Evropské perspektivy Ukrajiny

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Evropské perspektivy Ukrajiny"

Transkript

1 Evropské perspektivy Ukrajiny Jan Bárta Úvod: V roce 1991 se na mapě Evropy objevila samostatná Ukrajina, která se svou rozlohou a počtem obyvatel okamžitě zařadila mezi nejvýznamnější evropské státy. Po více než třinácti letech existence se podařilo vyřešit mnohé problémy spojené s delimitací hranic, obhajobou státnosti a konsolidací ukrajinské společnosti. Přesto postavení Ukrajiny v evropské politice je stále neurčité. Diplomacie Evropské unie a mnoha jejích členských států, včetně České republiky, ve svých projevech spíše svědčí o skutečnosti, že si s Ukrajinou neví rady. Ta se v roce 2004 stala přímým sousedem EU a její zahraniční politika vůči Ukrajině, někdy připomínající její hledání na mapě Evropy, tak logicky dosáhla svého zenitu. Vývoj vzájemných vztahů Ukrajina - EU Hlavní východiska ukrajinské zahraniční politiky nalezneme v Ústavě Ukrajiny (z.č. 245K/96-VR), v Základních směrech zahraniční politiky Ukrajiny ( ) a Koncepci národní bezpečnosti Ukrajiny (3/97-VR). Podle článku 18 Ústavy Ukrajiny je zahraničně politická činnost Ukrajiny zaměřená na zajištění národních zájmů a bezpečnosti cestou podpory mírové a vzájemně výhodné spolupráce s členy mezinárodního společenství podle všeobecně přijatých zásad a norem mezinárodního práva. 1 Obsah národních zájmů byl později upřesněn v Základních směrech zahraniční politiky Ukrajiny a Koncepci národní bezpečnosti Ukrajiny. Podle Základních směrů národní zájmy Ukrajiny v mezinárodní oblasti představují tři základní skupiny: - strategické a geopolitické zájmy spojené se zajištěním národní bezpečnosti Ukrajiny a obranou její politické nezávislosti; - ekonomické zájmy spojené s integrováním ekonomiky Ukrajiny do světové ekonomiky; - regionální, subregionální a lokální zájmy spojené se zajištěním různých specifických potřeb vnitřního vývoje Ukrajiny. 2 Vraťme se ale na úplný začátek zahraniční politiky nezávislé Ukrajiny. Třebaže formálně měla ukrajinská diplomacie v rámci zahraniční politiky SSSR spíše autonomní postavení, ve skutečnosti naprosto podléhala direktivám Moskvy. Tomu přirozeně odpovídala i personální 1 З Конституції України, Україна в ХХ столітті ( ): Зб. документів і матеріалів, Київ, Вища шк., 2000, 351 s. ISBN , s ТОМЕНКО, Микола, Абетка української політики , Київ, Смолоскип, 2002, 368 s. ISBN

2 situace, ve které se zahraniční služba Ukrajiny ocitla na prahu nezávislosti. V roce 1989 mělo MZV USSR celkem 136 zaměstnanců, z toho pouze 8 se věnovalo bilaterálním vztahům. 3 V zahraničí existovala diplomatická zastoupení pouze na čtyřech místech: V New Yorku při OSN, v Paříží při UNESCO, dále v Ženevě a ve Vídni. I přesto, nebo možná právě kvůli podřízenému postavení vůči sovětskému ministerstvu zahraničí, byl kladen důraz na bilaterální vztahy se sousedními státy. Ukrajinská delegace v čele s tehdejším ministrem zahraničních věcí Anatolyjem Zlenkem v září 1990 během zasedání VS OSN v New Yorku deklarovala, že jako suverénní stát hodlá provádět svou vlastní zahraniční politiku a navázat přímé vztahy s dalšími státy. 4 I přes opatrný postoj především západoevropských států k USSR, které se obávaly destabilizace situace v SSSR, se činnost ukrajinského ministerstva zahraničí aktivizovala se na kolegiu Ministerstva zahraničních věcí USSR hovořilo O účasti MZV USSR v tvorbě koncepce činnosti USSR na mezinárodním poli v nových podmínkách. Mj. se zde posuzovala i otázka nového rozdělení pravomocí mezi republikovými a svazovými ministerstvy zahraničí. 5 V Deklaraci O státní suverenitě Ukrajiny z se dokonce uvádí, že USSR jako subjekt mezinárodního práva udržuje bezprostřední vztahy s jinými státy Nejvyšší rada USSR schválila usnesení O realizaci Deklarace o státní suverenitě Ukrajiny ve sféře zahraničních vztahů. Zvláštní pozornost byla věnována zajištění bezprostřední účasti Ukrajiny v evropských procesech a evropských strukturách. 7 I přes uvedené kroky zůstala západní Evropa vůči ukrajinským aktivitám chladná a tato situace se změnila až prosincovým referendem o samostatnosti Ukrajiny. 8 Den po referendu, , Evropská unie ve své deklaraci přiznala referendu demokratický charakter. V září 1992 se uskutečnila první schůzka na nejvyšší úrovni mezi prezidentem Ukrajiny a předsedou Evropské komise. Jejím výsledkem bylo v Kyjevě v říjnu 1993 otevření zastoupení Evropské komise na Ukrajině 9 a v březnu 1994 zahájení schůzek Ukrajina Trojka EU. I přes nadějně se rozvíjející se spolupráci setrvávaly bilaterální vztahy EU Ukrajina na nízké úrovni. Jedním z hlavních důvodů byla absence zásadních reforem a chaos ve vnitřních 77-2, s ЗЛЕНКО, Анатолій, Дипломатія і політика, Україна в контексті динамицних геополітичних змін, Харків, Фоліо, 2003, 559 s. ISBN , s MELNYCZUK, N., Ukraine Development and Independent; Foreign Policy: The First Year, RL, 379/91, ЛИТВИН,,В. М., Україна: досвід та кроблеми держаотворення (90-ті роки ХХ ст.), Київ, Наукова думка, 2001, ISBN , s Iз Декларації про державний суверенітет України, Зб. документів і матеріалів, Київ, Вища шк., 2000, 351 s. ISBN , s ЛИТВИН,,В. М., Україна: досвід та кроблеми держаотворення (90-ті роки ХХ ст.), Київ, Наукова думка, 2001, ISBN , s Čti. Např.: ЛИТВИН, Володимир, Зовнішня політика України: , Віче, 11/2000 2

3 záležitostech Ukrajiny. Pozornost EU byla v této době upřena hlavně na Balkán a v postsovětském prostoru byl za prioritní považován vztah s RF. Mezi hlavní požadavky Bruselu v relaci k Ukrajině patřilo především uzavření Černobylské jaderné elektrárny a přesun do RF balistických raket s přibližně jadernými hlavicemi. 10 Aktivnější kroky EU byly vyvolány až obavou z destabilizace situace na Ukrajině a aktivitami USA v tomto regionu. Za skutečný začátek aktivní diplomacie Ukrajiny vůči EU je považován rok 1993, kdy se v usnesením Nejvyšší rady Ukrajiny O hlavních směrech zahraniční politiky deklaruje jako perspektivní cíl zahraniční politiky Ukrajiny vstup do EU 11. V následujícím roce byla v Lucemburku ( ) podepsána Smlouva o partnerství a spolupráci, která nabyla účinnosti až a která do současnosti představuje rámec spolupráce Ukrajiny a EU 12. Ve Smlouvě se vytyčují následující směry spolupráce: - rozvoj politických vztahů, - podpora obchodu, investic a ekonomických vztahů, - vytvoření základny pro vzájemně výhodnou ekonomickou, sociální, finanční, společenskou, vědecko-technickou a kulturní spolupráci, - pomoc Ukrajině při provádění ekonomických reforem a rozvoji demokracie, 13 - organizace každoročních summitů Ukrajina-EU 14. Instituční rámec Smlouvy mají zajišťovat tři společné orgány: Rada spolupráce, Výbor spolupráce (tvořený zástupci Evropské komise a ukrajinské vlády) a Výbor parlamentní spolupráce (fórum členů Evropského parlamentu a Nejvyšší rady Ukrajiny). Tři roky následující po podepsání Smlouvy o partnerství a spolupráci a až do její ratifikace Nejvyšší radou Ukrajiny představovaly útlum ve vzájemných vztazích. Přesto lze zmínit rok 1995, kdy svou činnost zahájil společný výbor, který má monitorovat ekonomickou a obchodní spolupráci a byla podepsána Dočasná obchodní smlouva. V červnu 1996 uznala EU Ukrajinu jako stát s přechodnou ekonomikou 15 a v prosinci téhož roku Rada ministrů EU přijala Akční plán k 9 Zastoupení Ukrajiny při EU bylo otevřeno v červenci WOLOWSKI, Pawel, The EU policy towards the Ukraine: Integration and Exclusion Dilemas, Eastern Policy of the Enlarged European Union, A Visegrad Perspektive, Bratislava, Slovac Foreign Policy Assosiation, Постанова ВР України Про Остовні напрямки зовнішньої ролітики України, Україна на міжнародній арені: Зб. Документів і матеріалів ( рр.). У 2-х кн., Київ, Юрінком Інтер, 1998, Кн. 1, 736 s. ISBN , s Nejvyšší rada Ukrajiny ratifikovala Smlouvu zákonem č. 237/94 VR Text smlouvy v ukrajinštině je možné nalézt na adrese: 13 Орієнтири виборця, Київ, Міленіум, 2002, 308 s. ISBN , s Summity se následně uskutečnily v září 1997 v Kyjevě, v říjnu 1998 ve Vídni, v červenci 1999 v Kyjevě, v roce 2000 v Paříži a v roce 2001 v Jaltě, v červnu 2002 v Kodani a v říjnu 2003 v Jaltě. 15 EU i USA zatím nepřiznaly Ukrajině statut země s tržní ekonomikou. EU odmítla pokračovat v rozhovorech, pokud nebude Ukrajina přijata do WTO. V říjnu 2000 Rada ministrů EU přijala rozhodnutí, podle kterého může být jednotlivým společnostem přiznán režim tržní ekonomiky. Tento režim byl přiznán např. společnosti Stirol nebo Čerkasskyj Azot. (Интеграция Европейского Союза и Украины, Kиев, АНТ Consulting Group, říjen

