Dotační titul Ministerstva pro místní rozvoj. Byt na půl cesty Vstupní byt MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE BRNO 2006

Transkript

1 PODPOROVANÉ BYTY Dotační titul Ministerstva pro místní rozvoj Byt na půl cesty Vstupní byt MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE BRNO 2006

2

3 PODPOROVANÉ BYTY Dotační titul Ministerstva pro místní rozvoj Byt na půl cesty Vstupní byt MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Staroměstské nám Praha 1 ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Jakubské nám Brno BRNO 2006

4 AUTORSKÝ KOLEKTIV MMR Ing. Eva Dubnová, Mgr. Věra Pelíšková; ÚÚR Ing. arch. Hana Šimková, Ph.D., Ing. arch. Hana Halasová, Ing. Marie Polešáková, Ph.D. PODĚKOVÁNÍ Autorský kolektiv děkuje za snahu, spolupráci a za laskavé poskytnutí podkladů jak jednotlivým zástupcům měst a obcí Březová (Sokolov), Jablonec nad Nisou, Kovářov, Krupka, Krnov, Kunštát, Nová Paka, Nový Rychnov, Olešnice v Orlických horách, Pelhřimov, Písek, Praha 8, Sloupnice, Stříbro, Votice, Uherské Hradiště, Zruč nad Sázavou tak i ostatním organizacím, institucím a společnostem, např. Nadaci BONA, Obecně prospěšné společnosti Petrklíč, Oblastní charitě Teplice Agapé II. atd. Autoři katalogu

5 Vážení přátelé, Úvodní slovo od roku 2003 vyhlašuje Ministerstvo pro místní rozvoj každoročně podprogram Podpora výstavby podporovaných bytů, který obsahuje tři dotační tituly: chráněný byt, byt na půl cesty a vstupní byt. Již první léta existence podprogramu ukázala, že více než 90 % obcí žádá o dotaci na výstavbu chráněných bytů, tzn. že využívají podprogram zejména na výstavbu bytů pro seniory a zdravotně postižené. Druhé dva dotační tituly byty na půl cesty a vstupní byty zůstávají prozatím většinou opomíjeny. Předkládáme Vám proto informační materiál, který shrnuje dosavadní zkušenosti z realizace projektů v rámci druhých dvou dotačních titulů, tj. bytů na půl cesty a vstupních bytů. Vybrané příklady některých projektů dobře ukazují, jak je možno začlenit podporované byty do bytové politiky obcí a naplnit tak cíle programu. Základní informace byly získány ze šetření ve většině obcí, kde vznikly byty na půl cesty a vstupní byty v letech 2003 až Otázky se týkaly zejména záměrů obce v oblasti bytové politiky, způsobu užívání podporovaných bytů a dosavadních zkušeností obcí s podporovanými byty. Hlavním cílem informačního materiálu je snaha o zaměření pozornosti obcí na problematiku sociální integrace a na prevenci ztráty bydlení, kterému lze předcházet prostřednictvím podporovaných bytů. Autorský kolektiv "Postupně je potřebné uskutečňovat rovný přístup k přiměřenému a dostupnému bydlení pro všechny občany a jejich rodiny." Deklarace ze zasedání organizace OSN Habitat v Instanbulu a New Yorku 1996 a

6

7 Obsah Úvodní slovo Obsah BYDLENÍ PRO SOCIÁLNĚ POTŘEBNÉ... 7 Problematika segregace společnosti... 7 Podpora bydlení sociálně potřebných... 8 Institut zvláštního příjemce..8 Podpora výstavby podporovaných bytů...9 VYUŽITÍ DOTAČNÍCH TITULŮ BYT NA PŮL CESTY A VSTUPNÍ BYT V LETECH Podporované bydlení zahajované v letech ; byty na půl cesty, vstupní byty tabulka Program výstavby podporovaných bytů souhrnná mapa ČR; byty na půl cesty, vstupní byty Záměry obcí Cílová skupina Sociální služby spojené s bydlením Výběr nájemců pro podporované byty Nájemní vztahy Ostatní poznatky a zkušenosti VYBRANÉ PŘÍKLADY Uherské Hradiště byty na půl cesty Praha 8 byty na půl cesty, vstupní byt Pelhřimov vstupní byty Písek vstupní byty Stříbro vstupní byty Březová vstupní byty ZÁVĚR Přílohy Kontakty Poskytnuté podklady vybrané příklady

