Burzy cenných papírů v Evropské unii

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Burzy cenných papírů v Evropské unii"

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín Burzy cenných papírů v Evropské unii Diplomová práce Autor: Bc. Radka Zemanová Finance Vedoucí práce: Ing. Vilém Vlček, MBA Praha Duben, 2013

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Chrášťanech dne Bc. Radka Zemanová

3 Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat Ing. Vilému Vlčkovi, MBA za odborné vedení mé diplomové práce a rady, které mi v průběhu jejího zpracování ochotně poskytoval.

4 Anotace Diplomová práce na základě studia literatury definuje obecné pojetí burzy, její historii a charakterizuje čtyři vybrané burzy v Evropské unii. Cílem praktické části je komparování vybraných ukazatelů, popis fungování burzovních trhů v Evropské unii s akcentem na probíhající finanční krizi a následná predikce vývoje burzovnictví v kontextu s rozpadem eurozóny a Evropské unie. Klíčová slova: burza, finanční krize, Evropská unie, eurozóna Annotation This thesis focuses on literature defines the general concept Stock Exchange, its history and describes four selected exchanges in the European Union. The practical part is the comparison of selected indicators, a description of the functioning of stock markets in the European Union with an emphasis on the ongoing financial crisis and subsequent prediction of exchanges in the context of the disintegration of the eurozone and the European Union. Key words: Stock Exchange, financial crises, European Union, eurozone

5 Obsah: Úvod Počátky burzovnictví Definice a vznik pojmu burza, její znaky a principy fungování Definice burzy Vznik pojmu burza Znaky burzy Fungování burzy Význam burzy v trţní ekonomice Historie burzovnictví celosvětově Historie burzovnictví v České republice Praţská burza pro zboţí a cenné papíry Burza cenných papírů Praha, a.s Prodej Burzy cenných papírů Praha, a. s Burzovnictví v Evropské unii Evropská unie Federace evropských burz Vybrané burzy cenných papírů a jejich vzájemná komparace Charakteristika Burzy cenných papírů Praha, a.s Historie praţské burzy Organizační struktura praţské burzy Členství Indexy Charakteristika burzy cenných papírů ve Vídni (Wiener Börse AG) Historie vídeňské burzy Organizační struktura vídeňské burzy Členství Indexy

6 2.3 Charakteristika burzy cenných papírů v Bratislavě (Burza cenných papierov v Bratislave) Historie bratislavské burzy Organizační struktura bratislavské burzy Členství Indexy Charakteristika burzy cenných papírů v Londýně (London Stock Exchange) Historie londýnské burzy Organizační struktura londýnské burzy Členství Indexy Komparace vybraných burz a jejich vzájemná propojenost Historie a vývoj burz Trţní segmenty Indexy Vývoj objemu obchodů Fungování burzovních trhů v Evropské unii před finanční krizí a během ní Situace vybraných burz před vypuknutím finanční krize a její průběh Praţská burza Vídeňská burza Bratislavská burza Londýnská burza Reakce jednotlivých burz na krizi Praţská burza Vídeňská burza Bratislavská burza Londýnská burza Opatření a návrhy ochrany v průběhu krize Predikce vývoje burzovnictví Předpokládané strategie burz při pádu jednotné evropské měny

7 4.2 Moţné reakce burz na rozpad Evropské unie Závěr Seznam použité literatury Seznam obrázků Seznam grafů Seznam tabulek Seznam příloh

8 Úvod Téma Burzy cenných papírů v Evropské unii pojaté v souvislosti s probíhající finanční krizí, jsem si vybrala z důvodu aktuálnosti. Během mého studia mi bylo několikrát přednášeno o burze cenných papírů jako regulátoru trhu a dále pak byl popisován její význam pro ekonomiku státu, coţ upoutalo mou pozornost. V návaznosti na probíhající finanční krizi jsou burzy, jako zrcadlo ekonomiky daného státu, ostře sledovány masmédii a z mého pohledu tak nabývá tato tématika na atraktivnosti k zamyšlení. Ke zpracování mé diplomové práce mi napomohla literatura od doc. Ing. Jitky Veselé, Ph.D. a doc. Ing. Vladislava Pavláta, CSc., ale zároveň i velmi propracované servery jednotlivých mnou pozorovaných burz. Pro diplomovou práci jsem si cíleně zvolila burzu londýnskou, vídeňskou, praţskou a bratislavskou. Důvodem tohoto výběru byl fakt, ţe londýnské burze zaslouţeně náleţí postavením jedné ze tří největších burz ve světě a je zároveň dominantou burz v Evropské unii. Vídeňskou burzu jsem si zvolila, protoţe patří mezi silnější burzy v Evropské unii, zároveň je nejsilnější burzou ve střední Evropě a mimo jiné koupila i praţskou burzu. Tímto navazuji i na výběr právě praţské burzy z důvodu naší české národnosti a k ní jsem do komparace zvolila burzu obdobnou jak legislativně, tak historicky, kterou je burza bratislavská. Cílem mé diplomové práce je zhodnotit a komparovat vývoj vybraných burz v Evropské unii, zaměřit se na fungování burz v Evropské unii v souvislosti s ekonomickou krizí a predikovat další vývoj burzovnictví. V teoretické části mé diplomové práce hodlám definovat pojem burza, vysvětlit její vznik, její znaky, principy fungování samotného burzovního parketu a v neposlední řadě vysvětlit význam burzy v trţní ekonomice, protoţe pro zdravé fungování trţní ekonomiky hraje burza velmi významnou roli. Následně přiblíţím historii burzovnictví obecně v rámci celosvětového měřítka, dále se zaměřím na naši národní historii burzovnictví a zároveň i burzovnictví v Evropské unii. Druhou kapitolu budu věnovat jiţ podrobnějšímu charakterizování mnou vybraných burz, kterými jsou burzy s oficiálními názvy Burza cenných papírů Praha, a.s., Wiener Börse AG, Burza cenných papierov v Bratislave, a.s. a London Stock Exchange. Následně budu zvolené burzy vzájemně komparovat. Další část mé diplomové práce bude věnována fungování burzovních trhů v Evropské unii, jak bylo ovlivněno rozhodování mnou vybraných burz ve spojitosti s finanční krizí a následně 8

9 provedu predikci vývoje burzovnictví při moţném pádu jednotné měny Eura a rozpad Evropské unie. V průběhu psaní mé diplomové práce budu pouţívat vědecké metody jako je komparace, analýza, načtení odborné literatury a implementace výsledků. Věřím, ţe tato diplomová práce bude přínosem pro širokou veřejnost, které tímto zpracováním vysvětlím základní fungování burz, dokáţi jim nenásilnou formou sdělit vzájemnou komparaci mezi zvolenými burzami a následně nastíním moţnost dalšího vývoje burzovnictví s akcentem negativního vlivu, kterým by mohl být i samotný rozpad eurozóny a Evropské unie. 9

10 1 Počátky burzovnictví V první kapitole mé diplomové práce povaţuji za důleţité seznámit čtenáře obecně o fungování, vzniku a vývoji burzovnictví jak ve světě, tak v České republice a v Evropské unii. Historické kořeny sahají do dávného středověku, kdy se obchodovalo především se zboţím, v dalším vývoji se staly předmětem burzovního obchodu cenné papíry ve formě směnek, obligací, dluhopisů, hypotečních zástavních listů, akcií, investičních certifikátů, podílových listů a státních pokladničních poukázek. V další části se zaměřuji na význam fungování burz v trţní ekonomice, jaký mají nemalý přínos pro stát a tudíţ jsou burzy státem i podporovány. 1.1 Definice a vznik pojmu burza, její znaky a principy fungování Úlohou této podkapitoly je obecné definování burzy pro získání představy o tom, co to vlastně burza je, kam sahají kořeny vzniku označení burzy, jaké má znaky a v neposlední řadě i jak burza obecně funguje Definice burzy V současné době není snadné stanovit jednotnou definici burzy, protoţe v průběhu času dochází k jejím proměnám tak, jak se vyvíjí a mění samotný burzovní trh. Burzu je moţné definovat jako zvláštním způsobem organizované shromáždění subjektů, kteří se osobně tváří v tvář scházejí na přesně vymezeném místě (prezenční burza) nebo jsou propojeni prostřednictvím počítačové sítě bez osobního setkání (elektronická burza) a obchodují s přesně vymezenými instrumenty (např. akcie, dluhopisy, podílové listy, plodiny, devizy), přesně vymezeným způsobem, podle přesně vymezených pravidel, v přesně vymezeném čase Vznik pojmu burza Pojem burza uţívají téměř všechny evropské země. Například německý výraz je řečen Börse, francouzský bourse, španělský bolsa, italský borsa, holandský beurs. V anglickém jazyce označení známe jako exchange, coţ je odvozeno od prvního předmětu burzovního obchodu, kterým byla směnka. 1 VESELÁ, Jitka, Burzy a burzovní obchody, s

11 Existují různé teorie, ţe pojem burza vznikl například 2 : - ze středověkých bursae, coţ byly jakési kupecké koleje, - z řeckého βυpσα, coţ je označení pro koţený měšec, - z údajně vytesaného koţeného měšce na štítě patricijské rodiny Van der Beurse z Brugg v Belgii, v jejímţ domě se konaly schůzky obchodníků. V 15. století byl výraz přenesen z Brugg do Antverp, odkud se dále šířil po celé Evropě Znaky burzy Burza je vysoce organizovaná forma trhu, která se od ostatních trhů odlišuje určitými specifickými znaky 3 : - burzovní obchod je regulován zákonem, - k provozování burzovního obchodu je třeba zvláštní povolení, - jednotlivé druhy obchodů jsou přesně stanoveny, - zboţí obchodované na burze musí být připuštěno a schváleno vedením burzy, - burzovní orgány určují místo a čas obchodu, - obchoduje se s určeným mnoţstvím zboţí bez fyzického zastoupení Fungování burzy Burzu cenných papírů můţeme charakterizovat jako relativně autonomně fungující spletitý organizační, ekonomický a technický systém, který funguje v rámci kapitálového trhu. Tento sloţitý systém zajišťuje místní a časovou koncentraci nabídky a poptávky po cenných papírech, dále umoţňuje tvorbu cen (kurzů) a zprostředkovává uzavírání obchodování s cennými papíry a jejich vypořádání. Systém burzy cenných papírů můţeme z hlediska fungování rozdělit na tyto subsystémy 4 : - obchodování, - vypořádání burzovních obchodů, - informační, - regulační, - kontrolní. 2 DĚDIČ, Jan, Burza cenných papírů a komoditní burza, s BENEŠ, Václav, MUSÍLEK, Petr, Burzy a burzovní obchody, s PAVLÁT, Vladislav, Kapitálové trhy a burzy ve světě, s