4 Ukrajině. Myšlenka integrace Ukrajiny do EU byla v této době vzácná, pravděpodobnost realizace tohoto scénáře se přirovnávala například k možnosti připojení dálného východu Ruska k Japonsku února 1998 (týden před ratifikací Smlouvy o partnerství a spolupráci) byla dekretem prezidenta Ukrajiny jmenována ukrajinská část Rady spolupráce v čele s premiérem a Výbor spolupráce jako pomocný orgán Rady. Tímto dekretem byly také ustaveny další instituce: Národní agentura Ukrajiny pro rozvoj evropské integrace a Centrum srovnávacího práva s cílem adaptace legislativy Ukrajiny k právu EU. V červnu 1998 byl v rámci realizace Smlouvy o partnerství a spolupráci podepsán Společný pracovní program a bylo vyznačeno 16 konkrétních směrů spolupráce. Už v roce 1997 přestala Ukrajina ústy svých představitelů opouštět politiku neutrality a v červnu 1998 prezident Leonid Kučma vydal dekret o Strategii integrace Ukrajiny do EU 17. Ve Státním programu spolupráce Ukrajiny s NATO vydaném v listopadu 1998 byla dokonce za strategický cíl Ukrajiny označena plná integrace do evropských a euroatlantických struktur a byly vytýčeny hlavní priority činnosti výkonné moci do roku Ještě v témže roce bylo založeno šest odvětvových výborů, které se měly věnovat spolupráci Ukrajiny s EU. Od tohoto roku také pravidelně probíhají zasedání Rady spolupráce mezi Ukrajinou a EU. Takto bouřlivý vývoj bilaterálních vztahů našel svůj ohlas v projevech ukrajinské diplomacie. Ve zmíněné Strategii integrace Ukrajiny do EU lze v třetí části nazvané Integrace Ukrajiny do EU v kontextu evropské bezpečnosti nalézt sebevědomé prohlášení, podle kterého uznání důležitého významu Ukrajiny Evropskou unií při formování nové architektury evropské bezpečnosti v třetím tisíciletí může a musí být využito jako podstatná páka při prosazování ukrajinských zájmů ve vztahu s EU. 18 Samozřejmě, že podobné deklarace neubírají sílu ani proruským tendencím ani konstrukcím, které prosazují zachování neblokového statusu či pozice Ukrajiny jako mostu mezi Západem a Východem. 19 V inauguračním projevu 30. listopadu 1999 opětovně zvolený prezident Leonid Kučma poté, co vyjmenoval hlavní orientační body ukrajinské zahraniční politiky, tj. mnohovektorovost, předvídatelnost a stabilitu, zajištění neblokového statusu Ukrajiny, prohlásil, že jako potvrzení své evropské volby za svůj strategický cíl považuje vstup do Evropské Unie. Podmínky, které musí členské země splnit, se v mnohém shodují s úkoly, které se plánují vyřešit. 20 Otázky zahraniční 16 СИДЕНКО, Владимир, Геоэкономические проблемы общественного развития, Политическая мысль, 1/ Text je možné nalézt na adrese: 18 Стратегія Інтеграції України до Європейського Союзу, [online] URL: <http://ci.uz.gov.ua/president/strategy_integration.html 19 Např.: РУДИЧ, Фелікс, Україна в геополітичному контексті, Віче, 11/ ПІЛЛУСЬКА, Інна, Україна-ЄС: таке непросте стратегічне партнерство, [online] URL: <http://www.europexxi.kiev.ua/ukrainian/book/context/001.html 4

5 politiky měly být řešeny podle všech zásad politického pragmatismu. Rezultativnost zahraničněpolitického kursu a mezinárodní autoritu a image Ukrajiny měli určovat dva hlavní činitelé: Jak budou řešeny vnitřní problémy; nakolik aktivně a smysluplně, s ohledem na národní zájmy, se ukrajinská diplomacie přizpůsobí reáliím světa. 21 Ukrajina se také dožadovala odpovídající odezvy na své kroky. Ministr zahraničních věcí Boris Tarasjuk na konci roku 1999 volal po politických signálech, které měly dodat Ukrajincům toužících po eurointegraci nové síly. 22 V prosinci 1999 byla během summitu v Helsinkách přijata Společná strategie EU vůči Ukrajině, ve které byla oceněna proevropská pozice Kyjeva. Současně byl kladen důraz na jadernou bezpečnost a uzavření Černobylské jaderné elektrárny a EU vyzvala Ukrajinu k urychlení reforem v ekonomice a agrárním sektoru a ke zlepšení politického klimatu v administrativních orgánech. Vážné výhrady byly vzneseny k vysokému stupni korupce. 23 I přes výhrady EU a jejímu chladnému přístupu ukrajinská strana pokračovala v rozvíjení eurointegračního rámce zahraniční politiky. Na základě Strategie integrace Ukrajiny do EU byly rozpracovány odvětvové programy a Program integrace Ukrajiny do EU, který byl představen v dekretu prezidenta Ukrajiny z 14. září V Programu byly definovány krátkodobé ( ), střednědobé ( ) a dlouhodobé cíle ( ). Mezi prioritami byly zmíněny mj. harmonizace legislativy Ukrajiny, co nejrychlejší členství v WTO, realizace konzultací v otázkách zóny volného obchodu apod. S cílem organizačního zajištění realizace Programu byl dekretem prezidenta v listopadu 2001 založen institut zmocněnce Ukrajiny pro otázky evropské integrace. V květnu 2002 Leonid Kučma během vystoupení před Nejvyšší radou Ukrajiny nastínil svou představu zahraniční politiky nazvané Evropská volba a v projevu pojmenovaném jako Koncepční zásady strategie ekonomického a sociálního rozvoje Ukrajiny na období definoval kroky nutné k členství Ukrajiny v EU. Toho měla Ukrajina dosáhnout v roce Mnohými pozorovateli byla následně zaznamenána ukrajinská diplomatická ofenzíva s cílem zajistit Ukrajině postavení asociovaného člena. Po netečnosti Bruselu bylo od této taktiky odstoupeno a ukrajinští diplomaté byli ochotni se spokojit s jakýmikoliv sliby možnosti získat tento status v budoucnu. 26 Reálné kroky ukrajinské zahraniční politiky ovšem stále vedly střídavě na západ nebo 21 ЛИТВИН,,В. М., Україна: досвід та кроблеми держаотворення (90-ті роки ХХ ст.), Київ, Наукова думка, 2001, ISBN , s ПІЛЛУСЬКА, Інна, Україна-ЄС: таке непросте стратегічне партнерство, [online] URL: <http://www.europexxi.kiev.ua/ukrainian/book/context/001.html 23 ПІЛЛУСЬКА, Інна, Україна-ЄС: таке непросте стратегічне партнерство, [online] URL: <http://www.europexxi.kiev.ua/ukrainian/book/context/001.html 24 Dekret prezidenta Ukrajiny Про Програму інтеграції до Європейського Союзу č z 14 září Plný text je možné nalézt na adrese: 26 РУДЯКОВ, Павло, Європейський Союз Польща Україна Росія: нові засади і моделі відносин у нових історичних умовах, Інституційні реформи в ЄС, випуск 4, 2003, 80 s., ISBN , s. 52 5

6 východ. Rok 2001 je popisován jako rok reorientace zahraniční politiky směrem k Rusku. Došlo k mírnému ústupu od západní diplomatické ofenzívy. Prezident Leonid Kučma sice uvedl, že za deset let se Ukrajina musí přiblížit všem standardům EU, ovšem do konce roku 2011 nemá Ukrajina naději stát se členem EU. 27 Ukrajina zmírnila svou diplomatickou ofenzívu. V září 2002 během evropského ekonomického summitu v Salzburgu ukrajinský prezident prohlásil, že pokud nebude Ukrajina přijata do EU, pak nadlouho zůstane v šedé zóně Evropy a její občané se budou cítit Evropany druhé kategorie. Rozpor deklarovaného prioritního směru zahraniční politiky a reálného stavu začal být stále jasnějším. Vasyl Badrak v týdeníku Zerkalo neděli uvedl: Za svou prioritu Ukrajina považuje asijský vektor v době, kdy jí pravidla geopolitiky nutí pokračovat v politice evropské integrace srpna podepsal Leonid Kučma dekret, podle kterého byla vytvořena Státní rada evropské a euroatlantické integrace, v jejímž čele sám stanul. Hlavním cílem rady byla koordinace a kontrola činnosti orgánů při prosazování strategického cíle státu - zajištění vstupu Ukrajiny do evropského, ekonomického a právního prostoru a prostoru evropské bezpečnosti. 29 Spolupráce nadále pokračovala zejména v rámci Smlouvy o partnerství a spolupráci. Ukrajina se čas od času dostala na jednací program orgánů EU. V březnu 2003 byl v prohlášení Evropské komise Rozšířená Evropa sousedství: nový rozměr našich vztahů s východními a jižními sousedy učiněn pokus o vytvoření rámce nových vztahů se sousedními zeměmi EU, jehož cílem byl přístup k výhodám EU bez účasti v jeho institucích. V rámci tohoto prohlášení bylo konstatováno, že Ukrajina se stane jedním z objektů zahraniční politiky EU, kterou budou významně formovat nové členské státy EU. 30 Ukrajinská strana neakceptovala tuto iniciativu EU s plným pochopením. Vytkla Bruselu neadekvátní reakci na její eurointegrační kroky. Ukrajinu neuspokojuje ani navrhovaná Smlouva o sousedství. Podle náměstka ministra zahraniční Oleksandra Čalého může mít praktický význam pouze tehdy, pokud zajistí přechod od Smlouvy o partnerství a spolupráci k Asociační dohodě. 31 Podle Čalého se tyto požadavky setkávají s dlouhodobým nepochopením ze strany bruselských představitelů. Pozice Ukrajiny v dané etapě spočívá ve snaze uzavřít asociační dohodu evropského typu jako adekvátní odpověď eurointegračních výzev Ukrajiny. Zájmům obou stran by podle ukrajinského nejvýznamnějšího eurointegrátora mohly odpovídat: 27 Надо жить по-европейски, [online] URL: <http://mignews.com.ua/events/ukraine/europe_0212.html 28БАДРАК, Василь, Зеркало недели, ) 29 Создан госсовет по интеграции Украины в Европу, [online] URL: <http://elvisti.com/2002/09/02/week.shtml 30 Communication from the Commission to the Counsil and the Europe Parliamen: Wider Europe-Neighbourhood,, [online] URL: <http://www.delukr.cec.eu.int/data/doc/summit03-statement-eng-pdf. 31 Олександр Чалий, Стан та перспективи співробітництва між Україною та Європейським Союзом, Інституційні реформи в ЄС, випуск 4, 2003, 80 s., ISBN , s. 34 6

