, Contitental Brno provedení dýha macasar a hotel WIENA Praha provedení lamino macasar a lamino zebráno. Dále představilo ba datelské stoly vzorky nábytku pro Moravský zemský archiv v Brně. V současné době je družstvo realizátorem vybavení administrativní budovy ČSOB v Praze Radlicích (zakázka za cca 50 milionů korun), zařízení hotelu AMETYST v Praze (zakázka za cca devět milionů ko run), zařízení pokojů hotelu Continental Brno (zakázka za cca dva miliony korun) a zařízení hotelu VLTAVA, Červená nad Vltavou (za kázka za cca pět milionů korun). ( KOVO, výrobní družstvo, Brno Patří mezi tradiční výrobce školního nábytku, tabulí a nábytku pro šatny a jídelny. Mezi stěžejní výrobky patří školní tabule značky Tercie se zdvihem zajišťovaným plynovou pružinou a tabule Dubno se zdvihem mechanickým. Variabilita psacích ploch o celkové výměře šesti metrů čtverečních vyhovuje i nejnáročnějším požadavkům. Předností jsou psací povrchy s keramickou úpravou, umožňující používání fixů včetně uchycení magnetických výfukových předmětů. Desetiletá záruční doba a sedm variant v různých barevných pro vedeních uspokojí každého zákazníka. Mezi další žádané výrobky patří výš kově přestavitelné školní lavice jednomístné či dvoumístné a přestavitelná židle. Novinkou je možnost opatřit žákovskou lavici praktickým držákem PET lahve. V nabídce nechybí ani klasický školní nábytek z tenkostěnných ovál ných profilů či trubek. Lavice jsou jednomístné i dvoumístné. Do základního sortimentu patří učitelské katedry, počítačové a jídelní stoly, šatnové lavič ky, stolky a židličky pro mateřské školky. ( RYBAŘENÍ Mezinárodní výstava rybářských potřeb Na výstavní ploše přesahující dva tisíce metrů čtverečních vystavovalo více než 90 firem, které prezentovaly kompletní sortiment rybářských potřeb. Rybáři tak mohli vidět množství prutů, návnad, podběráků, oblečení, stanů, deštíků, ale i lodí a dalších výrobků včetně odborných knih a časopisů. Doprovodný program pak předvedl ukázky rybolovných technik, besedy, videoprojekce či soutěže. SONA, výrobní družstvo, Ždár nad Sázavou Družstvo vystavovalo na veletrhu Rybaření celou škálu své produkce rybářské pruty, židle, křesla, lehátka, vozíky, vidličky, podběráky, plavačkové bedny, hliníkové se dačky pro profesionální rybolov, stojany, taš ky a obaly. V roce 2006 družstvo prodalo zhruba 71 procent výrobků do zahraničí, ze jména do Anglie, Francie a SRN. Na tuzem ském trhu se zaměřuje na prodej výrobků do úzce specializovaných prodejen rybářských potřeb, kde je největší koncentrovanost ná vštěvníků s požadavkem na nejvyšší luxus. Jedná se o výrobky z oblasti campingu (křes la, lehátka), která vyrábí z ultralehkých mate riálů (slitiny Al) a s potahy ve velmi náročném provedení z materiálů, které jsou vodoodpu divé a tepelně izolační. Družstvo vyrábí také floorballové hokejky a nabízí širokou škálu těchto výrobků od levnějších modelů pro za čátečníky až po hokejky určené pro hru na profesionální úrovni. Komponenty sklolami nátové tyče jsou dodávány ve velkých obje mech do Švédska a Finska, kde je tento sport nejrozšířenější. ( 6

7 DUBEN 2007 VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ 37. Kongres LEGACOOP (Řím března) Legacoop, založený v roce 1886, je nejstarší italskou družstevní organizací. Sdružuje více než 15 tisíc družstev ze všech italských regionů a všech sektorů. Vedoucí postavení má v sektorech, jako je prodej, stavebnictví, zemědělství a potravinářství, služby a výroba. Členská družstva mají také významné postavení v pojišťovnictví, finančním a úvěrovém sektoru. Úlohou Legacoopu je reprezen tace, podpora, propagace a ochrana družstevního hnutí. Výroční zasedání se zúčastnila celá řada významných osob ností. S úvodním projevem vystoupil předseda Legacoopu Giulliano Poletti, který zdůraznil úlohu družstevnictví v budová ní ekonomiky, a které je velmi specifické tím, že v současně splňuje i sociální cíle. Družstva patří díky všem svým aktivitám a širokému rozsahu jejich zaměření mezi hlavní protagonisty budoucnosti Itálie. Starosta Říma Walter Veltroni ve svém projevu zdůraznil, že družstva jsou základní součástí ekonomiky Itálie. Je nutno ale zdůraznit také jejich roli v oblasti sociální. Na území Říma je družstevnictví zásadní pro řešení bytové politiky, začleňování zejména problematických skupin obyvatelstva. Je nutno dále rozvíjet spolupráci s univerzitami, protože družstevnictví je velmi často první příležitostí, jak získat pracov ní místo po absolvování školy. S. Bonadonna, člen parlamentu, uvedl, že je nutné mít takovou legislativu, která bude odpovídat potřebám společnos ti i lokálním potřebám a bude také podporovat podnikání, zejména rozvoj malých a středních podniků. Ty potřebují takové podnikatelské prostředí, aby mohly pružně reagovat na potřeby trhu. Fausto Bertinotti, předseda poslanecké sněmovny, zdů raznil roli družstev, která jsou nedílnou součástí pluralitní eko nomiky a která současně dávají občanům možnost zapojovat se do budování ekonomiky země a jsou významným faktorem při překonávání sociálních krizí. E. Iani, prezident Lega Pesca. Je nutno podporovat malé střední podniky, nutno podporovat dostupnost úvěrů, protože často to jsou nedostatky finančních prostředků, které brání za hájení a rozvoji podnikání. Nezbytné je věnovat pozornost ana lýzám sociálního a místního rozvoje. Důležitá je spolupráce jed notlivých sektorů. P. L. Berani, ministr hospodářského rozvoje v oblasti daňové politiky začíná reformní proces, který bude mít značné dopady na veřejné finance, pokud občané chtějí podnikat, měli bychom je v tom podpo rovat, a to zejména mladé lidi. Je nutno se věnovat lidským zdrojům, potřebujeme opatření, abychom trh posunuli správným směrem, systém sociálního zabezpečení musí být stabilní, veřejná administrativa potřebujeme reformovat. Pokud úřady nebudou sloužit lidem, je nutno je zrušit. P. Fassino, tajemník Strany levých demokratů (Segretario Democratici di Sinistra). Itálie procházela vnitřními problémy, ale stále hrála důležitou roli na evropském a mezinárodním poli. Politické krize však ovlivňují celý systém. Družstevní hnutí by mělo být zapojeno do politického projektu, neboť družstevní for ma jde napříč všemi sektory ekonomiky a může je velmi dobře ovlivňovat. Každý by měl mít možnost využít svých kapacit. Dora Iacobelli, Coopfond. Finanční nástroje by měly podpo rovat rozvoj družstevního podnikání. Institucionálně je důležitá přítomnost žen a mladých lidí v tomto procesu, neboť to je zna mením otevřenosti k