Daně, obchodování, podpůrná opatření: konkurence nebo koexistence? Ulrike Eteme

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Daně, obchodování, podpůrná opatření: konkurence nebo koexistence? Ulrike Eteme"

Transkript

1 Daně, obchodování, podpůrná opatření: konkurence nebo koexistence? Ulrike Eteme The lecture focuses on different environmental economic instruments namely ecotaxes, emission trading and the removal of environmentally counterproductive support measures. It gives an overview of ongoing work and current processes at the OECD and EU level dealing with economic instruments. In this regard the important question, whether and how the use the different economic instruments mentioned can be combined, is tackled from an economic as well a practical implementation point of view. It is shown how environmental fiscal reform (EFR) and emission trading are able to work in a mutually supportive way. Furthermore examples are presented, reflecting the fact that restructuring or removal of environmentally counterproductive fiscal measures forms an integrative part of EFR. Moreover the results of several studies performed in Austria, in which macroeconomic, sectoral as well as ecological consequences of a comprehensive ecological tax reform (ETR) in Austria were evaluated in detail (WIFO 1995; WIFO 1998) are presented. The studies underline that national scope for the implementation of ETR exists and give recommendations for the optimal design of ETR which best reconcile economic, ecological as well as social aspects. 1. Úvod Environmentální ekonomové se neustále pokouší přesvědčit politiky o tom, že využití tržních nástrojů v politice životního prostředí, respektive v hospodářských politikách směřujících k udržitelnému rozvoji, je environmentálně účinné a ekonomicky efektivní. Jestliže berou politikové rady svých konzultantů vážně (a mají k tomu mnoho ekonomických a ekologických důvodů), a když si přejí tyto nástroje použít, jsou konfrontováni s následujícími otázkami: Které ekonomické nástroje jsou pro ten který záměr vhodné? Jsou ekonomické nástroje stejné, příp. v čem se liší, pokud jde o výsledné implementační náklady, distribuční a ekonomické dopady atd.? Je možné kombinovat různé ekonomické nástroje? Instituce, která se většinou těchto otázek zabývá jak z pohledu teoretického, tak i z pohledu praktické implementace, je OECD. Od roku 1972, kdy byl formulován princip znečišťovatel platí, prováděla OECD zásadní práci na ekonomických nástrojích environmentální politiky. OECD vypracovala pro vlády členských zemí řadu studií a politických doporučení k environmentálním daním, podpůrným opatřením nepříznivým k životnímu prostředí a obchodovatelným povolením. U environmentálních daní byla dosažena shoda v jejich definici, která je nyní v odborných kruzích celosvětově přijímána. Podle OECD (1997) jsou environmentální daně jakékoliv povinné nevázané platby veřejné správě, ukládané

2 na daňovém základě, které jsou považovány za významné pro životní prostředí 1 to znamená, že každá daň na potenciální environmentální špatnost je považována za environmentální daň. Hlavní body v oblasti environmentálního zdanění, respektive ekologické daňové reformy, kterým OECD v současnosti věnuje hlavně svou pozornost, představuje problematika konkurenceschopnosti a distribuce. Problematika nástrojových mixů, a to zejména použití různých ekonomických nástrojů a regulačních přístupů v environmentální politice patří mezi nejvýznamnější body v budoucím zaměření práce OECD. Srovnání ekonomických nástrojů však již bylo provedeno v publikaci (OECD 2001). S odkazem na tuto publikaci OECD se vrátím k prvému bodu diskuse, otázce které ekonomické nástroje může politik použít za jakých okolností?. 2. Determinanty volby ekonomických nástrojů Pokud chce veřejná autorita použít ekonomické nástroje, nabízejí se čtyři hlavní možnosti: Pobídkové daně jsou navrženy tak, aby pomocí odpovídajících cen měnily spotřební chování u určitých vstupů nebo u emisí určitých znečišťujících látek; proto aby byly účinné, musí se daň co nejvíce vztahovat k chování, které způsobuje sledovanou škodu na životním prostředí. Obchodovatelná povolení, která jsou založena na zavedení kvantitativních omezení a vzniku nového trhu. V tomto případě pochází ekonomická efektivita od regulovaných subjektů, jež se iniciativně rozhodují mezi opatřeními ke snížení znečištění a prováděním nákupů (a transferů), aby minimalizovaly své náklady. Environmentálně orientované dotace k financování části decentralizovaných investic a provozních nákladů zlepšování životního prostředí či programů řízení zdrojů. Takové dotace mohou být přidělovány z fondu, do něhož plynou příjmy z environmentálních daní nebo poplatků. Stejně jako v případě regulačních nástrojů je ekonomická efektivita opatření závislá na ekologické účinnosti kritérií, podle kterých jsou vybírány podporované projekty, a na technických a ekonomických informacích institucí řídících tento systém. Odstranění podpůrných opatření nepříznivých pro životní prostředí (angl. termín environmentally counterproductive support measures ; dále ECSM, poznámka editora): Podle definice OECD (1998) ECSM zahrnují: všechny druhy finanční podpory a omezení, které jsou přijaty ke zvýšení konkurenceschopnosti určitých výrobků, výrobních procesů nebo oblastí, tak, že spolu se stávajícícm daňovým režimem (neúmyslně) diskriminují 1 Environmental taxe are any compulsory, unrequired payment to general governement levied on tax bases deemed to be particular environmental relevance (OECD 1997). 2

3 environmentálně příznivé postupy 2. Odstranění environmentálně škodlivých dotací je samo o sobě environmentálně účinné a ekonomicky efektivní opatření, protože dotace jsou jako takové považovány za narušení trhu a alokace ekonomických zdrojů. Jaká kritéria mají být použita při volbě mezi různými ekonomickými nástroji? Obecně jsou environmentální daně a obchodovatelná povolení prvním nejlepším řešením nápravy tržních selhání pomocí internalizace externích environmentálních nákladů. Obě jsou založené na cenovém mechanismu a fungují jako ekonomický podnět tím, že oceňují environmentální externality a tak je zahrnují do trhu. S ohledem na první nejlepší řešení politického rozhodnutí, proto musí být zváženo, zda použít daně nebo obchodovatelná povolení. Veřejná autorita upravuje pomocí daně tržní ceny, čímž umožňuje ustavit novou rovnováhu na nových výsledných množstvích. To zároveň znamená, že zatímco jsou známy nové ceny (jistota ceny), velikost zlepšení životního prostředí zůstává nejistá. Pomocí obchodovatelných povolení administrativně-správní úřad stanoví kvantitativní limity, přičemž průběh obchodování vede k ustavení tržní ceny, která zohledňuje závažnost uložených kvantitativních omezení vzhledem k životnímu prostředí. Tím na rozdíl od daní obchodovatelná povolení vyúsťují v jisté dosažení environmentálních cílů, ale vedou k cenové nejistotě. Následující argumenty, resp. kritéria, by měly být vzaty v úvahu při rozhodování o přijetí toho kterého ekonomického nástroje: Zajištění plnění environmentálních cílů: pokud veřejná autorita nemá povědomí o tom, jak budou subjekty reagovat na ceny, ale má jasnou představu o požadovaných cílech fyzického snížení, zdálo by se vhodnější použít systém s lépe známou složkou, jmenovitě obchodovatelná povolení (jistota dosažení redukčního cíle; cenová nejistota). Obchodovatelná povolení se mohou více hodit pro lokální problémy životního prostředí, neboť mohou být jednodušeji implementována na lokální úrovni, případně v ohrožených oblastech, než daně, které jsou především uplatňovány na národní úrovni (otázka daňové kompetence). Posouzení požadavků na organizaci, transakčních a monitorovacích nákladů: z hlediska těchto nákladů je důležité určit, zda by stávající struktury byly schopny přispět k zavádění zvolených nástrojů, či zda je nezbytné ustavit nový orgán. V obecné rovině jsou náklady na monitoring obchodovatelných povolení vyšší než náklady na zavedení daní, které rovněž častěji zapadají do stávajících organizačních struktur. 2 Environmentally counterproductive support measures include all kinds of financial support and regulations that are put in place to enhance the competitiveness of certain products, processes or regions and that, together with the prevailing taxation regime (unintentionally) discriminate against sound environmentally practices (OECD 1998). 3

