Daně, obchodování, podpůrná opatření: konkurence nebo koexistence? Ulrike Eteme

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Daně, obchodování, podpůrná opatření: konkurence nebo koexistence? Ulrike Eteme"

Transkript

1 Daně, obchodování, podpůrná opatření: konkurence nebo koexistence? Ulrike Eteme The lecture focuses on different environmental economic instruments namely ecotaxes, emission trading and the removal of environmentally counterproductive support measures. It gives an overview of ongoing work and current processes at the OECD and EU level dealing with economic instruments. In this regard the important question, whether and how the use the different economic instruments mentioned can be combined, is tackled from an economic as well a practical implementation point of view. It is shown how environmental fiscal reform (EFR) and emission trading are able to work in a mutually supportive way. Furthermore examples are presented, reflecting the fact that restructuring or removal of environmentally counterproductive fiscal measures forms an integrative part of EFR. Moreover the results of several studies performed in Austria, in which macroeconomic, sectoral as well as ecological consequences of a comprehensive ecological tax reform (ETR) in Austria were evaluated in detail (WIFO 1995; WIFO 1998) are presented. The studies underline that national scope for the implementation of ETR exists and give recommendations for the optimal design of ETR which best reconcile economic, ecological as well as social aspects. 1. Úvod Environmentální ekonomové se neustále pokouší přesvědčit politiky o tom, že využití tržních nástrojů v politice životního prostředí, respektive v hospodářských politikách směřujících k udržitelnému rozvoji, je environmentálně účinné a ekonomicky efektivní. Jestliže berou politikové rady svých konzultantů vážně (a mají k tomu mnoho ekonomických a ekologických důvodů), a když si přejí tyto nástroje použít, jsou konfrontováni s následujícími otázkami: Které ekonomické nástroje jsou pro ten který záměr vhodné? Jsou ekonomické nástroje stejné, příp. v čem se liší, pokud jde o výsledné implementační náklady, distribuční a ekonomické dopady atd.? Je možné kombinovat různé ekonomické nástroje? Instituce, která se většinou těchto otázek zabývá jak z pohledu teoretického, tak i z pohledu praktické implementace, je OECD. Od roku 1972, kdy byl formulován princip znečišťovatel platí, prováděla OECD zásadní práci na ekonomických nástrojích environmentální politiky. OECD vypracovala pro vlády členských zemí řadu studií a politických doporučení k environmentálním daním, podpůrným opatřením nepříznivým k životnímu prostředí a obchodovatelným povolením. U environmentálních daní byla dosažena shoda v jejich definici, která je nyní v odborných kruzích celosvětově přijímána. Podle OECD (1997) jsou environmentální daně jakékoliv povinné nevázané platby veřejné správě, ukládané

2 na daňovém základě, které jsou považovány za významné pro životní prostředí 1 to znamená, že každá daň na potenciální environmentální špatnost je považována za environmentální daň. Hlavní body v oblasti environmentálního zdanění, respektive ekologické daňové reformy, kterým OECD v současnosti věnuje hlavně svou pozornost, představuje problematika konkurenceschopnosti a distribuce. Problematika nástrojových mixů, a to zejména použití různých ekonomických nástrojů a regulačních přístupů v environmentální politice patří mezi nejvýznamnější body v budoucím zaměření práce OECD. Srovnání ekonomických nástrojů však již bylo provedeno v publikaci (OECD 2001). S odkazem na tuto publikaci OECD se vrátím k prvému bodu diskuse, otázce které ekonomické nástroje může politik použít za jakých okolností?. 2. Determinanty volby ekonomických nástrojů Pokud chce veřejná autorita použít ekonomické nástroje, nabízejí se čtyři hlavní možnosti: Pobídkové daně jsou navrženy tak, aby pomocí odpovídajících cen měnily spotřební chování u určitých vstupů nebo u emisí určitých znečišťujících látek; proto aby byly účinné, musí se daň co nejvíce vztahovat k chování, které způsobuje sledovanou škodu na životním prostředí. Obchodovatelná povolení, která jsou založena na zavedení kvantitativních omezení a vzniku nového trhu. V tomto případě pochází ekonomická efektivita od regulovaných subjektů, jež se iniciativně rozhodují mezi opatřeními ke snížení znečištění a prováděním nákupů (a transferů), aby minimalizovaly své náklady. Environmentálně orientované dotace k financování části decentralizovaných investic a provozních nákladů zlepšování životního prostředí či programů řízení zdrojů. Takové dotace mohou být přidělovány z fondu, do něhož plynou příjmy z environmentálních daní nebo poplatků. Stejně jako v případě regulačních nástrojů je ekonomická efektivita opatření závislá na ekologické účinnosti kritérií, podle kterých jsou vybírány podporované projekty, a na technických a ekonomických informacích institucí řídících tento systém. Odstranění podpůrných opatření nepříznivých pro životní prostředí (angl. termín environmentally counterproductive support measures ; dále ECSM, poznámka editora): Podle definice OECD (1998) ECSM zahrnují: všechny druhy finanční podpory a omezení, které jsou přijaty ke zvýšení konkurenceschopnosti určitých výrobků, výrobních procesů nebo oblastí, tak, že spolu se stávajícícm daňovým režimem (neúmyslně) diskriminují 1 Environmental taxe are any compulsory, unrequired payment to general governement levied on tax bases deemed to be particular environmental relevance (OECD 1997). 2

3 environmentálně příznivé postupy 2. Odstranění environmentálně škodlivých dotací je samo o sobě environmentálně účinné a ekonomicky efektivní opatření, protože dotace jsou jako takové považovány za narušení trhu a alokace ekonomických zdrojů. Jaká kritéria mají být použita při volbě mezi různými ekonomickými nástroji? Obecně jsou environmentální daně a obchodovatelná povolení prvním nejlepším řešením nápravy tržních selhání pomocí internalizace externích environmentálních nákladů. Obě jsou založené na cenovém mechanismu a fungují jako ekonomický podnět tím, že oceňují environmentální externality a tak je zahrnují do trhu. S ohledem na první nejlepší řešení politického rozhodnutí, proto musí být zváženo, zda použít daně nebo obchodovatelná povolení. Veřejná autorita upravuje pomocí daně tržní ceny, čímž umožňuje ustavit novou rovnováhu na nových výsledných množstvích. To zároveň znamená, že zatímco jsou známy nové ceny (jistota ceny), velikost zlepšení životního prostředí zůstává nejistá. Pomocí obchodovatelných povolení administrativně-správní úřad stanoví kvantitativní limity, přičemž průběh obchodování vede k ustavení tržní ceny, která zohledňuje závažnost uložených kvantitativních omezení vzhledem k životnímu prostředí. Tím na rozdíl od daní obchodovatelná povolení vyúsťují v jisté dosažení environmentálních cílů, ale vedou k cenové nejistotě. Následující argumenty, resp. kritéria, by měly být vzaty v úvahu při rozhodování o přijetí toho kterého ekonomického nástroje: Zajištění plnění environmentálních cílů: pokud veřejná autorita nemá povědomí o tom, jak budou subjekty reagovat na ceny, ale má jasnou představu o požadovaných cílech fyzického snížení, zdálo by se vhodnější použít systém s lépe známou složkou, jmenovitě obchodovatelná povolení (jistota dosažení redukčního cíle; cenová nejistota). Obchodovatelná povolení se mohou více hodit pro lokální problémy životního prostředí, neboť mohou být jednodušeji implementována na lokální úrovni, případně v ohrožených oblastech, než daně, které jsou především uplatňovány na národní úrovni (otázka daňové kompetence). Posouzení požadavků na organizaci, transakčních a monitorovacích nákladů: z hlediska těchto nákladů je důležité určit, zda by stávající struktury byly schopny přispět k zavádění zvolených nástrojů, či zda je nezbytné ustavit nový orgán. V obecné rovině jsou náklady na monitoring obchodovatelných povolení vyšší než náklady na zavedení daní, které rovněž častěji zapadají do stávajících organizačních struktur. 2 Environmentally counterproductive support measures include all kinds of financial support and regulations that are put in place to enhance the competitiveness of certain products, processes or regions and that, together with the prevailing taxation regime (unintentionally) discriminate against sound environmentally practices (OECD 1998). 3

