Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav českého jazyka Irena Brychnáčová Čeština pro cizince. Současné učebnice a Společný evropský referenční rámec pro jazyky. Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: prof. PhDr. Marie Krčmová, CSc. Brno 2008

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

3 Děkuji své vedoucí prof. PhDr. Marii Krčmové, CSc, za cenné rady, náměty a připomínky a Mgr. Davidu Jirmanovi za konečnou typografickou úpravu práce.

4 Obsah Úvod 1 1 Cíle poznávání cizího jazyka Mateřský vs. cizí jazyk Uměle vytvořené univerzální jazyky Esperanto jako možnost univerzálního jazyka Volapük Ido Interlingua Lojban UNL Evropské středisko moderních jazyků Rada Evropy a komunikativní metoda ve výuce jazyků Společný evropský referenční rámec pro jazyky (SERR) Co je Společný evropský referenční rámec pro jazyky? Rámcové vzdělávací programy obecně vzdělávacího procesu Stupně jazykových znalostí podle Společného evropského referenčního rámce (dále jen SERR) Proč potřebujeme Společný evropský referenční rámec? Cíle a úkoly Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERR) Rámec, nebo referenční úrovně? Evropské jazykové portfolio Jazykový pas Jazykový životopis 19 3 Cesty k osvojování cizího jazyka Znalost cizího jazyka a jeho cíle 23

5 3.2 Proč se učit cizí jazyk? Kde a jak začít s výukou? Klíčové kompetence jazykového vzdělávání Charakteristika didaktiky a metodiky cizích jazyků Didaktika cizích jazyků Vymezení pojmu metodika Metody výuky cizích jazyků a jejich vývoj Přímé vs. nepřímé metody Historie metodiky výuky jazyků Berlitzova metoda Didaktika (metodika) výuky češtiny pro cizince 36 4 Materiály pro výuku jazyků Učebnice Struktura učebnice Jazykové příručky Mluvnice Cizí jazyk na internetu Slovník Audiovizuální pomůcky Zvukový materiál Film v cizím jazyce Rozhlasové vysílání Cizojazyčná literatura a časopisy 45 5 Čeština pro cizince Čeština ve světě Čeští krajané ve světě Čeština jako cizí jazyk Čeština na internetu Materiál pro učitele i studenty Výuka češtiny pro cizince Výuka češtiny jako cizího jazyka a její vývoj J. V. Zlobický, první profesor českého jazyka a literatury 53

6 Moravský jazykový fenomén František Vymazal Počátek výuky češtiny jako cizího jazyka na Karlově univerzitě v Praze Potřebuje čeština pro cizince zprostředkovací (mediační) jazyk? Spisovnost a nespisovnost ve výuce češtiny pro cizince Spisovná čeština Obecná čeština 62 6 Instituce zabývající se výukou češtiny pro cizince Letní školy slovanských studií Poděbrady Mariánské Lázně Dobruška Ústav bohemistických studí, FF UK (Praha) Kabinet češtiny pro cizince (Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, dále jen FF MU) Letní škola slovanských studií, Olomouc České Budějovice (Filozofická fakulta, Jihočeská univerzita) SOZE, s. r. o. - Sdružení občanů zabývajích se emigranty, Brno Jazykové školy na území Jihomoravského kraje s nabídkou kurzů češtiny pro cizince Organizační struktura jazykových škol 73 7 Učebnice češtiny pro cizince Anotace vybraných učebnic češtiny pro cizince NEW Czech Step by Step Czech Express 1, Czech Express Czech Express Communicative Czech Elementary Czech Intermediate Czech 79

7 7.1.4 Zahrada českého jazyka. Čtyři roční období Easy Czech Elementary Čeština pro azylanty (A, BI) 82 8 Analýza vybraného jevu v učebnicích češtiny pro cizince Analýza slovní zásoby v jednotlivých učebnicích NEW Czech Step by Step Czech Express Czech Express Easy Czech Elementary Communicative Czech (Elementary) Zahrada českého jazyka. Čtvero ročních období Čeština pro azylanty A 88 Závěr 90 Použitá literatura 92 Přílohy 99

8 Úvod V této diplomové práci bych se ráda věnovala problematice výuky českého jazyka pro cizince, která probíhá v českém prostředí. Jako studentka českého jazyka a literatury se téměř dva roky věnuji výuce češtiny pro cizince, od jara 2006 spolupracuji s brněnskou neziskovou organizací SOZE, s. r. o. 1, od září 2007 vyučuji češtinu pro cizince v jazykové škole ILC IH Brno 2. Toto odvětví mě zajímá a ráda bych se mu profesně věnovala i do budoucna. Téma magisterské diplomové práce jsem si také zvolila z toho důvodu, že díky získanému materiálu si utřídím informace a rozšířím své obzory v tomto oboru. Poznatky ze své práce bych ráda do budoucna využila v praxi. Doufám, že moje práce bude přínosná také jako průřez danou tematikou. V úvodní kapitole se zastavíme u výuky jazyků obecně. Podíváme se, jaký je smysl a jaké jsou cíle a k čemu dnes cizí jazyky slouží. Nedílnou součástí této části práce bude seznámení se Společným evropským referenčním rámcem pro jazyky (dále SERR) a referenčními popisy jednotlivých úrovní pro češtinu. Zmíníme i Evropské jazykové portfolio. Dále přejdeme k předmětu didaktiky jazyků, její obecné charakteristice a problematice. Následně naznačíme metody výuky jazyků v chronologickém přehledu. V další kapitole se seznámíme s několika současnými učebnicemi češtiny pro cizince, které se v kurzech češtiny pro cizince nejvíce používají. Hlavní náplň mé práce bude spočívat v analýze vybraných současných učebnic češtiny pro cizince a v porovnání prezentace zvolené dílčí jazykové problematiky ve výuce v uvedených učebnicích. Především se pokusím poukázat na obraz vyučovaného jazyka v dobovém a v sou- 1. SOZE, s. r. o., Mostecká 5, Brno (kontaktní osoba: Mgr. Martin Punčochář) 2. ILC IH Brno, Suková 2, Brno (kontaktní osoby: Eva Formanova a Pamela Becker) 1

9 časném pojetí podle jeho účelu, převládajících koncepcí a tendencí ve výuce. Součástí této práce jsou i přílohy a dokumentace jednotlivých úrovní jazykového vzdělání. Zdrojem informací o Společném evropském referenčním rámci pro jazyky Rady Evropy Evropské unie a jejich specifikaci byly webové stránky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. 2

