Územní soudr nost. tento stupeò koncentrace ještì zvýší, proto e zvìtší rozlohu a poèet obyvatel EU, ale HDP zvýší pomìrnì málo;
|
|
- Martina Tomanová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Územní soudr nost Ústøedním cílem EU, jak je stanoveno ve smlouvì (èlánek 2), je podporovat hospodáøský a sociální pokrok a vysokou zamìstnanost a dosáhnout vyvá eného a udr itelného rozvoje, zvláš prostøednictvím vytvoøení oblasti bez vnitøních hranic, prostøednictvím posilování hospodáøské a sociální soudr nosti a prostøednictvím vytvoøení hospodáøské a mìnové unie... Z toho vyplývá, e lidé by nemìli být znevýhodnìni, a ijí nebo pracují kdekoliv v Unii. Proto byla do návrhu ústavy (èlánek 3) zahrnuta územní soudr nost, která doplòuje cíle Unie týkající se hospodáøské a sociální soudr nosti. Její význam také oceòuje èlánek 16 (Principy) smlouvy, který uznává, e obèané by mìli mít pøístup k základním slu bám, infrastruktuøe a ke znalostem, kdy vyzdvihuje význam slu eb obecného hospodáøského zájmu podporujících sociální a územní soudr nost. Koncepce územní soudr nosti rozšiøuje pojem hospodáøské a sociální soudr nosti, proto e jej doplòuje i posiluje. Co se politiky týèe, cílem je pomoci dosáhnout vyvá enìjšího rozvoje zmenšením stávajících nerovností, zabránìním vzniku územní nevyvá enosti a vytváøením koherentnìjších sektorových politik s územním dopadem i politiky regionální. Centrem zájmu je také zlepšit územní integraci a podpoøit spolupráci mezi regiony. V EU existuje mnoho aspektù územní rovnováhy, které ohro ují harmonický rozvoj hospodáøství Unie v budoucích letech: na úrovni EU je to vysoká koncentrace hospodáøské èinnosti a obyvatelstva v centrální oblasti neboli v tzv. pìtiúhelníku (rozprostírajícím se mezi severním Yorkshirem v Anglii, Franche-Comté ve Francii, Hamburkem v severním Nìmecku a Milánem v severní Itálii), který byl oznaèen v Druhé etapové zprávì o soudr nosti a který pokrývá 18 % rozlohy EU15 a tvoøí 41 % obyvatel, 48 % HDP a 75 % výdajù na výzkum a rozvoj. Rozšíøení tento stupeò koncentrace ještì zvýší, proto e zvìtší rozlohu a poèet obyvatel EU, ale HDP zvýší pomìrnì málo; na národní úrovni je to pøetrvávání znaèných nevyvá eností mezi hlavními metropolitními oblastmi a zbytkem státu, pokud jde o hospodáøský rozvoj, co je zvláš charakteristické pro pøistupující zemì; na regionální úrovni je to zvìtšování nebo alespoò pøetrvávání velkého poètu územních rozdílù kromì tìch, které lze zmìøit HDP nebo nezamìstnaností. Hospodáøský rozvoj doprovází zvláš vzrùstající dopravní zácpy a zneèištìní ovzduší a pøetrvávání sociálního vylouèení v hlavních mìstských aglomeracích, zatímco mnoho venkovských oblastí trpí nedostateèným hospodáøským spojením se sousedními malými a støedními mìsty, co èasto vede k oslabování jejich hospodáøství. Velké mìstské oblasti se rozrùstají a zabírají okolní krajinu zároveò s tím, jak se zvyšuje jejich hospodáøská aktivita a poèet obyvatel, a vytváøejí tak tzv. obytné hospodáøské oblasti, zatímco venkovské oblasti, kde nejsou ádná mìsta, za ívají pokles poètu obyvatel a sni ování dostupnosti základních slu eb; v rámci regionù a mìst je to rozvoj hnízd chudoby a sociálního vylouèení v oblastech èasto pouze s omezenou dostupností základních slu eb; v mnoha konkrétních oblastech omezených zemìpisnými podmínkami (ostrovy, øídce obydlené oblasti daleko na severu a nìkteré horské oblasti) obyvatelstvo ubývá a stárne, zatímco dostupnost je stále problémem a ivotní prostøedí zùstává køehké, ohro ované napøíklad pravidelnými po áry, suchy a povodnìmi. v nejvzdálenìjších oblastech s nahromadìnými pøírodními a geografickými nevýhodami (jak uvádí èlánek Smlouvy o EU) je to pøetrvávání vá ných sociálních a hospodáøských problémù, 27
2 které lze tì ko øešit v dùsledku jejich vzdálenosti, izolovanosti, topologických podmínek, podnebí, malého trhu a závislosti na malém poètu výrobkù. Tyto územní rozdíly nelze ignorovat, nebo kromì vá ných potí í v periferních a nejvzdálenìjších oblastech nebo problémù s dopravními zácpami v nìkterých centrálních oblastech ovlivòují celkovou konkurenceschopnost hospodáøství EU. Pokrytí nákladù na dopravní zahlcení nebo øešení sociálních dùsledkù vyplývajících z tìchto rozdílù s sebou nese neoptimální rozdìlení prostøedkù i ni ší výkonnost a hospodáøskou konkurenceschopnost, ne jaké by mohlo být v posti ených regionech pøípadnì dosa eno, a se ji jedná o atraktivní oblasti v centru nebo znevýhodnìné oblasti na periferii. Tyto problémy mohou uvést do pohybu kumulativní proces, ve kterém napøíklad potí e s pøístupem do center výzkumu a inovací nebo k sítím informaèní a telekomunikaèní technologie (ICT) dále sní í potenciál hospodáøského rozvoje regionù, které ji tak zaostávají. Boj s územními rozdíly a dosa ení prostorovì vyvá enìjšího vzorce hospodáøského rozvoje vy aduje urèitou koordinaci rozvojových politik, mají-li být koherentní a navzájem konzistentní. Z tohoto dùvodu Evropská rada v Postupimi definovala v roce 1999 Perspektivu evropského územního rozvoje. Podpora vyvá eného rozvoje Územní nevyvá enosti ve výskytu mìst a metropolí Mìstské systémy jsou motory regionálního rozvoje a právì z hlediska jejich geografického rozmístìní v EU je nevyvá enost mezi centrem a periferií nejviditelnìjší. Analýza tìchto systémù, jejich potenciálu a rozsahu spolupráce mezi nimi odkrývá následující tendence 10 : k rùstu stále dochází v centrálních èástech Evropy a v hlavních mìstech, kde se soustøeïují ústøedí spoleèností, výzkumná èinnost a vzdìlávací a kulturní zaøízení (Londýn, velké nizozemské mìstské oblasti a severozápadní nìmecká velkomìsta stále zaznamenávají významné zvyšování poètu obyvatel). Všechny tyto hlavní strategické funkce zajiš uje více ne 70 velkomìst nebo mìstských aglomerací, z nich 44 má více ne 1 milión obyvatel a které lze pova ovat za metropole rùstu evropského významu. Zvláš významný mezi tìmito mìsty je oblouk rozprostírající se od Londýna k Milánu a procházející mìstskou aglomerací sestávající z mìst podél Rýna (Essen a Kolín); v pøistupujících zemích navzdory poklesu poètu obyvatel dochází k významnému nárùstu v hlavních mìstech, zvláštì v Budapešti, Praze, Lublani a hlavních mìstech pobaltských státù. Jedinou výjimkou je Polsko, kde Varšavì konkuruje pìt velkých metropolitních oblastí; vznik nových tendencí ménì polarizovaný rozvoj a rùst poètu mìstských oblastí v periferních èástech EU, vèetnì: rozšiøování centrálních oblastí na východ, rùst takových mìst, jako je Berlín, Mnichov a Vídeò; hospodáøsky silnými, zvláštì v nových technologiích, se stávají hlavní mìsta ve Skandinávii, Stockholm a Helsinky; mnoho mìstských oblastí v periferních èástech EU, jako je Dublin, Atény a Lisabon, v posledním desetiletí také za ívá významný nárùst HDP na osobu; zdá se, e mnoho mìstských regionù mimo centrum má dostateèný poèet obyvatel i silný hospodáøský potenciál, aby dokázalo pøilákat výzkumnou èinnost a èasem se spojit s hlavními evropskými, a dokonce mezinárodními centry rozhodování. Tyto oblasti budou zøejmì v budoucnu 28
