10.1 Úvod Návrhové hodnoty vlastností materiálu. 10 Dřevo a jeho chování při požáru. Petr Kuklík

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "10.1 Úvod. 10.2 Návrhové hodnoty vlastností materiálu. 10 Dřevo a jeho chování při požáru. Petr Kuklík"

Transkript

1 Úvod Obecná představa o chování dřeva při požáru bývá často zkreslená. Dřevo lze zapálit, může vyživovat oheň a dále ho šířit pomocí prchavých plynů, vznikajících při vysoké teplotě. Proces zuhelnatění dřeva je ale dobře předvídatelný a šíření plamene lze omezit impregnací nebo povrchovou úpravou. U průřezů s nejmenším rozměrem 5 mm povrch dřeva vystavený požáru zuhelnatí a odhořívá stálou rychlostí. Uvnitř průřezu zůstávají mechanické vlastnosti dřeva bez podstatných změn a požární odolnost konstrukčního prvku lze určit na základě zbytkového průřezu. Přitom platí, že velké průřezy z lepeného lamelového dřeva se při požáru chovají příznivě, zatímco menší průřezy, např. prvky příhradových vazníků, je třeba přiměřeně chránit. Chování prvků ze dřeva a materiálů na bázi dřeva při požáru lze podrobněji popsat následovně. Odlišuje se chování při rozhořívání a při plně rozvinutém požáru. Při rozhořívání se uplatní hořlavost materiálu, stupeň jeho zápalnosti, rychlost šíření ohně/plamene na jeho povrchu a míra předávání tepla. Plně rozvinutý požár představuje ázi po vzplanutí, kdy jsou všechny hořlavé materiály zachváceny ohněm. Požadavky na materiály během této áze jsou zaměřeny na jejich schopnost zachovat si své mechanické vlastnosti a omezovat oheň na oblast jeho vzniku, aby nedocházelo k šíření ohně nebo kouře a působení příliš vysokých teplot na straně odvrácené ohni, které by mohly vést k nepřímému přenosu požáru na sousední části konstrukce. Schopnost odolávat plnému požáru je obecně označována jako požární odolnost. Tato schopnost může být přiřazena konstrukčnímu prvku a nikoliv pouze materiálu. Požaduje-li se u konstrukcí požární odolnost z hlediska stavební mechaniky, musí být konstrukce navrženy a provedeny takovým způsobem, aby si zachovaly svou nosnou unkci během příslušného požárního namáhání, tj. musí být splněno kritérium únosnosti R. Požadavky na přetvoření se uplatňují pouze tam, kde technické podmínky pro požárně dělicí prvky nebo pro ochranné prostředky vyžadují uvážit přetvoření nosné konstrukce. Při rozdělení objektu dřevěnou konstrukcí na požární úseky musí být odpovídající prvky navrženy a provedeny takovým způsobem, aby si zachovaly svou požárně dělicí unkci během příslušného požárního namáhání: a) Nesmí dojít k porušení celistvosti následkem trhlin, děr nebo jiných otvorů, dostatečně velkých na to, aby způsobily pronikání požáru prostřednictvím horkých plynů nebo plamenů (kritérium celistvosti E). B) Nesmí dojít k porušení izolace následkem teplot ohni nevystaveného povrchu, přesahujících přípustné meze (kritérium tepelné izolace Ι). c) Přípustný vzestup průměrných teplot ohni nevystaveného povrchu je omezen na 140 K a maximální vzestup teploty v kterémkoliv bodě je omezen na 180 K. Prvky musí vyhovovat kritériím R, E a Ι. Rozlišují se prvky s unkcí pouze požárně dělicí (splňující E a Ι), pouze nosnou (splňující R) a požárně dělicí a nosnou (splňující R, E a Ι) Návrhové hodnoty vlastností materiálu Pro ověření mechanické odolnosti prvků vystavených účinkům požáru se návrhové hodnoty pevnostních a tuhostních vlastností určí ze vztahů: 20 d,i = k mod,i γ M,i (10.1) S 20 S d, i = k mod,i γ M,i (10.2) kde d,i je návrhová pevnost při požáru, S d,i je návrhová tuhostní vlastnost (modul pružnosti E d,i nebo modul pružnosti ve smyku G d,i ) při požáru, 20 je 20% kvantil pevnostní vlastnosti při běžné Prohlubovací kurs v oboru dřevostaveb - 1 -

2 teplotě, S 20 je 20% kvantil tuhostní vlastnosti (modul pružnosti nebo modul pružnosti ve smyku) při běžné teplotě, k mod,i je modiikační součinitel pro požár, γ M,i je dílčí součinitel spolehlivosti při požáru. Modiikační součinitel pro požár k mod,i zohledňuje redukci pevnostních a tuhostních vlastností při zvýšených teplotách a nahrazuje modiikační součinitel pro navrhování při běžné teplotě k mod. Doporučený dílčí součinitel spolehlivosti vlastnosti materiálu při požáru je γ M,i = 1,0. 20% kvantil pevnostní nebo tuhostní vlastnosti se určí takto: = k 20 i k (10.) S20 = ki S05 (10.4) kde 20 je 20% kvantil pevnostní vlastnosti při běžné teplotě, S 20 je 20% kvantil tuhostní vlastnosti (modul pružnosti nebo modul pružnosti ve smyku) při běžné teplotě, S 05 je 5% kvantil tuhostní vlastnosti (modul pružnosti nebo modul pružnosti ve smyku) při běžné teplotě, k i je uveden v tab Tab Hodnoty k i k i Rostlé dřevo 1,25 Lepené lamelové dřevo 1,15 Desky na bázi dřeva 1,15 LVL 1,1 Spoje se spojovacími prostředky ve střihu 1,15 s bočními prvky ze dřeva a desek na bázi dřeva Spoje se spojovacími prostředky ve střihu 1,05 s bočními prvky z oceli Spoje s osově zatíženými spojovacími prostředky 1, Návrhové hodnoty účinku zatížení Účinek zatížení se určí pro čas t=0 při použití kombinačních součinitelů ψ 1,1 nebo ψ 2,1 podle EN :2002, článek Zjednodušeně může být účinek zatížení E d,i stanoven z analýzy pro běžnou teplotu takto: E = η E (10.5) d,i i d kde E d je návrhový účinek zatížení při navrhování na běžnou teplotu pro základní kombinaci zatížení, viz EN 1990; η i je redukční součinitel pro návrhové zatížení při požární situaci. Redukční součinitel η i pro kombinaci zatížení (6.10) v EN 1990:2002 se má uvažovat takto: Gk + ψ i Qk,1 ηi = (10.6) γ G + γ Q G k Q,1 k,1 nebo, pro kombinace zatížení (6.10a) a (6.10b) v EN 1990:2002, jako nejmenší hodnota získaná z následujících dvou vztahů: Gk + ψ i Qk,1 ηi = (10.7a) γ G + γ Q G k Q,1 k,1 G + ψ Q ηi = ξ γ G + γ k i k,1 Q G k Q,1 k,1 (10.7b) kde Q k,1 je charakteristická hodnota hlavního proměnného zatížení, G k je charakteristická hodnota stálého zatížení, γ G je dílčí součinitel pro stálá zatížení, γ Q,1 je dílčí součinitel pro proměnné zatížení 1, ψ i je součinitel pro časté hodnoty proměnných zatížení při požární situaci, dané buď ψ 1,1 nebo ψ 2,1 - viz EN :2002, ξ je redukční součinitel nepříznivých stálých zatížení G. Prohlubovací kurs v oboru dřevostaveb - 2 -

3 Příklad průběhu redukčního součinitele η i v závislosti na poměru zatížení Q k,1 /G k pro různé hodnoty součinitele kombinace ψ i podle vztahu (10.6) je zobrazen na obr s následujícími předpoklady: γ GA = 1,0, γ G = 1,5 a γ Q = 1,5. Dílčí součinitele jsou uvedeny v příslušných národních přílohách EN 1990:2002. Vztahy (10.7a) a (10.7b) dávají trochu vyšší hodnoty. Obr Příklady redukčního součinitele η i v závislosti na poměru zatížení Q k,1 /G k podle vztahu (10.6) Jako zjednodušení je doporučena hodnota η i = 0,6 mimo užitná zatížení kategorie E, uvedená v EN :2002 (prostory citlivé na hromadění zboží včetně přístupových prostor), kde je doporučena hodnota η i = 0,7. Okrajové podmínky v podpěrách mohou být uvažovány neměnné v čase Hloubky zuhelnatění Odolnost prvků ze dřeva a materiálů na bázi dřeva proti účinkům požáru charakterizují především jejich hloubky zuhelnatění. Hloubka zuhelnatění je vzdálenost mezi vnějším povrchem původního prvku a polohou čáry zuhelnatění a určuje se z doby vystavení účinkům požáru a příslušné rychlosti zuhelnatění. K zuhelnatění prvků ze dřeva a desek na bázi dřeva dochází především v případě, že jsou přímo vystaveny požáru. Posouzení průřezů na účinky požáru má vycházet z aktuální hloubky jejich zuhelnatění včetně zaoblení rohů. Alternativně může být stanoven nominální průřez bez zaoblení rohů, založený na nominální hloubce zuhelnatění. Poloha čáry zuhelnatění odpovídá poloze izoterm 00 C. Tento předpoklad platí pro většinu dřeva jehličnatých a listnatých dřevin. Rychlosti zuhelnatění jsou běžně rozdílné pro: - povrchy nechráněné během doby vystavení účinkům požáru; - povrchy chráněné u kterých k zuhelnatění dochází ještě před porušením pláště požární ochrany; - povrchy chráněné, které jsou vystaveny účinkům požáru až po porušení pláště požární ochrany. Prohlubovací kurs v oboru dřevostaveb - -