4 Vzít v úvahu citlivost subjektů podléhajících regulaci na cenové, resp. kvantitativní signály: Daně jsou vhodnější v případě, když subjekty projevují větší citlivost na cenu; naopak, pokud subjekty nejsou citlivé na cenu, k dosažení environmentálních cílů jsou vhodnější obchodovatelná povolení. Má-li průmysl charakter oligopolu a elasticita poptávky po výrobku je nízká, může být dokonce lepší použít neobchodovatelná administrativní omezení, jako jsou požadavky na snížení emisí o X %, aby se předešlo strategickým distorzím. Vzít v úvahu postoj subjektů k prováděným tržním transakcím: Z mnoha důvodů (kulturních, tradičních, image u veřejnosti) není externí obchodování na trhu jednotně přijímáno jako adekvátní regulační nástroj pro všechny druhy problémů. Neúčelné bude použití obchodovatelných povolení v případě, kdy regulované subjekty nebudou využívat příležitosti k obchodování, i když tento postoj pro ně bude znamenat vyšší náklady. Zvážit možnosti dosažení environmentální daňové reformy: Jak obchodovatelná povolení získaná v aukci, tak i environmentální daně umožňují environmentální fiskální reformu. Výnosy pak mohou být znovu využity ke snížení ekonomických deformací (např. snížením zdanění práce) a/nebo dosažení některých redistribučních cílů. Tento potenciál musí být vzat v úvahu před rozhodnutím o typu nástroje: relevantní je čistý ekonomický dopad alternativních nástrojů s nebo bez fiskálních úprav. Nicméně rozdělování obchodovatelných povolení zdarma ( grandfathering, pozn. překl.) nepřináší žádný potenciál pro EFR, neboť jejich alokace je bezplatná, a tudíž negeneruje žádné příjmy. Posouzení distribučních dopadů: Přestože teoreticky jsou oba nástroje (daně a obchodovatelná povolení) kompatibilní s celou řadou distribučních možností, v praxi je vzhledem k úpravám politiky často implementovaná standardní pobídková daň, která je environmentální daní s daňovými úlevami ve prospěch průmyslu; kdežto ve standardním režimu obchodovatelných povolení jsou celé nebo převážná část emisních kvót rozděleny regulovaným subjektům zadarmo. Proto musí být vzaty v úvahu rozdílné distributivní vlivy na průmyslová odvětví. Z tohoto důvodu považují firmy obchodovatelná povolení za způsob, jak se vyhnout daním, zatímco některé správní orgány na ně nahlížejí jako na nástroj, který je připraví o výnosy z daňových zdrojů. Je možné spojit environmentální daně a obchodovatelná povolení? Jednoznačně existuje příležitost pro užitečnou kombinaci obou nástrojů: Řešení odlišných problémů životního prostředí: Daně a obchodovatelná povolení mohou fungovat paralelně např. daň z CO 2 a obchodovatelná povolení zavedená v oblasti vod a politice odpadového hospodářství. Řešení některých environmentálních problémů v různých sektorech: Prostor pro kombinaci obchodovatelných povolení a environmentálních daní existuje např. při snižování CO 2 v různých sektorech. Vezmeme-li v úvahu již zmiňovaná kritéria, mohlo by být výhodnější použít environmentální daně v oblasti dopravy, protože zavedení obchodovatelných povolení v dopravě a 4

5 pro domácnosti by mohlo být dost obtížné a vyústí ve vyšší náklady na správu a monitoring. Pro průmysl, který sleduje pragmatický přístup, může být výhodnější použití obchodovatelných povolení s jasně danými emisními stropy, než stanovit v rámci daní z energie pro průmysl snížení daní, kdy by byla ekologická účinnost velmi sporná. Nicméně nahrazení daně z energie uvalené na průmysl obchodovatelnými povoleními je v rámci environmentální fiskální reformy vhodné pouze pro obchodovatelná povolení rozdělovaná v aukcích, protože takovýto systém generuje výnosy, které je možné použít ke snížení zdanění práce. Odstranění podpůrných opatření nepříznivých pro životní prostředí 3 V rámci realizace environmentální fiskální reformy hraje rovněž významnou roli odstranění nebo restrukturalizace podpůrných opatření nepříznivých pro životní prostředí (ECSM). Přijímané rozhodnutí nespočívá v tom, zda zavést daně nebo snížit dotace, které jsou škodlivé pro životní prostředí, ale zda a jak spojit zavedení environmentálních daní s odstraněním ECSM, zvláště v rámci EFR. Definice podpůrných opatření nepříznivých pro životní prostředí (OECD 1998) se vztahuje na: všechny druhy finanční podpory a regulací, která jsou přijata ke zvýšení konkurenceschopnosti určitých výrobků, postupů nebo regionů, a tak spolu se stávajícím daňovým režimem (neúmyslně) diskriminují environmentálně příznivé postupy. Proto je v rámci podpůrných opatření nepříznivých pro životní prostředí zkoumána problematika environmentálně škodlivých daňových úlev, která je obzvláště relevantní pro rámec EFR. Příklady environmentálně škodlivých daňových úlev, které by měly být revidovány v rámci EFR: Daňová osvobození u daní z minerálních paliv; Daňové úlevy pro průmysl u daně z energie, které nejsou slučitelné s pobídkami k růstu energetické efektivity Daňové osvobození pro letecké palivo Osvobození od majetkové daně Osvobození od DPH, např. u letenek Více podrobných informací o těchto daňových úlevách je obsaženo v kapitole 5 tohoto příspěvku s odkazem na situaci v Rakousku. Environmentálně podpůrné dotace jako politický nástroj První možností, jak zlepšit životní prostředí ekonomicky efektivním způsobem, je použít nástroje, které přímo napravují zkreslené tržní ceny nereflektující přiměřeně environmentální náklady. Nicméně, dokud nebudou externí náklady životního prostředí přiměřeně internalizovány pomocí environmentálních daní nebo obchodovatelných povolení a pro všechny členské státy OECD je to ještě dlouhá cesta je použití environmentálně podpůrných dotací považováno za nezbytné, aby byly podpořeny technologie, výrobky a výrobní postupy příznivé k životnímu 3 Environmentally counterproductive support measure (ECSM) 5

6 prostředí, které nejsou při zkreslených tržních cenách schopné konkurovat konvenčním výrobním procesům a výrobkům Použití dotací v politikách životního prostředí tak do jisté míry vyjadřuje nedostatek razance těchto politik při zavádění prvních nejlepších politických řešení daní a povolení. Jak použít dotace ekonomicky nejefektivněji? Musí dojít k rozhodnutí, zda budou na podporu výrobků a postupů příznivých životnímu prostředí použity granty, obchodovatelné certifikáty nabízené systémem tendrů. Tendry jsou preferovanou možností z hlediska ekonomické efektivity tam, kde jsou systémem tendrů vybrány jak z ekonomického, tak environmentálního hlediska nejlepší projekty, které obdrží dotaci nebo obchodovatelné certifikáty např. pro zařízení zajišťující určitý podíl elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Nicméně nefungují pro všechny environmentální technologie, procesy nebo produkty, které mají být podpořeny. Proto potřebují pečlivě vytvořený podpůrný systém. Aby byla zajištěná environmentální účinnost, měla by být přijata jasná operační environmentální kritéria pro udělování dotací. Zvyšování efektivity a účinnosti může být rovněž dosaženo udělováním časově omezených dotací, což by představovalo pobídku pro investice do životního prostředí v krátkém období. V zásadě by dotace měly být upraveny podle toho, změní-li se tržní podmínky a použitá strategie, a postupně odstraněny až budou externality plně zahrnuty do tržních cen. Pokud budou dotace považovány za přiměřený nástroj politik, nastupuje otázka jak zajistit jejich financování ze státního rozpočtu, z poplatků (od průmyslu a/nebo domácností), jejichž výnos je vázán na specifické účely, spotřebiteli. Protože jsou s různými způsoby financování dotací spojeny rozdílné distributivní a ekonomické efekty, je nezbytné tyto dopady vzít v úvahu při rozhodování o použití těchto nástrojů. Ekonomové obvykle tvrdí, že vázání užití výnosů z poplatků není nejvýhodnější možností pro efektivní využití zdrojů, neboť společnost by měla být schopna flexibilně reagovat na změnu společenských preferencí, a vázané poplatky mají tendenci zachovat status quo. Proto je vhodnější financovat všechny environmentálně podpůrné dotace ze státního rozpočtu. Politická praxe však často vypadá odlišně. Významným důvodem financování dotací z vázaných výnosů z poplatků je nedostatečná síla ministrů životního prostředí v boji o dostatečné rozpočtové prostředky ze státního rozpočtu. Za takovýchto okolností se vázané poplatky zdají být jednodušším způsobem pro vytváření fondů životního prostředí, z kterých mohou být financovány dotace. 6