3 Znaèné rozdíly mezi mìsty a v rámci mìst Mìstský audit II, který je v souèasnosti k dispozici pro 189 mìst v EU15 (65 v centrálním pentagonu a 124 v periferních oblastech), umo òuje analyzovat tøi typy rozdílù mezi mìsty v centru a na periferii, mezi velkými a støedními mìsty a mezi oblastmi uvnitø mìst. Hlavní zjištìní jsou následující: Nedostateèná bezpeènost je výraznìjší ve vìtších ne ve støedních mìstech. Napøíklad ve Velké Británii je poèet pøípadù násilných útokù ve velkých mìstech dvakrát tak vysoký jako ve mìstech støedních a poèet vra d je tøikrát vyšší. Stejnì výraznìjší je také ve mìstech v centrální èásti EU ne na periferii. Jasný vzorec centrum-periferie vykazuje zneèištìní ovzduší, napø. mìsta v centru mají roènì 14 dní s maximálními hodnotami ozónu oproti ménì ne jednomu dni roènì u mìst na periferii. Zdá se, e nezamìstnanost souvisí více s národními faktory ne s tím, zda se mìsta nacházejí v centru nebo na periferii, nebo s jejich velikostí. To samé platí pro chudobu (podíl osob pod hranicí chudoby je prùmìrnì 9 % v centrálních oblastech a 16 % v oblastech periferních). Zároveò existují velké rozdíly mezi rùznými oblastmi ve mìstech, napøíklad v Portu, kde je prùmìrná nezamìstnanost nízká, je rozdíl 8 ku1avmarseille, kde je vysoká, 5 ku 1. schopné stimulovat rùst periferních oblastí a zajistit lepší rovnováhu hospodáøského rozvoje v EU. Pøibli nì 40 tìchto mìstských regionù situovaných mimo centrální pìtiúhelník lze oznaèit a kategorizovat pomocí ètyø kritérií, která ukazují jejich silné i slabé stránky pomocí poètu obyvatel a jeho rùstu, konkurenceschopnosti, komunikaèních spojení a zapojení do ekonomiky zalo ené na znalostech. Napøíklad Lyon je dobrým pøíkladem mìsta silného z hlediska všech ètyø kritérií, zatímco Bilbao se umís uje vysoko z hlediska jednoho (znalosti) a Porto a Krakov mají podle všech ètyø kritérií dohromady hodnocení pouze prùmìrné. Celkovì tìchto 40 mìstských regionù vykazovalo v letech 1995 a 2000 rùst HDP 3,3 % a 4,1 % roènì oproti 3 % u metropolí rùstu a 4 5 % u mnohých mìstských regionù, které se rychle rozvíjejí, jak uvádíme dále. Analýza sítí spolupráce mezi mìsty ukazuje existenci: silné sítì velkých metropolí ve støedu Evropy (pokud jde o obchod, vysoké školy a komunikaèní spojení), vèetnì Londýna, Paøí e, Frankfurtu, Amsterodamu, Milána a v blízké budoucnosti Berlína; mimo tuto skupinu ukazuje na nedostateènou strategickou spolupráci mezi mìsty a v pøistupujících zemích absenci sítí malých a støedních mìst, s výjimkou Èeské republiky a Slovinska. Intraregionální nevyvá enosti Budoucnost venkovských oblastí je stále více svázána s rozvojem venkovského hospodáøství jako celku a v nìkterých pøípadech vy aduje skuteènou zmìnu hospodáøské a sociální základny, fyzické infrastruktury, pøístup k ICT a jiným novým technologiím, rùst nových zdrojù zamìstnání (jako malých a støedních podnikù nebo venkovské turistiky) a zachování veøejných slu eb. Tuto politiku je nutné integrovat do regionální strategie pro rozvoj hospodáøských vztahù a spolupráce s mìstskými oblastmi. Úkol, pøed kterým venkovské oblasti stojí, se liší podle toho, kde se nacházejí ve vztahu k výše uvedeným mìstùm: Lze rozlišit pøibli nì tøi typy venkovských oblastí podle míry jejich integrace do zbytku ekonomiky a jejich spojení s velkými hospodáøskými centry: oblasti integrované do globální ekonomiky, které za ívají hospodáøský rùst a jejich poèet 29
4 obyvatel se zvyšuje. Nacházejí se obvykle blízko metropolí, pracovní místa jsou ve výrobì a slu bách, ale vìtšina pùdy se vyu ívá pro zemìdìlství (napøíklad ve Francii je v tìchto oblastech situována tøetina hospodáøství). Velké zvyšování poètu obyvatel a tlak urbanizace znamenají, e je zapotøebí lepší øízení vyu ívání pùdy, aby se pøedešlo zhoršování ivotního prostøedí a konfliktnímu u ívání. Navzdory rostoucímu významu neberou mìstské politiky v èlenských státech, s výjimkou Velké Británie a Švédska, dostateèný ohled na vztahy mezi mìstskými a venkovskými oblastmi; støednì vyspìlé venkovské oblasti pomìrnì daleko od metropolí, ale s dobrým dopravním spojením a s relativnì dobøe vyvinutou infrastrukturou. Mívají stabilní poèet obyvatel a prodìlávají proces hospodáøské diverzifikace. V mnoha èlenských státech se v tìchto oblastech nacházejí velká hospodáøství. Je potøeba zachovat jejich zemìdìlský potenciál, zvýšit tempo hospodáøské diverzifikace a posílit vztahy s malými a støedními mìsty; izolované venkovské oblasti, øídce obydlené a èasto situované v periferních oblastech, daleko od metropolí a hlavních dopravních sítí. Jejich izolaci èasto zpùsobují jejich topografické podmínky (jako pohoøí) a mívají stárnoucí obyvatelstvo; jejich infrastruktura bývá špatnì dotovaná, úroveò základních slu eb a pøíjmu na osobu bývá nízká a mívají špatnì kvalifikované pracovní síly a nebývají dobøe integrovány do globální ekonomiky. Jejich obyvatelé jsou èasto do velké míry závislí na zemìdìlství a jejich poèet klesá. Vìtšinou se nacházejí v jihozápadním Portugalsku, v severním a severovýchodním Španìlsku, støední Francii, ve Skotsku, Finsku a Švédsku. Úkolem je zde provést revitalizaci a zachovat hospodáøskou èinnost a dostupnost adekvátních veøejných slu eb. A je také zapotøebí navázat spojení s mìsty, i kdy jsou pomìrnì daleko. Geograficky znevýhodnìné regiony Jak bylo uvedeno výše a upozornìno v Druhé etapové zprávì o soudr nosti, mají regiony se specifickými a trvalými zemìpisnými podmínkami, které brání jejich rozvoji, jako jsou nejvzdálenìjší regiony, ostrovy, horské regiony a øídce obydlené oblasti daleko na severu Evropy, zvláštní problémy s dostupností a s integrací do zbytku EU. Sedm nejvzdálenìjších regionù EU zahrnuje 25 ostrovù plus Guayanu a dohromady mají pøibli nì 4 milióny obyvatel. Jejich problémem je nahromadìní pøírodních znevýhodnìní, v dùsledku èeho je obtí né zlepšovat hospodáøské a sociální podmínky, hlavnì vzdáleností od hospodáøských i administrativních center a od nejbli ší pevniny. Nejvzdálenìjší, Réunion, je více ne km od Paøí e a km od pobøe í Afriky, zatímco region nejblí e k pevninì, Kanárské ostrovy, je stále 250 km od pobøe í. Jejich vzdálenost znásobují jejich pøírodní podmínky (mnohé jsou souostroví, s malou rozlohou a nízkým poètem obyvatel), nároèný terén a podnebí. Mimo Kanárské ostrovy (které tvoøí témìø 45 % celkového poètu obyvatel ze sedmi nejvzdálenìjších regionù a kde HDP na osobu byl pouze asi 6 % pod španìlským prùmìrem) je HDP na osobu pouze 57 % z prùmìru EU15 a Réunion, Guayana a Azory figurují mezi deseti nejménì prosperujícími regiony. Všechny trpí kombinací zaostávajícího hospodáøského rozvoje, nadmìrné závislosti na zemìdìlství a vysoké nezamìstnanosti, ale zatímco na francouzských územích se poèet obyvatel stále znaènì zvyšuje, na Madeiøe a Azorech, které mají vysokou míru odchozí migrace, klesá. Kanárské ostrovy navíc za ívají tlak populaèního rùstu, jsou nadmìrnì závislé na turistice a nerozšiøují èinnost na jiná odvìtví. Kromì toho je v EU obydlených ostrovù s 9,4 miliónu lidí (3 % celkového poètu v EU15) a s rozlohou km ètvereèních (3 % celkové rozlohy v EU15). Jejich hospodáøskému rozvoji trvale brání jejich pomìrná izolace a dodateèné náklady, které z toho 30