inovacím. Cesare Damiano, ministr práce. Družstva jsou významným prvkem pro zlepšování zaměstnanosti v Itálii i v celé Evropě. Velmi často potřebují státní pomoc a zde je nutno mít jasnou legislativu. Základními faktory jsou: rozpočet, boj o daně, systém podnikání prvek stabilizace práce a zaměstnanosti, je nutno se zbývat flexibilitou, otázka tzv. černé práce je zásadní fenomén 5,5 milionu lidí, to je 20 procent všech zaměstnanců, pracuje načerno a to je základní bod, který by vláda měla řešit, univerzitní studenti nemají jistotu zaměstnání, nutno lépe nastavit cenu práce, nutno stabilizovat systém sociálního zabezpečení, k vyřešení napomůže zapojení sociálních partnerů, prioritou národních zájmů je pracovat pro mladou generaci, je nutno udělat vše, co je možné pro zapojení mladé energie, protože země ji potřebuje. L. Sita, prezident Agroallimentari. Zdůraznil nezbytnost ukazovat kvality družstevnictví, hledat nové talenty, podporovat zaměstnávání mladých a žen. Pro sektor zemědělský a potra vinářský je velmi důležitá standardizace produktů vzhledem k nutnosti soutěžit na globálním trhu. Nutno posilovat struktury reprezentace družstev a spolupráce mezi sektory. Maurizio Zaffi, prezident AGCI. Družstvo je nástrojem so ciálního pokroku. Naše specifika hodnoty solidarity, společen ská odpovědnost podniků, důvěryhodnost družstevního hnutí, což je nutno využít. A. Soldi, prezident ANCC (spotřební družstva). Potřebuje me efektivní a konkurenceschopné podniky. Spolupráce se netýká jen velkých podniků, ale celého spektra. Abychom byli úspěšní, je nutno propagovat spolupráci mezi jednotlivými sek tory, nutno otevřít a liberalizovat trh. Základní součástí naší prá ce je komunikace, do níž je potřeba zapojit mladé lidi. I to po může propagaci družstev i budoucnosti našich podniků. Rainer Schlüter ve své prezentaci představil Družstva Evropa a pozval všechny přítomné na Družstevní konvent, který se bude konat v červnu tohoto roku v Praze. Autor textu: JUDr. Marie Zvolská 7

8 VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ DUBEN pracovní seminář k podpoře malých a středně velkých podniků v EU V pořadí již 2. pracovní seminář k podpoře malých a středně velkých podniků v EU se konal 1. března v prostorách budovy Svazu českých a moravských druž stev, pod záštitou a za účasti evropského komisaře pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti PhDr. Vladimíra Špidly. Seminář pořádala Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR. Spolupo řadateli byli Svaz českých a moravských výrobních družstev, Týdeník Ekonom a Institut pro evropskou integraci bankovní institut vysoká škola, a.s. Cílem semináře bylo předběžně uzavřít diskusi k možné úpravě pracovního práva tak, aby napomáhalo Lisabonské strategii rozvoje výroby a nárůstu pracovních míst s využitím flexicurity (větší pruž nosti v pracovních vztazích a jistotě zaměstnávání) a zda a jak k tomu upravit pracovní právo; termín ukončení diskuse stanovený Evropskou komisí 31. březen Na programu jednání dále bylo v rámci programu lepšího regulačního prostředí, jako jedné z forem podpory malých a středně velkých podniků, od minulého semináře dne 11. dubna 2006, seznámit se s akčním programem Evropské komise pro snižování správních břemen. Seminář zahájil Jan Wiesner, předseda Konfederace zaměstna vatelských a podnikatelských svazů ČR (KZPS) a předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev (SČMVD). Za SČMVD se semináře zúčastnili Ing. Karel Adámek, JUDr. Zdeněk Čáp, Ing. Jiří Houška, Ing. Karel Rychtář, Ing. Jiří Šťast ný, mgr. Petr Prchal, mgr. Luděk Mazuch, JUDr. Marie Zvolská, Ing. Jitka Vítková a Ing. Karel Jezdinský. 8

9 DUBEN 2007 VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ PROGRAM SEMINÁŘE: Zleva: PhDr. Vladimír Špidla a Jan Wiesner 1. část Úprava pracovního práva na podporu růstu a zaměstnanosti Úvodní poznámky k souhrnu materiálů Evropské komise: doc. Ing. Antonín Peltrám CSc, ředitel Institutu pro evropskou integraci, Bankovní institut vysoká škola a.s. Praha. Evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti PhDr. Vladimír Špidla: Rychlejší ekonomický růst a více a lepších pracovních míst a jak k tomu může pomoci pra covní právo. Předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků České republi ky Bedřich Danda: poznámky k tomu, co si myslí drobní podni katelé a živnostníci o úpravě pracovního práva. Předseda KZPS a SČMVD Jan Wiesner: poznámky k názo rům členů svazu výrobních družstev. Náměstek ministra práce a sociálních věcí JUDr. Petr Ši merka: práce na přípravě novely zákoníku práce a reakce na Zelenou knihu Evropské komise k pracovnímu právu pro 21. století. Diskusi moderoval šéfredaktor týdenníku Ekonom Dr. Zbyněk Fiala a doc. A. Peltrám. Zaměřena byla především na odpovědi na 14 otázek Evropské komise. Do závěrů se předpo kládá mimo jiné zapracovat názory, jak při ochraně práce zrov noprávnit osoby samostatně výdělečně činné, zejména závislé. 2. část Podpora podniků, zejména malých a středně velkých, odbouráním zbytečné byrokracie Úvodní poznámky k souhrnu materiálů Evropské komise k odbourání zbytečné administrativy doc. A. Peltrám Předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků Bedřich Danda: ke zjednodušení byrokracie pro malé a středně velké podniky v České republice Předseda KZPS a SČMVD Jan Wiesner: Co očekávají podni ky a družstva od odbyrokratizování Ředitel odboru podnikatelského prostředí ministerstva prů myslu obchodu Mgr. Karel Machotka: práce na lepší regulaci v České republice Diskuse: moderoval šéfredaktor týdeníku Ekonom Dr. Zby něk Fiala a doc. A. Peltrám Specifické závěry z diskuse: mají Svaz podnikatelů a živ nostníků a SČMVD požádat s ohledem na specifické podmínky v ČR o grant k paralelnímu řešení problematiky? Specifické podmínky: Vstupem do EU se Česká republika mimo jiné zavázala k re spektování práv menšin i politických. Zásadu by měla usnad nit, že se za poslední desetiletí menšina vždy blíží slabší polo vině voličů. Namísto dohody se hledá způsob, jak slabou většinu podpořit mocenskými prostředky (lichý počet poslanců, většinový systém). Protože se soustavně odsouvá platnost zá kona o státní službě, aparát ústředních orgánů se bojí pracovat před volbami a do sestavení další vlády. A obava pokračuje, po kud má vláda jen těsnou většinu. Protože chybí konsensus, dů sledkem je rekordní počet novel. Podlamuje se mezinárodní pozice ČR: na některé vedoucí funkce (určenou volbou) se v mezinárodních organizacích spíše prosazují malé státy, pokud jsou ovšem jejich představitelé schopni se dohodnout. Důležitý mikroproblém: protože v etapě IT nutno upravit po změně legislativy cca 1x měsíčně programy, požadujeme nákla dy na změny programů odečíst z daní. Jak jinak by bylo zapo třebí kompenzovat nesprávné právní a správní kroky, vedoucí k častým změnám? 9

