Evropské perspektivy Ukrajiny

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Evropské perspektivy Ukrajiny"

Transkript

1 Evropské perspektivy Ukrajiny Jan Bárta Úvod: V roce 1991 se na mapě Evropy objevila samostatná Ukrajina, která se svou rozlohou a počtem obyvatel okamžitě zařadila mezi nejvýznamnější evropské státy. Po více než třinácti letech existence se podařilo vyřešit mnohé problémy spojené s delimitací hranic, obhajobou státnosti a konsolidací ukrajinské společnosti. Přesto postavení Ukrajiny v evropské politice je stále neurčité. Diplomacie Evropské unie a mnoha jejích členských států, včetně České republiky, ve svých projevech spíše svědčí o skutečnosti, že si s Ukrajinou neví rady. Ta se v roce 2004 stala přímým sousedem EU a její zahraniční politika vůči Ukrajině, někdy připomínající její hledání na mapě Evropy, tak logicky dosáhla svého zenitu. Vývoj vzájemných vztahů Ukrajina - EU Hlavní východiska ukrajinské zahraniční politiky nalezneme v Ústavě Ukrajiny (z.č. 245K/96-VR), v Základních směrech zahraniční politiky Ukrajiny ( ) a Koncepci národní bezpečnosti Ukrajiny (3/97-VR). Podle článku 18 Ústavy Ukrajiny je zahraničně politická činnost Ukrajiny zaměřená na zajištění národních zájmů a bezpečnosti cestou podpory mírové a vzájemně výhodné spolupráce s členy mezinárodního společenství podle všeobecně přijatých zásad a norem mezinárodního práva. 1 Obsah národních zájmů byl později upřesněn v Základních směrech zahraniční politiky Ukrajiny a Koncepci národní bezpečnosti Ukrajiny. Podle Základních směrů národní zájmy Ukrajiny v mezinárodní oblasti představují tři základní skupiny: - strategické a geopolitické zájmy spojené se zajištěním národní bezpečnosti Ukrajiny a obranou její politické nezávislosti; - ekonomické zájmy spojené s integrováním ekonomiky Ukrajiny do světové ekonomiky; - regionální, subregionální a lokální zájmy spojené se zajištěním různých specifických potřeb vnitřního vývoje Ukrajiny. 2 Vraťme se ale na úplný začátek zahraniční politiky nezávislé Ukrajiny. Třebaže formálně měla ukrajinská diplomacie v rámci zahraniční politiky SSSR spíše autonomní postavení, ve skutečnosti naprosto podléhala direktivám Moskvy. Tomu přirozeně odpovídala i personální 1 З Конституції України, Україна в ХХ столітті ( ): Зб. документів і матеріалів, Київ, Вища шк., 2000, 351 s. ISBN , s ТОМЕНКО, Микола, Абетка української політики , Київ, Смолоскип, 2002, 368 s. ISBN

2 situace, ve které se zahraniční služba Ukrajiny ocitla na prahu nezávislosti. V roce 1989 mělo MZV USSR celkem 136 zaměstnanců, z toho pouze 8 se věnovalo bilaterálním vztahům. 3 V zahraničí existovala diplomatická zastoupení pouze na čtyřech místech: V New Yorku při OSN, v Paříží při UNESCO, dále v Ženevě a ve Vídni. I přesto, nebo možná právě kvůli podřízenému postavení vůči sovětskému ministerstvu zahraničí, byl kladen důraz na bilaterální vztahy se sousedními státy. Ukrajinská delegace v čele s tehdejším ministrem zahraničních věcí Anatolyjem Zlenkem v září 1990 během zasedání VS OSN v New Yorku deklarovala, že jako suverénní stát hodlá provádět svou vlastní zahraniční politiku a navázat přímé vztahy s dalšími státy. 4 I přes opatrný postoj především západoevropských států k USSR, které se obávaly destabilizace situace v SSSR, se činnost ukrajinského ministerstva zahraničí aktivizovala se na kolegiu Ministerstva zahraničních věcí USSR hovořilo O účasti MZV USSR v tvorbě koncepce činnosti USSR na mezinárodním poli v nových podmínkách. Mj. se zde posuzovala i otázka nového rozdělení pravomocí mezi republikovými a svazovými ministerstvy zahraničí. 5 V Deklaraci O státní suverenitě Ukrajiny z se dokonce uvádí, že USSR jako subjekt mezinárodního práva udržuje bezprostřední vztahy s jinými státy Nejvyšší rada USSR schválila usnesení O realizaci Deklarace o státní suverenitě Ukrajiny ve sféře zahraničních vztahů. Zvláštní pozornost byla věnována zajištění bezprostřední účasti Ukrajiny v evropských procesech a evropských strukturách. 7 I přes uvedené kroky zůstala západní Evropa vůči ukrajinským aktivitám chladná a tato situace se změnila až prosincovým referendem o samostatnosti Ukrajiny. 8 Den po referendu, , Evropská unie ve své deklaraci přiznala referendu demokratický charakter. V září 1992 se uskutečnila první schůzka na nejvyšší úrovni mezi prezidentem Ukrajiny a předsedou Evropské komise. Jejím výsledkem bylo v Kyjevě v říjnu 1993 otevření zastoupení Evropské komise na Ukrajině 9 a v březnu 1994 zahájení schůzek Ukrajina Trojka EU. I přes nadějně se rozvíjející se spolupráci setrvávaly bilaterální vztahy EU Ukrajina na nízké úrovni. Jedním z hlavních důvodů byla absence zásadních reforem a chaos ve vnitřních 77-2, s ЗЛЕНКО, Анатолій, Дипломатія і політика, Україна в контексті динамицних геополітичних змін, Харків, Фоліо, 2003, 559 s. ISBN , s MELNYCZUK, N., Ukraine Development and Independent; Foreign Policy: The First Year, RL, 379/91, ЛИТВИН,,В. М., Україна: досвід та кроблеми держаотворення (90-ті роки ХХ ст.), Київ, Наукова думка, 2001, ISBN , s Iз Декларації про державний суверенітет України, Зб. документів і матеріалів, Київ, Вища шк., 2000, 351 s. ISBN , s ЛИТВИН,,В. М., Україна: досвід та кроблеми держаотворення (90-ті роки ХХ ст.), Київ, Наукова думка, 2001, ISBN , s Čti. Např.: ЛИТВИН, Володимир, Зовнішня політика України: , Віче, 11/2000 2

3 záležitostech Ukrajiny. Pozornost EU byla v této době upřena hlavně na Balkán a v postsovětském prostoru byl za prioritní považován vztah s RF. Mezi hlavní požadavky Bruselu v relaci k Ukrajině patřilo především uzavření Černobylské jaderné elektrárny a přesun do RF balistických raket s přibližně jadernými hlavicemi. 10 Aktivnější kroky EU byly vyvolány až obavou z destabilizace situace na Ukrajině a aktivitami USA v tomto regionu. Za skutečný začátek aktivní diplomacie Ukrajiny vůči EU je považován rok 1993, kdy se v usnesením Nejvyšší rady Ukrajiny O hlavních směrech zahraniční politiky deklaruje jako perspektivní cíl zahraniční politiky Ukrajiny vstup do EU 11. V následujícím roce byla v Lucemburku ( ) podepsána Smlouva o partnerství a spolupráci, která nabyla účinnosti až a která do současnosti představuje rámec spolupráce Ukrajiny a EU 12. Ve Smlouvě se vytyčují následující směry spolupráce: - rozvoj politických vztahů, - podpora obchodu, investic a ekonomických vztahů, - vytvoření základny pro vzájemně výhodnou ekonomickou, sociální, finanční, společenskou, vědecko-technickou a kulturní spolupráci, - pomoc Ukrajině při provádění ekonomických reforem a rozvoji demokracie, 13 - organizace každoročních summitů Ukrajina-EU 14. Instituční rámec Smlouvy mají zajišťovat tři společné orgány: Rada spolupráce, Výbor spolupráce (tvořený zástupci Evropské komise a ukrajinské vlády) a Výbor parlamentní spolupráce (fórum členů Evropského parlamentu a Nejvyšší rady Ukrajiny). Tři roky následující po podepsání Smlouvy o partnerství a spolupráci a až do její ratifikace Nejvyšší radou Ukrajiny představovaly útlum ve vzájemných vztazích. Přesto lze zmínit rok 1995, kdy svou činnost zahájil společný výbor, který má monitorovat ekonomickou a obchodní spolupráci a byla podepsána Dočasná obchodní smlouva. V červnu 1996 uznala EU Ukrajinu jako stát s přechodnou ekonomikou 15 a v prosinci téhož roku Rada ministrů EU přijala Akční plán k 9 Zastoupení Ukrajiny při EU bylo otevřeno v červenci WOLOWSKI, Pawel, The EU policy towards the Ukraine: Integration and Exclusion Dilemas, Eastern Policy of the Enlarged European Union, A Visegrad Perspektive, Bratislava, Slovac Foreign Policy Assosiation, Постанова ВР України Про Остовні напрямки зовнішньої ролітики України, Україна на міжнародній арені: Зб. Документів і матеріалів ( рр.). У 2-х кн., Київ, Юрінком Інтер, 1998, Кн. 1, 736 s. ISBN , s Nejvyšší rada Ukrajiny ratifikovala Smlouvu zákonem č. 237/94 VR Text smlouvy v ukrajinštině je možné nalézt na adrese: 13 Орієнтири виборця, Київ, Міленіум, 2002, 308 s. ISBN , s Summity se následně uskutečnily v září 1997 v Kyjevě, v říjnu 1998 ve Vídni, v červenci 1999 v Kyjevě, v roce 2000 v Paříži a v roce 2001 v Jaltě, v červnu 2002 v Kodani a v říjnu 2003 v Jaltě. 15 EU i USA zatím nepřiznaly Ukrajině statut země s tržní ekonomikou. EU odmítla pokračovat v rozhovorech, pokud nebude Ukrajina přijata do WTO. V říjnu 2000 Rada ministrů EU přijala rozhodnutí, podle kterého může být jednotlivým společnostem přiznán režim tržní ekonomiky. Tento režim byl přiznán např. společnosti Stirol nebo Čerkasskyj Azot. (Интеграция Европейского Союза и Украины, Kиев, АНТ Consulting Group, říjen