4 Vzít v úvahu citlivost subjektů podléhajících regulaci na cenové, resp. kvantitativní signály: Daně jsou vhodnější v případě, když subjekty projevují větší citlivost na cenu; naopak, pokud subjekty nejsou citlivé na cenu, k dosažení environmentálních cílů jsou vhodnější obchodovatelná povolení. Má-li průmysl charakter oligopolu a elasticita poptávky po výrobku je nízká, může být dokonce lepší použít neobchodovatelná administrativní omezení, jako jsou požadavky na snížení emisí o X %, aby se předešlo strategickým distorzím. Vzít v úvahu postoj subjektů k prováděným tržním transakcím: Z mnoha důvodů (kulturních, tradičních, image u veřejnosti) není externí obchodování na trhu jednotně přijímáno jako adekvátní regulační nástroj pro všechny druhy problémů. Neúčelné bude použití obchodovatelných povolení v případě, kdy regulované subjekty nebudou využívat příležitosti k obchodování, i když tento postoj pro ně bude znamenat vyšší náklady. Zvážit možnosti dosažení environmentální daňové reformy: Jak obchodovatelná povolení získaná v aukci, tak i environmentální daně umožňují environmentální fiskální reformu. Výnosy pak mohou být znovu využity ke snížení ekonomických deformací (např. snížením zdanění práce) a/nebo dosažení některých redistribučních cílů. Tento potenciál musí být vzat v úvahu před rozhodnutím o typu nástroje: relevantní je čistý ekonomický dopad alternativních nástrojů s nebo bez fiskálních úprav. Nicméně rozdělování obchodovatelných povolení zdarma ( grandfathering, pozn. překl.) nepřináší žádný potenciál pro EFR, neboť jejich alokace je bezplatná, a tudíž negeneruje žádné příjmy. Posouzení distribučních dopadů: Přestože teoreticky jsou oba nástroje (daně a obchodovatelná povolení) kompatibilní s celou řadou distribučních možností, v praxi je vzhledem k úpravám politiky často implementovaná standardní pobídková daň, která je environmentální daní s daňovými úlevami ve prospěch průmyslu; kdežto ve standardním režimu obchodovatelných povolení jsou celé nebo převážná část emisních kvót rozděleny regulovaným subjektům zadarmo. Proto musí být vzaty v úvahu rozdílné distributivní vlivy na průmyslová odvětví. Z tohoto důvodu považují firmy obchodovatelná povolení za způsob, jak se vyhnout daním, zatímco některé správní orgány na ně nahlížejí jako na nástroj, který je připraví o výnosy z daňových zdrojů. Je možné spojit environmentální daně a obchodovatelná povolení? Jednoznačně existuje příležitost pro užitečnou kombinaci obou nástrojů: Řešení odlišných problémů životního prostředí: Daně a obchodovatelná povolení mohou fungovat paralelně např. daň z CO 2 a obchodovatelná povolení zavedená v oblasti vod a politice odpadového hospodářství. Řešení některých environmentálních problémů v různých sektorech: Prostor pro kombinaci obchodovatelných povolení a environmentálních daní existuje např. při snižování CO 2 v různých sektorech. Vezmeme-li v úvahu již zmiňovaná kritéria, mohlo by být výhodnější použít environmentální daně v oblasti dopravy, protože zavedení obchodovatelných povolení v dopravě a 4

5 pro domácnosti by mohlo být dost obtížné a vyústí ve vyšší náklady na správu a monitoring. Pro průmysl, který sleduje pragmatický přístup, může být výhodnější použití obchodovatelných povolení s jasně danými emisními stropy, než stanovit v rámci daní z energie pro průmysl snížení daní, kdy by byla ekologická účinnost velmi sporná. Nicméně nahrazení daně z energie uvalené na průmysl obchodovatelnými povoleními je v rámci environmentální fiskální reformy vhodné pouze pro obchodovatelná povolení rozdělovaná v aukcích, protože takovýto systém generuje výnosy, které je možné použít ke snížení zdanění práce. Odstranění podpůrných opatření nepříznivých pro životní prostředí 3 V rámci realizace environmentální fiskální reformy hraje rovněž významnou roli odstranění nebo restrukturalizace podpůrných opatření nepříznivých pro životní prostředí (ECSM). Přijímané rozhodnutí nespočívá v tom, zda zavést daně nebo snížit dotace, které jsou škodlivé pro životní prostředí, ale zda a jak spojit zavedení environmentálních daní s odstraněním ECSM, zvláště v rámci EFR. Definice podpůrných opatření nepříznivých pro životní prostředí (OECD 1998) se vztahuje na: všechny druhy finanční podpory a regulací, která jsou přijata ke zvýšení konkurenceschopnosti určitých výrobků, postupů nebo regionů, a tak spolu se stávajícím daňovým režimem (neúmyslně) diskriminují environmentálně příznivé postupy. Proto je v rámci podpůrných opatření nepříznivých pro životní prostředí zkoumána problematika environmentálně škodlivých daňových úlev, která je obzvláště relevantní pro rámec EFR. Příklady environmentálně škodlivých daňových úlev, které by měly být revidovány v rámci EFR: Daňová osvobození u daní z minerálních paliv; Daňové úlevy pro průmysl u daně z energie, které nejsou slučitelné s pobídkami k růstu energetické efektivity Daňové osvobození pro letecké palivo Osvobození od majetkové daně Osvobození od DPH, např. u letenek Více podrobných informací o těchto daňových úlevách je obsaženo v kapitole 5 tohoto příspěvku s odkazem na situaci v Rakousku. Environmentálně podpůrné dotace jako politický nástroj První možností, jak zlepšit životní prostředí ekonomicky efektivním způsobem, je použít nástroje, které přímo napravují zkreslené tržní ceny nereflektující přiměřeně environmentální náklady. Nicméně, dokud nebudou externí náklady životního prostředí přiměřeně internalizovány pomocí environmentálních daní nebo obchodovatelných povolení a pro všechny členské státy OECD je to ještě dlouhá cesta je použití environmentálně podpůrných dotací považováno za nezbytné, aby byly podpořeny technologie, výrobky a výrobní postupy příznivé k životnímu 3 Environmentally counterproductive support measure (ECSM) 5

6 prostředí, které nejsou při zkreslených tržních cenách schopné konkurovat konvenčním výrobním procesům a výrobkům Použití dotací v politikách životního prostředí tak do jisté míry vyjadřuje nedostatek razance těchto politik při zavádění prvních nejlepších politických řešení daní a povolení. Jak použít dotace ekonomicky nejefektivněji? Musí dojít k rozhodnutí, zda budou na podporu výrobků a postupů příznivých životnímu prostředí použity granty, obchodovatelné certifikáty nabízené systémem tendrů. Tendry jsou preferovanou možností z hlediska ekonomické efektivity tam, kde jsou systémem tendrů vybrány jak z ekonomického, tak environmentálního hlediska nejlepší projekty, které obdrží dotaci nebo obchodovatelné certifikáty např. pro zařízení zajišťující určitý podíl elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Nicméně nefungují pro všechny environmentální technologie, procesy nebo produkty, které mají být podpořeny. Proto potřebují pečlivě vytvořený podpůrný systém. Aby byla zajištěná environmentální účinnost, měla by být přijata jasná operační environmentální kritéria pro udělování dotací. Zvyšování efektivity a účinnosti může být rovněž dosaženo udělováním časově omezených dotací, což by představovalo pobídku pro investice do životního prostředí v krátkém období. V zásadě by dotace měly být upraveny podle toho, změní-li se tržní podmínky a použitá strategie, a postupně odstraněny až budou externality plně zahrnuty do tržních cen. Pokud budou dotace považovány za přiměřený nástroj politik, nastupuje otázka jak zajistit jejich financování ze státního rozpočtu, z poplatků (od průmyslu a/nebo domácností), jejichž výnos je vázán na specifické účely, spotřebiteli. Protože jsou s různými způsoby financování dotací spojeny rozdílné distributivní a ekonomické efekty, je nezbytné tyto dopady vzít v úvahu při rozhodování o použití těchto nástrojů. Ekonomové obvykle tvrdí, že vázání užití výnosů z poplatků není nejvýhodnější možností pro efektivní využití zdrojů, neboť společnost by měla být schopna flexibilně reagovat na změnu společenských preferencí, a vázané poplatky mají tendenci zachovat status quo. Proto je vhodnější financovat všechny environmentálně podpůrné dotace ze státního rozpočtu. Politická praxe však často vypadá odlišně. Významným důvodem financování dotací z vázaných výnosů z poplatků je nedostatečná síla ministrů životního prostředí v boji o dostatečné rozpočtové prostředky ze státního rozpočtu. Za takovýchto okolností se vázané poplatky zdají být jednodušším způsobem pro vytváření fondů životního prostředí, z kterých mohou být financovány dotace. 6