7 3. Ekonomické nástroje v EU V EU jsou nyní diskutovány návrhy konkrétních směrnic o daních z energetických výrobků a obchodovatelných povolení pro snížení emisí CO 2. Pro environmentálně podpůrné dotace existuje v EU rámec pravidel pro veřejnou pomoc (State Aid Regime). Odstranění environmentálně škodlivých dotací je jako doporučení členským státům zakotveno v příručce obecné ekonomické politiky z roku 2001 (Broad Economic Policy Guidelines, pozn. překl.), navíc byly učiněny jisté kroky ke snížení ECSM na úrovni EU i členských států. Energetické daně na úrovni EU Jak z důvodu environmentální efektivnosti, tak i z důvodů konkurenceschopnosti by byl důležitý harmonizovaný přístup ke zdanění energií na úrovni Společenství. Od roku 1992 bylo projednáváno několik návrhů Evropské komise týkající se Směrnice EU o zdanění energetických výrobků. Od roku 1997 je projednáván takzvaný Monti Proposal (COM(1997) 30, pozn. překl.) o zdanění energetických výrobků zahrnujících minerální paliva, uhlí, plyn a elektrickou energii, avšak dosud nebylo dosaženo shody o této koncepci EU. Kompromisní návrh předložený na začátku roku 2002 při španělském předsednictví EU a dále rozpracovávaný za dánského předsednictví je založen na následujících pilířích: 15 až 20% zvýšení daňových sazeb na energetické výrobky, jejichž minimální sazby jsou stanoveny již ve Směrnici týkající se minerálních paliv (92/82/EEC) nulová daňová sazba pro nové energetické produkty plyn a uhlí diferenciace daňových sazeb nad minimálními daňovými sazbami, např. pro domácnosti a průmysl snížení daně pro energeticky náročný průmysl zdanění elektrické energie na výstupu snížení daně z energie z obnovitelných zdrojů a kombinované výroby tepla a energie (kogeneraci) Dánsko se během svého presidentství snaží dosáhnout politické shody na tomto návrhu směrnice před koncem roku 2002 (jak bylo též schváleno Evropskou radou v Barceloně). Na říjnové radě ECOFINu byla odsouhlasena definice energeticky náročného průmyslu. Nejvíce spornými body v současném projednávání jsou: možnost snížení daně pro energeticky náročný průmysl pod minimální sazby daně daňové sazby na naftu přechodná období pro členské státy Nicméně dosažení politické shody na kompromisním návrhu před koncem tohoto roku se zdá možné. S ohledem na současné diskuse o podobě EDR je zřejmé, že harmonizace bude-li sjednána na úrovni EU bude zahrnovat spíš malé omezení na národní úrovni. 7

8 Navíc se předpokládají velmi omezené efekty na environmentální účinnost a konkurenceschopnost. Návrh směrnice EU o obchodování s emisemi V říjnu 2001 vydala Evropská komise návrh směrnice ustavující rámec pro obchodování s emisemi skleníkových plynů v Evropském společenství. Navrhovaný povinný systém obchodování s emisemi má být zahájen v přípravné fázi od roku 2005 do konce roku 2007 a následován druhou fází mezi lety (což odpovídá závazkům z prvního období Kjótského protokolu). Návrh je založen na přístupu obchodování v rámci kvóty ( cap and trade approach, pozn. překl.) s absolutními cíly pro účastníky. V první fázi ( ) budou zahrnuty pouze emise CO 2, které pocházejí z následujících činností: energetické aktivity (spalovací zařízení, rafinérie ropy, koksárny), výroba a zpracování železných kovů (tavení železných rud nebo provoz sintrovacích zařízení, výroba ingotů nebo oceli) zpracování nerostů (zařízení na výrobu cementu či vápna, na výrobu skla a keramických výrobků) a další činnosti (výroba celulózy, papíru a kartonu). Povinné zahrnutí těchto kmenových činností povede k pokrytí přibližně 46 procent odhadovaných emisí CO 2 v roce 2010 (38 procent z celkových emisí skleníkových plynů). Počet zařízení dotčených obchodováním s emisemi je odhadován na 4 5 tisíc. Členské státy rozdělí povolení příslušným zařízením v první fázi bezplatně, aby nedošlo k narušení vnitřního trhu a byla zajištěna úroveň podmínek mezi společnostmi z různých členských států. Množství vydaných povolení bude ponecháno na členské zemi, která musí vytvořit národní přidělovací plány, jež budou odpovídat souboru objektivních kriterií (např. technologické možnosti zařízení, závazky členských států a další předpisy Společenství a nástroje politik, přístup nových znečišťovatelů atd.) a podléhat schválení Evropskou komisí. Aby se mohla dotčená zařízení obchodování s emisemi zúčastnit, jsou povinna mít povolení k emisím skleníkových plynů, které stanoví monitorování, podávání zpráv a ověřování požadavků na přímé emise vztahující se k jejich činnosti Dotace vztahující se k životnímu prostředí na úrovni EU U environmentálně podpůrných, ale i opatření nepříznivých pro životní prostředí na úrovni členských států musí být vzat v potaz rámec pravidel pro veřejnou pomoc v EU (State Aid Regime). Z této úpravy vyplývá horní hranice pro podporu průmyslu pomocí dotací. Daňové úlevy vyplývající pro energeticky náročný průmysl z národní úpravy daní z energie musí navíc splňovat zvláštní podmínky nediskriminace nebo časových omezení. Snížení dotací nepříznivých pro životní prostředí je též doporučeno v příručce obecné ekonomické politiky z roku 2001 (Broad Economic Policy Guidelines, pozn. překl.), která poskytuje rady politickým činitelům na úrovni členských států. Snížení environmentálně škodlivých daňových úlev přesto dosud nebylo na úrovni Společenství úspěšně zavedeno. Směrnice týkající se minerálních paliv obsahuje 8

9 rozsáhlý seznam daňových výjimek pro všechny členské státy. Zrušení těchto výjimek se zdá v přiměřené době nereálné, protože všechny členské státy těží ze stávajícího stavu. Žádný členský stát tak nechce otevřít seznam pro opětovné projednávání. Návrh směrnice EU z roku 1997 o zdanění energetických výrobků obsahuje myšlenku zrušení povinného osvobození od daně pro letecká paliva. Nicméně dosud nebylo v tomto návrhu dosaženo dohody. 4. Ekonomické nástroje v Rakousku teorie a praxe V ideálním stavu by měly použité ekonomické nástroje politiky životního prostředí, konkrétně EDR, obchodování s emisemi a odstranění environmentálně kontraproduktivních podpůrných opatření fungovat tak, aby se vzájemně podporovaly. Nicméně, pokud jde o jejich skutečnou implementaci, v Rakousku dosud nebyly tyto tři výše jmenované nástroje efektivně spojeny. 4.1 Implemetace environmentálních daní / Ekologická daňová reforma Rakouská klimatická strategie stejně jako Rakouská strategie pro udržitelný rozvoj obě byly přijaty vládou v roce 2002 obsahují jasný závazek zavedení EDR. Protože implementace environmentálních daní (podle definice OECD) nebyla původně motivována environmentálně, nenaplňuje charakter daní primárně environmentální kritéria, zvláště co se týče volby daňového základu a daňových sazeb. V důsledku toho tyto daně stále adekvátně neodráží externí environmentální náklady. Shrnutí pokroku v období let Podíl environmentálních daní v roce 1999 (podle definice OECD) jako procento celkových výnosů z daní a příspěvků na sociální zabezpečení dosahuje v Rakousku 5 % (průměr EU je okolo 7 %); jako procento HDP až 2 % (průměr EU je okolo 3 %). Následující popis se zaměřuje na nejrelevantnější daně v oblasti energetiky a dopravy. Daně z energie K 1. červnu 1996 byla v Rakousku zavedena daň z elektrické energie a zemního plynu. Daňová sazba z elektrické energie byla 0,0074 ECU/kWh a ze zemního plynu 0,044 ECU/m 3. Následkem toho byla většina fosilních paliv (s výjimkou uhlí) a elektrická energie zahrnuta mezi daně související s energií, zatímco topný olej a pohonné hmoty jsou zdaňovány dle obecného základu EU. Daňový výnos v roce 2000 dosáhl 560 mil. eur. Pro energeticky náročný zpracovatelský průmysl byl stanoven strop pro celkové zatížení daní z energie, a to 0,35 % hodnoty čisté produkce. Palivo užívané pro výrobu elektrické energie je ze zdanění vyloučeno z důvodu vyhnutí se dvojímu 9