5 vyplývají. Navíc mají v mnoha pøípadech hornatý terén nebo jsou souèástí zaostávajících periferních regionù jako v italském Mezzogiornu, v Øecku nebo Skotsku. Mnohé jsou také souèástí souostroví, co ve vìtšinì pøípadù pùsobí jako další omezení z hlediska dopravního spojení s pevninou, pøièem veøejné slu by se nacházejí na hlavním ostrovì. Ostrovy jsou pomìrnì rovnomìrnì rozmístìny mezi Atlantikem, Baltským a Støedozemním moøem, i kdy v posledním jmenovaném pøípadì 119 ostrovù tvoøí 95 % jejich celkového poètu obyvatel, 85 % z nich ije na Sicílii, Sardinii, Baleárách, Krétì a Korsice. Jinde bývají ostrovy naopak menší a øidèeji obydlené. Jediný velký je švédský ostrov Gotland, skotské ostrovy Lewis a Harris a hlavní ostrov Orknejí. Jejich prùmìrný HDP na osobu èinil v roce % prùmìru v EU15 a ve vìtšinì pøípadù (hlavní výjimkou jsou Baleáry) byl ni ší ne v ostatních èástech jejich pøíslušných zemí. Bývají zranitelné z hospodáøského hlediska, proto e jejich hospodáøství se soustøeïuje do dvou širokých odvìtvích do zemìdìlství a rybolovu a do turistiky. V EU15 se rozprostírají horské oblasti, které pokrývají 40 % rozlohy a mají pøibli nì 67 miliónù obyvatel neboli asi 18 % z celkového poètu v EU. Po rozšíøení na EU s 25 èleny budou tvoøit stejný podíl obyvatel, ale o nìco menší podíl rozlohy, nebo v nových èlenských státech je hustota obyvatelstva v horských oblastech mírnì vyšší ne v ostatních regionech. Horské oblasti jsou závislejší na zemìdìlství ne ostatní oblasti zvláštì v pøistupujících zemích, ale také v EU15. Aèkoliv se velký poèet hornatých oblastí nachází v blízkosti hospodáøských center a velkých trhù, bývají náklady na dopravu v dùsledku terénu vyšší a mnohé zemìdìlské èinnosti nevhodné. oblastech poblí velkých prùmyslových metropolí nebo v oblastech, které mají tyto metropole na svém území, jako jsou oblasti ve Walesu, severní Apeniny v Itálii a podél severních a ji ních okrajù Alp ve Francii, Nìmecku a Itálii. Existují však výjimky jako Ardeny v Belgii a Krušné hory v Èeské republice a Nìmecku. I kdy je zapotøebí další výzkum, závìry z provedených studií naznaèují, e k hospodáøské diverzifikaci od zemìdìlství ke slu bám dochází rychlejším tempem v ní inách ne v horských regionech, e existence velkých mìst v horských oblastech nebo poblí významnì stimuluje prùmyslovou èinnost (nebo jinak, e bohatství pøírodních zdrojù v horských oblastech mù e vést k rozvoji velkých mìst v jejich blízkosti) a e zamìstnanost ve slu bách bývá vyšší ve více prosperujících horských oblastech, hlavnì v turistice (jako v Alpách) nebo ve veøejných slu bách v øídce obydlených oblastech (zvláštì ve Švédsku nebo Finsku). Od roku 1994, kdy do EU vstoupilo Finsko a Švédsko, zaèaly být tématem politiky soudr nosti øídce obydlené oblasti. Subarktické a arktické èásti v tìchto dvou zemích mají prùmìrnou hustotu zalidnìní ménì ne 5 obyvatel na km ètvereèní, co je hluboko pod úrovní kdekoliv jinde v Unii s výjimkou Highlands and Islands ve Skotsku 11. Prùmìrný HDP na osobu v tìchto oblastech tvoøí 87 % prùmìru EU, co je mnohem ménì ne v ostatních èástech pøíslušných zemí. Nezamìstnanost také bývá nad národním prùmìrem. Velká èást pracovních pøíle itostí je ve Švédsku obvykle ve slu bách, zvláštì ve veøejných slu bách, zatímco ve Finsku pracuje více lidí v zemìdìlství a prùmyslu, zvláštì v døevozpracujícím, výrobì celulózy a papírenském prùmyslu. Nezamìstnanost bývá vyšší v horských oblastech, které se nacházejí na nejvzdálenìjší periferii, jako napø. severní èásti severských zemí, Skotska, Severního Irska a Velké Británie, ji ní pohoøí ve Španìlsku, na Korsice, v ji ní Itálii a na Sicílii. Naopak nezamìstnanost je vìtšinou pomìrnì nízká v horských Zvláštì ve švédských regionech je rùst HDP od poloviny 90. let potlaèen (tempo rùstu je pouze pøibli nì polovina prùmìru EU) a zamìstnanost se nevzpamatovala z podstatné ztráty pracovních míst utrpìné bìhem recese na poèátku 90. let. Poèet obyvatel obvykle klesá tempem, které lze jinde vìtšinou 31
6 EUROPEAN SPATIAL PLANNING OBSERVATION NETWORK 1.6 Zmìna poètu obyvatel, : hlavní slo ky Zvýšení poètu obyvatel se kladným migraèním zùstatkem a kladným pøirozeným zùstatkem kladným migraèním zùstatkem a záporným pøirozeným zùstatkem záporným migraèním zùstatkem a kladným pøirozeným zùstatkem Sní ení poètu obyvatel se záporným migraèním zùstatkem a kladným pøirozeným zùstatkem kladným migraèním zùstatkem a záporným pøirozeným zùstatkem záporným migraèním zùstatkem a záporným pøirozeným zùstatkem bez údaju AT, CH, DE, FI, EL, MT, NL, PT, SE, UK: NUTS2 Zdroj: Databáze ESPON Pùvod údaj ù: EU s15 èleny akandidátské zemì: Eurostat; Norsko ašvýcarsko: národní statistické úad ø y Tato mapa nutne neodrá í názor kontrolního výboru ESPON km Sdru ení EuroGeographics pro administrativní hranice 32
7 pozorovat pouze v regionech s vá nými strukturálními problémy. Bìhem 90. let Kainnu a Laponsko ve Finsku ztrácely v prùmìru 1 % obyvatel roènì, zatímco v Norrbottenu ve Švédsku poèet obyvatel klesal o 0,6 % roènì 12 (tabulka A1.8). Spoleèné problémy oblastí s geografickým znevýhodnìním Všechny tyto regiony, a se nacházejí v jakékoliv èásti EU, mají spoleèné problémy s dostupností a se vzdáleností od významných trhù, co zvyšuje cestovní výdaje i náklady na dopravu a brání jejich hospodáøskému rozvoji. Zároveò výstavba infrastruktury všech druhù a poskytování zdravotní péèe, vzdìlávání a jiných základních slu eb jsou obvykle také nákladnìjší v dùsledku povahy terénu a vzdálenosti lokality a obtí nìji ospravedlnitelné v dùsledku malého poètu obyvatel, jim jsou slu by poskytovány. V mnoha pøípadech je poèet obyvatel neboli velikost trhu menší ne kritické mno ství nutné k tomu, aby si tyto oblasti z hospodáøského hlediska zaslou ily investice. Tento problém navíc násobí stárnoucí a ubývající obyvatelstvo, jeliko mladí lidé odcházejí (mapa 1.6). Dostupnost horských oblastí V rámci nedávné studie horských oblastí byl vytvoøen index k jejich klasifikaci podle jejich dostupnosti, kdy se brala v úvahu jejich vzdálenost vzdušnou èarou od hlavního mìsta pøíslušného státu a od ostatních mìst,od vysokých škol a zdravotnických zaøízení, jako i podle hustoty dopravních sítí (silnic, eleznic a letiš ). Horské oblasti s velmi dobrou nebo dobrou vzdáleností se nacházejí napøíklad na severu Anglie, na Sicílii a na Slovensku. Patøí sem také Alpy, Karpaty, Sudety, všechny nìmecké oblasti a Ardeny i tøi španìlské a dvì portugalské oblasti. První dvì skupiny obklièují oblasti s uspokojivou dostupností. Sem patøí oblasti v Øecku, Španìlsku, Walesu a Finsku a Centrální masív ve Francii. Oblasti se špatnou dostupností se nacházejí na sever od tøetí skupiny, konkrétnì se jedná o Highlands and Islands ve Skotsku a o vìtšinu švédských a finských horských oblastí. Rovnìjší pøístup ke slu