Vítejte v České Republice

Transkript

1 Vítejte v České Republice 4. doplněné a rozšířené vydání 2010

2

3 1. ÚVOD 2 2. VÍTEJTE V ČESKÉ REPUBLICE Česká republika Největší města ČR Typy pobytů v ČR Vývoj uprchlické problematiky v ČR Přehled organizací, které pomáhají uprchlíkům v ČR AZYLOVÁ PROCEDURA Kdy bude posuzovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany Českou republikou Komu může být udělena mezinárodní ochrana v České republice Komu může být udělena subsidiární ochrana v České republice Komu může být žádost zamítnuta ve zkráceném řízení (do 30 dnů) Jak probíhá řízení o udělení mezinárodní ochrany Rozhodnutí v řízení o udělení azylu AZYLOVÁ ZAŘÍZENÍ Azylová zařízení a jejich rozmístění na území ČR Seznam azylových a integračních zařízení MV ČR Pobyt v azylových zařízeních Lékařská péče v azylových zařízeních ODCHOD DO SOUKROMÍ Odchod do soukromí Ubytování mimo azylová zařízení Finanční příspěvek Zdravotní péče mimo azylová zařízení Návrat do azylového zařízení Uzavření manželství v České republice DOBROVOLNÁ REPATRIACE INFORMACE O PRACOVNĚ PRÁVNÍCH PŘEDPISECH 40 A O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE 8. VZDĚLÁVÁNÍ Úvod do problematiky Základní škola Střední škola Vyšší odborné školy Vysoká škola Kurzy českého jazyka OSTATNÍ Zařízení pro zajištění cizinců Doplňková ochrana ADRESÁŘ 52 1

4 1. ÚVOD Dostává se Vám do ruky další p epracované vydání informa ní brožury, která by vám m la usnadnit orientaci a pobyt v eské republice. Na následujících stranách jsme se snažili odpov d t na nej ast jší dotazy spojené s pobytem žadatel o ud lení mezinárodní ochrany v R, a to nejen žijících v pobytových st ediscích MV R, ale p edevším mimo n. D vodem pro jsme se rozhodli tyto informace zpracovat a vložit je do uceleného balíku, byl rostoucí po et uprchlík mimo azylová za ízení bez dostate ných informací. Doufáme, že v této podob bude naše brožura dobrým pr vodcem a p edevším rádcem p i ešení konkrétních pot eb a požadavk. M že se stát, že v této brožu e nenajdete informaci, kterou momentáln pot ebujete. V tomto p ípad jsou pracovníci nevládních organizací p ipraveni kdykoliv Vám podat pomocnou ruku. TATO BROŽURA BYLA REVIDOVÁNA A VYTIŠT NA V RÁMCI PROJEKTU ASISTENCE PRO ŽADATELE O UD LENÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANY PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ Z EVROPSKÉHO UPRCHLICKÉHO FONDU Petr Krej í Ludmila Bobysudová Petra Khollová Eva Holá Pod kování: všem zam stnanc m OPU, kte í se na brožu e v minulosti podíleli a Správ uprchlických za ízení za p ipomínkování vybraných kapitol. 2

5 2. VÍTEJTE V ČESKÉ REPUBLICE 2.1. Česká republika eská republika se skládá z ech, Moravy a Slezska a její rozloha iní km 2 s po tem obyvatel Prezidentem je od února 2003 Prof. Ing. Václav Klaus, CSc., narozen 1941 v Praze. Ú edním jazykem je eština a m nou koruna (1 koruna=100 halé ). Od roku 1999 je eská republika lenem NATO. Od je R lenskou zemí Evropské unie. Hlavním a nejv tším m stem R je Praha. Druhým nejv tším m stem je Brno se svým strojírenským a textilním pr myslem. Hlavním centrem t žkého pr myslu v R je Ostrava. Nejvýznamn jším í ním tokem je Labe s délkou 370 km na území ech, nejdelší ekou je Vltava (430 km). Území se nachází na rozhraní p ímo ského a kontinentálního podnebí. Pr m rné ervencové teploty dosahují v nížin 20 C a na horách 8 11 C. Lednové teploty v nížin se pohybují od 1 do 2 C, v horách od 5 do 7 C. Území je bohaté na minerální prameny, které jsou využívány k láze ským ú el m. R sousedí se Spolkovou republikou N mecko, s Rakouskem, Slovenskem a s Polskem Největší města České republiky Praha hlavní město Praha je hlavním a nejv tším m stem eské republiky s po tem obyvatel Do dnešní podoby se vyvíjela po jedenáct století. V sou asnosti se Praha rozkládá na 496 tvere ních kilometrech. Prahou protéká eka Vltava v délce 30 km. Ro n Prahu navštíví tém t i miliony turist. Historické centrum m sta s jedine ným panoramatem Pražského hradu je památkovou rezervací UNESCO. Mezi další nejznám jší kulturní památky pat í nap. Vyšehrad, Karl v most, Starom stské nám stí, Národní divadlo a další. Nejv tší kulturní a stavební rozmach zaznamenala Praha za vlády Karla IV. a Rudolfa II. Známá je rovn ž nejstarší st edoevropská univerzita Univerzita Karlova, založená v roce V ekonomice je Praha hlavním centrem státu. Soust e uje p es 1/10 produkce eského pr myslu a všechna d ležitá finan ní st ediska. Sídlí zde Ú ad prezidenta republiky, Ú ad vlády a ob komory parlamentu. K cestování po Praze lze využít rozsáhlou m stskou hromadnou dopravu metro, tramvaje, autobusy. Brno Brno leží v centrální ásti Evropy, je druhým nejv tším m stem R s po tem obyvatel Zárove p edstavuje centrum Moravy, jedné z historických zemí Koruny eské. Rozprostírá se na okraji Moravské brány, kudy po staletí vedly cesty spojující severní a jižní evropské civilizace. Brno se rozkládá v malebném kraji, ze t í stran je obklopeno zalesn nými kopci, na jih p echází v rozsáhlou jihomoravskou nížinu. Ze severu je m sto chrán no výb žky Drahanské a eskomoravské vrchoviny. M sto leží v kotlin na ekách Svratce a Svitav v nadmo ské výšce m na ploše 230 km 2. 3