4 Ukrajině. Myšlenka integrace Ukrajiny do EU byla v této době vzácná, pravděpodobnost realizace tohoto scénáře se přirovnávala například k možnosti připojení dálného východu Ruska k Japonsku února 1998 (týden před ratifikací Smlouvy o partnerství a spolupráci) byla dekretem prezidenta Ukrajiny jmenována ukrajinská část Rady spolupráce v čele s premiérem a Výbor spolupráce jako pomocný orgán Rady. Tímto dekretem byly také ustaveny další instituce: Národní agentura Ukrajiny pro rozvoj evropské integrace a Centrum srovnávacího práva s cílem adaptace legislativy Ukrajiny k právu EU. V červnu 1998 byl v rámci realizace Smlouvy o partnerství a spolupráci podepsán Společný pracovní program a bylo vyznačeno 16 konkrétních směrů spolupráce. Už v roce 1997 přestala Ukrajina ústy svých představitelů opouštět politiku neutrality a v červnu 1998 prezident Leonid Kučma vydal dekret o Strategii integrace Ukrajiny do EU 17. Ve Státním programu spolupráce Ukrajiny s NATO vydaném v listopadu 1998 byla dokonce za strategický cíl Ukrajiny označena plná integrace do evropských a euroatlantických struktur a byly vytýčeny hlavní priority činnosti výkonné moci do roku Ještě v témže roce bylo založeno šest odvětvových výborů, které se měly věnovat spolupráci Ukrajiny s EU. Od tohoto roku také pravidelně probíhají zasedání Rady spolupráce mezi Ukrajinou a EU. Takto bouřlivý vývoj bilaterálních vztahů našel svůj ohlas v projevech ukrajinské diplomacie. Ve zmíněné Strategii integrace Ukrajiny do EU lze v třetí části nazvané Integrace Ukrajiny do EU v kontextu evropské bezpečnosti nalézt sebevědomé prohlášení, podle kterého uznání důležitého významu Ukrajiny Evropskou unií při formování nové architektury evropské bezpečnosti v třetím tisíciletí může a musí být využito jako podstatná páka při prosazování ukrajinských zájmů ve vztahu s EU. 18 Samozřejmě, že podobné deklarace neubírají sílu ani proruským tendencím ani konstrukcím, které prosazují zachování neblokového statusu či pozice Ukrajiny jako mostu mezi Západem a Východem. 19 V inauguračním projevu 30. listopadu 1999 opětovně zvolený prezident Leonid Kučma poté, co vyjmenoval hlavní orientační body ukrajinské zahraniční politiky, tj. mnohovektorovost, předvídatelnost a stabilitu, zajištění neblokového statusu Ukrajiny, prohlásil, že jako potvrzení své evropské volby za svůj strategický cíl považuje vstup do Evropské Unie. Podmínky, které musí členské země splnit, se v mnohém shodují s úkoly, které se plánují vyřešit. 20 Otázky zahraniční 16 СИДЕНКО, Владимир, Геоэкономические проблемы общественного развития, Политическая мысль, 1/ Text je možné nalézt na adrese: 18 Стратегія Інтеграції України до Європейського Союзу, [online] URL: <http://ci.uz.gov.ua/president/strategy_integration.html 19 Např.: РУДИЧ, Фелікс, Україна в геополітичному контексті, Віче, 11/ ПІЛЛУСЬКА, Інна, Україна-ЄС: таке непросте стратегічне партнерство, [online] URL: <http://www.europexxi.kiev.ua/ukrainian/book/context/001.html 4

5 politiky měly být řešeny podle všech zásad politického pragmatismu. Rezultativnost zahraničněpolitického kursu a mezinárodní autoritu a image Ukrajiny měli určovat dva hlavní činitelé: Jak budou řešeny vnitřní problémy; nakolik aktivně a smysluplně, s ohledem na národní zájmy, se ukrajinská diplomacie přizpůsobí reáliím světa. 21 Ukrajina se také dožadovala odpovídající odezvy na své kroky. Ministr zahraničních věcí Boris Tarasjuk na konci roku 1999 volal po politických signálech, které měly dodat Ukrajincům toužících po eurointegraci nové síly. 22 V prosinci 1999 byla během summitu v Helsinkách přijata Společná strategie EU vůči Ukrajině, ve které byla oceněna proevropská pozice Kyjeva. Současně byl kladen důraz na jadernou bezpečnost a uzavření Černobylské jaderné elektrárny a EU vyzvala Ukrajinu k urychlení reforem v ekonomice a agrárním sektoru a ke zlepšení politického klimatu v administrativních orgánech. Vážné výhrady byly vzneseny k vysokému stupni korupce. 23 I přes výhrady EU a jejímu chladnému přístupu ukrajinská strana pokračovala v rozvíjení eurointegračního rámce zahraniční politiky. Na základě Strategie integrace Ukrajiny do EU byly rozpracovány odvětvové programy a Program integrace Ukrajiny do EU, který byl představen v dekretu prezidenta Ukrajiny z 14. září V Programu byly definovány krátkodobé ( ), střednědobé ( ) a dlouhodobé cíle ( ). Mezi prioritami byly zmíněny mj. harmonizace legislativy Ukrajiny, co nejrychlejší členství v WTO, realizace konzultací v otázkách zóny volného obchodu apod. S cílem organizačního zajištění realizace Programu byl dekretem prezidenta v listopadu 2001 založen institut zmocněnce Ukrajiny pro otázky evropské integrace. V květnu 2002 Leonid Kučma během vystoupení před Nejvyšší radou Ukrajiny nastínil svou představu zahraniční politiky nazvané Evropská volba a v projevu pojmenovaném jako Koncepční zásady strategie ekonomického a sociálního rozvoje Ukrajiny na období definoval kroky nutné k členství Ukrajiny v EU. Toho měla Ukrajina dosáhnout v roce Mnohými pozorovateli byla následně zaznamenána ukrajinská diplomatická ofenzíva s cílem zajistit Ukrajině postavení asociovaného člena. Po netečnosti Bruselu bylo od této taktiky odstoupeno a ukrajinští diplomaté byli ochotni se spokojit s jakýmikoliv sliby možnosti získat tento status v budoucnu. 26 Reálné kroky ukrajinské zahraniční politiky ovšem stále vedly střídavě na západ nebo 21 ЛИТВИН,,В. М., Україна: досвід та кроблеми держаотворення (90-ті роки ХХ ст.), Київ, Наукова думка, 2001, ISBN , s ПІЛЛУСЬКА, Інна, Україна-ЄС: таке непросте стратегічне партнерство, [online] URL: <http://www.europexxi.kiev.ua/ukrainian/book/context/001.html 23 ПІЛЛУСЬКА, Інна, Україна-ЄС: таке непросте стратегічне партнерство, [online] URL: <http://www.europexxi.kiev.ua/ukrainian/book/context/001.html 24 Dekret prezidenta Ukrajiny Про Програму інтеграції до Європейського Союзу č z 14 září Plný text je možné nalézt na adrese: 26 РУДЯКОВ, Павло, Європейський Союз Польща Україна Росія: нові засади і моделі відносин у нових історичних умовах, Інституційні реформи в ЄС, випуск 4, 2003, 80 s., ISBN , s. 52 5

6 východ. Rok 2001 je popisován jako rok reorientace zahraniční politiky směrem k Rusku. Došlo k mírnému ústupu od západní diplomatické ofenzívy. Prezident Leonid Kučma sice uvedl, že za deset let se Ukrajina musí přiblížit všem standardům EU, ovšem do konce roku 2011 nemá Ukrajina naději stát se členem EU. 27 Ukrajina zmírnila svou diplomatickou ofenzívu. V září 2002 během evropského ekonomického summitu v Salzburgu ukrajinský prezident prohlásil, že pokud nebude Ukrajina přijata do EU, pak nadlouho zůstane v šedé zóně Evropy a její občané se budou cítit Evropany druhé kategorie. Rozpor deklarovaného prioritního směru zahraniční politiky a reálného stavu začal být stále jasnějším. Vasyl Badrak v týdeníku Zerkalo neděli uvedl: Za svou prioritu Ukrajina považuje asijský vektor v době, kdy jí pravidla geopolitiky nutí pokračovat v politice evropské integrace srpna podepsal Leonid Kučma dekret, podle kterého byla vytvořena Státní rada evropské a euroatlantické integrace, v jejímž čele sám stanul. Hlavním cílem rady byla koordinace a kontrola činnosti orgánů při prosazování strategického cíle státu - zajištění vstupu Ukrajiny do evropského, ekonomického a právního prostoru a prostoru evropské bezpečnosti. 29 Spolupráce nadále pokračovala zejména v rámci Smlouvy o partnerství a spolupráci. Ukrajina se čas od času dostala na jednací program orgánů EU. V březnu 2003 byl v prohlášení Evropské komise Rozšířená Evropa sousedství: nový rozměr našich vztahů s východními a jižními sousedy učiněn pokus o vytvoření rámce nových vztahů se sousedními zeměmi EU, jehož cílem byl přístup k výhodám EU bez účasti v jeho institucích. V rámci tohoto prohlášení bylo konstatováno, že Ukrajina se stane jedním z objektů zahraniční politiky EU, kterou budou významně formovat nové členské státy EU. 30 Ukrajinská strana neakceptovala tuto iniciativu EU s plným pochopením. Vytkla Bruselu neadekvátní reakci na její eurointegrační kroky. Ukrajinu neuspokojuje ani navrhovaná Smlouva o sousedství. Podle náměstka ministra zahraniční Oleksandra Čalého může mít praktický význam pouze tehdy, pokud zajistí přechod od Smlouvy o partnerství a spolupráci k Asociační dohodě. 31 Podle Čalého se tyto požadavky setkávají s dlouhodobým nepochopením ze strany bruselských představitelů. Pozice Ukrajiny v dané etapě spočívá ve snaze uzavřít asociační dohodu evropského typu jako adekvátní odpověď eurointegračních výzev Ukrajiny. Zájmům obou stran by podle ukrajinského nejvýznamnějšího eurointegrátora mohly odpovídat: 27 Надо жить по-европейски, [online] URL: <http://mignews.com.ua/events/ukraine/europe_0212.html 28БАДРАК, Василь, Зеркало недели, ) 29 Создан госсовет по интеграции Украины в Европу, [online] URL: <http://elvisti.com/2002/09/02/week.shtml 30 Communication from the Commission to the Counsil and the Europe Parliamen: Wider Europe-Neighbourhood,, [online] URL: <http://www.delukr.cec.eu.int/data/doc/summit03-statement-eng-pdf. 31 Олександр Чалий, Стан та перспективи співробітництва між Україною та Європейським Союзом, Інституційні реформи в ЄС, випуск 4, 2003, 80 s., ISBN , s. 34 6

