17. března Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "17. března 2000. Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický"

Transkript

1 Úloha č. 6 Ohniskové vzdálenosti a vady čoček, zvětšení optických přístrojů Václav Štěpán, sk března 2000 Pomůcky: Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický objektiv, Ramsdenův okulár v držáku s Abbeho kostkou, spojné čočky +50; +100; +200, rozptylka, matnice, clona s otvorem, clona se šipkou, červenomodrý filtr, pomocný světelný zdroj s milimetrovou stupnicí, křížový vodič s objektivovým mikrometrem, matnička se stupnicí mm, pomocný mikroskop s měřícím okulárem, pomocný dalekohled, kovové měřítko. Pracovní úkol: 1. Určete ohniskovou vzdálenost spojné čočky následujícími metodami: odhadem, autokolimací, ze znalosti polohy předmětu a jeho obrazu (pro čtyři různé polohy předmětu; provést též graficky) a Besselovou metodou. Besselovou metodou změřte i ohniskovou dálku spojky +200, kterou použijete v bodě č. 9 pracovního úkolu k sestrojení dalekohledu. 2. Určete ohniskovou vzdálenost rozptylky. 3. Určete velikost barevné vady u spojky 1 zjištěním rozdílu 2 f c f m. 4. Určete sférickou vadu spojky určením rozdílu f s f k Určete astigmatický rozdíl 4 f sv f vod spojky. 6. Změřte ohniskovou dálku mikroskopického objektivu a Ramsdenova okuláru (Besselovou metodou a ze změny zvětšení). Určete polohy jejich ohniskových rovin. 7. Změřte zvětšení lupy při akomodaci oka na normální zrakovou dálku. Stanovte z ohniskové vzdálenosti lupy zvětšení při oku akomodovaném na nekonečno. 1 Použijte spojku označenou +50 zde i dále. 2 Přičemž f c je ohnisková vzdálenost pro červenou barvu a f m ohnisková vzdálenost pro barvu modrou. 3 Vymezující clonky se umíst ují spolu s čočkou do zvláštního držáku (tak, aby clonka byla co nejblíže čočce). 4 Přičemž f sv je ohnisková vzdálenost svislé fokály, f vod ohnisková vzdálenost fokály vodorovné. 1

2 8. Z mikroskopického objektivu a Ramsdenova okuláru sestavte na optické lavici mikroskop a změřte jeho zvětšení. Ze spojky +200 a Ramsdenova okuláru sestavte na optické lavici 5 dalekohled a změřte jeho zvětšení přímou metodou a z průměru pupil. 9. Výsledky měření zvětšení mikroskopu a dalekohledu porovnejte s hodnotami vypočítanými z ohniskových vzdáleností. Základní pojmy a vztahy: Terminologie: Kolineace objekt z předmětové roviny se v obrazové rovině zobrazí jako objekt téže třídy. Úběžná rovina nekonečně vzdálená rovina; předmět v ní ležící se zobrazí do ohniskové 6 roviny a naopak předmět ležící v ohniskové rovině se zobrazí do roviny úběžné. Hlavní roviny v předmětovém i obrazovém prostoru je po dvou hlavních rovinách, kladné a záporné. Přitom předmět ležící v kladné hlavní rovině v předmětovém prostoru se zobrazí na hlavní rovinu prostoru obrazového vzpřímeně (nepřevráceně) ve stejné velikosti a předmět ležící v záporné hlavní rovině předmětového prostoru se na hlavní rovinu prostoru obrazového zobrazí převráceně (a ve stejné velikosti). Kladné hlavní roviny leží mezi příslušnou ohniskovou rovinou a čočkou, záporné vně takové ohniskové roviny. Vzdálenosti ohniskové roviny od příslušné kladné a záporné hlavní roviny se rovnají ohniskové vzdálenosti f. Stanovení ohniskové vzdálenosti spojky: Odhadem zjistím, v jaké vzdálenosti od čočky (+100) mám obraz nekonečně 7 vzdáleného předmětu 8 Odečtu měřítkem. Použitelné pro hrubý odhad. Použiji-li zdroj v konečné vzdálenosti, měl bych provést korekci: 1 f = 1 f 1 1 l (1) Autokolimací potřebuji zdroj světla (ZS), matnici (M), stínítko (S), spojku (C) a rovinné zrcátko. Sestavím soustavu dle schématu 1. Podaří-li se mi umístit čočku tak, aby se otvor stínítka nacházel právě v ohniskové rovině, budou paprsky procházet právě dle schématu, totiž od čočky na zrcátko a zpět rovnoběžně a tedy paprsky z otvoru vyšlé budou odraženy právě zpět. Pohnu-li trochu zrcadlem, měl bych na matnici dostat ostrý obraz otvoru. Načež mohu odečíst vzdálenost stínítka a čočky jakožto vzdálenost ohniskovou. 5 Na pomocné krátké optické lavici. 6 Kterážto leží v konečné vzdálenosti od čočky. Čočka s nekonečnou ohniskovou vzdáleností tedy není čočkou? 7 Dostatečně. 8 Světelný zdroj do bodu nebo tak, aby dal obraz vlákna. 2

3 Obrázek 1: Měření ohniskové vzdálenosti spojky Z polohy předmětu a jeho obrazu Předpokládejme soustavu dle obr. 2, kde a a a jsou vzdálenosti předmětu a obrazu od středu tenké spojky C a f je její ohnisková vzdálenost. Pro zobrazování pomocí paprsků monochromatického světla blízkých optické ose platí čočková rovnice: 1 a + 1 a = 1 f (2) Obrázek 2: Zobrazení spojnou čočkou Změřím-li a a a, mohu použít bud přímo rovnici, nebo metodu grafickou (obr. 3) naměřené hodnoty zanesu na obě osy, odpovídající páry spojím 9 a v průsečíku 10 spojnic odečtu bod A[ f, f ]. 11 Měření ohniskové vzdálenosti a bočního zvětšení bud β boční zvětšení, y velikost zobrazovaného předmětu, y velikost jeho obrazu a a a a vzdálenosti před- 9 Tedy a z osy x k a na ose y. 10 Měl by být na y = x. 11 Zatímco abych mohl použít rovnici mi stačí pár jeden, na grafickou metodu musím mít (rozumně) minimálně tři (pročež čtyři). 3