7 deklarace otevřenosti EU vůči Ukrajině v případě dosažení politických a ekonomických kritérií členství, uzavření smlouvy s Ukrajinou podobné smlouvám, které byly uzavřeny s většinou zemí SVE. 32 Zatímco tedy ukrajinští představitelé volají po plnoprávném, nebo alespoň asociovaném členství, představitelé různých skupin v EU jsou připraveni budovat vztahy s Ukrajinou na zásadách prohloubení vzájemné činnosti nebo tzv. zvláštního sousedství. 33 V rámci konvence EU Širší Evropa je vypracováván tzv. Akční plán (Wider Europe Action Plan ), jako monitoring vzájemných vztahů a časový plán další spolupráce. Podle představ EU má být zpracováván na dobu 5 let a v jeho rámci by mělo dojít k zintenzivnění spolupráce EU Ukrajina, prohloubení ekonomických reforem a plného uplatnění demokratických zásad. Ukrajina ve své reakci v dokumentu odeslaném EU v srpnu 2003 požaduje, aby byl Akční plán schválen na 2-3 roky a jeho hlavním cílem by měla být příprava k podepsaní asociační dohody a vybudování více integrovaných ekonomických vztahů cestou vytvoření zóny volného obchodu mezi Ukrajinou a EU 34. Brusel ovšem odmítá zařadit otázku asociace nebo jiného zapojení Ukrajiny do procesu rozšíření EU. Aktuálně probíhají s občasnými přestávkami další kola jednáni o obsahu Akčního plánu mezi EU a Ukrajinou.. I přes neochotu orgánů EU dospět ke konkrétním závazkům ve vztahu k Ukrajině ta pokračuje v oficiálně deklarované politice přibližování se k EU. 18. března 2004 Nejvyšší rada Ukrajiny schválila návrh zákona O celostátním programu adaptace legislativy Ukrajiny k legislativě EU. Zákon je oficiálně postaven na základech vytvořených Smlouvou o partnerství a spolupráci a kromě definice acquis communautaire stanoví pro první období ( ) oblasti, ve kterých by mělo primárně dojít k adaptaci evropského práva. 35 Stav a dynamika ekonomických vzahů Z dostupných statistik 36 je zřejmé, že EU jako obchodní partner Ukrajiny neustále 32 ЧАЛИЙ, Олександр, Стан та перспективи співробітництва між Україною та Європейським Союзом, Інституційні реформи в ЄС, випуск 4, 2003, 80 s., ISBN , s РУДЯКОВ, Павло, Європейський Союз Польща Україна Росія: нові засади і моделі відносин у нових історичних умовах, Інституційні реформи в ЄС, випуск 4, 2003, 80 s., ISBN , s План дій Україна ЄС: нерозвязані дилеми. [online] URL: <http://www.foreignpolicy.org.ua/ua/papers/index.shtml?id= [online] URL: <http://www.parlament.org.ua/index.php?action=news&ar_id=469&as=0; k adaptaci legislativy Ukrajiny k EU viz např.: Габріел Асланян, Про загальнодержавну програму адаптації законодавства України до законодавства ЕС, Часопис Парламент 6/ Při zpracování této kapitoly byly využity informace publikované na internetových stránkách Evropské komise na Ukrajině: [online] URL: <http://www.delukr.cec.int/site.php/page23730, materiály Ministerstva ekonomiky a evropské integrace: [online] URL: <http://www.me.gov.ua/downloads/dcomstat.doc a článek Сучасний стан і тенденції присутності України на ринку ЄС, Національна безпека і оборона, Центр Разумкова, 11/2003 7

8 posiluje své pozice. Zatímco v roce 1995 podíl členských zemí EU v zahraničním obchodě Ukrajiny představoval 13 %, v roce 2003 to bylo již 25 %. Pokud bychom započítali nové členské státy, pak by podíl EU v zahraničním obchodě Ukrajiny dosáhl v roce ,8 % a EU by se tak stala největším obchodním partnerem Ukrajiny. Současně lze ale konstatovat velmi nízkou účast Ukrajiny v zahraničním obchodě EU, která dosáhla v roce 2003 pouhých 0,4 %. V sektoru služeb podíl EU vzrostl v uvedeném období z 10 na 16 %. V prvním pololetí roku 2003 podíl exportu Ukrajiny do zemí EU představoval 19,5 % z celkového objemu a import 23,8 %. Hlavními partnery pro export byly Německo a Itálie. Hlavní část exportu do EU představovaly energetické suroviny, ropa a produkty její rafinace 27,5 %, produkty metalurgie 16,8 %, oděv a textil 8,7 %. Základní položkou importu byla mechanická zařízení 19,2 %, dopravní prostředky (mimo železničních) 10,2 %, papír a kartón 5,7 %. V oblasti služeb Ukrajina vyvezla k I. pololetí roku 2003 do zemí EU 17,9 % všech služeb, což oproti minulému roku představuje nárůst o 20,6% a podíl dovozu představoval 25,6 % z celkového objemu (nárůst o 30,2 %). V případě zemí SNS byl zaznamenán opačný trend. V roce 1996 na země SNS připadalo více než polovina (51,4 %) ukrajinského exportu zboží a takřka dvě třetiny (63,5 %) importu. V roce 2002 se údaje snížily a to v případě ukrajinského exportu na 24,4 % a v případě importu na 52,8 %. Podíl ukrajinského vývozu do Ruska v roce 1997 představoval 23 % z celkového objemu, v roce 2002 klesl na 17,8 %. Dovoz poklesl z 48 % v roce 1997 na 37 % v roce Ukrajina do RF vyváží především výrobky strojírenství (20 % z celku), chemického průmyslu, metalurgie a potravinářství. Dvě třetiny z dovozu tvoří energetické suroviny. Celkově v roce 2002 export zboží do EU 25 představoval 5,7 mld. dolarů oproti 4,7 mld. do zemí SNS. Objem přímých investic ze zemí EU do ekonomiky Ukrajiny k představoval 2042,6 mil. USD, což je 33,8 % z celkového množství investic. Hlavními investory ze zemí EU jsou Spojené království (27,6 % z objemu EU), Nizozemí (20,1%), Německo (17,6%) a Rakousko (11,9%). Objem investic z Ukrajiny do ekonomik zemí EU k představoval 17,2 mil. USD, což tvoří 10,8 % z celkového objemu ukrajinských investic v zahraničí. Nejvíce bylo vloženo ve Španělsku (80,5 % z objemu investic vložených do EU) a Řecku (9,1 %). Nárůst byl zaznamenán i v zahraničním obchodě s novými členskými zeměmi EU. 8

9 V roce 2002 dosáhl 4 mld. dolarů, což představuje nárůst o 500 mil (15,8 %) oproti roku Objem exportu zboží a služeb do těchto zemí vzrostl o 18,4 % a dosáhl 2,5 mld. dolarů a import vzrostl o 11,6 % na 1,5 mld. USD. Vývoj zahraničního obchodu Ukrajiny ve vztahu k EU je hodnocen pozitivně. Nejenže dochází k neustálému nárůstu objemu, ale i k geografické diversifikaci zahraničního obchodu Ukrajiny v podobě přenesení hlavních proudů zboží z trhů zemí SNS na trh EU. Mezi negativní prvky ovšem patří omezení obchodních toků na největší partnery (Německo, Itálie, Velká Británie). V tomto ohledu je možné zaznamenat očekávání z rozšíření EU, které povede k určité diversifikaci geografické struktury zahraničního obchodu Ukrajiny uvnitř EU. Struktura obchodu Ukrajiny do EU se vyznačuje značnou úzkostí sortimentu. Za poslední tři roky na produkci málo technologicky rozvinutých odvětví připadalo více než 70 % celkového objemu exportu Ukrajiny do EU. V oblasti služeb je import více diversifikovaný, export má spíše monokulturní charakter neboť přítomnost Ukrajiny v nejdynamičtějších oblastech cestovní ruch, informační, inženýrské, vědecko-technické, finanční a správní je minimální. Evropské perspektivy Ukrajiny Květnovým rozšířením se Ukrajina stane přímým sousedem EU. Další vývoj Ukrajiny tak představuje jednu z důležitých otázek v zahraničně-politické a ekonomické oblasti, které bude nutné v bruselských kancelářích řešit. Konstruktivní dialog ovšem zatím spíše vázne. Brusel je Ukrajinou unaven a ta zase má pocit, že ukrajinská karta je EU využívána jen tehdy, když se jí to hodí, třeba když je potřeba uštědřit Rusku políček. 37 V evropském kontextu se místo Ukrajiny zdá být neurčité. Stále mnoho otázek vzniká při snaze zařadit Ukrajinu do nějaké konkrétní skupiny států: demokratických či totalitárních, prozápadních či proruských, s pozitivně se rozvíjejícím nebo regresujícím vývojem vnitřní politiky. Tato neurčitost je podmíněna několika základním faktory. Taras Hryščenko vyjmenoval alespoň čtyři základní: - Ukrajinská společnost určitou dobu setrvává ve stavu dramatické transformace; - mění se orientace v zahraniční politice a mění se zájmy ukrajinských podnikatelů; - v mezinárodní politice se objevily noví aktéři, jako je např. mezinárodní terorismus; - geograficky se Ukrajina nachází mezi několika geopolitickými celky a z toto plyne vysoká míra 37 ФЕДОРОВИЧ, Василь, Україна і світова політика, Київ, вид. Ярославів Вал, 2003, 414 s. ISBN , s

