Most k budoucnosti: Evropská politika odborného vzdělávání a přípravy Národní zpráva o politice odborného vzdělávání Česká republika

Transkript

1 Most k budoucnosti: Evropská politika odborného vzdělávání a přípravy Národní zpráva o politice odborného vzdělávání Česká republika Národní konsorcium ReferNet Česká republika

2 Upozornění: Tato publikace je jednou ze série evropských zpráv o vývoji politiky odborného vzdělávání, které byly zpracovány v rámci sítě ReferNet, jejímž koordinátorem je Cedefop. ReferNet je evropská síť národních sítí, která Cedefopu poskytuje informace a analýzy národního odborného vzdělávání a rozšiřuje informace o evropském odborném vzdělávání a o práci Cedefopu mezi zainteresovanými aktéry v členských zemích EU, v Norsku a na Islandu. Zprávu vytvořil ReferNet České republiky jako příspěvek k čtvrté zprávě o politice, jejímž prostřednictvím Cedefop mapuje vývoj v oblasti odborného vzdělávání směrem k naplnění cílů Kodaňského procesu. Názory prezentované v této národní zprávě nemusí odpovídat názorům Cedefopu. Autoři Ing. Martin Bakule, Ph.D. PhDr. Maria Bezchlebová, NÚOV Ing. Jolana Blaţíčková, MBA, Trexima, s.r.o. Ing. Jiří Braňka, NVF Ing. Jaromír Coufalík, CSc. Ing. Věra Czesaná, CSc., NVF Mgr. Michala Čičváková, NÚOV Ing. Hana Čiháková, NÚOV RNDr. Zuzana Dvořáková, PhD., NÚOV Ing. Věra Havlíčková, NVF Ing. Lukáš Hula, NÚOV Ing. Zorka Husová, NÚOV RNDr. Miroslav Kadlec, NÚOV Mgr. Martina Kaňáková, NÚOV Ing. Michal Karpíšek, SŠVS PhDr. Jana Kašparová, NÚOV PhDr. Olga Kofroňová, NVF Ing. Michal Lapáček, NVF Mgr. Dagmar Maňásková, NÚOV Ing. Zdeňka Matoušková, NVF RNDr. Jana Motyková, NÚOV PhDr. Zdeněk Palán, Ph.D. Mgr. Irena Palánová, NÚOV Ing. Miloš Rathouský, MŠMT PaedDr. Miroslava Salavcová, NÚOV Ing. Marta Salavová, NVF Mgr. Helena Slivková, NAEP Mario Stretti, NÚOV PhDr. Pavla Šafránková, NVF Mgr. Zdeňka Šímová, NVF Mgr. Leona Šteigrová, Ph.D., MŠMT Mgr. Markéta Tučková, NVF Mgr. Marek Velas, NÚOV Mgr. Richard Veleta, NÚOV Mgr. Hana Ţáčková, NVF Editor: Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání, Národní vzdělávací fond Opletalova 25 CZ Praha 1 Vypracování této zprávy bylo spolufinancováno Evropskou unií. Projekt inicioval a šablonu zprávy připravil Cedefop. ReferNet Česká republika, únor

3 OBSAH ÚVOD... 5 TÉMA 1:... 6 SOCIOEKONOMICKÉ VÝZVY PRO BUDOUCÍ VÝVOJ POLITIKY ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Dopad globalizace na odborné vzdělávání Dopad technologického vývoje na odborné vzdělávání Dopad demografických změn a mezinárodní migrace na odborné vzdělávání Dopad rostoucího významu zelené ekonomiky na odborné vzdělávání Další výzvy pro odborné vzdělávání TÉMA 2: HOSPODÁŘSKÁ KRIZE POLITIKY ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ JAKOŢTO NÁSTROJE K JEJÍMU PŘEKONÁNÍ Iniciativy směřující k oživení TÉMA 3: EVROPSKÉ PRINCIPY A NÁSTROJE JEJICH VLIV A DŮSLEDKY Dopad evropských principů a nástrojů na národní politiku a praxi celoživotního vzdělávání a na rozvoj odborného vzdělávání Podpora geografické mobility žáků/učňů/studentů a učitelů/lektorů v odborném vzdělávání TÉMA 4: POSILOVÁNÍ VAZEB MEZI ODBORNÝM VZDĚLÁVÁNÍM A TRHEM PRÁCE Zjišťování a předvídání kvalifikačních potřeb Integrace kvalifikačních potřeb trhu práce do odborného vzdělávání Zapojování aktérů trhu práce do odborného vzdělávání Podpora vzdělávání na pracovišti TÉMA 5: ROVNÉ PŘÍLEŢITOSTI, SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ A AKTIVNÍ OBČANSTVÍ Rovné příležitosti v odborném vzdělávání Podpora ohrožených skupin Aktivní občanství TÉMA 6: KVALITA, EXCELENCE A ATRAKTIVITA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Zvyšování kvality odborného vzdělávání

4 6.2 Podpora excelence v odborném vzdělávání Vyšší kvalifikace v odborném vzdělávání Zlepšování horizontální a vertikální propustnosti vzdělávacích systémů Učitelé a lektoři TÉMA 7: PODPORA KREATIVITY A INOVACÍ Kreativita, inovace a podnikatelství v odborném vzdělávání Zlepšování kvality výuky Instituce přátelské k inovacím Podpora partnerství TÉMA 8: FINANCOVÁNÍ ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Zlepšování efektivity, rovného přístupu a úrovně financování odborného vzdělávání Využití fondů Programu celoživotního vzdělávání (Lifelong Learning Programme) Využití ostatních fondů EU Zlepšování systému řízení odborného vzdělávání TÉMA 9: MODERNIZACE EVROPSKÝCH SYSTÉMŮ ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ V RÁMCI KODAŇSKÉHO PROCESU A PRIORITY PRO PŘÍŠTÍ SPOLUPRÁCI Vliv evropské spolupráce v odborném vzdělávání na rozvoj národních politik Řízení a spolupráce různých aktérů Kodaňského procesu na evropské úrovni Spolupráce v oblasti odborného vzdělávání se zeměmi mimo EU TÉMA 10: BIBLIOGRAFIE Zdroje, reference a webové stránky Seznam zkratek