6 Po zem pisné stránce je Brno sou ástí podunajského regionu a je historicky spjato s Vídní, která je odtud pouze 110 km. Díky své poloze na rozmezí eskomoravské vyso iny a nížiny na jižní Morav má m sto Brno rozsáhlé a rozmanité p írodní zázemí a p íjemné klimatické podmínky pro rekreaci a bydlení. Ostrava Ostrava je t etím nejv tším m stem v eské republice s po tem obyvatel a nejv tší aglomerací v p íhrani ním trojúhelníku t í stát : R, Polska (15 km) a Slovenska (55 km). V rámci eské republiky má zcela zvláštní postavení. B hem uplynulých desetiletí byla chápána jako ocelové srdce republiky, špinavé, nehostinné m sto, jako m sto drsných, t žce pracujících lidí. Nebylo tomu tak vždy. Po celé historické období byla Ostrava m stem obchodním a tranzitním. V pr b hu staletí se Ostrava stala m stem kosmopolitním, komer ním, hospodá ským, spole enským a kulturním. Ostrava na p elomu 20. století a za tzv. první republiky pat ila k rozvinutým m stským aglomeracím s fungujícím obchodem, pr myslem, s n kolika kulturními, národnostn r znorodými domy, divadly apod. Jen málo m st v eské republice zaznamenalo po roce 1989 tak obrovský p erod jako práv Ostrava. Ostrava leží na soutoku ty ek Odry, Opavy, Ostravice a Lu iny. Plzeň Roku 1295 byla na soutoku ek Radbuzy a Mže založena eským králem Václavem II. Nová Plze jen 9 km severozápadn od p vodní staré Plzn. P ední postavení mezi eskými m sty si Plze udržela po 700 letech historie dodnes, kdy se svými obyvatel je d ležitým kulturním, hospodá ským, dopravním, obchodním a pr myslovým centrem, známým p edevším výrobky Plze ských pivovar a závod Škoda. Stejn tak je považována za centrum vzd lanosti regionu vedle celé ady základních a st edních škol r zných zam ení je sídlem Západo eské univerzity a Léka ské fakulty Univerzity Karlovy. Dnes je Plze velkom stem, tvrtým nejv tším v eské republice Typy pobytů v České republice (zákon. 326/1999 Sb., o pobytu cizinc, v platném zn ní) P ECHODNÝ POBYT NA ÚZEMÍ Výjezdní p íkaz Výjezdní p íkaz ud luje policie z moci ú ední a formáln právn se nejedná o vízum ale doklad. Ud lován je po ukon ení i zrušení platnosti p edchozího oprávn ní k pobytu. Cizince oprav uje k p echodnému pobytu na území po dobu, která je nezbytn nutná k provedení neodkladných úkon p ed jeho vycestováním. Dobu pobytu na výjezdní p íkaz ur uje policie. Podle zákona tato doba nesmí p esáhnout 60 dn. Obvykle však výjezdní p íkaz bývá ud lován na dobu kratší. Na druhou stranu nic nebrání policii v op tovném vystavení p íkazu. Opakovaným ud lováním výjezdních p íkaz je ostatn ešena ada situací, které se v praxi vyskytují nap. p ípady kdy ást rodiny pobývá na území v ízení o mezinárodní ochran a ásti již ízení bylo ukon eno. 4

7 Vízum k pobytu do 90 dn Krátkodobá víza (do t í m síc ) upravuje od 5. dubna 2010 spole n pro všechny státy Na ízení EP a Rady. 810/2009 o kodexu Spole enství o vízech (vízový kodex). Vízum k pobytu do 90 dn ud luje na žádost cizince zastupitelský ú ad R, pokud není stanoveno jinak. Podle požadavku cizince ud luje zastupitelský ú ad vízum k pobytu do 90 dn jako jednorázové nebo vícenásobné. Vízum k pobytu do 90 dn oprav uje k pobytu na území po dobu v n m uvedenou. Celková doba pobytu nesmí p ekro it 3 m síce. Ten, kdo vízum k pobytu do 90 dn ud lil, v n m uvede ú el pobytu. V tšinou se ud luje jako tzv. Schengenské a umož uje tak pohyb po všech státech Schengenu vízum by proto m lo být ozna eno jako vízum do stát Schengenu. Jak dlouho platí toto vízum? Platnost tohoto víza se stanoví podle p edpokládaného po tu cest na území, nejdéle však na 5 let. (To znamená, že doba pobytu v R nesmí p ekro it 90 dn, ale vízum je možné využít v období 5 let od jeho vydání.) Co všechno je nutné p edložit k žádosti o ud lení víza k pobytu do 90 dn na zastupitelském ú adu? cestovní doklad fotografii policií ov ené pozvání nebo prost edky k pobytu na území a doklad o zajišt ní ubytování cizince po dobu jeho pobytu na území, pokud nedoloží zabezpe ení náklad spojených s pobytem na území jinak doklad prokazující zajišt ní náklad spojených s vycestováním z území ( 12), další doklady osv d ující údaje uvedené v žádosti o vízum Vízum k pobytu nad 90 dn za ú elem zam stnání Kde je možné požádat o vízum nad 90 dn za ú elem zam stnání? Na zastupitelském ú adu R (tedy mimo území R). Na jak dlouho se vydává vízum k pobytu nad 90 dn za ú elem zam stnání? Doba platnosti je stanovena na 1 rok. Co se musí p edložit spole n s žádostí? cestovní doklad doklad o zajišt ní ubytování po dobu pobytu na území fotografii povolení k zam stnání; žádá-li cizinec o vízum a o povolení k zam stnání soub žn, namísto p edložení povolení k zam stnání pouze v žádosti o vízum uvede jednací íslo žádosti o vydání povolení k zam stnání a u kterého ú adu práce o takové povolení požádal 5