10 konfliktnosti. 38 Složitost postavení Ukrajiny a nejednoznačnost projevů její zahraniční politiky pak ústí v časté nepochopení procesů, které zde probíhají, někdy prostě nahrazené ať již demonstrativním nebo skutečným nezájmem. Zdá se, že tyto problémy má i takový hegemon světové politiky, jakými jsou USA. Madeleine Albright ve svém článku publikovaném v deníku The New York Times volá po větší aktivitě USA na Ukrajině, požaduje hlubší komunikaci, úsilí vyvinout větší tlak na představitele ukrajinského establishmentu a snahu o rozsáhlejší podporu nezávislých médií a občanské společnosti. Mj. volá i po potřebě zapojit evropské partnery do vytváření alternativní budoucnosti Ukrajiny. 39 Evropská unie, stejně jako USA, stále vnímá Ukrajinu prostřednictvím historického stereotypu jako součást sovětské říše nebo skrze ideály západní demokracie. Takto sestavený obraz 40 současné Ukrajiny ústí v ohledy na reakci Moskvy a v kritiku vnitropolitického vývoje. Oba pohledy se doplňují a vyvěrají v jediný závěr, v pochybnost, zda Ukrajina patří do té Evropy, jakou se západní demokracie snaží vytvořit. I přes vyslovené výtky získala Ukrajina za dobu své nezávislosti image stabilního státu, kterému se podařilo uniknout vážným vnitřním a vnějším konfliktům. Na nátlak Západu se vzdala jaderného dědictví, Černobylská jaderná elektrárna byla uzavřena a občasné vnitropolitické krize jsou řešeny spíše pokojnou cestou. Tato vnitřní stabilita je mnohdy přijímána jako znak evropanství, civilizovanosti a jako průvodní znak úspěšných společenských změn.41 Absence pro Západ výrazných konfliktů je současně provázena i absencí výrazných idejí, které by pozitivně stimulovaly rozvoj ukrajinské státnosti. Bývalý ministr zahraničních věcí Anatolyj Zlenko si ve své knize mohl jenom povzdechnout: Je obtížné budovat stát, pokud neexistuje základ pro konsensus a pokojnou koexistenci soupeřících politických sil. 42 Ukrajina postrádá velkou státotvornou i mezinárodní strategii. Existující strategické vektory se nevyznačují jasností a nezřídka si dokonce odporují 43. A to se týká vnitřního vývoje i projevů zahraniční politiky. 38 ГРИЩЕНКО, Тарас, Зовнішньополітична стратегія держави: проблема визначення, Людина і політика 5/2000, s. 39 ALBRIGH, Madeleine K., How to Help Ukraine Vote, The New York Times, ОМЕЛЯН, Соломія, Чи є шанс потрапити до Євросоюзу?, Людина і політика, 4/ ДЕРГАЧЕВ, Александр ПОЛОХАЛО, Владимир, Метаморфозы посткоммунистической власти, Политическая мысль, 1/1996; Кучма гарантирует стабильность, [online] URL: <http://www.pravda.com.ua, [cit ] 42 ЗЛЕНКО, Анатолій, Дипломатія і політика, Україна в контексті динамицних геополітичних змін, Харків, Фоліо, 2003, 559 s. ISBN , s ГРИЩЕНКО, Тарас, Зовнішньополітична стратегія держави: проблема визначення, Людина і політика 5/2000, s. 10

11 Zahraniční politika Ukrajiny je často popisována jako mnohovektorová, hlavní pozornost je ovšem věnována dvěma směrům: RF a euroatlantické části světa. Stejně tak častokrát je citována i odlišnost západu a východu Ukrajiny, jejíž důsledky se promítají i do zahraniční politiky. Jedná se ovšem o značně zjednodušené odůvodnění. Měli bychom pochopit, že nezávislá Ukrajina vznikla jako právní nástupce USSR a současně jako duchovní dědic předchozích ukrajinských kvazi-států od Kyjevské Rusi po Haličsko-Volyňské knížectví, tzv. Hejtmanství a Ukrajinskou lidovou republiku. Od samého počátku idea nezávislé Ukrajiny bizardně spojuje symboly sovětské doby s ještě dosovětskými (a fakticky antisovětskými) prvky. Na Ukrajině je stále patrnější přítomnost určitého civilizačního rozcestí, váhání mezi dvěma různými paradigmaty vlastního vývoje. Perspektiva východního či západního směřování Ukrajiny je pak o to citelněji vnímána uvnitř státu. Představitelé jednotlivých proudů se snaží akumulovat podporu, někdo Západu, někdo Ruska - především ovšem k posílení vlastních pozic. To se pak projevuje snahou z jedné strany čelit plné ruské kontrole nad materiálním zdroji, z druhé strany pak úsilím minimalizovat vliv Západu, odmítáním některých jeho hodnot a priorit. V tomto smyslu nelze takovou politikou nazvat ani proruskou ani prozápadní. Je specificky proukrajinská, tedy usilující o skloubení zdánlivě protichůdných tendencí. Zatímco Západ vyžaduje po Ukrajině, aby se jasně vyjádřila a Rusko spíše mlčí, neboť si je jisté tím, že mu Ukrajina nikam neuteče, oficiální stanoviska ukrajinských představitelů vytvářejí složité konstrukce navzájem propojující oba hlavní vektory. Podle ministra zahraničních věcí Ukrajiny Konstantyna Hryščenka je partnerství s EU důležité pro vybudování evropské Ukrajiny, a partnerské vztahy s 44 USA a Ruskem jsou důležité pro skutečné partnerství s EU. Na místě je otázka nikoliv zda bude tento model chování úspěšný, jako spíše jak dlouho se bude možné této strategie držet, neboť jak napsal Volodymyr Špak, není možné vytvořit civilizovaný evropský stát na asijském základě. 45 Ukrajina se tak postupně dostává do sféry strategické bezvýchodnosti, kdy na jedné straně vyjadřuje zájem na posílení vztahů se Západem, z druhé strany na ní vyvíjí Rusko stoupající tlak s cílem zatáhnout jí do sféry svých zájmů. Dlouhodobé strategii Ukrajiny pak spíše odpovídá snaha o získání času a zachování možnosti volby, bez možnosti zásadním způsobem ovlivňovat své faktické postavení v mezinárodním společenství. Odtud pramení často citovaná teze, že Ukrajina není subjektem, nýbrž objektem zahraniční politiky. 44 Грищенко верит, что к следующему году ЕС полюбит Украину, online] URL: <http://www.pravda.com.ua, [cit ] 45 ШПАК, Володимир, Україна: від російського комунізму - до європейської інтеграції вид. друге, Черкаси, Брама, 2003, 280 s. ISBN , s

12 Neurčitost a nevyhraněnost je charakteristická i pro vnitropolitickou scénu. Pokus sladit nový západní a dosud tradiční socialistický koncept společenského vývoje vedl na Ukrajině ke vzniku společenských institucí kombinujících obojí. Tyto hybridní struktury pak vystupují jako zastánci ukrajinské státnosti a jejími reprezentanty. Instituce formované po vzoru a na doporučení západních států pokračují ve starých způsobech práce a řídí se starým uvažováním. Výsledkem je paradoxní situace, kdy se (velice obecně) pomocí nových metod dosahuje starých cílu a nových cílů se dosahuje starými metodami. Část společnosti chce dosáhnout nových cílů užitím starých, totalitních způsobů realizace, přičemž výběr hráčů či vykonavatelů závisí na jejich schopnosti pochopit pravidla hry a umění se jich držet, ale už v žádném případě ne na jejich schopnosti úspěšně dosahovat veřejně deklarovaných cílů. Mnohdy zásadní význam má subjektivní byrokratický zájem podmíněný postavením příslušných mocenských institutů ve struktuře ekonomiky země. 46 Vytváří se tak paralelní společenský a právní systém, ve kterém pojetí práva a svobod znamená právo kontrolovat určitý prostor a zisky proudící z tohoto prostoru, nikoliv garanci stálosti dlouhodobého vývoje a dlouhodobě fungujících pravidel. Úkol obrození a výstavby společnosti v tomto prostředí zdánlivě bez pravidel vede k pragmatickému a bezpochyby ziskovému modu posílení státních struktur. 47 V takovémto prostředí se dualita (východ-západ, nové-staré) stává jedním z nástrojů udržení či získání moci a v důsledku i základní charakteristikou existence samostatné Ukrajiny. V takto pro západní pozorovatele zmateném prostředí je jen velmi obtížné se orientovat. Neustále si odporující prohlášení a kroky vnitřní i zahraniční politiky vedou ke stavu, který je popisován jako únava z Ukrajiny. Pravidelně se opakující ukrajinské deklarace o cíli integrovat se do Evropy (čti Evropské unie) nejsou provázeny konzistentní zahraniční politikou. Ukrajina se ve svých zahraničněpolitických projevech vidí součástí evropské civilizace, ale její ekonomické (a jejím prostřednictvím politické) zájmy často zůstávají v postsovětském prostoru. Ukrajina se tak sama odsouvá do role toho, kdo pro příliš mnoho cílů nedokáže realizovat ani první kroky vedoucí alespoň k některému cíli. Naopak, je sama vtahována do cizích her. Západ v důsledku nemožnosti zorientovat se je schopen přijmout požadavky Moskvy na roli garanta stability v regionu, i když je pro něj stále nepřijatelné, aby Rusko uplatňovalo své hegemonistické nároky i ve vztahu k Ukrajině. 48 Zahraniční politika Ukrajiny je typická tím, o čemž jsem se již okrajově zmínil, že se 46 БУДКИН, Виктор СИДЕНКО, Владимир НОВИЦКИЙ, Валерий БУРАКОВСКИЙ, Игор - МАЛКОЛМ, Нейл, Украина и ЕС: либерализация сотрудничества, Политическая мысль, 2-3/ ДЕРГАЧЕВ, Александр ПОЛОХАЛО, Владимир, Метаморфозы посткоммунистической власти, Политическая мысль, 1/ БУДКИН, Виктор СИДЕНКО, Владимир НОВИЦКИЙ, Валерий БУРАКОВСКИЙ, Игор - МАЛКОЛМ, Нейл, Украина и ЕС: либерализация сотрудничества, Политическая мысль, 2-3/