5 ÚVOD Národní zpráva o politice odborného vzdělávání 2010 mapuje a hodnotí vývoj ve vzdělávací politice ČR v kontextu evropského Kodaňského procesu ( ). Vývoj je dokumentován konkrétními příklady projektů a opatření. Témata zprávy pokrývají celou oblast odborného vzdělávání v širokém kontextu řeší vazby odborného vzdělávání s trhem práce, problematiku rovných příleţitostí, dopady ekonomické krize na vzdělávání, zvyšování kvality a podporu inovací, rozvoj systémů financování a v neposlední řadě i vlivy globalizace, technologického rozvoje a ekologické politiky na odborné vzdělávání. Zpráva vznikla v rámci mezinárodního projektu ReferNet, který zaloţila a koordinuje agentura Evropské komise Cedefop (Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání). Obdobné zprávy ve stejné struktuře kapitol vznikly ve všech zemích EU a slouţily Cedefopu jako podklady pro vytvoření celoevropské zprávy hodnotící pokrok dosaţený v rámci Kodaňského procesu. Tato celoevropská zpráva byla předloţena na jednání ministrů školství v Bruggách pod názvem A bridge to the future: European policy for vocational education and training a slouţila jako hlavní materiál pro stanovení strategie evropské vzdělávací politiky v oblasti odborného vzdělávání do budoucna. Zprávy o politice odborného vzdělávání jsou zpracovávány jednotlivými zeměmi periodicky v intervalu dvou let. První zpráva vznikla v roce 2008 a mapovala kratší období 6ti let. Souhrnným materiálem, který byl vytvořen na základě zpráv všech zemí EU, byla publikace Continuity, consolidation and change: Towards a European era of vocational education and training (Kontinuita, konsolidace a změna: Směrem k evropské éře odborného vzdělávání a profesní přípravy). Tato publikace se rovněţ stala důleţitým podkladem pro Evropskou komisi. Zpráva z roku 2010 je druhou v pořadí a s obdobnými se počítá i v příštím období práce sítě ReferNet. 5

6 TÉMA 1: SOCIOEKONOMICKÉ VÝZVY PRO BUDOUCÍ VÝVOJ POLITIKY ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ 1.1 Dopad globalizace na odborné vzdělávání V důsledku globalizace se do značné míry mění i poţadavky na znalosti a dovednosti lidských zdrojů a tím i poţadavky na obsah vzdělávacích programů poskytovaných počátečním i dalším vzděláváním. Rozhodující dopady globalizace na odborné vzdělávání lze shrnout do následujících bodů: a) Potřeba rozvíjet znalost cizích jazyků jako důsledek rostoucího propojení české a světové ekonomiky (turistický ruch, import a export, investice zahraničních podniků v ČR, investice českých podniků v zahraničí), b) Potřeba rozvíjet znalosti kultur, zvyků a sociálních vazeb v jiných zemích a společenstvích (ze stejných důvodů jako v bodě b), c) Potřeba předvídat významné změny a trendy globální ekonomiky, mající vliv na ekonomiku a trh práce v ČR, d) Potřeba zvyšovat znalosti a dovednosti lidských zdrojů jako reakce na zrychlující se technologický rozvoj, způsobený rychlejší výměnou informací a know-how v globalizovaném světě. e) Potřeba zvyšovat zapojení českých pracovníků do mezinárodních projektů a získat v oblasti rozvoje lidských zdrojů pokročilé know-how, Opatření vztahující se k bodu e) je uvedeno níţe v této kapitole. Opatření reagující na potřeby b) e) jsou obsaţeny v dalších částech této zprávy. 1. Název iniciativy / opatření Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, Prioritní osa 5 Mezinárodní spolupráce 2. Přehled iniciativy / opatření Zdůvodnění Globálním cílem prioritní osy je zintenzivnění mezinárodní spolupráce v oblasti rozvoje lidských zdrojů a zaměstnanosti. To přispěje k zavedení inovativních přístupů, rozšíření dobrých zkušeností a kvalitnějších návrhů politik zaměřených zejména na trh práce. Cíle (měřitelné) Specifickými cíli tohoto opatření jsou: Zvýšení efektivnosti strategií a politik v oblasti lidských zdrojů a zaměstnanosti; Rozvoj partnerství, paktů a iniciativ v oblasti lidských zdrojů a zaměstnanosti. Cílové skupiny Cílovými skupinami jsou instituce odpovědné za příslušné politiky a dále instituce podílející se na implementaci OP LZZ a jejich zaměstnanci. Dalšími cílovými skupinami jsou ústřední orgány státní správy, úřady práce, kraje, obce, svazky obcí a jejich asociace, NNO, sociální partneři, výzkumné a vzdělávací instituce a místní partnerství. 6

7 (d) Stav implementace včetně statistických dat, pokud jsou k dispozici (ve fázi plánování, pilotní projekt, celostátně zavedený a fungující program, atd.) K byly vypsány dvě výzvy k předkládání grantových projektů. Podporu získalo 36 projektů a výše celkové podpory dosáhla přes 183 miliónů CZK, coţ je méně neţ 20 % celkových prostředků, alokovaných pro tuto prioritní osu. 3. Průběh a způsob zajištění iniciativy / opatření: 4. Hodnocení: 5. Závěry: Úroveň činnosti (národní, regionální, místní, nebo sektorová) Opatření je řízeno z národní úrovně, jeho realizace probíhá na národní, regionální i lokální úrovni. Jedná se o izolovanou iniciativu/opatření nebo o součást širšího politického přístupu (v oblasti vzdělávání/odborné přípravy/zaměstnanosti/sociálních věcí)? Opatření je součástí Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, jehoţ globálním cílem je zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí v ČR na úroveň průměru 15 nejlepších zemí EU. Klíčoví aktéři (hlavní instituce, které se podílejí na přijetí a realizaci opatření) Řídícím orgánem operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Hodnocení efektivity, účinnosti a dopadů (včetně závěrů evaluačních zpráv, pokud jsou k dispozici) Za hodnocení je odpovědné Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pro potřeby hodnotícího procesu je sestaven výčet evaluačních aktivit výsledky jednotlivých hodnocení budou veřejně přístupné tak, aby byla zabezpečena transparentnost realizace programu a přenos získaných zkušeností. V současné době dosud není průběţné hodnocení prioritní osy k dispozici. Indikátory úspěšnosti opatření (např. velký zájem, zvýšení zaměstnanosti, nízká mrtvá váha, atd.) Měřitelné indikátory této výzvy jsou počet podpořených projektů, osob a organizací, počet vytvořených partnerství a produktů, počet proškolených osob, udrţitelnost vytvořených partnerství a zvýšení efektivity strategií a politik v oblasti lidských zdrojů a zaměstnanosti. Začlenění výstupů opatření do širší (národní, sektorové, regionální, místní) politiky Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost byl vypracován zejména ve vazbě na Národní strategický referenční rámec České republiky, který vymezuje priority České republiky pro podporu ze strukturálních fondů a Kohezního fondu v období , na Národní program reforem a Strategii hospodářského růstu. Nastaly nějaké komplikace? (Co nefungovalo a proč?) Jaké kroky byly uskutečněny (jsou plánovány) k jejich překonání? Co zbývá dořešit v budoucnu? Vzhledem k tomu, ţe tato prioritní osa Operačního program Lidské zdroje a zaměstnanost je realizována poměrně krátce (rozhodnutí o prvních podpořených projektech je z března 2009), dosud nelze hodnotit. 7