7 3. Ekonomické nástroje v EU V EU jsou nyní diskutovány návrhy konkrétních směrnic o daních z energetických výrobků a obchodovatelných povolení pro snížení emisí CO 2. Pro environmentálně podpůrné dotace existuje v EU rámec pravidel pro veřejnou pomoc (State Aid Regime). Odstranění environmentálně škodlivých dotací je jako doporučení členským státům zakotveno v příručce obecné ekonomické politiky z roku 2001 (Broad Economic Policy Guidelines, pozn. překl.), navíc byly učiněny jisté kroky ke snížení ECSM na úrovni EU i členských států. Energetické daně na úrovni EU Jak z důvodu environmentální efektivnosti, tak i z důvodů konkurenceschopnosti by byl důležitý harmonizovaný přístup ke zdanění energií na úrovni Společenství. Od roku 1992 bylo projednáváno několik návrhů Evropské komise týkající se Směrnice EU o zdanění energetických výrobků. Od roku 1997 je projednáván takzvaný Monti Proposal (COM(1997) 30, pozn. překl.) o zdanění energetických výrobků zahrnujících minerální paliva, uhlí, plyn a elektrickou energii, avšak dosud nebylo dosaženo shody o této koncepci EU. Kompromisní návrh předložený na začátku roku 2002 při španělském předsednictví EU a dále rozpracovávaný za dánského předsednictví je založen na následujících pilířích: 15 až 20% zvýšení daňových sazeb na energetické výrobky, jejichž minimální sazby jsou stanoveny již ve Směrnici týkající se minerálních paliv (92/82/EEC) nulová daňová sazba pro nové energetické produkty plyn a uhlí diferenciace daňových sazeb nad minimálními daňovými sazbami, např. pro domácnosti a průmysl snížení daně pro energeticky náročný průmysl zdanění elektrické energie na výstupu snížení daně z energie z obnovitelných zdrojů a kombinované výroby tepla a energie (kogeneraci) Dánsko se během svého presidentství snaží dosáhnout politické shody na tomto návrhu směrnice před koncem roku 2002 (jak bylo též schváleno Evropskou radou v Barceloně). Na říjnové radě ECOFINu byla odsouhlasena definice energeticky náročného průmyslu. Nejvíce spornými body v současném projednávání jsou: možnost snížení daně pro energeticky náročný průmysl pod minimální sazby daně daňové sazby na naftu přechodná období pro členské státy Nicméně dosažení politické shody na kompromisním návrhu před koncem tohoto roku se zdá možné. S ohledem na současné diskuse o podobě EDR je zřejmé, že harmonizace bude-li sjednána na úrovni EU bude zahrnovat spíš malé omezení na národní úrovni. 7

8 Navíc se předpokládají velmi omezené efekty na environmentální účinnost a konkurenceschopnost. Návrh směrnice EU o obchodování s emisemi V říjnu 2001 vydala Evropská komise návrh směrnice ustavující rámec pro obchodování s emisemi skleníkových plynů v Evropském společenství. Navrhovaný povinný systém obchodování s emisemi má být zahájen v přípravné fázi od roku 2005 do konce roku 2007 a následován druhou fází mezi lety (což odpovídá závazkům z prvního období Kjótského protokolu). Návrh je založen na přístupu obchodování v rámci kvóty ( cap and trade approach, pozn. překl.) s absolutními cíly pro účastníky. V první fázi ( ) budou zahrnuty pouze emise CO 2, které pocházejí z následujících činností: energetické aktivity (spalovací zařízení, rafinérie ropy, koksárny), výroba a zpracování železných kovů (tavení železných rud nebo provoz sintrovacích zařízení, výroba ingotů nebo oceli) zpracování nerostů (zařízení na výrobu cementu či vápna, na výrobu skla a keramických výrobků) a další činnosti (výroba celulózy, papíru a kartonu). Povinné zahrnutí těchto kmenových činností povede k pokrytí přibližně 46 procent odhadovaných emisí CO 2 v roce 2010 (38 procent z celkových emisí skleníkových plynů). Počet zařízení dotčených obchodováním s emisemi je odhadován na 4 5 tisíc. Členské státy rozdělí povolení příslušným zařízením v první fázi bezplatně, aby nedošlo k narušení vnitřního trhu a byla zajištěna úroveň podmínek mezi společnostmi z různých členských států. Množství vydaných povolení bude ponecháno na členské zemi, která musí vytvořit národní přidělovací plány, jež budou odpovídat souboru objektivních kriterií (např. technologické možnosti zařízení, závazky členských států a další předpisy Společenství a nástroje politik, přístup nových znečišťovatelů atd.) a podléhat schválení Evropskou komisí. Aby se mohla dotčená zařízení obchodování s emisemi zúčastnit, jsou povinna mít povolení k emisím skleníkových plynů, které stanoví monitorování, podávání zpráv a ověřování požadavků na přímé emise vztahující se k jejich činnosti Dotace vztahující se k životnímu prostředí na úrovni EU U environmentálně podpůrných, ale i opatření nepříznivých pro životní prostředí na úrovni členských států musí být vzat v potaz rámec pravidel pro veřejnou pomoc v EU (State Aid Regime). Z této úpravy vyplývá horní hranice pro podporu průmyslu pomocí dotací. Daňové úlevy vyplývající pro energeticky náročný průmysl z národní úpravy daní z energie musí navíc splňovat zvláštní podmínky nediskriminace nebo časových omezení. Snížení dotací nepříznivých pro životní prostředí je též doporučeno v příručce obecné ekonomické politiky z roku 2001 (Broad Economic Policy Guidelines, pozn. překl.), která poskytuje rady politickým činitelům na úrovni členských států. Snížení environmentálně škodlivých daňových úlev přesto dosud nebylo na úrovni Společenství úspěšně zavedeno. Směrnice týkající se minerálních paliv obsahuje 8

9 rozsáhlý seznam daňových výjimek pro všechny členské státy. Zrušení těchto výjimek se zdá v přiměřené době nereálné, protože všechny členské státy těží ze stávajícího stavu. Žádný členský stát tak nechce otevřít seznam pro opětovné projednávání. Návrh směrnice EU z roku 1997 o zdanění energetických výrobků obsahuje myšlenku zrušení povinného osvobození od daně pro letecká paliva. Nicméně dosud nebylo v tomto návrhu dosaženo dohody. 4. Ekonomické nástroje v Rakousku teorie a praxe V ideálním stavu by měly použité ekonomické nástroje politiky životního prostředí, konkrétně EDR, obchodování s emisemi a odstranění environmentálně kontraproduktivních podpůrných opatření fungovat tak, aby se vzájemně podporovaly. Nicméně, pokud jde o jejich skutečnou implementaci, v Rakousku dosud nebyly tyto tři výše jmenované nástroje efektivně spojeny. 4.1 Implemetace environmentálních daní / Ekologická daňová reforma Rakouská klimatická strategie stejně jako Rakouská strategie pro udržitelný rozvoj obě byly přijaty vládou v roce 2002 obsahují jasný závazek zavedení EDR. Protože implementace environmentálních daní (podle definice OECD) nebyla původně motivována environmentálně, nenaplňuje charakter daní primárně environmentální kritéria, zvláště co se týče volby daňového základu a daňových sazeb. V důsledku toho tyto daně stále adekvátně neodráží externí environmentální náklady. Shrnutí pokroku v období let Podíl environmentálních daní v roce 1999 (podle definice OECD) jako procento celkových výnosů z daní a příspěvků na sociální zabezpečení dosahuje v Rakousku 5 % (průměr EU je okolo 7 %); jako procento HDP až 2 % (průměr EU je okolo 3 %). Následující popis se zaměřuje na nejrelevantnější daně v oblasti energetiky a dopravy. Daně z energie K 1. červnu 1996 byla v Rakousku zavedena daň z elektrické energie a zemního plynu. Daňová sazba z elektrické energie byla 0,0074 ECU/kWh a ze zemního plynu 0,044 ECU/m 3. Následkem toho byla většina fosilních paliv (s výjimkou uhlí) a elektrická energie zahrnuta mezi daně související s energií, zatímco topný olej a pohonné hmoty jsou zdaňovány dle obecného základu EU. Daňový výnos v roce 2000 dosáhl 560 mil. eur. Pro energeticky náročný zpracovatelský průmysl byl stanoven strop pro celkové zatížení daní z energie, a to 0,35 % hodnoty čisté produkce. Palivo užívané pro výrobu elektrické energie je ze zdanění vyloučeno z důvodu vyhnutí se dvojímu 9

10 zdanění. Snížená daňová sazba je aplikovaná na palivo užívané v kogeneračních elektrárnách. Rakouské spolkové země získaly 11,835% podíl daňových výnosů z elektrické energie a zemního plynu, který byl účelově vázán na energetické a jiné environmentální projekty. Během posledních let dosahoval zhruba 50 mil. eur ročně. Od roku 2001 mohou spolkové země využít v důsledku zvýšených daňových výnosů z daně z elektrické energie dodatečných 25 mil. eur na projekty spojené se změnou klimatu. Přesto výdaje na environmentální opatření a úspory energie ve všech provinciích nevzrostly, protože některé spolkové země nahradily výdaje na životní prostředí financované ze svého celkového rozpočtu vázanými výnosy energetické daně. V červnu 2000 byla sazba daně z elektrické energie zvýšena na 0,015 euro/kwh, aby vyrovnala poptávku vyvolanou sníženou cenou elektrické energie v důsledku liberalizace trhu s elektrickou energií. Nicméně, protože byl zachován daňový strop a domácnosti a energeticky méně náročné podniky musely platit vyšší daň, daňové břemeno pro energeticky náročný průmysl (nad daňový strop) se nezvýšilo. Ministerstvo zemědělství, lesnictví, životního prostředí a řízení vodních zdrojů je pro takový systém daňových úlev pro průmysl, který je specificky zacílený: omezený na cílovou skupinu firem trpících dopady na konkurenceschopnost kvůli své vysoké energetické náročnosti, stejně jako kompatibilní s pobídkami: firma by měla být pobízena k nárůstu své energetické efektivity (mezní daňová sazba > 0). V roce 2002 Rakousko kvůli rozhodnutí Evropského soudu, že do tohoto daňového plánu nebyl zahrnut sektor služeb, čímž byl diskriminován, zrevidovalo nynější systém daňových úlev. Daň z uhlovodíkových paliv Poslední revize sazeb daně z uhlovodíkových paliv proběhla v roce Uhlí zdanění nepodléhá. Daňový výnos v roce 2000 dosáhl výše 2,5 mld. eur. Komise pro daňovou reformu V roce 1998 byla vládě presentovaná široce pojatá zpráva Komise pro daňovou reformu (Komisi zřídilo ministerstvo financí) nazvaná Daňová reforma 2000, která obsahovala také přehled alternativ pro environmentální daně / EDR; dále se však o ní nediskutovalo. Další environmentálně relevantní změny daňové reformy v roce 2000 V roce 2000 byla zvýšena sazba roční daně z motorových vozidel do 3,5 tuny celkové váhy o více než 50 %. Výpočet daně: Osobní automobily, lehké nákladní automobily: (výkon motoru v kw menší než 24 kw) * 6,6 euro (před zvýšením: 4,36 euro) 10