12 Subsystém obchodování zajišťuje hladký průběh transakcí s cennými papíry: - příjem poţadavků od zákazníků, evidence, třídění, zařazení příkazů do pořadí podle algoritmu vycházejícího z předpisů burzy o podmínkách obchodování, - vyřízení příkazů dle obchodních podmínek, které jsou v souladu s dalšími předpisy burzy, - poskytování informací o uzavřených transakcích (především o ceně a objemu) do subsystému vypořádání burzovních obchodů a subsystému informačního. Subsystém vypořádání burzovních obchodů zajišťuje: - úhradu finančního závazku mezi smluvními stranami, - převod vlastnictví cenných papírů z prodávajícího na kupujícího prostřednictvím dodaného cenného papíru, který je ve fyzické podobě, - převod vlastnických práv na náleţitých kontech při uschování cenných papírů v centrálním depozitáři nebo prostřednictvím převodu vlastnictví z prodávajícího na kupujícího v ústředním registru (reţim dodání proti zaplacení). Subsystém informační zajišťuje: - třídění, zpracování a uchování veškerých informací z vnějšího okolí, - poskytování informací do ostatních subsystémů burzy, - poskytování informací do vnějšího okolí, - propojení informací mezi jednotlivými subsystémy burz včetně zpětné vazby. Subsystém regulační zajišťuje: - promítnutí zákonů a předpisů, které se vztahují na fungování kapitálového trhu, do systému burzy, - zpracování a aktualizování burzovních pravidel a předpisů, kterými se řídí chod burzy. Subsystém kontrolní zajišťuje: - kontrolu dodrţování všech zákonů a předpisů vztahující se na burzu, - vyuţívá sankcí v případě, ţe přesně stanovená pravidla nejsou dodrţena, 12

13 - prověření znalosti předpisů ze strany zaměstnanců na burze i ostatních jedinců, kteří jsou oprávněni burzu navštěvovat. 5 Pro lepší přehlednost uvádím na Obrázku č. 1 grafické znázornění systému fungování burzy. Obrázek č. 1 Systém burzy PŘÍKAZY OBCHODOVÁNÍ REGULACE A KONTROLA INFORMACE VYPOŘÁDÁNÍ OBCHODU Tok obchodních transakcí Informační toky Zpětné vazby Zdroj: PAVELKA, Vladislav, Kapitálové trhy a burzy ve světě, s Význam burzy v tržní ekonomice Pro hladké fungování trţní ekonomiky hraje burza jako organizovaný trh velmi významnou roli. Burza shromaţďuje volné finanční prostředky od investorů, orientuje kapitál tak, aby byl z hlediska národohospodářského hlediska co nejefektivněji vyuţit, a umoţňuje zhodnocení kapitálu s vyuţitím diverzifikací rizika a zajištění likvidity. Společnost, která emitovala na burzu obchodovatelné cenné papíry, burza nabízí moţnosti k získání volného kapitálu a tím získat přístup ke zdrojům pro další rozvoj a expanzi podniku. Prostřednictvím kótace cenných papírů na burze určité společnosti získávají zvýšení prestiţe v očích investorů. Společnosti jsou schopny opatřovat si finanční zdroje 5 PAVLÁT Vladislav, Kapitálové trhy a burzy ve světě, s

14 na kapitálovém trhu a tak sniţují jejich závislost na úvěrových zdrojích, které poskytují banky. Existence burzovního trhu a celá řada faktorů působících na něj umoţňuje investorům spekulovat na vzestup nebo pokles kurzů cenných papírů Historie burzovnictví celosvětově Známky o burzovnictví mapuje historie jiţ ve středověku, například staří Římané znali takzvaná collegemercatorum (kupecká kolegia). Toto prvotní obchodování lze však nazvat spíše jen jako předchůdce burzy, které se ve středověku utvářelo v souvislosti s rozvojem obchodu a řemesel. Ve 12. a 13. století na území Evropy začal vznik a vývoj burz v pravém slova smyslu a to především v městech Lucca, Benátky, Miláno, Janov, Florencie a Paříţ. Jednání bankéřů a obchodníků se obvykle odehrávalo při příleţitosti tradičních trhů. Vznik názvu burza má údajně souvislost s belgickým městem Bruggy, do kterého přijíţděli za účelem obchodování kupci z Janova a Benátek. Zde se scházeli obchodníci před domem rodiny bankéře Van der Buerse a město Bruggy se tak stalo jedním z nejvýznamnějších obchodních center západní Evropy. 7 Pro zajímavost v Příloze č. 1 uvádím ročníky vzniku 17 prvních největších evropských burz, které se postupně budovaly do 1. poloviny 18. století. Obchodování na burze nebylo zpočátku formálně organizováno a obchodní jednání nebyla pravidelná. Obchodníci se navzájem neznali a tudíţ ani neměli moţnost posoudit solventnost svého partnera. Původní burzy probíhaly pod širým nebem, ale postupem času se přemisťovaly do budov, které byly jiţ veřejně přístupné a současně organizované. Postupně vznikaly burzovní spolky, které obstarávaly finanční prostředky na stavbu burzovních budov a jejich údrţbu. Na burzu měl pak uţ přístup zúţený okruh osob, vytvářela se nová racionální pravidla obchodování, zaznamenávala se cena a kurzy, stanovovaly se obchodní podmínky a rozhodovalo se o účasti obchodníků na burze. Příjem finančních prostředků ve prospěch burzy se skládal z 8 : - členských příspěvků, - poplatků za povolení přístupu na burzu, - poplatků za poskytování informací o kurzech a cenách. 6 VESELÁ, Jitka, Investování na kapitálových trzích, s PAVLÁT Vladislav, Kapitálové trhy a burzy ve světě, s PAVLÁT, Vladislav, Kapitálové trhy a burzy ve světě, s

15 Burzy umoţňovaly mobilizaci kapitálu, coţ značně přispívalo k rozvoji hospodářství. Obchodní a průmyslový kapitalismus v Evropě a na dalších kontinentech přinesl zrod dalších významných burz, které v přehledné podobě dle roků vzniku od 2. poloviny 18. století uvádím v Příloze č Historie burzovnictví v České republice Pro český stát a národ měla tragické důsledky smrt českého krále Ludvíka Jagellonského, který skonal v bitvě u Moháče v roce Česká země se do roku 1918 dostala pod nadvládu Habsburků, ztratila svou samostatnost a stala se součástí mnohonárodní monarchie. České zájmy byly v rámci monarchie bezvýznamné, které se zdlouhavě a obtíţně prosazovaly. Tyto naznačené obtíţe Čechů se pod nadvládou Habsburků negativně podepsaly na vzniku a vývoji českého burzovnictví. Například Praţská burza pro zboţí a cenné papíry vznikla aţ o 100 let později neţ burza ve Vídni, coţ bylo z části způsobeno záměrným potlačováním podnikatelských aktivit v Čechách ze strany Habsburků a z části hospodářskou zaostalostí v zemích střední a východní Evropy. Další důleţitou skutečností je, ţe kdyţ byly Čechy součástí Rakouska-Uherska, vídeňská burza záměrně potlačovala praţskou burzu, aby předešli moţné výrazné konkurenci. A to vše probíhalo i v období 90. let 19. století, kdy praţská burza měla moţnost obchodovat s poměrně kvalitními cennými papíry českých podnikatelů. 9 Nyní se v další části mé diplomové práce zaměřím na historický vývoj naší praţské burzy, protoţe se jedná o naši tuzemskou burzu a jsem názoru, ţe si zaslouţí patřičnou pozornost Pražská burza pro zboží a cenné papíry Vznik a počáteční vývoj českého burzovního trhu byl zahájen zaloţením instituce 23. března 1871 s oficiálním zněním Praţská burza pro zboţí a cenné papíry, coţ bylo uskutečněno na základě povolení rakousko-uherských úřadů. O toto zřízení několik let usilovali čeští obchodníci v čele s velkoobchodníkem s cukrem Aloisem Olivou, kterým se podařilo pro provoz české burzy shromáţdit zlatých. Současně je třeba poukázat na skutečnost, ţe od roku 1855 fungovala prozatímní burza v měšťanském domě U Šliků jinak řečený Šlikův palác, kde se obchodovalo s měnami a směnkami. Šlikův palác se nachází na Praze 1, na Hradčanech a v současné době je chráněn jako kulturní památka České republiky. Na seancích praţské burzy se konaly obchody s akciemi českých 9 VESELÁ, Jitka, Historický exkurz světovým a českým burzovnictvím Český finanční časopis, s

16 podniků, měnami, státními dluhopisy, zemědělskými plodinami a ostatním zboţím, za které jsou povaţovány například sběratelské mince a drahé kovy. V roce 1892 se však obchodování se zemědělskými plodinami přesunul na samostatnou plodinovou burzu a zde se obchodovalo s plodinami a mlýnskými výrobky. Za vlády habsburského rodu byla praţská burza v podřízeném postavení vůči vídeňské a budapešťské burze. Na základě této provázanosti se proto na praţské burze negativně promítl krach vídeňské burzy v roce Situace se zlepšila aţ v 90. letech 19. století, kdy se obnovil český průmysl a burzovnictví. Do dalšího vývoje burzovnictví zasáhla roku 1914 první světová válka, kdy se uzavřel provoz všech burz na území Rakouska-Uherska a k dlouhodobému obnovení došlo 4. srpna Hlavní rozvoj praţské burzy se odehrával ve 20. letech 20. století, čemuţ napomohly hospodářské problémy sousedících zemí a kapitál z těchto zemí se postupně stěhoval do stabilní ekonomiky na praţskou burzu. Zde se obchodovalo s kvalitními akciemi českých firem, o nichţ v té době bylo míněno, ţe jsou podhodnoceny. Zájem investorů s přílivem kapitálu a následná vzestupná tendence na praţské burze trvala od roku 1923 do roku 1928 a poté došlo k jistému oslabení. Další velkou a zároveň nemilou událostí pro praţskou burzu se stal krach na newyorské burze v říjnu 1929, který je také označován jako takzvaný černý pátek. Na praţské burze bylo nastoleno nepříznivé období stagnace a deprese, které bylo násobeno stále více znepokojujícím mezinárodním politickým vývojem. Tato etapa trvala do roku 1933, kdy došlo k oţivení nejprve na trhu akcií a později i na trhu dluhopisů. Provoz praţské burzy byl opět uzavřen v důsledku druhé světové války, která vypukla roku 1939, ale obchodování na praţské burze bylo v tehdejší době pozastaveno jiţ 21. září 1938 v souvislosti s Mnichovským diktátem. S koncem války roku 1945 bohuţel jiţ obnovení tamní burzy nenastalo. 10 Z mého pohledu se musím pozastavit nad faktem, ţe v dobách habsburské monarchie byla praţská burza v podřízeném postavení vůči vídeňské a budapešťské burze, v nynější době se tento stav vrací do podobné situace, respektive do podobného společenství. Habsburská monarchie se totiţ členila na odlišně velké územní celky, které se označovaly také jako korunní země, jejich počet byl 18 a patřilo mezi ně právě Uhersko s hlavním městem v Budapešti, Dolní Rakousy s hlavním městem ve Vídni, České království s hlavním městem v Praze a Kraňsko s hlavním městem v Lublani. Tyto jednotlivé regiony Habsburkové získávali v průběhu staletí, kterým panovali ve formě takzvané Personální unie. Po pádu habsburské monarchie, kdy se rozpadlo tehdejší Rakousko-Uhersko po první 10 VESELÁ, Jitka, Historický exkurz světovým a českým burzovnictvím Český finanční časopis, s