8 6. Zdroje, legenda Dopad technologického vývoje na odborné vzdělávání Rapidní technologický rozvoj se promítá do vzdělávání dvěma hlavními způsoby: a) mění se poţadavky na znalosti a dovednosti absolventů vzdělávání, včetně nově vznikajících kvalifikací; b) mění se podoba vzdělávacího procesu, a to zejména vlivem vyuţívání informačních a komunikačních technologií. Způsob ad a) je podrobně popsán v kap. 4.2, způsobu ad b) se budeme věnovat v této části textu. Podpora rozvoje ICT ve vzdělávání je průřezově obsaţena v hlavních strategických dokumentech české vzdělávací politiky (Bílá kniha r. 2001, Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy 2002, aktualizace v r. 2005, 2007). V letech byla realizována tzv. Státní informační politika ve vzdělávání (SIPVZ), která měla směřovat k postupnému zajištění a zvyšování informační gramotnosti na školách a role ICT ve vzdělávání. Pokrývala celý vzdělávací proces včetně počátečního i dalšího odborného vzdělávání. Zaměřovala se zejména na: zajištění potřebné ICT infrastruktury (počítače, kvalitní připojení k internetu apod.) zvyšování informační gramotnosti pedagogů pomocí kurzů zvýšení dostupnosti výukového softwaru prostřednictvím podpory rozvojových projektů škol. SIPVZ byla kritizována pro nízkou transparentnost při vybavování škol ICT infrastrukturou. České školství však přesto nastoupilo díky této iniciativě trend přibliţování se vyspělým evropským státům v uţívání informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání. V následujícím období ( ) role státu jako realizátora politických cílů v této oblasti ustupuje. Výrazné rozšíření ICT ve vzdělávání bylo umoţněno zlepšením dostupnosti, výkonu a sniţováním cen ICT vybavení a sluţeb. Nicméně míra a úroveň jejich vyuţívání ţáky a studenty ve volném čase značně převyšuje moţnosti, které jim poskytují v rámci vyučování školy, a tento rozdíl se stále zvyšuje. Příčinou je jednak nedostatek prostředků škol, které od ukončení SIPVZ nedostávají systémovou finanční podporu pro pořizování infrastruktury a připojení k internetu, a jednak nízké sebevědomí pedagogů. Většina z nich sice absolvovala základní kurzy v rámci SIPVZ, ale od jejího ukončení dovednosti učitelů rychle zastarávají. Udrţení a aktualizace je závislá hlavně na individuální aktivitě jednotlivých škol. Realizuje se sice mnoţství projektů zaměřených na podporu učitelů v oblasti ICT (např. financovaných z ESF), nicméně systémový přístup spojený s metodickou podporou pro jednotlivé disciplíny chybí. Problémem je také stále více se rozevírající tzv. digitální propast mezi různými sociálními skupinami ţáků. Tyto problémy se snaţí řešit Koncepce rozvoje informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání pro období a její akční plán Škola pro 21. století (Škola 21 ), přijaté v roce 2008, které navázaly na starší strategické dokumenty. Obecně formulované dlouhodobé cíle jsou obdobné jako ve starších strategických dokumentech (zajištění informační gramotnosti všech občanů, dostupnost ICT vč. výukových programů, vzdělávání 8

9 pedagogů apod.). Plán Škola 21 rozpracovává tyto cíle podle současných aktuálních potřeb, jeţ jsou shrnuty do čtyř hlavních okruhů: (i) systémové řešení v oblasti tvorby, sdílení a zpřístupňování digitálního obsahu; (ii) rozšíření výukového prostředí o vyuţití online sluţeb a sociálních sítí; (iii) podpora všem školám prostřednictvím regionálních Školících center; (iv) zpětná vazba pomáhající růstu školy (monitorování a hodnocení). Ke globálním cílům zmiňované politiky patří informační gramotnost celé populace, avšak konkrétní opatření jsou cílena zejména na oblast počátečního vzdělávání do stupně ISCED 5B. Od roku 2008 se také snaţí tuto problematiku řešit jednotlivé kraje v rámci svých projektových záměrů, k čemuţ vyuţívají zejména podporu ESF prostřednictvím OP VK. Na vysokých školách je vyuţívání ICT podporováno prostřednictvím Fondu rozvoje vysokých škol a/nebo prostřednictvím rozvojových programů MŠMT. Pro kaţdý z těchto mechanismů jsou kaţdoročně vyhlašovány prioritní osy, jejichţ pravidelnou součástí je i podpora zavádění a rozvoje ICT a inovace technologického vybavení. Oblastí, ve které došlo v posledním desetiletí k velkému rozvoji, je distančního vzdělávání vyuţívající ICT. Podrobně o této oblasti pojednává kapitola 7.3. V oblasti dalšího vzdělávání neexistoval do roku 2007 jednotný centrální koncepční přístup. Různé strategické dokumenty však dílčím způsobem řešily nutnost podpory pro zvyšování ICT gramotnosti celé populace. Jde např. o Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta v gesci Ministerstva kultury, která obsahuje bod týkající se rozšíření moţností veřejného vyuţití internetu, tzv. Program Veřejné informační sluţby knihoven (VISK). Jeho základním cílem je inovace veřejných informačních sluţeb knihoven na bázi informačních a komunikačních technologií, včetně poskytnutí veřejně přístupných míst s kvalifikovanou obsluhou a vybavených ICT, která garantují rovné podmínky přístupu k informačním zdrojům a sítím pro všechny skupiny občanů. Programem cíleně zaměřeným na zvyšování počítačové gramotnosti dospělých, zejména na zprostředkování moţnosti získat základní dovednosti osobám dosud bez přístupu k ICT (tj. zejména starším osobám a slabším sociálním vrstvám) byl Národní program počítačové gramotnosti (NPPG). NPPG byl zaloţen na praktických dvouhodinových cenově dostupných kurzech, během kterých účastníci postupně zvládnou v doprovodu zkušených lektorů ovládání počítače, připojení k internetu, základy vyhledávání na internetu a práci s elektronickou poštou. Bliţší informace viz příklad. 1. Název iniciativy / opatření Národní program počítačové gramotnosti ( ) 2. Přehled iniciativy / opatření Zdůvodnění Rychlé a masivní rozšíření ICT vede k tomu, ţe osoby, které nejsou zvyklé ICT pouţívat (zejm. starší generace a nízkokvalifikovaní), mají horší pozici na trhu práce. S pronikáním ICT do všech oblastí ţivota se zhoršují i jejich moţnosti zapojení do občanského běţného ţivota a hrozí jim sociální vyloučení. Toto byly důvody, které vedly Ministerstvo informatiky k zahájení Národního programu počítačové gramotnosti. Cíle (měřitelné) Cílem programu bylo poskytnout příleţitost široké veřejnosti k získání základních počítačových a internetových dovedností a pomoci překonat obavy z nových technologií. Jádro programu tvořily praktické dvouhodinové kurzy, během kterých se účastníci postupně naučili pouţívat počítač, připojit se na internet, vyhledávat informace a pracovat s elektronickou poštou. 9