4 Obrázek 3: Schéma grafické metody řešení čočkové rovnice mětu a obrazu předmětu od příslušných hlavních rovin. 12 Potom platí: β = y y = a a (3) Promítnu osvětlované měřítko na matnici s milimetrovou stupnicí. Najdu dvě vzdálenosti (a 1 a a 2), v nichž dostanu ostrý obraz. Načež posunu čočku a určím změnu zvětšení β. 13 (tedy získám dva páry a, β) a pro ohniskovou vzdálenost by mělo platit: f = a 1 a 2 = a β 1 β 2 β (4) Besselova metoda odhadem určím ohniskovou vzdálenost čočky 14. Sestavím soustavu dle obr. 4 tak, aby e > 4 f. Poté posunuji čočkou, 15 než najdu polohy I. a II. 16. Změřím d (vzdálenost mezi nimi) a e a spočtu ohniskovou vzdálenost dle vztahu: f = e2 d 2 4 e (5) Určení polohy ohniskových rovin tlustých čoček předmět ležící v ohniskové rovině čočky je jí zobrazován rovnoběžným svazkem paprsků. Vezmu tedy dalekohled, zaostřím (lze-li) na nekonečno a dívám se do čočky. Když uvidím ostrý obraz, mám právě předmět v ohniskové rovině. 12 Jejichž polohu ovšem neznáme (u tlusté čočky, kterážto je zřejmě předpokládána). 13 β zvolím číslo z promítaného měřítka (y), na matnici odečtu odpovídající y. 14 Bude se měřit pro čočky +100 a Ne, stínítko ani předmět se neposouvá! 16 Zvětšený a zmenšený obraz. 4

5 Obrázek 4: Schéma soustavy pro určení f Besselovou metodou Stanovení ohniskové vzdálenosti rozptylky: Sestavím soustavu dle obr. 5, přičemž y je nějaký předmět, y a y jeho obrazy, S spojka a R rozptylka (jejíž f měřím a kterou tam umístím až časem). Umístím stínítko tak, abych na něm měl ostrý obraz (y ). Odečtu vzdálenost l 1. Přidám rozptylku, příslušně posunu stínítko a odečtu y l 3 ). Na závěr odečtu l 2 a spočtu f z čočkové rovnice rozptylky: a = l 3 l 2 (6) a = l 1 l 2 (7) 1 a 1 a = 1 f (8) Obrázek 5: Schéma optické soustavy pro měření f rozptylky 5

6 Vady čoček: Chromatická (barevná) vada ohnisková vzdálenost čočky je odvislá od jejího indexu lomu. Ten závisí na λ světla. Pro f platí (n je index lomu, r 1,2 jsou poloměry křivosti kulových ploch čočky): 1 f ( 1 = (n 1) + 1 ) r 1 r 2 Velikost vady získám jako rozdíl ohniskových vzdáleností. 17 pro červený a modrý filtr. Sférická (kulová) vada s rostoucí vzdáleností od osy mají paprsky (vstupující do čočky jako rovnoběžné) stále nižší ohniskovou vzdálenost. Velikost vady určím takto do vzdálenosti větší než f umístím předmět. Zobrazím jej čočkou jednou středovými, jednou okrajovými paprsky (výběr pomocí clon), odečtu vzdálenosti obrazů od čočky a s a a k a dle vztahu (2) určím ohniskové vzdálenosti. Velikost vady je dána jejich rozdílem. Při měření pohybuji pouze stínítkem. Vada se udá jako relativní chyba: (9) f s f k f =?% f přitom znám z předchozích měření. 18 Astigmatická vada při zobrazení výrazně mimo optickou osu se bod zobrazí jako dvě úsečky (fokály). Určení bodem bude otvor v kruhové clonce umístěné ve vzdálenosti větší než ohniskové (od čočky). Otvor zobrazím na stínítko a odečtu a. Otočím spojku kolem svislé osy o 30 tak, aby se zobrazovaný bod dostal mimo optickou osu. Posouváním matnice bych měl získat obraz jednou svislé a jednou vodorovné úsečky. Ze vztahu (2) určím ohniskové vzdálenosti a spočtu jejich rozdíl, výsledek se opět vyjádří v procentech. Optické přístroje Lupa zvětšení lupy je definováno takto: Z = tanu tanu (10) Přitom u je zorný úhel, pod nímž předmět vidím lupou, a u zorný úhel pod nímž ho vidím prostým okem ve vzdálenosti l = 25 cm. Zvětšení je odvislé od okamžité akomodace oka, kterým předmět pomocí lupy pozoruji, běžně se užívá akomodace na +. Při akomodaci oka na + platí pro zvětšení lupy vztah (11). Znám-li tedy ohniskovou vzdálenost lupy a konvenční zrakovou vzdálenost, mohu spočíst 19 zvětšení. 17 Besselovou metodou pro spojku +50, předmět deska s otvorem tvaru šipky. 18 Případně použiji průměr. 19 Požadované v bodě 7 pracovního úkolu. 6

7 Z = l f (11) Měření zvětšení lupy při akomodaci oka na konvenční vzdálenost lze provést následovně v konvenční vzdálenosti od pupily oka umístím milimetrové měřítko. Pozorovaný předmět (srovnávací měřítko) umístím tak daleko od lupy, abych jeho obraz viděl ostře současně se srovnávacím měřítkem. Mezi oko a lupu umístím Abbeho kostku, která by měla umožnit pozorovat zároveň obraz srovnávacího měřítka i milimetrové měřítko. Zvětšení lupy potom odpovídá poměru velikostí stupnic (celá soustava je na obr. 6, snažím se, aby co největší část optické dráhy byla mezi hranolem a měřítkem, tedy abych měl oko co nejblíže hranolu a čočce lupy). Obrázek 6: Měření zvětšení lupy Je-li vzdálenost oka od středu čočky dostatečně malá, mohu následně spočíst ohniskovou vzdálenost lupy z rovnice (12). Ježto ale budu jako lupu používat spojnou čočku, jejíž vlastnosti budu studovat i tak, nebude toho zřejmě třeba. Ve vztahu (12) přitom l odpovídá l, c vzdálenosti lupy od oka a Z l označuje zvětšení lupy při akomodaci na konvenční zrakovou vzdálenost. f = l + c Z l 1 (12) Mikroskop zvětšení mikroskopu lze určit analogicky. Mezi oko a okulár mikroskopu umístím Abbeho kostku, do konvenční vzdálenosti příslušným směrem pak milimetrové měřítko tak, abych v kostce viděl jak měřítko tak objektivový mikrometr 20. Zvětšení opět určím z poměru obou stupnic. Znám-li ohniskové vzdálenosti objektivu a velikost intervalu, mohu zvětšení mikroskopu určit pomocí vztahu (13). Z = l f 1 f 2 (13) Dalekohled zvětšení dalekohledu lze určit pomocí průměrů pupil nastavím dalekohled objektivem proti zdroji rovnoběžného svazku paprsků, za okulár dám 20 Kterýžto bude umístěn za mikroskopem jakožto předmět. 7