17 světové válce v roce 1918, se jednotlivé regiony staly samostatnými zeměmi. Od té doby uteklo téměř 100 let a nyní se historické kořeny opět střetávají s burzou ve Vídni, Budapešti, Praze a Lublani. Čtveřice burz se stala rovnoprávnými členy holdingové společnosti CEESEG AG. Členství současné praţské burzy v holdingové společnosti CEESEG AG spolu s jejím prodejem rozvedu v následujících kapitolách a Burza cenných papírů Praha, a.s. Po ekonomických a politických změnách v České republice na přelomu 80. a 90. let 20. století se oţivila myšlenka znovu obnovovat český kapitálový trh. Dne 21. května 1991 vznikl Přípravný výbor pro zaloţení Burzy cenných papírů Praha tvořený 8 bankami a 24. srpna 1992 se transformoval na sdruţení, které se přeměnilo na obchodní společnost Burza cenných papírů Praha, a.s. Zápis do obchodního rejstříku proběhl dne 24. listopadu 1992 a po vykonání nutných přípravných prací bylo 6. dubna 1993 úspěšně zahájeno obchodování na parketu praţské burzy. Nabídka akcií na burze nebyla z počátku veliká a aţ po kupónové privatizaci se objem akcií značně rozšířil. 11 Hlavním cílem kupónové privatizace bylo rychle a spravedlivě přenést změnu vlastníka státního majetku a tím poloţit základy pro rozvoj kapitálového trhu. Jinými slovy usuzuji, ţe šlo o nastartování hlavní instituce v trţní ekonomice, kterou byla Burza cenných papírů Praha, a.s. Dne 22. června 1993 došlo tak k uvedení nejprve 622 emisí akcií na trh praţské burzy a dne 13. července 1993 bylo uvedeno dalších 333 emisí akcií v rámci první vlny kupónové privatizace. Na trhu praţské burzy se zprvu obchodovalo jen jednou týdně, ale z důvodu vzrůstajícího zájmu investorů probíhaly obchody od 19. září 1994 jiţ kaţdý den. Dne 1. března 1995 bylo na trh uvedeno dalších 674 nových emisí z druhé vlny kupónové privatizace a zároveň byl tento rok ve znamení nárůstu celkového objemu obchodů a cenovými propady. Dále byly v roce 1995 burzovní trhy praţské burzy nově členěny na hlavní a vedlejší. Objem obchodů se zvyšoval i v roce 1996 a konkrétně od 15. března 1996 se zavedlo obchodování v obchodním systému KOBOS se 2 emisemi obligací a 5 emisemi akcií. V roce 1997 bylo celkově z burzy vyřazeno 1301 nelikvidních emisí akcií. 12 Jelikoţ v České republice byla kupónová privatizace velmi rychle realizována, postupně se projevila nepřipravenost trhu a jeho aktérů. Například samotný zákon o investičních fondech a investičních společnostech byl velmi liberální, nemluvě 11 VESELÁ, Jitka, Historický exkurz světovým a českým burzovnictvím Český finanční časopis, s VESELÁ, Jitka, Historický exkurz světovým a českým burzovnictvím Český finanční časopis, s

18 o tom, ţe většina klíčových fondů vznikla ještě na základě provizorních vyhlášek, tudíţ před existencí zákona ošetřujícího příslušnou oblast. Zákon nezajišťoval adekvátní ochranu akcionářů a podílníků. Akcionáři měli omezená práva, manaţeři měli nedostatečné závazky a zveřejňování pravidel nebylo povinné v odpovídajícím rozsahu. Zákony nevymezovaly jednoznačnou odpovědnost správce a ani nebyl zaveden adekvátní dohled nad činností jednotlivých fondů. Sled negativních jevů, který se projevil v průběhu vývoje, pramenil právě z podcenění legislativní úpravy. Na ztrátě důvěry investorů nesou největší vinu nepoctiví správci fondů, nedostatek dozoru a vynutitelnost práva. Bohuţel se v České republice vyskytovalo velké mnoţství případů, kdy se správcové fondů zpronevěřili svému závazku čestně a odborně spravovat svěřený majetek a tím váţně poškodili zájmy svých klientů. Těmito kroky se v podstatě správcové fondů beztrestně obohatili. Naše mladší generace kupónovou privatizaci přímo nepocítila, ale máme ji zaţitou z internetu a sdělení medií. V této návaznosti jsem názoru, ţe kupónová privatizace nebyla špatnou myšlenkou, ale hlavní úskalí vidím v nepřipravenosti tamního kapitálového trhu, jeho aktérů a především nedomyšleného zákona. Do dnes se o hodnocení kupónové privatizace vedou spory, ale nic nemění na tom, ţe část občanů na ni bohuţel prodělala, ale současně část občanů vydělala a jimi nemám na mysli pouze takzvané piráty kupónové privatizace, ale jedince, kteří si prostřednictvím kupónové kníţky pořídily akcie firem vyplácejících dividendy nebo určité vlastníky akcií, kteří měli štěstí, a prodaly je ve správném okamţiku. V kaţdém případě bych chtěla zdůraznit fakt, ţe prostřednictvím kupónové privatizace byla narušena důvěra v kolektivní investování. Zlom nastal aţ v roce 1998, kdy byla přijata novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Téhoţ roku 1998 vznikla Komise pro cenné papíry a na praţskou burzu se zavedl systém SPAD, coţ je systém pro podporu akcií a dluhopisů. Rok 1999 potvrdil překonání krize a nedůvěry v kolektivní investování. Dne 1. května 2004 se praţská burza stala členem Federace evropských burz, coţ souviselo se vstupem České republiky do Evropské unie. Současně v květnu roku 2004 získala Burza cenných papírů Praha, a.s. statut definované zahraniční burzy americkou Komisí pro cenné papíry a burzy, a tím se umoţnilo zařazení burzy do prestiţního seznamu neamerických burz spolehlivých pro investory. Majoritním akcionářem Burzy cenných papírů Praha, a.s. se stala v prosinci 2008 Wiener Börse AG a následně 14. ledna 2010 se Burza cenných papírů Praha, a.s. stala rovnoprávným členem nadřazené holdingové 18

19 společnosti CEE Stock Exchange Group (CEESEG). 13 Dalšími rovnoprávnými členy holdingové společnosti jsou středoevropské burzy cenných papírů ve Vídni (Wiener Börse AG), burza cenných papírů v Budapešti (Budapesti Értéktözsde Zrt) a burza cenných papírů v Lublani (Ljubljanska borza d.d.). Holdingová společnost CEESEG AG má v současné době 100 % vlastnický podíl na vídeňské a lublaňské burze. Vlastnický podíl praţské burzy činí 92,739 % a vlastnický podíl budapešťské burzy činí 50,45 %. Dále podotýkám, ţe představenstvo vídeňské burzy a společnosti CEESAG AG bylo personálně stejné a těmito osobami byly Michael Buhl a Heinrich Schaller, tudíţ je moţné snadno odvodit, kdo koordinuje dění v holdingovém společenství. Od 1. března 2012 však Heinrich Schaller opustil vedení vídeňské burzy a holdingu CEESEG AG a jeho místo v představenstvu holdingu nahradil Petr Koblic, nynější generální ředitel praţské burzy. Poradní sbor v holdingu je sloţený z výkonných ředitelů burz v Praze, Lublani a Budapešti. 14 K historii Burzy cenných papírů Praha, a.s. se ještě krátce vrátím v kapitole č Prodej Burzy cenných papírů Praha, a. s. Prodej praţské burzy byl v průběhu dění velmi zajímavý a médii bystře sledovaný. Nyní se pokusím shrnout důleţitá fakta, která prodej praţské burzy provázela. První tisková zpráva o prodeji praţské burzy vyšla sice v květnu roku 2007, ale aţ od srpna roku 2008 se tento spekulativní záměr uvedl do pohybu. Analytici odhadovali hodnotu praţské burzy zhruba na 5 aţ 10 miliard korun, coţ byla dle mého názoru cena poněkud nadhodnocená. V kaţdém případě zájem o Burzu cenných papírů Praha, a.s. projevila dne 25. září 2008 varšavská burza s nejvyšší nabídkou skoro 5 miliard korun a dle informací Mladé fronty DNES byla případně varšavská burza ochotná přidat ještě skoro miliardu navíc. 15 Dalšími zájemci byla vídeňská burza s nabídkou 4 miliard korun, transatlantická burza Nasdaq, New York Stock Exchange, London Stock Exchange a Deutsche Börse. Generální ředitel praţské burzy pan Petr Koblic oficiálně prohlásil, ţe při výběru partnera budou uplatňovat jak hledisko finanční, tak i hledisko strategické a současně médiím sdělil, ţe varšavská burza by byla pravděpodobně jediným vlastníkem, který by svým řízením přivedl praţskou 13 Burza cenných papírů Praha, a.s. Historie burzy [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=historie-burzy> 14 CEE Stock Exchange Group AG. History. 2013[online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.ceeseg.com/about/history/> 15 idnes.cz/ Ekonomika. Pražská burza spěchá na prodej [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://ekonomika.idnes.cz/prazska-burza-specha-na-prodej-dev-/ekonomika.aspx?c=a081015_ _ekonomika_fih> 19