10 (d) Cílové skupiny Primární cílovou skupinou byla široká veřejnost, zvláštní důraz byl kladen na starší lidi, kteří se nesetkali během školního vzdělávání s IT a i během profesního ţivota měli omezenou moţnost s nimi pracovat. Nízká cena kurzů (100 Kč) také odstranila finanční bariéru pro nízkopříjmové skupiny. Byly realizovány i speciální programy pro znevýhodněné osoby. Stav implementace včetně statistických dat, pokud jsou k dispozici (ve fázi plánování, pilotní projekt, celostátně zavedený a fungující program, atd.) Projekt byl ukončen v r Průběh a způsob zajištění iniciativy / opatření: 4. Hodnocení: Úroveň činnosti (národní, regionální, místní, nebo sektorová) Národní, regionální, místní (města a obce) Jedná se o izolovanou iniciativu/opatření nebo o součást širšího politického přístupu (v oblasti vzdělávání/odborné přípravy/zaměstnanosti/sociálních věcí)? Jedná se spíše o izolovaný ucelený program, jehoţ cíle jsou v souladu s prioritami národní politiky týkajícími se podpory vyuţívání ICT a prevence informační nerovnosti ( digital divide ). Klíčoví aktéři (hlavní instituce, které se podílejí na přijetí a realizaci opatření) Ministerstvo informatiky (zrušeno v r. 2007), vybraní poskytovatelé kurzů (soukromé firmy, školy). Hodnocení efektivity, účinnosti a dopadů (včetně závěrů evaluačních zpráv, pokud jsou k dispozici) Projekt byl Ministerstvem informatiky hodnocen jako velice úspěšný. Partnerství vzdělávacích center podporujících počítačovou gramotnost se školami a veřejnými knihovnami se ukázalo jako velmi efektivní. Školy uvítaly příleţitost vyzkoušet si poskytování kurzů celoţivotního vzdělávání a navázat kontakt s rodiči či prarodičky svých ţáků. Veřejné knihovny mohly díky pořádání počítačových kurzů přilákat nové zájemce o své sluţby. Indikátory úspěšnosti opatření (např. velký zájem, zvýšení zaměstnanosti, nízká mrtvá váha, atd.) Indikátorem úspěšnosti je zejména počet osob, které absolvovaly kurz, a podíl těch skupin obyvatel, které jsou nejvíce ohroţeny sociálním vyloučením na základě obtíţného přístupu k ICT. Programu se zúčastnilo celkem osob. Většina absolvovala dva vzdělávací kurzy. 45,23 % účastníků bylo starších neţ 51 let a 24,38% patřilo do věkové skupiny let. Začlenění výstupů opatření do širší (národní, sektorové, regionální, místní) politiky Program byl bohuţel na celostátní úrovni ukončen bez přímých navazujících opatření. Forma kurzů se velmi osvědčila a předpokládá se, ţe podobné iniciativy budou podporovány v rámci operačního program Vzdělávání pro konkurenceschopnost pro období

11 5. Závěry: 6. Zdroje, legenda Nastaly nějaké komplikace? (Co nefungovalo a proč?) Jaké kroky byly uskutečněny (jsou plánovány) k jejich překonání? Během prvních let projektu se objevily pokusy čerpat opakovaně podporu za téhoţ účastníka a také se stávalo, ţe se lidé účastnili kurzů vícekrát. Aby se tomu zabránilo, bylo kontrolováno čerpání fondů (příspěvků na jednotlivé kurzy) prostřednictvím centrální správy elektronických záznamů, kterou mohli vyuţívat jednotliví vzdělavatelé k uloţení záznamů o účastnících. Co zbývá dořešit v budoucnu? Vzhledem ke zrušení programu nyní chybí plošné opatření, které by jednoduchou formou zpřístupňovalo daným cílovým skupinám moţnost základního ICT vzdělávání. U projektů, které budou podporovány v rámci operačního programu, bude hlavním problémem jejich udrţitelnost po skončení spolufinancování z ESF. Vzhledem k tomu, ţe absolvování základních kurzů motivovalo mnohé účastníky k zájmu o další prohloubení znalostí, bylo by v budoucnu přínosné připravit pokročilejší e-learningové kurzy jako pokračování po základních kurzech Dopad demografických změn a mezinárodní migrace na odborné vzdělávání Stárnutí populace a sniţující se počet osob v mladém věku je problémem v celé Evropě. Česká republika je na tom z hlediska demografického stárnutí ještě hůře neţ EU-27 jako celek. Populace ve věku let poklesne podle projekce EUROSTATu 1 do roku 2050 v EU-27 o 12 %, v ČR o 24 %, pokud je uvaţována migrace. V hypotetickém případě nulové migrace by populace ČR v produktivním věku klesla o 37 % a v EU-27 o 27 %. Dlouhodobě budou tedy počty mladých lidí vstupujících do počátečního odborného vzdělávání klesat. Ve střednědobém horizontu se však český vzdělávací systém bude muset vyrovnat s jejich přechodným nárůstem. Podle střední varianty demografické projekce ČSÚ 2 do roku 2065 budou počty obyvatel ve věku let klesat aţ do roku 2016, ve věku let pak aţ do roku Poté nastane zhruba desetiletý vzestup populace v těchto věkových skupinách způsobený nedávným dočasným vzrůstem porodnosti. Po tomto desetiletém období však opět začnou počty mladých lidí klesat. Tato demografická situace klade značné nároky na vzdělávací systém. Počet osob vstupujících do vzdělávání bude kolísat a není moţné krátkozrace sniţovat kapacity vzdělávacích institucí, které by v horizontu dalších několika let musely být opět navyšovány. Měnící se poptávku po kvalifikacích, kterou v budoucnu nebudou schopni plně uspokojit absolventi počátečního vzdělávání, budou muset začít naplňovat dospělí prostřednictvím rekvalifikací a dalšího vzdělávání. Tomu se musí začít přizpůsobovat i celý systém odborného vzdělávání. 1 EUROSTAT: Population and social conditions, EUROPOP 2008, (online databáze), ČSÚ. Projekce obyvatelstva do roku 2065, střední varianta. Praha, ČSÚ 2009, 11