7 deklarace otevřenosti EU vůči Ukrajině v případě dosažení politických a ekonomických kritérií členství, uzavření smlouvy s Ukrajinou podobné smlouvám, které byly uzavřeny s většinou zemí SVE. 32 Zatímco tedy ukrajinští představitelé volají po plnoprávném, nebo alespoň asociovaném členství, představitelé různých skupin v EU jsou připraveni budovat vztahy s Ukrajinou na zásadách prohloubení vzájemné činnosti nebo tzv. zvláštního sousedství. 33 V rámci konvence EU Širší Evropa je vypracováván tzv. Akční plán (Wider Europe Action Plan ), jako monitoring vzájemných vztahů a časový plán další spolupráce. Podle představ EU má být zpracováván na dobu 5 let a v jeho rámci by mělo dojít k zintenzivnění spolupráce EU Ukrajina, prohloubení ekonomických reforem a plného uplatnění demokratických zásad. Ukrajina ve své reakci v dokumentu odeslaném EU v srpnu 2003 požaduje, aby byl Akční plán schválen na 2-3 roky a jeho hlavním cílem by měla být příprava k podepsaní asociační dohody a vybudování více integrovaných ekonomických vztahů cestou vytvoření zóny volného obchodu mezi Ukrajinou a EU 34. Brusel ovšem odmítá zařadit otázku asociace nebo jiného zapojení Ukrajiny do procesu rozšíření EU. Aktuálně probíhají s občasnými přestávkami další kola jednáni o obsahu Akčního plánu mezi EU a Ukrajinou.. I přes neochotu orgánů EU dospět ke konkrétním závazkům ve vztahu k Ukrajině ta pokračuje v oficiálně deklarované politice přibližování se k EU. 18. března 2004 Nejvyšší rada Ukrajiny schválila návrh zákona O celostátním programu adaptace legislativy Ukrajiny k legislativě EU. Zákon je oficiálně postaven na základech vytvořených Smlouvou o partnerství a spolupráci a kromě definice acquis communautaire stanoví pro první období ( ) oblasti, ve kterých by mělo primárně dojít k adaptaci evropského práva. 35 Stav a dynamika ekonomických vzahů Z dostupných statistik 36 je zřejmé, že EU jako obchodní partner Ukrajiny neustále 32 ЧАЛИЙ, Олександр, Стан та перспективи співробітництва між Україною та Європейським Союзом, Інституційні реформи в ЄС, випуск 4, 2003, 80 s., ISBN , s РУДЯКОВ, Павло, Європейський Союз Польща Україна Росія: нові засади і моделі відносин у нових історичних умовах, Інституційні реформи в ЄС, випуск 4, 2003, 80 s., ISBN , s План дій Україна ЄС: нерозвязані дилеми. [online] URL: <http://www.foreignpolicy.org.ua/ua/papers/index.shtml?id= [online] URL: <http://www.parlament.org.ua/index.php?action=news&ar_id=469&as=0; k adaptaci legislativy Ukrajiny k EU viz např.: Габріел Асланян, Про загальнодержавну програму адаптації законодавства України до законодавства ЕС, Часопис Парламент 6/ Při zpracování této kapitoly byly využity informace publikované na internetových stránkách Evropské komise na Ukrajině: [online] URL: <http://www.delukr.cec.int/site.php/page23730, materiály Ministerstva ekonomiky a evropské integrace: [online] URL: <http://www.me.gov.ua/downloads/dcomstat.doc a článek Сучасний стан і тенденції присутності України на ринку ЄС, Національна безпека і оборона, Центр Разумкова, 11/2003 7

8 posiluje své pozice. Zatímco v roce 1995 podíl členských zemí EU v zahraničním obchodě Ukrajiny představoval 13 %, v roce 2003 to bylo již 25 %. Pokud bychom započítali nové členské státy, pak by podíl EU v zahraničním obchodě Ukrajiny dosáhl v roce ,8 % a EU by se tak stala největším obchodním partnerem Ukrajiny. Současně lze ale konstatovat velmi nízkou účast Ukrajiny v zahraničním obchodě EU, která dosáhla v roce 2003 pouhých 0,4 %. V sektoru služeb podíl EU vzrostl v uvedeném období z 10 na 16 %. V prvním pololetí roku 2003 podíl exportu Ukrajiny do zemí EU představoval 19,5 % z celkového objemu a import 23,8 %. Hlavními partnery pro export byly Německo a Itálie. Hlavní část exportu do EU představovaly energetické suroviny, ropa a produkty její rafinace 27,5 %, produkty metalurgie 16,8 %, oděv a textil 8,7 %. Základní položkou importu byla mechanická zařízení 19,2 %, dopravní prostředky (mimo železničních) 10,2 %, papír a kartón 5,7 %. V oblasti služeb Ukrajina vyvezla k I. pololetí roku 2003 do zemí EU 17,9 % všech služeb, což oproti minulému roku představuje nárůst o 20,6% a podíl dovozu představoval 25,6 % z celkového objemu (nárůst o 30,2 %). V případě zemí SNS byl zaznamenán opačný trend. V roce 1996 na země SNS připadalo více než polovina (51,4 %) ukrajinského exportu zboží a takřka dvě třetiny (63,5 %) importu. V roce 2002 se údaje snížily a to v případě ukrajinského exportu na 24,4 % a v případě importu na 52,8 %. Podíl ukrajinského vývozu do Ruska v roce 1997 představoval 23 % z celkového objemu, v roce 2002 klesl na 17,8 %. Dovoz poklesl z 48 % v roce 1997 na 37 % v roce Ukrajina do RF vyváží především výrobky strojírenství (20 % z celku), chemického průmyslu, metalurgie a potravinářství. Dvě třetiny z dovozu tvoří energetické suroviny. Celkově v roce 2002 export zboží do EU 25 představoval 5,7 mld. dolarů oproti 4,7 mld. do zemí SNS. Objem přímých investic ze zemí EU do ekonomiky Ukrajiny k představoval 2042,6 mil. USD, což je 33,8 % z celkového množství investic. Hlavními investory ze zemí EU jsou Spojené království (27,6 % z objemu EU), Nizozemí (20,1%), Německo (17,6%) a Rakousko (11,9%). Objem investic z Ukrajiny do ekonomik zemí EU k představoval 17,2 mil. USD, což tvoří 10,8 % z celkového objemu ukrajinských investic v zahraničí. Nejvíce bylo vloženo ve Španělsku (80,5 % z objemu investic vložených do EU) a Řecku (9,1 %). Nárůst byl zaznamenán i v zahraničním obchodě s novými členskými zeměmi EU. 8

9 V roce 2002 dosáhl 4 mld. dolarů, což představuje nárůst o 500 mil (15,8 %) oproti roku Objem exportu zboží a služeb do těchto zemí vzrostl o 18,4 % a dosáhl 2,5 mld. dolarů a import vzrostl o 11,6 % na 1,5 mld. USD. Vývoj zahraničního obchodu Ukrajiny ve vztahu k EU je hodnocen pozitivně. Nejenže dochází k neustálému nárůstu objemu, ale i k geografické diversifikaci zahraničního obchodu Ukrajiny v podobě přenesení hlavních proudů zboží z trhů zemí SNS na trh EU. Mezi negativní prvky ovšem patří omezení obchodních toků na největší partnery (Německo, Itálie, Velká Británie). V tomto ohledu je možné zaznamenat očekávání z rozšíření EU, které povede k určité diversifikaci geografické struktury zahraničního obchodu Ukrajiny uvnitř EU. Struktura obchodu Ukrajiny do EU se vyznačuje značnou úzkostí sortimentu. Za poslední tři roky na produkci málo technologicky rozvinutých odvětví připadalo více než 70 % celkového objemu exportu Ukrajiny do EU. V oblasti služeb je import více diversifikovaný, export má spíše monokulturní charakter neboť přítomnost Ukrajiny v nejdynamičtějších oblastech cestovní ruch, informační, inženýrské, vědecko-technické, finanční a správní je minimální. Evropské perspektivy Ukrajiny Květnovým rozšířením se Ukrajina stane přímým sousedem EU. Další vývoj Ukrajiny tak představuje jednu z důležitých otázek v zahraničně-politické a ekonomické oblasti, které bude nutné v bruselských kancelářích řešit. Konstruktivní dialog ovšem zatím spíše vázne. Brusel je Ukrajinou unaven a ta zase má pocit, že ukrajinská karta je EU využívána jen tehdy, když se jí to hodí, třeba když je potřeba uštědřit Rusku políček. 37 V evropském kontextu se místo Ukrajiny zdá být neurčité. Stále mnoho otázek vzniká při snaze zařadit Ukrajinu do nějaké konkrétní skupiny států: demokratických či totalitárních, prozápadních či proruských, s pozitivně se rozvíjejícím nebo regresujícím vývojem vnitřní politiky. Tato neurčitost je podmíněna několika základním faktory. Taras Hryščenko vyjmenoval alespoň čtyři základní: - Ukrajinská společnost určitou dobu setrvává ve stavu dramatické transformace; - mění se orientace v zahraniční politice a mění se zájmy ukrajinských podnikatelů; - v mezinárodní politice se objevily noví aktéři, jako je např. mezinárodní terorismus; - geograficky se Ukrajina nachází mezi několika geopolitickými celky a z toto plyne vysoká míra 37 ФЕДОРОВИЧ, Василь, Україна і світова політика, Київ, вид. Ярославів Вал, 2003, 414 s. ISBN , s