10 Kapitola 1 Cíle poznávání cizího jazyka 1.1 Mateřský vs. cizí jazyk Každý národní jazyk, o který příslušník jiného národa projeví zájem, se stává jazykem cizím. Jde o přirozený proces, v němž se nový (cizí) jazyk stává předmětem studia. Cizí jazyky se lidé učili odpradávna. A učí seje stále, a to v různých podobách a prostředích - s učitelem nebo bez něho, prostřednictvím elektronických médií (např. cestou e-learningu), hloubkově či povrchově. A zde si můžeme položit první otázku: Je možné se naučit další jazyk dokonale, tedy ovládat ho stejně dobře jako jazyk mateřský? Množství jazykových škol nabízí kurzy s garancí perfektní znalosti doložené certifikáty o absolvované úrovni cizího jazyka. Ale do jaké míry se tento často mechanický dril spojený s memorováním podobá skutečnému jazyku ve skutečně cizím" prostředí za hranicemi učebny? Díky studiu dalšího jazyka se lidem otevírají nové možnosti k poznání okolního světa. Stačí se soustředit na evropský kontinent: na relativně malém území se můžeme setkat s velkým množstvím národních jazyků. Zde se nabízí další otázka, kterou si již dříve pokládali jiní: je možné vytvořit univerzální jazyk, kterým by se dohovořila celá Evopa, popř. celý svět? 1.2 Uměle vytvořené univerzální jazyky Podle biblické knihy Genesis kdysi nastalo dokonalé zmatení jazyků. Po staletí se lidstvo snažilo vytvořit jediný všem srozumitelný jazyk. Takovou roli mohla sehrát (a ve středověku sehrála) latina, která po tisíc 3

11 1. CÍLE POZNÁVÁNÍ CIZÍHO JAZYKA let fungovala jako mezinárodní dorozumívací prostředek. Nevýhodou však byla její složitá gramatika. Veřejnost uvažovala o použití již existujícího jazyka, avšak z politických důvodů to bylo nemožné - vybraný národ by jistě nebyl akceptován jinými národy. Počet umělých jazyků je dnes ve skutečnosti mnohem vyšší, než bychom předpokládali. Avšak nadějné a úctyhodné existence se dožilo jen esperanto. K vytvoření umělého jazyka existují de facto dvě metody - buď můžeme vytvořit zcela nový jazyk (metoda aprioristická), nebo použijeme lexika jednoho nebo několika existujících jazyků (metoda aposterioristická). Mimo to existují i systémy smíšené. Mohli bychom zmínit i ideu J. A. Komenského, který již v 17. století uvažoval o vytvoření jednoho univerzálního jazyka - panglottie, který by značně zjednodušil komunikaci mezi různými národy a pomohl by tak zajistit" světový mír. V dnešní době existuje řada mezinárodních jazyků. Podívejme se na ty nejdůležitější z nich Esperanto jako možnost univerzálního jazyka Ohlédněme se o několik desetiletí zpět, do dob, kdy se zrodilo esperanto. Tento umělý jazyk, jehož počátky se datují do konce 19. století, byl vytvořen, aby usnadnil komunikaci mezi lidmi z různých zemí. Jeho autorem je Ludvik Lazar Zamenhof ( ), polský oční lékař. První učebnici zveřejnil již v roce 1887 a od té doby se rozšiřuje slovní zásoba a literatura tohoto jazyka přirozenou cestou souběžně s tím, jak roste počet jeho uživatelů. Důkazem toho může být i portál Rady Evropy EU, kde mezi nabízenými jazykovými možnostmi zobrazení figuruje také esperanto. Esperanto se opírá o materiál románských a částečně i germánských jazyků. Slovní zásoba byla vypracována na základě mezinárodních slov (např. automobil, citrón, akceptovat atd.). Jeho mírně analytická gramatika je bez výjimek, což má usnadnit dorozumívání mezi příslušníky různých národů. Za dobu svého praktického užíváni, které trvá přes 4

12 1. CÍLE POZNÁVÁNÍ CIZÍHO JAZYKA sto let, se esperanto ukázalo jako skutečně živý jazyk, schopný vyjádřit veškeré lidské myšlenky Esperanto nepatří žádné konkrétní zemi nebo osobě. Patří všem těm, kteří ho užívají, a tak vytváří most mezi různými kulturami. V současné době existuje ve světě asi osmdesát národních esperantských svazů a dalších padesát mezinárodních esperantských organizací. Všechny sdružuje Světový esperantský svaz, který sídlí v Rotterdamu. Ve světě vychází množství esperantských periodik a dosud bylo vydáno na knižních publikací v tomto jazyce. O výuku esperanta a publikování esperantské literatury v České republice se stará Český esperantský svaz se sídlem v Praze. Není však důležité, ke které z myšlenek (a následně realizace jako v případě esperanta) se přikloníme, důležité je, že jak Komenský, tak Zamenhof výrazně ovlivnili novodobé chápání a pojetí jazyků a prosazovali jejich univerzální podobu jako dorozumívacího prostředku mezi národy. Ještě je tu otázka: Je esperanto skutečně oním univerzálním jazykem, který by odstanil bariéry mezi národy a vytvořil most pro jednotnou komunikaci na celém světě? Nemůžeme s jistotou tvrdit, že zlatá éra" esperanta skončila, a jeho roli navždy převzala angličtina. Esperanto je bezpochyby vynikající myšlenkou i realizací, ale pokud se dnes podíváme kolem sebe, zjistíme, že funkci univerzálního jazyka přebírá angličtina. A paradoxem - na úkor esperanta - je fakt, že právě na základě germánských jazyků (nejen) L. L. Zamenhof svůj univerzální jazyk vystavěl. Užívání a prosazování esperanta v evropských podmínkách není a nebude jednoduché, pokud tak tomu nebo chtít evropské státy a jejich organizace. Již dřivě mělo esperanto problémy s vládnoucími totalitními režimy a problémy nezmizí ani v dnešní otevřené" Evropě. Podívejme se na hlavní jednací jazyky Evropské unie: angličtina a francouzština - žádný umělý a dokonalý" jazyk mezi nimi nefiguruje a to, i přesto, že zarytí zastánci esperanta usilovně, leč marně lobovali, aby se esperanto stalo oficiálním jazykem Evropské unie (v mezinárodním telegrafickém 5

13 1. CÍLE POZNÁVÁNÍ CIZÍHO JAZYKA styku však funguje jako veřejně významný jazyk). Ani Společnost národů ani Organizace spojených národů jej nepovolila jako pomocný mezinárodní jazyk. Navíc v žádné zemi se nevyučuje jako druhý povinný jazyk. Položme si otázku: Jak se mohou dnešní (mladí) lidé zabývat tímto umělým jazykem, když většinu času zabere studium jednoho nebo dvou národních jazyků? Navíc je dnešní propagace esperanta téměř nulová a množství lidí o jeho existenci ani neví. Závažnějším důvodem, proč dnes esperanto tolik upadá, je to, že se vyžaduje ovládání angličtiny, němčiny, popř. francouzštiny v zaměstnání. Navíc esperanto není v Evropě oficiálně uznáváno jako alternativní jazyk k tzv. světovým jazykům. Do budoucna by bylo dobré, kdyby se tímto problémem začaly zabývat některé nevládní organizace a přispěly by tak ke zrušení jazykové diskriminace Volapük Tento jazyk v angličtině funguje pod názvem world language". Vytvořil (1879) Němec J. M. Schleyer. Nejprve sestavil univerzální abecedu, potom jazyk, jehož lexikum vychází převážně z angličtiny. Řada slov byla čerpána i z jiných germánských, románských a klasických jazyků, aby tak byl zdůrazněn internacionální charakter tohoto jazyka. Ze systematických důvodů začínají všechna slova na konsonant. I přes různé problémy se volapük rychle rozšířil a našel si mnoho příznivců na celém světě. Pak však následoval rychlý úpadek. Volapük nesplnil roli univerzálního jazyka, spíše ji komplikoval. O něco později vystřídalo tento jazyk esperanto (viz výše) Ido Ido vzniklo poté, co se v roce 1970 oddělila skupina esperantistů. Ido v esperantu znamená potomek, syn", jde vlastně o revidovanou podobu esperanta. Nikdy však nedosáhlo takového úspěchu jako esperanto. 6