12 K řešení demografické situace a jejích negativních důsledků pro trh práce můţe přispět imigrace. Česká republika vykazuje dlouhodobě kladné migrační saldo, počet cizinců pobývajících v České republice tedy stále roste. Trend růstu se výrazně zrychlil po vstupu ČR do Evropské unie v roce Mezi lety 2003 a 2008 vzrostl počet cizinců pobývajících v ČR téměř o 80 % 3. Hlavním důvodem imigrace do ČR je snaha získat uplatnění na zdejším pracovním trhu. Studium není v České republice příliš významným faktorem přitahujícím migraci. Jedním z důvodů můţe být jazyková bariéra a stále ještě malá kapacita studijních programů realizovaných ve světových jazycích. Většina cizinců přichází do ČR v produktivním věku a většinou po ukončení počátečního vzdělávání. Většina pracovní migrace přicházející do České republiky je však krátkodobá a velmi rychle reaguje na měnící se podmínky trhu práce. Aby mohla přispívat k dlouhodobému a účinnému řešení demografické situace v ČR, je třeba usilovat o trvalou imigraci cizinců do České republiky a jejich integraci mezi domácí populaci. Systém odborného vzdělávání se proto musí začít přizpůsobovat tak, aby byl otevřen i přicházejícím cizincům pro další vzdělávání i jejich dětem pro počáteční odborné vzdělávání. a) Příklad iniciativy odpovídající na efekty sniţování počtu studentů v odborném vzdělávání 1. Název iniciativy / opatření Podpora rozvoje kapacit škol pro vzdělávání dospělých ( ) a pro uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení (2005 -) 2. Přehled iniciativy / opatření Zdůvodnění Demografický vývoj způsobuje postupné sniţování počtu středoškolských studentů a tento trend bude pokračovat i v dalších letech. Zároveň se mění nároky na znalosti a dovednosti pracovní síly a zvyšuje se tak nutnost dalšího vzdělávání, ale i potřeba uznávat výsledky neformálního vzdělávání a informálního učení. Reakcí na tyto skutečnosti je snaha vyuţít uvolňovanou kapacitu středních škol pro další vzdělávání dospělých, ale i pro uznávání znalostí a dovedností nabytých mimo formální vzdělávání. Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávací soustavy z roku 2002 stanovil jako jednu z priorit vytváření regionálních center dalšího vzdělávání. Regionální centra dalšího vzdělávání (dále RCDV) jsou vytvářena propojením několika škol počátečního vzdělávání, které mají různé odborné zaměření a popř. poskytují i různé stupně vzdělání (GYM, SOŠ, SOU, VOŠ ) a které jsou schopné vzájemně koordinovat vzdělávací nabídku (tzv. místní centra dalšího vzdělávání). Předpokládá se rovněţ efektivní zapojení nestátních subjektů včetně zaměstnavatelské sféry. Cíle (měřitelné) Cílem vytváření RCDV je podpořit vyuţívání volné kapacity škol k poskytování dalšího vzdělávání a tím přispět k rozšíření a zkvalitnění nabídky dalšího vzdělávání. Cílové skupiny Cílovou skupinou jsou zájemci o další odborné vzdělávání, především dospělá populace v daném regionu. Opatření není specificky zaměřeno na určité sektory či vzdělanostní 3 Ţáčková, H.: Flexibilita trhu práce Zahraniční zaměstnanost. In Konkurenceschopnost České republiky ISBN (v tisku) 12

13 (d) skupiny, nicméně se předpokládá, ţe projekty RCDV budou reagovat na specifickou situaci v daných regionech. Stav implementace včetně statistických dat, pokud jsou k dispozici (ve fázi plánování, pilotní projekt, celostátně zavedený a fungující program, atd.) V letech byla zaloţena první dvě RCDV na základě individuálních projektů. V jednom případě na základě iniciativy kraje, ve druhém jako samostatná iniciativa škol. V současné době se jedná jiţ o samostatné právní subjekty, které zajišťují pravidelnou výuku a podílejí se na dalších projektech v oblasti celoţivotního vzdělávání. Od roku 2005 do roku 2008 byla další RCDV vytvořena v rámci systémového projektu UNIV (Uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení v sítích škol poskytujících vzdělávací sluţby dospělým) v 7 krajích. Od roku 2009 běţí navazující projekt UNIV 2, jehoţ záměrem je vytvořit RCDV v kaţdém ze 14 regionů ČR. (Více informací - viz kapitola 7.4). 3. Průběh a způsob zajištění iniciativy / opatření: 4. Hodnocení: Úroveň činnosti (národní, regionální, místní, nebo sektorová) Opatření RCDV je koncipováno na celostátní úrovni, ze které je také poskytována koncepční a metodická podpora. Vlastní realizace probíhá na regionální úrovni a v jednotlivých krajích se liší. Projekt většinou probíhá za podpory příslušného krajského úřadu. Jedná se o izolovanou iniciativu/opatření nebo o součást širšího politického přístupu (v oblasti vzdělávání/odborné přípravy/zaměstnanosti/sociálních věcí)? Opatření je součástí širší strategie. Je propojeno s politickými přístupy, které se snaţí řešit dopady demografického vývoje pomocí optimalizace školské soustavy a zároveň podporují rozvoj dalšího vzdělávání, zejména poskytování dalšího vzdělávání středními a vyššími odbornými školami. Klíčoví aktéři (hlavní instituce, které se podílejí na přijetí a realizaci opatření) Na celostátní úrovni: MŠMT (koncepční vedení), NÚOV (metodická spolupráce); Na regionální úrovni: krajské úřady (předkládání a realizace projektů dle specifických regionálních potřeb); školy SOU, SOŠ a VOŠ, příp. další poskytovatelé vzdělávání. Hodnocení efektivity, účinnosti a dopadů (včetně závěrů evaluačních zpráv, pokud jsou k dispozici) Evaluační studie specificky zaměřené na rozvoj regionálních center nejsou k dispozici. Činnost RCDV je monitorována, případně i hodnocena krajskými úřady. Projekt UNIV je monitorován MŠMT. Na základě výročních zpráv krajských úřadů Libereckého a Moravskoslezského kraje, ve kterých vznikla dvě první RCDV, lze dovozovat, ţe činnost center je velmi úspěšná a můţe slouţit jako příklad dobré praxe na regionální úrovni: zvyšují se počty kurzů a jejich účastníků, centra se podílejí na mnoha dalších projektech. Je zjevné, ţe déle fungující centra fungují lépe a s širším počtem aktivit neţ centra nově vzniklá. Indikátory úspěšnosti opatření (např. velký zájem, zvýšení zaměstnanosti, nízká mrtvá váha, atd.) Měřitelným indikátorem můţe být počet vytvořených RCDV, počet škol, které jsou součástí jednotlivých RCDV, počet poskytovaných kurzů dalšího vzdělávání, počet účastníků těchto kurzů, úspěšnost ukončení kurzů; event. počet škol, které poskytují kurzy dalšího vzdělávání. Do vytváření RCDV se do konce roku 2009 zapojilo 8 regionů a celkem 120 škol (z toho 13