10 konfliktnosti. 38 Složitost postavení Ukrajiny a nejednoznačnost projevů její zahraniční politiky pak ústí v časté nepochopení procesů, které zde probíhají, někdy prostě nahrazené ať již demonstrativním nebo skutečným nezájmem. Zdá se, že tyto problémy má i takový hegemon světové politiky, jakými jsou USA. Madeleine Albright ve svém článku publikovaném v deníku The New York Times volá po větší aktivitě USA na Ukrajině, požaduje hlubší komunikaci, úsilí vyvinout větší tlak na představitele ukrajinského establishmentu a snahu o rozsáhlejší podporu nezávislých médií a občanské společnosti. Mj. volá i po potřebě zapojit evropské partnery do vytváření alternativní budoucnosti Ukrajiny. 39 Evropská unie, stejně jako USA, stále vnímá Ukrajinu prostřednictvím historického stereotypu jako součást sovětské říše nebo skrze ideály západní demokracie. Takto sestavený obraz 40 současné Ukrajiny ústí v ohledy na reakci Moskvy a v kritiku vnitropolitického vývoje. Oba pohledy se doplňují a vyvěrají v jediný závěr, v pochybnost, zda Ukrajina patří do té Evropy, jakou se západní demokracie snaží vytvořit. I přes vyslovené výtky získala Ukrajina za dobu své nezávislosti image stabilního státu, kterému se podařilo uniknout vážným vnitřním a vnějším konfliktům. Na nátlak Západu se vzdala jaderného dědictví, Černobylská jaderná elektrárna byla uzavřena a občasné vnitropolitické krize jsou řešeny spíše pokojnou cestou. Tato vnitřní stabilita je mnohdy přijímána jako znak evropanství, civilizovanosti a jako průvodní znak úspěšných společenských změn.41 Absence pro Západ výrazných konfliktů je současně provázena i absencí výrazných idejí, které by pozitivně stimulovaly rozvoj ukrajinské státnosti. Bývalý ministr zahraničních věcí Anatolyj Zlenko si ve své knize mohl jenom povzdechnout: Je obtížné budovat stát, pokud neexistuje základ pro konsensus a pokojnou koexistenci soupeřících politických sil. 42 Ukrajina postrádá velkou státotvornou i mezinárodní strategii. Existující strategické vektory se nevyznačují jasností a nezřídka si dokonce odporují 43. A to se týká vnitřního vývoje i projevů zahraniční politiky. 38 ГРИЩЕНКО, Тарас, Зовнішньополітична стратегія держави: проблема визначення, Людина і політика 5/2000, s. 39 ALBRIGH, Madeleine K., How to Help Ukraine Vote, The New York Times, ОМЕЛЯН, Соломія, Чи є шанс потрапити до Євросоюзу?, Людина і політика, 4/ ДЕРГАЧЕВ, Александр ПОЛОХАЛО, Владимир, Метаморфозы посткоммунистической власти, Политическая мысль, 1/1996; Кучма гарантирует стабильность, [online] URL: <http://www.pravda.com.ua, [cit ] 42 ЗЛЕНКО, Анатолій, Дипломатія і політика, Україна в контексті динамицних геополітичних змін, Харків, Фоліо, 2003, 559 s. ISBN , s ГРИЩЕНКО, Тарас, Зовнішньополітична стратегія держави: проблема визначення, Людина і політика 5/2000, s. 10

11 Zahraniční politika Ukrajiny je často popisována jako mnohovektorová, hlavní pozornost je ovšem věnována dvěma směrům: RF a euroatlantické části světa. Stejně tak častokrát je citována i odlišnost západu a východu Ukrajiny, jejíž důsledky se promítají i do zahraniční politiky. Jedná se ovšem o značně zjednodušené odůvodnění. Měli bychom pochopit, že nezávislá Ukrajina vznikla jako právní nástupce USSR a současně jako duchovní dědic předchozích ukrajinských kvazi-států od Kyjevské Rusi po Haličsko-Volyňské knížectví, tzv. Hejtmanství a Ukrajinskou lidovou republiku. Od samého počátku idea nezávislé Ukrajiny bizardně spojuje symboly sovětské doby s ještě dosovětskými (a fakticky antisovětskými) prvky. Na Ukrajině je stále patrnější přítomnost určitého civilizačního rozcestí, váhání mezi dvěma různými paradigmaty vlastního vývoje. Perspektiva východního či západního směřování Ukrajiny je pak o to citelněji vnímána uvnitř státu. Představitelé jednotlivých proudů se snaží akumulovat podporu, někdo Západu, někdo Ruska - především ovšem k posílení vlastních pozic. To se pak projevuje snahou z jedné strany čelit plné ruské kontrole nad materiálním zdroji, z druhé strany pak úsilím minimalizovat vliv Západu, odmítáním některých jeho hodnot a priorit. V tomto smyslu nelze takovou politikou nazvat ani proruskou ani prozápadní. Je specificky proukrajinská, tedy usilující o skloubení zdánlivě protichůdných tendencí. Zatímco Západ vyžaduje po Ukrajině, aby se jasně vyjádřila a Rusko spíše mlčí, neboť si je jisté tím, že mu Ukrajina nikam neuteče, oficiální stanoviska ukrajinských představitelů vytvářejí složité konstrukce navzájem propojující oba hlavní vektory. Podle ministra zahraničních věcí Ukrajiny Konstantyna Hryščenka je partnerství s EU důležité pro vybudování evropské Ukrajiny, a partnerské vztahy s 44 USA a Ruskem jsou důležité pro skutečné partnerství s EU. Na místě je otázka nikoliv zda bude tento model chování úspěšný, jako spíše jak dlouho se bude možné této strategie držet, neboť jak napsal Volodymyr Špak, není možné vytvořit civilizovaný evropský stát na asijském základě. 45 Ukrajina se tak postupně dostává do sféry strategické bezvýchodnosti, kdy na jedné straně vyjadřuje zájem na posílení vztahů se Západem, z druhé strany na ní vyvíjí Rusko stoupající tlak s cílem zatáhnout jí do sféry svých zájmů. Dlouhodobé strategii Ukrajiny pak spíše odpovídá snaha o získání času a zachování možnosti volby, bez možnosti zásadním způsobem ovlivňovat své faktické postavení v mezinárodním společenství. Odtud pramení často citovaná teze, že Ukrajina není subjektem, nýbrž objektem zahraniční politiky. 44 Грищенко верит, что к следующему году ЕС полюбит Украину, online] URL: <http://www.pravda.com.ua, [cit ] 45 ШПАК, Володимир, Україна: від російського комунізму - до європейської інтеграції вид. друге, Черкаси, Брама, 2003, 280 s. ISBN , s

12 Neurčitost a nevyhraněnost je charakteristická i pro vnitropolitickou scénu. Pokus sladit nový západní a dosud tradiční socialistický koncept společenského vývoje vedl na Ukrajině ke vzniku společenských institucí kombinujících obojí. Tyto hybridní struktury pak vystupují jako zastánci ukrajinské státnosti a jejími reprezentanty. Instituce formované po vzoru a na doporučení západních států pokračují ve starých způsobech práce a řídí se starým uvažováním. Výsledkem je paradoxní situace, kdy se (velice obecně) pomocí nových metod dosahuje starých cílu a nových cílů se dosahuje starými metodami. Část společnosti chce dosáhnout nových cílů užitím starých, totalitních způsobů realizace, přičemž výběr hráčů či vykonavatelů závisí na jejich schopnosti pochopit pravidla hry a umění se jich držet, ale už v žádném případě ne na jejich schopnosti úspěšně dosahovat veřejně deklarovaných cílů. Mnohdy zásadní význam má subjektivní byrokratický zájem podmíněný postavením příslušných mocenských institutů ve struktuře ekonomiky země. 46 Vytváří se tak paralelní společenský a právní systém, ve kterém pojetí práva a svobod znamená právo kontrolovat určitý prostor a zisky proudící z tohoto prostoru, nikoliv garanci stálosti dlouhodobého vývoje a dlouhodobě fungujících pravidel. Úkol obrození a výstavby společnosti v tomto prostředí zdánlivě bez pravidel vede k pragmatickému a bezpochyby ziskovému modu posílení státních struktur. 47 V takovémto prostředí se dualita (východ-západ, nové-staré) stává jedním z nástrojů udržení či získání moci a v důsledku i základní charakteristikou existence samostatné Ukrajiny. V takto pro západní pozorovatele zmateném prostředí je jen velmi obtížné se orientovat. Neustále si odporující prohlášení a kroky vnitřní i zahraniční politiky vedou ke stavu, který je popisován jako únava z Ukrajiny. Pravidelně se opakující ukrajinské deklarace o cíli integrovat se do Evropy (čti Evropské unie) nejsou provázeny konzistentní zahraniční politikou. Ukrajina se ve svých zahraničněpolitických projevech vidí součástí evropské civilizace, ale její ekonomické (a jejím prostřednictvím politické) zájmy často zůstávají v postsovětském prostoru. Ukrajina se tak sama odsouvá do role toho, kdo pro příliš mnoho cílů nedokáže realizovat ani první kroky vedoucí alespoň k některému cíli. Naopak, je sama vtahována do cizích her. Západ v důsledku nemožnosti zorientovat se je schopen přijmout požadavky Moskvy na roli garanta stability v regionu, i když je pro něj stále nepřijatelné, aby Rusko uplatňovalo své hegemonistické nároky i ve vztahu k Ukrajině. 48 Zahraniční politika Ukrajiny je typická tím, o čemž jsem se již okrajově zmínil, že se 46 БУДКИН, Виктор СИДЕНКО, Владимир НОВИЦКИЙ, Валерий БУРАКОВСКИЙ, Игор - МАЛКОЛМ, Нейл, Украина и ЕС: либерализация сотрудничества, Политическая мысль, 2-3/ ДЕРГАЧЕВ, Александр ПОЛОХАЛО, Владимир, Метаморфозы посткоммунистической власти, Политическая мысль, 1/ БУДКИН, Виктор СИДЕНКО, Владимир НОВИЦКИЙ, Валерий БУРАКОВСКИЙ, Игор - МАЛКОЛМ, Нейл, Украина и ЕС: либерализация сотрудничества, Политическая мысль, 2-3/