8 stínítko, změřím velikost zobrazeného svazku. Ta dává průměr pupily výstupní (D 2 ). Průměr vstupní pupily (D 1 )odpovídá průměru objektivu. Zvětšení dalekohledu je rovno jejich poměru (vztah (14)). Alternativně lze zvětšení změřit přímou metodou předmětem budiž lat po jednom centimetru dělená, kterou umístíme do velké vzdálenosti. Čímž by měla být splněna podmínka a f 1 ( f 1 je jistě menší než vzdálenost objektivu a okuláru dalekohledu) a chybu plynoucí ze skutečnosti, že předmět je v konečné vzdálenosti, by mělo být možno zanedbat. Poznámky k pracovnímu postupu Add 1.: Tenká čočka Z = D 1 D 2 (14) Odhadem světelný zdroj v nekonečnu, čočka (+100), matnice najdu v jaké vzdálenosti dostanu obraz (bod), provedu korekci na konečnou vzdálenost (uvedou se obě). Jako předmět se má použít clona s otvorem ve tvaru šipky. Obraz vytvořený čočkou je záhodno zachytit na matici obrácenou matnou stranou k čočce a pozorovat na průhled. Besselovou metodou měří se čočky +50 (úkoly 3. 5., +100 (úkol 1), +200 (úkol 9), později se bude měřit Ramsdenův okulár a mikroskopický objektiv. Add 3.: Barevná vada Použije se spojka +50 (ohniskovou vzdálenost spočtu jako průměr), další viz teorie. Add 6.: f mikroskopického objektivu a Ramsdenova okuláru 1. Určím zvětšení pomocného objektivu: Mezi oko a okulár mikroskopu umístím Abbeho kostku, do konvenční vzdálenosti příslušným směrem pak milimetrové měřítko tak, abych v kostce viděl jak měřítko tak objektivový mikrometr 21. Zvětšení opět určím z poměru obou stupnic: Z = y y = a a (15) 2. Určím ohniskovou rovinu pomocného objektivu (zhruba odhadem). 3. Určete polohy jejich ohniskových rovin jako tlusté čočky (půjde-li). 4. Určím ohniskovou vzdálenost mikroskopického objektivu a Ramsdenova okuláru pomocný objektiv použiji jako matnici, jako předmět použiji tlustou skleněnou destičku se stupnicí dělenou po desetině milimetru. Vše má být odečítáno na měřítku připevněném na optické lavici. 21 Kterýžto bude umístěn za mikroskopem jakožto předmět. 8

9 Reference [1] Kolektiv KF FJFI. Fyzikální praktikum II. Ediční středisko ČVUT, Praha:

10 Vypracování: Add 1.: Ohnisková vzdálenost spojky různými metodami Provedli jsme měření ohniskové vzdálenosti spojné čočky (+50) požadovanými metodami. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 3, dílčí naměřené údaje a výsledky jsou uvedeny v tabulkách 1 (pro metodu předmětu a obrazu) a 2 (pro měření Besselovou metodou). Besselovou metodou jsme určili i ohniskové vzdálenosti čoček +50 a +150 čehož využijeme dále. Určení ohniskové vzdálenosti čočky +100 jsem provedl i graficky (viz přílohu 1). Z podstaty metody plyne, že vynesu-li do kartézského systému na jednu osu a a na druhou a, protnou se spojnice sobě příslušných (z téhož měření) množin bodů v jediném bodě (na papíře teoreticky budou průsečíky dvojic čar jen všechny v nějakém malém okolí bodu [ f, f ]) o souřadnicích [ f, f ]. Náhodné chyby (nepřesnosti měření) způsobí, že dostanu více průsečíků. V našem případě je výsledkem průsečík jediný, a to [a,a] = [12.0,10.9]. Chyba je tedy svou podstatou systematická. Měření jsme prováděli dle uspořádání na obr. 2. Matnice, předmět i čočka byly umístěny na jezdcích na optické lavici. Na každém jezdci je ryska, z níž lze odečítat polohu proti stupnici na optické lavici. U matnice je ryska umístěna právě pod její zadní stěnou (tedy lze přímo odečítat dle rysky), u ostatních jezdců může být ryska vzhledem k předmětu různě posunuta dle způsobu zasunutí předmětu do držáku jezdce. Vzhledem k výsledku tedy rysky opravdu neodpovídaly). Protože jsme desky při měřeních upevňovali vždy stejným způsobem, chyba se projevila jako systematická a ne jako náhodná. Nejjednodušší a vzhledem k přesnosti měření rozumně použitelnou korekcí je lineární interpolace proti výsledku, který bych dostal při grafickém řešení při záměně os: = Co se měření odhadem týče jedním z předpokladů je světelný zdroj ve vzdálenosti limitně blízké nekonečnu. Zřejmě bychom bývali mohli využít Slunce, ale to jsme si včas neuvědomili. Pro měření se zdrojem v konečné vzdálenosti lze použít korekci ( f je ohnisková vzdálenost naměřená odhadem, l vzdálenost světelného zdroje, f ohnisková vzdálenost po provedené korekci): 1 f + 1 l = 1 f = 1 f f = cm Čímž ovšem v principu přejdu na metodu měření ohniskové vzdálenosti ze znalosti polohy předmětu a obrazu. Add 2.: Ohnisková vzdálenost rozptylky Provedli jsme měření ohniskové vzdálenosti rozptylky (-50) za použití spojky Postup měření je popsán na str. 5, výsledky uvedeny v tabulce 4, k výpočet byl proveden pomocí vztahu: 10

11 a [cm] a [cm] f [cm] f φ [cm] ± 0.09 Tabulka 1: Ohnisková vzdálenost spojky (+100) ze znalosti polohy předmětu a obrazu (PO) e [cm] d [cm] f [cm] f φ [cm] 5.32 ± ± ± 0.04 Tabulka 2: Ohniskové vzdálenosti spojných čoček Besselovou metodou (+50, +100, +150) f [cm] Odhadem 13.1 Odhadem s korekcí PO početně ± 0.09 PO graficky Besselova metoda ± 0.06 Tabulka 3: Ohnisková vzdálenost spojky (+100) 11

12 f = a 2a 1 a 1 + a 2 = (l 3 l 2 )(l 1 l 2 ) l 1 + l 3 l 1 [cm] 80.0 l 2 [cm] 76.6 l 3 [cm] 90.0 f [cm] 4.56 Tabulka 4: Ohnisková vzdálenost rozptylky (-50) Add 3., 4., 5.: Vady spojky Dle zadání jsme použili čočku +50, výsledky měření jsou uvedeny v tabulkách 5, 6 a 7. První měření chromatické vady považuji za zatížené hrubou chybou f c musí být větší než f m, protože f je nepřímo úměrné indexu lomu čočky a ten pro rostoucí vlnovou délku klesá. λ [nm] a [cm] a [cm] f λ [cm] f c f m [cm] Tabulka 5: Vady čoček chromatická vada (+50) okrajové p. vnitřní p. a [cm] a [cm] f i [cm] f s f k [cm] 0.38 Tabulka 6: Vady čoček sférická vada (+50) Add 6.: Ohnisková vzdálenost Ramsdenova okuláru a mikroskopického objektivu K měření ohniskové vzdálenosti obou jsme použili uspořádání dle obr. 7. Nejprve jsme, bez Ramsdenova okuláru, zaostřili pomocný mikroskopický objektiv (MIO) na skleněnou destičku s měřítkem, poté přidali Ramsdenův okulár a provedli běžným postupem měření Besselovou metoudou, přičemž jsme jako matnici používali MIO vzdálenost mezi destičkou a MIO (28.6 cm) před vložením Ramsdenova okuláru jsme brali jako nulovou a od údajů s následným měřením s okulárem odečítali. Tentýž postup jsme použili i při měření ohniskové vzdálenosti mikroskopického objektivu výsledky viz tabulku 8. 12