14 66 nově v rámci projektu UNIV). Projekt UNIV 2 počítá se zapojením 25 škol z kaţdého kraje. Začlenění výstupů opatření do širší (národní, sektorové, regionální, místní) politiky Projekt UNIV zaměřený primárně na rozvoj uznávání výsledků dalšího vzdělávání vyuţil zkušeností z vytváření prvních RCDV. Ty budou dále rozvíjeny v navazujícím projektu UNIV 2, který by měl dát základ pro rozvoj RCDV ve všech krajích ČR. Záměr vytváření RCDV byl začleněn do Strategie celoţivotního učení v oblasti dalšího vzdělávání (viz dále) 5. Závěry: 6. Zdroje, legenda Nastaly nějaké komplikace? (Co nefungovalo a proč?) Jaké kroky byly uskutečněny (jsou plánovány) k jejich překonání? Přeměna škol na centra celoţivotního učení naráţela na negativní postoje škol a učitelů k zaměření se na další vzdělávání a jejich malou motivaci ke změně. Ochota a tedy i účast dospělých v dalším vzdělávání je v ČR na velmi nízké úrovni ve srovnání s EU. V ČR nejsou zavedeny nástroje, které by stimulovaly a v některých případech i umoţňovaly účast dospělých na vzdělávání. Lze předpokládat i určitou preferenci vzdělávacích agentur před školami u těch jedinců, kteří mají se školským prostředím spojeny negativní zkušenosti, resp. neúspěchy. Studie, které by potvrdily tento předpoklad, však nejsou k dispozici. Co zbývá dořešit v budoucnu? Ačkoli na základě opatření vzniklo několik příkladů dobré praxe spojování škol na regionální úrovni, přesto tento způsob rozšiřování aktivit stále není pravidelnou součástí fungování středních a vyšších odborných škol. Zároveň i účast populace na dalším vzdělávání se zvyšuje jen pomalu. Proto intenzivnější podpora této oblasti, ať uţ formou podpory síťování škol nebo prostřednictvím jiných programů bude i v budoucnu ţádoucí

15 b) Příklady iniciativ pro zvýšení účasti dospělých na odborném vzdělávání. 1. Název iniciativy / opatření Strategie celoţivotního učení oblast dalšího vzdělávání (2007) 2. Přehled iniciativy / opatření (d) Zdůvodnění Česká populace však v účasti na dalším vzdělávání poměrně výrazně zaostává za průměrem EU-27, obzvláště nízká je účast na dalším formálním vzdělávání. Rekvalifikacemi prochází jen asi 10% nezaměstnaných, coţ je výrazně méně neţ ve většině zemí EU. Podniky vzdělávají zaměstnance poměrně ve velkém rozsahu, ale většinu kurzů tvoří povinná školení a ke skutečnému rozvoji odborných znalostí tak dochází i v rámci podnikového vzdělávání v nedostatečné míře. Cíle (měřitelné) Cílem Strategie celoţivotního učení a jejího Implementačního plánu je v oblasti dalšího vzdělávání vytvořit koncepční řešení a podpořit účast dospělých na dalším vzdělávání. V rámci Strategie bylo pro další vzdělávání definováno 7 opatření: Stimulovat jednotlivce i zaměstnavatele k rozšíření účasti na dalším vzdělávání, provázat systémovou a programovou sloţku finanční podpory dalšího vzdělávání, zajistit uznávání různých vzdělávacích cest k získání kvalifikace, vytvořit podmínky pro sladění nabídky vzdělávání s potřebami trhu práce, (d) rozvinout nabídku dalšího vzdělávání podle potřeb klientů a zajistit dostupnost vzdělávacích příleţitostí, (e) zvýšit úroveň vzdělávání zaměstnanců podniků tak, aby se stalo účinným faktorem posilování konkurenceschopnosti podniků a profesní flexibility zaměstnanců, (f) zvýšit kvalitu dalšího vzdělávání, (g) rozvinout informační a poradenský systém pro uţivatele dalšího vzdělávání. Cílové skupiny Cílovou skupinou je dospělá populace ČR potenciální účastníci dalšího vzdělávání, dále pak jejich zaměstnavatelé a sekundárně i poskytovatelé dalšího vzdělávání. Stav implementace včetně statistických dat, pokud jsou k dispozici (ve fázi plánování, pilotní projekt, celostátně zavedený a fungující program, atd.) Strategie celoţivotního učení byla schválena v roce V roce 2008 byl vytvořen a na počátku roku 2009 schválen vládou Implementační plán strategie CŢU, který rozvíjí jednotlivé okruhy do konkrétních opatření, definuje termíny splnění v rozmezí let , zpřesňuje gesce a definuje způsob a výši finančního zabezpečení jednotlivých oblastí. V průběhu roku 2009 jiţ započaly některé projekty, jejichţ prostřednictvím by měla být Strategie CŢU v oblasti dalšího vzdělávání naplňována. 3. Průběh a způsob zajištění iniciativy / opatření: Úroveň činnosti (národní, regionální, místní, nebo sektorová) Strategie celoţivotního učení a její Implementační plán jsou strategickými dokumenty na národní úrovni. Aktivity, které ze strategie vyplývají, však mohou být realizovány na různých regionálních, lokálních či sektorových úrovních. Jedná se o izolovanou iniciativu/opatření nebo o součást širšího politického přístupu (v oblasti vzdělávání/odborné přípravy/zaměstnanosti/sociálních věcí)? Oblast dalšího vzdělávání je součástí Strategie celoţivotního učení základního strategického dokumentu pro oblast vzdělávání. 15