14 1. CÍLE POZNÁVÁNÍ CIZÍHO JAZYKA Interlingua Tento umělý jazyk byl v roce 1951 vytvořen asociací International Language Association. Lexikum vychází z angličtiny a románských jazyků, gramatika se opírá o románské jazyky. Interlingua se občas užívá v mezinárodních textech vědeckého a technického charakteru Lojban Počátek leží v roce 1987, kdy skupina Logical Language Group tento jazyk vypracovala a navázala tak na předchozí umělý jazyk - loglan. Slovní zásoba lojbanu čerpá z nejrošířenějších jazyků světa a snaží se tak o to, aby mu porozuměli všichni obyvatelé planety. Pevnou a logickou strukturou připomíná programovací jazyky. Tento jazyk ovládá jen malý počet lidí UNL UNL je mezinárodní síťový jazyk vypracovaný Institutem vyšších studií Univerzity OSN v japonském Tokiu. Tento počítačový jazyk převádí jeden jazyk přes editor do jazyka jiného. Používá se hlavně pro vědecké a obchodní texty, počítač poskytuje zpětný překlad z UNL do mateřského jazyka, ověřuje tak správnost překladu. Jednou z nevýhod výše uvedených umělých jazyků je to, že je nepodporují národní společnosti. 1.3 Evropské středisko moderních jazyků V mnohojazyčné Evropě vždy bylo, je a bude výhodou ovládat více než jen mateřský jazyk, obzvláště v dnešní době, kdy jsme součástí Evropské unie a nově i Schengenského prostoru. Pro naplnění dlouholetého snu o kontinentu bez hranic a bez jazykových bariér je vzájemné porozumění dobrým předpokladem k harmonickému soužití. Aby se jednotlivé národy, a tedy i jedinci z různých koutů Evropy mezi sebou dorozuměli a dokázali spolu bez těžkostí komunikovat v některém z mnoha 7

15 1. CÍLE POZNÁVÁNÍ CIZÍHO JAZYKA jazyků používaných na starém kontinentě, vyvtořila Rada Evropy Evropské středisko moderních jazyků (dále jen ESMJ) 3. Posláním této instituce je podporovat inovace a dosahovat dobrých výsledků ve výuce jazyků a pomoci evropským občanům naučit se jazykům efektivněji. ESMJ bylo založeno v rakouském Štýrském Hradci. Od roku 1995 spolupracuje s dalšími odborníky a snaží se pomoci členským státům Evropské unie zvládat vyučovací metody studia cizích jazyků. Do práce střediska ve Štýrském Hradci je zapojeno třicet tři zemí ze čtyřiceti šesti členských států organizovaných v Radě Evropy. Členskými státy jsou: Albánie, Andora, Arménie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Kypr, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Litva, Lichtenštejnsko, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie, Bývalá jugoslávská republika Makedonie. Činnost této společnosti je založena na hodnotách Rady Evropy EU a její průkopnické práce v oblasti jazykového vzdělávání. ESMJ má optimální vybavení k tomu, aby fungovalo jako katalyzátor" reforem na rovině jazykového vzdělávání. Z toho vyplývá, že se soustředí především na mezinárodní jazykové projekty. Jsou převážně učeny pro školitele a výzkumné pracovníky. V poslední době (rj. mezi lety ) se realizuje dvacet dva skupinových aktivit pod společným názvem: Jazyky pro sociální soudržnost - jazykové vzdělávání v mnohajazyčné a multikulturní Evropě. Projekty se snaží soustředit na řešení závažných otázek, na školení jazykových odborníků, kteří při společné práci zastupují jednotlivé státy EU. Za svou dobu působnosti vydalo ESMJ kolem čtyřiceti publikací a nosičů dat (CD), které jsou zdarma dostupné veřejnosti. ESMJ je součástí Odboru jazykového vzdělávání a jazykové politky Rady Evropy. Tato činnost je doplňkem k činnosti Sekce jazykové politiky, která má za úkol vytvářet strategie a postupy na podporu jazykové 3. http: / /www. ecml. at, adresa: Evropské středisko moderních jazyků, Nikolaiplatz 4, Gratz, Rakousko.Vyhledáno

16 1. CÍLE POZNÁVÁNÍ CIZÍHO JAZYKA rozmanitosti a mnohojazyčnosti. Nástrojem Sekce je Společný evropský referenční rámec pro jazyky a Evropské jazykové portfolio. Podrobněji se budeme těmto nástrojům" věnovat v následující kapitole. Další informace o Evropském jazykovém portfoliu najdeme na internetových stránkách Rady Evropy (http : //www. coe. int/, nebo http : //www. radaevropy. cz). 1.4 Rada Evropy a komunikativní metoda ve výuce jazyků Vraťme se na okamžik k metodám výuky jazyků, konkrétně k metodám přímým. Komunikativní (komunikační) metoda je mírnější mutací metody přímé. Dnes je rozšířena na většině škol, a především v soukromých kurzech. Hlavním znakem této metody je cílené směřování ke komunikaci, a to jak v produkci, tak v recepci. Tedy odklon od systémových a strukturních vlastností kódu (langue) k jeho řečové realizaci a užívání (parole). Hovoří se o integraci poznání jazyka a jeho použití v řeči. V popředí stále stojí jazyková složka, nově k ní však přistupuje problematika komunikace jako takové. Tato metoda se začala uplatňovat v 70. letech 20. století a v posledních desetiletích si ve výuce jazyků vydobyla výhradní postavení. Pomocí výuky komunikativní metodou student získává iluzi reálného (cizího) prostředí přímo v hodině. Seznamuje se s komunikativní, tedy obecně užívanou podobou daného jazyka. Klíčovými rysy komunikační metody je komplexnost, tzn. rovnocenné užívání čtyř základních dovedností (čtení, psaní, poslech a mluvení), dále adresnost, tedy obrat k jinojazyčnému mluvčímu a jeho potřebám, a užitečnost - jako protiklad k akademickému vyučování a formalismu. Komunikativní metoda se stala dobrým a osvědčeným přístupem k výuce cizího jazyka. Zároveň se stala obecně platnou metodou cizojazyčné výuky vyhlášenou Radou Evropy EU (od 1982). 9