13 v zásadní míře odvozuje od aktuální vnitropolitické, resp. mocenské situace. Nebývá v zásadě výsledkem dlouhodobě definované zahraničně-politické koncepce. Jevhen Holovacha tento modus chování ukrajinského politické managementu nazval momentokracie. 49 Oles Lisnyčuk nekreativností. 50 Jednotlivé projevy ukrajinské reprezentace jsou pak vnímány především jako projev aktuálních osobních či korporativních zájmů či momentálního rozložení moci uvnitř státu. Tradičně pak pro pochopení obsahu sdělení, a to se týká i mezinárodní úrovně, nebývá důležitý význam slov, ale kdy a kde byla pronesena. Je přirozené, že při hledání politické a mocenské podpory, v jehož zájmu je zahraniční politika často využívána, budou užity jiné argumenty při setkání se západním politikem a jiné při jednání s ruským protějškem. Stejně tak ten samý politik při té samé události pronese jiný projev ve Lvově a jiný v Doněcku. Při absenci jasně definovaného a sledovaného kurzu je nutné sledovat i postavení mluvčího. Prostředí zahraniční politiky stejně jako vnitřní podléhá tradičnímu vertikálně řídícímu systému. Například v Strategii integrace Ukrajiny do Evropské unie je jasně definováno, že strategii integrace Ukrajiny do EU určuje prezident Ukrajiny 51, také stále silnější postavení má v Ústavě nezakotvená Administrace prezidenta. Dekretem prezidenta O opatřeních při optimalizaci zahraničně-politické činnosti státu z Administrace prezidenta fakticky získala patronát i nad činností Ministerstva zahraničí.52 Získané pravomoce nejsou ovšem vyváženy odpovídající odpovědností. To samozřejmě vyvolává další otázky a hrozí prohloubení konfliktnosti. Zdá se, že u krajinská politická špička si je vědoma svého slabého postavení, ale neví, jak vyjít z 53 tohoto začarovaného kruhu. Možným pokusem o zmírnění této situace mohl být právě probíhající pokus o ústavní reformu, jehož výsledek a dopady jsou pro nás zatím velkou neznámou. Zahraniční politika Ukrajiny je údajně prozápadní již od doby prezidentství Leonida Kravčuka - jen se prováděla s neustálými ohledy na Rusko.54 Rusko bylo a je přijímáno na Ukrajině jako regionální hegemon bez ohledu na politickou orientaci mluvčího. I prozápadně orientovanými politiky a analytiky je chápáno jako veliký soused, se kterým je nutné spolupracovat s poznámkou, 49 РЯБЧУК Микола, Дві України: реальні межі, віртуальні війни, Київ, Критика, 2003, ISBN , s ЛІСНИЧУК, Олесь, Президент України Леонід Кучма на міжнародній арені у 2003 році: підсумковий аналіз зовнішньополітичної діяльності глави держави, [online] URL: <http://www.foreignpolicy.org.ua/ua/papers/index.shtml?id= Стратегія Інтеграції України до Європейського Союзу, [online] URL: <http://ci.uz.gov.ua/president/strategy_integration.html 52 СУШКО, Олександр, Конституційна реформа та її врлив на формування зовнішньої та безпекової політики України, [online] URL: <http://www.foreignpolicy.org.ua/ua/papers/index.shtml?id= ОСАДЧУК, Богдан, Україна, Польща, світ. Вибрані репортажі та статті, Київ, Смолоскип, 2001, 356 s. ISBN , s КРЮЧКОВ, Георгий, К вопросу о стратегическом выборе Украины, Віче, 10/

14 že pro Ukrajinu je tato perspektiva (pozn. spolupráce s Ruskem) možná jen skrze evropský prostor, jenom tehdy se integruje do Evropy.55 Po takřka 13 letech nezávislosti se zdá, že ukrajinská státnost dokázala obhájit svou existenci a idea návratu do SSSR se politicky vyčerpala.56 Ukrajinské obyvatelstvo si zvyklo se považovat za jediného plnoprávného nositele národnostněstátního určení. O tom jsme se mohli přesvědčit během událostí okolo ostrova Tuzla v Kerčském průlivu. Navíc i přes veškeré spekulace jsou ukrajinská a ruská kultura natolik rozdílné, že se ani v minulosti nepodařilo zcela vytěsnit ukrajinskou podstatu a harmonizovat společenský život na základě ruské civilizační příslušnosti.57 Možná právě proto nelze Ukrajinu ponechat jejímu vlastnímu vývoji. Její ztráta v podobě plného podřízení Moskvě by byla citelná už z důvodu prostého faktu bezprostřední přítomnosti Ukrajiny na samých hranicích EU. A v souvislosti s vývojem na ruské vnitropolitické scéně lze předpokládat stupňující se agresivitu ruské zahraniční politiky vzhledem k Ukrajině. Tuto hrozbu si uvědomují přirozeně především na Ukrajině samotné. Často je zde evropská volba vnímána převážně jako impulsivní politicko-ideologická reakce, jako reflexe sebeobrany před hrozbami ze strany Ruska 58 O to intenzivněji možná zaznívá volání prozápadně orientovaných ukrajinských politiků či úředníků po signálech, které by reflektovaly ukrajinské eurointegrační snahy. Olexandr Čalyj, první náměstek ministra zahraničí se dožaduje povzbuzení v podobě perspektivy asociovaného členství: Na začátku mají být takové zemi, jako je Ukrajina, poskytnuty konkrétní pobídky a konkrétní cíle, které musí dosáhnout, když už jí byly jednou dány. A pokud Ukrajina nesplní své sliby, tyto pobídky pak mohou být odloženy. 59 Brusel, zdá se, pro již zmíněnou neuchopitelnost problému Ukrajina vnímá jako zásadní vývoj ve vnitropolitické a ekonomické oblasti. Ukrajinská diplomacie tak měla vždy problémy s výtkami bruselských úředníků ohledně rozvoje demokracie, svobody slova, rovnosti voleb. Často s odkazem na nedodržení těchto zásad docházelo k odložení různých kol jednání nebo již dohodnutých schůzek. Váhání ve vnitřních reformách se stává pro západní úředníky nepochopitelným, neboť p řibližně 90 % ze strukturálních změn požadovaných EU není 55 РУДИЧ, Фелікс, Україна в геополітичному контексті, Віче, 11/ БУНИН, Виктор ПАРАХОНСКАЯ, Елена ПОТЕХИН, Александр, Внешнеполитические ориентации как фактор политической борьбы в Украине, Политическая мысль, 3/1997. Jako příklad opačného názoru viz např. Тарасенко, Валинтин САКАДА, Микола, Чи був СРСР імперією?, Віче, 10/ БАДЗЬО, Юрия, Национальная идея и национальный вопрос десять лет неопределенности, Потитическая мысль, 1-2/ БАДЗЬО, Юрия, Национальная идея и национальный вопрос десять лет неопределенности, Потитическая мысль, 1-2/ ЕС приостоновил переговоры с Украиной, [online] URL: <http://www.pravda.com.ua, [cit ] 14

15 bezprostředně spojených jen s EU. Dané změny by měly být provedeny, pokud se má ukrajinská ekonomika a společnost dostat z krize. 60 Ovšem pro Ukrajinu je eurointegrace chápána především jako civilizační volba a na druhé místo ustupuje to ostatní: Ekonomika, politika, humanitární oblast, právní stát, nedotknutelnost reálného soukromého vlastnictví a svoboda slova. 61 To sebou přináší další problém: Ukrajina nesplňuje podmínky pro vstup do EU a Kyjev to dobře ví. Jeho vnitropolitické problémy příliš nezapadají do jeho negociačního rámce, nerad o nich hovoří a chce se jim věnovat jen okrajově. Lze proto i nadále očekávat snahu Kyjeva odmítat témata vnitřních strukturálních reforem a místo toho se věnovat jiným tématům. Ostatně tuto zkušenost má i Rusko, které se s odmítáním určitých témat a ostře formulovanými nároky v jiných oblastech setkalo během rozhovorech s Ukrajinou v 90. letech. Tato taktika pak podle názoru Arkadije Mošese 62 bude spíše odrazovat Brusel od rozhovorů s Ukrajinou vůbec. Procesy vytváření sjednocené Evropy a ukrajinské sociokulturní reformy se přibližně v čase sbíhají a vyžadují sladění úsilí, aby Ukrajina unikla hrozbě zpoždění se za evropským vlakem. Důraz by měl být kladen na podporu vnitřních reforem. Administrativní zdroj prohloubení spolupráce Ukrajiny a EU se vyčerpal už v polovině 90. let. Pro kvalitativní změny vztahů Ukrajina 63 EU jsou nutné změny uvnitř samotné Ukrajiny. Podle některých ukrajinských analytiků je nutné změnit slogan v Evropě na nás nikdo nečeká na v Evropě nás nečekají takovými, jakými jsme. Jinými slovy, problém není v členství v EU, ale především v samotné Ukrajině 64. V zahraniční politice Ukrajiny lze pozorovat zvýšení její aktivity při současné absenci změn v orientaci. Vedle tendence dynamizace se projevují příznaky větší obsahovosti úkolů,65, mezi které patří upevnění mezinárodní autority a posílení role a místa Ukrajiny v mezinárodních vztazích - na rozdíl od prvních let nezávislosti, kdy hlavním úkolem bylo potvrzení nezávislosti, územní nedotknutelnosti a práva na existenci.66 Stále větší důraz je kladen na pragmatismus 60 ПІЛЛУСЬКА, Інна, Україна-ЄС: таке непросте стратегічне партнерство, [online] URL: <http://www.europexxi.kiev.ua/ukrainian/book/context/001.html 61 РУДЯКОВ, Павло, Європейський Союз Польща Україна Росія: нові засади і моделі відносин у нових історичних умовах, Інституційні реформи в ЄС, випуск 4, 2003, 80 s., ISBN , s МОШЕС, Аркадий, Между Востоком и Западом Украина и Белоруссия на европейском пространстве, Московский Центр Карнеги, Гендальф, Москва, 2003, s БАЗИВ, Дмитрий, Геополитическая стратегия Украины, Институт государства и прав им. В. М. Карецкого НАН Украины, Киев 2000, 192 s. ISBN , s. 113; také ОСАДЧУК, Богдан, Україна, Польща, світ. Вибрані репортажі та статті, Київ, Смолоскип, 2001, 356 s. ISBN , s ВАСИЛЕНКО, Владимир, Что Украине делать с ЕЭП?, Зеркало недели, [online] URL: <http://www.zerkalonedeli.com/ie/show/488/46083/ 65 Стратегії розвитку України: терія і практика, За ред. О. С. Васюка, Киів, Національний інститут стратегічних досліджень, 2002, 864 s, ISBN , s БУДКИН, Виктор СИДЕНКО, Владимир НОВИЦКИЙ, Валерий БУРАКОВСКИЙ, Игор - МАЛКОЛМ, 15