bám obecného hospodáøského zájmu Zdá se, e pro ostrovy je kritická velikost populace asi obyvatel, nad ní poèty obvykle rostou a souvisí s pomìrnì velkým podílem mladých lidí a existují dobrá vzdìlávací a zdravotnická zaøízení. Pod touto úrovní je normou èistá emigrace, stárnutí obyvatel a nedostateèná vybavenost. V horských oblastech v EU15 je hustota zalidnìní (51 obyvatel na km ètvereèní) menší ne polovina prùmìru EU, i kdy v bezprostøednì okolních oblastech bývá mnohem vyšší, co odrá í skuteènost, e jsou pomìrnì atraktivní pro ivot a práci. V prùmìru dochází k prùbì nému poklesu poètu obyvatel, ale mnohé oblasti zaèaly lákat lidi a nové podniky. V pøistupujících zemích je obrázek podobný, i kdy hustota obyvatel je v tìchto oblastech témìø dvakrát vyšší ne v EU15 a pouze mírnì pod prùmìrem jinde. Navzdory potí ím v nìkterých regionech je hlavní podmínkou územní soudr nosti rovnost pøístupu k základním zaøízením, nezbytným slu bám a ke znalostem k tomu, co nazýváme slu bami obecného hospodáøského zájmu. Prvním faktorem rozhodujícím o perifernosti regionu je pøístup k efektivnímu dopravnímu systému s dostateèným spojením s centrální oblastí Unie. Regiony s lepším pøístupem na trhy budou pravdìpodobnì produktivnìjší a konkurenceschopnìjší ne ostatní. V souèasnosti bývá silnièní sí mnohem rozvinutìjší v centrálních èástech EU ne v periferních regionech, a i kdy se výstavba dálnic v posledních letech zvýšila, dostupnost centrálních oblastí, kde se soustøeïují trhy, zùstává mnohem ni ší po silnici z periferních regionù ne jinde. Zvláš špatná je ve vìtšinì oblastí spadajících pod 33
8 Cíl 1 v Portugalsku, Øecku, na západì Irska a v pobaltských státech (mapa A1.5). hospodáøská výkonnost národního hospodáøství, jeho jsou souèástí. To samé ještì více platí pro eleznici, nebo sí v nejperifernìjších regionech obvykle neudr ela tempo ani s rozvojem silnic. Obzvláš špatná dostupnost centrálnìjších oblastí EU po eleznici je z Rumunska, Bulharska, ji ní a støední Itálie a severního Dánska i z Øecka a z èástí Španìlska mimo trasu TGV Madrid Sevilla (mapa A1.6). Letecká dostupnost centrálních regionù je výraznì lepší díky pøítomnosti mezinárodních letiš i v tìch nejvzdálenìjších oblastech, zlepšení propojenosti tímto zpùsobem je však tøeba posuzovat i s ohledem na relativnì malý objemy zbo í, které se obvykle pøepravuje letecky (mapa A1.7). Aèkoliv výstavba transevropských sítí dostupnost zlepší, zvláš v pøistupujících zemích nejvíce v Bulharsku a Rumunsku se bude úèinek mezi jednotlivými regiony na periferii znaènì lišit v závislosti na tom, jak dobøe jsou napojeny na hlavní trasy, co zase zále í na stavu sekundárních sítí. Pro periferní a geograficky znevýhodnìné regiony je obzvláš dùle itý pøístup k novým technologiím, zvláštì k ICT. A to nejen proto, e pomáhají sní it význam vzdálenosti a èasu potøebného k dosa ení centrálních oblastí EU, ale (co je dùle itìjší) proto, e ka dé omezení jejich dostupnosti témìø jistì poškodí šance tìchto regionù na rozvoj a odradí podniky od toho, aby se tam usídlily. Priority rozvoje Aèkoliv hospodáøské a sociální podmínky se v geograficky znevýhodnìných regionech velmi liší, obvykle tyto regiony ménì prosperují a mají vyšší nezamìstnanost ne zemì, kde se nacházejí nebo, v pøípadì nejvzdálenìjších regionù, ke které patøí. Nicménì kromì poslednì jmenovaných regionù HDP na osobu i zamìstnanost nevyhnutelnì ovlivòuje Geografické znevýhodnìní ne v dy znamená nepøíznivé hospodáøské podmínky. Jak ve skuteènosti ukazuje mno ství pøíkladù, lze je pøípadnì promìnit v pozitiva, která mohou otevøít nové cesty rozvoje. Kromì toho mnoho tìchto regionù tvoøí dùle itou souèást pøírodního dìdictví EU a je místem mnoha zábavních, kulturních a jiných aktivit. Jen z tohoto dùvodu je dùle ité, aby byly zachovány a zùstaly obydleny, co znamená, e je zase dùle ité zlepšit jejich dostupnost a zachovat nebo rozvinout základní slu by. Stejnì dùle ité je, aby cesta hospodáøského rozvoje, kterou sledují, respektovala jejich pøírodní dìdictví a neohrozila právì ty geografické rysy, které jsou nebo mohou být hlavním aspektem jejich pomìrné výhody, aby v nich nejen ili lidé, ale aby v nich pùsobily také podniky. Proto s rozvojem ekonomiky zalo ené na znalostech blízkost surovin, nebo dokonce velkých trhù zaèíná být ménì významným rozhodujícím faktorem lokality a na dùle itosti nabývá atraktivita pøírodního a fyzického okolí samozøejmì spolu s dostupností výše popsaných základních slu eb a zaøízení. Hospodáøský rozvoj tìchto citlivých oblastí proto ještì více ne jinde musí brát v úvahu nutnost chránit ivotní prostøedí, co znamená nejen zapojení této priority do investièního rozhodovacího procesu, ale také všude tam, kde je to mo né, hledání variant, které pomohou zlepšit ivotní prostøedí a zároveò posílí regionální konkurenceschopnost. Pøíklady takovýchto mo ností, kterými lze jedinì získat, je vyèištìní oblastí døíve poškozených prùmyslovou èinností a jejich zpìtná pøemìna v místa pro rozvoj nových podnikù, modernizace eleznièních tratí za úèelem zlepšení dostupnosti místo výstavby nových dálnic, nebo rozvoj èistých obnovitelných zdrojù energie, které nahradí uhelné nebo naftové elektrárny, je jednak vyèerpávají vzácné pøírodní zdroje a jednak zneèiš ují ovzduší. 34
9 Canarias (E) Guadeloupe Martinique Réunion Guyane (F) Açores (P) Madeira 1.7 Územní rozmanitost stupeò fragmentace pøírodních oblastí ménì ne 20 % pøírodních oblastí 20 % a 50 % pøírodních oblastí; vysoká fragmentace 20 % a 50 % pøírodních oblastí; mírná fragmentace 20 % a 50 % pøírodních oblastí; nízká fragmentace více ne 50 % pøírodních oblastí zastavìné plochy bez údaju Pøírodní oblasti = všechny oblasti (úroveò NUTS 3) kromìzastavìných a zemìdelských ploch Zdroj: CORINE Landcover km Sdru ení EuroGeographics pro administrativní hranice 35
10 Není v dy mo né nalézt øešení, které je jednoznaènì pozitivní, nicménì ústøední zásadou politiky rozvoje v citlivých oblastech i jinde by mìlo být dr et se strategií, které minimalizují veškeré škody na ivotním prostøedí, a tak zajistit jejich dlouhodobou udr itelnost, aby nepøedstavovaly jen krátkodobé prostøedky pro stimulaci rùstu. Ekologické problémy jsou v EU zvláš akutní jak v oblastech, kde je vysoká koncentrace obyvatel, a tedy hospodáøských èinností rùzného druhu, tak v oblastech, kde je vyvíjen tlak na pøírodní zdroje zvláš zemìdìlstvím, ale také hornictvím a podobnými èinnostmi. Tyto oblasti nejsou v EU v ádném pøípadì rozlo eny rovnomìrnì, ale soustøedí se na konkrétních místech (mapa 1.7). V tìchto oblastech je nutné vyèistit ivotní prostøedí a zabránit dalšímu poškozování. Ale neménì dùle ité je zabránit dalšímu zhoršování ivotního prostøedí v pøírodních nebo polopøírodních oblastech, do kterých postupnì zasahuje lidská èinnost nebo které jsou opuštìny a buï jsou èím dál tím roztøíštìnìjší nebo jim chybí ochrana jejich pøírodních zdrojù. V dùsledku toho musí být tyto cíle nedílnou souèástí strategie hospodáøského rozvoje v celé EU, aby se zajistil udr itelný