13 svislá f. vodorovná f. a [cm] a [cm] f i [cm] f sv f vod [cm] Tabulka 7: Vady čoček astigmatická vada (+50) Mikroskopický objektiv Ramsdenův okulár e [cm] d [cm] f [cm] Tabulka 8: Ohnisková vzdálenost Ramsdenova okuláru a mikroskopického objektivu Obrázek 7: Schéma měření f Ramsdenova okuláru a mikr. objektivu (Z je zdroj světla, P destička s měřítkem, RO Ramsdenův okulár, MIO pomocný mikroskopický objektiv) 13

14 Add 7.: Zvětšení a ohnisková vzdálenost lupy (Ramsdenova okuláru) Měření jsme provedli dle postupu popsaného na str. 7 v sestavě dle obrázku 6. Výsledek Ramsdenův okulár při akomodaci oka na konvenční zrakovou vzdálenost zvětšuje 9. S použitím vztahu 11 můžeme spočíst i požadované zvětšení při akomodaci oka na nekonečno ( f znám z předchozího úkolu): Z = l f = = Add 8.: Zvětšení mikroskopu a dalekohledu Zvětšení mikroskopu Pomocí změny zvětšení (překryv zobrazení dvou stupnic na sebe pomocným hranolem) jsme zvětšení mikroskopu určili jako 75 : 1. Zvětšení dalekohledu Na pomocné optické lavici umístěné na výsuvném stojanu jsme z Ramsdenova okuláru a spojky +200 sestavili dalekohled. K určení jeho zvětšení jsme využili možnosti sledovat pomocí hranolu cílový objekt (použili jsme na stěně stupnici na druhé straně sousední místnosti vzdálenou přibližně osm metrů osvětlenou lampou) zároveň skrz dalekohled i přímo okem. Mám za to, že v tomto případě je chyba vzniklá skutečností, že nepozoruji obraz v nekonečnu zanedbatelná. Porovnali jsme velikosti obou obrazů a určili zvětšení dalekohledu jako 6.7 : 1. Dále bylo požadováno určení zvětšení z průměrů pupil. Zacílili jsme dalekohled na osvětlenou stěnu, vystupující světelný svazek zobrazili na list papíru a změřili jeho šířku. Zobrazovat přímo lampu se ukázalo jako nevhodné (nevyužití celé šířky pupily). Šířka svazku na vstupní pupile: 3.59 cm Šířka svazku na výstupní pupile: 0.48 cm Metodou pupil jsme tedy získali zvětšení 7.5 : 1. 14

15 Závěr Změřili jsme ohniskovou vzdálenost spojné čočky požadovanými metodami, s příslušnými korekcemi, diskutovanými na str. 10 jsou výsledky srovnatelné (viz tabulku 3). (Příjemně mne překvapilo, že grafické řešení může mít i své kladné stránky možnost lépe posoudit charakter chyby.) Ohniskovou vzdálenost rozptylky jsme určili jako 4.56 cm (viz tabulka č. 4). Změřili jsme velikost barevné, sférické a astigmatické vady spojky +50 s výsledky: Sférická vada: f s f k [cm] 0.38 Astigmatická vada: f sv f vod [cm] Chromatická vada: f c f m [cm] 2.92 Ohniskovou vzdálenost mikroskopického objektivu jsme určili jako 1.77 cm, Ramsdenova okuláru jako 2.33 cm. Jako lupu pro zpracování úlohy 8. jsme použili Ramsdenův okulár. Při akomodaci oka na normální zrakovou délku zvětšuje devětkrát, při akomodaci na nekonečno přibližně dvanáctkrát. Změřili jsme zvětešní dalekohledu ze změny zvětšení (6.7:1) i pomocí měření průměru pupil (7.5:1). Rozdíl výsledků získaných různými metodami je přibližně deset procent, což v tomto případě považuji za přijatelné. Zvětšení mikroskopu jsme určili jako 75 : 1. 15

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 19.3.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 2 Hodina: Po 7:30 Spolupracovníci: Viktor Polák Hodnocení: Ohniskové vzdálenosti a vady čoček a zvětšení

Více

Abstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky

Abstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky Úloha 6 02PRA2 Fyzikální praktikum II Ohniskové vzdálenosti čoček a zvětšení optických přístrojů Abstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky a principy optických přístrojů.

Více

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 0520 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Geometrická optika - Ohniskové vzdálenosti

Více

5 Geometrická optika

5 Geometrická optika 5 Geometrická optika 27. března 2010 Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Jméno: Vojtěch Horný Datum měření: 22.března 2010 Pracovní skupina: 2 Ročník a kroužek: 2. ročník, pondělí 13:30 Spolupracoval

Více

Měření zvětšení dalekohledu a ohniskové vzdálenosti objektivů 1. Cíl úlohy

Měření zvětšení dalekohledu a ohniskové vzdálenosti objektivů 1. Cíl úlohy Měření zvětšení dalekohledu a ohniskové vzdálenosti objektivů 1. Cíl úlohy 2. Úkoly Seznámení se základními prvky a stavbou teleskopických dalekohledů. A) Změřte ohniskovou vzdálenost předložených objektivů

Více

OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA

OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA Stavbu lidského oka znáte z vyučování přírodopisu. Zopakujte si ji po dle obrázku. Komorová tekutina, oční čočka a sklivec tvoří

Více

OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE

OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE OPTIKA OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE - jeden z nejstarších oborů yziky - studium světla, zákonitostí jeho šíření a analýza dějů při vzájemném působení světla a látky SVĚTLO elektromagnetické vlnění λ = 380 790

Více

GEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci.

GEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci. Znáš pojmy A. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci. Tenká spojka při zobrazování stačí k popisu zavést pouze ohniskovou vzdálenost a její střed. Znaménková

Více

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Optické zobrazování Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Základní pojmy Optické zobrazování - pomocí paprskové (geometrické) optiky - využívá model světelného

Více

Využití zrcadel a čoček

Využití zrcadel a čoček Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Využití zrcadel a čoček V tomto článku uvádíme několik základních přístrojů, které vužívají spojných či rozptylných

Více

Fyzikální praktikum 2. 9. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr

Fyzikální praktikum 2. 9. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr Ústav fyziky kondenzovaných látek Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Fyzikální praktikum 9. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr Úkoly k měření Povinná část Měření

Více

7. Světelné jevy a jejich využití

7. Světelné jevy a jejich využití 7. Světelné jevy a jejich využití - zápis výkladu - 41. až 43. hodina - B) Optické vlastnosti oka Oko = spojná optická soustava s měnitelnou ohniskovou vzdáleností zjednodušené schéma oka z biologického

Více

8.1. ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ A JEHO SPEKTRUM. Viditelné světlo Rozklad bílého světla:

8.1. ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ A JEHO SPEKTRUM. Viditelné světlo Rozklad bílého světla: 8. Optika 8.1. ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ A JEHO SPEKTRUM Jak vzniká elektromagnetické záření? 1.. 2.. Spektrum elektromagnetického záření: Infračervené záření: Viditelné světlo Rozklad bílého světla:..