8 Kde a jakým zp sobem je možné požádat o pracovní povolení? Zam stnavatel, u kterého bude cizinec pracovat, musí požádat ú ad práce v míst sídla o povolení k zam stnávání cizinc S tímto povolením musí cizinec požádat o pracovní povolení pro svou osobu na p íslušném ú ad práce ur eném pro cizince (viz. adresá ) Na jak dlouho se pracovní povolení vydává a lze žádat opakovan? Pracovní povolení se vydává až na 2 roky a lze o n žádat opakovan (více viz kapitola 7). Vízum k pobytu nad 90 dn za ú elem strp ní pobytu na území Za jakých podmínek lze žádat o toto vízum a kdo jej ud luje? Vízum za ú elem strp ní pobytu ud luje vždy policie na území na žádost cizince. Vízum m že být ud leno cizinci p edevším v p ípadech kdy: brání-li jeho vycestování z území p ekážka na jeho v li nezávislá jeho vycestování není možné (existují tzv. d vody znemož ující vycestování) v p ípad podání kasa ní stížnosti ve v ci azylu nebo cizinec je sv dkem nebo poškozeným v trestním ízení a jeho ú ast na ízení je nezbytná v jiných p ípadech stanovených zákonem, nap íklad v p ípad podání žádosti o trvalý pobyt dle 66 nebo 67 zákona o pobytu cizinc a v n kterých p ípadech žalob proti neud lení i zrušení dlouhodobého a trvalého pobytu. Co jsou to d vody znemož ující vycestování a kdo o nich rozhoduje? D vody znemož ující vycestování musí vyslovit ve svém rozhodnutí státní orgán R (t správní orgán). Vysloví ji v následujících p ípadech: pokud by byl cizinec nucen vycestovat nebo byl vyhošt n do státu, kde je ohrožen jeho život nebo svoboda, do státu, kde mu hrozí nebezpe í mu ení, nelidského i ponižujícího zacházení nebo trestu anebo jeho život je vážn ohrožen nebo je ohrožena lidská d stojnost a to z d vodu svévolného násilí v situacích mezinárodního nebo vnit ního ozbrojeného konfliktu, nebo do státu, který žádá o jeho vydání pro trestný in, za který zákon tohoto státu stanoví trest smrti, anebo jestliže by to bylo v rozporu se závazkem vyplývajícím z mezinárodní smlouvy. Jak dlouho platí toto vízum? Dobu platnosti víza za ú elem strp ní pobytu policie stanoví na dobu nezbytn nutnou, tj. do okamžiku odpadnutí p ekážky, nejdéle však na 1 rok. Dobu platnosti víza lze opakovan prodloužit. Co všechno je nutné p edložit k žádosti o ud lení víza za ú elem strp ní pobytu? cestovní doklad, je-li jeho držitelem a neuplynula-li doba platnosti cestovního dokladu, 6

9 ov enou kopii dokladu potvrzujícího existenci d vodu bránícího ve vycestování; nem želi takový doklad z d vod na jeho v li nezávislých p edložit, lze tento doklad nahradit estným prohlášením, nebo doklad potvrzující, že je osobou poškozenou nebo sv dkem v trestním ízení, p ípadn doklad o podání žaloby ve v ci povolení k pobytu fotografii doklad o zdravotním pojišt ní pouze v n kterých zákonem stanovených p ípadech Dlouhodobý pobyt na území Kdo m že požádat o dlouhodobý pobyt? Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je oprávn n podat cizinec, který na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dn, hodlá na území p echodn pobývat po dobu delší než 1 rok a trvá-li stejný ú el pobytu. Na jak dlouho se povolení vydává? Je možné zm nit ú el pobytu? Délka povoleného pobytu se m že lišit. Obecn lze íci, že pobyt je povelen na takovou dobu, která je pot ebnou pro spln ní ú elu pobytu (p. na dobu platnosti pracovního povolení). Jdeli o dlouhodobý pobyt za ú elem slou ení rodiny, povoluje se na max. dobu 2 roky. Povolení k pobytu lze opakovan prodloužit Pobyt se vždy vztahuje na povolený ú el pobytu. Pokud se ú el zm ní, je t eba, až na výjimky, žádat policii o ud lení nového povolení k pobytu. Také je možné, aby ú el pobytu bylo v povolení vyzna eno více. Co je t eba p iložit k žádosti? Viz náležitosti pro žádost o vízum nad 90 dn Trvalý pobyt po 4 letech ízení o ud lení mezinárodní ochrany O trvalý pobyt po 4 letech ízení o ud lení mezinárodní ochrany žádá cizinec, který pobýval na území nep etržit. Žádost se podává na Ministerstvu vnitra R a je možné o n j požádat až po skon ení ízení o ud lení mezinárodní ochrany. V p ípad, že ízené ješt neskon ilo, je nutné ho zastavit. V p ípad, že již azylové ízení skon ilo, je nutné mít opat ené rozhodnutí tzv. doložkou právní moci. Kdo m že žádat o povolení k trvalému pobytu po 4 letech? O povolení k trvalému pobytu po 4 letech m že žádat cizinec, který pobývá na území v rámci p echodného pobytu po ukon ení ízení o ud lení mezinárodní ochrany, které v etn p ípadného ízení o kasa ní stížnosti, trvalo nejmén 2 roky. Nicmén povolení se vydává pouze osobám mladší 18 let, osam lým a starším 65 let i osobám, které se nejsou schopny o sebe z d vodu nep íznivého zdravotního stavu postarat. Co je nutné ud lat p ed podáním žádosti? v p ípad, že azylové ízení ješt neskon ilo, je nutné ho zastavit ( stop azyl ), p ed podáním žádosti o zastavení ízení je vhodné kontaktovat n kterou z nevládních organizací 7