17 Kapitola 2 Společný evropský referenční rámec pro jazyky (SERR) 2.1 Co je Společný evropský referenční rámec pro jazyky? Společný evropský referenční rámec pro jazyky. Jak se učíme jazykům, jak je vyučujeme a jak v jazycích hodnotíme je dokument Rady Evropy Evropské unie (dále jen SERR, v anglickém znění Common European Framework - CEF), který v roce 2000 vznikl jako nástroj k vytvoření porovnávací úrovně jazykové různosti Evropské unie (SERR navazuje na projekt Živé jazyky Rady Evropy). Díky volnému pohybu osob v EU, možnostem studia a práce v zahraničí vznikla potřeba vytvořit všeobecně uznávaná kritéria pro hodnocení jazykových znalostí. Společný evropský referenční rámec pro jazyky prezentuje výuku a také hodnocení cizích jazyků. Rámec spadá pod instituci Odboru jazykového vzdělávání a jazykové politky Rady Evropy Evropské Unie. Rámec poskytuje materiál pro vytváření jednotných jazykových sylabů, směrnic a kurikulí, náplně a učebnic v celé Evropě. Učitelé využívají Rámce jako klasifikačního nástroje" pro jednotlivé cizí jazyky, vznikají podle něho učebnice a přizpůsobují se mu nové jazykové zkoušky. Rámec popisuje, co se student musí naučit k tomu, aby byl schopen komunikovat a jednat v dalším (cizím) jazyce. Do popisu rovněž spadá kulturní kontext daného jazyka. Náplní Rámce je také definice znalosti jednotlivých úrovní v jazyce a stupnice jazykových dovedností od AI do C2. Tyto úrovně pak studentům umožňují sledovat vlastní pokrok ve studiu. 10

18 2. SPOLEČNÝ EVROPSKÝ REFERENČNÍ RÁMEC PRO JAZYKY (SERR) Rámcové vzdělávací programy obecně vzdělávacího procesu. Rámcové vzdělávací programy vycházejí z koncepce celoživotního učení. Stanovují očekávanou úroveň vyučování vytvořenou pro všechny absolventy jednotlivých etap vzdělávání. Dále podporují pedagogickou nezávislost škol a profesní odpovědnost pedagogů za výsledky jejich práce. Mohou být uplatňovány pro různé úrovně i zaměření vyučování. Podívejme se na povahu Rámcových vzdělávacích programů (dále jen RVP) obecně: RVP vycházejí z nových strategií vzdělávacího procesu, které zdůrazňují klíčové kompetence, jejich propojenost s obsahem a s uplatněním získaných vědomostí a dovedností v praktickém životě jedince i celé společnosti. 2.2 Stupně jazykových znalostí podle Společného evropského referenčního rámce (dále jen SERR) Jednotlivé stupně jazykových znalostí (viz Obr. 1) dokument popisuje takto (cituji plné znění bez úprav) 4 : A h C uživatel /:ikhijii jazyka samostatný uživatel zkušený uživatel / \ / \ / \ AI AZ lil HZ CI C2 (HrttkkihwifKJi) (Wäysiäjíť) Olm^htíJiJi (Vamajit) (ľiíranv (Masu-ry) 0 xrni[iima] Prufkirncy) Obr. 1: Schéma jazykových úrovní AI - C2 (zdroj: Společný evropský referenční rámec pro jazyky. Jak se učíme jazykům, jak je vyučujeme a jak v jazycích hodnotíme, 2002) Stupeň AI: Uživatel rozumí známým každodenním výrazům a zcela základním frázím, jejichž cílem je vyhovět konkrétním potřebám, a umí tyto výrazy a fráze používat. Umí představit sebe a ostatní a klást jednoduché otázky 4. vyhledáno

19 2. SPOLEČNÝ EVROPSKÝ REFERENČNÍ RÁMEC PRO JAZYKY (SERR) týkající se informací osobního rázu, např. o místě, kde žije, o lidech, které zná, a věcech, které vlastní, a na podobné otázky umí také odpovídat. Dokáže se jednoduchým způsobem domluvit, mluví-li partner pomalu a jasně a je ochoten mu/jí pomoci. Stupeň A2: Rozumí větám a často používaným výrazům vztahujícím se k oblastem, které se ho /jí bezprostředně týkají (např. základní informace o něm/ní a jeho/její rodině, o nakupování, místopisu a zaměstnání). Dokáže komunikovat prostřednictvím jednoduchých a běžných úloh, jež vyžadují jednoduchou a přímou výměnu informací o známých a běžných skutečnostech. Umí jednoduchým způsobem popsat svou vlastní rodinu, bezprostřední okolí a záležitosti týkající se jeho /jejích nejnaléhavějších potřeb. Stupeň Bl: Rozumí hlavním myšlenkám srozumitelné spisovné vstupní informace týkající se běžných témat, se kterými se pravidelně setkává v práci, ve škole, ve volném čase atd. Umí si poradit s většinou situací, jež mohou nastat při cestování v oblasti, kde se tímto jazykem mluví. Umí napsat jednoduchý souvislý text na témata, která dobře zná nebo která ho/ji osobně zajímají. Dokáže popsat své zážitky a události, sny, naděje a cíle a umí stručně vysvětlit a odůvodnit své názory a plány. Stupeň B2: Dokáže porozumět hlavním myšlenkám složitých textů týkajících se jak konkrétních, tak abstraktních témat včetně odborně zaměřených diskusí ve svém oboru. Dokáže se účastnit rozhovoru natolik plynule a spontánně, že může vést běžný rozhovor s rodilými mluvčími, aniž by to představovalo zvýšené úsilí pro kteréhokoliv účastníka interakce. Umí napsat srozumitelné podrobné texty na širokou škálu témat a vysvětlit své názorové stanovisko týkající se aktuálního problému s uvedením výhod a nevýhod různých možností. 12