Více

Měření ohniskových vzdáleností čoček, optické soustavy

Měření ohniskových vzdáleností čoček, optické soustavy Úloha č. 9 Měření ohniskových vzdáleností čoček, optické soustavy Úkoly měření: 1. Stanovte ohniskovou vzdálenost zadaných tenkých čoček na základě měření předmětové a obrazové vzdálenosti: - zvětšeného

Více

Praktikum III - Optika

Praktikum III - Optika Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum III - Optika Úloha č. 3 Název: Mřížkový spektrometr Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 13 dne: 10. 4. 2008 Odevzdal dne:...

Více

Měření horizontálních a vertikálních úhlů Úhloměrné přístroje a jejich konstrukce Horizontace a centrace Přesnost a chyby v měření úhlů.

Měření horizontálních a vertikálních úhlů Úhloměrné přístroje a jejich konstrukce Horizontace a centrace Přesnost a chyby v měření úhlů. Měření horizontálních a vertikálních úhlů Úhloměrné přístroje a jejich konstrukce Horizontace a centrace Přesnost a chyby v měření úhlů Kartografie přednáška 10 Měření úhlů prostorovou polohu směru, vycházejícího

Více

MĚŘENÍ PARAMETRŮ DUTÉHO ZRCADLA; URČENÍ INDEXU LOMU KAPALIN POMOCÍ DUTÉHO ZRCADLA

MĚŘENÍ PARAMETRŮ DUTÉHO ZRCADLA; URČENÍ INDEXU LOMU KAPALIN POMOCÍ DUTÉHO ZRCADLA MĚŘENÍ PARAMETRŮ DUTÉHO ZRCADLA; URČENÍ INDEXU LOMU KAPALIN POMOCÍ DUTÉHO ZRCADLA V geometrické optice, a také ve většině experimentálních metod, se k určení ohniskové vzdálenosti dutého zrcadla využívá

Více

Fyzikální praktikum ( optika)

Fyzikální praktikum ( optika) Fyzikální praktikum ( optika) OPT/FP4 a OPT/P2 Jan Ponec Určeno pro studenty všech kombinací s fyzikou Olomouc 2011 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České

Více

Optické zobrazení - postup, kterým získáváme optické obrazy bodů a předmětů

Optické zobrazení - postup, kterým získáváme optické obrazy bodů a předmětů Optické soustav a optická zobrazení Přímé vidění - paprsek od zobrazovaného předmětu dopadne přímo do oka Optická soustava - soustava optických prostředí a jejich rozhraní, která mění chod paprsků Optické

Více

OPTIKA Optické přístroje TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

OPTIKA Optické přístroje TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. OPTIKA Optické přístroje TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. ) Oko Oko je optická soustava, kterou tvoří: rohovka, komorová voda, čočka a sklivec.

Více

Geometrická optika 1

Geometrická optika 1 Geometrická optika 1 Popis pomocí světelných paprsků těmi se šíří energie a informace, zanedbává vlnové vlastnosti světla světelný paprsek = přímka, podél níž se šíří světlo, jeho energie index lomu (základní

Více

OPTICKÝ KUFŘÍK OA1 410.9973 Návody k pokusům

OPTICKÝ KUFŘÍK OA1 410.9973 Návody k pokusům OPTICKÝ KUFŘÍK OA 40.9973 Návody k pokusům Učitelská verze NÁVODY K POKUSŮM OPTIKA 2 NÁVODY K POKUSŮM OPTIKA SEZNAM POKUSŮ ŠÍŘENÍ SVĚTLA Přímočaré šíření světla (..) Stín a polostín (.2.) ODRAZ SVĚTLA

Více

Seznam součástek. A. Seznam prvků soupravy GON. Rozměry (cm) nebo Poloměry* (cm) Značka Název prvku

Seznam součástek. A. Seznam prvků soupravy GON. Rozměry (cm) nebo Poloměry* (cm) Značka Název prvku Seznam součástek Sklo, ze kterého jsou zhotoveny optické prvky, má index lomu 1, 5 a tloušťku 15 mm. V následujících tabulkách uvádíme seznam prvků v soupravách GON a GON+ a absolutní hodnoty velikostí

Více

Základní pojmy. Je násobkem zvětšení objektivu a okuláru

Základní pojmy. Je násobkem zvětšení objektivu a okuláru Vznik obrazu v mikroskopu Mikroskop se skládá z mechanické části (podstavec, stojan a stolek s křížovým posunem), osvětlovací části (zdroj světla, kondenzor, clona) a optické části (objektivy a okuláry).

Více

1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou.

1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou. 1 Pracovní úkoly 1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou. 2. Změřte zvětšení a zorná pole mikroskopu pro všechny možné kombinace

Více

2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná.

2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná. 1 Pracovní úkoly 1. Změřte tloušťku tenké vrstvy ve dvou různých místech. 2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná. 3. Okalibrujte

Více

L a b o r a t o r n í c v i č e n í z f y z i k y

L a b o r a t o r n í c v i č e n í z f y z i k y ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE KATEDRA FYZI KY L a b o r a t o r n í c v i č e n í z f y z i k y Jméno TUREČEK Daniel Datum měření 1.11.006 Stud. rok 006/007 Ročník. Datum odevzdání 15.11.006 Stud.

Více

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 4: Balmerova série vodíku. Abstrakt

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 4: Balmerova série vodíku. Abstrakt FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření:.. 00 Úloha 4: Balmerova série vodíku Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek:. ročník,. kroužek, pondělí 3:30 Spolupracovala: Eliška Greplová

Více

I Mechanika a molekulová fyzika

I Mechanika a molekulová fyzika Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č.: XVII Název: Studium otáčení tuhého tělesa Pracoval: Pavel Brožek stud. skup. 12

Více

Optika. Zápisy do sešitu

Optika. Zápisy do sešitu Optika Zápisy do sešitu Světelné zdroje. Šíření světla. 1/3 Světelné zdroje - bodové - plošné Optická prostředí - průhledné (sklo, vzduch) - průsvitné (matné sklo) - neprůsvitné (nešíří se světlo) - čirá

Více

Optické zobrazování - čočka

Optické zobrazování - čočka I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Laboratorní práce č. 10 Optické zobrazování - čočka

Více

Praktikum III - Optika

Praktikum III - Optika Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum III - Optika Úloha č. 17 Název: Měření absorpce světla Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 13 dne: 17. 4. 008 Odevzdal dne:...

Více

Viková, M. : MIKROSKOPIE II Mikroskopie II M. Viková

Viková, M. : MIKROSKOPIE II Mikroskopie II M. Viková II Mikroskopie II M. Viková LCAM DTM FT TU Liberec, martina.vikova@tul.cz Osvětlovac tlovací soustava I Výsledkem Köhlerova nastavení je rovnoměrné a maximální osvětlení průhledného preparátu, ležícího

Více

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ODRAZ A LOM SVĚTLA 1) Index lomu vody je 1,33. Jakou rychlost má

Více

Název školy: Základní škola a Mateřská škola Žalany. Číslo projektu: CZ. 1.07/1.4.00/21.3210. Téma sady: Fyzika 6. 9.