rozvoj. Faktory urèující rùst, zamìstnanost a konkurenceschopnost V bøeznu 2000, na vrcholné schùzce v Lisabonu, si Evropská unie stanovila cíl stát se nejkonkurenceschopnìjší a nejdynamiètìjší ekonomikou zalo enou na znalostech na svìtì, schopnou trvalého a udr itelného hospodáøského rùstu s více a lepšími pracovními místy a pevnìjší sociální soudr ností. Pøitom urèila mno ství priorit: upøednostòovat inovace a podnikání, zejména vytváøením u ších spojení mezi výzkumnými ústavy a prùmyslem a pøíznivých podmínek pro výzkum a rozvoj, zlepšováním pøístupu k finanèním prostøedkùm a know-how a podporou nového obchodního podnikání; zajistit plnou zamìstnanost zdùraznìním potøeby otevírat pracovní pøíle itosti, zvyšovat produktivitu a kvalitu v práci a podporovat celo ivotní vzdìlávání; zajistit integraèní trh práce, kde je omezená nezamìstnanost a menší regionální rozdíly v pøístupu k zamìstnání; propojit Evropu, pøedevším u ší integrací a rozvojem dopravních, telekomunikaèních a energetických sítí; chránit ivotní prostøedí tím spíše, e ochrana ivotního prostøedí stimuluje inovaci, a zavádìt nové technologie, napøíklad v energetice a dopravì. Evropská politika soudr nosti pøispívá k tìmto cílùm velkým dílem, zvláštì v regionech, kde je nevyu itý hospodáøský a zamìstnanecký potenciál, který lze realizovat cílenými opatøeními politiky soudr nosti a tím pøispìt k rùstu hospodáøství EU jako celku. Pro trvalý regionální rozvoj je z politického hlediska nutné vytvoøit pøíznivé podmínky na národní úrovni, zvláš makroekonomické prostøedí vedoucí k rùstu, zamìstnanosti a stabilitì a daòový a regulaèní systém podporující podnikání a tvorbu pracovních míst. Na regionální úrovni je tøeba splnit dva doplòující se soubory podmínek. Prvním je existence vhodné dotaèní politiky základní infrastruktury (v podobì efektivních dopravních, telekomunikaèních a energetických sítí, spolehlivé zásoby vody a ekologických zaøízení atd.) i pracovních sil s pøíslušnou úrovní dovedností a odborného vzdìlání. Posilování produkèního i lidského kapitálu spolu se zlepšením institucionálních podpùrných zaøízení a existujícího administrativního rámce je zvláš dùle ité v regionech spadajících pod Cíl 1 a v pøistupujících zemích, kde obì tyto oblasti zaznamenávají záva né nedostatky. Druhým souborem podmínek, který pøímo souvisí s faktory regionální konkurenceschopnosti, je jsou 36
Statistická pøíloha k 1. èásti
Statistická pøíloha k 1. èásti 65 A1.1 Zamìstnanost v EU15, 1996 a 2002 % obyv. v produktivním vìku 1996 2002 EU15 59,9 64,2 Ostatní èlenské státy 61,7 65,1 Kohezní zemì 51,5 60,2 Øecko 54,9 56,9 Španìlsko
VíceMINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci VĚCNÝ POKROK VYBRANÝCH INDIKÁTORŮ NSRR
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci VĚCNÝ POKROK VYBRANÝCH INDIKÁTORŮ NSRR LEDEN 2012 Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace NSRR Staroměstské náměstí 6 110 15
VíceZeměpisná olympiáda 2011
Zeměpisná olympiáda 2011 Kategorie C okresní kolo Název a adresa školy: Okres: Jméno a příjmení: Třída: Datum:.. Práce bez atlasu autorské řešení 1) Vyplňte tabulku podle následujících pokynů: Osm očíslovaných
VíceMUDr. Jiří SPILKA. Dr. FAUST s.r.o.
MUDr. Jiří SPILKA Dr. FAUST s.r.o. ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ DOTAČNÍCH MOŽNOSTÍ 1. Strukturální fondy EU a Fond soudržnosti EU 2. Komunitární programy EU 3. Finanční mechanismus EHP/Norsko ( Norské fondy ) 4.
VíceNOVÉ PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2007-2013
NOVÉ PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2007-2013 Česká republika se řadí mezi chudší státy Evropské unie a v období 2007-2013 může ke zlepšení životní úrovně svých obyvatel čerpat z fondů EU přibližně 26,7 miliard. Fondy
Více7. Dynamika nevýznamnějších výdajových položek vládního sektoru v období konsolidace veřejných rozpočtů
Vybrané aspekty vývoje hospodaření vládního sektoru v zemích EU kód 87-13 7. Dynamika nevýznamnějších výdajových položek vládního sektoru v období konsolidace veřejných rozpočtů Potřeba podrobnějšího pohledu
VíceVybrané aspekty nezaměstnanosti v souvislosti s evropskou integrací
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA KATEDRA ZEMĚDĚLSKÉ EKONOMIKY Teze k diplomové práci: Vybrané aspekty nezaměstnanosti v souvislosti s evropskou integrací Autor diplomové
VíceOdstranit rozdíly v odměňování žen a mužů. http://ec.europa.eu/equalpay
Odstranit rozdíly v odměňování žen a mužů Souhrn Co znamenají rozdíly v odměňování žen a mužů? Proč stále přetrvávají rozdíly v odměňování žen a mužů? Jaká opatření EU přijala? Proč na tom záleží? Rozdíly
VíceHlavní rozvojové příležitosti a bariéry ČR
Hlavní rozvojové příležitosti a bariéry ČR Regionalistika=regionální vědy vědní obor, vědní disciplína (podobně jako ekonomie, sociologie, právní vědy apod.), která se zabývá řešením problémů rozvoje v
VíceMakroekonomie I. Přednáška 2. Ekonomický růst. Osnova přednášky: Shrnutí výpočtu výdajové metody HDP. Presentace výpočtu přidané hodnoty na příkladě
Přednáška 2. Ekonomický růst Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Podstatné ukazatele výkonnosti ekonomiky souhrnné opakování předchozí přednášky Potenciální produkt
Více1 Indikátory pro monitoring a evaluaci
1 Indikátory pro monitoring a evaluaci Vlastnosti a charakteristiky indikátorové soustavy Soustava indikátorů ROP byla vytvořena pro účely efektivního řízení distribuce finančních prostředků čerpaných
VíceEvropská regionální politika
Evropská regionální politika Ing. Oldřich Vlasák Místopředseda Evropského parlamentu Místopředseda Svazu měst a obcí ČR Univerzita Pardubice 24. března 2013 Přetrvávají v EU zásadní ekonomické rozdíly?
VíceRozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Chvojno
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Chvojno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Těchobuz zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností
VíceTEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI
Česká zemědělská univerzita Fakulta Provozně ekonomická Katedra ekonomických teorií TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI PROPOJENÍ ZEMĚDĚLSKÝCH TRHŮ: ČR - CEFTA Zpracovala: Olga Čermáková Vedoucí DP: Ing. Jaroslava
VíceČ.j.: VP/S 158/03-160 V Brně dne 17. února 2004
Č.j.: VP/S 158/03-160 V Brně dne 17. února 2004 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 1.12.2003 na základě žádosti Města Třebíč o povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory
VíceManpower Index trhu práce Česká republika
Manpower Index trhu práce Česká republika 2 216 Česká republika Index trhu práce V rámci průzkumu Indexu trhu práce pro druhé čtvrtletí 216 byla všem účastníkům vybraného reprezentativního vzorku 75 českých
VíceS T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C
S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C 1. zasedání zastupitelstva města dne: 31. 1. 2008 Bod pořadu jednání: Věc: Integrovaný plán rozvoje města - zóna Lidové sady Zpracoval: odbor, oddělení: Ing.