4 Pravidla uvedená v následujícím textu platí pro normové vystavení účinkům požáru, dané nominální normovou teplotní křivkou závislosti teplota čas při požáru, která odpovídá zejména celulózovému typu požárního zatížení (hoří dřevo, papír a látky). Proces hoření dřeva vypadá následovně. Při hoření dřeva a materiálů na bázi dřeva probíhá chemický rozklad, při němž se vytváří dřevěné uhlí a hořlavé plyny. K samovznícení tenkého proužku dřeva dochází při teplotě mezi 40 až 40 C. Zápalná teplota může být i výrazně nižší (např. 150 C), byl-li dřevěný prvek již delší dobu ohříván. Teploty menší než 100 C, ale vyšší než pokojová teplota, přivádějí do dřeva teplo a urychlují jeho vysoušení. Při 100 C se voda ve dřevu začíná odpařovat a pára uniká cestou nejmenšího odporu, tj. v rozích, hranami, spoji, otevřenými póry a trhlinami. V těchto místech dřevo vysychá rychleji. Teplota zůstává konstantní až do doby než se voda odpaří. V rozmezí 150 až 200 C se tvoří povrchové plyny (asi 70 % nehořlavého CO 2 a 0 % hořlavého CO). Do 275 C probíhá tepelný rozklad dřeva (pyrolýza) poměrně pomalu a výhřevnost plynů přitom je jen asi kj m - hmoty. Teprve při zvýšení teploty nad 275 C nastávají již silně exotermické reakce a stoupá rychle teplota tvorbou lehko zápalné směsi uhlovodíků o výhřevnosti 8 74 kj m - i více. Nejvíce hořlavé směsi vzniká při teplotách mezi 400 až 420 C a její výhřevnost se zvyšuje až na kj m -. Při teplotách nad 500 C se tvoření plynů opět snižuje. Po prvém vznícení a hoření zápalné směsi plynů však hoření pokračuje dále, podporováno vyvíjejícím se teplem, které rozkládá i hlubší vrstvy dřeva na spalitelné produkty. Na druhé straně se na povrchu vytváří vrstva nespáleného uhlíku, který je špatným vodičem tepla a zamezuje přístupu tepla k vnitřním nerozloženým vrstvám, tím znemožňuje přívod dalších spalitelných plynů na povrch, a v tomto stádiu může u rozměrnějších průřezů prvků oheň i ustat, nedojde-li k popraskání a oprýskání této vrstvy. Tepelná vodivost zuhelnatělé vrstvy (dřevěného uhlí) je pouze asi jedna šestina tepelné vodivosti rostlého dřeva. Vrstva dřevěného uhlí působí jako izolační vrstva a rozklad dřeva pod ní probíhá zpomaleně. Z tohoto důvodu a vzhledem k nízké tepelné vodivosti dřeva zůstává teplota uprostřed průřezu mnohem nižší než na povrchu. Požární odolnost dřevěných konstrukcí je proto podstatně vyšší, než se všeobecně předpokládá Povrchy nechráněné Rozlišují se dvě hodnoty rychlosti zuhelnatění: - jednorozměrná návrhová rychlost zuhelnatění; - nominální návrhová rychlost zuhelnatění. Jednorozměrná návrhová rychlost zuhelnatění platí pro jednorozměrné zuhelnatění, viz obr. 10.2, a uvažuje se konstantní v čase. Obr Jednorozměrné zuhelnatění širokého průřezu (vystaveného účinkům požáru z jedné strany) Návrhová hloubka zuhelnatění pro jednorozměrné zuhelnatění se určí takto: d char,0 = β 0 t (10.8) kde d char,0 je návrhová hloubka zuhelnatění pro jednorozměrné zuhelnatění, β 0 je jednorozměrná návrhová rychlost zuhelnatění, t je doba vystavení účinkům požáru. Nominální návrhová rychlost zuhelnatění, jejíž hodnota již zahrnuje účinek zaoblení rohů, viz obr. 10., se též uvažuje konstantní v čase. Prohlubovací kurs v oboru dřevostaveb - 4 -

5 Obr. 10. Hloubka zuhelnatění d char,0 pro jednorozměrné zuhelnatění a nominální hloubka zuhelnatění d char,n Nominální návrhová hloubka zuhelnatění se určí takto: d char,n = β n t (10.9) kde d char,n je nominální návrhová hloubka zuhelnatění, která zahrnuje účinek zaoblení rohů, β n je nominální návrhová rychlost zuhelnatění, která zahrnuje účinek zaoblení rohů. Jednorozměrná návrhová rychlost zuhelnatění se používá za předpokladu, že je uváženo zvětšené zuhelnatění blízko rohů a jedná se o průřezy s původní minimální šířkou b min, kde b = 2 d + 80 pro d 1 mm (10.10a) min char,0 char,0 b = 8,15 d pro d < 1 mm (10.10b) min char,0 char,0 Když nejmenší šířka průřezu je menší než b min, používá se nominální návrhová rychlost zuhelnatění. Pro průřezy počítané s použitím jednorozměrných návrhových rychlostí zuhelnatění, se poloměr zaoblení rohů uvažuje roven hloubce zuhelnatění d char,0. Pro povrchy dřeva nechráněné po dobu vystavení účinkům požáru jsou návrhové rychlosti zuhelnatění β 0 a β n uvedeny v tab Návrhové rychlosti zuhelnatění pro rostlé dřevo listnatých dřevin, vyjma buku, s charakteristickými hodnotami hustoty mezi 290 a 450 kg/m, se mohou stanovit lineární interpolací mezi hodnotami z tab Rychlosti zuhelnatění buku se berou tak, jak jsou dány pro rostlé dřevo jehličnatých dřevin. Tab Návrhové rychlosti zuhelnatění mm/min mm/min a) Dřevo jehličnatých dřevin a buk Lepené lamelové dřevo s charakteristickou hustotou 290 kg/m 0,65 0,7 Rostlé dřevo s charakteristickou hustotou 290 kg/m 0,65 0,8 b) Dřevo listnatých dřevin Rostlé nebo lepené lamelové dřevo listnatých dřevin s charakteristickou 0,65 0,7 hustotou 290 kg/m Rostlé nebo lepené lamelové dřevo listnatých dřevin s charakteristickou 0,50 0,55 hustotou 450 kg/m c) LVL s charakteristickou hustotou 480 kg/m 0,65 0,7 d) Desky Dřevěné obložení 0,9 a Překližka 1,0 a Desky na bázi dřeva jiné než překližka 0,9 a a Hodnoty platí pro charakteristickou hustotou 450 kg/m a tloušťku desky 20 mm. β 0 β n Prohlubovací kurs v oboru dřevostaveb - 5 -

6 Pro návrhové rychlosti zuhelnatění desek na bázi dřeva a dřevěného obložení platí hodnoty uvedené v tab Hodnoty platí pro charakteristickou hustotu desky 450 kg/m a tloušťku desky 20 mm. Pro ostatní charakteristické hustoty desek ρ k a tloušťky desek h p menší než 20 mm se rychlost zuhelnatění určí takto: β 0,ρ,t = β 0 k ρ k h (10.11) s k ρ = 450 ρ k (10.12) k ρ = 20 h p kde ρ k je charakteristická hustota desky v kg/m, h p je tloušťka desky v milimetrech. (10.1) Povrchy zpočátku chráněné U povrchů chráněných pláštěm požární ochrany, jinými ochrannými materiály nebo jinými konstrukčními prvky, viz obr. 10.4, je třeba uvážit, že: - počátek zuhelnatění je posunut až do času t ch ; - zuhelnatění může začít před porušením požární ochrany, ale nižší rychlostí než rychlostmi zuhelnatění uvedenými v tab až do času porušení požární ochrany t ; - po čase porušení požární ochrany t, rychlost zuhelnatění je zvýšena nad hodnoty uvedené v tab až do času t a popsaného dále; - v čase t a, když se hloubka zuhelnatění rovná buď hloubce zuhelnatění stejného prvku bez požární ochrany nebo 25 mm, podle toho co je menší, se rychlost zuhelnatění vrací k hodnotě uvedené v tab Ochrana zajištěná dalšími konstrukčními prvky může být omezená s ohledem na: - poškození nebo kolaps ochranného prvku; - nadměrnou deormaci ochranného prvku. Má se též uvážit účinek nevyplněných mezer větších než 2 mm ve spojích a obložení na počátek zuhelnatění a, jestliže je to namístě, na rychlost zuhelnatění před porušením ochrany. a) b) Obr Příklady protipožárního obložení: a) nosníků, b) sloupů Legenda: 1 nosník, 2 sloup, záklop, 4 obložení Prohlubovací kurs v oboru dřevostaveb - 6 -

7 Obr Vývoj hloubky zuhelnatění v čase, když t ch = t a když hloubka zuhelnatění v čase t a je nejméně 25 mm 1 Průběh rychlosti zuhelnatění β n (nebo β 0 ) pro prvky nechráněné během doby vystavení účinkům požáru; 2 Průběh pro zpočátku chráněné prvky po porušení požární ochrany: 2a Po odpadnutí požární ochrany, zuhelnatění začíná ve zvýšené míře; 2b Po dosažení hloubky zuhelnatění 25 mm se rychlost zuhelnatění redukuje na úroveň danou v tab Obr Vývoj hloubky zuhelnatění v čase, když t ch = t a když hloubka zuhelnatění v čase t a je menší než 25 mm 1 Průběh pro prvky nechráněné během doby vystavení účinkům požáru pro rychlost zuhelnatění uvedenou v tab.10.2; Průběh pro zpočátku chráněné prvky s dobami porušení požární ochrany t a s časovým limitem t a menším než je uvedeno v podmínce (10.15b) Prohlubovací kurs v oboru dřevostaveb - 7 -

8 Obr Vývoj hloubky zuhelnatění v čase, když t ch < t 1 Průběh rychlosti zuhelnatění β n (nebo β 0 ) pro prvky nechráněné během doby vystavení účinkům požáru; 2 Průběh pro zpočátku chráněné prvky kde zuhelnatění začíná před porušením ochrany: 2a Zuhelnatění začíná v t ch v redukované míře, když ochrana je stále na místě; 2b Po odpadnutí ochrany zuhelnatění začíná ve zvýšené míře; 2c Po dosažení hloubky zuhelnatění 25 mm se rychlost zuhelnatění redukuje na úroveň danou v tab Rychlosti zuhelnatění Pro t ch t t se rychlosti zuhelnatění dřevěných prvků uvedené v tab přenásobí součinitelem k 2. V případě kdy je dřevěný prvek chráněn jedinou vrstvou sádrokartonové desky typu F, se k 2 určí takto: k 2 = 1 0,018 h p (10.14) kde h p je tloušťka vrstvy v milimetrech. Jestliže se obložení skládá z několika vrstev sádrokartonové desky typu F, za h p se bere tloušťka vnitřní vrstvy. Jestliže je dřevěný prvek chráněn vlnou z minerálních vláken s minimální tloušťkou 20 mm a minimální hustotou 26 kg/m, která zůstane celistvá, až do C, je možno k 2 brát z tab Pro tloušťky mezi 20 a 45 mm se může použít lineární interpolace. Tab. 10. Hodnoty k 2 pro dřevo chráněné vlnou z minerálních vláken k 2 Tloušťka h ins [mm] ,6 Pro období po porušení ochrany dané t t t a, se rychlosti zuhelnatění v tab přenásobí součinitelem k = 2. Pro t t a se rychlosti zuhelnatění v tab použijí bez přenásobení součinitelem k. Časové omezení t a, viz obr a obr. 10.6, se pro t ch = t uvažuje jako min hodnota ze vztahu (10.15a) a (10.15b): t a = 2 t (10.15a) Prohlubovací kurs v oboru dřevostaveb - 8 -