8

9 Bydlení pro sociálně potřebné PROBLEMATIKA SEGREGACE SPOLEČNOSTI Od roku 1989 stále postupně narůstá sociální diferenciace obyvatelstva, přičemž nižší sociální postavení některých skupin je často spojeno s problémy s udržením si bydlení, s poklesem jeho kvality, případně v návaznosti na neschopnost plnit povinnosti spojené s bydlením s jeho úplnou ztrátou. V posledních 15 letech se v České republice také výrazně zvýšila rozmanitost nabídky bydlení, která ve spojení s dalšími faktory posiluje procesy prostorové segregace, případně separace. Přestože se v zásadě jedná o přirozený společenský jev, jehož vzniku se nelze zcela vyhnout v žádné společnosti, příliš vysoká míra segregace vede k porušení rovnováhy v lokalitě, určité typy segregace jsou dokonce považovány za vysoce patologické a společnost přímo ohrožující. Nezbytnou podmínkou kvalitní obecní bytové politiky je znalost možných rizik a snaha větším koncentracím předcházet. Poznatky z praxe i některé výzkumy z poslední doby 1 bohužel naznačují, že obce samy často přispívají ke vzniku sociálně vyloučených lokalit tím, že zcela rezignují na možnost podpory kvalitní sociální práce jako základního prostředku pro prevenci ztráty bydlení. Otázku bydlení jakkoliv problémových osob totiž řeší jejich sestěhováním do jednoho místa bez zajištění nezbytných sociálních služeb, popřípadě snahou o jejich úplné vytlačení mimo své hranice. Krize se následně řeší zpravidla mnohem obtížněji, často za účasti médií, mnohdy se problém stává politickou zbraní. Věcné řešení je pak v nedohlednu. Hlavní příčiny takových vyhrocených stavů lze spatřovat prvotně v podceňování rizika neřešení problémů domácností spojených s bydlením, v existenci komunikačních bariér nejen v rámci obecního úřadu, ale také mezi úřadem, nevládním sektorem a veřejností; v podceňování potřeby kvalitní sociální práce v obci a v důsledku toho její nízké podpoře; v neznalosti nebo podceňování dopadů rozhodnutí zaměřených na rychlá, efektní avšak vesměs krátkodobá řešení; v absenci dlouhodobých, strategických, obecně přijatelných a přijatých záměrů bytové a sociální politiky, jejichž cíle by se měly promítnout i do komunitních plánů. PODPORA BYDLENÍ SOCIÁLNĚ POTŘEBNÝCH Koncepce bytové a sociální politiky obce by měly směřovat mimo jiné k vytvoření určitého systému bydlení pro sociálně potřebné. Ten však nelze vybudovat bez existence různých forem nájemního bydlení v obci (od běžných nájemních bytů, až po záchytnou síť neziskového sektoru pro osoby, které se ocitnou bez bydlení) a odpovídajících kvalitních sociálních služeb. Podpora bydlení pro sociálně potřebné by se měla opírat o tři základní pilíře: Finanční podpora může spočívat ve sjednání takové výše nájemného, která respektuje sociální situaci nájemce, tzn. že část nákladů na provoz a údržbu bytu, ve kterém sociálně potřebná domácnost bydlí, je hrazena z veřejných prostředků. Materiální podporu lze chápat ve smyslu fyzické existence bytů pro sociálně potřebné. Jedná se zejména o byty levné, jejichž nízkou pořizovací hodnotu určuje kvalita samotného bytu a jeho vybavení (samozřejmě při zajištění základních stavebních a hygienických podmínek obyvatelnosti), ale také atraktivita lokality bytu, jeho 1 Např. Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti, GAC, Praha 2006; Romové ve městě, Socioklub, Praha