10 zdanění. Snížená daňová sazba je aplikovaná na palivo užívané v kogeneračních elektrárnách. Rakouské spolkové země získaly 11,835% podíl daňových výnosů z elektrické energie a zemního plynu, který byl účelově vázán na energetické a jiné environmentální projekty. Během posledních let dosahoval zhruba 50 mil. eur ročně. Od roku 2001 mohou spolkové země využít v důsledku zvýšených daňových výnosů z daně z elektrické energie dodatečných 25 mil. eur na projekty spojené se změnou klimatu. Přesto výdaje na environmentální opatření a úspory energie ve všech provinciích nevzrostly, protože některé spolkové země nahradily výdaje na životní prostředí financované ze svého celkového rozpočtu vázanými výnosy energetické daně. V červnu 2000 byla sazba daně z elektrické energie zvýšena na 0,015 euro/kwh, aby vyrovnala poptávku vyvolanou sníženou cenou elektrické energie v důsledku liberalizace trhu s elektrickou energií. Nicméně, protože byl zachován daňový strop a domácnosti a energeticky méně náročné podniky musely platit vyšší daň, daňové břemeno pro energeticky náročný průmysl (nad daňový strop) se nezvýšilo. Ministerstvo zemědělství, lesnictví, životního prostředí a řízení vodních zdrojů je pro takový systém daňových úlev pro průmysl, který je specificky zacílený: omezený na cílovou skupinu firem trpících dopady na konkurenceschopnost kvůli své vysoké energetické náročnosti, stejně jako kompatibilní s pobídkami: firma by měla být pobízena k nárůstu své energetické efektivity (mezní daňová sazba > 0). V roce 2002 Rakousko kvůli rozhodnutí Evropského soudu, že do tohoto daňového plánu nebyl zahrnut sektor služeb, čímž byl diskriminován, zrevidovalo nynější systém daňových úlev. Daň z uhlovodíkových paliv Poslední revize sazeb daně z uhlovodíkových paliv proběhla v roce Uhlí zdanění nepodléhá. Daňový výnos v roce 2000 dosáhl výše 2,5 mld. eur. Komise pro daňovou reformu V roce 1998 byla vládě presentovaná široce pojatá zpráva Komise pro daňovou reformu (Komisi zřídilo ministerstvo financí) nazvaná Daňová reforma 2000, která obsahovala také přehled alternativ pro environmentální daně / EDR; dále se však o ní nediskutovalo. Další environmentálně relevantní změny daňové reformy v roce 2000 V roce 2000 byla zvýšena sazba roční daně z motorových vozidel do 3,5 tuny celkové váhy o více než 50 %. Výpočet daně: Osobní automobily, lehké nákladní automobily: (výkon motoru v kw menší než 24 kw) * 6,6 euro (před zvýšením: 4,36 euro) 10

11 Motocykly: (ccm -100)*0,264 euro (před zvýšením: 0,174 euro) Dálniční známky Byly zavedeny pro dopravní prostředky v roce Cena známky se zvýšila z 36 euro v roce 1997 na 72 eur v roce Daňový výnos v roce 2000 dosáhl 200 mil. euro a je vyčleněn na zajištění silniční infrastruktury. 4.2 Studie a koncepty EDR v Rakousku: V Rakousku byl koncept ekologické daňové reformy (EDR), zvláště jeho ekonomické důsledky, již od 80. let předmětem detailního vědeckého zkoumání. Nyní je toto téma politicky významné, důkladně zkoumané ve většině zemích západní Evropy. Nicméně, ačkoli většina studií ukazuje, že EDR má obvykle pozitivní vlivy na ekonomiku stejně jako na životní prostředí, je implementace EDR stále na začátku. Rakouský institut ekonomického výzkumu (WIFO) zpracoval v roce 1995 z pověření federálního ministerstva životního prostředí vyčerpávající ekonomickou studii (WIFO 1995). Tato studie použila podrobný makroekonomický model, který byl kombinovaný s input-output maticí. Tímto způsobem byly posouzeny makroekonomické a stejně tak i sektorové vlivy EDR. Studie se zaměřuje na odhady dopadů hlavních charakteristik alternativních konceptů daně z energie - jako jsou daňový základ, daňový harmonogram, daňové výnosy a možnosti kompenzací. Nejlepší scénář, který balancuje ekonomické stejně jako ekologické aspekty, představuje zdanění konečného užití energie progresivními daňovými sazbami a s výjimkami pro každý výrobní sektor během počátečního omezeného období několika let. Kompenzace se uskutečňují částečně pomocí snížení mimomzdových pracovních nákladů (příspěvkové daně) a částečně přes speciální fondy zřízené pro rozvoj a rozšiřování energeticky efektivních technologií ve výrobě, jakož i ve spotřebě. Během let ztratily tyto fondy důležitost ve prospěch výnosově neutrální kompenzace. Co se týče mezinárodního kontextu, simulace předpokládají autonomní národní strategii. Hlavní scénář snižování pracovních nákladů a podpora technologií vede k lepším makroekonomickým výsledkům a k vyrovnání ekonomických stejně jako ekologických vlivů. Studie ukázala, že pro kladný efekt EDR na celkový růst a zaměstnanost jsou důležité následující prvky: Dynamické zavádění daně se stále se zvyšujícími daňovými sazbami umožňuje plynulou adaptaci ekonomiky. Takto mohou být vyrovnávány také finanční a adaptační funkce daní z energie. Zvyšování daňové sazby může díky dopadu cílenému na životní prostředí kompenzovat daňový výnos. Pro dynamizaci daňového základu je nezbytná dlouhodobě orientovaná implementační strategie, která musí být stanovena předem alespoň na 5 let. Recyklace daňových výnosů přes snížení mimomzdových pracovních nákladů a vyčlenění ze (snižující se) části daňových výnosů investic na úsporu energie. 11

12 Velmi důležité jsou způsoby oznámení. To poskytuje firmám jistotu při plánování, zvláště pokud jde o jejich dlouhodobé investice. Jako klíčové pro konkurenceschopnost jsou považovány následující faktory: Úroveň, do jaké jsou firmy ovlivněny EDR, závisí na množství faktorů, např. energetické náročnosti ve srovnání s intenzitou práce; jejich schopnosti zvýšit energetickou efektivitu nebo přejít na jiná paliva. Mimoto má na konkurenceschopnost rozhodující vliv dostupnost kapitálu. Rozhodujícím faktorem zvláště v krátkém období je, do jaké míry byly v jiných zemích internalizovány externí náklady nutící konkurenty, aby platili environmentální náklady použitých zdrojů. Dokud není EDR implementována mezinárodně koordinovaným způsobem, alespoň v krátkém období, jsou pro národní konkurenceschopnost důležité daňové úlevy pro energeticky náročný průmysl. Nicméně, aby bylo dosaženo environmentálního cíle, znamenají daňové úlevy pro energeticky intenzivní průmysl také to, že všechny ostatní sektory ekonomiky musí čelit vyšším nákladům, způsobeným vyššími daňovými sazbami. Z environmentálně ekonomické perspektivy by proto daňové úlevy pro průmysl měly být, jak již bylo uvedeno výše,specificky orientované a slučitelné s pobídkami (marginální daňová sazba > 0). Aby se minimalizovaly negativní distribuční dopady na domácnosti nebo nízkopříjmové skupiny, jsou důležité následující nástroje: při navrhování EDR může být přijat princip, který by v rámci daňové reformy měl kompenzovat dodatečné daňové břemeno jak průmyslu, tak domácností snižováním jiných daní. Nicméně, vezmeme-li v potaz zkušenost Rakouské komise pro daňovou reformu, zavádění takovéhoto principu do praxe znamená, že snižování daní z práce musí být kombinováno se systémem ekobonusů. Ty představují paušální platbu na osobu nebo domácnost. Tímto způsobem mohou být kompenzovány také vyšší náklady na energii osobám bez příjmu jako jsou důchodci nebo nezaměstnaní. Z hlediska ekologické účinnosti EDR se zdají být nejdůležitějšími následující prvky: protože jsou také důležité substituční efekty, pro ekologický výsledek hrají rozhodující roli relativní ceny zdrojů energie. Ty by měly odrážet ekologické charakteristiky. Proto je klíčové, aby byly všechny neobnovitelné zdroje energie zdaněny. Jestliže daňové úlevy pro průmysl zůstanou, měly by být do systému úlev zahrnuty všechny neobnovitelné zdroje energie, aby se zabránilo substitučním efektům nepříznivým pro životní prostředí (např. mezi oleji a uhlím). Obecně by měl daňový základ stejně jako daňové sazby odrážet poškození životního prostředí. Jako základ daně může být 12