20 2. SPOLEČNÝ EVROPSKÝ REFERENČNÍ RÁMEC PRO JAZYKY (SERR) Stupeň Cl: Rozumí širokému rejstříku náročných a dlouhých textů a rozpozná implicitní významy textů. Umí se plynule a pohotově vyjadřovat bez zjevného hledání výrazů. Umí jazyka užívat efektivně pro společenské, akademické a profesní účely. Umí vytvořit srozumitelné, dobře uspořádané, podrobné texty na složitá témata, čímž prokazuje ovládnutí kompozičních útvarů, spojovacích výrazů a prostředků koheze. Stupeň C2: Snadno rozumí téměř všemu, co si vyslechne nebo přečte. Dokáže shrnout informace z různých mluvených a psaných zdrojů a přitom dokáže přednést polemiku a vysvětlení v logicky uspořádané podobě. Dokáže se spontánně, velmi plynule a přesně vyjadřovat a rozlišovat jemné významové odstíny dokonce i ve složitějších situacích." 2.3 Proč potřebujeme Společný evropský referenční rámec? Posílení jazykového učení a vyučování v členských zemích Evropské unie je nutné v zájmu větší mobility a účinnější komunikace mezi jednotlivými národy. Současně musíme mít na paměti úctu k národní identitě a kulturní různorodosti, vzájemné porozumění, lepší pracovní vztahy a snazší přístup k informacím. Abychom této harmonie mezi národy dosáhli, je třeba chápat učení se jazykům jako celoživotní úkol, který má být prosazován a podporován různými vzdělávacími systémy - od předškolního vzdělávání až po vzdělávání dospělých. Společný evropský referenční rámec pro jazyky podporuje a usnadňuje spolupráci mezi vzdělávacími institucemi v různých zemích a vytváří pevný základ pro uznávání kvalifikačních osvědčení v rámci Evropy. Snaží se pomáhat studentům i učitelům, tvůrcům učebnic, zkušebním orgánům a školským administrativním pracovníkům v tom, jak směřovat k vytyčeným cílům a jak koordinovat své úsilí. Uvedené informace byly předneseny na Mezivládním sympoziu Rady Evropy Evropské unie na téma Srozumitelnost a logické uspořádání 13

21 2. SPOLEČNÝ EVROPSKÝ REFERENČNÍ RÁMEC PRO JAZYKY (SERR) v učení se jazykům v Evropě: cíle, evaluace, certifikace" ( Transparency and Coherence in Language Learning in Europe: Objectives, Evaluation, Certification"), které se konalo v listopadu 1991 ve švýcarském Rüschlikonu z podnětu tamní federální vlády Přínosem sympozia, které organizovala Swiss National Science Foundation 5, bylo představení Evropského referenčního rámce pro jazyky pro popis jazykových úrovní a metod pro vyučování a učení se jazykům, dále jednotlivých kurikulí a produkce materiálů pro výuku, testování a hodnocení znalostí. Následně bylo představeno i Evropské jazykové portfolio a zřízení projektu na rozvoj pokrokových (dovednostních) úrovní, které vedou k vytvoření Evropského jazykového portfolia - certifikátu dokládajícího jazykové schopnosti platné pro celou Evropu. Na setkání rovněž zaznělo, že SERR potřebuje dále rozpoznávat a prohlubovat jazykové kvalifikace a napomáhat kooperaci mezi učiteli i institucemi a rozšířit komunikaci a spolupráci mezi různými státy Evropské unie. 2.4 Cíle a úkoly Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERR) Společný evropský referenční rámec pro jazyky má překonávat bariéry v komunikaci mezi odborníky, kteří pracují v oblasti výuky moderních jazyků. Tyto bariéry vyplývají z existence různých vzdělávacích systémů v Evropě. Rámec poskytuje podněty pracovníkům ve školství a ve vzdělávání, metodikům, tvůrcům kurzů, učitelům, zkušebním orgánům atd. Rámec poskytuje společný základ pro srozumitelné stanovení a popis cílů, obsahu a metod výuky, rovněž přispívá ke srovnatelnosti kurzů, sylabů a systému kvalifikačních osvědčení, a tak podporuje mezinárodní 5. Informace o sympoziu dostupné z: _%2 0EN.doc, Languages. 14

22 2. SPOLEČNÝ EVROPSKÝ REFERENČNÍ RÁMEC PRO JAZYKY (SERR) spolupráci v oblasti moderního jazykového vzdělávání. SERR rovněž pomáhá poskytovat objektivní kritéria pro popis jazykových způsobilostí a usnadňuje tak vzájemné uznávání kvalifikačních osvědčení získaných v různých oblastech vzdělávání, a tím napomáhá evropské mobilitě. Společný evropský referenční rámec přispívá ke komlpexnímu záměru Rady Evropy, který je definován v Doporučeních č. (82)18 a č. (98)6 Výboru ministrů členských států Rady Evropy takto: Dosáhnout větší jednoty mezi členy" a rozvíjet tento cíl přijetím společného postupu na kulturním poli" 6. Podívejme se nyní na kritéria, kterým by měl Společný evropský referenční rámec pro jazyky odpovídat. Aby mohl plnit své různorodé funkce, musí být úplný (comprehensive), srozumitelný (transparent) a logicky uspořádaný (coherent). Úplností" rozumíme pokus o konkretizaci co možná nejširšího rozsahu jazykových znalostí, dovedností a užívání jazyka. Současně by měl být Rámec schopen předvídat možné způsoby užívání jazyka ve všech situacích, v nichž by všichni jeho uživatelé měli být schopni popsat své cíle atd. Společný evropský referenční rámec by měl rozlišovat různé dimenze, které popisují ovládání jazyka a poskytují tak řadu referenčních bodů (úrovní), díky nimž lze pozorovat pokrok v učení. Srozumitelností" se míní jasné a přesně formulované informace, které musí být pro uživatele snadno pochopitelné a dostupné. Logické uspořádání" znamená, že se v jeho popisu neobjevují vnitřní rozpory. Z hlediska vzdělávacích systémů logické uspořádání vyžaduje harmonické vztahy mezi složkami, např.: identifikace potřeb, určení cílů, definice obsahu, výukové a učební metody, zavádění programů učení a 6. Doporučení č.r (98) 6 Výboru ministrů členským státům týkající se cizích jazyků (přijaté Výborem ministrů 17.března 1998 na 623. Zasedání zástupců ministrů), čerpáno z webu MŠMT ČR, 15

23 2. SPOLEČNÝ EVROPSKÝ REFERENČNÍ RÁMEC PRO JAZYKY (SERR) vyučování, výběr, tvorba materiálů nebo evaluace, testování a hodnocení. Avšak i s vytvořením úplného, logicky uspořádaného a srozumitelného referenčního rámce pro učení se jazykům i pro vyučování jazyků nemůžeme se stoprocentní jistotou tvrdit, že bude prosazován jako jediný uniformní systém.takto vytvořený rámec by měl být pružný a otevřený novým poznatkům, které vyvstanou až jeho používáním v praxi. Společný evropský referenční rámec by měl dále být: - víceúčelový: použitelný pro řadu různých účelů v rámci plánování a zajišťování učení se jazykům; - pružný: adaptovatelný pro použití v rozdílných situacích; - otevřený: s možností následného rozšiřování a zlepšování; - dynamický: neustále se vyvíjející podle zkušeností získaných při jeho užívání; - snadno použitelný: prezentovaný v přístupné formě, aby byl jednoduše použitelný pro ty, jimž je určen; - nedogmatický: neměl by být spojený výlučně jen s jednou z lingvistických nebo pedagogických teorií nebo jejich obvyklými postupy. 2.5 Rámec, nebo referenční úrovně? V tomto bodu se zastavíme u referenčních popisů pro jazyky, konkrétně pro češtinu. Referenční popisy jsou tedy standardizované sylaby specifikující rozsah učiva pro jednotlivé úrovne dle Rámce" (Hádkova, M.; Línek, J.; Vlasáková, K., 2005). Referenční popisy by měly sloužit jako jistá rukověť, nikoli jako učebnice, metodická příručka nebo návod, nelze podle něj učit. Rámec představuje soubor stanovených deskriptorů mapující řečovou činnost. Stejně tak je tomu i v případě referenčního popisu: najdeme v něm výčet jazykového materiálu, požadovaných rolí, pro které má být student na dané úrovni kompetentní. Těchto úrovní je podle 16