10 VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ DUBEN 2007 Příspěvek k tématům Zelená kniha k modernizaci pracovního práva a Administrativní zátěž přednesl Jan Wiesner, předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a předseda SČMVD Zelená kniha k modernizaci pracovního práva Tento dokument vychází z potřeby zvýšit konkurenceschop nost a vyrovnat se tak s hospodářskou globalizací. Nezbytným předpokladem k tomu je, že trh práce musí být pružný, a to při zachování základních hodnot EU ochrana základních práv pra cujících, včetně zdraví a bezpečnosti při práci, a dostatečnou ochranu proti diskriminaci nebo útlaku, rovné příležitosti, začle nění. Proto je základní myšlenkou Zelené knihy o pracovním prá vu spojení flexibility a jistoty. Je to klíčový prvek modernizace ev ropského sociálního modelu a spočívá v kombinaci dvou aspek tů, jež se mohou zdát protikladné: flexibility práce a jistoty pro pracovníky. Používá se pojem spojený z těchto dvou slov (flexi bility + security = flexicurity ). Myšlenka je založena na kombinaci čtyř prvků, jimiž jsou: flexibilní pracovní podmínky, bez ohledu na formu pracovního vztahu tedy na to, zda je uzavírána smlouva či nikoli (pra covní doba, péče o děti), což si vyžaduje moderní pracovně právní předpisy; aktivní a účinná opatření na trhu práce, jež pracovníkům umožní vyrovnat se se změnami (rychlý přechod z nezaměst nanosti do nového zaměstnání); stabilní systémy celoživotního vzdělávání (podporující přizpů sobivost pracovníků); moderní systémy sociálního zabezpečení, jež každému zajistí určitý příjem a rovněž usnadní mobilitu. Zelená kniha hodnotí situaci a se zabývá jednotlivými okru hy problémů, k nimž stanoví otázky k diskusi, která je na po čátku. Cílem je otevřít debatu mezi všemi zúčastněnými strana mi a podpořit tak úsilí o dosažení rovnováhy mezi flexibilitou a jistotou pro všechny. Náš nový zákoník práce tyto prvky roz hodně neobsahuje. Odbory se chovají tak, jako by tato otázka úzce související s problémy konkurenceschopnosti a produktivi ty práce nebyly pro zaměstnance důležité. Přitom je jasné, že jsou důležité pro obě strany, neboť obě jsou na jedné lodi (za městnavatelé i zaměstnanci). Stanovisko k Zelené knize Modernizace pracovního práva odpovědi na otázky položené v dokumentu K otázce 1 Veškeré úpravy v oblasti pracovního práva by měly být za měřeny na základní a obecné principy, které mají platit v celé unii. Neměly by být v dané oblasti upravovány otázky, které jsou již dostatečně řešeny v jiných závazných dokumentech (např. úmluvy MOP). K otázce 2 Pracovněprávní úpravy mohou přispět ke zvýšení flexibility a jistoty zaměstnání tím, že stanoví pouze základní rámec pro postupy těchto řešení, a to i prostřednictvím kolektivních smluv. Podrobná pracovněprávní úprava s maximalistickými standardy ochrany zaměstnanců nepodporuje ani flexibilitu, ani kolektivní vyjednávání a v konečném důsledku nepodporuje ani zaměst nanost. Výchozím předpokladem pro zvýšení jistoty zaměstnání však je stav ekonomiky komplexně. Přehnané prostředky ochrany a jistoty zaměstnání na úkor flexibility a konkurence schopnosti působí v konečném důsledku kontraproduktivně, tj. právě proti proklamované jistotě. K otázce 3 Obecně lze uvést, že příliš podrobná regulace i v oblasti pra covněprávních úprav může být překážkou jak podnikání a s tím spojených aktivit zaměstnavatelů, tak i zaměstnávání osob a vy tváření pracovních příležitostí. Odbory prosazují nejen v kolek tivních smlouvách, ale i v pracovněprávních předpisech obecně ochranu zaměstnanců v nadstandardním měřítku, bez ohledu na reálnou situaci a požadavky dané nutností konkurence schopnosti zaměstnavatele. Aby poskytl skutečnou jistotu za městnání, musí mít zaměstnavatel především možnost lépe a pohotověji reagovat na situaci na trhu, na inovace, na změny, zlepšení mobility. K otázce 4 Problém není v najímání na smlouvy, ale v podmínkách umožňujících zaměstnání na dobu určitou v některých případech omezujících jejich opětovné uzavření. Dále lze za problém zne snadňující flexibilitu zaměstnání považovat poměrně složitou a nepružnou pracovněprávní úpravu v oblasti skončení takových smluv. Přehodnocení by vyžadovala i stávající úprava jistoty za městnání a sociální ochrany zaměstnanců při zachování zá kladních stěžejních a i historicky daných principů. K otázce 5 Velmi žádoucí by bylo, aby prioritní byla aktivní politika trhu práce, kdy pomoc nezaměstnaným prostřednictvím různých ná hrad příjmů (podpory v nezaměstnanosti apod.) byla až tím nej zazším možným řešením. Budou li finanční náhrady příjmu neú měrně vysoké, nebude u nemalé části nezaměstnaných dána stimulace k návratu do zaměstnání, ale naopak. Je tedy nutno nalézt správnou výši a podmínky pro poskytnutí náhrad. K otázce 6 Co se týče přechodu mezi různými formami smluvních vzta hů v pracovněprávní oblasti, musí být právními předpisy přede vším umožněny tak, aby tyto přechody byly co nejvíce flexibilní, nikoli co nejvíce omezené. K otázce 7 Pro obě formy možné výdělečné činnosti, při plném respek tování jejich specifik by bylo žádoucí stanovit obecné principy. K otázce 8 Co to je právní forma pracovního vztahu? Práva ohledně pracovních podmínek zaměstnanců jsou již specifikována v me zinárodních úmluvách, národních právních předpisech a nakonec i legislativě EU, které bylo třeba národní legislativu přizpůsobit. 10