10 (viz adresá ), abyste si byli jisti spln ním podmínek pro ud lení trvalého pobytu (doba pobytu, neexistence správního vyhošt ní atd.) v p ípad ukon eného soudního ízení je nutné obstarat si u soudu, který ve v ci rozhodoval, tzv. doložku právní moci, kterou soud vyzna í na originál rozhodnutí poté je nutné dojít s rozhodnutím na p íslušnou cizineckou policii, která zm ní vízum p edešlé (nap. vízum za ú elem strp ní pobytu) na výjezdní p íkaz Kde se žádost podává? Žádost se podává na Ministerstvu vnitra R, Odbor azylové a migra ní politiky, Nad Štolou 3, Praha 7 Letná. Jaké doklady je nutné p edložit? platný cestovní doklad fotografie originál rozhodnutí o ukon ení ízení s razítkem nabytí právní moci doklad o zajišt ném ubytování vypln ný p edepsaný formulá (formulá je zelený a je k dispozici na ministerstvu) písemná žádost V p ípad legálního zam stnání je dobré p iložit i pracovní smlouvu, p ípadn jiný dokument (nap. nostrifikovaný diplom ze školy, p íslib zam stnání atd.), ale není to nutné, pokud nejsou k dispozici. Jakým zp sobem se dokládá zajišt ní ubytování? Jsou dv možnosti, jak doložit zajišt ní ubytování: Na p edepsaném formulá i Potvrzení o zajišt ní ubytování, tento formulá nechat notá sky ov it ubytovatelem a výpis z katastru nemovitostí nebo Nájemní smlouvu nejlépe s notá sky ov eným podpisem vlastníka bytu a výpis z katastru nemovitostí Co v p ípad, že není k dispozici pas? Je možné požádat cizineckou policii o vystavení cestovního pr kazu totožnosti. Tento doklad však vydává policie ve výjime ných p ípadech. Nap. má-li cizinec písemný doklad, že mu jeho zastupitelský ú ad pas nevydá. Co v p ípad, že není rozhodnuto v dob platnosti výjezdního p íkazu? V p ípad, že Ministerstvo vnitra R nerozhodne v dob platnosti výjezdního p íkazu, má žadatel k dispozici písemné potvrzení o podané žádosti pro cizineckou policii, která na základ toho ud lí vízum za ú elem strp ní Je nutné zaplatit n jaký poplatek za žádost o povolení k trvalému pobytu? V p ípad, že je žádost kladn vy ízena, platí se kolek ve výši 1000 K. Jak dlouho ízení trvá? 8

11 ízení by nem lo trvat déle než 60 dní Povolení k p echodnému a trvalému pobytu za ú elem slou ení rodiny s ob anem EU (v etn R) Cizinec, který je rodinným p íslušníkem ob ana EU m že požádat o ud lení tzv. p echodného pobytu i bez p edchozího pobytu na území R. P edpokladem pro ud lení pobytu je, že se skute n jedná o rodinného p íslušníka ob ana EU, p edloží veškeré náležitosti a také, že nemá platné správní vyhošt ní. Trvalý pobyt je možné ud lit bu po 5 letech nep etržitého pobytu nebo po dvou letech p echodného pobytu na území, pokud je osoba nejmén 1 rok rodinným p íslušníkem (nap. manželem/manželkou) ob ana eské republiky a v dalších p ípadech (osoby poz stalé, po smrti ob ana R) Kdo je považován za rodinného p íslušníka? Rodinným p íslušníkem ob ana EU se rozumí jeho manžel, rodi, jde-li o ob ana EU mladšího 21 let, dít mladší 21 let nebo takové dít manžela ob ana EU a nezaopat ený p ímý p íbuzný ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takový p íbuzný manžela ob ana EU dále se m že za rodinného p íslušníka považovat také cizinec žijící s ob anem EU ve spole né domácnosti nebo se o sebe ze zdravotních d vod nedokáže sám postarat bez osobní pé e ob ana EU, cizinec ob anem EU vyživovaný nebo cizinec, který má trvalý vztah obdobný vztahu rodinnému a žije s ob anem EU ve spole né domácnosti (tedy druh/družka) (ZDE POT EBA TAKOVÉ SKUTE NOSTI DOLOŽIT) Kde lze požádat o povolení k pobytu? O povolení k p echodnému pobytu se žádá na území policii a o povolení k trvalému pobytu na ministerstvu vnitra v jednotlivých krajských pobo kách. Co se musí p edložit spole n s žádostí? fotografie cestovní doklad listinný doklad potvrzující ú el pobytu na území R (p. oddací list, rodný list) doklad o zajišt ní ubytování na území doklad o zdravotním pojišt ní Další typy pobyt Významným typem trvalého pobytu je ješt trvalý pobyt ud lený po 5-ti letech nep etržitého dlouhodobého pobytu. Ostatní typy pobytu nejsou p íliš asté a jsou ud lovány pouze výjime n. Jedná se p edevším o trvalý pobyt z d vod hodných zvláštního z etele (tzv. humanitární) a trvalý pobyt cizinci, jehož pobyt na území je v zájmu eské republiky. Tyto dva druhy pobyt bývají ud lovány v p ípadech, kdy pobyt cizince je pro R ur itým p ínosem vzhledem k jeho jedine ným schopnostem i dovednostem. 9