20 burzu v budoucnosti do zániku. Následně akcionáři a členové praţské burzy stanovili kritérium, ţe budoucí majitel praţské burzy nesmí být vlastněn státem a v tom okamţiku stála varšavská burza před zavřenými dveřmi, protoţe polská vláda drţela 99 % akcií této burzy. 16 V tomto okamţiku se vídeňská burza stala horkým kandidátem pro odkoupení praţské burzy. Najatí poradci z londýnské kanceláře investiční banky Goldman Sachs ve spolupráci s advokátní kanceláří Allen & Overy měli za úkol uspořádat schůzku pro několik desítek akcionářů, jejichţ podíl dával dohromady téměř 100 % praţské burzy. Na této konferenci se měla domluvit cena, která byla do té doby přísně střeţeným tajemstvím. Spěch spojený s prodejem v kombinaci se striktními poţadavky na oprávněnost zástupců prodávajících měli za následek, ţe se nakonec podařilo prodat 92,739 % akcií namísto původně plánovaných 98,1 % akcií. 17 Prodej byl završen dne 8. prosince 2008 za necelé 4,2 miliardy CZK a majoritním akcionářem Burzy cenných papírů Praha, a. s. se stala Wiener Börse AG. Níţe uvádím Tabulku č. 1 týkající se největších akcionářů s dosaţeným ziskem z prodeje a jejich prodanými podíly. Tabulka č. 1 Podíly a dosažené zisky největších akcionářů z prodeje pražské burzy Akcionář Zisk z prodeje (v mild CZK) Podíl akcií (v %) Patria Finance (včetně ČSOB) 1,04 25,85 Česká spořitelna 0,66 14,67 PPF banka 0,50 12,12 Komerční banka 0,48 11,51 Tiger Holding 0,35 13,54 UniCredit Banka ČR 0,34 8,28 Zdroj: idnes.cz/ Ekonomika. Prodej burzy se vyplatil. Tuzemské banky v době krize vydělali stamiliony [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://ekonomika.idnes.cz/prodej-burzy-se-vyplatil- tuzemske-banky-v-dobe-krize-vydelaly-stamiliony-152-/ekonomika.aspx?c=a081211_ _ekonomika_ vem> Zbývající podíly praţské burzy náleţí 9 společnostem, z nichţ největší část vlastní GE Money Bank a konkrétní její druhý nejvyšší podíl činí 6,556 % akcií. Tato společnost 16 idnes.cz/ Ekonomika. Varšavská burza předloží nabídku na koupi pražské burzy [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://ekonomika.idnes.cz/varsavska-burza-predlozi-v-pondeli-nabidku-nakoupi-prazske-burzy-108-/ekonomika.aspx?c=a080925_182509_ekonomika_pin> 17 idnes.cz/ Ekonomika. Prodej burzy se vyplatil. Tuzemské banky v době krize vydělaly stamiliony [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://ekonomika.idnes.cz/prodej-burzy-se-vyplatiltuzemske-banky-v-dobe-krize-vydelaly-stamiliony-152-/ekonomika.aspx?c=a081211_ _ekonomika_ vem> 20

21 měla v úmyslu svůj podíl také prodat, ale dle zákulisních informací údajně GE Money Bank nestihla svým emisarům připravit patřičné písemnosti kvůli delším schvalovacím procedurám mezi tuzemskou pobočkou a centrálou v USA. Vídeňská burza uvedla, ţe pro případ dodatečného prodeje podílu GE Money Bank, jim nabízí stejně vysokou cenu jako při odkupu většinového podílu 92,739 %. GE Money Bank však na prodej jejich podílu doposud nepřistoupila. 18 Vídeňská burza je majoritním vlastníkem jiţ třech burz ve střední a východní Evropě, kterými jsou burzy v Budapešti, v Lublani a nyní i v Praze. Vídeňská burza aktivně spolupracuje i s dalšími burzami ve východní Evropě, mezi které se řadí burza v Bukurešti (Rumunsko), Sarajevu nebo v Banja Luce (Bosna a Hercegovina). 19 Podle obchodníků má vídeňská burza přednost v silnějším postavení v regionu a zkušenosti s obchodováním s investičními certifikáty, které by tímto měli dostat nový impulz i na parketu praţské burzy. Přednostními akcionáři vídeňské burzy jsou Bank Austria Creditanstalt (11,7 %), Erste Group Bank vlastník České spořitelny (9,4 %) a Reiffeisen Zentralbank (6,1 %). Praţská i vídeňská burza v roce 2007 hospodařily s rekordním ziskem. Praţská burza v roce 2007 zvýšila čistý konsolidovaný zisk o více neţ třetinu na 198,5 milionu CZK a vídeňská burza tentýţ rok vykázala více neţ dvojnásobný meziroční růst čistého zisku na takřka 59 milionů EUR, coţ je přes 1,4 miliardy CZK. 20 Dle tiskových zpráv médií je patrné, ţe důvodem prodeje byl zvýšený zájem ze strany finančních investorů a strategických partnerů v kombinaci s celosvětovým trendem konsolidace burzovních trhů. Realizace prodeje praţské burzy napomůţe k dalšímu úspěšnému rozvoji kapitálového trhu v České republice, přiláká zahraniční firmy k obchodování na jejím parketu a praţské burze se dále otevírají dveře k inovacím. Například v současné době praţská burza zavedla obchodní systém na platformě Xetra, který jiţ pouţívají známé evropské burzy jako je londýnská burza 21 - London Stock Exchange, německá burza - Deutsche Börse AG, maďarská burza - Budapesti Értéktözsde Zrt, rakouská burza - Wiener Börse AG nebo slovinská burza - Ljubljanska borza d.d. 18 idnes.cz/ Ekonomika. Prodej burzy se vyplatil. Tuzemské banky v době krize vydělaly stamiliony [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://ekonomika.idnes.cz/prodej-burzy-se-vyplatiltuzemske-banky-v-dobe-krize-vydelaly-stamiliony-152-/ekonomika.aspx?c=a081211_ _ekonomika_ vem> 19 Měšec. Prodej praţské burzy cenných papírů opět o krok blíţ [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.mesec.cz/aktuality/prodej-prazske-burzy-cennych-papiru/doporuceni/?do= typeswitch-redirect> 20 idnes.cz/ Ekonomika. Pražskou burzu koupí burza z Vídně [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://ekonomika.idnes.cz/prazskou-burzu-koupi-burza-z-vidne-duh-/ekoakcie.aspx?c=a081022_ _ekoakcie_vem>

22 1.5 Burzovnictví v Evropské unii V této kapitole směřuji pozornost na historické mezníky Evropské unie a Federaci evropských burz Evropská unie Evropská unie je ekonomické a politické uskupení, které od posledního rozšíření v roce 2007 tvoří 27 evropských států ve sloţení: Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Spolková republika Německo, Dánsko, Irsko, Velká Británie, Řecko, Španělsko, Portugalsko, Finsko, Rakousko, Švédsko, Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Rumunsko a Bulharsko. Poslední rozšíření je v plánu 1. července 2013, kdy se 28 zemí Evropské unie stane Chorvatsko. Evropská unie usiluje o vytvoření společného trhu, hospodářské a měnové unie, podporuje rozvoj a růst hospodářství, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a dále se zaměřuje na zlepšování ţivotní úrovně a kvality ţivotního prostředí. Evropská unie funguje na principu sdílení pravomocí, které byly dříve v kompetenci jednotlivých členských států, a proto jádro institucionálního rámce tvoří sedm orgánů a těmito hlavními institucemi jsou Evropská rada, Rada Evropské unie, Evropská komise, Evropský parlament, Soudní dvůr Evropské unie, Evropská centrální banka a Účetní dvůr. Podpisem Maastrichtské smlouvy 1. listopadu 1993 se oblasti činnosti Evropské unie dělily do tří pilířů, mezi které patří Evropská společenství, Společná zahraniční a bezpečnostní politika a Policejní a justiční spolupráce. Lisabonská smlouva toto formální dělení zrušila, ale fakticky částečně přetrvává v přechodných obdobích a specifických procesech. Lisabonská smlouva je další novelizační smlouva předchozích smluv jako jsou Jednotný evropský akt, Maastrichtská smlouva, Amsterodamská smlouva a Smlouva z Nice. Ještě na závěr zmíním, ţe posledním státníkem, který Lisabonskou smlouvu podepsal, byl český prezident Václav Klaus a před podpisem si vymohl speciální výjimku pro Českou republiku. Tyto výjimka se týká nemoţnosti navrácení majetku odsunutých sudetských Němců Federace evropských burz Federace evropských burz (Federation of European Securities Exchanges), se sídlem v Bruselu, byla zaloţena roku 1975 a představuje 46 výměn s akciemi, dluhopisy, deriváty a komoditami prostřednictvím 21 řádných členů z 30 zemí, stejně jako 3 pozorující členové. Členské burzy jsou zástupci velkých zemí Evropské unie, dále i Islandu, Norska 22

23 a Švýcarska. Federace evropských burz je horlivým zastáncem vnitřního trhu a mnoho jejích členů se stalo multi-jurisdikčními burzami poskytující přístup na trh ve více investorských komunitách. Cenné papíry přijaté k obchodování na trzích Federace evropských burz musí být v souladu s přísnými počátečními a průběţnými zveřejněnými poţadavky, dále s účetními a auditorskými standardy, které jsou uloţeny právními předpisy Evropské unie. Na konci roku 2011 měli členové Federace evropských burz aţ 9088 společností kótovaných na jejich trzích, z nichţ 9 % tvořily zahraniční společnosti, které přispívají k evropské integraci a poskytují rozsáhlý přístup na kapitálové trhy v Evropě. Mnoho členů Federace evropských burz organizují také specializované trhy, které umoţňují přístup na kapitálové trhy malým a středním podnikům v celé Evropě. Prostřednictvím činnosti svých členů v globálním měřítku, má Federace evropských burz vazby s regulovanými a průmyslovými společenstvími z celého světa. Dále úzce spolupracuje s Evropskou asociací ústřední protistrany zúčtovacích domů (EACH) a Evropskou asociací cenných papírů a depozitů (ECSDA) zejména v souvislosti s kodexem chování pro zúčtování a vypořádání. Federace evropských burz se ve všech svých činnostech zaměřuje na splnění následujících cílů, kterými jsou: - podpora globální konkurenceschopnosti evropských burz, - podpora veřejného uznání burz a jejich přispívání do evropské a světové ekonomiky, - poskytování prostory pro otevřené a výhledové diskuze na kapitálových trzích. Níţe uvádím současných 21 řádných členů Federace evropských burz, k nimţ jsem uvedla stručně pár zajímavostí. 21 Athens Stock Exhange je řecká burza, která byla zaloţena roku 1876 se sídlem v Athénách a členem Federace evropských burz se stala roku Bolsas Y MERCADOS Españoles (BME) je španělská společnost zabývající se finančními trhy a provozující 20 burz ve Španělsku. Nejvýznamnější dceřiné společnosti jsou v Barceloně, Bilbai, Madridu, MEFF a Valenci. BME nabízí obchodování s akciemi, dluhopisy a konkrétně derivátový trh organizuje dceřiná společnost MEFF. BME se členem Federace evropských burz stala roku 1986, coţ je spojeno i se vstupem do Evropské unie. 21 Federation of European Securities Exchanges. About us and About members. [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.fese.be/en/?inc=cat&id=3> 23