11 Motocykly: (ccm -100)*0,264 euro (před zvýšením: 0,174 euro) Dálniční známky Byly zavedeny pro dopravní prostředky v roce Cena známky se zvýšila z 36 euro v roce 1997 na 72 eur v roce Daňový výnos v roce 2000 dosáhl 200 mil. euro a je vyčleněn na zajištění silniční infrastruktury. 4.2 Studie a koncepty EDR v Rakousku: V Rakousku byl koncept ekologické daňové reformy (EDR), zvláště jeho ekonomické důsledky, již od 80. let předmětem detailního vědeckého zkoumání. Nyní je toto téma politicky významné, důkladně zkoumané ve většině zemích západní Evropy. Nicméně, ačkoli většina studií ukazuje, že EDR má obvykle pozitivní vlivy na ekonomiku stejně jako na životní prostředí, je implementace EDR stále na začátku. Rakouský institut ekonomického výzkumu (WIFO) zpracoval v roce 1995 z pověření federálního ministerstva životního prostředí vyčerpávající ekonomickou studii (WIFO 1995). Tato studie použila podrobný makroekonomický model, který byl kombinovaný s input-output maticí. Tímto způsobem byly posouzeny makroekonomické a stejně tak i sektorové vlivy EDR. Studie se zaměřuje na odhady dopadů hlavních charakteristik alternativních konceptů daně z energie - jako jsou daňový základ, daňový harmonogram, daňové výnosy a možnosti kompenzací. Nejlepší scénář, který balancuje ekonomické stejně jako ekologické aspekty, představuje zdanění konečného užití energie progresivními daňovými sazbami a s výjimkami pro každý výrobní sektor během počátečního omezeného období několika let. Kompenzace se uskutečňují částečně pomocí snížení mimomzdových pracovních nákladů (příspěvkové daně) a částečně přes speciální fondy zřízené pro rozvoj a rozšiřování energeticky efektivních technologií ve výrobě, jakož i ve spotřebě. Během let ztratily tyto fondy důležitost ve prospěch výnosově neutrální kompenzace. Co se týče mezinárodního kontextu, simulace předpokládají autonomní národní strategii. Hlavní scénář snižování pracovních nákladů a podpora technologií vede k lepším makroekonomickým výsledkům a k vyrovnání ekonomických stejně jako ekologických vlivů. Studie ukázala, že pro kladný efekt EDR na celkový růst a zaměstnanost jsou důležité následující prvky: Dynamické zavádění daně se stále se zvyšujícími daňovými sazbami umožňuje plynulou adaptaci ekonomiky. Takto mohou být vyrovnávány také finanční a adaptační funkce daní z energie. Zvyšování daňové sazby může díky dopadu cílenému na životní prostředí kompenzovat daňový výnos. Pro dynamizaci daňového základu je nezbytná dlouhodobě orientovaná implementační strategie, která musí být stanovena předem alespoň na 5 let. Recyklace daňových výnosů přes snížení mimomzdových pracovních nákladů a vyčlenění ze (snižující se) části daňových výnosů investic na úsporu energie. 11

12 Velmi důležité jsou způsoby oznámení. To poskytuje firmám jistotu při plánování, zvláště pokud jde o jejich dlouhodobé investice. Jako klíčové pro konkurenceschopnost jsou považovány následující faktory: Úroveň, do jaké jsou firmy ovlivněny EDR, závisí na množství faktorů, např. energetické náročnosti ve srovnání s intenzitou práce; jejich schopnosti zvýšit energetickou efektivitu nebo přejít na jiná paliva. Mimoto má na konkurenceschopnost rozhodující vliv dostupnost kapitálu. Rozhodujícím faktorem zvláště v krátkém období je, do jaké míry byly v jiných zemích internalizovány externí náklady nutící konkurenty, aby platili environmentální náklady použitých zdrojů. Dokud není EDR implementována mezinárodně koordinovaným způsobem, alespoň v krátkém období, jsou pro národní konkurenceschopnost důležité daňové úlevy pro energeticky náročný průmysl. Nicméně, aby bylo dosaženo environmentálního cíle, znamenají daňové úlevy pro energeticky intenzivní průmysl také to, že všechny ostatní sektory ekonomiky musí čelit vyšším nákladům, způsobeným vyššími daňovými sazbami. Z environmentálně ekonomické perspektivy by proto daňové úlevy pro průmysl měly být, jak již bylo uvedeno výše,specificky orientované a slučitelné s pobídkami (marginální daňová sazba > 0). Aby se minimalizovaly negativní distribuční dopady na domácnosti nebo nízkopříjmové skupiny, jsou důležité následující nástroje: při navrhování EDR může být přijat princip, který by v rámci daňové reformy měl kompenzovat dodatečné daňové břemeno jak průmyslu, tak domácností snižováním jiných daní. Nicméně, vezmeme-li v potaz zkušenost Rakouské komise pro daňovou reformu, zavádění takovéhoto principu do praxe znamená, že snižování daní z práce musí být kombinováno se systémem ekobonusů. Ty představují paušální platbu na osobu nebo domácnost. Tímto způsobem mohou být kompenzovány také vyšší náklady na energii osobám bez příjmu jako jsou důchodci nebo nezaměstnaní. Z hlediska ekologické účinnosti EDR se zdají být nejdůležitějšími následující prvky: protože jsou také důležité substituční efekty, pro ekologický výsledek hrají rozhodující roli relativní ceny zdrojů energie. Ty by měly odrážet ekologické charakteristiky. Proto je klíčové, aby byly všechny neobnovitelné zdroje energie zdaněny. Jestliže daňové úlevy pro průmysl zůstanou, měly by být do systému úlev zahrnuty všechny neobnovitelné zdroje energie, aby se zabránilo substitučním efektům nepříznivým pro životní prostředí (např. mezi oleji a uhlím). Obecně by měl daňový základ stejně jako daňové sazby odrážet poškození životního prostředí. Jako základ daně může být 12

13 vybrán buď energetický obsah nebo obsah CO 2 v energetických zdrojích. První z nich zdůrazňuje silně energetickou účinnost, zatímco druhý je zaměřen na snižování CO 2. Daňová sazba by měla být teoreticky vybraná tak, aby externí náklady poškození životního prostředí byly internalizovány, a tudíž obsaženy v tržní ceně. Nicméně, co se týče monetárního ocenění poškození životního prostředí, neexistují přesné hodnoty, co může být odvozeno, je míra peněžních hodnot. Navíc v politickém procesu, kterým se v praxi stanovují daňové sazby, nejsou obvykle reflektovány ekologické požadavky. Pragmatickým přístupem, který by měl být následován, je proto přístup standardní ceny, ve kterém jsou formulovány environmentální cíle před tím, než je stanovena sazba daně, která je postupně přizpůsobována, dokud není dosaženo tohoto cíle. 4.3 Podpůrná opatření nepříznivá pro životní prostředí: Vezmeme-li v úvahu doporučení OECD, jakož i Obecnou příručku hospodářské politiky EU ( Economic Policy Guidelines of the EU ), je restrukturalizace, resp. odstranění podpůrných opatření nepříznivých pro životní prostředí (dále jen ECSM, pozn. překl.) důležitým prvkem Rakouské strategie pro udržitelný rozvoj a Rakouské strategie pro změnu klimatu. V Rakousku proběhl podrobný výzkum v oblasti dopravy a energetiky, který v nich identifikoval ECSM dle definice OECD. Dalším krokem, který má následovat, je implementace specifických nástrojů reformy v rámci zmíněných strategií. V rámci tohoto systému jsou v Rakousku zkoumána také osvobození z daně nepříznivá pro životní prostředí. V roce 2000 byly popsány nejdůležitější daňové úlevy s nepříznivými dopady na klimatickou změnu (srovnej WIFO 2000). Druhý projekt zpracovaný pod záštitou ministerstva životního prostředí, který byl dokončen na jaře 2002, zahrnuje důkladnější analýzu zaměřenou na podpůrná opatření nepříznivá pro životní prostředí v energetice, dopravě a zemědělství. Environmentálně škodlivé daňové úlevy Daňové úlevy z daně z uhlovodíkových paliv V Rakousku (stejně jako v Německu; Meyer 1999) není daň z uhlovodíkových paliv vytvářena jako systém logicky svázaných daňových sazeb postavených na specifických daňových pravidlech, ale je víceméně kompilací jednotlivých daňových sazeb. Zdroje energie jsou zdaňovány zcela odlišně. Uhlí není zdaňováno vůbec; rozdílné užití plynu a minerálních paliv je zdaňováno různými sazbami. Navíc setrvávají rozdíly mezi jejich využitím k dopravnímu a k nedopravnímu účelu. Protože daň z uhlovodíkových paliv není postavena na obecném daňovém pravidle, chybí orientace v tom, jaká je přiměřená sazba daně pro osvobozené zdroje nebo 13