11 DUBEN 2007 VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ K otázce 9 Principy odpovědnosti v těchto případech musejí být samo zřejmě zcela jasně stanoveny, neboť je nutné, aby každý z účastníků přesně věděl, za co odpovídá. Otázku ručení by chom ponechali jako možnost na smluvním principu v konkrét ních případech. K otázce 10 Domníváme se, že alespoň česká úprava vyhovuje praxi a proto doporučujeme, aby toto bylo ponecháno vnitřní úpravě členských zemí. K otázce 11 Pokud by se ES mělo zabývat těmito problémy v naznače ném kontextu, je třeba zodpovědět otázku, zda tento trend ne vyústí v jednotný pracovní kodex EU. Nemožnost dosáhnout do hody ukazuje v prvé řadě na to, že tato otázka je značně komplikovaná, nelze k ní přistupovat obecně a bylo by třeba po nechat tuto úpravu, pokud se týče států EU, na národních le gislativách. K otázce 12 Řeší národní úpravy v dostatečné míře a mělo by to být za chováno i nadále, přinejmenším po dobu, kdy některé členské země brání občanům jiných členských zemí v zapojení se do pra covněprávních vztahů, nelze pominout i určitou odůvodněnou ochranu pracovního trhu (Turecko). Základní zaměstnanecká práva jsou v rámci EU stanovena. K otázce 13 Vymáhání práva není v kompetenci sociálních partnerů, je otázkou kompetentních úřadů do jaké míry je zapojí do vymá hání práva. Vymáhání práva je výsostným atributem státní moci suverénních států, tuto otázku řeší předpisy EU dostatečně, proto se domníváme, že změna není žádoucí. Jak je uvedeno v textu, vzájemná povinnost spolupracovat a pomáhat si je sta novena v obecném pravidle ve Smlouvě o ES, takže v případě potřeby je o co se opřít. Správní spolupráce mezi jednotlivými orgány je příliš široký pojem. K otázce 14 Postačí, aby dosavadní iniciativy byly dodržovány a snad i publikovány způsobem, který by od nehlášené práce dosta tečně odradil oba možné subjekty tohoto nežádoucího vztahu. Administrativní zátěž K problematice neúměrné složitosti právního řádu ve vazbě na podnikatelské prostředí, se zaměřením na legislativu přija tou v souvislosti s předpisy EU, které představují značnou zátěž pro naše družstva uvádíme, že největší administrativní zátěž způsobenou aplikací evropské legislativy bezesporu představu je statistika vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělo vání údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními člen skými státy Evropského společenství INTRASTAT. Velké obavy jsou rovněž spojeny s očekávanou povinnou re gistrací chemických látek vyráběných v zemích EU a chemických látek do EU dovážených REACH. Velká administrativní zátěž je rovněž důsledkem evropských právních předpisů týkajících se ochrany spotřebitelů nebo BOZP. Rovněž počet harmonizovaných evropských norem rychle narůstá. Mnohé normy citují další evropské a mezinárodní tech nické normy. Zejména technické normy, které uvádějí konkrétní požadavky na výrobky nebo služby mají pro podnikatele zcela zá sadní strategický význam. Přístup k těmto normám a zejména pak k tvorbě těchto norem je pro malé a střední podniky stále více finančně náročnější. Další velice složitou, administrativně náročnou a problema tickou oblastí právní úpravy, která však není přímo determino vána předpisy EU, je oblast daňových zákonů, respektive záko nů v oblasti přímých daní a jejich následná vazba na předpisy z oblasti účetnictví. K této problematice již byla při Ministerstvu financí ustavena pracovní skupina na tripartitním principu, kte rá již dohotovila komplexní materiál k zjednodušení právní úpra vy v oblasti daně z příjmů. Značně složité a zbytečně komplikované se jeví i předpisy z oblasti nemocenského, zdravotního a sociálního pojištění, re spektive úprava výpočtu odváděných dávek. I zde je velký pro stor pro zjednodušení celého systému. Samostatnou kapitolou jsou předpisy v oblasti ochrany ži votního prostředí. Zde lze očekávat potřebné zpřehlednění a zjednodušení právní úpravy přijetím tzv. Kodexu životního pro středí, který je v současné době připravován na ministerstvu ži votního prostředí právě ve vazbě na poukaz složitosti zákonné úpravy ze strany podnikatelů. Největší složitostí a komplikací je však to, že naše legislati va je specifická tím, že došlo ke kombinaci touhy státní správy vyvolat legislativní smršť s potřebou kompatibility naší legislati vy s EU. Z legislativní smršti zůstala spíše smršť a podmínkami EU se ohání každý, kdo se pokouší propašovat do legislativy osobní či skupinové zájmy. Výsledkem je nepřehledná džungle zákonů, vyhlášek a metodických pokynů. V upřímné snaze zjed nat nápravu jsme svědky novelizování novel nebo propouštění evidentních legislativních zmetků do legislativního procesu s na ivní představou, že budou zákonodárci přepracovány do použi telného stavu. Značné naděje do budoucna vkládáme do hodnocení dopa dů regulace RIA, které zahrnuje soustavu analytických metod směřujících k systematickému hodnocení negativních a pozitiv ních dopadů navrhovaných či existujících právních předpisů v oblasti hospodářské, sociální a environmentální. Podklady zís kané v rámci tohoto procesu hodnocení dopadů regulace budou sloužit jako podklad pro politické rozhodování o přijetí či nepři jetí navrhované právní úpravy nebo přehodnocení/úpravu či zru šení stávající. Foto: Ing. Jiří Šťastný, Dr. Jan Zikeš 11

12 VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ DUBEN 2007 Panenky na ústupu aneb na hraně ostří existence Každý z nás má jistě v paměti krojované pa nenky, které vídal v centru měst v nejrůznějších prodejnách a obchůdcích s keramikou a umělec kými a upomínkovými předměty Imitace postav v krojích zabalené v průsvitných velkých krabicích a panenky dívající se na nás svýma mrkacíma očkama, naparáděné ve vší té kráse, které jsou jen nepatrným zlomkem folklorních pozůstatků Předseda družstva Ing. Jiří Adam Tyto panenky vyrábí výrobní družstvo Lidová tvorba. Družstvo vzniklo v roce 1936, od roku 1964 má název druž stvo umělecké výroby. V minulosti Lidová tvorba vyráběla tupeskou keramiku jednalo se o tradiční keramiku morav ského Slovácka. Jejím hlavním motivem byla červená nebo modrá růže. Družstvo se specializovalo také výrobky ze dře va či na další drobnosti, které dělají lidem radost Doba současnosti však tlačí družstvo stejně jako řadu jiných družstev a firem potupně do kouta keramika ustu povala, až byla z výrobního programu družstva potlačena úplně. Ani drobné dřevěné výrobky již nemají takový odbyt a tak i v tomto smyslu výroba prožívá útlum. Zbyly jen zmi ňované panenky a ani ty nemají na růžích ustláno bojují to tiž o svou existenci. Je to smutné, ale nikdo o ně nestojí. Hlavně proto, že o nich neví. Kdeže jsou doby, kdy byly vidět například v centru Prahy, ve všech obchůdcích s čes kými tradičními výrobky. Tam nyní vidíme matrjošky, ušan ky, křišťál, trička a nejrůznější čínský či jiný zahraniční brak. Dokonce i pravý český folklor lze nalézt právě v těchto obchodech obklopujících všechny výrazné ulice v centru co na tom, že se jedná o kýčovité a nehezké zboží, důležité pro prodejce je to, že jsou pro ně za nákup ní cenu levnější a bohužel levnější pak i pro konečného českého kupujícího. České panenky se pohybují tedy v cenové nabídce družstva v ceně od zhruba 60 korun za nejmenší, tedy o výšce 12 centimetrů. Největší dosahují velikosti 