Název školy: Základní škola a Mateřská škola Žalany. Číslo projektu: CZ. 1.07/1.4.00/21.3210. Téma sady: Fyzika 6. 9. Název školy: Základní škola a Mateřská škola Žalany Číslo projektu: CZ. 1.07/1.4.00/21.3210 Téma sady: Fyzika 6. 9. Název DUM: VY_32_INOVACE_4A_17_DALEKOHLEDY Vyučovací předmět: Fyzika Název vzdělávacího

Více

Centrovaná optická soustava

Centrovaná optická soustava Centrovaná optická soustava Dvě lámavé kulové ploch: Pojem centrovaná optická soustava znamená, že splývají optické os dvou či více optických prvků. Základním příkladem takové optické soustav jsou dvě

Více

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. F3240 Fyzikální praktikum 2

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. F3240 Fyzikální praktikum 2 Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM F34 Fyzikální praktikum Zpracoval: Dvořák Martin Naměřeno: 1. 11. 9 Obor: B-FIN Ročník: II. Semestr: III. Testováno:

Více

Optické přístroje. Lidské oko

Optické přístroje. Lidské oko Optické přístroje Lidské oko Oko je kulovitého tvaru o průměru asi 4 mm, má hlavní části: Rohovka Duhovka Zornice (oční pupila): otvor v duhovce, průměr se mění s osvětlením oka (max.,5 mm) Oční čočka:

Více

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Měření Poissonovy konstanty vzduchu. Abstrakt

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Měření Poissonovy konstanty vzduchu. Abstrakt FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Úloha 4: Měření dutých objemů vážením a kompresí plynu Datum měření: 23. 10. 2009 Měření Poissonovy konstanty vzduchu Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 1 Ročník

Více

Rozdělení přístroje zobrazovací

Rozdělení přístroje zobrazovací Optické přístroje úvod Rozdělení přístroje zobrazovací obraz zdánlivý subjektivní přístroje lupa mikroskop dalekohled obraz skutečný objektivní přístroje fotoaparát projekční přístroje přístroje laboratorní

Více

PRAKTIKUM... Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Odevzdal dne: Seznam použité literatury 0 1. Celkem max.

PRAKTIKUM... Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Odevzdal dne: Seznam použité literatury 0 1. Celkem max. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky M UK PRAKTIKUM... Úloha č. Název: Pracoval: stud. skup. dne Odevzdal dne: Možný počet bodů Udělený počet bodů Práce při měření 5 Teoretická

Více

Abstrakt. Obr. 1: Experimentální sestava pro měření rychlosti světla Foucaultovou metodou.

Abstrakt. Obr. 1: Experimentální sestava pro měření rychlosti světla Foucaultovou metodou. Měření rychlosti světla Abstrakt Rychlost světla je jednou z nejdůležitějších a zároveň nejzajímavějších přírodních konstant. Nezáleží na tom, jestli světlo přichází ze vzdálené hvězdy nebo z laseru v

Více

Ověření výpočtů geometrické optiky

Ověření výpočtů geometrické optiky Ověření výpočtů geometrické optiky V úloze se demonstrují základní výpočty související s volbou objektivu v kameře. Měřící pracoviště se skládá z řádkové kamery s CCD snímačem L133, opatřeného objektivem,

Více

5.2.7 Zobrazení spojkou I

5.2.7 Zobrazení spojkou I 5.2.7 Zobrazení spojkou I Předpoklady: 5203, 5206 Pedagogická poznámka: Obsah hodiny neodpovídá vyučovací hodině. Kvůli dalším hodinám je třeba dojít alespoň k příkladu 8. případě, že žákům dáte stavebnice

Více

Praktická geometrická optika

Praktická geometrická optika Praktická geometrická optika Václav Hlaváč České vysoké učení technické v Praze Centrum strojového vnímání (přemosťuje skupiny z) Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky Fakulta elektrotechnická,

Více

Úloha č.: XVII Název: Zeemanův jev Vypracoval: Michal Bareš dne 18.10.2007. Posuzoval:... dne... výsledek klasifikace...

Úloha č.: XVII Název: Zeemanův jev Vypracoval: Michal Bareš dne 18.10.2007. Posuzoval:... dne... výsledek klasifikace... Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM IV Úloha č.: XVII Název: Zeemanův jev Vypracoval: Michal Bareš dne 18.10.2007 Odevzdal dne:... vráceno:... Odevzdal dne:...

Více

3. Optika III. 3.1. Přímočaré šíření světla

3. Optika III. 3.1. Přímočaré šíření světla 3. Optika III Popis soupravy: Souprava Haftoptik s níž je prováděn soubor experimentů Optika III je určena k demonstraci optických jevů pomocí segmentů se silnými magnety. Ty umožňují jejich fixaci na

Více

OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Základní poznatky Zdroje světla světlo vzniká různými procesy (Slunce, žárovka, svíčka, Měsíc) Bodový zdroj Plošný zdroj Základní poznatky Optická prostředí

Více

Cvičení Kmity, vlny, optika Část interference, difrakce, fotometrie

Cvičení Kmity, vlny, optika Část interference, difrakce, fotometrie Cvičení Kmity, vlny, optika Část interference, difrakce, fotometrie přednášející: Zdeněk Bochníček Tento text obsahuje příklady ke cvičení k předmětu F3100 Kmity, vlny, optika. Příklady jsou rozděleny

Více

Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát

Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát Michal Veselý, 00 Základní části fotografického aparátu tedy jsou: tělo přístroje objektiv Pochopení funkce běžných objektivů usnadní zjednodušená představa, že objektiv jako celek se chová stejně jako

Více

Principy korekce aberací OS.

Principy korekce aberací OS. Inovace a zvýšení atraktivity studia optiky reg. c.: CZ.1.07/..00/07.089 Přednášky - Metody Návrhu Zobrazovacích Soustav SLO/MNZS Principy korekce aberací OS. Miroslav Palatka Tento projekt je spolufinancován

Více

Název: Čočková rovnice

Název: Čočková rovnice Název: Čočková rovnice Autor: Mgr. Lucia Klimková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět (mezipředmětové vztahy) : Fyzika (Matematika) Tematický celek: Optika Ročník: 5. (3.