10 velikost, případně další okolnosti ovlivňující cenu bytu, která má pak přímý vztah k výši nájemného. Sociální podpora spočívá v poskytování sociálních služeb ať už současně s bydlením, nebo nezávisle na něm. V případě osob, které jsou ohroženy ztrátou bydlení, jde o služby sociální prevence. Může se jednat o prosté poradenství, o zvláštní způsob provozu těchto bytů, zvláštní způsob placení nájemného, účast na sociálních programech, terénní sociální práci a další. K absolutnímu odstranění všech třecích ploch, které vznikají mezi odlišnými sociálními skupinami ve společnosti, samozřejmě nemůže dojít. Cílem však je dlouhodobé, oboustranně přijatelné, soužití různých skupin společnosti v lokalitě za podstatně nižších nákladů, než které společnost vynakládá na hašení krizových vyhrocených situací v případě odkládání řešení na pozdější dobu, případně do jiných míst. Byty na půl cesty a vstupní byty se mohou stát součástí obecného bytového fondu vyhrazeného pro sociálně potřebné. INSTITUT ZVLÁŠTNÍHO PŘÍJEMCE Vzhledem k tomu, že u mnohých domácností se sociální problémy projevují mj. také neschopností plnit povinnosti vyplývající z nájemního vztahu, a to zejména při placení nájemného a dalších plateb spojených s užíváním bytu, uvádíme zde podrobnější informace o institutu zvláštního příjemce. Jedná se o opatření, kterým lze zamezit vzniku dluhů vůči majiteli bytu a předejít tak ztrátě bydlení. Podmínky pro stanovení institutu zvláštního příjemce upravuje 102 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení 102 odst. 3 citovaného zákona zní: "Příslušný státní orgán ustanoví zvláštního příjemce s jeho souhlasem v případech, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je oprávněný povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, výplatu přijímat. Souhlas oprávněného, popřípadě jeho zákonného zástupce, s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, nemůže výplatu přijímat". Jestliže je naplněn předpoklad, že se výplatou dávky oprávněnému příjemci nedosáhne účelu poskytované dávky, má správní úřad povinnost (nikoliv možnost, jež závisí na volné úvaze) zvláštního příjemce ustanovit. V konkrétních případech je tento postup vázán pouze na souhlas zvláštního příjemce (města nebo jiného majitele bytu), nikoliv na souhlas příjemce dávky, neboť se v daném případě nejedná o osoby, jež nemohou dávky přijímat. Pro úplnost lze dodat (s ohledem na případnou možnost přiznání příspěvku na bydlení), že zvlášť pro oblast dávek státní sociální podpory stanoví shodný mechanismus také 59 odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Pokud město využije institut zvláštního příjemce včas, nemusí ke vzniku dluhů vůbec dojít. Město tak může uspokojovat průběžně své pohledávky a není nutné sahat po jiných nástrojích, jako jsou soudní řízení, exekuce, popř. vystěhování, v důsledku čehož se zbytečně přispívá k další sociální segregaci neplatičů. 2 2 Zdroj: Nulová tolerance pohledem ochránce lidských práv zpráva ombudsmana JUDr. Otakara Motejla, Brno 07/