12 Jaké doklady je nutné p edložit? platný cestovní doklad fotografie doklad o zajišt ném ubytování doklad o zajišt ní prost edk k trvalému pobytu na území (o konkrétní ástce je nutno se p edem informovat na policii) vypln ný p edepsaný formulá (formulá je zelený a je k dispozici na cizinecké policii) doklad potvrzující ú el žádaného pobytu (není pot eba u b žného trvalého pobytu po p ti letech) a doklad prokazující pot ebnou znalost eského jazyka vydaný školou oprávn nou k tomu Ministerstvem školství (není pot eba u všech typ pobytu, nap. u tzv. humanitárního nebo jedná-li se o d ti mladší 15 let i osoby, které studovaly eskou základní i st ední školu) Typy pobyt, které jsou zde uvedeny, nejsou vy erpávající. Podrobn ji je celá problematika pobytu cizinc v R obsažena v zákon. 326/1999 Sb., o pobytu cizinc Vývoj uprchlické problematiky v České republice S fenoménem uprchlictví se eská republika za ala blíže seznamovat krátce po listopadové revoluci v roce P ibližn od druhé poloviny roku 1990 p icházeli do eské republiky proudit první uprchlíci. Spektrum stát, z nichž uprchlíci na území R p icházeli, se neustále rozši ovalo. V prvním období tvo ili majoritní skupinu žadatel o azyl, dnes mezinárodní ochranu uprchlíci z Bulharska, Rumunska a bývalého Sov tského svazu. V poslední dob p ibývá žadatel z Vietnamu a Mongolska, ale i ze zemí východní Evropy p evážn Ruska, Ukrajiny, Moldavska a p ípadn dalších stát bývalého Sov tského svazu a Slovenska. Azyl ud len (statistika Odboru azylové a migra ní politiky MV R) K byl v eské republice ud len azyl 3508 osobám z 72 zemí. Celkov nejvíce azylant (477) pochází z Rumunska, 384 azylant pak z Ruska, 318 z B loruska a 293 z Afghánistánu. Ob an m Rumunska byl nej ast ji azyl ud lován na po átku 90. let a k sou asnosti tento trend prudce klesl. V sou asné dob jsou nejúsp šn jšími žadateli o mezinárodní ochranu ob ané Ruska, Myanmaru, B loruska, Kazachstánu a Ukrajiny. 10

13 Státní p íslušnosti osob s nejvyšším po tem ud lených azyl v letech po et ud lených azyl Rumunsko Rusko B lorusko Afghánistán Arménie Sov tský svaz (bývalý) Vietnam Ukrajina Irák Kazachstán Vývoj po tu ud lených azyl v letech po et ud lených azyl rok 11

14 2.5. Přehled organizací, které pomáhají uprchlíkům v České republice Organizace pro pomoc uprchlík m (OPU) Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) Sdružení ob an zabývajících se emigranty (SOZE) Poradna pro integraci (PPI) Centrum pro integraci cizinc (CIC) eská katolická charita (Charita) Berkat Ú ad vysokého komisa e pro uprchlíky (UNHCR) Multikulturní centrum Praha (MKC) Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) Organizace pro pomoc uprchlík m Ková ská 939/ Praha 9 tel.: , fax: opu@opu.cz Pobo ka Brno Leitnerova 682/ Brno tel/fax: mobil: opu.brno@opu.cz Pobo ka Plze Tylova 2090/ Plze tel/fax: Pobo ka eské Bud jovice Žižkova t ída 1321/ eské Bud jovice tel.: , opu.cbudejovice@opu.cz Organizace pro pomoc uprchlík m byla založena v roce 1991 jako jedna z prvních organizací zabývajících se pomocí uprchlík m p icházejícím do eské republiky. Zabýváme se právní, sociální a psychologickou pomocí uprchlík m a ostatním cizinc m na území R. Ve své práci v nujeme zvýšenou pozornost ohroženým skupinám mezi uprchlíky, tj. d tem, ženám ve zranitelném postavení, osobám nemocným a postiženým. Vedle práce v sídle OPU v Praze, kde jsou každý pracovní den cizím státním p íslušník m k dispozici odborní pracovníci OPU, navšt vujeme pravideln azylová za ízení a za ízení pro zajišt ní cizinc v R, ve kterých pomáháme žadatel m o ud lení mezinárodní ochrany v ešení jejich právních a jiných problém. Podílíme se rovn ž na organizování volného asu žadatel o azyl, kte í pobývají v 12