13 v zásadní míře odvozuje od aktuální vnitropolitické, resp. mocenské situace. Nebývá v zásadě výsledkem dlouhodobě definované zahraničně-politické koncepce. Jevhen Holovacha tento modus chování ukrajinského politické managementu nazval momentokracie. 49 Oles Lisnyčuk nekreativností. 50 Jednotlivé projevy ukrajinské reprezentace jsou pak vnímány především jako projev aktuálních osobních či korporativních zájmů či momentálního rozložení moci uvnitř státu. Tradičně pak pro pochopení obsahu sdělení, a to se týká i mezinárodní úrovně, nebývá důležitý význam slov, ale kdy a kde byla pronesena. Je přirozené, že při hledání politické a mocenské podpory, v jehož zájmu je zahraniční politika často využívána, budou užity jiné argumenty při setkání se západním politikem a jiné při jednání s ruským protějškem. Stejně tak ten samý politik při té samé události pronese jiný projev ve Lvově a jiný v Doněcku. Při absenci jasně definovaného a sledovaného kurzu je nutné sledovat i postavení mluvčího. Prostředí zahraniční politiky stejně jako vnitřní podléhá tradičnímu vertikálně řídícímu systému. Například v Strategii integrace Ukrajiny do Evropské unie je jasně definováno, že strategii integrace Ukrajiny do EU určuje prezident Ukrajiny 51, také stále silnější postavení má v Ústavě nezakotvená Administrace prezidenta. Dekretem prezidenta O opatřeních při optimalizaci zahraničně-politické činnosti státu z Administrace prezidenta fakticky získala patronát i nad činností Ministerstva zahraničí.52 Získané pravomoce nejsou ovšem vyváženy odpovídající odpovědností. To samozřejmě vyvolává další otázky a hrozí prohloubení konfliktnosti. Zdá se, že u krajinská politická špička si je vědoma svého slabého postavení, ale neví, jak vyjít z 53 tohoto začarovaného kruhu. Možným pokusem o zmírnění této situace mohl být právě probíhající pokus o ústavní reformu, jehož výsledek a dopady jsou pro nás zatím velkou neznámou. Zahraniční politika Ukrajiny je údajně prozápadní již od doby prezidentství Leonida Kravčuka - jen se prováděla s neustálými ohledy na Rusko.54 Rusko bylo a je přijímáno na Ukrajině jako regionální hegemon bez ohledu na politickou orientaci mluvčího. I prozápadně orientovanými politiky a analytiky je chápáno jako veliký soused, se kterým je nutné spolupracovat s poznámkou, 49 РЯБЧУК Микола, Дві України: реальні межі, віртуальні війни, Київ, Критика, 2003, ISBN , s ЛІСНИЧУК, Олесь, Президент України Леонід Кучма на міжнародній арені у 2003 році: підсумковий аналіз зовнішньополітичної діяльності глави держави, [online] URL: <http://www.foreignpolicy.org.ua/ua/papers/index.shtml?id= Стратегія Інтеграції України до Європейського Союзу, [online] URL: <http://ci.uz.gov.ua/president/strategy_integration.html 52 СУШКО, Олександр, Конституційна реформа та її врлив на формування зовнішньої та безпекової політики України, [online] URL: <http://www.foreignpolicy.org.ua/ua/papers/index.shtml?id= ОСАДЧУК, Богдан, Україна, Польща, світ. Вибрані репортажі та статті, Київ, Смолоскип, 2001, 356 s. ISBN , s КРЮЧКОВ, Георгий, К вопросу о стратегическом выборе Украины, Віче, 10/

14 že pro Ukrajinu je tato perspektiva (pozn. spolupráce s Ruskem) možná jen skrze evropský prostor, jenom tehdy se integruje do Evropy.55 Po takřka 13 letech nezávislosti se zdá, že ukrajinská státnost dokázala obhájit svou existenci a idea návratu do SSSR se politicky vyčerpala.56 Ukrajinské obyvatelstvo si zvyklo se považovat za jediného plnoprávného nositele národnostněstátního určení. O tom jsme se mohli přesvědčit během událostí okolo ostrova Tuzla v Kerčském průlivu. Navíc i přes veškeré spekulace jsou ukrajinská a ruská kultura natolik rozdílné, že se ani v minulosti nepodařilo zcela vytěsnit ukrajinskou podstatu a harmonizovat společenský život na základě ruské civilizační příslušnosti.57 Možná právě proto nelze Ukrajinu ponechat jejímu vlastnímu vývoji. Její ztráta v podobě plného podřízení Moskvě by byla citelná už z důvodu prostého faktu bezprostřední přítomnosti Ukrajiny na samých hranicích EU. A v souvislosti s vývojem na ruské vnitropolitické scéně lze předpokládat stupňující se agresivitu ruské zahraniční politiky vzhledem k Ukrajině. Tuto hrozbu si uvědomují přirozeně především na Ukrajině samotné. Často je zde evropská volba vnímána převážně jako impulsivní politicko-ideologická reakce, jako reflexe sebeobrany před hrozbami ze strany Ruska 58 O to intenzivněji možná zaznívá volání prozápadně orientovaných ukrajinských politiků či úředníků po signálech, které by reflektovaly ukrajinské eurointegrační snahy. Olexandr Čalyj, první náměstek ministra zahraničí se dožaduje povzbuzení v podobě perspektivy asociovaného členství: Na začátku mají být takové zemi, jako je Ukrajina, poskytnuty konkrétní pobídky a konkrétní cíle, které musí dosáhnout, když už jí byly jednou dány. A pokud Ukrajina nesplní své sliby, tyto pobídky pak mohou být odloženy. 59 Brusel, zdá se, pro již zmíněnou neuchopitelnost problému Ukrajina vnímá jako zásadní vývoj ve vnitropolitické a ekonomické oblasti. Ukrajinská diplomacie tak měla vždy problémy s výtkami bruselských úředníků ohledně rozvoje demokracie, svobody slova, rovnosti voleb. Často s odkazem na nedodržení těchto zásad docházelo k odložení různých kol jednání nebo již dohodnutých schůzek. Váhání ve vnitřních reformách se stává pro západní úředníky nepochopitelným, neboť p řibližně 90 % ze strukturálních změn požadovaných EU není 55 РУДИЧ, Фелікс, Україна в геополітичному контексті, Віче, 11/ БУНИН, Виктор ПАРАХОНСКАЯ, Елена ПОТЕХИН, Александр, Внешнеполитические ориентации как фактор политической борьбы в Украине, Политическая мысль, 3/1997. Jako příklad opačného názoru viz např. Тарасенко, Валинтин САКАДА, Микола, Чи був СРСР імперією?, Віче, 10/ БАДЗЬО, Юрия, Национальная идея и национальный вопрос десять лет неопределенности, Потитическая мысль, 1-2/ БАДЗЬО, Юрия, Национальная идея и национальный вопрос десять лет неопределенности, Потитическая мысль, 1-2/ ЕС приостоновил переговоры с Украиной, [online] URL: <http://www.pravda.com.ua, [cit ] 14

15 bezprostředně spojených jen s EU. Dané změny by měly být provedeny, pokud se má ukrajinská ekonomika a společnost dostat z krize. 60 Ovšem pro Ukrajinu je eurointegrace chápána především jako civilizační volba a na druhé místo ustupuje to ostatní: Ekonomika, politika, humanitární oblast, právní stát, nedotknutelnost reálného soukromého vlastnictví a svoboda slova. 61 To sebou přináší další problém: Ukrajina nesplňuje podmínky pro vstup do EU a Kyjev to dobře ví. Jeho vnitropolitické problémy příliš nezapadají do jeho negociačního rámce, nerad o nich hovoří a chce se jim věnovat jen okrajově. Lze proto i nadále očekávat snahu Kyjeva odmítat témata vnitřních strukturálních reforem a místo toho se věnovat jiným tématům. Ostatně tuto zkušenost má i Rusko, které se s odmítáním určitých témat a ostře formulovanými nároky v jiných oblastech setkalo během rozhovorech s Ukrajinou v 90. letech. Tato taktika pak podle názoru Arkadije Mošese 62 bude spíše odrazovat Brusel od rozhovorů s Ukrajinou vůbec. Procesy vytváření sjednocené Evropy a ukrajinské sociokulturní reformy se přibližně v čase sbíhají a vyžadují sladění úsilí, aby Ukrajina unikla hrozbě zpoždění se za evropským vlakem. Důraz by měl být kladen na podporu vnitřních reforem. Administrativní zdroj prohloubení spolupráce Ukrajiny a EU se vyčerpal už v polovině 90. let. Pro kvalitativní změny vztahů Ukrajina 63 EU jsou nutné změny uvnitř samotné Ukrajiny. Podle některých ukrajinských analytiků je nutné změnit slogan v Evropě na nás nikdo nečeká na v Evropě nás nečekají takovými, jakými jsme. Jinými slovy, problém není v členství v EU, ale především v samotné Ukrajině 64. V zahraniční politice Ukrajiny lze pozorovat zvýšení její aktivity při současné absenci změn v orientaci. Vedle tendence dynamizace se projevují příznaky větší obsahovosti úkolů,65, mezi které patří upevnění mezinárodní autority a posílení role a místa Ukrajiny v mezinárodních vztazích - na rozdíl od prvních let nezávislosti, kdy hlavním úkolem bylo potvrzení nezávislosti, územní nedotknutelnosti a práva na existenci.66 Stále větší důraz je kladen na pragmatismus 60 ПІЛЛУСЬКА, Інна, Україна-ЄС: таке непросте стратегічне партнерство, [online] URL: <http://www.europexxi.kiev.ua/ukrainian/book/context/001.html 61 РУДЯКОВ, Павло, Європейський Союз Польща Україна Росія: нові засади і моделі відносин у нових історичних умовах, Інституційні реформи в ЄС, випуск 4, 2003, 80 s., ISBN , s МОШЕС, Аркадий, Между Востоком и Западом Украина и Белоруссия на европейском пространстве, Московский Центр Карнеги, Гендальф, Москва, 2003, s БАЗИВ, Дмитрий, Геополитическая стратегия Украины, Институт государства и прав им. В. М. Карецкого НАН Украины, Киев 2000, 192 s. ISBN , s. 113; také ОСАДЧУК, Богдан, Україна, Польща, світ. Вибрані репортажі та статті, Київ, Смолоскип, 2001, 356 s. ISBN , s ВАСИЛЕНКО, Владимир, Что Украине делать с ЕЭП?, Зеркало недели, [online] URL: <http://www.zerkalonedeli.com/ie/show/488/46083/ 65 Стратегії розвитку України: терія і практика, За ред. О. С. Васюка, Киів, Національний інститут стратегічних досліджень, 2002, 864 s, ISBN , s БУДКИН, Виктор СИДЕНКО, Владимир НОВИЦКИЙ, Валерий БУРАКОВСКИЙ, Игор - МАЛКОЛМ, 15