VíceZadávací podmínky opatření alternativního učení pro cílovou skupinu Migranti
Zadávací podmínky opatření alternativního učení pro cílovou skupinu Migranti Projekt «MIGRA: Migrace a Přijetí» 2010 4547 / 001 001 Tento projekt bol financovaný s podporou Evropské komise. Za obsah publikací
VíceZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí
PID HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn. SZn. S-M HM P-121435/2008/00PNI/EIA/525-2Nè Vyøizuje/ linka Mgr. Vèislaková / 4490 Datum 29.7.2008 ZÁVÌR ZJIŠ
VíceNárodní strategický plán LEADER 2014 +
Národní strategický plán LEADER 2014 + Ing. Jiří KRIST Národní síť Místních akčních skupin ČR, o.s. Konference při mezinárodním setkání LeaderFEST 2012 31. 5. 2012 Národní strategický plán LEADER 2014+
VíceLitohoř - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce
Litohoř - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2014
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 17.12.2015 COM(2015) 665 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2014 CS CS ZPRÁVA KOMISE
VíceLong list ochrana životního prostředí
Posouzení vlivů Programu územního obvodu Moravskoslezského kraje Long list ochrana životního Tabulka 1: Long list ochrana životního 1. Zvyšovat atraktivitu krajiny pro turistické využití a rekreaci. Chránit
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel, 29. 6. 1999 COM(1999) 317 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Rozvoj krátké námořní dopravy v Evropě
VíceManažerské shrnutí ex-ante evaluace OP Zaměstnanost
Manažerské shrnutí ex-ante evaluace OP Zaměstnanost Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a konsorcium společností HOPE E. S., v.o.s. a Naviga 4, s.r.o. podepsali dne 10. 12. 2012 smlouvu na realizaci
VíceČerněves. Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014
Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Černěves zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE. Výroční zpráva o činnostech v rámci výzkumu a technického rozvoje v Evropské unii za rok 2003
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 03.06.2005 KOM(2005) 233 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE Výroční zpráva o činnostech v rámci výzkumu a technického rozvoje v Evropské unii za rok 2003 [SEC(2005)
VíceKrize v eurozóně: nekonečný příběh?
Krize v eurozóně: nekonečný příběh? PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Makroekonomické nerovnováhy a krize v eurozóně: účinnost
VíceUplatňování nařízení o vzájemném uznávání u předmětů z drahých kovů
EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO PODNIKY A PRŮMYSL Pokyny 1 V Bruselu dne 1. února 2010 - Uplatňování nařízení o vzájemném uznávání u předmětů z drahých kovů 1. ÚVOD Účelem tohoto dokumentu je
VíceRegionální operační program Střední Morava. Podpora cyklostezek a Bikeparků v rámci ROP Střední Morava. Vsetín, 25. 6. 2015
Regionální operační program Střední Morava Podpora cyklostezek a Bikeparků v rámci ROP Střední Morava Vsetín, 25. 6. 2015 Cíle ROP Střední Morava v oblasti bezmotorové dopravy výstavba regionálně významných
VíceProgram rozvoje Karlovarského kraje aktualizace 2012
Program rozvoje Karlovarského kraje aktualizace 2012 RNDr. Jan Vozáb, PhD Program Postup a organizace prací Rámec kohezní politiky EU Analýza rozvojových potřeb Karlovarského kraje Návrh cílů, priorit
VícePŘÍLOHA 2 DETAILNÍ VYHODNOCENÍ PŘÍNOSŮ STRATEGIÍ, POLITIK A PROGRAMŮ NA ÚROVNI KRAJŮ PRO NAPLŇOVÁNÍ CÍLŮ STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE
PŘÍLOHA 2 DETAILNÍ VYHODNOCENÍ PŘÍNOSŮ STRATEGIÍ, POLITIK A PROGRAMŮ NA ÚROVNI KRAJŮ PRO NAPLŇOVÁNÍ CÍLŮ STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE I. JIHOMORAVSKÝ KRAJ I.1 Alokace a indikátory Příspěvek Jihomoravského
VíceObsah Celex č. Ustanovení 32013L0055
Navrhovaný právní předpis ČR Odpovídající předpis ES Ustanovení novely zákona č. 360/1992 Sb. Obsah Celex č. Ustanovení 23 odst. 7 písm. d) d) osvědčení, že dotčená osoba je držitelem dokladu o dosažené
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Obrataň zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností
VíceEUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE
2016 EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY, ODBOR VYSOKÝCH ŠKOL, 31. KVĚTNA 2016 Obsah 1. Úvod...
VíceProjektový list pro výběr pilotního projektu
Projektový list pro výběr pilotního projektu (shodný pro oba typy asistencí) Předkladatel projektu Město Chrudim Právní forma předkladatele projektu obec IČO 00270211 Sídlo Zodpovědný zástupce předkladatele
VíceENERGETICKÉ PRIORITY PRO EVROPU
ENERGETICKÉ PRIORITY PRO EVROPU Prezentace pana J.M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 4. února 2011 Obsah 1 I. Proč na energetické politice záleží II. Proč musíme jednat
VíceMístní akční plány rozvoje vzdělávání
Místní akční plány rozvoje vzdělávání Ferdinand Hrdlička, Ing. Dana Pražáková PhD. www.socialni-zaclenovani.cz Struktura prioritní osy 3 Investiční priority 1) Omezování a prevence předčasného ukončování
VíceVývoj počtu obcí na území ČR
Vývoj státn tní ekonomiky 2006 - dopady na obce a kraje Ing. Luděk k Tesař ekonom externí poradce ministra financí Osobní motto: Kdo pokládá něco za nemožné ani se nepokusí aby to učinil u možným. Vývoj
VíceEXPERTNÍ POSUDEK Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D. Stručný výtah z posudku.
EXPERTNÍ POSUDEK Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D. Stručný výtah z posudku. EXPERTNÍ POSUDEK SE BUDE ZABÝVAT NÁSLEDUJÍCÍMI OTÁZKAMI TÝKAJÍCÍMI SE METOD ZPRACOVÁNÍ RURÚ: a. zjistit shodné metodické přístupy
VícePolitika hospodářské a sociální soudržnosti
Politika hospodářské a sociální soudržnosti Podstat politiky HSS -NUTS -Operační programy Strukturální fondy -Financování projektů Zdroje: www.strukturalni-fondy.cz www.mmr.cz Strukturální politika = politika
VíceZměny klimatu její rizika a dopady Jan Pretel Český hydrometeorologický ústav Forum mládeže: Klimatické změny odpovědnost generací Hotel Dorint Praha Don Giovanni 11.4.2007 Hlavní témata Klimatický systém,
VíceG Zdravotnictví vybavenosti zdravotnických zařízení v ČR informačními technologiemi Poznámky: Referenční období: Sledovaná zdravotnická zařízení:
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) ve spolupráci s ČSÚ sleduje od roku 2003 údaje o vybavenosti zdravotnických zařízení v ČR informačními technologiemi, a to prostřednictvím vyčerpávajícího
Více( ) ( ) ( ) ( ) ( ) SEMINÁŘ V. Makropohled na mezinárodní obchod. PODKLADY K SEMINÁŘŮM ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Mezinárodní obchod I.