13 vybrán buď energetický obsah nebo obsah CO 2 v energetických zdrojích. První z nich zdůrazňuje silně energetickou účinnost, zatímco druhý je zaměřen na snižování CO 2. Daňová sazba by měla být teoreticky vybraná tak, aby externí náklady poškození životního prostředí byly internalizovány, a tudíž obsaženy v tržní ceně. Nicméně, co se týče monetárního ocenění poškození životního prostředí, neexistují přesné hodnoty, co může být odvozeno, je míra peněžních hodnot. Navíc v politickém procesu, kterým se v praxi stanovují daňové sazby, nejsou obvykle reflektovány ekologické požadavky. Pragmatickým přístupem, který by měl být následován, je proto přístup standardní ceny, ve kterém jsou formulovány environmentální cíle před tím, než je stanovena sazba daně, která je postupně přizpůsobována, dokud není dosaženo tohoto cíle. 4.3 Podpůrná opatření nepříznivá pro životní prostředí: Vezmeme-li v úvahu doporučení OECD, jakož i Obecnou příručku hospodářské politiky EU ( Economic Policy Guidelines of the EU ), je restrukturalizace, resp. odstranění podpůrných opatření nepříznivých pro životní prostředí (dále jen ECSM, pozn. překl.) důležitým prvkem Rakouské strategie pro udržitelný rozvoj a Rakouské strategie pro změnu klimatu. V Rakousku proběhl podrobný výzkum v oblasti dopravy a energetiky, který v nich identifikoval ECSM dle definice OECD. Dalším krokem, který má následovat, je implementace specifických nástrojů reformy v rámci zmíněných strategií. V rámci tohoto systému jsou v Rakousku zkoumána také osvobození z daně nepříznivá pro životní prostředí. V roce 2000 byly popsány nejdůležitější daňové úlevy s nepříznivými dopady na klimatickou změnu (srovnej WIFO 2000). Druhý projekt zpracovaný pod záštitou ministerstva životního prostředí, který byl dokončen na jaře 2002, zahrnuje důkladnější analýzu zaměřenou na podpůrná opatření nepříznivá pro životní prostředí v energetice, dopravě a zemědělství. Environmentálně škodlivé daňové úlevy Daňové úlevy z daně z uhlovodíkových paliv V Rakousku (stejně jako v Německu; Meyer 1999) není daň z uhlovodíkových paliv vytvářena jako systém logicky svázaných daňových sazeb postavených na specifických daňových pravidlech, ale je víceméně kompilací jednotlivých daňových sazeb. Zdroje energie jsou zdaňovány zcela odlišně. Uhlí není zdaňováno vůbec; rozdílné užití plynu a minerálních paliv je zdaňováno různými sazbami. Navíc setrvávají rozdíly mezi jejich využitím k dopravnímu a k nedopravnímu účelu. Protože daň z uhlovodíkových paliv není postavena na obecném daňovém pravidle, chybí orientace v tom, jaká je přiměřená sazba daně pro osvobozené zdroje nebo 13

14 zdroje se sníženým zatížením. Pro identifikaci a kvantifikaci dotací je přitom nezbytná definice daňového pravidla. Takové pravidlo musí obsahovat adekvátní odkaz na strukturu daňových sazeb pro rozdílné zdroje energie a jejich rozdílné využití. Nicméně taková analýza ještě nebyla pro Rakousko systematicky zpracována. Letecká paliva Před vstupem Rakouska do EU v roce 1995 bylo letecké palivo používané pro domácí lety zdaňováno stejnou sazbou daně jako plyn nebo ropa. Díky Směrnici Rady 95/81/EEC týkající se harmonizace struktury spotřebních daní z uhlovodíkových paliv je kerosin používaný pro mezinárodní a domácí lety vyloučen ze zdanění. Proto muselo Rakousko zrušit daně na letecká paliva. Zdanění leteckých paliv na mezinárodní lety není navíc možné díky bilaterálním dohodám, které zdanění nedovolují. Daňová ztráta z nezdaněných domácích letů dosahuje v současnosti výše kolem 182 mil. eur. Reforma této nepřímé dotace pro komerční letectví proto může být navržena pouze na úrovni EU. Navíc by taková reforma vyžadovala změnu rozsahu bilaterálních dohod, díky kterým není dovoleno zdanění leteckého paliva. Daňové úlevy pro průmysl z daně z energie V roce 1996 byla zavedena daň z plynu a elektrické energie. Pro zpracovatelský průmysl je stanovena horní hranice pro odvod daně z energie, který dosahuje maximální částky 0,35 % hodnoty čisté produkce. Proto toto pravidlo ekonomicky nestimuluje průmysl s vyšší energetickou náročností k dalšímu růstu jeho energetické efektivity. Celkový (hrubý) daňový výnos z daně z energie byl v roce 1998 okolo 545 mil. eur. Z výnosů z této daně bylo 145 mil. eur vráceno zpět zpracovatelskému průmyslu. Zbylý daňový výnos z průmyslového sektoru dosáhl výše okolo 73 mil. eur. Takto byly refundovány dvě třetiny daňových výnosů z průmyslu. Většina firem zpracovatelského sektoru získává daňová zvýhodnění, i když nečelí problémům s konkurenceschopností v souvislosti s vysokými požadavky na energii. Naproti tomu firmy v sektoru služeb sníženou daň nemají. Systém zvýhodněných daní obvykle neobsahuje žádnou pobídku pro průmysl, kterého se to týká, aby zvýšil svoji energetickou efektivitu, protože mezní daňová sazba je nulová. Z toho plyne, že současný systém není ani specificky orientovaný zaměřený na průmysl s potenciálními problémy s konkurenceschopností díky vysoké energetické spotřebě ani kompatibilní s pobídkami poskytování pobídek ke zvýšení energetické efektivity. Plošná odpočitatelná položka na dojíždění Odpočitatelná položka na dojíždění do zaměstnání je poskytována zaměstnancům, jestliže vzdálenost mezi místem práce a bydlištěm přesahuje určitou vzdálenost. V rámci malého příspěvku na dojíždění se nedělá žádný rozdíl mezi druhem použitého dopravního prostředku. Proto použití tohoto nástroje vytváří pobídky pro delší vzdálenosti mezi bydlištěm a pracovištěm a pro používání individuální 14

15 dopravy, což má větší negativní dopady na životní prostředí. Ušlé daňové výnosy dosáhly v roce 1999 výše 36 mil. euro. Zrušení tohoto nástroje by mohlo způsobit ústavní problémy. Nicméně užitečné administrativní reformy by se dosáhlo zrušením velkých finančních odpočtů na dojíždění (dojíždění do vzdálenosti větší než zhruba 60 km je spojeno s odpočitatelnou částkou výrazně vyšší než u malých finančních odpočtů použitých do této vzdálenosti, pozn. překl.), zatímco by vzrostly malé finanční odpočty na dojíždění. Plošně odpočitatelná položka ze vzdálenosti Jestliže zaměstnanec používá na své služební cesty soukromý automobil, odpočítávají se z daně z příjmu peníze z kilometru ve výši 0,356 eur na kilometr. Sazba plošně odpočitatelné položky ze vzdálenosti je odvozena z průměrných nákladů na použití automobilu na kilometr. Odpočet z daně může být uplatněn dokonce i v případě, že je dostupná veřejná doprava. Na rozdíl od soukromých důvodů, kde jsou rozhodující složkou pro použití variabilní náklady, pro služební cesty jsou rozhodující průměrné náklady. Takto vznikla silná pobídka k použití soukromého automobilu pro co nejvyšší počet služebních cest, aby tak byly financovány fixní náklady v nejvyšším možném rozsahu při využití plošného odpočtu z daně (a jejich podílu na fixních nákladech). To vede také k pokřivení modální volby. Ušlé daňové výnosy dosahují částky 182 mil. eur za rok. Environmentálně orientovaná reforma systému by měla zrušit plošný odpočet z daně vztažený pouze k ujeté vzdálenosti, tak aby při rozhodování o použití automobilu byly relevantní právě variabilní náklady. Fixní náklady by mohly být stále odpočitatelné, ale pouze na roční a plošné bázi (nezávislé na individuálně ujeté vzdálenosti). Výjimky z daně z nemovitosti Pozemky, kterých se používá pro dopravní infrastrukturu, jsou osvobozeny z daně z nemovitosti. Stejná výjimka platí pro letiště. Tyto výjimky mohou být považovány za nepřímou pobídku pro dopravní infrastrukturu, zejména tu, která je náročnější na půdu. Tím jsou podporovány v podstatě environmentálně nepříznivější způsoby dopravy. Daňové výjimky z DPH Na základě směrnice EU jsou letecká a lodní námořní doprava osvobozeny z platby DPH. Tato nepřímá pobídka letecké a lodní dopravy zvyšuje negativní dopady těchto sektorů na životní prostředí díky výhodě nižších nákladů, z které těží. Reformy těchto nástrojů může být nicméně dosaženo pouze na úrovni EU. 4.4 Obchodování s emisemi 15