16 v mezinárodních otázkách a na regionální spolupráci. Podle pracovníků Národního institutu strategických studií současný eurointegrační model zahraniční politiky Ukrajiny spočívá v: integraci do evropských a eurointegračních struktur a institucí; spolupráci se státy SVE, účast v regionálních (subregionálních) organizacích a fórech. Přičemž aby se Ukrajina definitivně prosadila jako evropský stát, musí posílit vztahy se státy střední Evropy a regionálními organizacemi.67 Mnozí si na Ukrajině uvědomují nereálnost vstupu do EU v nejbližší době. Důležitou je pro ně ovšem otázka, zda má Ukrajina v ne příliš daleké budoucnosti reálnou šanci se stát váženým členem evropského společenství a jaké kroky má pro to učinit.68 Nelze zpochybňovat přítomnost Ukrajiny v Evropě. Otázky typu zda je Ukrajina součástí Evropy nejsou na pořadu dne. Bruselští byrokraté by si měli uvědomit, že pro ukrajinské zastánce Západu není urážlivé ne, ale neskutečně je uráží slovo nikdy, neboť demonstruje dávný a hluboký stereotyp Západu, že Ukrajina je legitimní část Ruska, jakousi historickou úchylkou, která by neměla existovat, a pokud by měla, pak kdesi za hranicemi evropského světa a evropského vědomí. Už proto, s ohledem na odpovědnost za vývoj na evropském kontinentu, není možné odložit Ukrajinu, vytěsnit jí jako něco neexistujícího, resp. cosi, co stojí za hranicemi kontinentu. Pro Českou republiku představuje Ukrajina stále spíše riziko než příležitost uplatnění vlastních zájmů. Tradičně citlivou je otázka množství často nelegálních migrantů, kteří zde hledají pracovní a životní uplatnění. V zahraničně-politické oblasti pak Praha vnímá Ukrajinu především jako tranzitní území ruské ropy a zemního plynu, event. jako území oddělující Západ, tj. i nás od Ruska. Konsolidaci nezávislosti a rozvoj demokratických institucí na Ukrajině vnímáme po vzoru vyspělejších evropských států jako součást zajištění bezpečnosti a stability ve střední Evropě. Jedním z hlavních důvodů takto pasivně formulovaného diskursu, nebo spíše dvou oddělených monologů, je absence informací, neexistence hlubších institucionálních vazeb, možná nezájem o hlubší pochopení procesů, které probíhají na Ukrajině. Zatímco Rusko je vnímáno prostřednictvím svého energetického bohatství a silácké zahraniční politiky, Bělorusko zejména očima organizací monitorující dodržování lidských práv, Ukrajina zůstává na periferii zájmu. Zjevně i pro Českou republiku je Ukrajina neuchopitelný problém, který není nutné řešit, neboť vlastně ani nevíme co je zač. Нейл, Украина и ЕС: либерализация сотрудничества, Политическая мысль, 2-3/ Стратегії розвитку України: терія і практика, За ред. О. С. Васюка, Киів, Національний інститут стратегічних досліджень, 2002, 864 s, ISBN , s ПІЛЛУСЬКА, Інна, Україна-ЄС: таке непросте стратегічне партнерство, [online] URL: 16

17 O to do složitější situace se dostáváme, čím větší naděje vkládá Ukrajina do rozšíření EU o státy SVE. Přiblížení EU až na hranice Ukrajiny by mohlo posílit vliv evropského společenství a napomáhat vytváření občanské společnosti a prosazení přeměn na demokratický právní stát se sociálně orientovanou ekonomikou.69 Důraz by měl být kladen na rozvoj spolupráce s nestátními institucemi. Například v únoru 2003 byl ve Varšavě představen koncept nové východní politiky EU, který obsahoval následná doporučení: obnovit mechanismy konzultací státních orgánů s nevládními institucemi, navrhnout vytvoření konzultačního výboru občanských organizací při Radě spolupráce Ukrajiny a EU, vytvořit pracovní skupiny, jejímiž členy by byli představitelé nevládních organizací. 70 Jediným spolehlivým prostředkem, jak nadále efektivně rozvíjet vztahy s Ukrajinou, je vytvoření silné sítě horizontálních kontaktů s cílem dalšího posílení oboustranných vztahů 71 a jejich prostřednictvím napomáhat formování národní ideologie, završení procesu sebeidentifikace společnosti, optimalizace etnonacionální politiky (především na Východě a Jihu) a rozvoje občanské společnosti 72, tedy toho, co může rozšiřovaná Evropa Ukrajině nabídnout a čím si ji přikloní na svou stranu. A ČR by mohla k tomuto přispět, nejdříve ovšem musí dospět alespoň v základní míře k poznání problému Ukrajina. Závěry: Zahraniční politika Ukrajiny nevychází z jasně definované a dlouhodobě sledované strategie. Ve svých projevech reaguje na vnitropolitickou situaci a na jednání hlavních aktérů mezinárodní politiky. Vnitropolitická situace Ukrajiny vychází z historicky podmíněných faktorů. Postsovětské dědictví provázené hledáním národní identity a kulturně-ideologické náležitosti způsobuje <http://www.europexxi.kiev.ua/ukrainian/book/context/001.html 69Стратегії розвитку України: терія і практика, За ред. О. С. Васюка, Киів, Національний інститут стратегічних досліджень, 2002, 864 s, ISBN , s Zpráva z kulatého stolu - Котнакти між людьми як елемент між Україною та Європейським Союзом: пророзиції щодо Плану дій Україна-ЄС, [online] URL: <http:/ /www.eru.org.ua/, [cit ] 71 Zpráva z kulatého stolu - Котнакти між людьми як елемент між Україною та Європейським Союзом: пророзиції щодо Плану дій Україна-ЄС, [online] URL: <http:/ /www.eru.org.ua/, [cit ] 72Стратегії розвитку України: терія і практика, За ред. О. С. Васюка, Киів, Національний інститут стратегічних досліджень, 2002, 864 s, ISBN , s

18 nepřehlednost a nepředvídatelnost projevů aktérů ukrajinské vnitřní a zahraniční politiky. Při hodnocení postojů a projevů ukrajinské diplomacie je nutné přihlížet k této historické podmíněnosti a úzkému provázání zahraniční a vnitřní politiky. EU by neměla vnímat Ukrajinu jen jako tranzitní teritorium energetických surovin z RF nebo jako výchozí či tranzitní stát legální a nelegální migrace. Obavy z prosazení expanzionistické politiky RF by měla přetransformovat v pochopení Ukrajiny jako příležitosti realizace východní zahraničních politiky EU, jako možnost rozšíření kulturního vlivu EU dále na východ. Cestou prosazení zájmů EU na Ukrajině je rozvíjení vazeb zejména mezi nestátními institucemi, aktivizace oficiální i neoficiální politiky a regionální spolupráce. 18

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země?

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? SPEECH/10/446 Štefan Füle Evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? Veřejné slyšení, Evropský parlament

Více

JAK SI STOJÍ ČESKÁ PARADIPLOMACIE?

JAK SI STOJÍ ČESKÁ PARADIPLOMACIE? POLICY PAPER Petr Drulák, Lucie Königová, Petr Kratochvíl Duben 2004 Ústav mezinárodních vztahů Nerudova 3 118 50 Praha 1 Tento autorský text neprošel ediční úpravou. 2 Mezinárodní vztahy bývají často

Více

Evropský kontext. období. Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Evropský kontext. období. Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský kontext přípravy pravy budoucího období Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj 1 Páté Kohezní fórum Konalo se v Bruselu 31. ledna

Více

VNĚJŠÍ POLITIKA PRO ZAJIŠTĚNÍ ENERGETICKÝCH ZÁJMŮ EVROPY

VNĚJŠÍ POLITIKA PRO ZAJIŠTĚNÍ ENERGETICKÝCH ZÁJMŮ EVROPY S160/06 VNĚJŠÍ POLITIKA PRO ZAJIŠTĚNÍ ENERGETICKÝCH ZÁJMŮ EVROPY Dokument Komise a generálního tajemníka, vysokého představitele určený pro zasedání Evropské rady ČELIT VNĚJŠÍM ENERGETICKÝM RIZIKŮM EU

Více

Ekonomická diplomacie České republiky

Ekonomická diplomacie České republiky Systém řízení ekonomické diplomacie v České republice Analýza zpracovaná v rámci projektu Posilování sociálního dialogu s důrazem na modernizaci institucí, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj kvality služeb

Více

Aktuální informace o vývoji obchodní výměny mezi ČR a Kazachstánem

Aktuální informace o vývoji obchodní výměny mezi ČR a Kazachstánem Aktuální informace o vývoji obchodní výměny mezi ČR a Kazachstánem Kazachstán (KZ) je pro ČR již tradičním obchodním partnerem a v rámci regionu Střední Asie také nejvýznamnějším partnerem. Dosavadní výsledky

Více

Problémy mezinárodní politiky

Problémy mezinárodní politiky Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky

Více

TRANSATLANTICKÉ VZTAHY: USA A KANADA

TRANSATLANTICKÉ VZTAHY: USA A KANADA TRANSATLANTICKÉ VZTAHY: USA A KANADA EU a její severoameričtí partneři, Spojené státy americké a Kanada, vyznávají společné hodnoty demokracie, lidských práv a hospodářské a politické svobody a rovněž

Více

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 PROČ JE DOBROVOLNICTVÍ DŮLEŽITÉ? Fakta: > Miliony občanů po celé Evropě jsou zapojeny do dobrovolnictví bu prostřednictvím organizace

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

Synergické efekty členství ČR v EU

Synergické efekty členství ČR v EU Synergické efekty členství ČR v EU Ing. Jiří Paroubek VŠ BIBS 27. 3. 2014 EU, evropský projekt vznikl na počátku jako projekt německo-francouzské spolupráce překonávající vše negativní ve vzájemných vztazích

Více

- základní rysy a tendence vývoje

- základní rysy a tendence vývoje VysoKÁ ŠKOLA EKONOMiCKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahu Svetová ekonomika - základní rysy a tendence vývoje I Eva Cihelková a kolektiv 2005 . OBSAH Úvod................................................