14 zdroje se sníženým zatížením. Pro identifikaci a kvantifikaci dotací je přitom nezbytná definice daňového pravidla. Takové pravidlo musí obsahovat adekvátní odkaz na strukturu daňových sazeb pro rozdílné zdroje energie a jejich rozdílné využití. Nicméně taková analýza ještě nebyla pro Rakousko systematicky zpracována. Letecká paliva Před vstupem Rakouska do EU v roce 1995 bylo letecké palivo používané pro domácí lety zdaňováno stejnou sazbou daně jako plyn nebo ropa. Díky Směrnici Rady 95/81/EEC týkající se harmonizace struktury spotřebních daní z uhlovodíkových paliv je kerosin používaný pro mezinárodní a domácí lety vyloučen ze zdanění. Proto muselo Rakousko zrušit daně na letecká paliva. Zdanění leteckých paliv na mezinárodní lety není navíc možné díky bilaterálním dohodám, které zdanění nedovolují. Daňová ztráta z nezdaněných domácích letů dosahuje v současnosti výše kolem 182 mil. eur. Reforma této nepřímé dotace pro komerční letectví proto může být navržena pouze na úrovni EU. Navíc by taková reforma vyžadovala změnu rozsahu bilaterálních dohod, díky kterým není dovoleno zdanění leteckého paliva. Daňové úlevy pro průmysl z daně z energie V roce 1996 byla zavedena daň z plynu a elektrické energie. Pro zpracovatelský průmysl je stanovena horní hranice pro odvod daně z energie, který dosahuje maximální částky 0,35 % hodnoty čisté produkce. Proto toto pravidlo ekonomicky nestimuluje průmysl s vyšší energetickou náročností k dalšímu růstu jeho energetické efektivity. Celkový (hrubý) daňový výnos z daně z energie byl v roce 1998 okolo 545 mil. eur. Z výnosů z této daně bylo 145 mil. eur vráceno zpět zpracovatelskému průmyslu. Zbylý daňový výnos z průmyslového sektoru dosáhl výše okolo 73 mil. eur. Takto byly refundovány dvě třetiny daňových výnosů z průmyslu. Většina firem zpracovatelského sektoru získává daňová zvýhodnění, i když nečelí problémům s konkurenceschopností v souvislosti s vysokými požadavky na energii. Naproti tomu firmy v sektoru služeb sníženou daň nemají. Systém zvýhodněných daní obvykle neobsahuje žádnou pobídku pro průmysl, kterého se to týká, aby zvýšil svoji energetickou efektivitu, protože mezní daňová sazba je nulová. Z toho plyne, že současný systém není ani specificky orientovaný zaměřený na průmysl s potenciálními problémy s konkurenceschopností díky vysoké energetické spotřebě ani kompatibilní s pobídkami poskytování pobídek ke zvýšení energetické efektivity. Plošná odpočitatelná položka na dojíždění Odpočitatelná položka na dojíždění do zaměstnání je poskytována zaměstnancům, jestliže vzdálenost mezi místem práce a bydlištěm přesahuje určitou vzdálenost. V rámci malého příspěvku na dojíždění se nedělá žádný rozdíl mezi druhem použitého dopravního prostředku. Proto použití tohoto nástroje vytváří pobídky pro delší vzdálenosti mezi bydlištěm a pracovištěm a pro používání individuální 14

15 dopravy, což má větší negativní dopady na životní prostředí. Ušlé daňové výnosy dosáhly v roce 1999 výše 36 mil. euro. Zrušení tohoto nástroje by mohlo způsobit ústavní problémy. Nicméně užitečné administrativní reformy by se dosáhlo zrušením velkých finančních odpočtů na dojíždění (dojíždění do vzdálenosti větší než zhruba 60 km je spojeno s odpočitatelnou částkou výrazně vyšší než u malých finančních odpočtů použitých do této vzdálenosti, pozn. překl.), zatímco by vzrostly malé finanční odpočty na dojíždění. Plošně odpočitatelná položka ze vzdálenosti Jestliže zaměstnanec používá na své služební cesty soukromý automobil, odpočítávají se z daně z příjmu peníze z kilometru ve výši 0,356 eur na kilometr. Sazba plošně odpočitatelné položky ze vzdálenosti je odvozena z průměrných nákladů na použití automobilu na kilometr. Odpočet z daně může být uplatněn dokonce i v případě, že je dostupná veřejná doprava. Na rozdíl od soukromých důvodů, kde jsou rozhodující složkou pro použití variabilní náklady, pro služební cesty jsou rozhodující průměrné náklady. Takto vznikla silná pobídka k použití soukromého automobilu pro co nejvyšší počet služebních cest, aby tak byly financovány fixní náklady v nejvyšším možném rozsahu při využití plošného odpočtu z daně (a jejich podílu na fixních nákladech). To vede také k pokřivení modální volby. Ušlé daňové výnosy dosahují částky 182 mil. eur za rok. Environmentálně orientovaná reforma systému by měla zrušit plošný odpočet z daně vztažený pouze k ujeté vzdálenosti, tak aby při rozhodování o použití automobilu byly relevantní právě variabilní náklady. Fixní náklady by mohly být stále odpočitatelné, ale pouze na roční a plošné bázi (nezávislé na individuálně ujeté vzdálenosti). Výjimky z daně z nemovitosti Pozemky, kterých se používá pro dopravní infrastrukturu, jsou osvobozeny z daně z nemovitosti. Stejná výjimka platí pro letiště. Tyto výjimky mohou být považovány za nepřímou pobídku pro dopravní infrastrukturu, zejména tu, která je náročnější na půdu. Tím jsou podporovány v podstatě environmentálně nepříznivější způsoby dopravy. Daňové výjimky z DPH Na základě směrnice EU jsou letecká a lodní námořní doprava osvobozeny z platby DPH. Tato nepřímá pobídka letecké a lodní dopravy zvyšuje negativní dopady těchto sektorů na životní prostředí díky výhodě nižších nákladů, z které těží. Reformy těchto nástrojů může být nicméně dosaženo pouze na úrovni EU. 4.4 Obchodování s emisemi 15

16 Zavedení obchodování s emisemi pro průmysl na úrovni EU (jako ekonomicky efektivního nástroje snižování CO 2 ) je součástí Rakouské klimatické strategie. V roce 2000 byla zkoumána implementace čistě národního systému obchodování a zhodnocena z makroekonomické perspektivy (WIFO, 2002). Výsledky této studie ukazují, že aukce vykazuje lepší makroekonomické výsledky než rozdělení povolení zadarmo, nicméně vliv systému obchodování na národní úrovni na makroekonomické veličiny (HDP, zaměstnanost) je spíše neutrální. Rakousko přebírá aktivní roli ve vyjednávání systému obchodování na úrovni EU a podporuje mandatorní přístup. Současná administrativa zřizuje databázi emisí CO 2 z průmyslu, který spadá pod návrh Směrnice EU. Na základě dat o emisích budou v roce 2003 zpracovány a vyjednány s průmyslem stropy emisí CO 2 pro příslušná zařízení. 5. Závěry Pokud vezmeme v úvahu teoretické přístupy jak kombinovat nejlepším způsobem použití rozdílných ekonomických nástrojů, a podíváme-li se na praktickou implementaci ekonomických nástrojů v EU a na národní úrovni, zjistíme, že chybí podrobné politické strategie pro nejlepší implementaci ekonomických nástrojů. V EU a na národní úrovni se používá balík ekonomických nástrojů. Nicméně co se týče environmentální účinnosti a efektivní kombinace nástrojů, jsou zlepšení nezbytná. Práce OECD již nabízí některé návrhy, jak realizovat ekonomicky efektivní a environmentálně účinné politiky. Budoucí práce OECD zaměřená na takové nástrojové mixy politik může přinést další návrhy a doporučení. Literatura Meyer, Bettina (1996), Ökologische kontraproduktive Steuerbefreiungen. Meyer, Bettina (1999), Abbau umweltschädigender Subventionen. Dokumentation im Rahmen der Tagung Blick nach vorn - Anforderungen an die weiteren Stufen einer Ökologischen Steuerreform. OECD (1994), Managing the Environment - The Role of Economic Instruments. OECD, Paris. OECD (1996), Subsidies and Environment: Exploring the Linkages. OECD, Paris. OECD (1997), Reforming Energy and Transport Subsidies. OECD, Paris. OECD (1997), Environmental Taxes and Green Tax Reform. OECD, Paris. OECD (1998), Improving the Environment Through Reducing Subsidies; Part 1 Summary and Policy Conclusions. OECD, Paris. OECD (2001), Domestic Transferable Permits for Environmental Management. OECD, Paris. Österreichisches Institut für Wirtschaftsforschung WIFO (1995), Makroökonomische und sektorale Auswirkungen einer umweltorientierten Energiebesteuerung in Österreich. Federal Ministry of Environment of Austria. 16