15 azylových za ízeních. Dále se OPU zbývá osv tovými programy o tematice migrace a uprchlictví, vzd lávacími programy pro studenty vysokých a vyšších odborných škol a úpravou legislativní praxe. Sdružení pro integraci a migraci Senovážná Praha 1 tel.: fax: poradna@refug.cz, Sdružení pro integraci a migraci vzniklo p ejmenováním Poradny pro uprchlíky, o. s. (PPU). Poskytuje právní a sociální pomoc t m osobám, které z r zných p í in musely opustit zemi svého p vodu a žádají ochranu na území eské republiky. T mito p í inami jsou nej ast ji válka, nestabilní politická situace, politické pronásledování, rozpad rodiny, ne ešitelná ekonomická situace a jiné vážné d vody. Soub žn s žadateli o azyl se na pracovníky SIMI obracejí cizinci, kte í požadují informace i rady týkající se zákon o azylu a o pobytu cizinc, p edpis platných v oblasti sociálního zabezpe ení, zdravotního pojišt ní, možnosti zam stnání a vzd lávání. Veškerá poradenská innost je poskytovaná bezplatn. Nedílnou sou ástí innosti SIMIje p sobení na širokou ve ejnost s cílem rozvíjet toleranci, pokoušíme se ve ejnosti odpov d t na základní otázky kdo je uprchlík, co ho k nám p ivedlo a pro! Pracovníci poradny se také snaží ovliv ovat koncep ní prací legislativu v oblasti migrace a uprchlického práva. Sdružení ob an zabývající se emigranty Mostecká Brno tel.: fax: soze@soze.cz SOZE je nevládní nezisková organizace, jejímž posláním je poskytování pomoci uprchlík m a dalším kategoriím cizinc, p icházejících do eské republiky. Tato pomoc spo ívá v bezplatném právním, sociálním a psychologickém poradenství, v realizaci volno asových a vzd lávacích program a v komplexní sociáln -právní asistenci dlouhodob usazeným cizinc m a uznaným azylant m v namáhavém procesu integrace do majoritní spole nosti. P sobnost SOZE je zam ena p evážn na Moravu a Slezsko. Poradna pro integraci Senovážná Praha 1 tel.: fax: ppi@iol.cz Poradna pro integraci je nevládní nezisková organizace zabývající se pomocí osobám, jimž byl na území eské republiky ud len azyl. Smyslem innosti organizace je hájit lidská práva lidí s ud leným azylem v R a pomoci jim, tak aby se stali rovnocennými leny naší 13

16 spole nosti. Cílem poradny je vytvo it a realizovat funk ní systém plné integrace uznaných uprchlík (azylant ) v R. Zam uje se p itom na všechny aspekty integrace osob, kterým byl ud len azyl, a to jak na práci s konkrétními klienty, tak i na aktivity, které sm ují k ovliv ování politiky a spole enské atmosféry v oblasti uprchlictví. Všechny aktivity slouží k tomu, aby byly osoby, které získaly azyl, inkorporovány do komunity obcí. Snahou poradny je podporovat samostatnost klient a p ispívat k rozvoji jejich schopností a v domostí p i ešení nejr zn jších sociálních situací a p i uplat ování ob anských práv. PPI má krom Prahy kancelá i v Ústí nad Labem. Centrum pro integraci cizinc Kubelkova Praha 3 tel/fax: info@cicpraha.org Centrum pro integraci cizinc bylo založeno v roce 2003 a nabízí pomoc azylant m a cizinc m s dlouhodobým a trvalým pobytem. Cizinc m nabízí poradenství, pomoc p i jednání s ú ady a institucemi, pomoc p i hledání vhodného bydlení a zam stnání a pomoc s vyhledáváním specializovaných služeb. eská katolická charita Vladislavova Praha 1 tel.: fax: sekretariat@charita.cz Sdružení eská katolická charita je nezisková organizace a je sou ástí ímskokatolické církve. Hlavní inností Charity je pomoc spoluob an m, kte í se ocitli na okraji spole nosti, osam lým matkám s d tmi, osobám bez p íst eší, zdravotn a mentáln postiženým, romským a sociáln slabým rodinám, drogov závislým, opušt ným starým lidem, v z m a osobám vracejícím se z výkonu trestu. Nemén d ležitou sou ástí jejich práce je pomoc migrant m a uprchlík m, kterým je poskytováno sociální a základní právní poradenství v osmi m stech na Morav a v echách (Litom ice, Praha, Hradec Králové, Plze, Ostrava, Olomouc, eské Bud jovice a Brno). Charita také provozuje humanitární sklady na hranicích, šatníky v azylových za ízeních, ubytovny pro cizince se statusem strp ní, aktivity pro volný as v azylových za ízeních a aktivity v záchytných za ízeních. Berkat Rumunská Praha 2 tel.:/fax: , info@inbaze.cz od Legerova 50, Praha 2, Ob anské sdružení Berkat bylo zaregistrováno na podzim r Impulsem ke vzniku Berkatu byla snaha pokra ovat v práci stejnojmenného ob anského sdružení v Ingušetii, které 14