SEMINÁŘ V. Makropohled na mezinárodní obchod 1. Základní vztahy v otevřené ekonomice Ze základních identit o struktuře výdajů na HDP je možno odvodit tyto dva vztahy: ( ) ( ) X M = Y C + I + G ( ) ( )
VíceVýzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha Odbornì zpùsobilá osoba (OZO) dle 11 zákona è. 76/2002 Sb. o integrované prevenci
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha Odbornì zpùsobilá osoba (OZO) dle 11 zákona è. 76/2002 Sb. o integrované prevenci P Ø Í R U È K A pro poradce sítì zemìdìlského poradenství Mze ÈR pro vyplòování
VíceRegionální operační program NUTS II Severovýchod. Červen 2008 - Pardubice
Regionální operační program NUTS II Severovýchod Červen 2008 - Pardubice Regionální operační program NUTS II Severovýchod Globální cíl ROP NUTS II Severovýchod Zvýšení kvality fyzického prostředí regionu,
VíceVzdělávací obor zeměpis (geografie) - obsah " Úvod do zeměpisu na příkladech z našeho okolí "
Vzdělávací obor zeměpis (geografie) - obsah " Úvod do zeměpisu na příkladech z našeho okolí " 1. GEOGRAFICKÉ Kompetence k učení 1. Geografie - pojem INFORMACE, Kompetence k řešení problémů dělení oboru,
Více1. DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍŤ V OKRESECH ČR
1. DÁIČNÍ A SIIČNÍ SÍŤ V OKRESE ČR Pro dopravu nákladů, osob a informací jsou nutné podmínky pro její realizaci, jako je kupříkladu vhodná dopravní infrastruktura. V případě pozemní silniční dopravy to
VíceZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ
ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ číslo 4602/2014 NEMOVITOST: Pozemky parc. č. 3100/2, 3758/12, 3758/14 a 1/14 pozemků parc. č. 3758/5, 3758/11 Katastrální údaje : Kraj Moravskoslezský, okres Opava, obec
Více- Co je na MAE úrovni nezbytné, přináší náklady do MIE sféry (U,úpadek odvětví)
BIVŠ - Souhrn všech nástrojů kterými se stát snaţí ovlivnit strukturu ekonomiky - S růstem ekonomiky dochází neustále ke změně struktury! - Co je na MAE úrovni nezbytné, přináší náklady do MIE sféry (U,úpadek
VíceEVROPSKÉ FONDY 2015-2020. Tomáš Chmela, tajemník SMS ČR
EVROPSKÉ FONDY 2015-2020 Tomáš Chmela, tajemník SMS ČR Dotační podpora EU v ČR Alokace programového období 2014 2020 je v souladu s rozpočtovým rámcem Evropské unie pro toto sedmileté období. Pro Českou
VíceVŠERUBY ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ. III. úplná akutalizace územně analytických podkladů 2014 ORP Domažlice
III. úplná akutalizace územně analytických podkladů 2014 ORP Domažlice ROZBOR UDRŽITELÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ VŠERUBY Pořizovatel územně analytických podkladů: Městský úřad Domažlice odbor výstavby a územního
Více6. VÝZVU K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTI O DOTACI
MAS Litomyšlsko o.p.s. vyhlašuje 6. VÝZVU K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTI O DOTACI na realizaci projektů v rámci opatření IV.I.2. Realizace místní rozvojové strategie Programu rozvoje venkova ČR, které budou v souladu
VíceČTVRT MILIÓNU NEAKTIVNÍCH DŮCHODCŮ CHTĚLO PRACOVAT
ČTVRT MILIÓNU NEAKTIVNÍCH DŮCHODCŮ CHTĚLO PRACOVAT V roce 2012 byli v rámci výběrového šetření pracovních sil dotazováni respondenti ve věku 50-69 let na téma jejich odchodu do důchodu. Přechod mezi aktivitou
VíceStrukturální fondy. Evropský regionální rozvojový fond (ERDF) Evropský sociální fond (ESF) Fond soudržnosti
Strukturální fondy Evropský regionální rozvojový fond (ERDF) Evropský sociální fond (ESF) Fond soudržnosti Do roku 2006 Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EAGGF) Finanční nástroj pro podporu
VíceAnotace IPn 1. Individuální projekt národní. Aktivační centra vzdělávání pro těţce zdravotně postiţené Zahájení 1.3.2012 Ukončení 30.10.
Anotace IPn 1 Individuální projekty národní Číslo OP CZ 1.07 Název OP OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy: 33 Název výzvy: Prioritní osa: 4.1 Oblast podpory: Systémový rámec celoţivotního
VíceOhrožené skupiny a rodina
Ohrožené skupiny a rodina Problémy současné rodiny a jejich možnéřešení v síti sociálních služeb a péče Mgr. Markéta Šobáňová Brumov-Bylnice Bylnice, 19. 4. 2012 VIZE Kde chceme být v roce 2020 Činnost
VíceZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ
ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ číslo 1485-19/15 NEMOVITÁ VĚC: Pozemky, Pozemky - spoluvlastnický podíl 1/120 Katastrální údaje : Kraj Jihomoravský, okres Hodonín, obec Dubňany, k.ú. Dubňany Adresa nemovité
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 19.2.2009,
CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 19.2.2009 K(2009) 1201 NENÍ URČENO KE ZVEŘEJNĚNÍ ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 19.2.2009, kterým se mění čtyřicet devět rozhodnutí uvedených v přílohách,
VíceMETODICKÝ POKYN NÁRODNÍHO ORGÁNU
Ministerstvo pro místní rozvoj METODICKÝ POKYN NÁRODNÍHO ORGÁNU Program přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika Svobodný stát Bavorsko 2007-2013 MP číslo: 2/Příručka pro české žadatele, 5. vydání
VíceZNALECKÝ POSUDEK. č. 2355/2012
ZNALECKÝ POSUDEK č. 2355/2012 O ceně nemovitosti - obvyklá cena bytové jednotky č. 1173/2 v objektu čp. 1173/34, ulice Bajkalská, obec Praha, včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu
Vícev mil. Kč 2000 2001 2002 2003 2004 Index 2004/2000 Druh péče (ICHA-HC)
3. Výdaje veřejných rozpočtů 3.1. Výdaje veřejných rozpočtů podle druhu péče (ICHA-HC) Veřejné rozpočty fungují jako doplňkový zdroj financování zdravotnické péče a nejinak tomu bylo i v roce 2004. Jejich
Víceo ceně nemovité věci jednotka č.345/2 v bytovém domě čp. 344, 345 a 346 v kat. území Veleslavín, m.č. Praha 6
Znalecký posudek č.8428/2016 o ceně nemovité věci jednotka č.345/2 v bytovém domě čp. 344, 345 a 346 v kat. území Veleslavín, m.č. Praha 6 - 2/9 - Vlastník nemovitosti: Slivka Pert Šumberova 345/6, Praha
VícePROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU)
19.11.2014 L 332/5 NAŘÍZENÍ PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1232/2014 ze dne 18. listopadu 2014, kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) č. 215/2014, aby se upravily odkazy na nařízení Evropského
VícePočítání návštěvníků = klíč ke zvyšování zisku a snižování nákladů
Počítání návštěvníků = klíč ke zvyšování zisku a snižování nákladů 1. Úvod Podle odhadu více jak 80%-90% obchodních společností a obchodníků přichází zbytečně o tržby a vynakládá zbytečné náklady na provoz,
VíceSTRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE STA TÝNIŠT
STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ 2008-2020 Strategická část Pracovní verze (po 2. jednání Pracovní skupiny 15.11.2007) listopad 2007 Struktura Strategického plánu rozvoje města Týniště
Více(DE)REGULACE EVROPSKÝCH ŽELEZNIC A AKTUÁLNÍ VÝVOJOVÉ TRENDY V OSOBNÍ A NÁKLADNÍ DOPRAVĚ
(DE)REGULACE EVROPSKÝCH ŽELEZNIC A AKTUÁLNÍ VÝVOJOVÉ TRENDY V OSOBNÍ A NÁKLADNÍ DOPRAVĚ Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D. Mgr. Filip Chvátal Mgr. Kateřina Nedvědová Geografický ústav Přírodovědecká fakulta
VíceLEGISLATIVNÍ ZÁKLADY A TENDENCE ÚSPOR ENERGIE V BUDOVÁCH. Jiří Tůma, ČVUT Praha. Brno, Stavební veletrh 26.4.2012
LEGISLATIVNÍ ZÁKLADY A TENDENCE ÚSPOR ENERGIE V BUDOVÁCH Jiří Tůma, ČVUT Praha Brno, Stavební veletrh 26.4.2012 Osnova: 1. Výhled a postavení energetiky ve světě a ČR 2. Energie pro budoucnost, ELA a FCC
Více(Legislativní akty) NAŘÍZENÍ
20.5.2014 Úřední věstník Evropské unie L 149/1 I (Legislativní akty) NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení
VícePrezentace pro tiskovou konferenci 12. červen 2007. Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady
Zpráva o finanční stabilitě 2006 Prezentace pro tiskovou konferenci 12. červen 2007 Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady Finanční stabilita je jedním m z cílůc ČNB 2 Péče o finanční stabilitu
VíceVýstupy evaluace PŘÍLOHA 4. Analytická část. Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2020. Programu rozvoje KHK 2008 2010
Výstupy evaluace Programu rozvoje KHK 2008 2010 Analytická část Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2020 PŘÍLOHA 4 Zpracovatelský tým: Centrum EP, oddělení rozvoje Soukenická 54 500 03 Hradec
VícePriority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Západočeské univerzity v Plzni
Priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Západočeské univerzity v Plzni Význam vědeckých, výzkumných a vývojových činností na Západočeské univerzitě v Plzni se soustavně zvyšuje.