11 PODPORA VÝSTAVBY PODPOROVANÝCH BYTŮ Cílem podprogramu je podpora výstavby podporovaných bytů ve vlastnictví obcí pro osoby, které mají ztížený přístup k bydlení v důsledku zvláštních potřeb vyplývajících z věku, zdravotního stavu nebo sociálních okolností jejich života. Podprogram obsahuje tři dotační tituly. Tento informační materiál pojednává pouze o dotačních titulech Byty na půl cesty a Vstupní byty, určených pro bydlení lidí, kteří přicházejí o bydlení v důsledku svých různých sociálních handicapů, k jejichž řešení či překonání potřebují pomoc. Pokud se jim pomoci nedostane, začíná cesta k sociálnímu propadu, který se často kromě jiných charakteristik projevuje také ztrátou bydlení. Cesta obráceným směrem, tedy k opětovnému získání bydlení, je často velmi obtížná a nákladná pro celou společnost. Protože jednotlivé dotační tituly se zaměřují na odlišné skupiny osob, každý dotační titul obsahuje jinou cílovou skupinu. Byt na půl cesty Určen pro osoby, které mají zvláštní potřeby vyplývající ze sociálních okolností jejich života. Příčinou, případně i důsledkem nepříznivých sociálních okolností může být např. snížení psychosociálních dovedností, konfliktní způsob života nebo rizikové prostředí, ve kterém takové osoby žijí. Jedná se zejména o osoby, které nejsou schopny samostatně plnit povinnosti vyplývající z nájemního vztahu (placení nájemného a dalších úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu, údržbu bytu, dodržování dobrých mravů v domě, jednání s úřady apod.) a které jsou bez poskytnutí sociální služby ohroženy ztrátou bydlení. V bytech na půl cesty postavených s touto dotací je povinností obce zajistit poskytování služeb sociální prevence. Jedná se zejména o služby sociální prevence, které napomáhají plnit povinnosti vyplývající z nájemního vztahu a jejichž cílem je zabránit ztrátě bydlení. Protože od 1. ledna 2007 nabývá účinnosti nový zákon o sociálních službách, podprogram Podpora výstavby podporovaných bytů na rok 2007, na rozdíl od předchozích let, zcela konkrétně specifikuje typ sociálních služeb, které musí být v bytech na půl cesty poskytovány spolu s bydlením. Jedná se o následující typy sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách: 37 odst. 1 písmeno b) odborné sociální poradenství. Odborné sociální poradenství je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v občanských poradnách, manželských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postižením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí, zahrnuje též sociální práci s osobami, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. 65 sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou terénní, popřípadě ambulantní služby poskytované rodině s dítětem, u kterého je jeho vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě krizové sociální situace, kterou rodiče nedokáží sami bez pomoci překonat, a u kterého existují další rizika ohrožení jeho vývoje. 69 terénní programy. Terénní programy jsou terénní služby poskytované osobám, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy. Služba je určena pro problémové skupiny osob, uživatele návykových látek nebo omamných psychotropních látek, osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně - 9 -

12 vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny. Cílem služby je tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu života. Služba může být osobám poskytována anonymně. 70 sociální rehabilitace. Sociální rehabilitace je soubor specifických činností směřujících k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob, a to rozvojem jejich specifických schopností a dovedností, posilováním návyků a nácvikem výkonu běžných, pro samostatný život nezbytných činností alternativním způsobem využívajícím zachovaných schopností, potenciálů a kompetencí. Sociální rehabilitace se poskytuje formou terénních a ambulantních služeb, nebo formou pobytových služeb poskytovaných v centrech sociálně rehabilitačních služeb. Na veškeré sociální služby poskytované v podporovaných bytech, které jsou podmínkou poskytnutí dotace, se od roku 2007 vztahují povinnosti vyplývající ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, včetně registrace poskytovatele, dodržování standardů kvality služeb a jejich inspekcí a další. Veškeré sociální služby v podporovaných bytech se poskytují pouze jako terénní nebo ambulantní služby, nikoliv pobytové. Podporované byty jsou nájemními byty a nemohou se tedy v žádném případě stát pobytovým zařízením podle zákona o sociálních službách. Vstupní byt Je určen pro osoby, které v důsledku nepříznivých životních okolností nemají přístup k bydlení, přičemž jsou schopny plnit povinnosti vyplývající z nájemního vztahu. Jedná se například o osoby, které opouštějí různá pobytová zařízení (výkon trestu, výchovná zařízení, ústavy sociální péče, azylové domy, dům na půl cesty apod.), o příslušníky etnických skupin, osoby v přiznaném postavení uprchlíka a další. Vstupní byty jsou tedy určeny osobám, které jsou soběstačné zejména v oblasti plnění povinností vyplývajících z nájemního vztahu a nepotřebují tudíž sociální služby s tím spojené. Vstupní byty mohou podle programu vzniknout pouze při rekonstrukci stávajícího bytu. Tento dotační titul tak umožňuje obcím znovu zařadit do bytového fondu byty, které např. nejsou dlouhodobě užívány z důvodu špatného technického stavu. Byty na půl cesty a vstupní byty jsou byty nájemními, ke kterým se uzavírají běžné nájemní smlouvy podle občanského zákoníku. Jejich úkolem je především pomoci osobám ve stavu sociální nouze, která vyústila v problémy s bydlením, řešit jejich bytovou situaci. Nejde však jen o pouhé poskytnutí bydlení. Byty na půl cesty a vstupní byty by neměly být využívány jako běžné nájemní byty ani jako ubytovny. Měly by být zařazeny jako jedna součást obecního bytového fondu určená pro sociálně potřebné. Pro úspěšnost programu je důležité zajistit nájemcům v bytech na půl cesty v první fázi pouze dočasné bydlení, jehož délka závisí na schopnosti obnovení či získání základních sociálních schopností potřebných k samostatnému bydlení. Spolu s poskytnutým bydlením se nájemci účastní sociálního programu, jehož smyslem je řešení jejich problémů a hledání samostatného bydlení. Druhou fází by měl být přechod do běžného nájemního bytu. Pokud obec docílí propustnosti různých segmentů obecního bytového fondu (azylová péče, podporované byty, běžné nájemní byty), můžeme konstatovat, že program splnil svůj účel. Byty na půl cesty a vstupní byty by se měly stát součástí stupňovitého systému obecního nájemního bydlení, který by měl zahrnovat různé formy ubytování od nejnižších až po běžné nájemní bydlení. Jeho prostupnost ve vertikálním směru by měla být oboustranná, na jedné