17 Österreichisches Institut für Wirtschaftsforschung WIFO (1998), Energieverbrauch, CO2- Emissionen und Energiebesteuerung. WIFO, Vienna. Österreichisches Institut für Wirtschaftsforschung WIFO (1998), Energiebilanzen. WIFO, Vienna. Österreichisches Institut für Wirtschaftsforschung WIFO (1999), Klimarelevanz des Österreichischen Förderwesens. Federal Ministry of Environment of Austria. Österreichisches Institut für Wirtschaftsforschung WIFO (2002), Design und ökonomische Evaluierung eines österreichischen CO2 Pilot Trading Systems. Federal Ministry of Environment of Austria. 17

Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze

Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze Porovnání výše zdanění vybraných paliv spotřební a ekologickou daní. Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze 1. Úvod Česká republika se připravovala několik let na zavedení ekologických

Více

Rezoluce Evropského parlamentu o účtování poplatků za dopravní infrastrukturu (2000/2030(INI))

Rezoluce Evropského parlamentu o účtování poplatků za dopravní infrastrukturu (2000/2030(INI)) Otázka harmonizovaného zpoplatnění užívání dopravní infrastruktury je podle Bílé knihy Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout (Modrá knižnice sv. 88) jednou z prioritních otázek. Stanovisko

Více

4.1 Harmonizace nepfiím ch daní

4.1 Harmonizace nepfiím ch daní Evropská unie uvažuje o harmonizaci či alespoň koordinaci, neboť celá řada členských států finanční sektor zdaňuje, nicméně podoba zdanění se v jednotlivých členských státech liší. 4.1 Harmonizace nepfiím

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

Cíle energetické účinnosti cesta správným směrem? Podkladový materiál k debatě (2. 10. 2014, Evropský dům)

Cíle energetické účinnosti cesta správným směrem? Podkladový materiál k debatě (2. 10. 2014, Evropský dům) Popis Snížení spotřeby energie a odstranění plýtvání s energií patří k hlavním cílům Evropské unie. Změna klimatu a energetika je jedním z pěti tematických cílů, které mají být v rámci strategie Evropa

Více

UHLÍKOVÁ DAŇ (DAŇ Z EMISÍ CO 2 ) V ČLENSKÝCH

UHLÍKOVÁ DAŇ (DAŇ Z EMISÍ CO 2 ) V ČLENSKÝCH UHLÍKOVÁ DAŇ (DAŇ Z EMISÍ CO 2 ) V ČLENSKÝCH STÁTECH EU Ing. Josef Palán Studie č. 2.095 srpen 2010 2 Obsah: ÚVOD... 3 DÁNSKO... 4 FINSKO... 5 IRSKO... 6 ŠVÉDSKO... 7 SLOVINSKO... 9 3 ÚVOD Uhlíková daň

Více

Energetická témata pro IA. Jiří Mlynář 7 November 2014

Energetická témata pro IA. Jiří Mlynář 7 November 2014 Energetická témata pro IA Jiří Mlynář 7 November 2014 Co nás dnes čeká Představení dopadu energetické politiky Energetické efektivita a možnosti IA REMIT a možnosti IA Page 2 Energetická témata 2 Evropská

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Status vysoce účinné KVET malého výkonu v České republice Manažerské shrnutí Cogen Czech. 21. červen 2012

Status vysoce účinné KVET malého výkonu v České republice Manažerské shrnutí Cogen Czech. 21. červen 2012 Status vysoce účinné KVET malého výkonu v České republice Manažerské shrnutí Cogen Czech 21. červen 2012 1 Manažerské shrnutí Vysoce účinná KVET malého 1 výkonu přináší podstatné benefity českému energetickému

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

RNDr. Ladislav Minčič, CSc., MBA I. náměstek ministra financí

RNDr. Ladislav Minčič, CSc., MBA I. náměstek ministra financí Spotřební daň z minerálních olejů v České republice - prezentace k diskusnímu fóru Spotřební daň z motorové nafty 1. března 2011 Liberální institut - Praha RNDr. Ladislav Minčič, CSc., MBA I. náměstek

Více

Evropský systém obchodování s povolenkami

Evropský systém obchodování s povolenkami Evropský systém obchodování s povolenkami EU ETS 1. Základní principy a background 2. Efekty obchodování na řezení zdrojů 3. Revize systému 4. Jak je na tom EU s emisemi 5. Institucionální stránka EU ETS

Více

Přesuny v produkci emisí uhlíku. Stefan Speck NERI

Přesuny v produkci emisí uhlíku. Stefan Speck NERI Přesuny v produkci emisí uhlíku Stefan Speck NERI Environmentální dopady se specifickým zaměřením na CL Environmentální dopady EDR, které mohou způsobit přesun produkce uhlíku do jiných zemí, jsou důležitým

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Zdanění leteckého paliva

Zdanění leteckého paliva KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel 2.3.2000 COM(2000)110 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU PRO REGIONY Zdanění leteckého paliva Pozadí Struktura

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

Ekonomické nástroje v ochraně ovzduší a jejich efektivnost

Ekonomické nástroje v ochraně ovzduší a jejich efektivnost Ekonomické nástroje v ochraně ovzduší a jejich efektivnost Jiřina JÍLKOVÁ OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ III Brno, 14. listopadu 2007 Obsah (ekonomické) nástroje politiky životního prostředí náklady

Více

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických

Více

Andrea Tomková, 14. 3. 2012

Andrea Tomková, 14. 3. 2012 Andrea Tomková, 14. 3. 2012 Co jsou daně? Daňová politika Harmonizace Daňová politika EU DPH Daň z finančních transakcí (FTT) Daňová politika ČR DPH Spotřební daň Daň z příjmů FO a PO Daň dědická a darovací

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST NÁSTROJE A PRINCIPY ZAJIŠTĚNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOSTI ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní

Více

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY Česká republika a Slovensko v roce 2014 Autoři: Jonáš Rais Martin Reguli Barbora Ivanská Březen 2014 Poznámka: Text je výstupem mezinárodní výzkumné spolupráce Centra

Více

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Seminar Starting points for Czech health reform 16.4. 17.4. Prague Macháček, Hroboň, Julínek Health reform.cz PROBLÉMY VEŘEJNÝCH SYSTÉMŮ ZDRAVOTNÍ

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku PRACOVNÍ DOKUMENT. o rozvoji udržitelného evropského průmyslu obecných kovů

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku PRACOVNÍ DOKUMENT. o rozvoji udržitelného evropského průmyslu obecných kovů EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 27.4.2015 PRACOVNÍ DOKUMENT o rozvoji udržitelného evropského průmyslu obecných kovů Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Zpravodaj:

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012 Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR Ing. Vladimír Štěpán ENA s.r.o. Listopad 2012 Spotřeba HU a ZP v ČR Celková spotřeba hnědého uhlí a zemního plynu v ČR v letech 2002-2011 2 Emise

Více

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 6.7.2012

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 6.7.2012 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 6.7.2012 C(2012) 4576 final ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 6.7.2012 o žádosti podle čl. 10c odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o přechodném přidělování bezplatných

Více

Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba

Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba Obsah Zelené nakupování - úvod Náklady životního cyklu Projekt Buy Smart+ Zelené nakupování Zelené nakupování Zelené nakupování " je takový způsob nakupování,

Více

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje 5.1 Příjmy vládního sektoru Celkové daňové příjmy vládního sektoru se v roce 2008 vyvíjejí zhruba v souladu s očekáváním. O něco hůře, a to zejména z důvodu většího zpomalení výdajů na konečnou spotřebu,

Více

WP 6. Zmírňování dopadů a kompenzace. Mikael Skou Andersen

WP 6. Zmírňování dopadů a kompenzace. Mikael Skou Andersen WP 6 Zmírňování dopadů a kompenzace Mikael Skou Andersen OECD rozlišuje mezi ex-ante opatřeními, které mají zmírnit dopad zvýšených cen energií a kompenzacemi, které jsou aplikovány ex-post. Zatímco mezi

Více

České předsednictví v EU priority ČR

České předsednictví v EU priority ČR České předsednictví v EU priority ČR Ing. Jaroslav Humpál seminář Rapotín, 2.10.2008 Úvodem ČR bude pokračovat v řešení běžících úkolů a řešit zavádění finální podoby legislativních návrhů v rámci Kontroly

Více

Daňové a transakční poradenství

Daňové a transakční poradenství Daňové a transakční poradenství Strategické plánování, znalost daňové legislativy a optimalizace daňového zatížení povedou ke stálému zlepšování vašeho hospodaření. Daňová legislativa se neustále vyvíjí

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR Vzdělávací program Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR v rámci projektu Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. PRIORITY

Více

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2)

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) KLÍČOVÁ SDĚLENÍ Studie WETO-H2 rozvinula referenční projekci světového energetického systému a dvouvariantní scénáře, případ omezení uhlíku

Více

MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ. Ing. Miroslav Zámečník Ing. Tomáš Lhoták, Ph.D. Leden 2011

MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ. Ing. Miroslav Zámečník Ing. Tomáš Lhoták, Ph.D. Leden 2011 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ Analýza ekonomického dopadu akcelerovaného zavádění kvalitních energetických standardů ve výstavbě rezidenčních budov v České republice. Ing. Miroslav Zámečník Ing. Tomáš Lhoták, Ph.D.