16 Zavedení obchodování s emisemi pro průmysl na úrovni EU (jako ekonomicky efektivního nástroje snižování CO 2 ) je součástí Rakouské klimatické strategie. V roce 2000 byla zkoumána implementace čistě národního systému obchodování a zhodnocena z makroekonomické perspektivy (WIFO, 2002). Výsledky této studie ukazují, že aukce vykazuje lepší makroekonomické výsledky než rozdělení povolení zadarmo, nicméně vliv systému obchodování na národní úrovni na makroekonomické veličiny (HDP, zaměstnanost) je spíše neutrální. Rakousko přebírá aktivní roli ve vyjednávání systému obchodování na úrovni EU a podporuje mandatorní přístup. Současná administrativa zřizuje databázi emisí CO 2 z průmyslu, který spadá pod návrh Směrnice EU. Na základě dat o emisích budou v roce 2003 zpracovány a vyjednány s průmyslem stropy emisí CO 2 pro příslušná zařízení. 5. Závěry Pokud vezmeme v úvahu teoretické přístupy jak kombinovat nejlepším způsobem použití rozdílných ekonomických nástrojů, a podíváme-li se na praktickou implementaci ekonomických nástrojů v EU a na národní úrovni, zjistíme, že chybí podrobné politické strategie pro nejlepší implementaci ekonomických nástrojů. V EU a na národní úrovni se používá balík ekonomických nástrojů. Nicméně co se týče environmentální účinnosti a efektivní kombinace nástrojů, jsou zlepšení nezbytná. Práce OECD již nabízí některé návrhy, jak realizovat ekonomicky efektivní a environmentálně účinné politiky. Budoucí práce OECD zaměřená na takové nástrojové mixy politik může přinést další návrhy a doporučení. Literatura Meyer, Bettina (1996), Ökologische kontraproduktive Steuerbefreiungen. Meyer, Bettina (1999), Abbau umweltschädigender Subventionen. Dokumentation im Rahmen der Tagung Blick nach vorn - Anforderungen an die weiteren Stufen einer Ökologischen Steuerreform. OECD (1994), Managing the Environment - The Role of Economic Instruments. OECD, Paris. OECD (1996), Subsidies and Environment: Exploring the Linkages. OECD, Paris. OECD (1997), Reforming Energy and Transport Subsidies. OECD, Paris. OECD (1997), Environmental Taxes and Green Tax Reform. OECD, Paris. OECD (1998), Improving the Environment Through Reducing Subsidies; Part 1 Summary and Policy Conclusions. OECD, Paris. OECD (2001), Domestic Transferable Permits for Environmental Management. OECD, Paris. Österreichisches Institut für Wirtschaftsforschung WIFO (1995), Makroökonomische und sektorale Auswirkungen einer umweltorientierten Energiebesteuerung in Österreich. Federal Ministry of Environment of Austria. 16

17 Österreichisches Institut für Wirtschaftsforschung WIFO (1998), Energieverbrauch, CO2- Emissionen und Energiebesteuerung. WIFO, Vienna. Österreichisches Institut für Wirtschaftsforschung WIFO (1998), Energiebilanzen. WIFO, Vienna. Österreichisches Institut für Wirtschaftsforschung WIFO (1999), Klimarelevanz des Österreichischen Förderwesens. Federal Ministry of Environment of Austria. Österreichisches Institut für Wirtschaftsforschung WIFO (2002), Design und ökonomische Evaluierung eines österreichischen CO2 Pilot Trading Systems. Federal Ministry of Environment of Austria. 17

Ekologická daňová reforma (EDR) v ČR. Jarmila Zimmermannová, Monika Nejedlá Odbor udržitelné energetiky a dopravy

Ekologická daňová reforma (EDR) v ČR. Jarmila Zimmermannová, Monika Nejedlá Odbor udržitelné energetiky a dopravy Ekologická daňová reforma (EDR) v ČR Jarmila Zimmermannová, Monika Nejedlá Odbor udržitelné energetiky a dopravy Struktura prezentace Co je EDR Historie přípravy EDR v ČR I.etapa EDR II.etapa EDR Co je

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

1. část. Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI

1. část. Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI 1. část Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI Šest členských států Evropské unie zavedlo daňovou reformu, která přesouvá daňové břemeno ze zdanění práce k zdanění energie náročné na

Více

Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách

Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Evropská politika, směrnice a regulace Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Ing. Michael ten Donkelaar ENVIROS, s.r.o. 1 Obsah Energetická politika EU Energetický balíček

Více

Kritéria EU pro zelené veřejné zakázky - elektřina

Kritéria EU pro zelené veřejné zakázky - elektřina Kritéria EU pro zelené veřejné zakázky - elektřina Zelené veřejné zakázky jsou dobrovolným nástrojem. Tento dokument stanoví kritéria EU pro zelené veřejné zakázky na skupinu produktů elektřina. Podrobné

Více

ová reforma a ekologické daně

ová reforma a ekologické daně Ekologická daňov ová reforma a ekologické daně Karel Korba Ministerstvo financí ČR červen 2006 I. Chronologie vývoje v ČR Zákon č. 212/1992 Sb., o soustavě daní - titul daně k ochraně ŽP (zákon zrušen)

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Ekonomické nástroje - poplatky a daně Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65 662 10 Brno telefon:

Více

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY Česká republika a Slovensko v roce 2014 Autoři: Jonáš Rais Martin Reguli Barbora Ivanská Březen 2014 Poznámka: Text je výstupem mezinárodní výzkumné spolupráce Centra

Více

Obchodování s povolenkami na emise

Obchodování s povolenkami na emise Obchodování s povolenkami na emise skleníkových kových plynů České republice a návrh NárodnN rodního alokačního plánu Samostatné oddělení změny klimatu Ing. Tomáš Chmelík Ministerstvo životního prostředí

Více

Výsledky simulací. Hana Foltýnová. E-mail: hana.foltynova@czp.cuni.cz Tel.: 251 080 246

Výsledky simulací. Hana Foltýnová. E-mail: hana.foltynova@czp.cuni.cz Tel.: 251 080 246 Výsledky simulací Hana Foltýnová E-mail: hana.foltynova@czp.cuni.cz Tel.: 251 080 246 Ekonomické nástroje v dopravě v ČR Existující: - spotřební daň z paliv - silniční daň - dálniční nálepky Připravované

Více

nedostatku vody v kontextu ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod

nedostatku vody v kontextu ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod Možnosti zvládání sucha a nedostatku vody v kontextu adaptačních opatřen ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod Sucho & Nedostatek vody Sucho -dočasné snížení dostupného množství je způsobené například

Více

Politika ochrany klimatu

Politika ochrany klimatu Politika ochrany klimatu Brno, 4.5. 2010 Mgr. Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku Adaptace vs Mitigace Adaptace zemědělství, lesnictví, energetika, turistika, zdravotnictví, ochrana přírody,..

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí MSP 70% celkového průmyslového znečištění v EU Vlivy na místní životní prostředí i komunity: v

Více

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí Čistá mobilita z pohledu MŽP Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí Čistá mobilita důvody pro její podporu Zlepšení kvality ovzduší a zlepšení kvality života obyvatel (nejen

Více

Česká debata o využití výnosů z aukcí EU ETS

Česká debata o využití výnosů z aukcí EU ETS Česká debata o využití výnosů z aukcí EU ETS Seminář - Jak budeme financovat přechod k energetickým úsporám? 16. dubna 2012 Pavel Zámyslický Odbor energetiky a ochrany klimatu MŽP Emisní povolenky v ČR

Více

OBSAH. Pfiedmluva... 11. I. ãást DaÀová teorie

OBSAH. Pfiedmluva... 11. I. ãást DaÀová teorie Pfiedmluva............................................ 11 I. ãást DaÀová teorie 1 Základní pojmy..................................... 15 1.1 Definice daně................................... 15 1.2 Funkce

Více

Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze

Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze Porovnání výše zdanění vybraných paliv spotřební a ekologickou daní. Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze 1. Úvod Česká republika se připravovala několik let na zavedení ekologických

Více

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší Koncepční úroveň

Více

Energetické cíle ČR v evropském

Energetické cíle ČR v evropském kontextu kontextu 1 Vrcholové strategické cíle ASEK Energetická bezpečnost Bezpečnost dodávek energie Odolnost proti poruchám Konkurenceschopnost Bezpečnost Konkurenceschopné ceny pro průmysl Sociální

Více

Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba

Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba Obsah Zelené nakupování - úvod Náklady životního cyklu Projekt Buy Smart+ Zelené nakupování Zelené nakupování Zelené nakupování " je takový způsob nakupování,

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví v energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví Úvod do energetické politiky EU Energetická bezpečnost Vnitřní trh energií Důsledky

Více

4.1 Harmonizace nepfiím ch daní

4.1 Harmonizace nepfiím ch daní Evropská unie uvažuje o harmonizaci či alespoň koordinaci, neboť celá řada členských států finanční sektor zdaňuje, nicméně podoba zdanění se v jednotlivých členských státech liší. 4.1 Harmonizace nepfiím

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Rozpočet Evropské unie Je hlavním nástrojem pro financování politik Evropské unie a slouží k finančnímu zajištění fungování EU jako

Více

Daňové a sociální změny 2008. Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB

Daňové a sociální změny 2008. Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB Daňové a sociální změny 2008 Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB Reforma jde dobrým směrem Chvályhodné je zejména: snaha snižovat výdajovou stránku snaha pohnout s reformou