17 spoluzakládala Petra Procházková v r na podporu d tského stacioná e v Grozném. Hlavní strategií Berkatu ve všech realizovaných projektech je zprost edkovat co nejvíce p ímých informací o život lidí v e ensku a vytvo it (nap. na základ osobního setkání) individuální p átelské vazby. Od kv tna 2006 zde nabízí služby a aktivity pro cizince, kte í p išli žít do eské republiky, v centru Invaze. InBáze je místo, které je otev ené migrant m, uprchlík m a cizinc m všech druh pobytu a nejen jim. Ú ad Vysokého komisa e OSN pro uprchlíky v Praze Nám stí Kinských 6 P. O. BOX Praha 5 tel/fax: czepr@unhcr.ch Sty ná kancelá UNHCR v Praze byla založena v roce V kontextu mise UNHCR jsou primární cíle sty né kancelá e UNHCR v Praze následující: zajistit p ístup všech žadatel o ud lení mezinárodní ochrany k správným a spravedlivým postup m p i procesu posuzování jejich žádosti, pomáhat osobám s p iznaným postavením uprchlíka p i za le ovaní do eské spole nosti, pomoci rozvíjet a budovat nevládní a vládní instituce v oblasti uprchlictví, podílet se na p íprav nové legislativy týkající se uprchlík a osob bez státní p íslušnosti v eské republice v zájmu zajišt ní souladu eské legislativy s mezinárodními normami, zvyšovat pov domí ve ejnosti o problémech uprchlík a ochotu ve ejnosti a politických zástupc poskytovat uprchlík m ochranu a pomoc a monitorovat a podávat zprávy o situaci menšin a lidských právech v souladu s mandátem UNHCR (preventivní strategie). Multikulturní centrum Praha Vodi kova 36 (Palác Lucerna) Praha 1 tel.: infocentrum@mkc.cz Multikulturní centrum Praha je ob anské sdružení, které zajímají otázky spojené se soužitím lidí z r zných kultur v eské republice a v jiných ástech sv ta. Od svého založení v roce 1999 neustále rozši ují svou nabídku vzd lávacích, kulturních a informa ních aktivit. Pro d ti, studenty, u itele, knihovníky, ale i širokou ve ejnost p ipravují dílny, kurzy, mezinárodní seminá e, diskuse, filmové a literární ve ery, internetové stránky o migraci i multikulturním knihovnictví. Pro zájemce o multikulturní témata je otev ena ve ejná knihovna. Mezinárodní organizace pro migraci Dukelských hrdin 692/ Praha 7 tel.: , fax prague@iom.int, iom@iom.cz Mezinárodní organizace pro migraci The International Organization for Migration (IOM) je mezivládní organizace s hlavním sídlem v Ženev. Dne 15. íjna 1997 byla v Praze podepsána 15

18 Smlouva o spolupráci mezi eskou republikou a Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM). Se smlouvou vyslovil souhlas Parlament eské republiky a Prezident republiky ji ratifikoval. Smlouva vstoupila v platnost dne 1. listopadu Mise IOM v Praze si klade za cíl vykonávat migra ní programy užite né a prosp šné pro eskou republiku, migranty, kte í pot ebují asistenci a relevantní osoby i entity. Programy se dotýkají zejména v následujících okruh : Repatriace Informa ní kampan Konzultace týkající se migrace Technická spolupráce Pomoc a asistence Programy mají za úkol pokrývat pot eby uprchlík, vyhnanc, lidí bez státní p íslušnosti a dalších migrant, kte í pot ebují pomoci v zemi svého p vodu nebo v zemi hostitelské. 3. ŘÍZENÍ O UDĚLENÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANY Zákonem. 165/2006 Sb. došlo k harmonizaci azylové procedury v R s procedurami vedenými v ostatních lenských zemích EU. Cizinec, který hledá ochranu p ed pronásledováním v zemi p vodu, tak nežádá p ímo o azyl, ale o tzv. mezinárodní ochranu. Její sou ástí je práv ochrana formou azylu a dále pak tzv. dopl ková ochrana. V rámci Evropské unie platí, že žádost o mezinárodní ochranu je posuzována vždy jen jedním lenským státem. Tento stát je p íslušný k posouzení žádosti bez ohledu na v li žadatele a místo, kde žádost podal Kdy bude má žádost o mezinárodní ochranu posuzována Českou republikou P ípady, kdy je eská republika povinna posoudit žádost o mezinárodní ochranu, stanoví na ízení Evropské rady. 343/2003/ES, tzv. Dublinské na ízení. Jedná se p edevším o dva okruhy situací odvíjejících se od toho, zda na území R cizinec vstoupil legáln i nelegáln. P ípady legálního vstupu na území P icestoval-li cizinec s platným cestovním dokladem opat eným vízem, pak je jeho žádost posouzena R tém vždy. eská republika však žádost neposoudí tehdy, má-li cizinec v jiné zemi EU legáln žijícího lena rodiny (tj. matku, otce nebo nezletilé d ti), nebo pokud cizinec již p edtím vstoupil na území jiného lenského státu EU a mohl tedy o ochranu požádat tam. V takovém p ípad je žádost cizince posouzena v tomto lenském stát EU. P ípady nelegálního vstupu na území Pokud cizinec vstoupil na území neoprávn n, posoudí jeho žádost o mezinárodní ochranu eská republika pouze v p ípad, že cizinec p ed tím nevstoupil na území žádného jiného 16