9 25 t a = k β + t (10.15b) n nebo pro t ch < t (viz obr. 10.7) t a = ( t t ) k2 25 ch n k β n β + t (10.16) kde β n je předpokládaná návrhová rychlost zuhelnatění, v mm/min. Podmínky (10.15a), (10.15b) a (10.16) platí také pro jednorozměrné zuhelnatění, když β n je nahrazeno β 0. Výpočet t je popsán dále. Podmínka (10.15b) v sobě zahrnuje skutečnost, že vrstva zuhelnatění 25 mm představuje dostatečnou ochranu, aby byla rychlost zuhelnatění redukována na hodnoty v tab Počátek zuhelnatění Pro pláště požární ochrany skládající se z jedné nebo několika vrstev desek na bázi dřeva nebo dřevěného obložení se čas počátku zuhelnatění t ch chráněného dřevěného prvku určuje takto: h p t ch = (10.17) β0 kde h p je tloušťka desky, v případě několika vrstev celková tloušťka vrstev; t ch čas počátku zuhelnatění. Pro pláště tvořené jednou vrstvou sádrokartonové desky typu A, F nebo H podle EN 520, ve vnitřních částech nebo na obvodě sousedícím s vyplněnými spoji, nebo nevyplněnými dutinami o šířce 2 mm nebo méně, se čas počátku zuhelnatění t ch uvažuje takto: t ch = 2,8 h p 14 (10.18) kde h p je tloušťka desky v mm. V místech sousedících se spoji s nevyplněnými dutinami s šířkou větší než 2 mm, se čas počátku zuhelnatění t ch určí takto: t ch = 2,8 h p 2 (10.19) kde h p je tloušťka desky v mm. Sádrokartonová deska typu E, D, R a I podle EN 520 má stejné nebo lepší tepelné a mechanické vlastnosti než typu A a H. Pro pláště tvořené dvěma vrstvami sádrokartonové desky typu A nebo H se čas počátku zuhelnatění t ch určí podle vztahu (10.18), kde tloušťka h p se bere jako tloušťka vnější vrstvy a 50 % tloušťky vnitřní vrstvy, předpokládaje, že rozteč spojovacích prostředků ve vnitřní vrstvě není větší než rozteč spojovacích prostředků ve vnější vrstvě. Pro pláště tvořené dvěma vrstvami sádrokartonové desky typu F se čas počátku zuhelnatění t ch určí podle vztahu (10.18), kde tloušťka h p se bere jako tloušťka vnější vrstvy a 80 % tloušťky vnitřní vrstvy, předpokládaje, že rozteč spojovacích prostředků ve vnitřní vrstvě není větší než rozteč spojovacích prostředků ve vnější vrstvě. Pro nosníky nebo sloupy chráněné vlnou z minerálních vláken se čas počátku zuhelnatění t ch určí takto: t ch = 0,07(h ins 20) ρ ins (10.20) kde t ch je čas počátku zuhelnatění v minutách; h ins tloušťka izolačního materiálu v mm; ρ ins hustota izolačního materiálu v kg/m Časy do porušení plášťů požární ochrany Porucha plášťů požární ochrany může nastat z důvodu: - zuhelnatění nebo mechanické degradace materiálu pláště; - nedostatečné délky průniku spojovacích prostředků do nezuhelnatělého dřeva; Prohlubovací kurs v oboru dřevostaveb - 9 -

10 - neúměrných roztečí a vzdáleností spojovacích prostředků. Pro pláště požární ochrany z dřevěného obložení a desek na bázi dřeva připevněných k nosníkům nebo sloupům, se čas do porušení určí následovně t = t ch (10.21) kde t ch se stanoví podle vztahu (10.17). Pro sádrokartonovou desku typu A a H se čas do porušení t uvažuje takto: t = t ch (10.22) kde t ch se stanoví podle vztahu (10.18) a h p se stanoví podle shora uvedených zásad. Všeobecně je poškození způsobené mechanickou degradací závislé na teplotě a rozměru desek a jejich orientaci. Normálně je svislá poloha příznivější než vodorovná. Délka průniku l spojovacích prostředků do nezuhelnatělého dřeva má být nejméně 10 mm. a Požadovaná délka spojovacího prostředku l,req se stanoví takto: l,req = h p + d char,0 + l a (10.2) kde h p je tloušťka desky; d char,0 hloubka zuhelnatění dřevěného prvku; l a minimální délka průniku spojovacího prostředku do nezuhelnatělého dřeva. Zvětšené zuhelnatění blízko rohů je přitom třeba vzít v úvahu Metoda redukovaného průřezu Účinný průřez se má vypočítat pomocí redukce počátečního průřezu o účinnou hloubku zuhelnatění d e (viz obr. 10.8): d e = d char,n + k 0 d 0 (10.24) s d 0 = 7 mm, d char,n se určuje podle vztahu (10.9), k 0 je vysvětlen v následujícím textu. Předpokládá se, že materiál v blízkosti čáry zuhelnatění ve vrstvě tloušťky k 0 d 0 má nulovou pevnost a tuhost, zatímco vlastnosti pevnosti a tuhosti zbytkového průřezu se uvažují nezměněné. Obr Deinice zbytkového průřezu a účinného průřezu 1 Počáteční povrch prvku, 2 Okraj zbytkového průřezu, Okraj účinného průřezu Pro nechráněné povrchy se má k 0 určit z tab Prohlubovací kurs v oboru dřevostaveb

11 Tab Určení k 0 pro nechráněné povrchy s t v minutách (viz obr. 10.9a) k 0 t < 20 minut t/20 t 20 minut 1,0 Pro chráněné povrchy s t ch > 20 minut, se má předpokládat, že se k 0 mění lineárně od 0 do 1 během časového intervalu od t = 0 do t = t ch - viz obr. 10.9b. Pro chráněné povrchy s t ch 20 minut platí tab Obr Průběh k 0 : a) pro nechráněné prvky a chráněné prvky, kde t ch 20 minut b) pro chráněné prvky, kde t ch > 20 minut Pro dřevěné povrchy lemující prázdnou dutinu ve stropní nebo stěnové sestavě (normálně široké strany sloupku nebo stropnice) platí následující: - Kde se protipožární obvodový plášť skládá z jedné nebo dvou vrstev sádrokartonové desky typu A, desky ze dřeva nebo desek na bázi dřeva, má se k 0, v čase porušení obvodového pláště t, uvažovat 0,. Potom se má předpokládat, že se zvyšuje lineárně na jednotku během následujících 15 minut. - Kde se protipožární obvodový plášť skládá z jedné nebo dvou vrstev sádrokartonové desky typu F, má se k 0, v čase začátku zuhelnatění t ch, uvažovat rovné 1,0. Pro časy t < t ch se má použít lineární interpolace - viz obr. 10.9b. Návrhové pevnostní a tuhostní vlastnosti účinného průřezu se mají počítat s k mod,i = 1, Metoda redukovaných vlastností Pro obdélníkové průřezy ze dřeva jehličnatých dřevin, vystavené požáru ze třech nebo čtyřech stran, a kruhové průřezy, vystavené požáru podél jejich celého obvodu, platí následující pravidla. Zbytkový průřez se má určovat podle 10.. Pro t 20 minut se má modiikační součinitel pro požár k mod,i uvažovat následovně (viz obr ): - pro pevnost v ohybu: 1 p kmod,i = 1,0 200 Ar (10.25) - pro pevnost v tlaku: 1 p kmod,i = 1,0 125 A r (10.26) Prohlubovací kurs v oboru dřevostaveb

12 - pro pevnost v tahu a modul pružnosti: 1 p kmod,i = 1,0 0 Ar (10.27) kde p je obvod zbytkového průřezu vystaveného požáru v m, A r je plocha zbytkového průřezu v m 2. Pro nechráněné a chráněné prvky, se má pro čas t = 0 uvažovat modiikační součinitel pro požár k mod,i = 1. Pro nechráněné prvky, se může pro 0 t 20 minut určovat modiikační součinitel lineární interpolací. Obr Zobrazení vztahů (10.25) (10.27) 1 Pevnost v tahu, modul pružnosti, 2 Pevnost v ohybu, Pevnost v tlaku Prohlubovací kurs v oboru dřevostaveb

13 10.7 Příklady Příklad 10.1 Návrh nosníku na účinky požáru Návrh prostě podepřeného nosníku na požární odolnost R60. Rozpětí nosníku je 5,0 m a je zatížen návrhovým zatížením g d + q d = 6,5 kn/m. Poměr rozhodujícího proměnného zatížení (sněhu) a součtu stálých zatížení Q k,1 /G k = 1,0. Příčná a torzní stabilita nosníku je zajištěna bedněním. Nosník je ze smrkového dřeva třídy S1 a je zabudován ve třídě provozu 1. Návrh na běžnou teplotu Ohybový moment M d 2 ( g + q 2 ) l 6,5 5 d d = = = 20,1 knm 8 8 Návrhová pevnost v ohybu m,d m,k 22 = kmod = 0,9 = 15, 2 MPa γ 1, M Navržený průřez 180/220 mm. Posouzení normálového napětí za ohybu σ k m,d crit m,d k crit = 1, 0 (příčná a torzní stabilita nosníku je zajištěna) σ 6 M d 6 20,1 10 m,d 2 = = = 14,0 W MPa < 15,2 MPa Nosník na ohyb při běžné teplotě vyhoví. Návrh na účinky požáru Ohybový moment ξ = Q / G = 1,0 k,1 k η (1,0 ψ ξ ) / ( γ γ ξ ) = + + = ( ) ( ) i 1,1 G Q,1 M d,i = ηi M d = 0, = 8, 5 knm 1,0 + 0, 2 1,0 / 1,5 + 1,5 1,0 = 0,42 < 0,65 1) Metoda redukovaného průřezu k mod,i = 1, 0 k i = 1, 25 γ M,i = 1, 0 Prohlubovací kurs v oboru dřevostaveb - 1 -