53 cen timetrů a cenová relace je podle kroje v průměru kolem 500 korun, ty nejvíce zdobené něco málo přes 700 korun. Připadá vám to hodně? Mně ne. Za tu krásu, která se na mě dívá z dárkové krabice, bych v případě že bych chtěla někomu tímto výrobkem udělat radost dala klidně dvakrát tolik. To si zřejmě myslí i čeští prodejci, takže když se již někde výjimečně panenka objeví, je cenově přemrštěná. Pokud se ovšem objeví, když na české zboží v centru Prahy i větších měst prakticky nenarazíme. Konkurence bohužel i v tomto směru vyniká extremně levnými pracovními silami i cenami za suroviny byť na úkor kvality. Jenže spousta lidí bohužel radši zakoupí výrobek, který se za pár měsíců rozpadne, je méně hezký a především nemá s originálním folklorem nic společného, než aby si zakoupili radši věc, která vydrží a pochází od tradičního českého výrobce, i když je o něco málo dražší. Vyrážíme na obchůzku družstva. Panenky se zde vyrá bějí kompletně, tedy včetně lisovaných plastových těl. 12

13 DUBEN 2007 VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ Zručné pracovnice na ně šijí kroj přesně podle dávných do bových tradic prádlo, spodnička, šněrovačka, sukně a zá stěrka. Obdivuji to, jakou precizností pracovnice berou do ruky ty titěrné kousky látek a na běžném textilním šicím stroji z něj vyrábějí oblečení. To následně putuje k dalším pracovnicím, kde se panenky oblékají. Některé části se na šívají přímo na panenky, takže je nelze svléknout. Dozvídám se, že součástí kroje je také pokrývka hlavy a vzpomínám matně na dávné vědomosti ze školních lavic, kdy mám v paměti, že vdané paní nosily na hlavě cosi, čemu se říkalo holubička a čepec Přesně tyto věci mají panenky na hlavě a přestože mají vyrobeny husté vlasy, přesně podle dávných tradic je mají pečlivě zčesané pod pokrývku hlavy. Výjimkou tvoří snad jen panenka s dlouhý mi copy, která je udělaná víceméně do širší nabídky. Navzdory tomu, že panenky mají z vlasů vidět pouze kou sek, jsou vyrobené skutečně s vlásky po celé hlavě,ne tak jak jsme zvyklí od některých výrobků, přišít na panenku jen ofinu, která kouká ven. Tyto panenky neslouží určitě na hraní dětem přesto však představují krásu a vzpomínku na něco dávného, co kdysi patřilo k našemu životu. A člověk si přece nemusí vždy kupovat jen to, co k něčemu slouží zkrátka si může udělat radost sobě či někomu blízkému něčím, co je jed noduše hezké. Je proto škoda, že i tato tradice zvolna ustupuje o řemeslo výroby panenek totiž není zájem. A tak nikdo v tuto chvíli neví, co se stane s výrobou pane nek v Lidové tvorbě, až skončí stávající pracovnice odcho dem do důchodu. Přijde tak družstvo také o další lidovou tvořivost a krojované panenky nám odcestují do věčných lovišť za tradiční keramikou? Těžko říct, jak se věc vyvine, každopádně jedno je jisté tento originální výrobní proces nemá bohužel pro svoji existenci nejideálnější podmínky. Není zájem plošně ani o tyto výrobky, ani není zájem ze strany mladých lidí řemeslo se v budoucnu učit. Dnešní mladé slečny čtoucí bulvární plátky se zajímají spíše o módní policii pseudocelebrit či o to, zda si dát k obědu vařenou mrkev nebo krabí tyčinku, zájem o šití oděvů jako takové ustupuje také. Tržnice máme plné modelů za pár korun, tak proč se učit šít, a při hledání budoucího povo lání raději jistě upřednostní zaměstnání v marketingu či dalším kreativním oboru, případně vyrazí hlídat cizí zlobivé děti za hranice vlasti, aby se pocvičily v cizím jazyce a na šly po návratu lepší pracovní uplatnění. Zcela jistě tedy ne bude nával na personální obsazení v podobě šičky oble čení na panenky, obzvláště když perspektiva jejich odbytu, potažmo možnosti zvýšení pracovní kvalifikace a s tím jdoucí zvýšení finanční ohodnocení, je díky tomu prakticky nulová. Pro družstvo Lidová tvorba je v současné době výroba panenek již víceméně jakousi nostalgickou záležitostí. Jak informoval předseda družstva Ing. Jiří Adam, tento výrobní program pokrývá pouze malé procento z celkového objemu. Převážnou částí je zpracování dřeva a výroba nábytku, pře vážně regálů a dalších nábytkářských komponentů podle požadavků konkrétního klienta. Jejich výrobky tak končí často jako stojany v hypermarketech a dekorují luxusní zbo ží Nikdo již neví, že dokonalý design interiéru vznikl prá vě v Lidové tvorbě, neboť na výrobcích je umístěna značka zpravidla zahraničního klienta. Je to ale celonárodní záleži tost, netýká se to jen tohoto družstva. Zpět k panenkám Možná, že kámenem úrazu nejsou samotné výrobky a poptávka po nich, respektive možnost jejich prodeje, nýbrž absurdita českého zákonodárství. A jakpak je to vůbec s legalizací obchodní činnosti cizinců u nás? Tak toto téma mě díky návštěvě družstva Lidová tvorba zaujalo natolik, že nelením a volám na nejmenovaný úřad, abych si příslušnou informaci ověřila. Bohužel moje obavy se potvrzují, neboť není skutečně tak těžké být cizin cem, pobývat v Čechách a získat zde legální potvrzení k provozování činnosti. Upravuje to zákon č. 455/1991 Zdenka Luxová, místopředsedkyně družstva 13

14 VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ DUBEN 2007 Více informací o družstvu Lidová tvorba, družstvo umělecké vý roby Uherský Brod, můžete nalézt na Zde také můžete nalézt obrázky panenek a ceník. Objednat si je můžete v případě zájmu na následujícím kontaktu: Lidová tvorba družstvo umělecké výroby Vazová ul Uherský Brod Tel.: , e mail: tvorba10@tiscali.cz Sb., o živnostenském podnikání, který ve svém 46 stanovuje všechny potřebné doklady ke splnění vy dání živnostenského listu. Ani trestní rejstřík není překážkou cizinec ho získá ve své zemi, nechá si ho ověřit na ministerstvu zahraničních věcí a hurá může podnikat. Jako by české zákony ruku v ruce přímo provázaně fungovaly vstříc ušlapání českého chudáka podnikatele ať již se jedná o nějaký typ společnosti či výrobní družstvo. Další ránu připravu je pro českého výrobce magistrát v centru Prahy to tiž vymezuje prodej na chodnících a stáncích tzv. trž ní řád, který vymezuje konkrétní místa, kde je možno prodávat prakticky cokoliv, tedy i podobné reklamní předměty z čínské či další produkce. Zbývá dodat, že i v takzvaných kamenných obcho dech nemá český podnikatel zelenou u soukromé ho vlastníka objektu při obsazování volných prostor logicky rozhoduje výše nabídnuté ceny A pokud je vlastníkem domu obec, pak zase rozhoduje výběro vé řízení (což je v podstatě bleděmodrá varianta předchozí věty opět rozhoduje výše nabídnutých pe něz, nejspíš tzv. obálkových metodách