24 Borsa Italiana SpA je italská burza zaloţená roku 1997 se sídlem v Milaně a po privatizaci je v provozu od 2. ledna Nyní je italská burza součástí London Stock Exchange Group, po jejich sloučení dne 1. října Italská burza je členem Federace evropských burz od Burza cenných papierov Bratislava je slovenská burza zaloţená 15. března 1991 a obchodování na této burze bylo zahájeno od 6. dubna V roce 2000 se bratislavská burza stala korespondentem Federace evropských burz, v roce 2002 byla přijata za asociovaného člena a následně 1. června 2004 se stala řádným členem Federace evropských burz. Bucharest Stock Exchange (BSX) je novodobá rumunská burza zaloţená 21. dubna 1995 se sídlem Bukurešti a řádným členem Federace evropských burz se stala v roce Budapest Stock Exchange (BSE) je maďarskou burzou, jejímţ cílem je zajistit transparentní a likvidní trh pro kótované cenné papíry a je klíčovou institucí finančního trhu. Maďarská burza je rozdělena do čtyř sekcí obchodování s akciemi, dluhopisy, deriváty a komoditami. Kaţdá sekce představuje samostatný trh s vlastními pravidly. Maďarská burza se stala řádným členem 1. června 2004, coţ souviselo se vstupem do Evropské unie dne 1. května Bulharsko Stock Exchange (BSE-Sofia) je novodobá bulharská burza zaloţena v roce 1991 se sídlem v Sofii a členem Federace evropských burz se stal roku Cyprus Stock Exhange je kyperská burza zaloţená 29. března 1996 se sídlem v Nicosia a řádným členem Federace evropské burzy se stala 1. června Deutsche Börse AG je německá burza, jejíţ historické kořeny sahají do roku Jako novodobá burza působí od roku 1993 se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem a od roku 1975 je řádným členem Federace evropských burz. Irish Stock Exchange je irská burza se sídlem v Dublinu, která se stala důleţitou součástí finanční infrastruktury Irska v roce Irská burza obchoduje s akciemi na platformě Xetra a s vládními dluhopisy obchoduje na platformě EuroNTS. Členem Federace evropských burz se stala v roce Ljubljana Stock Exchange je slovinská burza zaloţená 26. prosince 1989, na které bylo zprvu obchodováno s 27 cennými papíry, z nichţ většina cenných papírů byla státních a zbylé cenné papíry byly slovinských finančních institucí a průmyslových podniků. Přidruţeným členem Federace evropských burz se stala 4. června 1999 a řádným členem byla přijata aţ 1. června

25 London Stock Exchange (LSE) je akciovou burzou ve Velké Británii, která byla zaloţena roku 1801 se sídlem v Londýně a nyní je jednou z největších burz na světě. Londýnská burza je součástí společnosti London Stock Exchange Group plc. a členem Federace evropských burz je od roku Luxembourg Stock Exchange je lucemburská burza a členem Federace evropských burz je od roku Malta Stock Exchange je maltská burza, která svou obchodní činnost úspěšně zahájila dne 8. ledna 1992 a členem Federace evropských burz se stala 1. června NASDAQ OMX Nordic je kombinací Nasdaq burzovního trhu se švédsko-finskou společností OMX zaloţenou v roce 2003 a fúze těchto dvou společností proběhla dne 27. února Členem Federace evropských burz se stali v roce NYSE Euronext je evropská akciová burza se sídlem v Paříţi, která má své pobočky v Belgii, Holansku, Luxembursku, Portugalsku a Velké Británii. V roce 2007 se Euronext sloučil s americkou burzou NYSE a vznikl nový oficiální název NYSE Euronext a fúzí tak vytvořili první globální akciovou burzu. Oslo Bors je burza, která byla zaloţena v roce 1819 se sídlem v Oslu a dnes je jediným regulovaným trhem s cennými papíry v Norsku. Členem Federace evropských burz je norská burza od roku Burza cenných papírů Praha, a.s. je česká burza zaloţená 24. listopadu 1992 se sídlem v Praze. Přidruţeným členem Federace evropských burz se stala v červnu 2001 a dne 1. května 2004 se stala jejím řádným členem, coţ souviselo se vstupem do Evropské unie. SIX Swiss Exchzange je evropská burza se sídlem ve švýcarském Zurichu a její zaloţení proběhlo roku Warsaw Stock Exchange je polská burza, kterou se podařilo znovu otevřít v roce 1991 po druhé světové válce a pádu komunismu. Od roku 1999 byla varšavská burza asociovaným členem Federace evropských burz a jejím řádným členem se stala dne 5. ledna Wiener Börse AG je rakouská burza zaloţená v roce 1771 a řadí se mezi největší burzy na světě. Na vídeňské burze se obchoduje s akciemi, dluhopisy, strukturovanými produkty, deriváty a jinými cennými papíry. Vídeňská burza se stala řádným členem Federace evropských burz v roce 1995, coţ souviselo i se vstupem do Evropské unie. 25

26 2 Vybrané burzy cenných papírů a jejich vzájemná komparace V první části této kapitoly se zaměřuji na vybrané burzy, kterými jsou praţská burza, vídeňská burza, bratislavská burza a londýnská burza. U kaţdé z nich jsem charakterizovala historický průběh působení burz, jak tvoří organizační strukturu, jaké jsou kritéria pro členství na burze a s jakými indexy operují. Vývoj indexu s grafickým znázorněním hodnotím v období pěti let, tedy od roku 2007 do roku 2012, abych zachovala aktuálnost vývojové analýzy indexu. V další části kapitoly se zaměřuji na komparaci vybraných burz. 2.1 Charakteristika Burzy cenných papírů Praha, a.s. Charakteristika praţské burzy je započata historickým pohledem na vznik burzy od prvního snaţení o vytvoření burzy v dobách Marie Terezie aţ po současnost. Kapitola je věnována organizační struktuře, jaká kritéria musí splňovat potencionální uchazeči o členství na burze a popis pouţívaných indexů. Prvního snaţení Historie pražské burzy Snahy o zaloţení burzy se jiţ projevovaly za vlády Marie Terezie, ale úspěšný vznik praţské burzy píše aţ rok Zpočátku bylo na burze obchodováno jak s cennými papíry, tak i s komoditami. Praţská burza byla velmi úspěšnou v obchodování s cukrem a stala se tak hlavním trhem pro celé Rakousko-Uhersko. Tento druh obchodů ustoupil po první světové válce a obchodovalo se jiţ pouze s cennými papíry. Největšího rozmachu praţská burza dosáhla v meziválečném období a svým významem dokonce překonala vídeňskou burzu. Příchodem druhé světové války bylo toto období prosperity přerušeno, coţ znamenalo pro praţskou burzu konec obchodování na více neţ 60 let. Na bohatou a úspěšnou tradici bylo znovu navázáno aţ po pádu komunismu. Nynější Burza cenných papírů Praha, a.s. svou činnost zahájila na základě Zakladatelské smlouvy ze dne 9. července 1992 a zápis do obchodního rejstříku vedeného u Městského soudu v Praze byl uskutečněn dne 24. listopadu Výpis z obchodního rejstříku uvádím v Příloze č. 3. Následně dne 6. dubna 1993 se na parketu praţské burzy uskutečnily první obchody 26

27 a začala se tak psát její nová historie. 22 Zakladatelskými společnostmi byly finanční instituce a firmy obchodující s cennými papíry, které vloţily základní kapitál ve výši Kčs. Výpis těchto 19 společností spolu s hodnotou jejich vkladu do základního kapitálu uvádím v příloze č. 4. Základní kapitál se postupně navyšoval a v roce 1996 dosáhl nejvyšší hodnoty, která činila Kč. Následně od roku 1999 se hodnota základní kapitálu začala postupně sniţovat a svého minima dosáhla v roce 2007 na Kč. Od roku 2008 po současnost se hodnota základního kapitálu nezměnila a činí Kč. 23 Historický ráz jsem jiţ podrobněji uvedla v předchozí kapitole 1.4, která je zaměřena na českou historii burzovnictví. K přehlednosti níţe uvádím nejvýznamnější události ve vývoji Burzy cenných papírů Praha, a.s. a v Příloze č. 5 uvádím doplňující události, které se ve spojitosti s praţskou burzou odehrály Vznik Burzy cenných papírů Praha, a.s Zahájení obchodování se 7 emisemi cenných papírů Uvedení 622 emisí akcií z první vlny kupónové privatizace na burzovní trh Uvedení 333 emisí akcií z první vlny kupónové privatizace na burzovní trh Zahájení výpočtu oficiálního burzovního indexu PX Uvedení 674 emisí akcií z druhé vlny kupónové privatizace na burzovní trhy Zavedení 2 souhrnných indexů PX-GLOB a PXL a 19 oborových indexů Zavedení nového členění burzovních trhů na hlavní a vedlejší (původně kotovaný trh) a volný (původně nekotovaný trh) Zahájení obchodování v systému KOBOS (průběţné obchodování při proměnlivé ceně) s 5 emisemi akcií a 2 emisemi obligací Vyřazení 1301 nelikvidních emisí akcií z volného trhu burzy Převedení 35 společností z hlavního trhu na vedlejší trh z důvodu nesplnění stanovené výše likvidity na centrálním trhu Zahájení obchodování v systému SPAD (Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů) Zavedení nového, kontinuálně propočítávaného, indexu PX-D Zahájení kontinuálního výpočtu PX Burza cenných papírů Praha, a.s. Historie burzy [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=historie-burzy> 23 Ministerstvo spravedlnosti ČR. Obchodní rejstřík a Sbírka listin. 2012[online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl?subjektid=isor%3a21119&klic=fwksyx> 27