14 β n = 0,8 mm/min (rostlé dřevo) d 0 = 7 mm k 0 = 1,0 (povrch nosníku není chráněn) Účinná hloubka zuhelnatění d = β t + k d = 0, , 0 7 = 55 mm e n 0 0 Průřezový modul (nosník je vystaven požáru ze tří stran) b = b 2 d = = 70 mm i e hi = h de = = 165 mm W 2 2 bi hi i = = = mm 6 6 Návrhová pevnost v ohybu 22 = = 1,0 1,25 = 27,5 MPa 1,0 m,k m,d,i kmod,i ki γ M,i Posouzení normálového napětí za ohybu σ k m,d,i crit m,d,i k crit = 1, 0 (příčná a torzní stabilita nosníku je zajištěna) σ M = = = 26,8 d,i 6 8, 5 10 m,d,i Wi MPa < 27,5 MPa Nosník na ohyb pro R60 vyhoví. 2) Metoda redukovaných vlastností k i = 1, 25 γ M,i = 1, 0 β n = 0,8 mm/min (rostlé dřevo) Hloubka zuhelnatění d char = β t = 0, 8 60 = 48 mm n Průřezový modul (nosník je vystaven požáru ze tří stran) b = b 2 d = = 84 mm r char Prohlubovací kurs v oboru dřevostaveb

15 hr = h dchar = = 172 mm W 2 2 br hr r = = = mm 6 6 Návrhová pevnost v ohybu 2 Ar = br hr = 0, 084 0,172 = 1, 4 10 m r r 2 p = b + 2 h = 0, ,172 = 42, 8 10 m k mod,i 1 p = 1,0 = 200 A r ,8 10 1, 0 = 0, , = = 0,85 1, 25 = 2, 4 MPa 1,0 m,k m,d,i kmod,i ki γ M,i Posouzení normálového napětí za ohybu σ k m,d,i crit m,d,i k crit = 1, 0 (příčná a torzní stabilita nosníku je zajištěna) σ M = = = 20,6 MPa < 2,4 MPa d,i 6 8, 5 10 m,d,i Wr Nosník na ohyb pro R60 vyhoví. Prohlubovací kurs v oboru dřevostaveb

16 Příklad 10.2 Návrh sloupu na účinky požáru Navrhněte kloubově uložený sloup na požární odolnost R0. Délka sloupu je,0 m a je zatížen osovou silou N d = kn. Poměr rozhodujícího proměnného zatížení (užitného) a součtu stálých zatížení Q k,1 /G k = 2,0. Sloup je ze smrkového dřeva třídy S1 a zabudován je ve třídě provozu 1. Proti účinkům požáru je sloup chráněn OSB deskami, jejichž tloušťka je 20 mm a hustota 550 kg/m. Návrh na běžnou teplotu Návrhová pevnost v tlaku c,0,d c,0,k = kmod = γ M 20 0,8 12, 1, = MPa Navržený průřez 100/100 mm (příčinek OSB desek do únosnosti sloupu není započítán) Štíhlostní poměry λ = le ,8 i = 0, = σ λ E = = λ 2 0,05 c,crit π 2 rel c,0,k = = σ c,crit ,14 6,1 2 10,8 = 20 1,8 6,1 = Součinitel vzpěrnosti ( ) ( ) 2 2 k = 0,5 1 + βc λrel 0, + λ rel = 0, , 2 1,8 0, + 1,8 = 2,27 k c 1 1 = = = 0,27 k + k λ rel 2,27 2,27 1,8 Posouzení sloupu na vzpěr k c N d A c,0,d 1,0 10 = 0,99 < 1,0 4 0, , Návrh na účinky požáru ξ = Q / G = 2,0 k,1 k Sloup na vzpěr při běžné teplotě vyhoví. Prohlubovací kurs v oboru dřevostaveb

17 η (1,0 ψ ξ ) / ( γ γ ξ ) = + + = ( ) ( ) i 1,1 G Q,1 Nd,i = ηi Nd = 0, 46 = 15, 2 kn 1,0 + 0,5 2,0 / 1,5 + 1,5 2,0 = 0,46 < 0,60 Doba do porušení pláště požární ochrany (OSB desky, h p = 20 mm, β 0,450,20 = 0,9 mm/min) k ρ = = = 0,9 ρ 550 k h = 1,0 β k = β k k 0,ρ,t 0,450,20 ρ h β 0,550,20 = 0,9 0,9 1,0 = 0,81 mm/min t ch = β h p 0,550,20 20 t ch = = 24,5 min 0,81 t = t ch 1) Metoda redukovaného průřezu k mod,i = 1, 0 k i = 1, 25 γ M,i = 1, 0 β n = 0,8 mm/min (rostlé dřevo) d 0 = 7 mm ti,req tch = 0 24, 5 = 5, 5 min t k 0 = i,req t 0 = 24,5 = 0, Účinná hloubka zuhelnatění d = 2 β t + k d = 2 0,8 5, 5 + 0, 7 = 11 mm e n 0 0 Štíhlostní poměry b = b 2 d = = 78 mm i e λ = le i = 0, = Prohlubovací kurs v oboru dřevostaveb

18 σ λ E = = λ 2 0,05 c,crit π 2 rel c,0,k = = σ c,crit ,14, = 20 2,,7 = Součinitel vzpěrnosti ( ) ( ) 2 2 k = 0,5 1 + βc λrel 0, + λ rel = 0, , 2 2, 0, + 2, =, k c 1 1 = = = 0,17 k + k λ rel,, 2, Návrhová pevnost v tlaku = = c,0,k c,0,d,i kmod ki γ M, i 20 1,0 1, 25 = 25 MPa 1,0 Posouzení sloupu na vzpěr 2 2 Ai = bi = 78 = 6 10 mm 2 N d,i k A c i c,0,d,i 1,0 15, 2 10 = 0,6 < 1,0 0, Sloup na vzpěr pro R0 vyhoví. 2) Metoda redukovaných vlastností k i = 1, 25 γ M,i = 1, 0 β n = 0,8 mm/min (rostlé dřevo) Hloubka zuhelnatění d char = 2 β t = 2 0,8 5, 5 = 9 mm n Štíhlostní poměry b = b 2 d = = 82 mm r char Prohlubovací kurs v oboru dřevostaveb

19 λ = le i = 0, = σ E = = λ 2 0,05 c,crit π ,14 = 4,1 MPa λ rel c,0,k = = σ c,crit 20 2,2 4,1 = Součinitel vzpěrnosti ( ) ( ) 2 2 k = 0,5 1 + βc λrel 0, + λ rel = 0, , 2 2, 2 0, + 2, 2 =,1 k c 1 1 = = = 0,19 k + k λ rel,1,1 2, 2 Návrhová pevnost v tlaku Ar = br = 0, 082 = m 2 r 2 p = 4 b = 4 0, 082 = 2,8 10 m k mod,i, A 4 r k mod,i,5 = 0, p 1 2,8 10 = 1,0 = 1,0 = 0,6 c,0,k c,0,d,i = kmod,i ki = γ M,i 20 0,9 1, 25 = 22,5 MPa 1,0 Posouzení sloupu na vzpěr c N r d,i k A c,0,d,i 1,0 15, 2 10 = 0,5 < 1,0 0,19 6, , 5 Sloup na vzpěr pro R0 vyhoví. Literatura [1] Kuklík, P.: Timber Structures 10, ČVUT Praha, 1995, ISBN [2] ČSN EN Eurokód 5: Navrhování dřevěných konstrukcí - Část 1-2: Obecná pravidla - Navrhování konstrukcí na účinky požáru Prohlubovací kurs v oboru dřevostaveb

2 NAVRHOVÁNÍ KONSTRUKCÍ PODLE ČSN EN : 2006

2 NAVRHOVÁNÍ KONSTRUKCÍ PODLE ČSN EN : 2006 2 NAVRHOVÁNÍ KONSTRUKCÍ PODLE ČSN EN 1995-1-2: 2006 Jak již bylo zmíněno tato evropská norma je zdokonaleným zněním jí předcházející předběžné evropské normy ENV 1995-1-2:1994. Z důvodu, aby v tomto textovém

Více

Obr. 1 Stavební hřebík. Hřebíky se zarážejí do dřeva ručně nebo přenosnými pneumatickými hřebíkovačkami.

Obr. 1 Stavební hřebík. Hřebíky se zarážejí do dřeva ručně nebo přenosnými pneumatickými hřebíkovačkami. cvičení Dřevěné konstrukce Hřebíkové spoje Základní pojmy. Návrh spojovacího prostředku Na hřebíkové spoje se nejčastěji používají ocelové stavební hřebíky s hladkým dříkem kruhového průřezu se zápustnou

Více

12.1 Návrhové hodnoty vlastností materiálu

12.1 Návrhové hodnoty vlastností materiálu 12 Prvy za požáru Chování prvů ze dřeva a materiálů na bázi dřeva při požáru není možné jednoduše popsat. Odlišuje se chování při rozhořívání a při plně rozvinutém požáru. Při rozhořívání se uplatní hořlavost

Více

10 Navrhování na účinky požáru

10 Navrhování na účinky požáru 10 Navrhování na účinky požáru 10.1 Úvod Zásady navrhování konstrukcí jsou uvedeny v normě ČSN EN 1990[1]; zatížení konstrukcí je uvedeno v souboru norem ČSN 1991. Na tyto základní normy navazují pak jednotlivé

Více

Únosnosti stanovené níže jsou uvedeny na samostatné stránce pro každý profil.

Únosnosti stanovené níže jsou uvedeny na samostatné stránce pro každý profil. Směrnice Obsah Tato část se zabývá polyesterovými a vinylesterovými konstrukčními profily vyztuženými skleněnými vlákny. Profily splňují požadavky na kvalitu dle ČSN EN 13706. GDP KORAL s.r.o. může dodávat

Více

Dřevěné konstrukce požární návrh. Doc. Ing. Petr Kuklík, CSc.