Více

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu společenstvo těžařů Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu (

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

DAŇOVÁ TEORIE A POLITIKA

DAŇOVÁ TEORIE A POLITIKA Metodické listy pro první soustředění kombinovaného studia DAŇOVÁ TEORIE A POLITIKA Název tematického celku: Úvod do daňové teorie Cíl: Seznámit studenty se základními pojmy z oblasti daňové teorie, pochopení

Více

NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ

NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ Daňová reforma 2008 2010 Mirek Topolánek předseda vlády ČR 1. Daňová kvóta 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1995 1997 1999 2001 2003 2005* Průměr zemí OECD Česká

Více

ové oblasti 19. března 2014. náměstek ministra financí I. náměstek ministra financí

ové oblasti 19. března 2014. náměstek ministra financí I. náměstek ministra financí Opatřen ení v daňov ové oblasti 19. března 2014. náměstek ministra financí I. náměstek ministra financí Nejbližší aktivity Přehled vybraných daňových příjmp jmů STÁTN TNÍHO ROZPOČTU v mld. Kč 2006 2007

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

Den malých obcí - Program rozvoje venkova

Den malých obcí - Program rozvoje venkova Den malých obcí - Program rozvoje venkova 1 Obsah: Program rozvoje venkova ČR 2007 2013 Program rozvoje venkova na období 2014 2020 2 Program rozvoje venkova ČR 2007-2013 PRV je podpůrný nástroj k zvýšení

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

Valorizace valorizace důchodů 2014 např. výše důchodu v roce 2013 11.256 Kč

Valorizace valorizace důchodů 2014 např. výše důchodu v roce 2013 11.256 Kč Valorizace zvýšení důchodů nejčastěji od lednové splátky důchodu, zvyšování základní výměry důchodu, procentní výměry (podle odpracovaných let a odvodů) nebo obou složek do r. 2011 schvalovala vláda vládní

Více

Veřejné osvětlení z pohledu energetické účinnosti

Veřejné osvětlení z pohledu energetické účinnosti z pohledu energetické účinnosti Seminář: Problematika veřejného osvětlení z pohledu energetického specialisty a poradce EKIS Novotného lávka 5, budova ČSVTS 13. 11. 2013 Obsah Stávající podpora veřejného

Více

Horizont 2020 (2014 2020) Společenská výzva Zajištěná, čistá a účinná energie Ing. Veronika Korittová, NCP pro energetiku a EURATOM 11. března 2014 E-mail: korittova@tc.cz Tel.: 234 006 115 Technologické

Více

ČSN EN ISO 50001:2012 ZKUŠENOSTI S UPLATŇOVÁNÍM

ČSN EN ISO 50001:2012 ZKUŠENOSTI S UPLATŇOVÁNÍM ČSN EN ISO 50001:2012 ZKUŠENOSTI S UPLATŇOVÁNÍM EnMS 1 SYSTÉM MANAGEMENTU HOSPODAŘENÍ S ENERGIÍ Záměrem je přijetí a zavedení systematického přístupu k dosahování neustálého zlepšování energetické náročnosti,

Více

Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba Vozidla. Place, Date Event Name and company of speaker

Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba Vozidla. Place, Date Event Name and company of speaker Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba Vozidla Place, Date Event Name and company of speaker Obsah Úvod Nákupní pokyny a kritéria Náklady životního cyklu Ekoznačky Praktické tipy na nákup a užití

Více

Návrh daňových odpočtů u investic do ochrany ovzduší

Návrh daňových odpočtů u investic do ochrany ovzduší Návrh daňových odpočtů u investic do ochrany ovzduší Jiřina Jílková Leoš Vítek Jan Pavel Ondřej Vojáček Žďár nad Sázavou, 9. června 2009 Kvalita ovzduší v ČR Motivace hledání nástroje pro řešení problému

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

ENERGETICKÁ POLITIKA ČR, VÝHLEDY A STRATEGIE. Ing. Eva Slováková Oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie

ENERGETICKÁ POLITIKA ČR, VÝHLEDY A STRATEGIE. Ing. Eva Slováková Oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie konference Hospodaření s energií v podnicích 20. října 2011, Praha OBSAH 1. Aktualizace SEK 2. Výzkum, vývoj a demonstrace v energetice 3. Podmínky podnikání a výkon státní správy v energetických odvětvích

Více

PATRES Školící program

PATRES Školící program Národní energetická politika České republiky využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Jiří Spitz ENVIROS, s. r. o. 1 Státní energetická koncepce platná připravovaná aktualizace Obsah Národní akční

Více

Projekty EPC projekty s garantovanými úsporami ve veřejném sektoru

Projekty EPC projekty s garantovanými úsporami ve veřejném sektoru Projekty EPC projekty s garantovanými úsporami ve veřejném sektoru Profil společnosti ENESA a.s. Společnost ENESA byla založena v srpnu 2005 Hlavním předmětem naší práce je vyvíjet a realizovat projekty

Více

Sestavení energetického plánu města

Sestavení energetického plánu města Sestavení energetického plánu města Poté co byly vybrány prioritní činnosti a projekty pro zařazení do městského energetického programu v kroku 6, zbývá vypracovat konečný návrh, který bude předložen městské

Více

Giuseppe Sgorbati, Ředitel správní oblasti v Miláně Agentura na ochranu životního prostředí v Lombardii

Giuseppe Sgorbati, Ředitel správní oblasti v Miláně Agentura na ochranu životního prostředí v Lombardii Programy a další nástroje ke zlepšení kvality ovzduší v Lombardii Giuseppe Sgorbati, Ředitel správní oblasti v Miláně Agentura na ochranu životního prostředí v Lombardii Emisní sektory a kritické body

Více

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.

Více

Sazba daně je algoritmus, prostřednictvím kterého se ze základu daně (sníženého o odpočty) stanoví velikost daně.

Sazba daně je algoritmus, prostřednictvím kterého se ze základu daně (sníženého o odpočty) stanoví velikost daně. 1.1 Sazba daně Sazba daně je algoritmus, prostřednictvím kterého se ze základu daně (sníženého o odpočty) stanoví velikost daně. I když obecně může mít podobu v podstatě jakéhokoliv výpočtového algoritmu,

Více

Metodika zpracování energetické koncepce měst a obcí

Metodika zpracování energetické koncepce měst a obcí Metodika zpracování energetické koncepce měst a obcí I. Úvodní ustanovení 1. Cíle energetické koncepce Smyslem energetické koncepce města nebo obce je vytvořit v dostatečném časovém horizontu podmínky

Více

předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5

předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5 Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5 Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank Cíl: Základním cílem tohoto tématického celku

Více

Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012

Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Směrodatné dokumenty EU I Evropa 2020 (III 2010) Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění

Více

Podpora bydlení v ČR z pohledu současného vývoje ekonomiky

Podpora bydlení v ČR z pohledu současného vývoje ekonomiky Podpora bydlení v ČR z pohledu současného vývoje ekonomiky Ministr pro místní rozvoj Únor 2010 www.mmr.cz 1 Bytová situace v ČR ČR disponuje 427 byty na 1000 obyvatel počet bytů je obdobný jako průměr

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

Podpora meziobecní spolupráce

Podpora meziobecní spolupráce Preference obcí a měst v oblasti meziobecní Ing. Marek Jetmar, Ph.D. Vedoucí odborného týmu, SMO ČR REGIONÁLNÍ ROZVOJ MEZI TEORIÍ A PRAXÍ 6 OD REGIONÁLNÍHO KE GLOBÁLNÍMU ROZVOJI 21. května 2015, Vysoká

Více

Podpora geotermálního dálkového vytápění v Evropě

Podpora geotermálního dálkového vytápění v Evropě Podpora geotermálního dálkového vytápění v Evropě O geotermálním dálkovém vytápění V Evropě existuje více než 5000 systémů dálkového vytápění, včetně více než 240 geotermálních vytápěcích systémů. První

Více

Optimalizace provozních nákladů

Optimalizace provozních nákladů Optimalizace provozních nákladů Představení společnosti Trh s elektrickou energií Trh se zemním plynem Metodologie 21/05/2013 Představení společnosti 3 27 let zkušeností 208 M roční obrat 2012 Pôle Social

Více

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE V rámci jednotlivých prioritních os pracujeme s tzv. specifickými cíli. Objem finančních prostředků bude vždy předmětem vyhlášené výzvy. Vzhledem k vývoji čerpání

Více

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků 1) Pro účely této zelené knihy je pojem balík vymezen v nejširším smyslu a rozumí se jím veškeré zásilky s hmotností do 30 kg včetně.