Více

Standardy a praxe zeleného nakupování v České republice

Standardy a praxe zeleného nakupování v České republice Standardy a praxe zeleného nakupování v České republice Úvod V České republice existuje několik iniciativ týkajících se zeleného nakupování (pro veřejné organizace). Nicméně většina z nich vychází z neziskových

Více

Dopravní společnost působící na trhu od r. 1990 190 zaměstnanců, 135 vlastních provozovaných motorových vozidel + přípoje Strategický cíl =

Dopravní společnost působící na trhu od r. 1990 190 zaměstnanců, 135 vlastních provozovaných motorových vozidel + přípoje Strategický cíl = Dopravní společnost působící na trhu od r. 1990 190 zaměstnanců, 135 vlastních provozovaných motorových vozidel + přípoje Strategický cíl = poskytovat zákazníkům produkt požadované kvality s maximálním

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

ové oblasti 19. března 2014. náměstek ministra financí I. náměstek ministra financí

ové oblasti 19. března 2014. náměstek ministra financí I. náměstek ministra financí Opatřen ení v daňov ové oblasti 19. března 2014. náměstek ministra financí I. náměstek ministra financí Nejbližší aktivity Přehled vybraných daňových příjmp jmů STÁTN TNÍHO ROZPOČTU v mld. Kč 2006 2007

Více

Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY,

Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 12.10.2015 COM(2015) 494 final 2015/0238 (NLE) Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, kterým se Spojenému království povoluje používat zvláštní opatření odchylující se od čl. 26

Více

NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ

NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ Daňová reforma 2008 2010 Mirek Topolánek předseda vlády ČR 1. Daňová kvóta 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1995 1997 1999 2001 2003 2005* Průměr zemí OECD Česká

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických

Více

tová ení pro období 2012-2014 Miroslav Kalousek, ministr financí

tová ení pro období 2012-2014 Miroslav Kalousek, ministr financí Stabilizační rozpočtov tová opatřen ení pro období 2012-2014 Miroslav Kalousek, ministr financí Fiskáln lní cíle vlády 2012-2014 rok 2012 2013 2014 saldo vládního sektoru v % HDP (ESA95) -3,5-2,9-1,9 saldo

Více

Moderní ekonomika s rozumnou spotřebou. Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost

Moderní ekonomika s rozumnou spotřebou. Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost Moderní ekonomika s rozumnou spotřebou Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost Směrnice o energetické účinnosti zvýší energetickou soběstačnost Evropy a sníží spotřebu fosilních paliv (státy

Více

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 6.7.2012

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 6.7.2012 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 6.7.2012 C(2012) 4576 final ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 6.7.2012 o žádosti podle čl. 10c odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o přechodném přidělování bezplatných

Více

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Reforma přímých daní a odvodů III. pilíř daňové reformy Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Cíle daňové reformy Jednoduchý a přehledný systém Dlouhodobá stabilita bez nesystémových zásahů

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

Politika ochrany klimatu

Politika ochrany klimatu Politika ochrany klimatu Liberec, 14. 6. 2010 Mgr. Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku dva přístupy jak reagovat na změnu klimatu Adaptace vs Mitigace Adaptace Přizpůsobení se změnám klimatu

Více

257/2014 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů

257/2014 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů 257/2014 Sb. ZÁKON ze dne 22. října 2014, kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto

Více

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 80 final ANNEX 1 BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU

Více

RNDr. Ladislav Minčič, CSc., MBA I. náměstek ministra financí

RNDr. Ladislav Minčič, CSc., MBA I. náměstek ministra financí Spotřební daň z minerálních olejů v České republice - prezentace k diskusnímu fóru Spotřební daň z motorové nafty 1. března 2011 Liberální institut - Praha RNDr. Ladislav Minčič, CSc., MBA I. náměstek

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 25. 2. 2010 2009/2228(INI) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27 (PE439.100v01-00) o mobilizaci informačních a komunikačních

Více

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Gestor MPO Spolugestor ČMZRB a.s.

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Gestor MPO Spolugestor ČMZRB a.s. Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí Název projektu Gestor MPO Spolugestor ČMZRB a.s. Zahájení projektu 2011 Ukončení projektu 2013 Obsah, charakteristika projektu Transformace

Více

Vývoj zákona o hospodaření energií v České republice -současnost a budoucnost. Ing. František Plecháč Státní energetická inspekce Česká republika

Vývoj zákona o hospodaření energií v České republice -současnost a budoucnost. Ing. František Plecháč Státní energetická inspekce Česká republika v České republice Ing. František Plecháč Státní energetická inspekce Česká republika 1 Hlavní důvody novelizace zákona: - směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/91/ES o energetické náročnosti budov,

Více

O autorce... 10 Úvodem... 11

O autorce... 10 Úvodem... 11 O autorce............................................ 10 Úvodem............................................. 11 1 Veřejné finance a jejich využití ve smíšené ekonomice.... 15 1.1 Příčiny tržního selhání

Více

Pozměňovací návrh k návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (sněmovní tisk č. 772)

Pozměňovací návrh k návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (sněmovní tisk č. 772) Pozměňovací návrh k návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (sněmovní tisk č. 772) V 7 se na konec přidává odstavec následujícího znění: (8) Výdaje odpovídající

Více

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Petr Kurfürst Brno, 13.10.2014 PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Účel Oblast působnosti Přínosy Hlavní rysy Cyklus SUMP podle

Více

Postoj státu k alternativním pohonům v automobilové dopravě

Postoj státu k alternativním pohonům v automobilové dopravě Postoj státu k alternativním pohonům v automobilové dopravě Ing. Eduard Muřický Směry a trendy v elektromobilitě na počátku roku 2014 Gesce jednotlivých resortů Ministerstvo dopravy (legislativa, liniové

Více

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Jana MALKRABOVÁ Sekce pro evropské záležitosti, Úřad vlády ČR 24. listopadu 2011 Obsah prezentace I. Obecně k rozpočtu EU II. III. IV. Harmonogram vyjednávání

Více

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004 Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí Euro Forum 21.6.2004 Osnova příspěvku Reforma veřejných rozpočtů 2 fáze Veřejné zdravotní pojištění v rámci veřejných financí

Více

Přesuny v produkci emisí uhlíku. Stefan Speck NERI

Přesuny v produkci emisí uhlíku. Stefan Speck NERI Přesuny v produkci emisí uhlíku Stefan Speck NERI Environmentální dopady se specifickým zaměřením na CL Environmentální dopady EDR, které mohou způsobit přesun produkce uhlíku do jiných zemí, jsou důležitým

Více

Potenciál úspor energie v budovách Širší souvislosti

Potenciál úspor energie v budovách Širší souvislosti Potenciál úspor energie v budovách Širší souvislosti Luděk Niedermayer Srpen 2013 1. Energie a národní hospodářství 2. Rekonstrukce budov a ekonomika 3. Rekonstrukce budov a občané 4. Efektivní programy

Více

Program podpory alternativních paliv v dopravě

Program podpory alternativních paliv v dopravě Program podpory alternativních paliv v dopravě Udržitelná doprava ve městech, NSZM MD, Praha, 14.9.24 Dr. Martin Bursík, poradce MŽP pro energetiku a ŽP Motivace Program podpory alternativních paliv v

Více

Národní akční plán čistá mobilita

Národní akční plán čistá mobilita Národní akční plán čistá mobilita AMPER 26. března 2015 Obsah Představení projektu Definice čisté mobility, struktura Časový plán čisté mobility Analytická část Opatření Představení projektu Cílem projektu

Více

DOTAČNÍ TITULY PRO VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ

DOTAČNÍ TITULY PRO VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ DOTAČNÍ TITULY PRO VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ OBSAH 1. Stávající podpora VO MPO EFEKT 2. Dotace v rámci OPŽP 2014 2020 2020 14. LEDNA 2014, ENERGETICKY ÚSPORNÉ VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ, PRAHA 22 MPO EFEKT 2014 Program

Více

Ekonomické nástroje v ochraně ovzduší a jejich efektivnost

Ekonomické nástroje v ochraně ovzduší a jejich efektivnost Ekonomické nástroje v ochraně ovzduší a jejich efektivnost Jiřina JÍLKOVÁ OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ III Brno, 14. listopadu 2007 Obsah (ekonomické) nástroje politiky životního prostředí náklady

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Cíle energetické účinnosti cesta správným směrem? Podkladový materiál k debatě (2. 10. 2014, Evropský dům)

Cíle energetické účinnosti cesta správným směrem? Podkladový materiál k debatě (2. 10. 2014, Evropský dům) Popis Snížení spotřeby energie a odstranění plýtvání s energií patří k hlavním cílům Evropské unie. Změna klimatu a energetika je jedním z pěti tematických cílů, které mají být v rámci strategie Evropa

Více

Dopravní politika ČR 2014-2020. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel odboru strategie

Dopravní politika ČR 2014-2020. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel odboru strategie Dopravní politika ČR 2014-2020 Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel odboru strategie Účel Dopravní politiky ČR 2014 2020 (2050) Vrcholný strategický dokument Vlády ČR pro sektor Doprava Ministerstvo dopravy

Více

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová Zdravotnictví jako součást národního hospodářství Zdravotnictví neznamená jen spotřebu, ale také tvorbu hodnot Pomáhá uspokojovat naše potřeby (být zdravý) Zdraví lidé mohou pracovat práce je podmínkou

Více

Česká politika. Alena Marková

Česká politika. Alena Marková Česká politika Alena Marková Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR schválený vládou v lednu 2010 základní dokument v oblasti udržitelného rozvoje dlouhodobý rámec pro politické rozhodování v kontextu

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST NÁSTROJE A PRINCIPY ZAJIŠTĚNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOSTI ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní

Více

Status quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky

Status quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky Status quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky 21. února 2012 Senát Parlamentu ČR, Praha Ing. Vladimír Vlk, poradce Ministerstvo životního prostředí ČR

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Rozpočet a finanční vize měst a obcí Autoklub ČR Praha - 11. září 2014 Mgr. Simona Hornochová Náměstkyně ministra financí Obsah

Více

Ing. Libor Špička. Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.