28 Vyřazení 75 emisí z volného trhu Přijetí burzy za přidruţeného člena Federace evropských burz (FESE) Zahájení obchodování s 1. zahraniční akciovou emisí ERSTE BANK Řádné členství burzy ve FESE (Federace evropských burz) v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie Udělení statutu definované zahraniční burzy americkou Komisí pro cenné papíry a burzy (US SEC) a zařazení tak praţské burzy do prestiţního seznamu neamerických burz bezpečných pro investory Poslední den výpočtu indexů PX 50 a PX-D, které jsou nahrazeny souhrnným indexem PX Pro začínající tuzemské investory byl zahájen provoz internetových stránek Majoritní akcionářem Burzy cenných papírů Praha se stala Wiener Börse AG, jejíţ podíl na základním kapitálu brzy činí 92,739 % Burzy cenných papírů v Budapešti, Lublani, Praze a Vídni se stávají dceřinými společnosti holding CEESEG AG Dceřiná společnost Centrální depozitář cenných papírů převzala evidence Střediska cenných papírů a zahájila činnost centrálního depozitáře Zahájení obchodování v novém systému Xetra nahrazující KOBOS a SPAD, který vyvíjí a provozuje skupina od Deutsche Börse Group ve Frankfurtu Změna faktoru zřetězení K t ve výpočtu indexu PX a PX-GLOB. 24 Burza cenných papírů se na přechod na nový systém Xetra připravovala celé dva roky a ke spuštění systému došlo 30. listopadu 2012 v 9:00 hodin, které se neobešlo bez výpadků způsobených tenkou datovou linkou mezi Vídní a Xetrou. Od nového systému se očekává, ţe přinese do praţské burzy nové obchodníky a investory. Na závěr ještě uvedu prohlášení Petra Koblice, generálního ředitele Burzy cenných papírů Praha a člena představenstva CEESEG AG: Systém na podporu trhu akcií a dluhopisů tedy SPAD, byl pro pražskou burzu zcela zásadní a troufám si říci, že pražskou burzu zachránil v dobách nejtěžších. Když jsme systém společně s našimi členy připravovali, čerpali jsme inspiraci zejména u londýnské 24 Burza cenných papírů Praha, a.s. Historie burzy [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=historie-burzy> 28

29 burzy. Právě díky tomu, že jsme vycházeli z principů obchodování na takto významném trhu, neměli zahraniční investoři s jeho přijetím žádný problém, a poměrně rychle se tak dokázal prosadit. 25 Cílem zavedení nového systému Xetra je dosaţení stavu, aby domácí investoři z tuzemských trhů investovali mnohem více v rámci všech zemí, kde praţská burza působí Organizační struktura pražské burzy Burza cenných papírů Praha, a.s. má 3 orgány, kterými jsou valná hromada, dozorčí rada a burzovní komora. Valná hromada je nejvyšším orgánem burzy a rozhoduje o 26 : - zvýšení nebo sníţení základního kapitálu burzy, - sloţení dozorčí rady a burzovní komory, - zásadních dotazech na fungování burzy. Další činností valné hromady je schvalování 27 : - roční účetní závěrky s návrhem rozdělení zisku, - zpráv o podnikatelské činnosti burzy, - stavu jejího majetku a zásady hospodaření burzy na další účetní období, - zpráv o podnikatelské činnosti burzy, - stanov, - řádu burzovního rozhodčího soudu a pravidla o nákladech rozhodčího řízení. Dozorčí rada má za úkol dohlíţet na činnost burzovní komory a fungování burzy (6 členů je voleno na funkční období 5 let). Předseda dozorčí rady, který je volen členy tohoto orgánu, svolává zasedání a řídí činnost v období mezi zasedáním dozorčí rady. Současně je třeba zmínit, ţe zasedání nemají ţádný pravidelný řád, ale konají se podle potřeby. Dozorčí rada se zabývá 28 : - kontrolou všech dokladů a záznamů, které se týkají činnosti burzy, - kontrolou řádného vedení účetních zápisů burzy, 25 Burza cenných papírů Praha, a.s. Zahájení obchodování na nové platformě Xetra [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.bcpp.cz/novinky/detail.aspx?ka=2754> 26 VESELÁ, Jitka, Burzy a burzovní obchody, s VESELÁ, Jitka, Burzy a burzovní obchody, s Burza cenných papírů Praha, a.s. Burzovní pravidla [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < 29

30 - kontrolou činnosti burzy v souladu s právními předpisy, stanovami a pokyny valné hromady, - zastupování burzy v řízení před soudy nebo jinými orgány, - přezkoumávaní řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky a návrh burzovní komory k rozdělení zisku nebo úhrady ztráty a současně předkládání svého vyjádření valné hromadě, - účastnění se zasedání valné hromady za účelem obeznámit valnou hromadu s výsledky kontrolní činnosti apod. Burzovní komora je statutární orgán, jehoţ úkolem je řízení činnosti burzy a současně jedná jménem burzy. Členové burzovní komory jsou voleni na pětileté období a členem se můţe stát i generální ředitel burzy. Tento statutární orgán burzy má za úkol 29 : - schvalovat burzovní pravidla, poplatkový řád a sazebník poplatků, - jmenovat a odvolávat generálního ředitele, který má na starosti provoz burzy, - pro jednotlivé své činnosti si zřizuje burzovní výbor, - zaměřuje se na členské dotazy, kotaci, burzovní obchody, - v souladu se zaměřením řeší přijetí nových členů, pozastavení, postoupení nebo zánik členství, přijetí cenných papírů k obchodování na oficiálním trhu, - zřizuje burzovní rozhodčí soud, který řeší spory vzniklé z burzovních obchodů, - schvaluje rozpočet rozhodčímu soudu. Burzovní výbory jsou burzovní komorou zřizovány na dočasné nebo trvalé období a jejich scházení se koná podle potřeby, zpravidla je to jednou za měsíc. Burzovní výbor pro členské otázky vyhodnocují, zda členské burzy plní povinnosti a podmínky udělené burzovními předpisy, a dále posuzují návrhy k přijetí a ukončení jednotlivých členství na burze. Burzovní výbor pro kótaci rozhoduje o přijetí cenných papírů k obchodování na hlavním trhu, kontroluje dodrţování povinností emitentů k podávání informací. Burzovní výbor pro zkrácené kótační řízení rozhoduje o přijímání jednotlivých emisí k obchodování. Emise jsou vydávány v rámci dluhopisového programu a dílčích emisí, které byly k obchodování přijaty jiţ na hlavním trhu. Burzovní výbor pro burzovní obchody zabývá se podněty a návrhy, které souvisí s obchodováním, a jsou to 29 VESELÁ, Jitka, Burzy a burzovní obchody, s

31 například parametry obchodování, podmínky činnosti tvůrců trhu, zavádění nových produktů a funkcionalit atd. 30 Generální ředitel je dalším subjektem, který se podílí na činnosti burzy a od 1. září 2004 tuto funkci zastupuje Ing. Petr Koblic. Jeho úkolem je zastupovat praţskou burzu, předkládat informace a návrhy k projednání, vykonávat usnesení burzovní komory, podepisovat burzovní výkazy, řídit provoz burzy apod. 31 Obrázek č. 2 Organizační struktura Burzy cenných papírů Praha, a.s. Valná hromada Dozorčí rada Orgány burzy Burzovní komora Generální ředitel Burzovní výbor pro členské otázky Burzovní výbor pro kótaci BV pro zkrácené kótační řízení BV pro burzovní obchody Právní sluţba Sekretariát GŘ a podatelna Struktura burzy Odbor Odbor Odbor Odbor řízení Odbor externí obchodování informatiky rizik ekonomiky komunikace a cenných a interního a správy papírů auditu Zdroj: Burza cenných papírů Praha, a.s. Orgány a struktura burzy [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < 30 Burza cenných papírů Praha, a.s. Burzovní pravidla [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < 31 Burza cenných papírů Praha, a.s. Burzovní pravidla [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < 31

32 2.1.3 Členství Na Burze cenných papírů Praha, a.s. mohou obchody přímo uzavírat pouze členové burzy. Dále ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu můţe na burze obchodovat i Česká národní banka a Česká republika jednající prostřednictvím Ministerstva financí. K těmto privilegovaným státním organizacím patřila do jejího zániku v roce 2007 i Česká konsolidační agentura. Členem se můţe stát obchodník s cennými papíry nebo zahraniční osoba s oprávněním k provozování pokynů v souvislosti s investičními nástroji na účet zákazníka nebo k obchodování s investičními nástroji na účet vlastní. Tyto osoby musí splňovat veškeré podmínky ustanovené burzovními pravidly a rozhodnutími burzovními orgány, burzovní komora jim udělila členství na burze v souladu s částí burzovních pravidel a proběhlo zaplacení poplatku za udělení členství. Burzovním členem se můţe stát: - osoba, která má povolení k provádění pokynů týkajících se investičních nástrojů na účet zákazníka nebo k obchodování s investičními nástroji na vlastní účet udělené Českou národní bankou, - zahraniční osoba se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která má povolení k poskytování investičních služeb, jejichž předmětem je provádění pokynů týkajících se investičních nástrojů na účet zákazníka nebo k obchodování s investičními nástroji na vlastní účet udělené orgánem dohledu domovského státu Indexy Burza cenných papírů Praha, a.s. v nynější době počítá a zveřejňuje hodnoty dvou trţních indexů, kterými je index PX a index PX-GLOB. Komise pro správu burzovních indexů se zabývá sledováním, konstrukcí a úpravou indexů. V této kapitole se zaměřím na stručný popis těchto indexů a na sloţení vzorců. Index PX Oficiální indexem Burzy cenných papírů Praha, a.s. je index PX a jedná se o nástupce indexů PX 50 a PX-D. První výpočet indexu PX byl proveden dne 17. března 2006 a převzal tak historické hodnoty nejstaršího indexu burzy PX 50, na který navázal. Výpočet indexu PX 50 byl zahájen v souladu s metodologií International Finance 32 Burza cenných papírů Praha, a.s. Legislativa Pravidla členství [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < 32