Více

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová Zdravotnictví jako součást národního hospodářství Zdravotnictví neznamená jen spotřebu, ale také tvorbu hodnot Pomáhá uspokojovat naše potřeby (být zdravý) Zdraví lidé mohou pracovat práce je podmínkou

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020

Více

3. panel: Jaký vliv budou mít aktivity na zvýšení energetické účinnosti na budoucí povahu evropské energetiky?

3. panel: Jaký vliv budou mít aktivity na zvýšení energetické účinnosti na budoucí povahu evropské energetiky? 3. panel: Jaký vliv budou mít aktivity na zvýšení energetické účinnosti na budoucí povahu evropské energetiky? 2. 4. 2015, Pražské evropské energetické fórum 1 Vliv různých faktorů na celkovou spotřebu

Více

Shrnutí MĚSTO DOBRICH ENERGETICKY NEZÁVISLÁ MUNICIPALITA. DOBRICH (Bulharsko)

Shrnutí MĚSTO DOBRICH ENERGETICKY NEZÁVISLÁ MUNICIPALITA. DOBRICH (Bulharsko) MĚSTO DOBRICH ENERGETICKY NEZÁVISLÁ MUNICIPALITA DOBRICH (Bulharsko) Shrnutí Město Dobrich je jedno ze zakladatelů organizace Bulgarian Municipal Energy Efficiency Network EcoEnergy (bulharská síť EcoEnergy

Více

VEŘEJNÉ PŘÍJMY. A. Dle návratnosti. Příjmy nenávratné: Příjmy návratné

VEŘEJNÉ PŘÍJMY. A. Dle návratnosti. Příjmy nenávratné: Příjmy návratné VEŘEJNÉ PŘÍJMY» jsou zdrojem krytí veřejných výdajů» dlouhodobě jsou rozpočtovým omezením» zabezpečují alokační, redistribuční a stabilizační funkci veřejných financí.» plánovatelné a neplánovatelné A.

Více

Platební mechanismy v PPP projektech. Září 2007

Platební mechanismy v PPP projektech. Září 2007 Platební mechanismy v PPP projektech Září 2007 Obsah 1. Úvod 2. Základní principy a typy platebních mechanismů 3. Modelová struktura PPP projektu 4. Platební mechanismy založené na dostupnosti služby 5.

Více

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR. Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR. Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. OZE v ČR: Základní fakta 6000 Spotřeba OZE: 4,7 % celkové spotřeby

Více

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004 Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí Euro Forum 21.6.2004 Osnova příspěvku Reforma veřejných rozpočtů 2 fáze Veřejné zdravotní pojištění v rámci veřejných financí

Více

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá Programy v programovém období 2014-2020 Autor: Ing. Denisa Veselá Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních

Více

Energetický management v praxi

Energetický management v praxi Seminář "Vápno, cement, ekologie 2012" Skalský Dvůr Petr Cermánek - DNV KEMA Energy & Sustainability Obsah DNV KEMA Energy & Sustainability kdo jsme Energetická účinnost Energetický management trocha teorie

Více

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Rozpočet a finanční vize měst a obcí Autoklub ČR Praha - 11. září 2014 Mgr. Simona Hornochová Náměstkyně ministra financí Obsah

Více

Problematika změny klimatu v ČR

Problematika změny klimatu v ČR Problematika změny klimatu v ČR 2. české uživatelské fórum GMES/Copernicus Mgr. Jana Kontrošová Ministerstvo životního prostředí, odbor energetiky a ochrany klimatu Obsah přednášky Mezinárodní kontext

Více

doc. Ing. Roman Povýšil, CSc. ENERGO-ENVI s.r.o.

doc. Ing. Roman Povýšil, CSc. ENERGO-ENVI s.r.o. doc. Ing. Roman Povýšil, CSc. ENERGO-ENVI s.r.o. Úvod do problematiky Současná energetická spotřeba v České republice je pokryta z více než 50 % domácími zdroji primární energie. Ukazatel dovozní energetické

Více

Budoucnost metody QUEST a navazující aktivity

Budoucnost metody QUEST a navazující aktivity Budoucnost metody QUEST a navazující aktivity Radomíra Jordová, CDV, v.v.i. Zbyněk Sperat, CDV, v.v.i. Pardubice, 17. září Obsah Možnosti EU QUEST a související projekty Plány udržitelné městské mobility

Více

Ukončení důchodového spoření (tzv. II. penzijní pilíř)

Ukončení důchodového spoření (tzv. II. penzijní pilíř) Ukončení důchodového spoření (tzv. II. penzijní pilíř) Pracovní materiál Ministerstva financí ČR, odboru Finanční trhy II, obsahující základní nástin možných způsobů ukončení II. pilíře 1. Definice problému

Více

Současná vodní politika v Nizozemsku jako možná inspirace pro ČR. Kryštof Krijt/Pavel Novák Ministerie van Infrastructuur en Milieu Nizozemí

Současná vodní politika v Nizozemsku jako možná inspirace pro ČR. Kryštof Krijt/Pavel Novák Ministerie van Infrastructuur en Milieu Nizozemí Současná vodní politika v Nizozemsku jako možná inspirace pro ČR Kryštof Krijt/Pavel Novák Ministerie van Infrastructuur en Milieu Nizozemí Trocha čísel 37.000 km 2, 18% voda, 16.8 mil. obyvatel ne střecha

Více

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Petr Kurfürst Brno, 13.10.2014 PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Účel Oblast působnosti Přínosy Hlavní rysy Cyklus SUMP podle

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Aktualizace Státní energetické koncepce

Aktualizace Státní energetické koncepce Aktualizace Státní energetické koncepce XXIV. Seminář energetiků Valašské Klobouky, 22. 01. 2014 1 Současný stav energetiky Vysoký podíl průmyslu v HDP + průmyslový potenciál, know how - vysoká energetická

Více

Operační program Podnikání a inovace

Operační program Podnikání a inovace Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-20200 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. náměstek ministra pro oblast fondů EU, výzkumu a vývoje, MPO 10. září 2014 Kohezní politika 2014+

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Podnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci.

Podnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci. Život podniku Podnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci. Nové podmínky 20. a 21. století nutí podniky

Více

PROGRAM NÍZKOEMISNÍCH UHELNÝCH ZDROJŮ SKUPINY ČEZ TISKOVÁ KONFERENCE, 10. 7. 2007

PROGRAM NÍZKOEMISNÍCH UHELNÝCH ZDROJŮ SKUPINY ČEZ TISKOVÁ KONFERENCE, 10. 7. 2007 PROGRAM NÍZKOEMISNÍCH UHELNÝCH ZDROJŮ SKUPINY ČEZ TISKOVÁ KONFERENCE, 10. 7. 2007 Program 1. Ekologizace výroby v kontextu obnovy a rozvoje výrobního portfolia Skupiny ČEZ 2. Úvod do technologie nízkoemisních

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Strategické plánování v kontextu regionální politiky. 2. Aplikace regionální politiky EU v ČR

Strategické plánování v kontextu regionální politiky. 2. Aplikace regionální politiky EU v ČR ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Strategické plánování v kontextu regionální politiky 2. Aplikace regionální politiky EU v ČR Mgr. Josef Miškovský,

Více

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Reforma přímých daní a odvodů III. pilíř daňové reformy Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Cíle daňové reformy Jednoduchý a přehledný systém Dlouhodobá stabilita bez nesystémových zásahů

Více

Užití infrastruktury jako služby. Další možný rozvoj zpoplatnění komunikací

Užití infrastruktury jako služby. Další možný rozvoj zpoplatnění komunikací Moderní doprava Užití infrastruktury jako služby Další možný rozvoj zpoplatnění komunikací Ing.Vladimír Bártl, MBA Průhonice 12.1.2010 Východiska pro ODS lidé podporují další výstavbu dálnic a rychlostních

Více

Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření?

Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření? Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření? JUDr. Vít Samek PT 1 Praha, MPSV, 21. května 2015 Odborná komise pro důchodovou reformu Mandát 2015 PT1 Odborné komise pro DR Analyzovat efektivitu státní

Více

Michal Doktor 25. ledna, České Budějovice. Zdroje: MF ČR, ČSÚ, OECD, Výzkumný projekt Ultex

Michal Doktor 25. ledna, České Budějovice. Zdroje: MF ČR, ČSÚ, OECD, Výzkumný projekt Ultex Michal Doktor 25. ledna, České Budějovice Zdroje: MF ČR, ČSÚ, OECD, Výzkumný projekt Ultex Výběr daní v ČR a ekonomický cyklus Jak si vedly vlády posledních let ve výběru daní? Trendy zdanění v EU v letech

Více

Aktualizace energetické koncepce ČR

Aktualizace energetické koncepce ČR Aktualizace energetické koncepce ČR Ing. Zdeněk Hubáček Úvod Státní energetická politika (SEK) byla zpracována MPO schválena v roce 2004 Aktualizace státní energetické politiky České republiky byla zpracována

Více