Více

Tabulka I Měření tloušťky tenké vrstvy

Tabulka I Měření tloušťky tenké vrstvy Pracovní úkol 1. Změřte tloušťku tenké vrstvy ve dvou různých místech. 2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná. 3. Okalibrujte

Více

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce

Více

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012. Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012. Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C Ročník: II. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh:

Více

Zadání. Pracovní úkol. Pomůcky

Zadání. Pracovní úkol. Pomůcky Pracovní úkol Zadání 1. Změřte ohniskovou vzdálenost tenké ploskovypuklé (plankonvexní) čočky jednak Besselovou metodou, jednak metodou dvojího zvětšení. 2. Z následujících možností vyberte jednu: a. Změřte

Více

APLIKOVANÁ OPTIKA A ELEKTRONIKA

APLIKOVANÁ OPTIKA A ELEKTRONIKA VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ MILOSLAV ŠVEC A JIŘÍ VONDRÁK APLIKOVANÁ OPTIKA A ELEKTRONIKA MODUL 01 OPTICKÁ ZOBRAZENÍ STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

Více

Úkoly. 1 Teoretický úvod. 1.1 Mikroskop

Úkoly. 1 Teoretický úvod. 1.1 Mikroskop Úkoly 1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou. Odhadněte maximální chyby měření. 2. Změřte zvětšení a zorná pole mikroskopu pro

Více

Optika - AZ kvíz. Pravidla

Optika - AZ kvíz. Pravidla Optika - AZ kvíz Pravidla Ke hře připravíme karty s texty otázka tvoří jednu stranu, odpověď pak druhou stranu karty (pro opakované používání doporučuji zalaminovat), hrací kostku a figurky pro každého

Více

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 - Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické

Více

VY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II

VY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II VY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Optická čočka je optická soustava dvou centrovaných

Více

8 b) POLARIMETRIE. nepolarizovaná vlna

8 b) POLARIMETRIE. nepolarizovaná vlna 1. TEORETICKÝ ÚVO Rotační polarizace Světlo má zároveň povahu vlnového i korpuskulárního záření. V optických jevech se světlo chová jako příčné vlnění, přičemž světelné kmity probíhají všemi směry a směr

Více

11. Geometrická optika

11. Geometrická optika Trivium z optiky 83 Geometrická optika V této a v následující kapitole se budeme zabývat studiem světla v situacích, kdy je možno zanedbat jeho vlnový charakter V tomto ohledu se obě kapitoly podstatně

Více

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Úlohač.IV

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Úlohač.IV Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III Úlohač.IV Název: Měření fotometrického diagramu. Fotometrické veličiny a jejich jednotky Vypracoval: Petr Škoda Stud.

Více

Úloha č. 5. Měření zvětšení lupy a mikroskopu

Úloha č. 5. Měření zvětšení lupy a mikroskopu Fzikání praktikum IV. Měření zvětšení up a mikroskopu - verze 01 Úoha č. 5 Měření zvětšení up a mikroskopu 1) Pomůck: Stojan upa měřítka mikroskop průhedné měřítko do mikroskopu stojan s měřítkem osvětovací

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í OPTICKÉ ZOBRAZOVÁNÍ. Zrcdl prcují n principu odrzu světl druhy: rovinná kulová relexní plochy: ) rovinná zrcdl I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í obyčejné kovová vrstv npřená n sklo

Více

GEODEZIE. Pomůcky k vytyčení pravého úhlu

GEODEZIE. Pomůcky k vytyčení pravého úhlu GEODEZIE Pomůcky k vytyčení pravého úhlu Vytyčení kolmice Spouštění kolmice Pomůcky: 1. Záměrné kříže 2. Úhloměrná hlavice 3. Úhlové zrcátko 4. Křížové zrcátko 5. Trojboký hranol 6. Pětiboký hranol (pentagon)

Více

Geometrická optika. Optické přístroje a soustavy. převážně jsou založeny na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fyzikálním polem

Geometrická optika. Optické přístroje a soustavy. převážně jsou založeny na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fyzikálním polem Optické přístroje a soustav Geometrická optika převážně jsou založen na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fzikálním polem Důsledkem této t to interakce je: změna fzikáln lních vlastností

Více

vede sice ke zvýšení kontrastu, zároveň se ale snižuje rozlišení a ostrost obrazu (Obr. 46).

vede sice ke zvýšení kontrastu, zároveň se ale snižuje rozlišení a ostrost obrazu (Obr. 46). 4. cvičení Metody zvýšení kontrastu obrazu (1. část) 1. Přivření kondenzorové clony nebo snížení kondenzoru vede sice ke zvýšení kontrastu, zároveň se ale snižuje rozlišení a ostrost obrazu (Obr. 46).

Více

PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE

PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE Identifikační údaje zadávacího řízení Název zakázky Druh zakázky Název projektu Číslo projektu Dodávka pomůcek pro výuku fyziky a biologie Dodávky Inovace ve výuce fyziky a biologie

Více

25. Zobrazování optickými soustavami

25. Zobrazování optickými soustavami 25. Zobrazování optickými soustavami Zobrazování zrcadli a čočkami. Lidské oko. Optické přístroje. Při optickém zobrazování nemusíme uvažovat vlnové vlastnosti světla a stačí považovat světlo za svazek

Více

ELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 Řešené příklady

ELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 Řešené příklady ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNCKÉ V PRAE FAKULTA ELEKTROTECHNCKÁ magisterský studijní program nteligentní budovy ELEKTRCKÉ SVĚTLO Řešené příklady Prof. ng. Jiří Habel DrSc. a kolektiv Praha Předmluva Předkládaná

Více

~ II 1. Souprava pro pokusy z :I optiky opliky. Pavel Kflž, Křfž, František Špulák, Katedra fyziky, PF fu JU České Budějovice

~ II 1. Souprava pro pokusy z :I optiky opliky. Pavel Kflž, Křfž, František Špulák, Katedra fyziky, PF fu JU České Budějovice Veletrh nápadů učitelů fyziky Souprava pro pokusy z : optiky opliky Pavel Kflž, Křfž, František Špulák, Katedra fyziky, PF fu JU České Budějovice Seznam součástí číslo kusů název obr.č. 1 1 kyveta 1 2

Více

Název: Pozorování a měření emisních spekter různých zdrojů

Název: Pozorování a měření emisních spekter různých zdrojů Název: Pozorování a měření emisních spekter různých zdrojů Autor: Doc. RNDr. Milan Rojko, CSc. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: fyzika, chemie Ročník:

Více

M I K R O S K O P I E

M I K R O S K O P I E Inovace předmětu KBB/MIK SVĚTELNÁ A ELEKTRONOVÁ M I K R O S K O P I E Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066

Více

2 Mikroskopické studium struktury semikrystalických polymerů

2 Mikroskopické studium struktury semikrystalických polymerů 2 Mikroskopické studium struktury semikrystalických polymerů Teorie Morfologie polymerů Morfologie polymerů jako součást polymerní vědy se zabývá studiem nadmolekulární struktury polymerů. Zkoumá uspořádání

Více

Název: Měření ohniskové vzdálenosti tenkých čoček různými metodami

Název: Měření ohniskové vzdálenosti tenkých čoček různými metodami Název: Měření ohniskové vzdálenosti tenkých čoček různými metodami Autor: Mgr. Lucia Klimková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět (mezipředmětové vztahy) : Fyzika (Matematika)

Více

Optika OPTIKA. June 04, 2012. VY_32_INOVACE_113.notebook

Optika OPTIKA. June 04, 2012. VY_32_INOVACE_113.notebook Optika Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