24 2. SPOLEČNÝ EVROPSKÝ REFERENČNÍ RÁMEC PRO JAZYKY (SERR) Rámce šest, pokrývají kompletní prostor učení se jazyku. Jsou jimi: AI (Breakthrough - Průlom"), A2 (Waystage - Na cestě"), Bl (Threshold - Práh"), B2 (Vantage - Rozhled"), CI (Effective Operational Proficiency - Účinná operační způsobilost") a C2 (Mastery - Zvládnutí") 7. Jak je z popisu patrné, klasické dělení na začátečníky, středně pokročilé a pokročilé je zde rozčleněno na vyšší a nižší úrovně. Pro češtinu byly dosud zpracovány úrovně AI, A2, Bl a B2. Jako v první byla zpracována úroveň Bl (Prahová úroveň - Čeština jako cizí jazyk, ), dále mezi lety vznikly další tři, a to AI (Čeština jako cizí jazyk - Úroveň AI), A2 (Čeština jako cizí jazyk - Úroveň A2) a B2 V X (Čeština jako cizí jazyk- Úroveň B2). Čeština je dnes jedním z mála evropských jazyků, který má ucelenou řadu referenčních popisů jazykových úrovní od AI po B2. Rámec měl být původně pouze referenčním materiálem, který by poskytoval objektivní kritéria pro popis jazykové způsobilosti a usnadňoval uznávání jazykových osvědčení v různých vzdělávacích institucích. Později ve spolupráci s Radou Evropy byly definovány obecné cíle, obsahy a metody jako nástroje evaluace studijních programů. Zastavme se u tzv. Prahové úrovně, tedy Bl: tato úroveň vymezuje, co, ale jen minimálně to, jak se máme učit. Prahová úroveň poskytuje obecný teoretický základ, primárně je určena pedagogické veřejnosti, ne studujícím. Hlavním cílem této úrovně je pomoc studentům, kteří se učí jazyk, aby dokázali cizí jazyk používat pro osobní účely. Pro úroveň Bl jsou vymezeny tři základní principy, a to: zaměření na potřeby (studenta), soustředění na studenta a orientace na jazykové funkce. Závěrem můžeme říci, že Rámec i Prahová úroveň představují v současnosti jakési paradigma pojmů a představ o výuce cizího jazyka založeného na definicích cizojazyčného vzdělávání a jeho problematiky. Ale podle posledních slov M. Hádkové, která zazněla na 21. setkání Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka ( , Praha-Hloubětín), jsou 7. Čadská, M.: K metodologickým východiskům a obsahovému zaměření popisu čeština jako cizí jazyk - Úroveň A2. In: Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka (AUČCJ), Praha: Akropolis, 2006, s

25 2. SPOLEČNÝ EVROPSKÝ REFERENČNÍ RÁMEC PRO JAZYKY (SERR) jednotlivé referenční úrovně pro češtinu (Al, A2 a Bl) neprovázané, nemají jednotný postup a základní kroky stanovené Radou Evropy jsou porušeny Vazba na referenční popisy pro češtinu tak visí nekdě ve vakuu a s otazníkem" a úrovně tak neodpovídají kritériím Rady Evropy 2.6 Evropské jazykové portfolio Evropské jazykové portfolio je dokument - certifikát, který se skládá ze tří navzájem propojených částí: z Jazykového pasu, Jazykového životopisu a osobního souboru dokumentů a prací. Na jednotlivých stupních škol a v období dospělosti se však používají odlišné verze. V České republice byla dosud vydána tato portfolia 8 : Evropské jazykové portfolio pro žáky do 11 let, které publikuje nakladatelství FRAUS, k. s., Evropské jazykové portfolio pro žáky a žákyně ve věku let, které vydalo v listopadu 2001 nakladatelství Fortuna, dále Evropské jazykové portfolio pro studenty ve věku let a Evropské jazykové portfolio pro dospělé, která vydává Scientia spol. s. r. o., a Evropské jazykové portfolio - příručka pro učitele a školitele, kterou vydává nakladatelství TAURIS. Evropské jazykové portfolio nabývá povahy oficiálního evropského dokladu o tom, jak ovládáme cizí jazyky. Je významným vedlejším produktem" Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Portfolio podporuje dovednosti komunikovat a žít v moderní mnohajazyčné Evropě. Pomáhá nám pozorovat, jaké úrovně jsme ve studiu jednotlivých jazyků dosáhli. Věnuje pozornost i základním dovednostem, díky nimž se dokážeme domluvit v cizím jazyce. Evropské jazykové portfolio shromažďuje" dokumenty o našich komunikativních schopnostech a o dosažených výsledcích v různých jazycích. Rovněž nás vede k tomu, abychom se naučili sami sebe hodnotit podle jednotných evropských měřítek, která vytvořila Rada Evropy ve Společném evropském referenčním rámci pro jazyky. Cílem Portfolia je také zamyšlení jeho uživatelů nad vlastními dílčími učebními cíli. Ev- 8. Čerpáno z webu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, 18

26 2. SPOLEČNÝ EVROPSKÝ REFERENČNÍ RÁMEC PRO JAZYKY (SERR) ropské jazykové portfolio může přispět k lepšímu učení, může posloužit svým majitelům při přestupu na jinou školu, při hledání zaměstnání nebo při jednání se zahraničními institucemi. Pedagogům pomáhá ujasňovat a sjednocovat učební požadavky V budoucnosti ho mohou vlastnit všichni občané žijící v Evropě Jazykový pas Europass-jazykový pas, česky též Europas, je dokument, který poskytuje přehled o úrovni znalostí a zkušeností dosažených v jednom nebo více cizích jazycích. Každý majitel tohoto pasu si sám vyplňuje údaje na základě sebehodnocení podle evropských standardů 9. Formulář Europasu byl vytvořen Radou Evropy jako součást Evropského jazykového portfolia společně s jazykovým životopisem a ukázkami vlastních prací. Jestliže se chcete přihlásit do vzdělávacího programu, hledáte zaměstnání nebo zkušenosti v zahraničí, je důležité, abyste své dovednosti a schopnosti (kompetence) dovedli jasně a srozumitelně prezentovat. " 10 Evropský Jazykový pas poskytuje jasné a mezinárodně srovnatelné údaje, hodnotí se všechny znalosti bez ohledu na to, zda byly získány v rámci formálního, nebo neformálního vzdělávání. Pas je možno vyplňovat elektronicky nebo v tištěné formě (na požádání lze získat papírový formulář) nebo on-line v různých evropských jazycích na Evropském portálu Europasu 11. Českou verzi formuláře Europasu lze stáhnout (včetně evropských hodnotících standardů) tamtéž Jazykový životopis Jazykový životopis je součástí Europasu. Každý občan si ho vyplňuje sám, a to v libovolném jazyce EU, životopis není potvrzován třetí stra Citováno: id= jportfolio LangPassport/ELPTemplate/navigate.action 19