kdo dá víc). Obchody a lukrativní místa jsou tak postupně obsazována nejrůznějším zbožím, vesměs stejného, jaký vidíme i v zahraničí, určeného pro cizince, ane bo v jeho přemrštěných cenových relacích záměr ně neprodejného, neboť jak zlí jazykové tvrdí, často se v podobných prodejnách obchoduje se vším mož ným, jen ne s vystaveným artiklem. Chůze na ten kém ledě je pak cesta pro obchodníka, který pří padně podobnou prodejnu vlastní, resp. ji má pronajatou, a je logicky na něj tlačeno, aby prostory uvolnil pro majitele objektu lukrativnějšímu nájemci. A tak mě napadá jediné že problémy českého pod nikatele či výrobce může vyřešit pouze provětrání české legislativy související s podnikáním. Mým sel ským rozumem nechápu, jak může vůbec získat v Čechách cizinec k podnikání souhlas, tím spíše když má pobyt jen na určitou dobu. Je sice pozitiv ní, že po jeho odchodu živnostenské oprávnění nej spíše zaniká, ale zmiňme v té souvislosti mimo ji nou problematiku zákonodárství v souvislosti s odpovědností za vady, v tomto případě již dvoule té. A pokud se neseriozní obchodník lidově řečeno vypaří, pak už toho asi chudák český občan asi moc nevyreklamuje. Zpět k českému výrobci no a ten tedy nemá vzhledem k výše uvedenému ani moc šancí v místech, které tradičně patřila českým upomínkovým předmětům, přežít. Co dodat snad jen popřát družstvu hodně síly a zdaru v jeho snažení. A nám všem, aby se mu po dařilo zachovat alespoň tu špetku ze stále ustupují cí lidové tradice, abychom všechny ty krásné pa nenky, které jsem měla možnost v družstvu vidět, mohli vidět i normální smrtelníci. Panenky by mohly být velmi zajímavým artiklem pro obchody upomín kových předmětů, akce na folklorní téma či jako vzpomínka z návštěvy České republiky tedy vhod ným dárkem pro cizince, pro milovníka folkloru nebo jednoduše pro někoho, kdo ocení titěrnou lidskou práci a panenka by tak mohla tvořit zajímavou de koraci v jeho bytě. Vhodné by byly jistě i jako zají mavý firemní dárek pro klienty zejména menší va rianty panenek, neboť kromě toho, že se jedná o kvalitní a hezké výrobky, nejsou náročné na skla dování a přitom jsou cenově dostupné. Pro ty, kdo se rozhodnou pro panenku větší a váhají mezi vý robkem z družstva Lidová tvorba a originální čín skou Plzeňačkou bych si dovolila uvést mé oblíbe né pořekadlo, že nejlevnější věci nemusí být vždy těmi skutečně levnými. (jh) 14

15 VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ DUBEN 2007 Dřevozpracující družstvo Jaroměřice nad Rokytnou získalo zakázku za 50 mil. Kč Jak jsme informovali v předcházejícím čísle našeho časopisu, Dřevo zpracující družstvo Jaroměřice nad Rokytnou se stalo realizátorem in teriéru atypického nábytku v hodnotě 50 milionů korun. Interiér je vy budován v objektu nové centrály ČSOB v Praze Radlicích. A to je důvod vyzpovídat místopředsedu družstva Lubomíra Šmída Jakým způsobem se Vaše družstvo dostalo k tak významné zakázce? Naše družstvo je již několik let výhradním dodavatel interiérů do rekonstruovaných poboček ČSOB, a. s., na území České republiky. S ohledem na dnes již dlouhodobou a oboustranně úspěšnou spo lupráci jsme byli touto bankou v září loňského roku osloveni s na bídkou na účast ve výběrovém řízení do dodávku atypického nábyt ku zabudovaného interiéru do nově budované centrály banky v Praze Radlicích. Toto výběrové řízení naše firma úspěšně absol vovala a stala se jeho vítězem. Smlouva o dodávce byla podepsá na 15. prosince 2006 s termínem dodávky do 20. března 2007! Probíhalo nějaké výběrové řízení? Byla konkurence velká? Výběrové řízení probíhalo v měsících říjnu až prosinci 2006 a lze jej nepochybně označit jako velmi náročné, a to jak po strán ce konkurenční (poptávku do výběrového řízení obdrželo celkem 18 firem) a tedy tlaku na cenu, tak i po stránce kalkulace zakázky, její přípravy a zajištění všech subdodavatelů. Co zakázka obsahovala? Zakázka obsahuje tyto položky: úložné prostory, šatny, čajovny kuchyňky, regály, pojízdné štendry na ramínka, stojany na deštníky, třídící kontejnery, info pulty a některé další atypické interiérové prvky. Měli jste možnost nabídnout svůj design, nebo se na interié ru podílel externí designér, případně byly zabudovány podněty ze strany ČSOB? Projekce celého interiéru byla zajištěna architektonickou kan celáří AP ateliér ing. arch. Pleskota, kterou si vybrala samotná ban ka. Naši spolupráci s architektem hodnotíme jako velmi dobrou a bezproblémovou. Jak dlouhou dobu trvala výroba interiéru? Na samotnou výrobu a kompletní zajištění celého interiéru mělo naše družstvo velmi omezenou dobu 2,5 měsíce, tj. od počátku letošního roku do cca poloviny března. Chystáte se zrealizovat v nejbližší době další zajímavý projekt pro významného klienta? V nejbližší době budeme realizovat, resp. v současné době realizujeme tyto objemo vě významné zakázky, na něž již máme uzavřené smlouvy o dílo: Moravský zemský archiv Brno, Katastrální úřad Hradec Králové, Hotel Ametyst Praha, Hotel Vltava (MV ČR), Hotel Continental Brno, Hotel Sklář Harrachov, VUT Brno, MU Brno koleje, Hotel Olympia Karlovy Vary, Lázně Bohdaneč atd. a nesmíme samozřejmě zapomenout ani na další řadu interiérů poboček ČSOB, a.s. Jaké interiéry jste již v minulosti realizovali? Z největších a nejzajímavějších zakázek z loňského roku lze jme novat dodávku interiérů do těchto institucí: Univerzita Tomáše Bati Zlín, Vysoké učení technické Brno, Masarykova univerzita Brno, Kon greso vé centrum Roztoky u Prahy, Radnice v Jihlavě, hotely Má nes Praha, Diana Velké Losiny, EURO Pardubice, Sklář Har rachov (1. etapa), lá zeňské domy Bellevue a Jesenius Karlovy Vary, Libverda, Vítkov Luhačovice, Priesnitzovy lázně Jeseník atd. a opět pobočky ČSOB, a.s., z nichž největší byly Praha Novodvorská, Na Pankráci, Biskupcova a Jeruzalémská a dále Nový Bor, Bruntál, Rakovník, Hradec Králové Vyrábíte interiéry na zakázku pouze pro firmy, nebo i pro běž ného občana, např. specielní vybavení rodinných domů atd.? Interiéry na zakázku vyrábíme jak pro soukromé, tak i pro stát ní instituce. Stejně tak zajišťujeme i kompletní dodávku interiérů vč. architektonického návrhu do bytů a rodinných domů. Kam se mohou zájemci o vaše výrobky obrátit? Zájemci o naše výrobky se mohou obrátit na tyto osoby a adresy: sídlo firmy: Stromořadní 1098, Jaroměřice nad Rokytnou tel.: , fax: e mail: dvd@dvdjaromerice.cz, obchod@dvdjaromerice.cz předseda družstva: ing. Jiří Řídký tel.: , e mail: ridky@dvdjaromerice.cz obchodní náměstek: ing. František Mikeš tel.: , e mail: františek.mikes@dvdjaromerice.cz výrobní náměstek: Lubomír Šmíd tel.: , e mail: smid@dvdjaromerice.cz 15