Ing. Libor Špička. Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Evropská legislativa pro čistá a energeticky účinná vozidla Ing. Libor Špička Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Evropská legislativa Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES ze dne 23. dubna 2009

Více

Horizont 2020 (2014 2020) Společenská výzva Zajištěná, čistá a účinná energie Ing. Veronika Korittová, NCP pro energetiku a EURATOM 11. března 2014 E-mail: korittova@tc.cz Tel.: 234 006 115 Technologické

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Podpora bydlení v ČR z pohledu současného vývoje ekonomiky

Podpora bydlení v ČR z pohledu současného vývoje ekonomiky Podpora bydlení v ČR z pohledu současného vývoje ekonomiky Ministr pro místní rozvoj Únor 2010 www.mmr.cz 1 Bytová situace v ČR ČR disponuje 427 byty na 1000 obyvatel počet bytů je obdobný jako průměr

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.6.2014 COM(2014) 417 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok

Více

Rozvoj energetických služeb v kontextu evropské směrnice o energetické účinnosti

Rozvoj energetických služeb v kontextu evropské směrnice o energetické účinnosti Rozvoj energetických služeb v kontextu evropské směrnice o energetické účinnosti Mezinárodní konference o energetických úsporách Úspory energie a metoda EPC hotel Diplomat, 27. 11. 2012 Praha Obsah Postoj

Více

Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Fond soudržnosti. Finanční nástroje

Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Fond soudržnosti. Finanční nástroje Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF Fond soudržnosti 2 spolufinancované ze zdrojů Fondu soudržnosti jsou udržitelným a efektivním způsobem investic do posilování hospodářské, sociální a územní

Více

Debata na téma Cíle energetické účinnosti: cesta správným směrem?

Debata na téma Cíle energetické účinnosti: cesta správným směrem? Debata na téma Cíle energetické účinnosti: cesta správným směrem? 2. října 2014 OBSAH PREZENTACE: I. Směrnice o energetické účinnosti z roku 2012 II. Legislativní provedení Směrnice o energetické účinnosti

Více

AKTUALIZACE STUDIE DOPADŮ KLIMATICKO-ENERGETICKÉHO BALÍČKU EU NA VYBRANÉ SPOLEČNOSTI ČESKÉHO CHEMICKÉHO PRŮMYSLU

AKTUALIZACE STUDIE DOPADŮ KLIMATICKO-ENERGETICKÉHO BALÍČKU EU NA VYBRANÉ SPOLEČNOSTI ČESKÉHO CHEMICKÉHO PRŮMYSLU AKTUALIZACE STUDIE DOPADŮ KLIMATICKO-ENERGETICKÉHO BALÍČKU EU NA VYBRANÉ SPOLEČNOSTI ČESKÉHO CHEMICKÉHO PRŮMYSLU 23. 9. 2010 Jaroslav Suchý, SCHP ČR Výbor pro energetiku a změnu klimatu Praha 1 27 550

Více

Výsledky programu Zelená úsporám

Výsledky programu Zelená úsporám Výsledky programu Zelená úsporám Doba trvání ZÚ: 2009 2013 Za poslední dva roky proplaceno: cca 17 mld. Kč 2011 - sanace programu s velkým deficitem 2012 - aktivní finanční bilance programu K 26.11.2012

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012 Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR Ing. Vladimír Štěpán ENA s.r.o. Listopad 2012 Spotřeba HU a ZP v ČR Celková spotřeba hnědého uhlí a zemního plynu v ČR v letech 2002-2011 2 Emise

Více

www.tuv-sud.cz TÜV SÜD Czech s.r.o. Systém energetického managementu dle ČSN EN 16001

www.tuv-sud.cz TÜV SÜD Czech s.r.o. Systém energetického managementu dle ČSN EN 16001 www.tuv-sud.cz s.r.o. Systém energetického managementu dle ČSN EN 16001 Zavádění sytému energetického managementu dle ČSN EN 16001 Záměr zvyšování energetické účinnosti trvalý proces zefektivňování snížení

Více

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Metoda DPSIR

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Metoda DPSIR ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Metoda DPSIR DPSIR (vliv - stav - odezva) 2 3 Hnací síly - D Zátěže - P Stav - S Dopady - I Odezva R Drivers Pressure

Více

Energeticky úsporná obec

Energeticky úsporná obec Energeticky úsporná obec Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Dny malých obcí březen 2008 Vývoj spotřeby energie Evropa: v následujících 10 až 15 letech mírný růst

Více

Konference Energie pro budoucnost XIII - efektivní nakládání s energiemi v průmyslu 30. září 2014 Brno

Konference Energie pro budoucnost XIII - efektivní nakládání s energiemi v průmyslu 30. září 2014 Brno Konference Energie pro budoucnost XIII - efektivní nakládání s energiemi v průmyslu 30. září 2014 Brno OBSAH PREZENTACE: I. Směrnice o energetické účinnosti z roku 2012 II. Legislativní provedení Směrnice

Více

Energetická témata pro IA. Jiří Mlynář 7 November 2014

Energetická témata pro IA. Jiří Mlynář 7 November 2014 Energetická témata pro IA Jiří Mlynář 7 November 2014 Co nás dnes čeká Představení dopadu energetické politiky Energetické efektivita a možnosti IA REMIT a možnosti IA Page 2 Energetická témata 2 Evropská

Více

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu společenstvo těžařů Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu (

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Bulharsko? Přemýšlejte o něm

Bulharsko? Přemýšlejte o něm Bulharsko? Přemýšlejte o něm Martin Vacek ředitel pobočky PETERKA & PARTNERS v Sofii www.peterkapartners.com Pár ekonomických dat za 2. čtvrtletí roku 2008 Růst HDP ve výši 7,1 % Růst domácí poptávky ve

Více

Územní energetická koncepce Zlínského kraje

Územní energetická koncepce Zlínského kraje Územní energetická koncepce Zlínského kraje 1. Nahrazuje Směrnici 2006/32/ES, o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice 93/76/EHS 2. Nahrazuje Směrnici

Více

Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření?

Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření? Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření? JUDr. Vít Samek PT 1 Praha, MPSV, 21. května 2015 Odborná komise pro důchodovou reformu Mandát 2015 PT1 Odborné komise pro DR Analyzovat efektivitu státní

Více

SMĚRNICE O ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI 2012/27/EU

SMĚRNICE O ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI 2012/27/EU SMĚRNICE O ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI 2012/27/EU 1 ÚČEL A ROZSAH SMĚRNICE Úspora 20 % spotřeby primární energie do roku 2020 = 1474 Mtoe Prognóza ale odhaduje 1842 Mtoe v roce 2020 Rozdíl 368 Mtoe ušetřit pomocí

Více

Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba Vozidla. Place, Date Event Name and company of speaker

Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba Vozidla. Place, Date Event Name and company of speaker Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba Vozidla Place, Date Event Name and company of speaker Obsah Úvod Nákupní pokyny a kritéria Náklady životního cyklu Ekoznačky Praktické tipy na nákup a užití

Více

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů 4. ročník odborné konference EVROPSKÉ FONDY 2014 20. února 2014, zastupitelský sál MHMP Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního

Více

Čistá mobilita z pohledu MD ČR

Čistá mobilita z pohledu MD ČR Čistá mobilita z pohledu MD ČR Čistá mobilita Fenoménem rozvoje tzv. čistého automobilismu, tedy dopravy bez okamžitých emisí. Samotná myšlenka rozvoje tohoto typu osobní dopravy - elektrický motor poháněný

Více