Více

Obchodní zastupitelství Ruské federace v České republice. «Perspektivy rozvoje rusko-české obchodní a hospodářské spolupráce»

Obchodní zastupitelství Ruské federace v České republice. «Perspektivy rozvoje rusko-české obchodní a hospodářské spolupráce» «Perspektivy rozvoje rusko-české obchodní a hospodářské spolupráce» Praha, 19. června 2014 Zahraniční ekonomické styky Evropská unie základný obchodní partner Ruské federace Podíl EU na obratu zboží RF

Více

Návrh závěrů uvedených v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Na tomto znění se dohodly všechny delegace.

Návrh závěrů uvedených v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Na tomto znění se dohodly všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (27.04) (OR. en) 9057/11 CULT 27 EDUC 80 SOC 347 COMPET 149 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č.

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm.

PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm. PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm.cz www.strukturovanydialog.cz CO JE STRUKTUROVANÝ DIALOG S

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50

Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50 Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50 Agentura CzechTourism a partneři projektu: Asociace hotelů a restaurací ČR Asociace cestovních kanceláří ČR Asociace českých cestovních kanceláří

Více

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3.

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3. 7.12.2006 C 297/1 I (Informace) RADA Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (2006/C 297/01) RADA EVROPSKÉ UNIE, Berouc v úvahu, že:

Více

SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU

SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU Anna Teličková Ředitelka odboru mnohostranné a společné obchodní politiky SVĚTOVÁ OBCHODNÍ ORGANIZACE (WTO) mnohostranný obchodní systém WTO je i základem SOP EU WTO významná

Více

EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI

EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI EU jako přední světový vývozce zboží a služeb a největší světový zdroj přímých zahraničních investic zaujímá dominantní místo na světovém trhu. Dochází však k posunům

Více

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015 STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015 Exportní dovednosti a úspěchy společností Národního strojírenského klastru Aktuální příležitosti a překážky v zahraničním obchodě Milan Hovorka Česká republika: globální kontext

Více

Vztahy mezi EU a Ukrajinou: vyhlídky do budoucna

Vztahy mezi EU a Ukrajinou: vyhlídky do budoucna SPEECH/10/175 Štefan Füle Evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství Vztahy mezi EU a Ukrajinou: vyhlídky do budoucna Národní universita Tarase Ševčenka Kyjev V Kyjevě dne 22. dubna 2010 Vážený

Více

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 14. 10. 2013 2013/2183(INI) NÁVRH ZPRÁVY o plánu EU proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 21.10.2014 COM(2014) 638 final 2014/0297 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření jménem Evropské unie Marrákešské smlouvy o usnadnění přístupu k publikovaným dílům nevidomým

Více

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historie migrace do ČR a aktuální výzvy Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historický a evropský kontext migrace Situace po 2. světové válce Evropa se mění v kontinent imigrace 1.období v letech 1950-1973/4

Více

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace.

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (28.04) (OR. en) 9058/11 CULT 28 SOC 348 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č. předchozího dokumentu:

Více

Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA

Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA ; EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro regionální rozvoj 2009/0072(CNS) 14. 10. 2009 NÁVRH STANOVISKA Výboru pro regionální rozvoj pro Výbor pro kulturu a vzdělávání k návrhu rozhodnutí Rady o Evropském

Více

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D.

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. Obrana pojetí a aktuální vývoj Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. 1 Literatura Relevantní legislativa a dokumenty viz dále (Ústava, Bezpečnostní strategie, resortní zákony) webové stránky příslušných institucí (např.

Více

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 8.6.2015. k Evropskému programu znovuusídlování

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 8.6.2015. k Evropskému programu znovuusídlování EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.6.2015 C(2015) 3560 final DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 8.6.2015 k Evropskému programu znovuusídlování CS CS DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 8.6.2015 k Evropskému programu znovuusídlování

Více

PROČ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE NESTAČÍ KE SNÍŽENÍ SVĚTOVÉ CHUDOBY? STRATEGIE PODPORY KOHERENCE POLITIK PRO ROZVOJ V ČESKÉ REPUBLICE

PROČ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE NESTAČÍ KE SNÍŽENÍ SVĚTOVÉ CHUDOBY? STRATEGIE PODPORY KOHERENCE POLITIK PRO ROZVOJ V ČESKÉ REPUBLICE POLICY PAPER PROČ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE NESTAČÍ KE SNÍŽENÍ SVĚTOVÉ CHUDOBY? STRATEGIE PODPORY KOHERENCE POLITIK PRO ROZVOJ V ČESKÉ REPUBLICE (Prošlo oponentním řízením) Ondřej Horký červenec 2008 Ústav

Více

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 09/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Společné prohlášení předsedů vlád Česko polské mezivládní konzultace 20. dubna 2015 v Praze

Společné prohlášení předsedů vlád Česko polské mezivládní konzultace 20. dubna 2015 v Praze Společné prohlášení předsedů vlád Česko polské mezivládní konzultace 20. dubna 2015 v Praze Dne 20. dubna 2015 proběhly v Praze již třetí mezivládní konzultace České republiky a Polska. Setkání, které

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium

Více

Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny. Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012

Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny. Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012 Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny Prezentace na semináři: Perspektivy EU a eurozóny Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012 Obsah prezentace 1. Současná eurozóna 2. Interní

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Příloha 3. Gender mainstreaming v souvislosti s legislativou na světové, evropské a národní úrovni

Příloha 3. Gender mainstreaming v souvislosti s legislativou na světové, evropské a národní úrovni Příloha 3 Gender mainstreaming v souvislosti s legislativou na světové, evropské a národní úrovni Úvod Čím dál častěji se objevuje ve společnosti pojem rovných příležitostí pro muže a ženy, který znamená

Více

EUROPE DIRECT BRUNTÁL

EUROPE DIRECT BRUNTÁL EUROPE DIRECT BRUNTÁL Evropský rok pro rozvoj 2015 náš svět naše důstojnost naše budoucnost Iniciativa Evropský rok Již od roku 1983 vyhlašuje Evropská unie iniciativu s názvem Evropský rok. Každý ročník

Více

TEN-E (transevropská energetická síť)

TEN-E (transevropská energetická síť) ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Brno, květen 2014 Ing. Zdeňka Kučerová Porada s kraji 5. 6. 2014 TEN-E (transevropská energetická síť) Legislativa EU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 347/2013 ze dne

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.8.2009 K(2009) 6464 v konečném znění DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 o mediální gramotnosti v digitálním prostředí pro vyšší konkurenceschopnost audiovizuálního

Více

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete?

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete? Kde nás nyní naleznete? elektrická energie plyn nemocnice lokální a regionální vláda národní a evropská správa odpad voda sociální služby Rozvoj, priority a problémy Energie Dialog od roku 1995, s oficiálním

Více

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE)

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) 1960 schválen zákon o III. pětiletém plánu Nesplnitelné úkoly Vypínání elektrické energie Selhání zásobování uhlím Ochromení železniční dopravy uhelné prázdniny Pomoc jiným

Více

Liberálně-konzervativní akademie

Liberálně-konzervativní akademie Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt: hlousek@fss.muni.cz Přednáška

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

Role Svazu průmyslu a dopravy v proexportní strategii státu a v zahraniční rozvojové spolupráci

Role Svazu průmyslu a dopravy v proexportní strategii státu a v zahraniční rozvojové spolupráci Role Svazu průmyslu a dopravy v proexportní strategii státu a v zahraniční rozvojové spolupráci Role Svazu průmyslu a dopravy v podpoře e exportu: 1. Podílíme se na tvorbě koncepcí a strategií 2. Poskytujeme

Více

4) smluvní mezi lidmi vznikla smlouva o dohodnutí pravidel, původ moderních států

4) smluvní mezi lidmi vznikla smlouva o dohodnutí pravidel, původ moderních států Otázka: Stát Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Martas (vznik a podstata státu, funkce státu, typy státu; demokracie, typy demokracií, státní moc, politické strany, volební systémy) Stát = forma

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 04/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry EXPORTNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2012-2020 Petr Nečas Martin Kuba RNDr. Petr Nečas předseda vlády 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

Více

Světová ekonomika. Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice

Světová ekonomika. Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice Světová ekonomika Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let

Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let Studie č. 12 Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

Smlouvy Evropské unie

Smlouvy Evropské unie Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.