Dřevěné konstrukce požární návrh. Doc. Ing. Petr Kuklík, CSc. Dřevěné konstrukce požární návrh Doc. Ing. Petr Kuklík, CSc. ČSN P ENV 1995-1-2 (73 1701) NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ Část 1-2: Obecná pravidla Navrhování konstrukcí na účinky požáru Kritéria R, E

Více

Úloha 6 - Návrh stropu obytné budovy

Úloha 6 - Návrh stropu obytné budovy 0 V 06 7:4: - 06_Tramovy_strop.sm Úloha 6 - Návrh stropu obytné budovy Zatížení a součinitele: Třída_provozu Délka_trvání_zatížení Stálé zatížení (odhad vlastní tíhy stropu): g k Užitné zatížení: Užitné

Více

6 Mezní stavy únosnosti

6 Mezní stavy únosnosti 6 Mezní stavy únosnosti U dřevěných onstrucí musíme ověřit jejich mezní stavy, teré se vztahují e zřícení nebo jiným způsobům pošození onstruce, při nichž může být ohrožena bezpečnost lidí. 6. Navrhování

Více

7 Prostý beton. 7.1 Úvod. 7.2 Mezní stavy únosnosti. Prostý beton

7 Prostý beton. 7.1 Úvod. 7.2 Mezní stavy únosnosti. Prostý beton 7 Prostý beton 7.1 Úvod Konstrukce ze slabě vyztuženého betonu mají výztuž, která nesplňuje podmínky minimálního vyztužení, požadované pro železobetonové konstrukce. Způsob porušení konstrukcí odpovídá

Více

2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA

2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA 2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA Pevnost skla reprezentující jeho mechanické vlastnosti nejčastěji bývá hlavním parametrem jeho využití. Nevýhodou skel je jejich poměrně nízká pevnost v tahu a rázu (pevnost

Více

Materiály charakteristiky potř ebné pro navrhování

Materiály charakteristiky potř ebné pro navrhování 2 Materiály charakteristiky potřebné pro navrhování 2.1 Úvod Zdivo je vzhledem k velkému množství druhů a tvarů zdicích prvků (cihel, tvárnic) velmi různorodý stavební materiál s rozdílnými užitnými vlastnostmi,

Více

Dřevěné konstrukce podle ČSN EN : Petr Kuklík

Dřevěné konstrukce podle ČSN EN : Petr Kuklík Dřevěné konstrukce podle ČSN EN 1995-1-2: 2006 Petr Kuklík 1 Obsah prezentace Úvod Návrhová hloubka zuhelnatění Návrhová rychlost zuhelnatění Plášť požární ochrany Analytické výpočetní metody Metoda redukovaného

Více

Úvod Požadavky podle platných technických norem Komentář k problematice navrhování

Úvod Požadavky podle platných technických norem Komentář k problematice navrhování ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ DŘEVOSTAVBY VE VZTAHU K TECHNICKÝM NORMÁM ČSN, PRINCIPY KONSTRUKĆNÍ OCHRANY DŘEVA PETR KUKLÍK Úvod Požadavky podle platných technických norem Komentář

Více

kde je rychlost zuhelnatění; t čas v minutách. Pro rostlé a lepené lamelové dřevo jsou rychlosti zuhelnatění uvedeny v tab. 6.1.

kde je rychlost zuhelnatění; t čas v minutách. Pro rostlé a lepené lamelové dřevo jsou rychlosti zuhelnatění uvedeny v tab. 6.1. 6 DŘEVĚNÉ KONSTRUKCE Petr Kulí Kapitola je zaměřena na oblematiu navrhování vů a spojů dřevěných onstrucí na účiny požáru. Postupy výpočtu jsou uázány na příladu návrhu nosníu a sloupu. 6. VLASTNOSTI DŘEVA

Více

Tloušťka stojiny t [mm] I-OSB 08 45/200 10804520 200. I-OSB 08 58/240 10805824 58 x 38

Tloušťka stojiny t [mm] I-OSB 08 45/200 10804520 200. I-OSB 08 58/240 10805824 58 x 38 STANDARDNÍ VÝROBNÍ PROGRAM: I-OSB nosníky z programu standardní výroby Vám můžeme nabídnout k okamžité expedici v závislosti dle počtu objednaných kusů a skladových zásob. V tomto programu naleznete sortiment

Více

Moderní dřevostavba její chování za požáru evropské a české znalosti a předpisy. Petr Kuklík. ČVUT v Praze

Moderní dřevostavba její chování za požáru evropské a české znalosti a předpisy. Petr Kuklík. ČVUT v Praze ČVUT v Praze Fakulta stavební Universitní centrum energeticky efektivních budov Moderní dřevostavba její chování za požáru evropské a české znalosti a předpisy Petr Kuklík Obsah: Dřevo ve městě současnost

Více

NÁVRH A POSOUZENÍ DŘEVĚNÝCH KROKVÍ

NÁVRH A POSOUZENÍ DŘEVĚNÝCH KROKVÍ NÁVRH A POSOUZENÍ DŘEVĚNÝCH KROKVÍ Vypracoval: Zodp. statik: Datum: Projekt: Objednatel: Marek Lokvenc Ing.Robert Fiala 07.01.2016 Zastínění expozice gibonů ARW pb, s.r.o. Posudek proveden dle: ČSN EN

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra ocelových a dřevěných konstrukcí Diplomová práce BYTOVÝ DŮM D.1.2.3. STATICKÝ VÝPOČET Vypracovala: Vedoucí práce K134: Ing. Anna Kuklíková,

Více

Konstrukční deska RigiStabil určená do nosných i nenosných konstrukcí nejen v dřevostavbách

Konstrukční deska RigiStabil určená do nosných i nenosných konstrukcí nejen v dřevostavbách Konstrukční deska RigiStabil určená do nosných i nenosných konstrukcí nejen v dřevostavbách konstrukční deska RigiStabil konstrukční sádrokartonová deska, která k tradičním výhodám klasického sádrokartonu

Více

CVIČENÍ 1 PRVKY KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ

CVIČENÍ 1 PRVKY KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ CVIČENÍ 1 PRVKY KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ Spoje ocelových konstrukcí Ověřování spolehlivé únosnosti spojů náleží do skupiny mezních stavů únosnosti. Posouzení je tedy nutno provádět na rozhodující kombinace

Více

NÁVRH A POSOUZENÍ DŘEVĚNÉHO PRŮVLAKU

NÁVRH A POSOUZENÍ DŘEVĚNÉHO PRŮVLAKU NÁVRH A POSOUZENÍ DŘEVĚNÉHO PRŮVLAKU Vypracoval: Zodp. statik: Datum: Projekt: Objednatel: Marek Lokvenc Ing.Robert Fiala 07.01.2016 Zastínění expozice gibonů ARW pb, s.r.o. Posudek proveden dle: ČSN EN

Více

9 Spřažené desky s profilovaným plechem v pozemních stavbách

9 Spřažené desky s profilovaným plechem v pozemních stavbách 9 Spřažené desky s profilovaným plechem v pozemních stavbách 9.1 Všeobecně 9.1.1 Rozsah platnosti Tato kapitola normy se zabývá spřaženými stropními deskami vybetonovanými do profilovaných plechů, které

Více

6 Mezní stavy únosnosti

6 Mezní stavy únosnosti 6 Mezní stavy únosnosti 6.1 Nosníky 6.1.1 Nosníky pozemních staveb Typické průřezy spřažených nosníků jsou na obr. 4. Betonová deska může být kompaktní nebo žebrová, případně může mít náběhy. Ocelový nosník

Více

STATICKÉ POSOUZENÍ. Ing. Ivan Blažek www.ib-projekt.cz NÁVRHY A PROJEKTY STAVEB

STATICKÉ POSOUZENÍ. Ing. Ivan Blažek www.ib-projekt.cz NÁVRHY A PROJEKTY STAVEB STATICKÉ POSOUZENÍ OBSAH STATICKÉ POSOUZENÍ OCELO-DŘEVĚNÉ STŘEŠNÍ KONSTRUKCE 1.01 SCHÉMA KONSTRUKCE, POPIS ŘEŠENÍ 1.02 ZATÍŽENÍ STŘECHY, ZATĚŽOVACÍ STAVY 1.03 VÝPOČET VNITŘNÍCH SIL - DŘEVO 1.04 VÝPOČET

Více

4. Tenkostěnné za studena tvarované prvky. Návrh na únavu OK.

4. Tenkostěnné za studena tvarované prvky. Návrh na únavu OK. 4. Tenkostěnné za studena tvarované prvky. Návrh na únavu OK. Výroba, zvláštnosti návrhu, základní případy namáhání, spoje, navrhování z hlediska MSÚ a MSP. Návrh na únavu: zatížení, Wöhlerův přístup a

Více

STATICKÝ VÝPOČET: PŘESTUPNÍ UZEL HULVÁKY 1.ETAPA: obj. SO 01 Sociální zařízení MHD obj. SO 02 Veřejné WC

STATICKÝ VÝPOČET: PŘESTUPNÍ UZEL HULVÁKY 1.ETAPA: obj. SO 01 Sociální zařízení MHD obj. SO 02 Veřejné WC -1- STATICKÝ VÝPOČET: PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO REALIZACI PŘESTUPNÍ UZEL HULVÁKY 1.ETAPA: obj. SO 01 Sociální zařízení MHD obj. SO 0 Veřejné WC A) SVISLÉ ZATÍŽENÍ STŘECHY: SKLON: 9 o ; sin 0,156; cos

Více

6 PROTIPOŽÁRNÍ DESKOVÉ OBKLADY

6 PROTIPOŽÁRNÍ DESKOVÉ OBKLADY 6 PROTIPOŽÁRNÍ DESKOVÉ OBKLADY Ve srovnání s protipožárními nátěry a nástřiky, které slouží především pro zvýšení požární odolnosti nosných, zejména tyčových prvků, mohou být protipožární deskové obklady

Více

PLÁŠŤOVÉ PŮSOBENÍ TENKOSTĚNNÝCH KAZET

PLÁŠŤOVÉ PŮSOBENÍ TENKOSTĚNNÝCH KAZET ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ Doktorský studijní program: STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ Studijní obor: POZEMNÍ STAVBY Ing. Jan RYBÍN THE STRESSED SKIN ACTION OF THIN-WALLED LINEAR TRAYS

Více

ORGANIZAČNÍ A STUDIJNÍ ZÁLEŽITOSTI

ORGANIZAČNÍ A STUDIJNÍ ZÁLEŽITOSTI 1. cvičení ORGANIZAČNÍ A STUDIJNÍ ZÁLEŽITOSTI Podmínky pro uznání části Konstrukce aktivní účast ve cvičeních, předložení výpočtu zadaných příkladů. Pomůcky pro práci ve cvičeních psací potřeby a kalkulačka.