33 Corporation (IFC) a tato metodologie je doporučována pro tvorbu indexů na vznikajících trzích. Při příleţitosti prvního výročí zahájení obchodování na nynější praţské burze dne 5. dubna 1994 byl zaveden index PX 50 a byla k němu uspořádána báze o 50 emisí a výchozí hodnota indexu byla nastavena 1000 bodů. Počet bazických emisí byl variabilní od prosince roku 2011, nicméně k němu bylo určeno, ţe nemůţe přesáhnout 50 emisí. Bázi indexu tvořily emise akcií neobchodovaných ve SPADu, jestliţe vyhovovaly poţadavkům na výši trţní kapitalizace stanovených Komisí pro správu indexů. Index PX se počítá z cen váţených trţních kapitalizací, jinak řečeno se jedná o takzvaný cenový index, v němţ nejsou zohledňovány dividendové výpočty. Index je vypočítáván v okamţiku obchodování v rámci cenových segmentů, coţ je od 9:11 hodin do 16:28 hodin v intervalu 15 sekund. Vzorec pro výpočet indexu PX je následující: kde Base Value = výchozí hodnota indexu 1 000, AF (t) = koeficient zřetězení, qi = označuje počet cenných papírů i-té bazické emise indexu uplatněný ve výpočtu indexu v čase t, pi (t) = označuje kurz i-té emise indexu v čase t, FFi = označuje free float faktor (podíl volně obchodovatelných akcií), RFi = označuje redukční faktor, N (t) = označuje počet bazických emisí v indexu v čase t, Start cap. = výchozí hodnota trţní kapitalizace = ze dne 5. dubna1994. Pro výpočet indexu PX je od 27. prosince 2012 hodnota faktoru zřetězení K (t) = 1, Níţe uvádím Graf č. 1 znázorňující vývoj indexu PX v letech , kde jsou hodnoty vypočteny a zaznamenávány v týdenním intervalu. 33 Burza cenných papírů Praha, a.s. Burzovní indexy [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < 33

34 Graf č. 1 Vývoj indexu PX v letech Zdroj: Burza cenných papírů Praha, a.s. Index PX [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < Rok 2007 byl pro index velmi úspěšný a ke dni 22. srpna 2007 se jeho hodnota uzavřela na 1910,1 bodů. Poprvé ve své historii překonal svou hranici 1900 bodů a tím i dosáhl svého maxima. Index PX v roce 2008 ve srovnání s rokem 2007 poklesl aţ o 52,72 %, coţ bylo zapříčiněno světovou finanční krizí, která byla důsledkem americké hypoteční krize. Všechny burzy na celém světě zaznamenaly v září 2008 hluboký propad. Světová finanční krize ovlivnila i další vývoj indexu PX v roce 2009, kdy dosáhl svého historického minima ke dni 23. února 2009 a jeho hodnota dosahovala 640,9 bodů. V období let 2009 a 2010 proběhlo oţivení akciových trhů po krizovém roce 2008 a proto od září roku 2009 můţeme jiţ pozorovat mírně rostoucí trend indexu PX a v roce 2010 začal stagnovat. Pro finanční trhy je rok 2011 označován jako nejhorší a to bylo následkem dluhové krize v eurozóně. Českému PX indexu se v roce 2011 příliš nedařilo a zakončil rok se ztrátou 25,57 %. Na takto velký pokles měly největší vliv akcie Erste Bank, které tvoří stále velkou část indexu. Akcie Erste Bank v roce 2011 poklesly o více než 60 % kvůli dluhové krizi v eurozóně i kvůli stále se rozrůstajícím problémům na maďarském trhu Finmag. Rok 2011 na akciových trzích: Evropa [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < 34

35 V roce 2012 index PX posílil o více neţ 14 %, coţ bylo ovlivněno výkonností evropského a světového finančního sektoru. Na český trh měly v roce 2012 vliv světové faktory, coţ byla především evropská dluhová krize, volby v Americe a na závěr roku 2012 i takzvaný fiskální útes v USA, z něhoţ byl pád začátkem nového roku 2013 na čas odvrácen. Se začátkem nového roku 2013 měl vzejít v platnost zákon spočívající v kombinaci rozpočtových škrtů a vyšších daní z příjmu, coţ by USA s jistotou stáhlo do recese a mělo by to negativní vliv i na zbytek světa. Prezident Barack Obama se snaţil přimět opoziční republikánce a vládní demokraty ke kompromisní dohodě, coţ se mu podařilo. Na Kongresu se tyto dvě strany shodly na zvýšení daní těm Američanům, jejíţ roční příjem je vyšší neţ dolarů nebo americkým rodinám s celkovým ročním příjmem vyšším neţ dolarů. To vše znamená, ţe zvyšování daní z nynějších 35 % na 39,6 % se dotkne jen těch nejbohatších, nikoliv střední třídě amerických občanů. Dohoda je platná do února 2013 a tento časový rámec má za úkol poskytnout nový prostor pro stanovení širší politické dohody. Do té doby musí USA navýšit dluhový strop. Strategií republikánů je tlačit na krácení výdajů, protoţe rozpočtový deficit USA je stále velmi vysoký. Veškeré dění ve Spojených státech bude mít další dopad na finanční trhy, tudíţ i vývoj burz a jejich indexů. Ale blíţe o fiskálním útesu v USA se zmíním v praktické části. Index PX-GLOB Souhrnný index PX-GLOB byl dne 6. dubna 1995 zaveden na Burzu cenných papírů Praha, a.s. spolu s 19 oborovými indexy a indexem PXL, který mapuje vývoj kurzů akcií společností obchodovatelných na hlavním a vedlejším trhu Burzy cenných papírů Praha. Výpočet indexu PXL byl ukončen dne 30. září Globální index PX-GLOB se počítá po kaţdé burzovní seanci ze závěrečných kurzů váţených trţních kapitalizací. Bázi indexu tvoří všechny emise akcií a podílových listů, u kterých byl nejpozději v předchozím burzovním dni stanoven platný kurz. Výpočet indexu PX-GLOB se opět provádí v souladu s metodologií Internationl Finance Corporation (IFC) a výchozí hodnota je nastavena 1000 bodů. Vzorec pro výpočet indexu PX-GLOB je následující: kde Base Value = výchozí hodnota indexu 1 000, AF (t) = koeficient zřetězení, Qi = označuje počet cenných papírů i-té bazické emise indexu 35

36 uplatněný ve výpočtu indexu v čase t, Pi (t) = označuje kurz i-té emise indexu v čase t, RFi = označuje redukční faktor, N (t) = označuje počet bazických emisí v indexu v čase t, Start cap. = výchozí hodnota trţní kapitalizace = ,78. Pro výpočet indexu PX je od 27. prosince 2012 hodnota faktoru zřetězení K (t) = 0, Níţe uvádím grafické znázornění vývoje indexu PX-GLOB v letech , kde jsou hodnoty vypočteny a zaznamenávány v týdenním intervalu. Graf č. 2 Vývoj indexu PX-GLOB v letech Zdroj: Burza cenných papírů Praha, a.s. Index PX-GLOB [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < Na vývojové křivce indexu PX-GLOB je na první pohled zřetelná shoda s vývojovou křivkou indexu PX. Index PX-GLOB dosáhl svého historického maxima dne 29. října 2007 s hodnotou 2380,1 bodů. Další vývoj indexu PX-GLOB ovlivnila světová finanční krize v roce 2008 a index dosáhl ke dni 2. března 2009 svého historického minima s hodnotou 835,4 bodů. Na konci roku ke dni 26. prosince 2011 bylo dosaţeno hodnoty 1160,5 bodů a ke dni 24. prosince 2012 bylo dosaţeno hodnoty 1295,79 bodů. 35 Burza cenných papírů Praha, a.s. Burzovní indexy [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < 36

37 2.2 Charakteristika burzy cenných papírů ve Vídni (Wiener Börse AG) Kapitola je zaměřena na historický průběh působení vídeňské burzy, která byla zaloţena o století dříve neţ burza praţská. Další zaměření kapitoly je opět směřováno na organizační strukturu, která je rozdělena na dva úseky Správní rady a další část je věnována kritériím členství a kalkulaci indexu ATX na vídeňské burze Historie vídeňské burzy Vídeňská burza, která jiţ existuje přes 200 let, byla zaloţena císařovnou Marií Terezií v roce 1771 a stala se v té době monopolem pro obchodování se státními dluhopisy. Vzhledem k ekonomickému a politickému významu tehdejší habsburské monarchie si vídeňská burza získala mezinárodní uznání a období světových válek pro ni znamenalo velké změny. V průběhu první světové války bylo obchodování kompletně zastaveno a znovu bylo obnoveno aţ v roce Akciový boom ale netrval dlouho a do obchodování se promítly krize, které probíhaly nejen v Evropě, ale i v Americe. V roce 1938 se Rakousko stalo součástí Německé říše. Vídeňská burza ztratila svou nezávislost a byla nucena se podřídit německému burzovnímu právu. K důleţitému zlomu došlo v 90. letech, kdy došlo k znovuobjevení obrovského potenciálu rakouského kapitálového trhu. Výrazně se zvýšily objemy obchodů a tím vznikl značný zájem firem vstoupit na burzu. Další historická událost ve vývoji se udála v roce 1999, kdy byl na vídeňskou burzu zaveden obchodní systém Xetra a krátce poté pro burzu začalo další úspěšné období. Burza vynikala v rámci regionu, přitahovala pozornost zahraničních investorů a index ATX lámal rekordy. V roce 2008 růsty vystřídaly poklesy, které souvisely s hospodářskou krizí, ale přesto se vídeňské burze podařilo zakoupit strategické podíly burzy v Praze a Lublani. V roce 2009 se vídeňská burza začala zabývat zaloţením CEE Stock Exchange Group AG a o rok později dne 14. ledna byla tato holdingová společnost zapsána do obchodního rejstříku. Podobně jako všechny mezinárodní burzy, čelí v roce 2011 extrémně drsnému prostředí i vídeňská burza. Hospodářská krize způsobila velké turbulence na finančních trzích WienerBörse AG. Historyofthe Exchange operatingcompanywienerbörse AG [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://en.wienerborse.at/about/company/history/> 37