16 Klíčoví aktéři (hlavní instituce, které se podílejí na přijetí a realizaci opatření) Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo financí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo vnitra, Kraje, Technologická agentura ČR, Český statistický úřad 4. Hodnocení: 5. Závěry: 6. Zdroje, legenda Hodnocení efektivity, účinnosti a dopadů (včetně závěrů evaluačních zpráv, pokud jsou k dispozici) Hodnocení postupu prací na naplňování Strategie CŢU jako celku je realizováno prostřednictvím Zpráv o plnění Implementačního plánu Strategie celoţivotního učení. Řada projektů je zatím pouze ve fázi jednání či schvalování příslušnými rezorty a dochází k časovým prodlevám oproti plánu. Kromě toho budou průběţně jednotlivými gestory monitorovány jednotlivé projekty, které strategii naplňují, ty jsou však zatím ve fázi příprav či počátku realizace. Indikátory úspěšnosti opatření (např. velký zájem, zvýšení zaměstnanosti, nízká mrtvá váha, atd.) Jedním z nejvýznamnějších ukazatelů úspěchu Strategie CŢU v oblasti dalšího vzdělávání, bude zvýšení účasti na dalším vzdělávání, dále pak sniţování strukturální nezaměstnanosti, zvyšování kvalifikační úrovně dospělé populace apod. Vývoj indikátorů pro oblast dalšího vzdělávání je jedním z úkolů, jeţ Strategie vytyčuje. V současné době jsou však opatření vycházející ze Strategie v příliš rané fázi na to, aby mohly být na základě indikátorů hodnoceny její výsledky. Začlenění výstupů opatření do širší (národní, sektorové, regionální, místní) politiky Jedná se o základní strategický materiál, který bude průběţně vyhodnocován a bude na něj navazováno při tvorbě politik v oblasti dalšího vzdělávání. Nastaly nějaké komplikace? (Co nefungovalo a proč?) Jaké kroky byly uskutečněny (jsou plánovány) k jejich překonání? Řada projektů, které mají naplňovat strategii CŢU, narazila na delší proces schvalování a dochází ke zpoţděním v realizaci. Vzhledem k omezené době, pro kterou je moţné čerpat finance z ESF, můţe zpoţdění projektů znamenat významné riziko, které by mohlo ohrozit naplňování cílů Strategie. Co zbývá dořešit v budoucnu? Naplňování Strategie CŢU je teprve v počátcích, neboť většina opatření je plánována na období let Je tedy třeba dále pokračovat v naplňování opatření, které Strategie vytyčuje, a snaţit se omezit nastávající zpoţdění. Protoţe velká část opatření definovaných v rámci Strategie počítá s financováním z ESF, bude dalším úkolem zajistit dlouhodobé pokračování aktivit i po skončení programového období

17 1. Název iniciativy / opatření ROZAM Vzdělávání pro malé a střední podniky ( ) 2. Přehled iniciativy / opatření (d) Zdůvodnění Další vzdělávání zaměstnanců je velmi důleţité pro sledování nových technologií a trendů v oboru, pro rozvoj a aktualizaci znalostí a dovedností zaměstnanců. Je významné také vzhledem k tomu, ţe příliv absolventů přicházejících na trh práce s čerstvými znalostmi bude slábnout. Rozsah dalšího odborného vzdělávání je výrazně menší u malých a středních podniků, jak vyplývá například s výsledků šetření CVTS. Cíle (měřitelné) Cílem projektu ROZAM je podpořit vzdělávání zaměstnanců malých a středních podniků, zpřehlednit přístup ke vzdělávací nabídce a podpořit vícezdrojový systém financování. Projekt nabízí podnikům moţnost získat poukázky, které z 50% hradí cenu vzdělávacích kurzů pro zaměstnance. Cílové skupiny Cílovou skupinou jsou malé a střední podniky (do 250 zaměstnanců). Stav implementace včetně statistických dat, pokud jsou k dispozici (ve fázi plánování, pilotní projekt, celostátně zavedený a fungující program, atd.) Projekt ROZAM byl realizován jako pilotní. V letech proběhl ve třech krajích ČR. Navazuje na něj projekt s obdobným zaměřeními rámci operačního programu ESF Lidské zdroje a zaměstnanost. 3. Průběh a způsob zajištění iniciativy / opatření: 4. Hodnocení: Úroveň činnosti (národní, regionální, místní, nebo sektorová) Pilotní projekt probíhal ve třech regionech. Kraj definoval zaměření kurzů, které budou podporovány, s ohledem na regionální specifika trhu práce. Jedná se o izolovanou iniciativu/opatření nebo o součást širšího politického přístupu (v oblasti vzdělávání/odborné přípravy/zaměstnanosti/sociálních věcí)? Pilotní projekt byl realizován v rámci operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. Podpora dalšího vzdělávání vychází ze Strategie celoţivotního učení a jejího Implementačního plánu v oblasti dalšího vzdělávání. Klíčoví aktéři (hlavní instituce, které se podílejí na přijetí a realizaci opatření) Ministerstvo práce a sociálních věcí Trexima, spol. s r.o. a Sodexho Pass ČR, s.r.o. Zlínský kraj, Ústecký kraj, kraj Vysočina Instituce nabízející další vzdělávání Malé a střední podniky ve vybraných krajích Hodnocení efektivity, účinnosti a dopadů (včetně závěrů evaluačních zpráv, pokud jsou k dispozici) Na závěrečné konferenci byl projekt ROZAM hodnocen jako úspěšný, není však k dispozici souhrnná hodnotící zpráva z projektu. Podniky oceňovaly v rámci projektu zejména malou administrativní zátěţ nutnou pro získání prostředků z ESF a kladně byla hodnocena také transparentnost poukázkové metody. Prostředky z projektu byly díky velkému zájmu vyčerpány jiţ před koncem plánovaného období. Podle tiskových zpráv se 17

18 do projektu celkem zapojilo asi 100 podniků a 560 zaměstnanců-účastníků kurzů. Indikátory úspěšnosti opatření (např. velký zájem, zvýšení zaměstnanosti, nízká mrtvá váha, atd.) Účast zaměstnaných osob na vzdělávání byla podle Výběrového šetření pracovních sil v roce 2008 vyšší neţ v roce 2007 v celé ČR. V krajích zapojených do projektu ROZAM byl tento nárůst nadprůměrný, i kdyţ nelze přesně usuzovat, zda se jedná o přímý dopad projektu. Začlenění výstupů opatření do širší (národní, sektorové, regionální, místní) politiky Bylo schváleno pokračování navazujících projektů pro další programové období v rámci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Pokračování projektu je začleněno ve Strategii CŢU (viz výše). 5. Závěry: 6. Zdroje, legenda Nastaly nějaké komplikace? (Co nefungovalo a proč?) Jaké kroky byly uskutečněny (jsou plánovány) k jejich překonání? Největším rizikem, které projekt očekával, byl malý zájem podniků. Toto riziko však nakonec nebylo překáţkou realizace projektu a poukázková forma podpor se ukázala jako vhodná. Co zbývá dořešit v budoucnu? Projekt se setkal s poměrně velkou úspěšností, byl však zásadním způsobem postaven na finanční podpoře z ESF. Do budoucna zůstává významným úkolem nalézt cesty, jak malé a střední podniky dlouhodobě podporovat ve vzdělávání zaměstnanců i v období, kdy moţnosti financování z těchto zdrojů z ČR vymizí c) Příklady iniciativ pro vyrovnání se s efekty mezinárodní migrace (imigrace, emigrace) v dalším odborném vzdělávání 1. Název iniciativy / opatření Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků (2003) 2. Přehled iniciativy / opatření Zdůvodnění Kvalifikovaní odborníci na českém trhu práce jiţ v současné době chybějí a předpokládá se, ţe situace se bude v budoucnu zhoršovat, zejména vlivem rychlého stárnutí populace. Pracovní mobilita domácí populace (regionální i profesní) je navíc zatím poměrně malá, a proto je vysoká poptávka po zahraničních pracovnících pro specifické profese. Projekt výběr kvalifikovaných pracovníků se snaţí na tuto situaci reagovat, a přilákat do země natrvalo kvalifikované zahraniční odborníky, či dosáhnout toho, aby zde zůstali ţít a pracovat cizinci, kteří v ČR získali vzdělání. 18