16 v mezinárodních otázkách a na regionální spolupráci. Podle pracovníků Národního institutu strategických studií současný eurointegrační model zahraniční politiky Ukrajiny spočívá v: integraci do evropských a eurointegračních struktur a institucí; spolupráci se státy SVE, účast v regionálních (subregionálních) organizacích a fórech. Přičemž aby se Ukrajina definitivně prosadila jako evropský stát, musí posílit vztahy se státy střední Evropy a regionálními organizacemi.67 Mnozí si na Ukrajině uvědomují nereálnost vstupu do EU v nejbližší době. Důležitou je pro ně ovšem otázka, zda má Ukrajina v ne příliš daleké budoucnosti reálnou šanci se stát váženým členem evropského společenství a jaké kroky má pro to učinit.68 Nelze zpochybňovat přítomnost Ukrajiny v Evropě. Otázky typu zda je Ukrajina součástí Evropy nejsou na pořadu dne. Bruselští byrokraté by si měli uvědomit, že pro ukrajinské zastánce Západu není urážlivé ne, ale neskutečně je uráží slovo nikdy, neboť demonstruje dávný a hluboký stereotyp Západu, že Ukrajina je legitimní část Ruska, jakousi historickou úchylkou, která by neměla existovat, a pokud by měla, pak kdesi za hranicemi evropského světa a evropského vědomí. Už proto, s ohledem na odpovědnost za vývoj na evropském kontinentu, není možné odložit Ukrajinu, vytěsnit jí jako něco neexistujícího, resp. cosi, co stojí za hranicemi kontinentu. Pro Českou republiku představuje Ukrajina stále spíše riziko než příležitost uplatnění vlastních zájmů. Tradičně citlivou je otázka množství často nelegálních migrantů, kteří zde hledají pracovní a životní uplatnění. V zahraničně-politické oblasti pak Praha vnímá Ukrajinu především jako tranzitní území ruské ropy a zemního plynu, event. jako území oddělující Západ, tj. i nás od Ruska. Konsolidaci nezávislosti a rozvoj demokratických institucí na Ukrajině vnímáme po vzoru vyspělejších evropských států jako součást zajištění bezpečnosti a stability ve střední Evropě. Jedním z hlavních důvodů takto pasivně formulovaného diskursu, nebo spíše dvou oddělených monologů, je absence informací, neexistence hlubších institucionálních vazeb, možná nezájem o hlubší pochopení procesů, které probíhají na Ukrajině. Zatímco Rusko je vnímáno prostřednictvím svého energetického bohatství a silácké zahraniční politiky, Bělorusko zejména očima organizací monitorující dodržování lidských práv, Ukrajina zůstává na periferii zájmu. Zjevně i pro Českou republiku je Ukrajina neuchopitelný problém, který není nutné řešit, neboť vlastně ani nevíme co je zač. Нейл, Украина и ЕС: либерализация сотрудничества, Политическая мысль, 2-3/ Стратегії розвитку України: терія і практика, За ред. О. С. Васюка, Киів, Національний інститут стратегічних досліджень, 2002, 864 s, ISBN , s ПІЛЛУСЬКА, Інна, Україна-ЄС: таке непросте стратегічне партнерство, [online] URL: 16

17 O to do složitější situace se dostáváme, čím větší naděje vkládá Ukrajina do rozšíření EU o státy SVE. Přiblížení EU až na hranice Ukrajiny by mohlo posílit vliv evropského společenství a napomáhat vytváření občanské společnosti a prosazení přeměn na demokratický právní stát se sociálně orientovanou ekonomikou.69 Důraz by měl být kladen na rozvoj spolupráce s nestátními institucemi. Například v únoru 2003 byl ve Varšavě představen koncept nové východní politiky EU, který obsahoval následná doporučení: obnovit mechanismy konzultací státních orgánů s nevládními institucemi, navrhnout vytvoření konzultačního výboru občanských organizací při Radě spolupráce Ukrajiny a EU, vytvořit pracovní skupiny, jejímiž členy by byli představitelé nevládních organizací. 70 Jediným spolehlivým prostředkem, jak nadále efektivně rozvíjet vztahy s Ukrajinou, je vytvoření silné sítě horizontálních kontaktů s cílem dalšího posílení oboustranných vztahů 71 a jejich prostřednictvím napomáhat formování národní ideologie, završení procesu sebeidentifikace společnosti, optimalizace etnonacionální politiky (především na Východě a Jihu) a rozvoje občanské společnosti 72, tedy toho, co může rozšiřovaná Evropa Ukrajině nabídnout a čím si ji přikloní na svou stranu. A ČR by mohla k tomuto přispět, nejdříve ovšem musí dospět alespoň v základní míře k poznání problému Ukrajina. Závěry: Zahraniční politika Ukrajiny nevychází z jasně definované a dlouhodobě sledované strategie. Ve svých projevech reaguje na vnitropolitickou situaci a na jednání hlavních aktérů mezinárodní politiky. Vnitropolitická situace Ukrajiny vychází z historicky podmíněných faktorů. Postsovětské dědictví provázené hledáním národní identity a kulturně-ideologické náležitosti způsobuje <http://www.europexxi.kiev.ua/ukrainian/book/context/001.html 69Стратегії розвитку України: терія і практика, За ред. О. С. Васюка, Киів, Національний інститут стратегічних досліджень, 2002, 864 s, ISBN , s Zpráva z kulatého stolu - Котнакти між людьми як елемент між Україною та Європейським Союзом: пророзиції щодо Плану дій Україна-ЄС, [online] URL: <http:/ /www.eru.org.ua/, [cit ] 71 Zpráva z kulatého stolu - Котнакти між людьми як елемент між Україною та Європейським Союзом: пророзиції щодо Плану дій Україна-ЄС, [online] URL: <http:/ /www.eru.org.ua/, [cit ] 72Стратегії розвитку України: терія і практика, За ред. О. С. Васюка, Киів, Національний інститут стратегічних досліджень, 2002, 864 s, ISBN , s

18 nepřehlednost a nepředvídatelnost projevů aktérů ukrajinské vnitřní a zahraniční politiky. Při hodnocení postojů a projevů ukrajinské diplomacie je nutné přihlížet k této historické podmíněnosti a úzkému provázání zahraniční a vnitřní politiky. EU by neměla vnímat Ukrajinu jen jako tranzitní teritorium energetických surovin z RF nebo jako výchozí či tranzitní stát legální a nelegální migrace. Obavy z prosazení expanzionistické politiky RF by měla přetransformovat v pochopení Ukrajiny jako příležitosti realizace východní zahraničních politiky EU, jako možnost rozšíření kulturního vlivu EU dále na východ. Cestou prosazení zájmů EU na Ukrajině je rozvíjení vazeb zejména mezi nestátními institucemi, aktivizace oficiální i neoficiální politiky a regionální spolupráce. 18

Evropské perspektivy Ukrajiny

Evropské perspektivy Ukrajiny Evropské perspektivy Ukrajiny Mgr. Jan Bárta Centrum strategických studií Brno Červen 2004 Květnovým rozšířením se Ukrajina stala přímým sousedem EU. Další vývoj Ukrajiny tak představuje jednu z důležitých

Více

Bratislavské prohlášení

Bratislavské prohlášení Bratislava, 16. září 2016 Bratislavské prohlášení Sešli jsme se dnes v Bratislavě v čase kritickém pro náš evropský projekt. Bratislavský summit 27 členských států byl věnován společnému stanovení diagnózy

Více

Kohezní politika EU po roce 2013

Kohezní politika EU po roce 2013 Kohezní politika EU po roce 2013 Daniel Braun Ministerstvo pro místní rozvoj Karviná, 11. listopadu 2010 Časový kontext přípravy budoucí kohezní politiky EU Schválení Strategie EU 2020 červen 2010. Zveřejnění

Více

Česká republika a Evropská unie

Česká republika a Evropská unie Česká republika a Evropská unie Zahájení procesu přípravy na vstup do EU v regionu SVE 17. 12. 2005 VŠFS KS MEI ZS 2005-06 1 OSNOVA Úvod 1. Podmínky pro získání plného členství v EU pro KZ 2. Příprava

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.8.2012 COM(2012) 430 final 2012/0207 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o stanovení postoje k přezkumu mezinárodních telekomunikačních předpisů, který má EU zaujmout na Světové

Více

Konference Rady Evropy ministrů odpovědných za územní/regionální plánování. 16. zasedání, Nafplio, 17. června 2014

Konference Rady Evropy ministrů odpovědných za územní/regionální plánování. 16. zasedání, Nafplio, 17. června 2014 République Hellénique Hellenic Republic 16CEMAT(2014)6Fin Konference Rady Evropy ministrů odpovědných za územní/regionální plánování 16. zasedání, Nafplio, 17. června 2014 REZOLUCE Č. 2 O PŘÍNOSU CEMAT

Více

Ekonomická diplomacie České republiky

Ekonomická diplomacie České republiky Systém řízení ekonomické diplomacie v České republice Analýza zpracovaná v rámci projektu Posilování sociálního dialogu s důrazem na modernizaci institucí, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj kvality služeb

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

9251/08 dhr/zc/mji 1 DG E II

9251/08 dhr/zc/mji 1 DG E II RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 15. května 2008 (20.05) (OR. en) 9251/08 PROBA 18 DEVGEN 65 AGRI 126 WTO 87 COAFR 141 RELEX 298 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Pracovní skupina pro komodity Datum: 14. května

Více

Minulost a budoucnost české proexportní politiky: případ Ruské federace. NADPIS PREZENTACE (upravit v předloze) Минпромторг Чешской Республики

Minulost a budoucnost české proexportní politiky: případ Ruské federace. NADPIS PREZENTACE (upravit v předloze) Минпромторг Чешской Республики Minulost a budoucnost české proexportní politiky: případ Ruské federace Martin Йиржи Pospíšil Пытличек ředitel Начальник Odboru zahraničně отдела СНГ ekonomických и других politik I. Hlavní témata příspěvku

Více

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle

Více

5126/15 in/js/mvi 1 DGB 3A LIMITE CS

5126/15 in/js/mvi 1 DGB 3A LIMITE CS Rada Evropské unie Brusel 12. ledna 2015 (22.01) (OR. en) 5126/15 LIMITE SOC 7 EMPL 5 ECOFIN 16 SAN 3 POZNÁMKA Odesílatel: Předsednictví Příjemce: Pracovní skupina pro sociální otázky Dne: 23. ledna 2015

Více

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2016

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2016 Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2016 Prodej, zaměstnanost, mzdový vývoj, produktivita práce, zahraniční obchod 1) Prodej Na základě výsledků za 1. pol. roku 2016 dosáhly

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 20.10.2015 COM(2015) 516 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Výroční zpráva o jednáních uskutečněných Komisí v oblasti vývozních úvěrů, ve smyslu nařízení (EU)

Více

Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy

Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy Příloha usnesení vlády ze dne 27. dubna 2016 č. 362 Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy Článek 1 Úvodní ustanovení Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy (dále jen Rada

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

CS Jednotná v rozmanitosti CS B7-0074/9. Pozměňovací návrh. Doris Pack za skupinu PPE

CS Jednotná v rozmanitosti CS B7-0074/9. Pozměňovací návrh. Doris Pack za skupinu PPE 3. 2. 2014 B7-0074/9 9 Bod odůvodnění D D. vzhledem k tomu, že má-li se zabránit tomu, aby před parlamentními volbami v říjnu 2014 znovu zavládla patová situace, je zapotřebí nové dynamiky a respektu vůči