Více

Ekonomické dopady sankcí proti Rusku na české podnikatele

Ekonomické dopady sankcí proti Rusku na české podnikatele Popis Doposud Evropská unie přijala několik sankčních opatření vůči Rusku v reakci na její postup na Ukrajině. Zpočátku se jednalo o cílené sankce, primárně zaměřené proti konkrétním osobám. Ty byly později

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI

ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI Příloha 4 k Usnesení vlády České republiky číslo 458 ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI Vědomí potřeby jakosti nejen v produktivní sféře, ale ve všech oblastech života společnosti vzrůstalo počátkem devadesátých let

Více

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz STÁT Max Weber: lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí Stát

Více

SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova

SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova Společnost pro regionální ekonomicképoradenství SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova Paradoxy v rozvoji venkova Seminář Venkov 2011 1. února 2011 SYNERGIE V PŘÍSTUPU K ROZVOJI VENKOVA Výzkumný projekt

Více

Strategické řízení ve světle evropských fondů. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Strategické řízení ve světle evropských fondů. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Strategické řízení ve světle evropských fondů Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Současné problémy Absence kvalitních dlouhodobých i střednědobých plánovacích

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

Výbor pro zahraniční věci

Výbor pro zahraniční věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zahraniční věci 30. 4. 2013 2013/2082(INI) NÁVRH ZPRÁVY s návrhem doporučení Evropského parlamentu Radě k návrhu pokynů EU na podporu a ochranu svobody náboženského

Více

Vážené dámy, Vážení pánové,

Vážené dámy, Vážení pánové, Práva dětí a jejich ochrana v České republice (Příspěvek ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase na konferenci Práva dětí v Evropské unii, 3. července 2007, MPSV) Vážené dámy, Vážení pánové, je mi

Více

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU 3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU Kvalita předškolního vzdělávání a rané péče se stala v rámci EU velmi diskutovaným tématem. V posledních letech proběhla řada evropských

Více

Základní teoretická východiska

Základní teoretická východiska Rozvoj venkova Základní teoretická východiska Roztříštěná politika vůči rozvoji venkova (oddělení zemědělské a regionální politiky) Dříve základna pro zemědělský sektor Dříve vysoká zaměstnanost v zemědělství

Více

1. ideová konference TOP tým z. s. Tyršův dům Praha, 19. dubna 2015

1. ideová konference TOP tým z. s. Tyršův dům Praha, 19. dubna 2015 1. ideová konference TOP tým z. s. Tyršův dům Praha, 19. dubna 2015 Vnitropolitický blok (Situace TOP 09 v kontextu české politické scény) 1) Krize české politiky garant: Jan Kavalírek My, členové TOP

Více

Zajištění ochrany - obecné zásady Evropské unie týkající se ochránců lidských práv

Zajištění ochrany - obecné zásady Evropské unie týkající se ochránců lidských práv Zajištění ochrany - obecné zásady Evropské unie týkající se ochránců lidských práv I. PŘEDMĚT 1. Podpora ochránců lidských práv je již dlouho nedílnou součástí vnější politiky Evropské unie v oblasti lidských

Více

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2)

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) KLÍČOVÁ SDĚLENÍ Studie WETO-H2 rozvinula referenční projekci světového energetického systému a dvouvariantní scénáře, případ omezení uhlíku

Více

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 Novoroční balíček Ing. Jana Veleby, nezávislého senátora a prezidenta AK ČR V Praze, dne 24. ledna 2013 Ing. Jan Ve l e b a Prezident Vážená paní senátorko,

Více

1. Jednotná právní úprava zaměstnaneckého vztahu úředníků veřejné správy

1. Jednotná právní úprava zaměstnaneckého vztahu úředníků veřejné správy III. Informace o průběhu přípravy návrhu zákona o právních poměrech a vzdělávání zaměstnanců ve veřejné správě (zákon o úřednících) a o možnostech dalšího postupu 1. Jednotná právní úprava zaměstnaneckého

Více

...Budiž světlo! Světlo či tma? Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Strategická podpora

...Budiž světlo! Světlo či tma? Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Strategická podpora Strategická podpora a potřeby KKP Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Světlo či tma?...budiž světlo! Praha, 26. 6. 2013 Eva Žáková Institut umění Divadelní ústav Účet kultury Trojsektorová

Více

DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU

DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A SPOJENÝMI STÁTY AMERICKÝMI Česká republika a Spojené státy Americké (Spojené státy) sdílí historii úzkých vztahů mezi našimi

Více

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Obsah: Ekonomická situace Koordinace hospodářské a fiskální politiky v rámci EU Fiskální

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020

Více

DOHODY O VOLNÉM OBCHODU EU - KOREJSKÁ REPUBLIKA EU - JAPONSKO

DOHODY O VOLNÉM OBCHODU EU - KOREJSKÁ REPUBLIKA EU - JAPONSKO DOHODY O VOLNÉM OBCHODU EU - KOREJSKÁ REPUBLIKA EU - JAPONSKO Anna Teličková ředitelka odboru mnohostranné a společné obchodní politiky 30. října 2012 SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA

Více

PODPORA VNĚJŠÍCH EKONOMICKÝCH VZTAHŮ V ČESKÉ REPUBLICE A JEJÍ PROBLÉMY

PODPORA VNĚJŠÍCH EKONOMICKÝCH VZTAHŮ V ČESKÉ REPUBLICE A JEJÍ PROBLÉMY POLICY PAPER PODPORA VNĚJŠÍCH EKONOMICKÝCH VZTAHŮ V ČESKÉ REPUBLICE A JEJÍ PROBLÉMY Jan Hřích Listopad 2004 Ústav mezinárodních vztahů Nerudova 3 118 50 Praha 1 Tento autorský text neprošel ediční úpravou.

Více

Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Rady hlavního města Prahy

Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Rady hlavního města Prahy Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Rady hlavního města Prahy číslo 1495 ze dne 24.6.2014 k Manuálu tvorby veřejných prostranství hl.m. Prahy a návrhu Strategie rozvoje veřejných prostranství

Více

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt Projektový management Lekce: 8 Projektový management Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Projektový management je typ managementu uplatňovaného k zabezpečení realizace jedinečných, neopakovatelných, časově

Více

Populační politika. XXXX.konference ČDS: Dvacet let sociodemografické transformace Brno 27.-28.5.2010. RNDr. Jiřina Kocourková, Ph.D.

Populační politika. XXXX.konference ČDS: Dvacet let sociodemografické transformace Brno 27.-28.5.2010. RNDr. Jiřina Kocourková, Ph.D. KATEDRA DEMOGRAFIE A GEODEMOGRAFIE Přírodovědecká fakulta Univerzita Karlova v Praze Tel: (+420) 221 951 418 E-mail: demodept@natur.cuni.cz URL: https://www.natur.cuni.cz/demografie RNDr. Jiřina Kocourková,

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 15.11.2007 SEK(2007) 1497 PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o kodexu chování pro používání počítačových rezervačních

Více

Statut Rady vlády pro informační společnost

Statut Rady vlády pro informační společnost V L Á D A Č E S K É R E P U B L I K Y P ř í l o h a č. xx k usnesení vlády ze dne xx Statut Rady vlády pro informační společnost Článek 1 Úvodní ustanovení Rada vlády pro informační společnost (dále jen

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 6 Analytikův občasník LEDEN 2007 O BSAH: VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Evropský sociální fond Investice do lidí

Evropský sociální fond Investice do lidí Evropský sociální fond Investice do lidí Evropská komise Tento leták je k dispozici ve všech úředních jazycích EU. Ani Evropská komise, ani žádná osoba jednající za Evropskou komisi nenesou odpovědnost

Více

Strategické dokumenty a Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu v Kutné Hoře

Strategické dokumenty a Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu v Kutné Hoře Strategické dokumenty a Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu v Kutné Hoře Konference o cestovním ruchu a památkách ve městech, obcích a regionech; duben 2013 Ivo Šanc, starosta Kutné Hory Úloha

Více

BEZPEČNOSTNÍ RADA STÁTU

BEZPEČNOSTNÍ RADA STÁTU BEZPEČNOSTNÍ RADA STÁTU USNESENÍ BEZPEČNOSTNÍ RADY STÁTU ze dne 19. prosince 2000 č. 154 k Plánu práce Bezpečnostní rady státu na 1. pololetí 2001 s výhledem na 2. pololetí 2001 B e z p e č n o s t n í

Více

1BHospodářský telegram 12/2010

1BHospodářský telegram 12/2010 1BHospodářský telegram 12/ Konjunkturální vývoj Obchodní klima v Sasku v porovnání 115 110 105 Sasko nové země Německo S 110,2 nz 107,6 N 107,6 100 95 90 85 80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Více

Jak překonat fragmentaci jednotného energetického trhu EU

Jak překonat fragmentaci jednotného energetického trhu EU Jak překonat fragmentaci jednotného energetického trhu EU Pražské evropské energetické fórum 2014 MZV ČR Černínský palác Úvod Trh s elektřinou : Aktuální stav trhu s elektřinou Rizika a problémy Možné

Více

Vyšší účetnictví účetnictví podnikových kombinací Hana Vomáčková VŠE v Praze

Vyšší účetnictví účetnictví podnikových kombinací Hana Vomáčková VŠE v Praze Vyšší účetnictví účetnictví podnikových kombinací Hana Vomáčková VŠE v Praze Struktura příspěvku 1. Vliv mezinárodních standardů na inovaci výuky finančního účetnictví mezinárodní harmonizací standardy

Více

Prodat, nebo dále rozvíjet akvizicemi?

Prodat, nebo dále rozvíjet akvizicemi? Prodat, nebo dále rozvíjet akvizicemi? Miroslav Bratrych ČR Co dál s úspěšnou rodinnou firmou II. Odborná konference, 13. června 2013, Ostrava Co říkají podnikatelé o rozvoji firem? 36% plánuje letos M&A

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na období 2008-2009 Schválen na 16. zasedání Rady vlády pro BOZP dne 10. 12. 2007 Úvod Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při

Více

Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO

Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO JUDr. Ing. Břetislav Grégr, MBA Ředitel odboru koordinace strukturálních fondů 30. května 2012, Praha Operační program Podnikání a inovace

Více

PRÁVO ZAMĚSTNANCŮ NA INFORMACE, KONZULTACE A ÚČAST

PRÁVO ZAMĚSTNANCŮ NA INFORMACE, KONZULTACE A ÚČAST PRÁVO ZAMĚSTNANCŮ NA INFORMACE, KONZULTACE A ÚČAST V oblasti práva zaměstnanců na informace a konzultace doplňuje Evropská unie ve svých činnostech členské státy tím, že přijímá opatření, s cílem podporovat

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě Zuzana Kaprová Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání European Agency for Development in Special Needs Education www. european-agency.org

Více

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu Kap 10-2003.qxd 10.1.2003 14:53 Page 213 213 Cestování součást moderního životního stylu Cestovní ruch se ve druhé polovině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní i ekonomický

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS. Evropský parlament 2015/2104(INI) 13. 7. 2015

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS. Evropský parlament 2015/2104(INI) 13. 7. 2015 Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro zahraniční věci 2015/2104(INI) 13. 7. 2015 NÁVRH ZPRÁVY o úloze EU v rámci OSN jak lépe dosáhnout cílů EU v zahraniční politice (2015/2104(INI)) Výbor pro zahraniční

Více

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa NĚMECKO Více Evropy Prosazuje zavedení: Evropská armáda, Evropská federace, Cesta na Mars, Evropská deklarace, Jazyk EU, Minimální mzda, Monitoring občanů, Sociální dávky, Ekonomická vláda, Regulace bank

Více