Více

Železobetonové patky pro dřevěné sloupy venkovních vedení do 45 kv

Železobetonové patky pro dřevěné sloupy venkovních vedení do 45 kv Podniková norma energetiky pro rozvod elektrické energie ČEZ Distribuce, E.ON Distribuce, E.ON ČR, Železobetonové patky pro dřevěné sloupy venkovních vedení do 45 kv PNE 34 8211 3. vydání Odsouhlasení

Více

Moderní dřevostavba její chování za požáru evropské znalosti a předpisy. Petr Kuklík. ČVUT v Praze, Fakulta stavební

Moderní dřevostavba její chování za požáru evropské znalosti a předpisy. Petr Kuklík. ČVUT v Praze, Fakulta stavební ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra ocelových a dřevěných konstrukcí Moderní dřevostavba její chování za požáru evropské znalosti a předpisy Petr Kuklík Obsah: Dřevo ve městě současnost Vícepodlažní

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV STAVEBNÍ MECHANIKY FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF STRUCTURAL MECHANICS STATICKÉ ŘEŠENÍ KONSTRUKCÍ DŘEVĚNÝCH

Více

HALFEN STYKOVACÍ VÝZTUŽ HBT HBT 06 BETON. Typově zkoušeno podle DIN 1045-1:20001-07

HALFEN STYKOVACÍ VÝZTUŽ HBT HBT 06 BETON. Typově zkoušeno podle DIN 1045-1:20001-07 HBT 06 BETON Typově zkoušeno podle DIN 1045-1:20001-07 Popis systému HBT správné řešení pro stykovací výztuž Výhody výrobku Stykovací výztuž HALFEN HBT je typově zkoušena. Splňuje požadavky podle Merkblatt

Více

Zavěšené podhledy z desek na různých nosných konstrukcích s požární odolností 30-180 minut. nehořlavé desky KL GB 01

Zavěšené podhledy z desek na různých nosných konstrukcích s požární odolností 30-180 minut. nehořlavé desky KL GB 01 Zavěšené podhledy z desek na různých nosných konstrukcích s požární odolností 30-180 minut nehořlavé desky KL GB 01 Velmi lehká a pevná nehořlavá deska vyrobena z vermikulitu a anorganického pojiva, -potažena

Více

Jednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3)

Jednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3) Jednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3) Projekt DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI NAVRHOVÁNÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ PODLE EVROPSKÝCH NOREM Projekt je spolufinancován

Více

ČSN 73 0821. ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS xxxxxxx; xxxxxxx Červenec 2005. Požární bezpečnost staveb Požární odolnost stavebních konstrukcí

ČSN 73 0821. ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS xxxxxxx; xxxxxxx Červenec 2005. Požární bezpečnost staveb Požární odolnost stavebních konstrukcí ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS xxxxxxx; xxxxxxx Červenec 2005 Požární bezpečnost staveb Požární odolnost stavebních konstrukcí ČSN 73 0821 Fire protection of buildings Fire resistance of engineering struktures

Více

2 Materiály, krytí výztuže betonem

2 Materiály, krytí výztuže betonem 2 Materiály, krytí výztuže betonem 2.1 Beton V ČSN EN 1992-1-1 jsou běžné třídy betonu (C12/15, C16/20, C20/25, C25/30, C30/37, C35/45, C40/50, C45/55, C50/60) rozšířeny o tzv. vysokopevnostní třídy (C55/67,

Více

STATICKÝ VÝPOČET. Příloha č. 01 VYBUDOVÁNÍ FOTOLITOGRAFIE 7.NP. SO 01.2 Statika - podpurné konstrukce jednotek VZT. Investor: Zpracovatel části:

STATICKÝ VÝPOČET. Příloha č. 01 VYBUDOVÁNÍ FOTOLITOGRAFIE 7.NP. SO 01.2 Statika - podpurné konstrukce jednotek VZT. Investor: Zpracovatel části: STATICKÝ VÝPOČET K dokumentaci pro výběr dodavatele Příloha č. 01 Stavba: Část: Objednatel: Investor: Zpracovatel části: Zodpovědný projektant : Vypracoval: VYBUDOVÁNÍ FOTOLITOGRAFIE 7.NP SO 01.2 Statika

Více

Seminář RIB. Úvod do požární odolnosti

Seminář RIB. Úvod do požární odolnosti Seminář RIB Požární odolnost vetknutých sloupů podle Zónové metody Seminář pro pozemní stavitelství, 25/26.6. 2008 Praha/Bratislava Úvod do požární odolnosti Ing. Pavel Marek ČVUT v Praze, Fakulta stavební

Více

Zakázka: D111029 Stavba: Sanace svahu Olešnice poškozeného přívalovými dešti v srpnu 2010 I. etapa Objekt: SO 201 Sanace svahu

Zakázka: D111029 Stavba: Sanace svahu Olešnice poškozeného přívalovými dešti v srpnu 2010 I. etapa Objekt: SO 201 Sanace svahu 1 Technická zpráva ke statickému výpočtu... 2 1.1 Identifikační údaje... 2 1.1.1 Stavba... 2 1.1.2 Investor... 2 1.1.3 Projektant... 2 1.1.4 Ostatní... 2 1.2 Základní údaje o zdi... 3 1.3 Technický popis

Více

ŠROUBOVÉ SPOJE VÝKLAD

ŠROUBOVÉ SPOJE VÝKLAD ŠROUBOVÉ SPOJE VÝKLAD Šroubové spoje patří mezi rozebíratelné spoje s tvarovým stykem (lícovaný šroub), popřípadě silovým stykem (šroub prochází součástí volně, je zatížený pouze silou působící kolmo k

Více

OVMT Mechanické zkoušky

OVMT Mechanické zkoušky Mechanické zkoušky Mechanickými zkouškami zjišťujeme chování materiálu za působení vnějších sil, tzn., že zkoumáme jeho mechanické vlastnosti. Některé mechanické vlastnosti materiálu vyjadřují jeho odpor

Více

Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2010, ročník X, řada stavební článek č. 17.

Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2010, ročník X, řada stavební článek č. 17. Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2010, ročník X, řada stavební článek č. 17 Lenka LAUSOVÁ 1 OSOVĚ ZATÍŽEÉ SLOUPY ZA POŽÁRU AXIALLY LOADED COLUMS DURIG

Více

R 240 R 240 R 200 25 1) R 200 150 20 1) 270 / krytí hlavní výztuže c [mm]

R 240 R 240 R 200 25 1) R 200 150 20 1) 270 / krytí hlavní výztuže c [mm] Tabulka 4 Sloupy ázev konstrukce 1 Sloupy zděné (s ustálenou vlhkostí), druh DP1 1.1 1.2 Ze zdicích prvků, odpovídající položkám 1.1 nebo 1.2 tabulky 1, bez omítky Stejné provedení - vystavené vlivu požáru

Více

KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled

KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled Petr Hájek, Ctislav Fiala Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Více

Prvky betonových konstrukcí BL01 1. přednáška

Prvky betonových konstrukcí BL01 1. přednáška Prvky betonových konstrukcí BL01 1. přednáška Program přednášek, literatura. Podstata betonu, charakteristika prvků. Zásady a metody navrhování konstrukcí. Zatížení, jeho dělení a kombinace. Idealizace

Více

edmluva ÍRU KA PRO NAVRHOVÁNÍ prvk stavebních konstrukcí podle SN EN stavební konstrukce Stavebnictví, Technické lyceum

edmluva ÍRU KA PRO NAVRHOVÁNÍ prvk stavebních konstrukcí podle SN EN stavební konstrukce Stavebnictví, Technické lyceum Předmluva Publikace PŘÍRUČKA PRO NAVRHOVÁNÍ prvků stavebních konstrukcí podle ČSN EN je určena pro výuku předmětu stavební konstrukce ve 4. ročníku SPŠ stavební v Havířově. Byla zpracována pro čtyřletý

Více

OCELOVÉ A DŘEVĚNÉ PRVKY A KONSTRUKCE Část: Dřevěné konstrukce

OCELOVÉ A DŘEVĚNÉ PRVKY A KONSTRUKCE Část: Dřevěné konstrukce OCELOVÉ A DŘEVĚNÉ PRVKY A KONSTRUKCE Část: Dřevěné konstrukce Přednáška č. 3 Doc. Ing. Antonín Lokaj, Ph.D. VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební, Katedra konstrukcí, Ludvíka Podéště 1875,

Více

3. Způsoby namáhání stavebních konstrukcí

3. Způsoby namáhání stavebních konstrukcí 3. Způsoby namáhání stavebních konstrukcí Každému přetvoření stavební konstrukce odpovídá určitý druh namáhání, který poznáme podle výslednice vnitřních sil ve vyšetřovaném průřezu. Lze ji obecně nahradit

Více

Beton. Be - ton je složkový (kompozitový) materiál

Beton. Be - ton je složkový (kompozitový) materiál Fakulta stavební VŠB TUO Be - ton je složkový (kompozitový) materiál Prvky betonových konstrukcí vlastnosti materiálů, pracovní diagramy, spolupůsobení betonu a výztuže Nejznámějším míchaným nápojem je

Více

STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK

STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 21. 4. 2013 Název zpracovaného celku: STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK Pevné látky dělíme na látky: a) krystalické b) amorfní

Více

Dřevo hoří bezpečně chování dřeva a dřevěných konstrukcí při požáru

Dřevo hoří bezpečně chování dřeva a dřevěných konstrukcí při požáru ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra ocelových a dřevěných konstrukcí Dřevo hoří bezpečně chování dřeva a dřevěných konstrukcí při požáru Petr Kuklík České Budějovice, Kongresové centrum BAZILIKA 29.

Více

PREDIKCE STANOVENÍ VZDUCHOVÉ NEPRŮZVUČNOSTI STROPNÍCH KONSTRUKCÍ DŘEVOSTAVEB KOMŮRKOVÉHO TYPU

PREDIKCE STANOVENÍ VZDUCHOVÉ NEPRŮZVUČNOSTI STROPNÍCH KONSTRUKCÍ DŘEVOSTAVEB KOMŮRKOVÉHO TYPU PREDIKE STNOVENÍ VZDUHOVÉ NEPRŮZVUČNOSTI STROPNÍH KONSTRUKÍ DŘEVOSTVE KOMŮRKOVÉHO TYPU Ing. Jaroslav Vychytil ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra konstrukcí pozemních staveb, Thákurova 7, 166 29 Praha

Více

7 NAVRHOVÁNÍ SPOJŮ PODLE ČSN EN :2006

7 NAVRHOVÁNÍ SPOJŮ PODLE ČSN EN :2006 7 NAVRHOVÁNÍ SPOJŮ PODLE ČSN EN 1995-1-2:2006 7.1 Úvod Konverze předběžné evropské normy pro navrhování dřevěných konstrukcí na účinky požáru ENV 1995-1-2, viz [7.1], na evropskou normu stejného označení

Více

Cvičební texty 2003 programu celoživotního vzdělávání MŠMT ČR Požární odolnost stavebních konstrukcí podle evropských norem

Cvičební texty 2003 programu celoživotního vzdělávání MŠMT ČR Požární odolnost stavebních konstrukcí podle evropských norem 2.5 Příklady 2.5. Desky Příklad : Deska prostě uložená Zadání Posuďte prostě uloženou desku tl. 200 mm na rozpětí 5 m v suchém prostředí. Stálé zatížení je g 7 knm -2, nahodilé q 5 knm -2. Požaduje se

Více

Moderní dřevostavba její chování za požáru evropské a české znalosti a předpisy. Petr Kuklík. ČVUT v Praze, Fakulta stavební

Moderní dřevostavba její chování za požáru evropské a české znalosti a předpisy. Petr Kuklík. ČVUT v Praze, Fakulta stavební ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra ocelových a dřevěných konstrukcí Moderní dřevostavba její chování za požáru evropské a české znalosti a předpisy Petr Kuklík Praha 20.10.2011 Obsah: Dřevo ve městě