16 VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ DUBEN 2007 České družstevnictví v evropském kontextu Přinášíme informace z tiskové konference, která se konala 19. března v Praze které se mimo jiné zú častnil ředitel organizace Družstva Evropa Rainer Schlűter, předseda představenstva DA ČR a předseda SČMSD Ing. Zdeněk Juračka, místopředseda představenstva DA ČR a předseda SČMBD Ing. Vít Vaníček, místopředseda představenstva DA ČR a předseda SČMVD Jan Wiesner, předseda Zemědělského svazu ČR Ing. Miroslav Jirkovský, výkonný ředitel DA ČR mgr. Jiří Svoboda a další. České družstevnictví je nedílnou součástí celoevropského družstevního hnutí a mnoha jeho sektorových organizací. Rok 2006 byl pro evropské družstevnictví významným rokem. Byla dokončena restrukturalizace střechové evropské družstevní or ganizace. Podstatou restrukturalizace evropské družstevní struktury je sloučení dvou organizací do jednoho organizačního celku, který evropské družstevnictví zastřešuje a jedná jeho jménem jak s orgány komunitárními, tak i s ostatními mezinárodními orga nizacemi (například MOP). Tento proces probíhal po dobu zhru ba dvou let a byl úspěšně završen na celoevropském družstev ním rokování v listopadu 2006 v britském Manchesteru. Zde oficielně vznikla organizace pod názvem Družstva Evropa, která zastupuje evropský region v celosvětovém Mezinárodním druž stevním svazu (MDS). Družstevní asociace ČR (DA ČR), střechový orgán českého družstevnictví, je členem této nové evropské struktury sídlící v Bruselu a má své personální zastoupení jak ve Výkonném výboru organizace (místopředseda představenstva DA ČR Jan Wiesner), tak i v jejím Koordinačním výboru (místopředseda představenstva DA ČR a předseda SČMBD Ing. Vít Vaníček). Pokud jde o jednotlivé členské svazy DA ČR, tak ty jsou pak čle ny svých nadnárodních sektorových družstevních organizací (SČMSD v CCW, SČMVD v CECOP, SČMBD v CECODAS a ZS ČR v COGECA). Druhým významným momentem roku 2006 bylo pro druž stevní sektor nabytí účinnosti evropské direktivy Nařízení 1435/2003 o Evropské družstevní společnosti. Jde o nařízení, kterým Evropská komise vyjadřuje svoji podporu družstevní for mě podnikání a současně pro něj vytváří podmínky srovnatelné s podmínkami ostatních obchodních společností. 16

17 DUBEN 2007 VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ Třetí družstevní konvent Bude se konat v Praze ve dnech června v prostorách TOP HOTELU Praha. Jeho hlavním orga nizátorem je celoevropská druž stevní struktura Družstva Evropa, která zastupuje evropský region v Mezinárodním družstevním sva zu. Spolupořadatelem Konventu je Družstevní asociace ČR. Družstevní Konventy jsou setkáními představi telů evropského i světové ho družstevnictví se zá stupci politické a výkonné prezentace Evropské ko mise a pravidelně se ho zúčastňují i představitelé vládních administrativ ze členských zemí EU, kteří mají družstevní sektor ve své řídící kompetenci. Námětem jednání 3. Družstevního konventu je problematika evropského sociálního dialogu a po souzení role družstevního sektoru pro rozvoj toho to dialogu. Situování Konventu do Prahy je neje nom výrazem mezinárodního uznání českého družstevního sektoru, ale i významnou příležitostí prokázat představitelům komunitárních orgánů, jak je tato specifická forma podnikání vnímána českou politickou a státní reprezentací a v širším kontextu i to, jak se naši představitelé k rozvoji sociálního dialogu staví. Pro družstevní sektor je to pak jed nou z příležitostí k pokračování dialogu s novou státní administrativou, která se zatím vůči němu nestaví příliš vstřícně (viz například zrušení Rady vlády pro družstevnictví), případně k rozvinutí vět ších aktivit na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, stejně jako příležitosti k hledání forem spolupráce s českými europoslanci. Zleva: Rainer Schlüter a Ing. Zdeněk Juračka 17

18 VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ DUBEN 2007 Jednací místnosti uprostřed Václavského náměstí Svaz českých a moravských výrobních družstev sídlí v centru Prahy uprostřed Václavského ná městí. Jeho umístění je velmi strategické mimo jiné se v bezprostřední blízkosti objektu nachází vstup do metra tras A a B. Disponuje rozsáhlými prostory, které pronajímá. Kromě toho se v objek tu nachází několik jednacích místností a to je dobrý důvod vyzpovídat na toto téma ředitele odbo ru rozpočtu a správy majetku Ing. Jiřího Houšku. Kolik jednacích místností určených k pronájmu má budo va SČMVD? Jedná se celkem o šest kapacitně různých jednacích míst ností, konkrétně: Jednací místnost Kapacita osob B 30 C 15 D 15 E 17 F 40 V 90 až 100 Jsou využívány pouze pracovníky SČMVD a členskými výrobními družstvy, nebo si je mohou najmout také externí společnosti? Tyto jednací místnosti jsou využívány jak členskými družstvy a pracovníky SČMVD, tak externími společnostmi. V jakých cenových relacích? Ceny pro pracovníky SČMVD a členská družstva jsou násle dující: B , Kč/den C , Kč/den D , Kč/den E , Kč/hod. F , Kč/hod. V 1.560, Kč/den Ceny pro ostatní subjekty: B , Kč/den C 1.600, Kč/den D 1.600, Kč/den E 200, Kč/hod. F , Kč/hod. V , Kč/den Veškeré uvedené ceny jsou bez DPH. Je doba pronájmu nějak časově omezena? Lze jednací místnosti pronajmout i o víkendu nebo v nočních hodinách? Jednací místnosti se pronajímají standardně v pracovních dnech od 8:00 do 18:00 hod. Jiné termíny je možné dohod nout s naší podatelnou nebo se mnou. Měli jsme tu pronájmy i v pozdních hodinách. Umím si výjimečně představit i víkendy a svátky, ale takový požadavek jsme v poslední době nezazna menali. Jednací místnosti jsou zpřístupněny pokud možno alespoň 15 minut před zahájením jejich nájmu za účelem umož nění přípravy na danou akci atd., a tato doba se nezapočítává do placené doby nájmu místností. Jednací místnosti mají nespornou výhodu v umístění v těs né blízkosti dvou tras metra a zastávek tramvají Položím ale poněkud nepopulární otázku jak je to s parkováním? Je možno zajistit pro nájemce parking alespoň pro omezený po čet aut? Pro kolik? Parkování v našem objektu zůstává bohužel problémem, s kterým se v dané lokalitě potýkají téměř všechny podobné domy. Nicméně jeden, dva automobily můžeme v naléhavých případech na nezbytně nutnou dobu a po předchozí dohodě umístit v našem dvoře, pokud je předpoklad, že to kapacita dvo ra umožní. 18