19 lenského státu EU, pop. nelze-li mu vstup na území tohoto státu prokázat. V opa ném p ípad je jeho žádost posouzena lenským státem EU na jehož území vstoupil jako první. Žádost v R nebude posuzována také tehdy, nachází-li se cizinec zde neoprávn n, avšak vlastní oprávn ní k pobytu v jiné zemi EU, i vlastní-li takové povolení n kdo z jeho rodiny (op t jen matka, otec i nezletilé d ti). Zp sob ur ování zem p íslušné k posouzení žádosti o mezinárodním ochranu je upraven v Na ízení Rady ES. 343/2003, tzv. Dublinské na ízení. O výsledku je cizinec informován písemn Komu může být udělena mezinárodní ochrana v České republice D vody pro ud lení mezinárodní ochrany v eské republice jsou vyjmenovány v 12 písm. a), b) zákona. 325/1999 Sb., v platném zn ní, tj. zákona o azylu. Zákon stanoví, že azyl se cizinci ud lí, bude-li v ízení o mezinárodní ochran zjišt no, že cizinec je pronásledován za uplat ování politických práv a svobod má od vodn ný strach z pronásledování z d vodu rasy, náboženství, národnosti, p íslušnosti k ur ité sociální skupin i pohlaví nebo pro zastávání ur itých politických názor ve stát, jehož ob anství má, nebo, v p ípad že je osobou bez státního ob anství, ve stát jeho posledního trvalého bydlišt Co se považuje za pronásledování? Pronásledováním se rozumí závažné porušení lidských práv, jakož i opat ení p sobící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání, pokud jsou provád na, podporována nebo trp na státními orgány, stranami nebo organizacemi ovládajícími stát nebo podstatnou ást jeho území ve stát, jehož je cizinec státním ob anem, nebo státu posledního trvalého bydlišt v p ípad osoby bez státního ob anství. Za pronásledování se považuje i jednání soukromých osob podle v ty první, pokud lze prokázat, že stát, strany nebo organizace, v etn mezinárodních organizací, kontrolující stát nebo podstatnou ást jeho území nejsou schopny odpovídajícím zp sobem zajistit ochranu p ed takovým jednáním. Za pronásledování se nepovažuje, m že-li cizinec s p ihlédnutím k osobní situaci nalézt ú innou ochranu v jiné ásti státu, jehož státní ob anství má, nebo je-li osobou bez státního ob anství, v jiné ásti státu svého posledního trvalého bydlišt, pokud se obava z pronásledování nebo hrozba vážné újmy z ejm vztahuje pouze na ást státu. Komu dále m že být ud len azyl? Rodinnému p íslušníkovi azylanta (cizinci, kterému byl ud len azyl podle 12 nebo 14) se v p ípad hodném zvláštního z etele ud lí azyl za ú elem slou ení rodiny, i když v ízení o ud lení azylu nebude v jeho p ípad zjišt n d vod pro ud lení azylu podle 12 (viz výše). Rodinným p íslušníkem se rozumí: manžel azylanta (podmínkou je trvání manželství p ed ud lením azylu azylantovi) nebo partner azylanta ( tedy osoba která prokáže, že vstoupila do ú edn potvrzeného trvalého spole enství dvou osob stejného pohlaví) svobodné dít azylanta mladší 18 let rodi azylanta mladšího 18 let Tyto osoby se musí zdržovat na území R a musí být nejprve žadateli o azyl. 17

20 Humanitární azyl: azyl m že být ud len i tehdy, pokud v ízení nebude zjišt n d vod pro ud lení azylu podle 12 (viz výše), a to v p ípad hodném zvláštního z etele (tedy ve zcela výjime ných p ípadech) z humanitárního d vodu. Jaké jsou d vody, které vylu ují ud lení azylu? Azyl nebude ud len, i když budou zjišt ny d vody uvedené v 12, avšak je d vodné podez ení, že cizinec, který podal žádost o ud lení azylu: se dopustil trestného inu proti míru, vále ného trestného inu nebo trestného inu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokument obsahujících ustanovení o t chto trestných inech se dopustil p ed podáním žádosti o ud lení azylu vážného nepolitického trestného inu mimo území je vinen iny, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národ. Obdobn nelze ud lit azyl o sob, která se na spáchání uvedených in podílela 3.3. Komu může být udělena doplňková ochrana v České republice V zásad lze íci, že dopl ková ochrana by m la být ud lena všude tam, kde žadateli o mezinárodní ochranu hrozí v zemi p vodu nebezpe í, avšak toto nebezpe í není nijak vázáno na jeho rasu, národnost, náboženství, politické smýšlení i p íslušnost k ur ité sociální skupin. Konkrétn je dopl ková ochrana ud lována v p ípadech, kdy žadateli hrozí vážná újma ve form : uložení nebo vykonání trestu smrti, mu ení nebo nelidského i ponižujícího zacházení nebo trestání, vážného ohrožení života nebo lidské d stojnosti z d vodu svévolného násilí v situacích mezinárodního nebo vnit ního ozbrojeného konfliktu, nebo pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky eské republiky. Dopl kovou ochranu je možno získat také v p ípad, kdy tato ochrana již v minulosti byla ud lena rodinnému p íslušníkovi žadatele. Za rodinného p íslušníka se považuje otec (manžel), matka (manželka) a nezletilé d ti a také partner (tedy osoba která prokáže, že vstoupila do ú edn potvrzeného trvalého spole enství dvou osob stejného pohlaví) Zákon stanoví rovn ž podmínky, za kterých nelze dopl kovou ochranu ud lit a to i v p ípad, že výše uvedené podmínky pro její získání jsou spln ny. Ze stejných d vod m že být dopl ková ochrana od ata osob, které již byl v minulosti ud lena. Jedná se o p ípady, kdy žadatel: se dopustil trestného inu proti míru, vále ného trestného inu nebo trestného inu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokument obsahujících ustanovení o t chto trestných inech, spáchal zvláš závažný trestný in, se dopustil in, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národ, nebo p edstavuje nebezpe í pro bezpe nost státu 18