27 2. SPOLEČNÝ EVROPSKÝ REFERENČNÍ RÁMEC PRO JAZYKY (SERR) nou. Formulář umožňuje občanům systematicky, chronologicky a pružně uvádět informace o svých kvalifikacích a kompetencích. Jazykový životopis, stejně jako Europass, je možno vyplňovat elektronicky, v tištěné formě (na požádání lze rovněž získat papírový formulář) nebo on-line v několika evropských jazycích na stránkách Evropském portálu Europassu životopis, česká verze je k dispozici na: hornav/downloads/europasscv/vtemplate/navigate.action. 20

28 Kapitola 3 Cesty k osvojování cizího jazyka Dnes, na prahu 21. století, žijeme v multikulturní a heterogenní společnosti, která nám předává bohaté dědictví různých kultur a jejich jazyků a nabízí nám tak spoustu možností. Je jen na nás, jak tyto možnosti využijeme. Aby byla ona heterogennost v negativním slova smyslu odstraněna, musíme překonat bariéry v komunikaci, a právě tyto bariéry proměnit ve zdroj vlastního poznání a obohacení. Jen s pomocí jazykových znalostí můžeme proniknout do jiné společnosti a jejich zvyků, a tím dosahovat větší mobility a vzájemného porozumění mezi jednotlivými národy a společenstvími. Podívejme se na Evropu: V dnešní době se Evropané vzájemně stále dorozumívají s jistými komplikacemi. To je způsobeno tím, že na území starého kontinentu" se mluví více než padesáti různými mateřskými jazyky - od velkých" jazyků, kteými hovoří desítky milionů lidí, jako jsou angličtina, němčina, francouzština a ruština, až po malé" jazyky zastoupené nevelkou populací (např. estonština nebo slovinština). Tato jazyková diferenciace obyvatel Evropy vytvářela pedagogický problém již v dřívjejších stoletích. Ve středověku byla tato situace značně zjednodušena, jediným cizím jazykem ve školách byla latina - a ta zároveň fungovala jako uviverzální řeč mezinárodní komunikace. Cílem moderního jazykového vzdělávání je poskytování dostupných vyjadřovacích prostředků všem jeho uživatelům, a to bez rozdílu původu, pohlaví, barvy pleti nebo vyznání, a tak kolektivně čelit společenským předsudkům a diskriminaci. Osvojení cizích jazyků navazuje na poznání mateřského jazyka a má i podobné cíle - postupné zvládání mluveného a psaného projevu a vytváření komplexní komunikační kompetence. Aktivní znalost cizích ja- 21

29 3. CESTY K OSVOJOVÁNÍ CIZÍHO JAZYKA zyků je v současné době nezbytná jak z hlediska globálního, kdy přispívá k účinnější mezinárodní komunikaci, tak i pro osobní potřeby studenta, protože usnadňuje přístup k informacím a k intenzivnějším osobním kontaktům, čímž umožňuje vyšší mobilitu studenta a jeho rychlejší orientaci v novém prostředí. V současné době je ve výuce cizích jazyků kladen důraz na zvyšování komunikativní úrovně. Aby student mohl a uměl v daném jazyce účinně komunikovat v běžných situacích, aby mohl navazovat společenské a osobní vztahy a naučil se porozumět cizí kultuře a zvykům jiných lidí a respektovat je. Význam vzdělávací oblasti spočívá zejména v rozšiřování vědomého užívání jazyka jako nástroje pro rozvoj abstraktního myšlení a v prohlubování vyjadřovacích a komunikačních schopností a dovedností, které vytvářejí podklad pro všestranné efektivní vzdělávání. V procesu vzdělávání jsou přímé metody často interpretovány jako obdoba osvojování mateřského jazyka dítětem. Nesmíme však zapomenout na rodil mezi dítětem a studentem: dítě se učí mateřskému jazyku spontánně, avšak student se cizímu jazyku učí intencionálne, tedy v řízeném procesu. Zatímco pro dítě je mateřský jazyk první verbální zkušeností, pro studenta je cizí jazyk něčím novým. Jazykové a stylizační schopnosti a dovednosti rozvíjejí studenti pod vedením učitele prostřednictvím aktivního podílu na různých komunikačních situacích. Úroveň osvojení jazyka můžeme rozdělit na několik kategorií: na primární dovednosti, návyky a dovednosti sekundární. Vědomost je obvykle chápána jako osvojený poznatek, jako informace o existenci určité jazykové jednotky (slova nebo gramatické struktury apod.). Primární dovednost chápeme jako způsobilost danou jazykovou jednotku použít, návykem pak rozumíme automatickou způsobilost. Sekundární dovednost můžeme charakterizovat jako způsobilost použít jazykové jednotky k řešení určité komunikativní situace. Poukažme na hranice mezi vědomostmi, primárními dovednostmi, návyky a vědomostmi sekundárními - navzájem se prostupují a posilují (viz popis referenčních úrovní v sekci 2.2). 22

30 3. CESTY K OSVOJOVÁNÍ CIZÍHO JAZYKA Jazyková výuka tedy umožňuje studentům nejen seznámení s cizím jazykem a jeho ovládání, ale zároveň je vede k poznávání duchovního bohatství národa a jeho tradic. 3.1 Znalost cizího jazyka a jeho cíle Význam znalosti cizího jazyka záleží na stále se měnících potřebách společnosti. Tyto potřeby se odrážejí i v postavení a pozici, jakou jazykové vyučování zaujímá v systému a v cílech vzdělávání dané doby. Cíle se při vyučování tradičně dělí na: cíl praktický, při kterém jde o osvojení praktické znalosti cizího jazyka jako prostředku dorozumívání. Druhým cílem je cíl výchovně vzdělávací (neboli formativní), při němž jde o využití vyučovaného jazyka pro formování studentovy osobnosti a o rozvoj jeho vloh. Do podskupiny tohoto cíle spadá další dělení na cíl kulturně vzdělávací a f ormativně výchovný. Praktickým cílem rozumíme získání dovednosti užívat cizí jazyk v oblasti komunikace. Splněním praktického cíle získáme komplexní schopnosti recepce a produkce samostatného ústního a písemného vyjádření. Ve výchovně vzdělávací cíli je obzvlášť důležité kulturní vzdělání: student pomocí srovnání mateřského jazyka dochází k hlubšímu poznání cizího jazyka. Díky cizojazyčné četbě se student seznamuje s kulturou a životem v cizí zemi. 3.2 Proč se učit cizí jazyk? Pokud se rozhodneme učit některý z cizích jazyků, připravujeme se na dlouhou a často spletitou cestu, na jejímž konci se nám však dostane určité odměny. Tato odměna může být spatřována ve schopnosti srozumitelného vyjadřování vlastních myšlenek a názorů v cizím jazyce, v lepším pochopení cizí kultury a jejího etnika a vytváření vztahů s jeho příslušníky. 23