Více

POUŽITÍ OSB SUPERFINISH VE STAVEBNICTVÍ

POUŽITÍ OSB SUPERFINISH VE STAVEBNICTVÍ POUŽITÍ OSB SUPERFINISH VE STAVEBNICTVÍ 6 6 A1/ KONSTRUKCE STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ A2/ KONSTRUKCE STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ 6 6 B1/ KONSTRUKCE STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ B2/ KONSTRUKCE STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ 6 6 C/ KONSTRUKCE OBVODOVÉ

Více

Atic, s.r.o. a Ing. arch. Libor Žák

Atic, s.r.o. a Ing. arch. Libor Žák Atic, s.r.o. a Ing. arch. Libor Žák Riegrova 44, 612 00 Brno Sdružení tel. 541 245 286, 605 323 416 email: zak.apk@arch.cz Investor : Stavba : Objekt : Jihomoravský kraj Brno, Žerotínovo nám. 3/5, PSČ

Více

TEMA KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ S.R.O. STATICKÉ PARAMETRY

TEMA KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ S.R.O. STATICKÉ PARAMETRY TEMA KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ S.R.O. STATICKÉ PARAMETRY 1.ČÁST NIL 16, 18, 20, 22, NIL EX 16, 18, 20, 22,25 NIL EX R 18, 20, 22, NIL EX Y-G 20,24, NIL EX SM 16,18,20,22,25 Vypracoval: Ing. Antonín Stejskal Datum:

Více

Řešené příklady INFASO + Obsah. Kotvení patní a kotevní deskou. Kloubový připoj. Šárka Bečková

Řešené příklady INFASO + Obsah. Kotvení patní a kotevní deskou. Kloubový připoj. Šárka Bečková Připraveno v rámci projektu Fondu uhlí a oceli Evropské unie Řešené příklady Šárka Bečková Připojení ocelových konstrukcí na betonové pomocí kotevní desky s trny Obsah Šárka Bečková František Wald Kloubový

Více

Boulení stěn při normálovém, smykovém a lokálním zatížení (podle ČSN EN 1993-1-5). Posouzení průřezů 4. třídy. Boulení ve smyku, výztuhy stěn.

Boulení stěn při normálovém, smykovém a lokálním zatížení (podle ČSN EN 1993-1-5). Posouzení průřezů 4. třídy. Boulení ve smyku, výztuhy stěn. 3. Stabilita stěn. Boulení stěn při normálovém, smykovém a lokálním zatížení (podle ČSN EN 1993-1-5). Posouzení průřezů 4. třídy. Boulení ve smyku, výztuhy stěn. Boulení stěn Štíhlé tlačené stěny boulí.

Více

3 Návrhové hodnoty materiálových vlastností

3 Návrhové hodnoty materiálových vlastností 3 Návrhové hodnoty materiálových vlastností Eurokód 5 společně s ostatními eurokódy neuvádí žádné hodnoty pevnostních a tuhostních vlastností materiálů. Tyto hodnoty se určují podle příslušných zkušebních

Více

R-05 MOST V UL. PRVOMÁJOVÁ PŘEPOČET ZATÍŽITELNOSTI MOSTU PO OPRAVĚ

R-05 MOST V UL. PRVOMÁJOVÁ PŘEPOČET ZATÍŽITELNOSTI MOSTU PO OPRAVĚ R-05 MOST V UL. PRVOMÁJOVÁ PŘEPOČET ZATÍŽITELNOSTI MOSTU PO OPRAVĚ únor 2014 Ing. P. Milek Obsah : 1. Průvodní zpráva ke statickému výpočtu... 3 1.1. Úvod... 3 1.2. Identifikační údaje stavby... 3 1.3.

Více

Dřevěné konstrukce (stropy, krovy, hrázděné a roubené konstrukce,), dřevokazné a degradační procesy Historické hrázděné konstrukce

Dřevěné konstrukce (stropy, krovy, hrázděné a roubené konstrukce,), dřevokazné a degradační procesy Historické hrázděné konstrukce Dřevěné konstrukce (stropy, krovy, hrázděné a roubené konstrukce,), dřevokazné a degradační procesy Historické hrázděné konstrukce Vady hrázděných konstrukcí. chybné uložení prvku na sokl zapříčiňující

Více

8 Předpjatý beton. 8.1 Úvod. 8.2 Zatížení. Předpjatý beton

8 Předpjatý beton. 8.1 Úvod. 8.2 Zatížení. Předpjatý beton 8 Předpjatý beton 8.1 Úvod Předpjatý beton se dříve považoval za zvláštní materiál, resp. předpjaté konstrukce byly považovány do jisté míry za speciální, a měly své zvláštní normové předpisy. Dnes je

Více

Průvodní zpráva ke statickému výpočtu

Průvodní zpráva ke statickému výpočtu Průvodní zpráva ke statickému výpočtu V následujícím statickém výpočtu jsou navrženy a posouzeny nosné prvky ocelové konstrukce zesílení části stávající stropní konstrukce v 1.a 2. NP objektu ředitelství

Více

Ing. Ivan Blažek www.ib-projekt.cz NÁVRHY A PROJEKTY STAVEB

Ing. Ivan Blažek www.ib-projekt.cz NÁVRHY A PROJEKTY STAVEB 1 Obsah: 1. statické posouzení dřevěného krovu osazeného na ocelové vaznice 1.01 schema konstrukce 1.02 určení zatížení na krokve 1.03 zatížení kleštin (zatížení od 7.NP) 1.04 vnitřní síly - krokev, kleština,

Více

2.2 VÁLEČKOVÝ DOPRAVNÍK

2.2 VÁLEČKOVÝ DOPRAVNÍK Katedra konstruování strojů Fakulta strojní K 9 MANIPULAČNÍ ZAŘÍZENÍ PRO HUTNÍ PRŮMYSL 2.2 VÁLEČKOVÝ DOPRAVNÍK VÝPOČTOVÁ ZPRÁVA doc. Ing. Martin Hynek, PhD. a kolektiv verze - 1.0 Tento projekt je spolufinancován

Více

ČKAIT 12.5.2011 - AGEL

ČKAIT 12.5.2011 - AGEL Euroó v přílaech Dřevěné onstruce Návrh a posouení jenotlivých prvů rovu ČKAIT 1.5.011 - AGEL Ing. Petr Agel, oc. Ing. Antonín Loaj, Ph.D. 1 1. Geometrie rovu. Zatížení rovu.1 Stálé atížení. Proměnné atížení.

Více

2 České technické normy řady 73 08xx z oboru požární bezpečnosti staveb

2 České technické normy řady 73 08xx z oboru požární bezpečnosti staveb 2 České technické normy řady 73 08xx z oboru požární bezpečnosti staveb 2.1 České technické normy a jejich aplikace Česká technická norma je dokument schválený pověřenou právnickou osobou pro opakované

Více

PROFILY S VLNITOU STOJINOU POMŮCKA PRO PROJEKTANTY A ODBĚRATELE WT PROFILŮ

PROFILY S VLNITOU STOJINOU POMŮCKA PRO PROJEKTANTY A ODBĚRATELE WT PROFILŮ Průběžná 74 100 00 Praha 10 tel: 02/67 31 42 37-8, 02/67 90 02 11 fax: 02/67 31 42 39, 02/67 31 53 67 e-mail:kovprof@ini.cz PROFILY S VLNITOU STOJINOU POMŮCKA PRO PROJEKTANTY A ODBĚRATELE WT PROFILŮ verze

Více

Mechanika hornin. Přednáška 2. Technické vlastnosti hornin a laboratorní zkoušky

Mechanika hornin. Přednáška 2. Technické vlastnosti hornin a laboratorní zkoušky Mechanika hornin Přednáška 2 Technické vlastnosti hornin a laboratorní zkoušky Mechanika hornin - přednáška 2 1 Dělení technických vlastností hornin 1. Základní popisné fyzikální vlastnosti 2. Hydrofyzikální

Více

3. Výroba a montáž, navrhování OK Výrobky, výroba a montáž, projektová dokumentace, navrhování podle MS, klasifikace průřezů.

3. Výroba a montáž, navrhování OK Výrobky, výroba a montáž, projektová dokumentace, navrhování podle MS, klasifikace průřezů. 3. Výroba a montáž, navrhování OK Výrobky, výroba a montáž, projektová dokumentace, navrhování podle MS, klasifikace průřezů. Konstrukční prvky Výrobky válcované za tepla: Předvalky Tyče (délka 15-18 m)

Více

RIB stavební software s.r.o. Zelený pruh 1560/99 tel.: +420 241 442 078 Praha 4 fax: +420 241 442 085 http://www.rib.cz email: info@rib.cz 21.

RIB stavební software s.r.o. Zelený pruh 1560/99 tel.: +420 241 442 078 Praha 4 fax: +420 241 442 085 http://www.rib.cz email: info@rib.cz 21. RIB Lepený dřevěný vazník (CSN EN 1995-1) PrimyNosnikSozubemAprostupem.RTbsh Protokol zadání Geometrie nosníku 0.00 1.08 0.00 1.08 0.50 20.00 Typ nosníku = N.konstatní výšky Délka nosníku = 21.00 m Sklon

Více

LEŠENÍ ZÁKLADNÍ POŽADAVKY Z POHLEDU KOORDINÁTORA

LEŠENÍ ZÁKLADNÍ POŽADAVKY Z POHLEDU KOORDINÁTORA LEŠENÍ ZÁKLADNÍ POŽADAVKY Z POHLEDU KOORDINÁTORA Ing Karel Škréta vedoucí AO 235 Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. Jeruzalémská 9, 116 52 Praha 1 20. 1. 2016 AKTUÁLNÍ INFORMACE O LEŠENÍ 2 PŘEDPISY

Více

TECHNICKÉ INFORMACE SCHÖCK NOVOMUR / NOVOMUR LIGHT

TECHNICKÉ INFORMACE SCHÖCK NOVOMUR / NOVOMUR LIGHT TECHNICKÉ INFORMACE SCHÖCK NOVOMUR / NOVOMUR LIGHT ZÁŘÍ 2009 SCHÖCK NOVOMUR Obsah SCHÖCK NOVOMUR Strana Zastoupení a poradenský servis............................................................ 2 Stavební

Více

Telefon: +420 241 442 078 www.rib.cz email: info@rib.cz Zakázka: Agro Babiš Položka: D-05 Dílec: Hřebenová vaznice

Telefon: +420 241 442 078 www.rib.cz email: info@rib.cz Zakázka: Agro Babiš Položka: D-05 Dílec: Hřebenová vaznice Zakázka: Agro Babiš Položka: D05 Dílec: Hřebenová vaznice RIB Software AG BALKEN V16.0 BuildNr. 13062016 Typ: Dřevostavby Soubor: Vaznice.Bal Informace o projektu Zakázka Agro Babiš Popis Spojitý dřevěný