VíceEvropské miliardy v letech 2014-2020
Evropské miliardy v letech 2014-2020 Hana Gavlasová a Daniel Konczyna Datum: Místo: 10. 6. 2010 Klimkovice Obsah 1. Krátce o novém programovém období 2. Kam bude mířit podpora pro města a obce? 3. Jak
VíceCentrum pro flexibilní zpracování plechových polotovarů (II)
Název veřejné zakázky: Centrum pro flexibilní zpracování plechových polotovarů (II) Odůvodnění vymezení technických podmínek podle 156 odst. 1 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách Technická
VíceEnergetické úspory jako nástroj ke zvyšování konkurenceschopnosti a technologické vyspělosti českého průmyslu
Energetické úspory jako nástroj ke zvyšování konkurenceschopnosti a technologické vyspělosti českého průmyslu Vladimír Dlouhý prezident Hospodářské komory ČR konference Energetické úspory jako příležitost
VícePostoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků prosinec 2015
pm0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 0 0 E-mail: cvvm@soc.cas.cz Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků prosinec 0 Větší část
Vícemakroekonomický pohled
Cestovní ruch v ČR: makroekonomický pohled Vít t BártaB poradce viceguvernéra ra ČNB Poslanecká sněmovna Parlamentu 2. září 2009 Makroekonomické ukazatele Podíl l cestovního ruchu na HDP 4,0 3,5 3,0 3,4
VíceSociálně demografická analýza ( zdroj ČSÚ rok 2007 ke dni 31.5. 2008) Pozn. : Analýza je zaměřena především na kriminálně rizikové skupiny.
Podklad č. 3 ke Koncepci prevence kriminality hl.m. Prahy na léta 2009 až 2012 Sociálně demografická analýza ( zdroj ČSÚ rok 2007 ke dni 31.5. 2008) Pozn. : Analýza je zaměřena především na kriminálně
VíceZměna č. 4 ÚPSÚ Lhota pod Libčany
Změna č. 4 ÚPSÚ Lhota pod Libčany řeší změnu ÚPSÚ na k. ú. Lhota pod Libčany NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST ZMĚNY Č. 4 ÚPSÚ obsahuje změnu závazné části ÚPSÚ Lhota pod Libčany Zadavatel: Pořizovatel: Projektant: Obec
VíceHODNOCENÍ VÝVOJE NEHODOVOSTI V ROCE 2012 A POROVNÁNÍ SE STÁTY EU
HODNOCENÍ VÝVOJE NEHODOVOSTI V ROCE 2012 A POROVNÁNÍ SE STÁTY EU Ing. Petr Pokorný, Mgr. Zuzana Strnadová, Centrum dopravního výzkumu, v.v.i, červen 2013 Email: petr.pokorny@cdv.cz, zuzana.strnadova@cdv.cz
Více. 4 NÁRODNÍ CENA KVALITY
STRATEGIE Národní politiky kvality 2011-2015 Příloha č. 4 NÁRODNÍ CENA KVALITY ČR Obsah: 1. Programy Národní ceny kvality 2. Charakteristika modelů 2.1 Model START 2.2 Model START PLUS 2.3 Model EXCELENCE
VíceZnalecký posudek a ocenění nemovitosti Věcné břemeno k pozemku parc.č. 481/7, 857/1, 857/4, 8573/, 8574, 8566/, 8811/7, 917, 993/3, 993/44, 994/19, 994/5, 9317/1, 9317/3, 9318/1, 931/1, Brno, k.ú. Líšeň
VíceIntervenční logika programu / teorie změny Vazba na tematický okruh: 1 - Trh práce
Intervenční logika programu / teorie změny Vazba na tematický okruh: 1 - Trh práce Tematický cíl: Podpora udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility pracovních sil Program: OP Zaměstnanost
VíceDruhé hodnocení plnění nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o POH ČR za období 2005-2006
Druhé hodnocení plnění nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o POH ČR za období 2005-2006 Mgr. Robert Spáčil, Ph.D. Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65, Praha 10, 100 10 Ústředna: ++420-2-6712-1111
VíceŽelezniční doprava zboží mezi lety 2003 a 2004
Železniční doprava zboží mezi lety 2003 a 2004 Autor: Simo PASI Obsah Nejdůležitější údaje.2 Celková doprava zboží 2 Vnitrostátní doprava 4 Mezinárodní doprava...5 Rozdělení do skupin zboží...8 1 Nejdůležitější
VíceMANIFEST PROGRAMU ERASMUS
SILA, KTERÁ MENI terciárni VZDELÁVÁNI STAViME NA ZKUsENOSTECH Z PROGRAMU ERASMUS ODSTRAnOVÁNi BARIÉR V CELÉ EVROPe UTVÁrENi NOVyCH CEST KE VZDeLÁNi A VIRTUÁLNi VyMeNY MANIFEST PROGRAMU ERASMUS VyMeNNÉ
VíceNejlepší zhodnocení veřejných prostředků
Nejlepší zhodnocení veřejných prostředků Průvodce netradičním pohledem na veřejné zakázky vycházející z principů české i evropské legislativy a příkladů dobré praxe 1 + 1 zdarma Co je opravdu onou nejvyšší
VíceZpráva o uplatňování Územního plánu Kaňovice návrh
Zpráva o uplatňování Územního plánu Kaňovice návrh Určeno k projednání dle ustanovení 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
VíceBrusel 8. června 2012 (OR. en) RADA EVROPSKÉ UNIE 10274/1/12 REV 1. Interinstitucionální spis: 2011/0195 (COD) LIMITE PECHE 179 CODEC 1405
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 8. června 2012 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2011/0195 (COD) 10274/1/12 REV 1 LIMITE PECHE 179 CODEC 1405 REVIDOVANÁ POZNÁMKA Odesílatel: Generální ředitel pro rybolov Příjemce:
Více(Text s významem pro EHP) s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na první odstavec článku 156 této smlouvy,
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES ze dne 29. dubna 2004, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě (Text s významem
VíceZA6585. Flash Eurobarometer 421 (Internationalisation of Small and Medium-Sized Enterprises) Country Questionnaire Czech Republic
ZA Flash Eurobarometer (Internationalisation of Small and Medium-Sized Enterprises) Country Questionnaire Czech Republic A Číslo Flash FL A B Země FL B C Číslo rozhovoru FL C NACE Kód NACE (Informace o
VíceNávrh individuálního národního projektu. Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém
Návrh individuálního národního projektu Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém 1. Název projektu Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém Anotace projektu Předkládaný projekt navazuje na výsledky systémového
VíceZměna č. 1 územního plánu HARTMANICE. Odůvodnění
Změna č. 1 územního plánu HARTMANICE Odůvodnění 1. Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území... 3 b) Vyhodnocení splnění
VícePOLITICKÁ GEOGRAFIE. Subjekty mezinárodního práva. 5. přednáška Státy a národy (verze na web)
POLITICKÁ GEOGRAFIE 5. přednáška Státy a národy (verze na web) Subjekty mezinárodního práva Subjekty mezinárodního práva subjekty mezinárodního práva nejsou definovány žádnou mezinárodní smlouvou za formální
Více2002, str. 252. 1 Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE,
Úkolem diplomové práce, jejíž téma je Politika zaměstnanosti (srovnání podmínek v ČR a EU), je na základě vyhodnocení postupného vývoje nezaměstnanosti v České republice od roku 1990 analyzovat jednotlivé
VícePŘÍLOHA 1.7 SMLOUVY O PŘÍSTUPU K VEŘEJNÉ PEVNÉ KOMUNIKAČNÍ SÍTI PROGRAM ZVYŠOVÁNÍ KVALITY
PŘÍLOHA 1.7 SMLOUVY O PŘÍSTUPU K VEŘEJNÉ PEVNÉ KOMUNIKAČNÍ SÍTI PROGRAM ZVYŠOVÁNÍ KVALITY (PŘÍSTUP K ŠIROKOPÁSMOVÝM SLUŽBÁM) Obsah 1. ÚČEL PROGRAMU 3 2. UZAVŘENÍ DOHODY O PROGRAMU 3 3. DÍLČÍ ZÁVAZKY V
VíceTÉMATA. Rozdělení křesel v Evropském parlamentu pro období 2009-2014. Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut
VYBRANÁ TÉMATA Rozdělení křesel v Evropském parlamentu pro období 2009-2014 (17/2007) Václav Štěrba Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Vybraná témata 17/2007 září
VíceAktuální situace české internetové ekonomiky
Aktuální situace české internetové ekonomiky Prezentace pro Podvýbor pro ICT průmysl a e-government Hospodářského výboru PsP 2. října 2014, Praha 1 OBSAH 1. Internetová ekonomika v rámci hospodářství ČR
VíceINSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ
Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit MICHAELA ZÁHORSKÁ Dílčí cíl 010 (DC 010) Návrh možných nástrojů ze strany
Více