Více

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS. Evropský parlament 2016/2226(INI)

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS. Evropský parlament 2016/2226(INI) Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro mezinárodní obchod 2016/2226(INI) 20.9.2016 NÁVRH ZPRÁVY obsahující návrh nelegislativního usnesení o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu k Dohodě o partnerství

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

Zapojení českých firem a nevládních organizací do rozvojové spolupráce financované z EDF

Zapojení českých firem a nevládních organizací do rozvojové spolupráce financované z EDF Zapojení českých firem a nevládních organizací do rozvojové spolupráce financované z EDF Dagmar Kubínová zástupkyně ČR v PS Rady pro AKT Stálé zastoupení ČR při EU v Bruselu O čem bude prezentace Právní

Více

Příprava na kohezní politiku EU nadnárodní, národní a krajská úroveň. Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje,

Příprava na kohezní politiku EU nadnárodní, národní a krajská úroveň. Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje, Příprava na kohezní politiku EU 2014+ - nadnárodní, národní a krajská úroveň Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje, 26. 4. 2012, Přerov Hlavní milníky Strategie Evropa 2020 3/2010 5. kohezní zpráva

Více

Předmluva 11. Rámce zahraniční politiky a rolí sjednoceného Německa 13

Předmluva 11. Rámce zahraniční politiky a rolí sjednoceného Německa 13 Obsah Předmluva 11 Rudolf Jindrák Rámce zahraniční politiky a rolí sjednoceného Německa 13 Vladimír Handl Úvod 13 Metodologický postup - empirická analýza a teorie rolí 15 Přehled rolí 18 Obecné předpoklady

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI

POLITIKA SOUDRŽNOSTI JEDNOTNÝ UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

RESOL-V-012 106. plenární zasedání ve dnech 2. a 3. dubna 2014 USNESENÍ. Výboru regionů

RESOL-V-012 106. plenární zasedání ve dnech 2. a 3. dubna 2014 USNESENÍ. Výboru regionů RESOL-V-012 106. plenární zasedání ve dnech 2. a 3. dubna 2014 USNESENÍ Výboru regionů K LISTINĚ VÍCEÚROVŇOVÉ SPRÁVY V EVROPĚ Rue Belliard/Belliardstraat 101 1040 Bruxelles/Brussel BELGIQUE/BELGIË Tel.

Více

U S N E S E N Í. Číslo: 38 ze dne 23. května 2013

U S N E S E N Í. Číslo: 38 ze dne 23. května 2013 Číslo: 38 ze dne 23. května 2013 Rozhodnutí předsedy Rady AKČR podle usnesení Rady AKČR č. 25/2005 v období od 23. dubna 2013 do 20. května 2013 I. schvaluje následující rozhodnutí předsedy Rady AKČR:

Více

Národní nanotechnologický

Národní nanotechnologický Národní nanotechnologický program (NNP) Zdůvodnění potřebnosti a přínosu NNP pro VaV i výrobu v oblasti nanotechnologií v České republice. 30. 3. 2010 Příprava NNP Příprava národního nanotechnologického

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

- základní rysy a tendence vývoje

- základní rysy a tendence vývoje VysoKÁ ŠKOLA EKONOMiCKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahu Svetová ekonomika - základní rysy a tendence vývoje I Eva Cihelková a kolektiv 2005 . OBSAH Úvod................................................

Více

***I NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS. Evropský parlament 2016/0125(COD)

***I NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS. Evropský parlament 2016/0125(COD) Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 18.7.2016 2016/0125(COD) ***I NÁVRH ZPRÁVY o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES)

Více

PŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady

PŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.9.2014 COM(2014) 578 final ANNEX 7 PŘÍLOHA návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o hospodářském partnerství mezi státy západní Afriky, ECOWAS a WAEMU na jedné straně

Více

Strategie migrační politiky České republiky

Strategie migrační politiky České republiky Strategie migrační politiky České republiky ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY Předkládané zásady migrační politiky formulují priority České republiky v

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

NOVÉ FINANČNÍ OBDOBÍ

NOVÉ FINANČNÍ OBDOBÍ 25/1/2012 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph. D. NOVÉ FINANČNÍ OBDOBÍ 2014-2020 1 Výchozí strategické dokumenty pro tvorbu národních rozvojových priorit Strategie Evropa 2020 5. zpráva EK o hospodářské, sociální

Více

Mezinárodn. rodní organizace

Mezinárodn. rodní organizace rodní organizace OSN založena 1945 Organizace spojených národů anglická zkratka UN (United Nations) http://www.osn.cz/ http://cs.wikipedia.org/wiki/organizace_spojených_národů OSN Organizace spojených

Více

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 EU 2 Evropská ústava 2003 Návrh EÚ červen 2003 na summitu EU v Řecku (v

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 10.5.2012 COM(2012) 211 final 2012/0106 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který se má zaujmout jménem Evropské unie ve Výboru pro potravinovou pomoc, pokud jde o prodloužení

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

V průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integ

V průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integ Evropský integrační proces V průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integračních východisek založených

Více

Projekt Optimalizace institucionálního zabezpečení rovných příležitostí žen a mužů v ČR

Projekt Optimalizace institucionálního zabezpečení rovných příležitostí žen a mužů v ČR Optimalizace institucionálního zabezpečení rovných příležitostí žen a mužů v ČR: Projekt Optimalizace institucionálního zabezpečení rovných příležitostí žen a mužů v ČR Ministerstvo práce a sociálních

Více

Nabídka témat pro rok 2017:

Nabídka témat pro rok 2017: EUROPE DIRECT KÚ JK NABÍZÍ PŘEDNÁŠKY ZDARMA Nabízíme v místě Vašeho působení přednášky školám, úřadům, zájmovým organizacím, klubům důchodců atd. V případě, že máte o některou z přednášek zájem, kontaktujte

Více

Hlavní orgány OSN a jejich sídla

Hlavní orgány OSN a jejich sídla Variace 1 Hlavní orgány OSN a jejich sídla Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Hlavní orgány OSN

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel 01.07.1999 COM(1999) 323 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ FINANČNÍ INFORMACE O EVROPSKÝCH ROZVOJOVÝCH FONDECH Dokument je přiložen k návrhu rozpočtu na rok 2000 Obsah Předmluva...2

Více

Delegace naleznou v příloze závěry, které přijala Evropská rada na výše uvedeném zasedání.

Delegace naleznou v příloze závěry, které přijala Evropská rada na výše uvedeném zasedání. Evropská rada Brusel 18. března 2016 (OR. en) EUCO 12/1/16 REV 1 CO EUR 3 CONCL 2 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Delegace Předmět: Zasedání Evropské rady (17. a 18.

Více

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. prosince 2007 č. 1439 Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci Článek I Úvodní ustanovení Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci (dále

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

OBTÍŽNÝ BOJ S MEZINÁRODNÍ ORGANIZOVANOU KRIMINALITOU V ČR

OBTÍŽNÝ BOJ S MEZINÁRODNÍ ORGANIZOVANOU KRIMINALITOU V ČR POLICY PAPER OBTÍŽNÝ BOJ S MEZINÁRODNÍ ORGANIZOVANOU KRIMINALITOU V ČR Miroslav Nožina Listopad 2004 Ústav mezinárodních vztahů Nerudova 3 118 50 Praha 1 Tento autorský text neprošel ediční úpravou. 1

Více

Představení projektu Metodika

Představení projektu Metodika Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah

Více

ROZVOJ VENKOVA Z POHLEDU MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN

ROZVOJ VENKOVA Z POHLEDU MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN ROZVOJ VENKOVA Z POHLEDU MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN Národní síť místních akčních skupin ČR František Winter 20.10.2011 CO JE TO MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINA? Místní komunitní skupina působící na definovaném území,

Více

Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011)

Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Polsko v rámci svého předsednictví v Radě EU hodlá nastartovat ekonomický a politický růst Evropské unie pomocí těchto priorit:

Více

Soustava dokumentů regionálního a municipálního managementu. Strategické a programové dokumenty regionálního managementu

Soustava dokumentů regionálního a municipálního managementu. Strategické a programové dokumenty regionálního managementu Soustava dokumentů regionálního a municipálního managementu Lekce: 9 Strategické a programové dokumenty regionálního managementu Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Soustavu strategických, programových

Více

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete?

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete? Kde nás nyní naleznete? elektrická energie plyn nemocnice lokální a regionální vláda národní a evropská správa odpad voda sociální služby Rozvoj, priority a problémy Energie Dialog od roku 1995, s oficiálním

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO HISTORIE ORGANIZACE Organizace Severoatlantické smlouvy, kromě zkratky NATO se užívá i zkratka OTAN (francouzská zkratka) vojensko-politická organizace zemí Evropy a

Více

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Ing. Michal Minčev, MBA Ministerstvo průmyslu a obchodu Nová strategie pro jednotný trh V politických směrech pro

Více

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 14.12.2016 COM(2016) 960 final ANNEX 1 PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ Druhá zpráva o pokroku: první výsledky rámce pro partnerství se třetími

Více

Haagská úmluva ze dne 13. ledna 2000 o mezinárodní ochraně dospělých osob

Haagská úmluva ze dne 13. ledna 2000 o mezinárodní ochraně dospělých osob GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO VNITŘNÍ POLITIKY TEMATICKÁ SEKCE C: OBČANSKÁ PRÁVA A ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI Haagská úmluva ze dne 13. ledna 2000 o mezinárodní ochraně dospělých osob ZPRÁVA PE

Více

PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm.

PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm. PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm.cz www.strukturovanydialog.cz CO JE STRUKTUROVANÝ DIALOG S

Více

1. Legislativa zákon o bankách, zákon o ČNB Bankovní soustava ČR

1. Legislativa zákon o bankách, zákon o ČNB Bankovní soustava ČR 1. Legislativa zákon o bankách, zákon o ČNB Bankovní soustava ČR Mezi základní normy upravující oblast bankovnictví patří: 1) zákon č. 6/13 Sb., o ČNB, ve znění pozdějších novel 2) zákon č. 21/12 Sb.,

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2014/2234(INI) 28.4.2015

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2014/2234(INI) 28.4.2015 EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro rozpočtovou kontrolu 28.4.2015 2014/2234(INI) NÁVRH ZPRÁVY o ochraně finančních zájmů Evropské unie: směrem ke kontrolám společné zemědělské politiky na základě výsledků

Více

Rada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en)

Rada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en) Rada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en) 15831/14 PROCIV 100 COHAFA 120 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých

Více

Delegace v příloze naleznou závěry Rady o strategii Evropa 2020, na nichž se dne 8. června 2010 dohodla Rada pro hospodářské a finanční věci.