Více

Šroubovitá pružina válcová zkrutná z drátů a tyčí kruhového průřezu [in] 1.3 Provozní teplota T 200,0 1.4 Provozní prostředí

Šroubovitá pružina válcová zkrutná z drátů a tyčí kruhového průřezu [in] 1.3 Provozní teplota T 200,0 1.4 Provozní prostředí Šroubovitá pružina válcová zkrutná z drátů a tyčí kruhového průřezu i ii Výpočet bez chyb. Informace o o projektu? 1.0 1.1 Kapitola vstupních parametrů Volba režimu zatížení, provozních a výrobních parametrů

Více

VI. Zatížení mimořádná

VI. Zatížení mimořádná VI. Zatížení mimořádná 1 VŠEOBECNĚ ČSN EN 1991-1-7 uvádí strategie pro zabezpečení staveb proti identifikovaným i neidentifikovaným mimořádným zatížením. Jsou zde pravidla a hodnoty zatížení pro nárazy

Více

STATICKÉ POSOUZENÍ K AKCI: RD TOSCA. Ing. Ivan Blažek www.ib-projekt.cz NÁVRHY A PROJEKTY STAVEB

STATICKÉ POSOUZENÍ K AKCI: RD TOSCA. Ing. Ivan Blažek www.ib-projekt.cz NÁVRHY A PROJEKTY STAVEB STATICKÉ POSOUZENÍ K AKCI: RD TOSCA Obsah: 1) statické posouzení krovu 2) statické posouzení stropní konstrukce 3) statické posouzení překladů a nadpraží 4) schodiště 5) statické posouzení založení stavby

Více

Požární odolnost. sádrokartonových systémů Lafarge Gips

Požární odolnost. sádrokartonových systémů Lafarge Gips Požární odolnost sádrokartonových systémů Lafarge Gips Obsah Obsah I. Obecné informace....................................................................... 3 II. Obecné podmínky platnosti...............................................................

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta stavební Ústav betonových a zděných konstrukcí. Ing. Ladislav Čírtek, CSc.

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta stavební Ústav betonových a zděných konstrukcí. Ing. Ladislav Čírtek, CSc. VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta stavební Ústav betonových a zděných konstrukcí Ing. Ladislav Čírtek, CSc. ŽELEZOBETONOVÉ SLOUPY S PŘEDPJATOU OCELOVOU BANDÁŽÍ RC COLUMNS WITH PRESTRESSED STEEL BANDAGE

Více

PRVKY BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ

PRVKY BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ DOC. ING. LADISLAV ČÍRTEK, CSC PRVKY BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ MODUL M05 NAVRHOVÁNÍ JEDNODUCHÝCH PRVKŮ STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU

Více

2 Kotvení stavebních konstrukcí

2 Kotvení stavebních konstrukcí 2 Kotvení stavebních konstrukcí Kotvení stavebních konstrukcí je velmi frekventovanou metodou speciálního zakládání, která umožňuje přenos tahových sil z konstrukce do horninového prostředí, případně slouží

Více

DESKOVÉ MATERIÁLY V DŘEVOSTAVBÁCH. Autoři: Ing. Jiří Provázek Martin Glos

DESKOVÉ MATERIÁLY V DŘEVOSTAVBÁCH. Autoři: Ing. Jiří Provázek Martin Glos DESKOVÉ MATERIÁLY V DŘEVOSTAVBÁCH Autoři: Ing. Jiří Provázek Martin Glos CZ.1.07/1.1.07/02.0099 Popularizace a zvýšení kvality výuky dřevozpracujících a stavebních oborů v Moravskoslezském kraji Ing. Jiří

Více

POŽÁRNÍ ODOLNOST DŘEVOBETONOVÉHO STROPU

POŽÁRNÍ ODOLNOST DŘEVOBETONOVÉHO STROPU Energeticky efektivní budovy 2015 sympozium Společnosti pro techniku prostředí 15. října 2015, Buštěhrad POŽÁRNÍ ODOLNOST DŘEVOBETONOVÉHO STROPU Eva Caldová 1), František Wald 1),2) 1) Univerzitní centrum

Více

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ DO MNSP STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2008 2009

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ DO MNSP STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2008 2009 FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ DO MNSP STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2008 2009 OBOR: POZEMNÍ STAVBY (S) A. MATEMATIKA TEST. Hladina významnosti testu α při testování nulové hypotézy

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.15 Konstrukční materiály Kapitola 13 OSB

Více

AdvAnch 2015 1g Uživatelský manuál v. 1.0

AdvAnch 2015 1g Uživatelský manuál v. 1.0 AdvAnch 2015 1g Uživatelský manuál v. 1.0 Obsah 1. POPIS APLIKACE... 3 1.1. Pracovní prostředí programu... 3 1.2. Práce se soubory... 4 1.3. Základní nástrojová lišta... 4 2. ZADÁVANÍ HODNOT VSTUPNÍCH

Více

Pevnostní třídy Pevnostní třídy udávají nejnižší pevnost daných cihel v tlaku

Pevnostní třídy Pevnostní třídy udávají nejnižší pevnost daných cihel v tlaku 1 Pevnost v tlaku Pevnost v tlaku je zatížení na mezi pevnosti vztažené na celou ložnou plochu (tlačená plocha průřezu včetně děrování). Zkoušky a zařazení cihel do pevnostních tříd se uskutečňují na základě

Více

Statický výpočet střešního nosníku (oprava špatného návrhu)

Statický výpočet střešního nosníku (oprava špatného návrhu) Statický výpočet střešního nosníku (oprava špatného návrhu) Obsah 1 Obsah statického výpočtu... 3 2 Popis výpočtu... 3 3 Materiály... 3 4 Podklady... 4 5 Výpočet střešního nosníku... 4 5.1 Schéma nosníku

Více

Uložení nosných konstrukcí

Uložení nosných konstrukcí Ministerstvo dopravy České Republiky Obor pozemních komunikací TP 75 Uložení nosných konstrukcí mostů pozemních komunikací TECHNICKÉ PODMÍNKY Schváleno MD OPK č.j. 58/06-120-RS/1 ze dne 24.1.2006 s účinností

Více

Obsah. Nová kvalita, nové možnosti lepeno zcela bez formaldehydu technologie a ekologie dřevostavby a ekologie 2

Obsah. Nová kvalita, nové možnosti lepeno zcela bez formaldehydu technologie a ekologie dřevostavby a ekologie 2 Obsah 1 Nová kvalita, nové možnosti lepeno zcela bez formaldehydu technologie a ekologie dřevostavby a ekologie 2 2 Mnohostranné použití ověřené aplikace 4 3 Přesvědčivé vlastnosti technická data certifikáty

Více

VLIVY VIBRACÍ A ZPŮSOBU PROVEDENÍ PRŮMYSLOVÉ DRÁTKOBETONOVÉ PODLAHY NA JEJÍ PORUŠITELNOST

VLIVY VIBRACÍ A ZPŮSOBU PROVEDENÍ PRŮMYSLOVÉ DRÁTKOBETONOVÉ PODLAHY NA JEJÍ PORUŠITELNOST VLIVY VIBRACÍ A ZPŮSOBU PROVEDENÍ PRŮMYSLOVÉ DRÁTKOBETONOVÉ PODLAHY NA JEJÍ PORUŠITELNOST Doc. Ing. Daniel Makovička, DrSc. (1) Ing. Daniel Makovička (2) (1) České vysoké učení technické v Praze, Kloknerův

Více

Evropské technické schválení ETA-07/0087

Evropské technické schválení ETA-07/0087 Německý institut pro stavební techniku Veřejnoprávní instituce Kolonnenstr. 30 L 10829 Berlin Deutschland Tel.: +49(0)30 787 30 0 Fax: +49(0)30 787 30 320 E-mail: dibt@dibt.de Internet: www.dibt.de Z m

Více

Klopením rozumíme ztrátu stability při ohybu, při které dojde k vybočení prutu z roviny jeho prvotního ohybu (viz obr.). Obr.

Klopením rozumíme ztrátu stability při ohybu, při které dojde k vybočení prutu z roviny jeho prvotního ohybu (viz obr.). Obr. . cvičení Klopení nosníků Klopením rozumíme ztrátu stability při ohybu, při které dojde k vybočení prutu z roviny jeho prvotního ohybu (viz obr.). Obr. Ilustrace klopení Obr. Ohýbaný prut a tvar jeho ztráty

Více

11. Omítání, lepení obkladů a spárování

11. Omítání, lepení obkladů a spárování 11. Omítání, lepení obkladů a spárování Omítání, lepení obkladů a spárování 11.1 Omítání ve vnitřním prostředí Pro tyto omítky platí EN 998-1 Specifikace malt pro zdivo Část 1: Malty pro vnitřní a vnější

Více

Šroubovitá pružina válcová tažná z drátů a tyčí kruhového průřezu [in]

Šroubovitá pružina válcová tažná z drátů a tyčí kruhového průřezu [in] Šroubovitá pružina válcová tažná z drátů a tyčí kruhového průřezu i ii Výpočet bez chyb. Informace o o projektu? 1.0 1.1 Kapitola vstupních parametrů Volba režimu zatížení, provozních a výrobních parametrů

Více

VZDĚLÁVACÍ KURZ SE ZAMĚŘENÍM NA PŘÍPRAVU NA PROFESNÍ KVALIFIKACI PROJEKTANT LEŠENÍ INFORMACE

VZDĚLÁVACÍ KURZ SE ZAMĚŘENÍM NA PŘÍPRAVU NA PROFESNÍ KVALIFIKACI PROJEKTANT LEŠENÍ INFORMACE INFORMACE MÍSTO KONÁNÍ: HOTEL SLAVIA, VLADIVOSTOCKÁ 1460/10, PRAHA 10. Organizace kurzu Kurz je rozdělen do 8 seminářů pátek sobota vždy po 6-ti vyučovacích hodinách v kombinované formě studia prezenční

Více

s t a v e b n í s y s t é m p r o n í z k o e n e r g e t i c k é d o m y Požární odolnost ú n o r 2 0 0 9

s t a v e b n í s y s t é m p r o n í z k o e n e r g e t i c k é d o m y Požární odolnost ú n o r 2 0 0 9 s t a v e b n í s y s t é m p r o n í z k o e n e r g e t i c k é d o m y Požární odolnost ú n o r 2 0 0 9 s t a v e b n í s y s t é m p r o n í z k o e n e r g e t i c k é d o m y Výrobce: Europanel s.r.o.

Více