19 (d) Cíle (měřitelné) Projekt chce přispívat ke konceptu řízené imigrace do ČR. Jeho cílem je trvalá integrace kvalifikovaných zahraničních pracovníků do české společnosti. Proto projekt umoţňuje vybraným kvalifikovaným zahraničním pracovníkům získat povolení k trvalému pobytu v ČR ve výrazně kratší době, neţ je zákonná. Pro vysoce kvalifikované pracovníky zařazené do projektu po 1,5 roce pobytu a práce v ČR, pro ostatní kvalifikované pracovníky po 2,5 letech. Standardní doba pro získání trvalého pobytu v ČR je přitom 5 let. Účastníci projektu navíc získávají právo na ochrannou lhůtu v případě ztráty zaměstnání, během které mohou hledat další práci bez toho, ţe by přišli o povolení k pobytu. Cílové skupiny Projekt je určen pro kvalifikované zahraniční pracovníky z 51 vybraných třetích zemí. Pracovníci, kteří se chtějí do projektu hlásit, musejí mít ukončené minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou (ISCED 3a) a alespoň půlroční praxi. Kromě nich mohou do projektu vstoupit pracovníci z jakékoli třetí země, kteří dokončili vysokoškolské nebo středoškolské vzdělávání s maturitou nebo výučním listem v České republice, a dále pak drţitelé zelených karet. Specifickou cílovou skupinou uvnitř projektu jsou vysoce kvalifikovaní pracovníci pracovníci, kteří mají VŠ vzdělání, alespoň 1,5 roku praxe, pokud pracují v ČR na pozici odpovídající jejich kvalifikaci. Těm projekt nabízí ještě výhodnější podmínky. Stav implementace včetně statistických dat, pokud jsou k dispozici (ve fázi plánování, pilotní projekt, celostátně zavedený a fungující program, atd.) Pilotní fáze projektu zahájená v červenci 2003 skončila po plánovaném pětiletém období v roce V říjnu 2008 bylo schváleno pokračování projektu jiţ v nepilotní podobě. K bylo do projektu zahrnuto 1451 pracovníků, z toho 1165 pracovníků s vysokoškolským vzděláním. Největší část z nich působila v IT oborech. 3. Průběh a způsob zajištění iniciativy / opatření: 4. Hodnocení: Úroveň činnosti (národní, regionální, místní, nebo sektorová) Projekt je v ČR realizován na národní úrovni. V současné době se do něj mohou hlásit občané 51 zemí. Jedná se o izolovanou iniciativu/opatření nebo o součást širšího politického přístupu (v oblasti vzdělávání/odborné přípravy/zaměstnanosti/sociálních věcí)? Projekt se snaţí naplňovat koncept řízené migrace. Vychází z mezirezortní Koncepce integrace cizinců schválené vládou. Klíčoví aktéři (hlavní instituce, které se podílejí na přijetí a realizaci opatření) Ministerstvo práce a sociálních věcí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) mise IOM v daných zemích Hodnocení efektivity, účinnosti a dopadů (včetně závěrů evaluačních zpráv, pokud jsou k dispozici) Projekt měl poměrně výraznou informační kampaň, coţ přispělo k jeho úspěšnosti. Postupně byl rozšiřován okruh zemí zahrnutých do projektu, coţ rovněţ svědčí o zájmu o něj. Závěrečná zpráva z pilotní fáze projektu hodnotí pozitivně především funkčnost projektu, rostoucí zájem o něj a potenciál dalšího růstu počtu zájemců, vysokou míru integrace úspěšných absolventů pilotního projektu do české společnosti a dobrou mediální kampaň i 19

20 zahraniční prestiţ projektu. Negativně je naopak hodnocen absolutní počet zájemců, který je niţší, neţ se na začátku projektu předpokládalo, sloţitost některých administrativních postupů při ověřování kvalifikací a dalších dokladů a při procesu zaměstnávání, slabou právní základnu projektu a neexistenci seznamu dlouhodobě nedostatkových profesí a predikce počtu absolventů jednotlivých oborů. Indikátory úspěšnosti opatření (např. velký zájem, zvýšení zaměstnanosti, nízká mrtvá váha, atd.) Cílem pilotní fáze projektu bylo především ověření procesu udělování povolení k pobytu ve zkráceném termínu. Za indikátor úspěchu je moţné povaţovat zahrnutí 1451 osob do projektu. Pozitivní je také to, ţe většina osob zahrnutých do projektu pracovala v nedostatkových profesích např. v IT a dalších technických oborech. Nedaří se však příliš lákat zdravotnický personál. Projekt však zatím nedosáhl takového rozsahu, aby bylo moţné hodnotit jeho vliv na zmírňování negativních dopadů demografického stárnutí na pracovní trh. Začlenění výstupů opatření do širší (národní, sektorové, regionální, místní) politiky Po ukončení pilotní fáze bylo rozhodnuto o dalším pokračování projektu, byl rozšířen počet zemí, jejichţ občané mohou do projektu vstupovat. Během pilotní fáze projektu přispíval projekt k průběţným úpravám imigrační legislativy např. k zavedení ochranné lhůty při ztrátě zaměstnání. 5. Závěry: 6. Zdroje, legenda Nastaly nějaké komplikace? (Co nefungovalo a proč?) Jaké kroky byly uskutečněny (jsou plánovány) k jejich překonání? Pilotní fáze projektu skončila v roce V té době ovšem český trh práce zasáhly dopady ekonomické krize, která způsobila narůstající nezaměstnanost a zastavila příliv zahraničních pracovníků do ČR. Ačkoli tedy došlo k rozšíření počtu zemí, nenastal během roku 2009 masívní příliv zájemců. Zatím tedy není moţné říci, ţe by projekt fakticky přispíval k řešení demografické situace v ČR. Pokud ekonomické zotavení po krizi opět pozvedne zájem cizinců o pobyt v ČR, lze předpokládat, ţe projekt nalezne další uplatnění. Co zbývá dořešit v budoucnu? Projekt během své pilotní fáze ověřil především procedurální aspekty. Významným úkolem pro další fáze projektu zůstává rozšíření počtu udělovaných pobytů, aby projekt skutečně mohl přispět ke kompenzaci problémů souvisejících s demografickým vývojem v ČR. Bude třeba také posílit právní základnu, na které projekt stojí, aby bylo moţné dosáhnout administrativních zjednodušení. Webové stránky projektu: IOM