19 DUBEN 2007 VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ Je v ceně nájmu obsažena elektrická energie? Ano, náklady elektrické energie jsou zahrnuty do ceny pro nájmu jednacích místností stejně jako všechny ostatní náklady. Jinými slovy nájemcům nic jiného než nájem neúčtujeme s tím, že zvlášť se hradí pouze případně poskytnuté další služby, jako je občerstvení, kopírování a nebo pokud dochází současně k pronájmu techniky, účtujeme zapůjčení požadovaných zařízení, ale to má svůj režim i ceník. Poskytujete také doprovodné služby v souvislosti s proná jmem zasedacích místností? Zajišťujete například občerstvení, pronájem PA techniky, případně zvukaře atd.? Odpověď jsem částečně nakousnul u předchozí otázky. Ano, současně s pronájmem jednacích místností lze objednat také například audiovizuální techniku. V případě zájmu je možná také přítomnost našeho technika p. Dvořáka, zastávajícího také funkci onoho zvukaře. Ceny za pronájem techniky i její obsluhu nejsou součástí nájmu za jednací místnost, objednávají se a účtují zvlášť. Dále pro potřeby nájemců jednacích místností po skytujeme také kopírovací služby. To se hodí, pokud je třeba rozmnožit dokumenty například pro potřeby posluchačů nějaké přednášky apod. Také je možné objednat občerstvení, čímž myslím kávu nebo čaj, ale umíme zajistit také rozsáhlejší po hoštění díky spolupráci s naší zdejší restaurací. Mohou si objednavatelé občerstvení zajistit z vlastních zdrojů? Ano, je to možné. Pouze je nutné respektovat kapacitní mož nosti pronajaté místnosti. Realizovat rauty například na chod bách možné není. Lze někde získat podrobnější ceník? Veškeré ceníky a objednávky k jednacím místnostem a do provodným službám včetně podrobných informací poskytne naše podatelna nebo jsou ke stažení na sekce Pronájem prostor. Na koho se mohou zájemci o pronájem jednacích míst ností obrátit? Kontakty: Podatelna SČMVD: zasedacky@scmvd.cz, tel.: , fax: Technické informace: p. Dvořák tel.: , dvorak@scmvd.cz nebo p. Smrtka tel.: , daniel.smrtka@scmvd.cz Ředitel rozpočtu a správy majetku SČMVD: Ing. Jiří Houška, houska@scmvd.cz, tel.: Děkuji za rozhovor. Také děkuji a těším se na stávající a nové nájemce. ( jh ) 19

20 VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ DUBEN 2007 Abeceda managementu úspěchu Projekt na zavedení moderních manažerských nástrojů, spolufinancovaný Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR, realizovaný Sdružením pro Cenu ČR pro jakost ve spolupráci s partnery, Svazem průmyslu a dopravy ČR a Svazem českých a moravských výrobních družstev. Projekt vyhlásil Úřad prá ce Příbram v rámci výzvy pro zvýšení adaptability a konkurenceschopnosti pod niků a organizací. Na jeho průběh jsme se zeptali manažerky projektu Ing. Mileny Najmanové. Řekněte nám v krátkosti, co je obsahem a cílem projektu Základním cílem projektu je dosažení vyšší konkurenceschopnosti a lepší orien tace v problematice managementu zúčastněných organizací tak, aby vedla k jejich vyššímu sebevědomí a schopnosti čelit dnešním výzvám. Dílčími cíli pak jsou naučit účastníky zaměstnavatele používat model excelence EFQM jako nástroj manage mentu ke zvyšování výkonnosti firmy, napomáhat rozvoji podnikatelského prostředí, ovlivňovat zaměstnavatele k trvalému zlepšování všech činností a odpovědnosti vůči společnosti, včetně péče o životní prostředí, rozšířit obecně povědomí o nutnosti za vádění nových systémů řízení jakosti a zajistit trvale udržitelný rozvoj zúčastněných zaměstnavatelů jako konkurenceschopných firem. Pro koho je projekt určen? Pro zaměstnavatele ve Středočeském kraji bez omezení velikosti. Co přinese organizaci účast v projektu a naopak, co se od přihlášené organi zace očekává? V rámci realizace programu projektu je zahájen proces poznání a pochopení prin cipů modelu excelence EFQM při jeho následné aplikaci do vlastní organizace. Již při přenosu těchto informací dochází k procesu sběru dat, vlastního sebehodnocení or ganizace aj. Pochopení a správná aplikace principů modelu představuje značné bu doucí přínosy zvýšení prestiže firmy i spokojenosti zákazníků, účast a zapojení za městnanců do procesu trvalého sebezlepšování se, návod k vlastnímu sebehodnocení jako k nástroji dalšího zlepšování, vyšší úspěšnost v účasti na výběrových řízeních, zvýšení exportních šancí, značnou úsporu nákladů a lepší nasazení zdrojů. Také ale za vedení nepřetržitého procesu zlepšování, zvýšení právní bezpečnosti, vypovídající systém ukazatelů, nižší nasazení materiálu díky ochraně zdrojů, lepší interní komunikace, zřetelné zvýšení hodnoty podniku, značná minimalizace režijních nákladů, identifikaci pro cesů, které jsou rozhodující pro obchod, kvalitní partnerské vztahy, sociální odpovědnost firmy, efektivní management na základě procesů a faktů, rozvoj zaměstnanců a jejich angažovanost, orientaci na výsledky, podporu měřitelnosti systémů a procesů i po sílení vlastního podnikového zlepšovacího procesu a redukci znehodnocujících procesů a činností. Pro účast v projektu a jeho ús pěšný průběh je nezbytná podpora a aktivní zapojení vrcholového vedení. My dodáváme know how, k vytvoření podmínek pro jeho zavedení a realizaci je nutná aktivní spolupráce celé organizace, především však jejího vedení. Co stojí účastníka zapojení do projektu? Účast organizace v projektu je plně hrazena v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů z Evropského sociálního fondu a ze Státního rozpočtu ČR. Takže 1. běh projektu již probíhá? Ano, v lednu proběhl úvodní seminář pro vedení a třídenní školení profesionála v oblas ti kvality. V současnosti probíhá poradenství při zpracování sebehodnotících zpráv. Termín pro jejich odevzdání je 31. března letošního roku. Zprávy potom obdrží hodnotitelé. Jak je průběh projektu hodnocen ze stra ny účastníků? Zatím máme zpětné vazby pouze na semi nář a školení a ty jsou velmi pozitivní. Celková spokojenost byla hodnocena jako velmi vyso ká, zejména v kritériích lektor a obsah. Pokud bychom měli my hodnotit účastníky, pak musíme konstatovat, že se do projektu zapojili vesměs velmi aktivně a zodpovědně. Je možné se do projektu ještě přihlásit? Samozřejmě. Druhý běh projektu bude probíhat v období září 2007 až květen 2008 a bude zahájen úvodním seminářem letos 25. září. Informace o jeho průběhu jsou uvedeny na internetových stránkách cr.cz. V případě, že nás bude zájemce kontaktovat, rádi mu odpovíme na případné dotazy. Ještě jednou připomínám, že projekt je určen pro zaměstnavatele ze Středočeského kraje bez omezení velikosti. Autor textu: Ing. Jiří Šťastný 20