5.2.12 Dalekohledy. y τ τ F 1 F 2. f 2. f 1. Předpoklady: 5211

5.2.12 Dalekohledy. y τ τ F 1 F 2. f 2. f 1. Předpoklady: 5211 5.2.12 Dalekohledy Předpoklady: 5211 Pedagogická poznámka: Pokud necháte studenty oba čočkové dalekohledy sestavit v lavicích nepodaří se Vám hodinu stihnout za 45 minut. Dalekohledy: už z názvu poznáme,

Více

Hodnocení kvality optických přístrojů III

Hodnocení kvality optických přístrojů III Hodnocení kvality optických přístrojů III Ronchiho test Potřeba testovat kvalitu optických přístrojů je stejně stará jako optické přístroje samy. Z počátečních přístupů typu pokus-omyl v polovině 18. století

Více

ELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 Řešené příklady

ELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 Řešené příklady ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNCKÉ V PRAE FAKULTA ELEKTROTECHNCKÁ magisterský studijní program nteligentní budovy ELEKTRCKÉ SVĚTLO Řešené příklady Prof. ng. Jiří Habel DrSc. a kolektiv Praha Předmluva Předkládaná

Více

R8.1 Zobrazovací rovnice čočky

R8.1 Zobrazovací rovnice čočky Fyzika pro střední školy II 69 R8 Z O B R A Z E N Í Z R C A D L E M A Č O Č K O U R8.1 Zobrazovací rovnice čočky V kap. 8.2 je ke konstrukci chodu světelných paprsků při zobrazování tenkou čočkou použit

Více

F - Lom světla a optické přístroje

F - Lom světla a optické přístroje F - Lom světla a optické přístroje Autor: Mgr. Jaromír Juřek Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument byl

Více

Praktikum II Elektřina a magnetismus

Praktikum II Elektřina a magnetismus Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum II Elektřina a magnetismus Úloha č. II Název: Měření odporů Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 13 dne: 17.10.2008 Odevzdal dne:...

Více

Optika pro mikroskopii materiálů I

Optika pro mikroskopii materiálů I Optika pro mikroskopii materiálů I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Základní pojmy optiky Odraz a lom světla Interference, ohyb a rozlišení optických

Více

Optická (světelná) Mikroskopie pro TM III

Optická (světelná) Mikroskopie pro TM III Optická (světelná) Mikroskopie pro TM III Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Mikroskopování ve zkřížených nikolech Zhášení anizotropních krystalů

Více

λ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny

λ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny Elektromagnetické vlny Optika, část fyziky zabývající se světlem, patří spolu s mechanikou k nejstarším fyzikálním oborům. Podle jedné ze starověkých teorií je světlo vyzařováno z oka a oko si jím ohmatává

Více

6.1 Základní pojmy. 6.1.1 Zákonné měřicí jednotky.

6.1 Základní pojmy. 6.1.1 Zákonné měřicí jednotky. 6. Měření úhlů. 6.1 Základní pojmy 6.1.1 Zákonné měřicí jednotky. 6.1.2 Vodorovný úhel, směr. 6.1.3 Svislý úhel, zenitový úhel. 6.2 Teodolity 6.2.1 Součásti. 6.2.2 Čtecí pomůcky optickomechanických teodolitů.

Více

VUT v Brně Fakulta strojního inženýrství

VUT v Brně Fakulta strojního inženýrství 09 Zamiřování HPZ a ZAMĚŘOVAČE VUT v Brně Fakulta strojního inženýrství Róbert Jankových (jankovych@fme.vutbr.cz ) Brno, 13. listopadu 2012 Studijní literatura Osnova Princip zamiřování zbraní Klasifikace

Více

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III. úlohač.20 Název: Stavba Michelsonova interferometru a ověření jeho funkce Pracoval: Lukáš Ledvina stud.skup.14 dne:3.3.2010

Více

Zeemanův jev. Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov

Zeemanův jev. Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov Zeemanův jev Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov 1 Abstrakt Při tomto experimentu jsme zopakovali pokus Pietera Zeemana (nositel Nobelovy ceny v roce 1902) se

Více

Sada Optika. Kat. číslo 100.7200

Sada Optika. Kat. číslo 100.7200 Sada Optika Kat. číslo 100.7200 Strana 1 z 63 Všechna práva vyhrazena. Dílo a jeho části jsou chráněny autorskými právy. Jeho použití v jiných než zákonem stanovených případech podléhá předchozímu písemnému

Více

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Měření indexu lomu Jaminovým interferometrem

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Měření indexu lomu Jaminovým interferometrem Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III. Úloha č. 19 Název: Měření indexu lomu Jaminovým interferometrem Pracoval: Lukáš Vejmelka obor (kruh) FMUZV (73) dne 17.3.2014

Více

PRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. úloha č. 11 Název: Dynamická zkouška deformace látek v tlaku

PRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. úloha č. 11 Název: Dynamická zkouška deformace látek v tlaku Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I. úloha č. 11 Název: Dynamická zkouška deformace látek v tlaku Pracoval: Jakub Michálek stud. skup. 15 dne:. dubna 009 Odevzdal

Více

Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory

Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory Optické vlákna patří k nejmodernějším přenosovým médiím. Jejich vysoká přenosová kapacita a nízký útlum jsou hlavní výhody, které je staví před

Více

PŘEHLED KLASICKÝCH A MODERNÍCH MIKROSKOPICKÝCH METOD

PŘEHLED KLASICKÝCH A MODERNÍCH MIKROSKOPICKÝCH METOD PŘEHLED KLASICKÝCH A MODERNÍCH MIKROSKOPICKÝCH METOD Jan Hošek Ústav přístrojové a řídící techniky, Fakulta strojní, ČVUT v Praze, Technická 4, 166 07 Praha 6, Česká republika Ústav termomechaniky AV ČR,

Více

Fyzikální praktikum 1

Fyzikální praktikum 1 Fyzikální praktikum 1 FJFI ČVUT v Praze Úloha: #2 Měření modulu pružnosti v tahu a ve smyku Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 15.12.2014 Kruh: FE Skupina: 4 Klasifikace: 1. Pracovní úkoly (a) DÚ: V domácí

Více

2. Optika II. 2.1. Zobrazování dutým zrcadlem

2. Optika II. 2.1. Zobrazování dutým zrcadlem 2. Optika II Popis stavebnice: jedná se o žákovskou verzi předcházející stavebnice, umístěné v lehce přenosném dřevěném kufříku. Experimenty, které jsou uspořádány v příručce, jsou určeny především pro

Více

Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí

Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Může kulová nádoba naplněná vodou sloužit jako optická čočka? Exponát demonstruje zaostření světla procházejícího skrz vodní kulovou čočku. Pohyblivý světelný

Více

Úloha č. 2 : Nivelace laserovým rozmítacím přístrojem a optickým nivelačním přístrojem

Úloha č. 2 : Nivelace laserovým rozmítacím přístrojem a optickým nivelačním přístrojem Úloha č. 2 : Nivelace laserovým rozmítacím přístrojem a optickým nivelačním přístrojem 1. Zadání Metodou nivelace s laserovým rozmítacím přístrojem určete výšky bodů stavební konstrukce, která má být podle

Více