31 3. CESTY K OSVOJOVÁNÍ CIZÍHO JAZYKA Již J. A. Komenský ve své Didaktice velké (1657) uplatňoval pragmatické pojetí výuky: Jazykům se učíme jako nástroji, jimž možno vzdělání čerpat a sdělovat jiným. Proto se máme učiti ne všem jazykům, což je nemožné, ani ne mnohým, což je neužitečné, nýbrž pouze potřebným. Potřebné jsou pro domácí život jazyk mateřský, pro styky se sousedy sousední jazyky [... ]" u. Co získáme učením se cizímu jazyku? Pochopíme a naučíme se používat prostředků metajazykové komunikace, naslouchat názorům jiných a adekvátně na ně reagovat, komunikovat na úrovni vzdělaného člověka, využijeme získané komunikační dovednosti k vytváření vztahů a spolupráce s ostatními jedinci, pronikneme do tajů nové kultury, budeme schopni pochopit různé typy textů a vychutnat si tak čtení s prožitkem a porozuměním. 3.3 Kde a jak začít s výukou? Musíme mít na paměti, že učit se cizím jazykům v podstatě znamená učit se rozumět jiným způsobům myšlení a jinému zacházení se skutečností. Než se začneme učit nějaký jazyk, měli bychom si rozmyslet, čeho chceme dosáhnout, a podle toho si stanovit své cíle. A v tomto okamžiku vyvstává hned několik otázek: Chceme se učit jen pro svou vlastní potřebu? Pro zábavu? Kvůli zaměstnání? Chceme se v zahraničí domluvit s tamními obyvateli, s přáteli v zahraničí, nebo si jen přečíst návod nebo knížku v cizím jazyce? Podívat se na film a nepřipadat si negramotmně? Serfovat na internetu? Všechny výše uvedené důvody mohou vést kohokoli z nás k tomu, aby začal studovat cizí jazyk nebo prohluboval své dosavadní znalosti. Dalším nezbytným bodem je plánování postupu výuky. Měli bychom se zeptat sami sebe, kolik času jsme ochotni jazyku věnovat a s jakou pravidelností bude vyučování probíhat. Jaké materiální zajištění budeme mít k dispozici, kde budeme shánět výukový materiál a cizojazyčné publi- 14. Vybrané spisy Jana Amose Komenského, I. SPN: Praha, 1958, s. 193, citováno dle (Průcha, 1999). 24

32 3. CESTY K OSVOJOVÁNÍ CIZÍHO JAZYKA kace. Budeme studovat sami, příležitostně, nebo si vybereme organizovaný kurz? Bude lepší skupinový, nebo individuální? S rodilým mluvčím? Doma, nebo v zahraničí? V současné době existuje nepřeberné množství jazykových škol a organizací, které se zabývají výukou cizích jazyků, dnes navíc můžeme studovat i virtuální cestou, prostřednictvím internetu. Jde jen o to zvolit si vlastní přístup a stanovit si cíle. Nejdůležitějším faktorem je však vlastní motivace, bez níž se žádné studium neobejde. Abychom mohli s výukou začít, je třeba mít na paměti jisté kompetence, soubor dovedností, které jsou nezbytné pro komunikaci mezi lidmi. K tomu, aby se člověk začlenil do nové společnosti, potřebuje kromě těchto kompetencí ovládat i její jazyk. 3.4 Klíčové kompetence jazykového vzdělávání Klíčovými kompetencemi rozumíme mobilní a univerzálně použitelný soubor dovedností, vědomostí a postojů, které jsou významné pro každé vzdělávání i pro praktický život. Těmito kompetencemi by měl být vybaven každý člověk, aby se úspěšně socializoval a aktivně podílel na dění ve společnosti. Proces osvojování klíčových kompetencí není konečný, je celoživotní. Tyto kompetence jsou multifuknční, tzn. neexistují izolovaně, ale navzájem se ovlivňují, jsou použitelné v různých kontextech a situacích, jsou jimi: kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence občanské, kompetence sociokulturní Ve výuce cizího jazyka je student veden k utváření a rozvíjení vlastních klíčových kompetencí, což znamená, že vnímáním a užíváním cizího jazyka - jako mnohotvárného prostředku - zpracovává a následně předává informace, vědomosti a prožitky získané z interakce se světem a se sebou samým. Vyjadřuje vlastní potřeby, prezentuje své názory a samostatně řeší problémy. Jak uvádí R. Choděra (Výuka cizích jazyků na prahu nového století, metadidaktika, humanizace, 1999), hlavní kompetencí je kompetence lingvistická (v literatuře někdy směšována s jazykovou), kterou chápeme jako 25

33 3. CESTY K OSVOJOVÁNÍ CIZÍHO JAZYKA meta-jazykové (tzn. zprostředkované) povědomí jazyka, jeho interpretaci. Jde vlastně o vědomost o jazyce. Od této kompetence se liší následující: kompetence jazyková, tzn. vědomost získaná z jazyka, dále kompetence řečová, kterou rozumíme recepci nebo produkci textu ve shodě s normou cizího jazyka, a poslední kompetence komunikativní, v níž jde o text nejen ve shodě se systémem a normou, ale i o úzus platný pro danou komunikaci. Komunikativními kompetencemi (obecně) dále rozumíme zvládnutí základních pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostředí. Student se učí respektovat, utváří si všeobecný přehledu o společensko-historickém vývoji lidské společnosti a o existenci odlišných kulturních hodnot různých jazykových komunit. Zároveň se skrz cizí jazyk učí porozumět sobě samotnému, pochopit své role v rozličných komunikačních situacích a vymezuje si vlastní místo mezi svými společenskými partnery. Student se seznamuje a pracuje s věcným i uměleckým textem, posuzuje ho z různých hledisek (estetické, emocionální nebo etické), která působí na jeho osobnost. Díky těmto hlediskům si buduje pozitivní vztah k literatuře, zaujímá vlastní kritický postoj k danému tématu, formuje hodnotové orientace a preference vůči svému okolí. Díky tomuto souboru dovedností a vědomostí (tzn. klíčových kompetencí) se dokáže student nebo cizí národní příslušník lépe začlenit do nové společnosti a osvojit si tak její pravidla a návyky a naučit se nový jazyk. Vždyť právě komunikativní kompetence je samotným jádrem výuky. 3.5 Charakteristika didaktiky a metodiky cizích jazyků Termín didaktika pochází z řeckého didaskein", což znamená učit se, vyučovat nebo poučovat. Didaktika je pokládaná za nejpropracovanější část pedagogiky, jako vědní disciplína zkoumá vyučovací proces, tzn. jakými metodami postupovat, jaké prostředky a formy používat a jakou podobu interakce mezi studentem a učitelem zvolit, zároveň se zaměřuje na obsah vzdělávání, tzn. co je potřeba studenty naučit. 26