13 straně riziko propadu do bydlení s nižší právní ochranou a v nižší kvalitě při neplnění povinností, na straně druhé možnost opětovného návratu do sféry nájemního bydlení v závislosti na schopnostech a ochotě dodržování smluvních podmínek v nájemních bytech. Vědomí takové obousměrné prostupnosti motivuje uchazeče o byt k aktivnímu přístupu k řešení vlastní bytové situace a také dlouhodobě snižuje finanční nároky na následnou péči o osoby sociálně vyloučené

14

15 Využití dotačních titulů Byt na půl cesty a Vstupní byt v letech Na výstavbu bytů na půl cesty a vstupních bytů poskytuje Ministerstvo pro místní rozvoj dotace od roku Podmínky, za kterých se dotace poskytují, stanovuje podprogram Podpora výstavby podporovaných bytů, který obsahuje tři dotační tituly chráněný byt, byt na půl cesty a vstupní byt. Od začátku realizace podprogramu až do roku 2006 ministerstvo podpořilo výstavbu celkem 1795 chráněných bytů, 69 bytů na půl cesty a 41 vstupních bytů. Z uvedených počtů je zřejmé, že obce využívají dotace zejména pro bydlení seniorů a zdravotně postižených, tedy pro výstavbu chráněných bytů. V roce 2006 ministerstvo provedlo šetření všech akcí, při nichž bylo využito dotací na výstavbu bytů na půl cesty a vstupních bytů v časovém období let Šetření na základě zadání Odboru bytové politiky MMR prováděl Ústav územního rozvoje v Brně. V uvedeném období bylo postaveno v 17 městech a obcích celkem 44 bytů na půl cesty (dále jen BPC) a 39 vstupních bytů (dále jen VB). Viz tabulka a přehledná mapa str. 14 a 15. Vstupním předpokladem tohoto šetření bylo oslovení všech měst a obcí, které v uvedeném období let podprogram Podpora výstavby podporovaných bytů využily pro výstavbu BPC a VB. Při návštěvách v jednotlivých obcích bylo zjišťováno zejména, zda se záměry obcí shodují se záměrem podprogramu, komu postavené byty skutečně slouží, jak obce budoucí nájemce vybírají, jaké sociální služby v bytech poskytují a další. Otázky směřovaly zejména ke zjištění zkušenosti obcí s těmito dotačními tituly. Osobní návštěvy se v konkrétních případech ukázaly jako velmi inspirativní pro formulování dalších koncepčních záměrů. Realizace, využití a přístup k programu se totiž od sebe velmi liší v závislosti na různých faktorech, jako například velikost obce nebo města, různé formy poskytování sociálních služeb a další