Delegace v příloze naleznou závěry Rady o strategii Evropa 2020, na nichž se dne 8. června 2010 dohodla Rada pro hospodářské a finanční věci. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 9. června 2010 (10.06) (OR. en) 10881/10 CO EUR-PREP 37 ECOFIN 359 COMPET 195 ENV 404 EDUC 113 RECH 226 SOC 411 POLGEN 93 POZNÁMKA Odesílatel: Rada pro hospodářské a finanční

Více

Perspektivní obory pro vývoz do Číny

Perspektivní obory pro vývoz do Číny Perspektivní obory pro vývoz do Číny 1) Úvod Již ve třicátých letech minulého století dodávalo Československo do Číny investiční celky, např. cukrovary. Značného objemu ve vývozu investičních celků do

Více

Nová strategie obchodní a investiční politiky

Nová strategie obchodní a investiční politiky Úvod Na exportu EU v současné době závisí přes 30 milionů pracovních míst a předpokládá se, že v budoucích 10-15 letech bude 90% růstu generováno za hranicemi EU, proto je potřeba navázat vztahy se třetími

Více

Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/282/EU o existenci nadměrného schodku v Rakousku

Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/282/EU o existenci nadměrného schodku v Rakousku EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.6.2014 COM(2014) 435 final Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/282/EU o existenci nadměrného schodku v Rakousku CS CS Doporučení pro ROZHODNUTÍ

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu

Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Panevropské hnutí - hrabě Richard Nicolaus Coudenhove-Kalergi - 20. léta - myšlenka evropské federace (Panevropská unie) Aristide Briand - v

Více

1. Komise přijala dne 8. dubna 2014 sdělení o rámci pro činnost z Hjógo na období po roce 2015: Řízením rizik k dosažení odolnosti 1

1. Komise přijala dne 8. dubna 2014 sdělení o rámci pro činnost z Hjógo na období po roce 2015: Řízením rizik k dosažení odolnosti 1 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 16. května 2014 (19.05) (OR. en) 9884/14 PROCIV 44 COHAFA 52 DEVGEN 127 ENV 452 ONU 59 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Generální sekretariát Příjemce: Výbor stálých zástupců /

Více

V l á d n í n á v r h,

V l á d n í n á v r h, V l á d n í n á v r h, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Maltou o ukončení platnosti Dohody mezi Českou republikou a Maltou

Více

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ 1. Úvod Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015

Více

Budoucnost české energetiky. Akademie věd ČR

Budoucnost české energetiky. Akademie věd ČR Budoucnost české energetiky Václav Pačes Akademie věd ČR Nezávislá energetická komise (NEK) se m.j. zabývala těmito oblastmi 1. Jak snížit energetickou náročnost ČR 2. Jak uspokojit rozvoj společnosti

Více

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ EVROPSKÁ UNIE, dále jen Unie, a BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÁ REPUBLIKA, ČESKÁ REPUBLIKA,

Více

Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů

Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM EU A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR Rovné příležitosti žen a mužů = neexistence překážek pro účast

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 27.5.2013 COM(2013) 309 final 2013/0161 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji Evropské unie v Radě pro TRIPS Světové obchodní organizace k žádosti o prodloužení přechodného

Více

Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení

Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení 1. Úvod Podle Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky,

Více

Program rozvoje Karlovarského kraje Úvod Zadavatel: Karlovarský kraj Zpracovatel: EC Consulting a.s.

Program rozvoje Karlovarského kraje Úvod Zadavatel: Karlovarský kraj Zpracovatel: EC Consulting a.s. Program rozvoje Karlovarského kraje 2007-2013 Úvod Zadavatel: Zpracovatel: Karlovarský kraj EC Consulting a.s. 1. Poslání Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007-2013 Program rozvoje územního obvodu

Více

Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti

Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti Petr Nečas ministr práce a sociálních věcí 3. dubna 2008 Hlavní problém Ochrana dětí včr nedosahuje úrovně odpovídající úrovni vyspělých evropských

Více

VEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika

VEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika 1 VEŘEJNÉ POLITIKY 2 Veřejná správa a veřejná politika STÁT, VEŘEJNÁ SPRÁVA Různé pohledy na stát, pojetí státu, VS Výklad a chápání se liší: právo, sociologie, historické vědy, teorie byrokracie, politické

Více

Energetické cíle ČR v evropském

Energetické cíle ČR v evropském kontextu kontextu 1 Vrcholové strategické cíle ASEK Energetická bezpečnost Bezpečnost dodávek energie Odolnost proti poruchám Konkurenceschopnost Bezpečnost Konkurenceschopné ceny pro průmysl Sociální

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.4.2015 COM(2015) 152 final 2015/0077 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má Evropská unie zaujmout ohledně přijetí rozhodnutí Smíšeného výboru EU-ESVO pro společný

Více

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Obsah: Ekonomická situace Koordinace hospodářské a fiskální politiky v rámci EU Fiskální

Více

Mgr. Miloslav Havlín, Ph.D. Agentury v rámci bývalého druhého pilíře Evropské unie

Mgr. Miloslav Havlín, Ph.D. Agentury v rámci bývalého druhého pilíře Evropské unie INFORMACE Mgr. Miloslav Havlín, Ph.D. Agentury v rámci bývalého druhého pilíře Evropské unie Zahraniční politika, bezpečnost a obrana v minulosti patřily a i nadále patří do okruhu záležitostí u nichž

Více

MEZINÁRODNÍ OBCHOD 2016 východiska; komparace svět - ČR

MEZINÁRODNÍ OBCHOD 2016 východiska; komparace svět - ČR MEZINÁRODNÍ OBCHOD 2016 východiska; komparace svět - ČR Charakteristika etap mezinárodního Faktory: obchodu po roku 1945 Politické. Rozpad koloniální soustavy a růst ekonomické váhy USA v souvislosti s

Více

*** NÁVRH DOPORUČENÍ

*** NÁVRH DOPORUČENÍ Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro zahraniční věci 2016/0120(NLE) 29.9.2016 *** NÁVRH DOPORUČENÍ k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o pokračování činnosti Mezinárodního střediska pro vědu a

Více

Návrh. Senátu Parlamentu České republiky

Návrh. Senátu Parlamentu České republiky 303 10. funkční období 303 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o přístupu Černé Hory k Severoatlantické smlouvě 2016 Návrh U S N E S

Více

Vzorová dohoda o postavení jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže

Vzorová dohoda o postavení jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže DOKUMENTY EU Vzorová dohoda o postavení jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže Informační podklad ke sdělení Komise Vzorová dohoda o postavení jednotek podle čl. 54 odst. 5 nařízení (EU) 2016/1624

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 29.1.2015 COM(2015) 21 final 2015/0013 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu Úmluvy Organizace spojených národů o transparentnosti v rozhodčím řízení mezi investorem a státem

Více

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Název tematického celku: Historický vývoj integračního procesu v Evropě A. Vývoj integračních opatření od konce 2.

Více

ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Zastupitelstva hlavního města Prahy

ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Zastupitelstva hlavního města Prahy ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Zastupitelstva hlavního města Prahy číslo 19/03 ze dne 25.5.2000 k návrhu Strategického plánu hl. m. Prahy Zastupitelstvo hlavního města Prahy I. schvaluje

Více

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014

Více

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země?

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? SPEECH/10/446 Štefan Füle Evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? Veřejné slyšení, Evropský parlament

Více

PRÁVNÍ ZÁKLAD CÍLE OBECNÉ SOUVISLOSTI NÁSTROJE

PRÁVNÍ ZÁKLAD CÍLE OBECNÉ SOUVISLOSTI NÁSTROJE ZEMĚ ZÁPADNÍHO BALKÁNU EU vypracovala politiku na podporu postupného začleňování zemí západního Balkánu do Unie. Dne 1. července 2013 přistoupilo Chorvatsko jako první ze sedmi zemí, které se mají připojit.

Více

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato

Více

Historie evropské integrace

Historie evropské integrace Historie evropské integrace Myšlenka společné Evropy Zabránit opakování tragédie dvou světových válek Zajištění evropského míru Regenerace zpustošené a zchudlé Evropy po světových válkách Vzájemná spolupráce

Více

Spor českých parlamentních stran o evropskou integraci

Spor českých parlamentních stran o evropskou integraci Spor českých parlamentních stran o evropskou integraci Jaroslav Čmejrek KHV PEF ČZU Politická integrace Evropy vyvolává řadu otázek: mezivládní princip / nadnárodní princip? společenství suverénních států

Více

N 072 / 10 / 02, K 073 / 10 / 02, K 074 / 10 / 02 a N 075 / 10 / funkční období

N 072 / 10 / 02, K 073 / 10 / 02, K 074 / 10 / 02 a N 075 / 10 / funkční období N 072 / 10 / 02, K 073 / 10 / 02, K 074 / 10 / 02 a N 075 / 10 / 02 10. funkční období N 072 / 10 / 02, K 073 / 10 / 02, K 074 / 10 / 02 a N 075 / 10 / 02 Usnesení Výboru pro záležitosti Evropské unie

Více

Předsednictví České republiky. leden - červen 2009

Předsednictví České republiky. leden - červen 2009 Předsednictví České republiky v Radě Evropské unie leden - červen 2009 Rada Evropské unie (Rada ministrů) mezivládní exekutivní a legislativní orgán Evropské unie zastoupení vlád členských zemí na úrovni

Více

Vstup Chorvatska do EU a jeho aktuální ekonomická situace

Vstup Chorvatska do EU a jeho aktuální ekonomická situace Vstup Chorvatska do EU a jeho aktuální ekonomická situace Semestrální práce Bc. Kristýna Krásna, Bc. Markéta Nováková Obsah 1. Všeobecné informace o zemi 2. Historický background 3. Překážky vstupu do

Více

Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50

Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50 Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50 Agentura CzechTourism a partneři projektu: Asociace hotelů a restaurací ČR Asociace cestovních kanceláří ČR Asociace českých cestovních kanceláří

Více

Výzkumný projekt 14/02/11 Optimalizace sítě ekonomických diplomatů na zastupitelských úřadech

Výzkumný projekt 14/02/11 Optimalizace sítě ekonomických diplomatů na zastupitelských úřadech Výzkumný projekt 14/02/11 Optimalizace sítě ekonomických diplomatů na zastupitelských úřadech Závěrečná zpráva z vědeckého projektu zpracovaného Národním výborem Mezinárodní obchodní komory v České republice

Více