16 - 14 -

17 - 15 -

18 ZÁMĚRY OBCÍ Navštívené obce přistupují k problematice bydlení nejrůznějšími způsoby, které se v každé obci částečně odlišují. Výstavba BPC a VB je většinou v souladu s bytovou politikou obce, mikroregionu, regionu, kraje a s jejich záměry a cíli. Bytová politika bývá součástí širšího koncepčního materiálu, který je zaměřen buď na samotné bydlení, např. Koncepce bytové politiky, nebo má ještě širší rozsah, např. Program rozvoje města, jehož součástí bývá i sociální bydlení. Tyto koncepční dokumenty řeší krátkodobý a dlouhodobý rozvoj bydlení v obci z mnoha aspektů. Úkoly v bytové a sociální oblasti těchto širších koncepčních materiálů jsou formulovány většinou jako zajištění, případně vytvoření cenově dostupného bydlení pro sociálně slabší rodiny či jednotlivce. Počet potřebných bytů pak závisí zejména na velikosti obce a početnosti osob, které nejsou schopny řešit svůj bytový problém bez pomoci obce a které se ocitly dočasně v bytové tísni. Obce ve svých záměrech často kladou důraz na čerpání finančních prostředků z jiných zdrojů, proto počítají s využitím dotací jak ze státního rozpočtu, tak např. ze strukturálních fondů EU. BPC a VB postavené s dotací ministerstva jsou zatím příliš krátkou dobu v provozu, takže ve většině případů ještě nelze odhadnout, zda obce počítají se začleněním podporovaných bytů do koncepce sociální a bytové politiky tak, aby se vytvořil prostupný systém různých typů bydlení od azylových služeb až po běžné nájemní bydlení. A pokud s tím počítají, zda se jim tento záměr podaří uskutečnit. Ve větších obcích a městech je výstavba BPC a VB v užším či širším napojení na další projekty sociálních služeb, jako jsou např. komunitní centra, krizová pomoc, terénní práce, noclehárny, poradenství atd. Menší obce považují výstavbu BPC a VB za přínosnou zejména z toho důvodu, že se snaží zabránit úbytku obyvatel. Orientují se proto na výstavbu bytů pro rodiny s dětmi, které mohou znamenat zvýšení počtu obyvatel obce. CÍLOVÁ SKUPINA Pokud se zaměříme na města a obce zahrnuté do šetření, setkáme se s velmi rozmanitým vzorkem lidí, kterým byly BPC a VB pronajaty. Ve shrnutí je můžeme rozdělit do několika základních skupin, přičemž každý případ má svoje specifika. Rodiny s dětmi v kritických podmínkách, domácnosti s nevyhovujícím bydlením, případně domácnosti, které o bydlení přišly, nefunkční rodiny, manželé po rozvodu, žijící v jedné domácnosti. Častým důsledkem nevyhovujícího bydlení jsou většinou nepříznivé jevy jako alkoholismus, kriminalita, projevy agrese v domácnosti, prostředí ohrožující vývoj dětí apod. Ženy samoživitelky s dětmi, které se ocitnou v kritických podmínkách. Jednotlivci z rozvrácených manželství, osoby bez domova. Propuštění z výkonu trestu, kteří ztratili bydlení a nemají se kam vrátit. Osoby z náhradní rodinné péče, děti opouštějící dětský domov. Osoby s duševním handicapem zejména s psychiatrickou diagnózou, pro kterou nemohou bydlet v domě s pečovatelskou službou; bývalí pacienti psychiatrických léčeben, kteří neměli možnost žít mimo tyto instituce

19 SOCIÁLNÍ SLUŽBY SPOJENÉ S BYDLENÍM Ve větších obcích většinou sociální služby v BPC poskytuje některá nezisková organizace, se kterou obec uzavírá smlouvu na provoz BPC. Jedná se zejména o sociální trénink zaměřený na získávání samostatnosti. Pomocí sociálních průvodců a psychologů, případně dalších odborných pracovníků pomáhají klientům k získání odpovídajících sociálních návyků. V BPC bývá často trvalá služba 24 hodin denně, pro klienty jsou k dispozici různé socioterapeutické programy orientované na získávání schopností potřebných pro samostatné bydlení. V malých obcích se sociální služby většinou omezují na poskytování pečovatelské služby prostřednictvím zaměstnanců obecních úřadů. Pro účely zajištění sociálních služeb intervenčního charakteru nájemníkům v BPC však většinou malé obce nemají nejen dostatek zkušeností a finančních prostředků, ale často není v místě k dispozici ani žádná nezisková organizace s jasně stanoveným sociálním programem a cílovou skupinou (např. organizace zaměřené na pomoc mentálně postiženým, duševně nemocným, týraným ženám, uprchlíkům, terénní sociální práci apod.). Zde však samotné prostředí menší obce s užšími kontakty mezi lidmi poskytuje sociální podporu pro resocializační proces. Odborné poradenství zde nahrazuje přátelská řeč, dobré sousedské vztahy apod. Pro malé obce se tedy zdají být vhodnější VB, kde není poskytování sociálních služeb povinné. VÝBĚR NÁJEMCŮ PRO PODPOROVANÉ BYTY Podávání žádostí o nájem BPC a VB a jejich vyřízení probíhá různě. Záleží zejména na velikosti obce. Menší obce většinou nemají striktní pravidla, ale jednotlivé žádosti řeší individuálně. Střední a větší města naopak většinou stanovují přesná kritéria výběru nájemců, se kterými je možno uzavřít nájemní smlouvu k bytům BPC a VB. Kandidáty na uzavření nájemní smlouvy k BPC nebo VB většinou navrhuje majetkový, bytový nebo sociální odbor, někdy až na návrh bytové nebo sociální komise. V některých případech se do vytipování vhodného budoucího nájemce zapojuje i nezisková organizace, která následně poskytuje i sociální služby v bytech. Některé obce výběr provádějí tak, že zveřejní nabídku nájmu podporovaného bytu a nájemce vybírají z přihlášených zájemců. Na základě podkladů od bytové nebo sociální komise rozhoduje o uzavření nájemní smlouvy s konkrétní osobou Rada města nebo obce. Některé obce při výběru budoucích nájemců podporovaných bytů uplatňují i specifické kroky, např. provádějí podrobnou analýzu domácností, které přicházejí v úvahu, spolupracují s nevládními organizacemi již při výběru nájemců, spolupracují s romským poradcem apod. NÁJEMNÍ VZTAHY Ve zkoumaných obcích jsou podporované byty pronajímány nejčastěji na dobu určitou, výjimečně na 3 měsíce, běžně na ½ roku, maximálně 1 rok. V některých případech může být nájemní smlouva opakovaně prodloužena, pokud nájemce řádně plní povinnosti smlouvou stanovené. Některé obce uzavírají nájemní smlouvy k VB až na 2 roky. I zde, pokud nájemce plní povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy, může být následně prodloužena. Jiné obce nájemní smlouvy automaticky neprodlužují. O možnosti jejich prodloužení rozhoduje zastupitelstvo obce pouze na žádost nájemce. Pokud nájemce neplní své závazky vyplývající z nájemní smlouvy, není mu smlouva prodloužena a nájemní vztah zaniká

20 OSTATNÍ POZNATKY A ZKUŠENOSTI Výstavba podporovaných bytů zatím probíhá příliš krátkou dobu na to, aby bylo možné provádět nějaké zásadní hodnocení zkušeností s provozem BPC a VB. Z osobních návštěv měst a obcí však přesto vyplynuly mnohé poznatky a zkušenosti. Z vyhodnocení lze konstatovat, že jiná situace je v malých obcích a jiná ve středních a velkých městech. Samotná potřeba BPC a VB je přímo úměrná velikosti sídla. V malých obcích je většinou menší, vzhledem k samotnému prostředí, kde existuje vyšší společenská kontrola a okolí poskytuje sociální podporu pro resocializační proces a také s ohledem na převažující vlastnické bydlení. S nárůstem počtu obyvatel u středních a větších měst vzniká větší společenská izolovanost, v důsledku čehož se některé domácnosti ocitají bez pomoci. Sílí tedy tlak na potřebu poskytování sociálních služeb spojených s bydlením a BPC a VB nacházejí větší uplatnění. Názory a připomínky měst a obcí, které jsme navštívili, můžeme shrnout do několika bodů. Zároveň uvádíme i vysvětlení ministerstva k některým vzneseným připomínkám. S Programem výstavby podporovaných bytů a dotačními tituly BPC a VB mají města a obce všeobecně pozitivní zkušenost a vnímají je jako velmi přínosné. Některá města a obce vidí problém programu v mnoha omezujících podmínkách programu. Ty však vyžadují rozpočtová pravidla, podle kterých se poskytují dotace z veřejných rozpočtů. Podmínky stanovené v programech zaručují, že dotace bude využita skutečně na daný účel. Mnohá města a obce neumí řešit otázku přechodu nájemců podporovaných bytů do běžných nájemních bytů. Mají obavy z toho, že se jim nepodaří byty uvolnit pro další nájemníky z dané cílové skupiny. Z tohoto důvodu je vhodné, aby se výstavba podporovaných bytů stala součástí širších koncepčních záměrů obce, ve kterých se počítá s prostupností různých segmentů obecních nájemních bytů. Mnohá města a obce si kladou otázku, zda je vhodné budovat nové byty pro osoby s nízkými příjmy a dalšími problémy spojenými s bydlením, proč se dotace nevztahují na rekonstrukce starších obecních bytů. Argumentů pro poskytování dotace na rekonstrukce starých obecních bytů a domů je několik: nová výstavba je drahá, z čehož se odvíjí i výše nájemného, mnohé obce nemají volné pozemky na novou výstavbu a nemají ani finanční prostředky na obnovu zchátralého bytového fondu. V roce 2007 proto dojde ke změně podprogramu Podpora výstavby podporovaných bytů. Dotace bude poskytována i na rekonstrukci prázdných domů s byty ve špatném technickém stavu, které z tohoto důvodu nejsou způsobilé k bydlení

21 Vybrané příklady

22

23 UHERSKÉ HRADIŠTĚ ZÁKLADNÍ ÚDAJE ZÁMĚR OBCE TECHNICKÉ ŘEŠENÍ CÍLOVÁ SKUPINA Městský úřad Uherské Hradiště, Masarykovo nám. 19, Uherské Hradiště Okres Uherské Hradiště, kraj Zlínský Obec s rozšířenou působností Počet obyvatel: bytů na půl cesty / dotace 2005 Na Krajině 44, Vésky, Uherské Hradiště Příprava a záměr projektu využít dotace na byty na půl cesty byly souhrou několika motivů. Politika sociálního bydlení je součástí Programu rozvoje města Uherské Hradiště, schváleného v roce 2004 (aktualizovaného z r. 1997). Tento dokument předpokládá rozvoj tohoto typu bydlení a klade důraz na čerpání finančních prostředků z jiných zdrojů. Snaha o využití objektu bývalé školy. Využití dotací z programů MMR. Dokument Koncepce bytové politiky města Uherské Hradiště, schválený v roce 2005, formuluje úkoly v oblasti bydlení. Jedním z nich je i zajištění lokality pro případnou výstavbu podporovaných bytů (chráněné bydlení, byty na půl cesty, vstupní bydlení) městem Uherské Hradiště (v návaznosti na příslušné programy podpory). Byty na půl cesty jsou vybudovány v budově bývalé školy v Uherském Hradišti Véskách. V objektu vzniklo 8 bytových jednotek v následující skladbě 3 byty 1 + kk, 4 byty a pro akutní případy 1 krizový. Byty mají vlastní sociální zázemí, kuchyňskou část a jsou plně vybaveny k okamžitému nastěhování. Klientkám jsou k dispozici i nebytové prostory kočárkárna, herna s televizí pro děti, knihovna apod. Součástí je i přilehlý pozemek s velkou zahradou. Ženy a matky s dětmi, které se ocitly v obtížné životní situaci, v kritických podmínkách bydlení, bez přístřeší, popř. těhotné ženy, žijící v nepříznivém prostředí, ohrožené domácím násilím. Dívky z dětských domovů, po dovršení věku 18. let. Ženy bez domova dosud ubytované v azylových domech sousedních regionů, v nevyhovujících bytech, u známých a příbuzných (mnohdy ve stísněných bytových podmínkách), ve společné domácnosti nefunkčních rodin, případně v disharmonickém prostředí