38 2.2.2 Organizační struktura vídeňské burzy Nejvyšším orgánem vídeňské burzy je valná hromada. Prostřednictvím tohoto orgánu akcionáři vykonávají svá vlastní práva. Mezi akcionáře burzy patří bankovní nebo finanční instituce, společnosti kótované na burze jako je například Voestalpine, Telekom Austria nebo Österreichische. Valná hromada dále volí ředitele a 12 členů dozorčí rady. Počet členů dozorčí rady činí 17, z toho je 12 členů voleno právě valnou hromadou a 5 členů volí zaměstnanci. V čele dozorčí rady stojí zástupce akcionářů. Představenstvo vídeňské burzy je dvoučlenné, přičemţ členem představenstva se můţe stát zástupce akcionářů, ale nikoliv člen dozorčí rady. Pod přímé řízení představenstva spadají právní záleţitosti, mezinárodní obchodní rozvoj, finance, lidské zdroje, veřejné záleţitosti, emitenti a trh datových sluţeb, marketingová a podniková komunikace, vztahy s médii a výkonná komunikace, informační technologie, trh a produkty. 37 Obrázek č. 3 Organizační struktura burzy cenných papírů ve Vídni SPRÁVNÍ RADA Michael Buhl Birgit Kuras Asistence Finance, lidské zdroje a Právní záleţitosti veřejné záleţitosti Mezinárodní obchodní rozvoj Vztahy s médii a výkonná komunikace Emitenti a trh datových sluţeb Marketingová a podniková komunikace Trh a produkty Informační technologie Trh, produkt Struktura IT sluţby IT produkce a rozvoj trhu a podpora Zdroj: WienerBörse AG. Departments and staff [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://en.wienerborse.at/about/company/organigramm/> Pozn.: Oddělení asistence, vztahy s médii a výkonná komunikace jsou společná pro oba úseky správní rady. 37 WienerBörse AG. Departments and staff [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://en.wienerborse.at/about/company/organigramm/> 38

39 2.2.3 Členství Stejně jako tomu bylo u praţské burzy, tak i na té vídeňské mohou obchodovat pouze její členové, kteří splňují poţadované technické a lidské zdroje. Novela zákona o burze, která vstoupila v platnost v srpnu 1999, otevřela členství na následující instituce: - úvěrové instituce ze států EEA (European Economic Area, tedy Evropský ekonomický prostor, který je v současné době tvořen členskými zeměmi Evropské unie a Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem), - investiční společnosti z EEA, - lokální společnosti z členských zemí EEA. Dalším nutným předpokladem pro organizace, které usilují o členství na vídeňské burze, je potvrzující znění, ţe ţadatel je oprávněnou osobou k poskytování investičních sluţeb ve své zemi a bylo mu vydáno oprávnění ke členství regulovaného trhu. Na organizaci současně dohlíţí kompetentní kontrolní orgán. Úlohou těchto podmínek je ochrana bezpečnosti tím, ţe neumoţní organizacím bez dohledu regulátora, aby se stala členem vídeňské burzy. Členové na vídeňské burze si smí vybrat jeden druh účasti na obchodování a nabídka těchto moţností je následující: - účast na obchodování cenných papírů, - účast na obchodování opčních a futures kontraktech, - účast v zúčtovacím systému pro obchody s cennými papíry uskutečněnými prostřednictvím burzy, - účast v zúčtovacím systému pro obchody s opčními a futures kontrakty uskutečněnými burzy. Vídeňská burza pro potencionální členy nabízí tyto profily členství: - DCM (Direct Clearing Member) členství, které podniku umoţňuje uskutečňovat obchody na svůj účet a pro své klienty, - NCM (Non Clearing Member) členství, které zaručuje přístup do obchodního systému, ale obchody podniku jsou vykonávány prostřednictvím GCM, - GCM (General Clearing Member) členství, prostřednictvím kterého je společnost oprávněna provádět obchody na svůj účet a pro své klienty a současně zprostředkovávat i obchody pro jiné členy burzy (NCM) s podmínkou, ţe mezi nimi byla uzavřena dohoda o clearingu, 39

40 - clearingový agent, který vystupuje jako technický spolupracovník pro DCM při vypořádání obchodů s cennými papíry Indexy Hlavním indexem vídeňské burzy je index ATX Austrian Traded Index, který je podstatný pro opční a futures kontrakty uskutečňující se na burze. Monitoruje trendy takzvané blue chips, jinými slovy trendy nejkvalitnějších obchodovaných akcií tvořící bázi indexu v reálném čase. Sloţení indexu se reviduje pravidelně dvakrát ročně v březnu a září. Zařazení nebo vyřazení titulu z báze se řídí dle hlavních kritérií, kterými jsou velikost free floatu a objemy obchodů. Při kaţdé revizi můţe dojít ke změně maximálně tří akcií v bázi indexu. Index ATX je platný od 2. ledna 1991 se základní trţní kapitalizací 100 mld. rakouských šilinků a byl určen počáteční hodnotou 1000 bodů. V Příloze č. 6 uvádím aktuální sloţení 20 titulů ke dni 29. ledna 2013, které tvoří skladbu indexu ATX. Z této tabulky v Příloze č. 6 je na první pohled zřetelné, ţe tři tituly mají váhu indexu větší neţ 10 % a těmito společnostmi jsou Erste Group Bank AG (20,18 %), OMV AG (12,96 %) a Andritz AG (10,45 %). 39 Graf č. 3 Vývoj indexu ATX v letech Zdroj: WienerBörse AG. Membership [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://en.indices.cc/indices/details/atx/chart/> 38 WienerBörse AG. Membership [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://en.wienerborse.at/members/mitgliedschaft/> 39 WienerBörse AG. Membership [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://en.indices.cc/indices/details/atx/composition/> 40

41 Do roku 2007 index ATX ve vývoji provázel relativně postupný rostoucí trend a index ATX v roce 2007 posílil aţ na hodnotu 4.981,870 bodů. Další vývoj indexu vídeňské burzy ovlivnila finanční krize, která byla důsledkem americké hypoteční krize. Index ATX v roce 2008 prudce klesal a v následujícím roce 2009 dosáhl hodnoty pouhých 1.411,950 bodů. Následující vývoj indexu ATX aţ do konce roku 2012 je velmi kolísavý. Všechny indexy jsou kalkulovány na základě základního vzorce: kapitalizace Index t = základní hodnota x x AF t základní kapitalizace kde index je hodnota indexu, základní hodnota je základní hodnota indexu, základní kapitalizace je základní kapitalizace indexu, kapitalizace je kapitalizace indexu v čase, AF t je faktor úpravy faktoru v čase, t je doba výpočtu. Dalším indexem vídeňské burzy je index ATX Prime, který je tvořen všemi akciemi obchodovanými na hlavním a primárním trhu. Tento index ATX - Prime je přímý nástupce indexu ATX50. Index ATX Prime je kalkulován od 2. ledna 2002 s počáteční hodnotou 591,77 bodů a institucionálním investorům slouţí jako určité měřítko výkonnosti. Další index vídeňské burzy je index ATX five. Tento index je tvořen pěti akciemi s nejvyšší trţní kapitalizací v reálném čase, coţ vychází ze sloţení jiţ dříve formulovaného indexu ATX. Počáteční hodnota indexu ATX five ke dni 2. ledna 2004 byla 1000 bodů. 40 Dále existují i další indexy vídeňské burzy jako jsou ViDX, IATX, WBI satx a VöNIX, ale jejich důleţitost není tak zásadní, jako při výše popsaných indexech (ATX, ATX Prime, ATX five). 40 WienerBörse AG. Membership [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://en.indices.cc/indices/values/> 41

42 2.3 Charakteristika burzy cenných papírů v Bratislavě (Burza cenných papierov v Bratislave) Bratislavská burza je nejmladší burzou, které jsem věnovala pozornost v mé diplomové práci. Snaţila jsem poukázat na důleţité historické mezníky burzy, podobu organizační struktury, kritéria moţného členství na burze a její pouţívané indexy Historie bratislavské burzy Vznik Burzy cenných papierov v Bratislave, a.s. se píše dnem 15. března 1991 v souladu s rozhodnutím Ministerstva financí Slovenské republiky v roce 1990 a bratislavská burza se tak stala jediným organizátorem regulovaného trhu s cennými papíry ve Slovenské republice. Národná banka Slovenska dne 26. března 2008 rozhodla o vydání povolení k organizování mnohostranného obchodního systému (MTF). Na základě tohoto povolení, které vydal Úřad pre finančný trh Slovanskej republiky, svou činnost burza vykonává od 26. června 2001, ale obchodování na Burze cenných papierov v Bratislave, a. s. začalo aţ dne 6. dubna Činnost bratislavské burzy se řídí zejména zákonem č. 429/2002 Z.z. o burze cenných papírů ve znění pozdějších předpisů, ostatními právními předpisy a burzovními pravidly. Bratislavská burza funguje na členském principu, coţ znamená, ţe burzovní obchody mohou přímo uzavírat pouze členové nebo Národná banka Slovenska. Burza cenných papierov v Bratislave, a.s. se v roce 2000 stala členem Federace evropských burz (FESE). V návaznosti na postupující proces přizpůsobování legislativy Slovenské republiky v oblasti kapitálového trhu práce Evropské unie byla v roce 2002 přijata za asociovaného člena FESE a řádným členem se bratislavská burza stala od 1. června 2004 a to v návaznosti na vstup Slovenské republiky do Evropské unie Organizační struktura bratislavské burzy Valná hromada je nejvyšším orgánem bratislavské burzy, která se skládá ze zástupců všech akcionářů burzy. Jednání valné hromady má moţnost se s poradním hlasem účastnit i generální ředitel burzy a pověřený zástupce úřadu. Působnost valné hromady spočívá ve: - schvalování stanov burzy a jejich změn, - rozhodování o navýšení nebo sníţení základního kapitálu burzy, - jmenování a odvolání členů představenstva a určování odměny za jejich činnost, 41 Burza cenných papierov v Bratislave, a.s. Všeobecné informácie, 2012 [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.bsse.sk/oburze/v%c5%a1eobecn%c3%a9inform%c3%a1cie.aspx> 42

43 - jmenování a odvolání členů dozorčí rady a určovaní odměny za jejich činnost, - schvalování roční účetní závěrky, rozhodování a rozdělování zisku a určování výše podílu na zisku (tantiému), - rozhodování o ukončení činnosti burzy, - plnění dalších úkolů, které zákon nebo stanovy burzy svěřují do působnosti valné hromady. Představenstvo je statutárním orgánem bratislavské burzy, které se skládá z nejméně 9 členů. Představenstvo je voleno na dobu určenou stanovami, která však nesmí být delší neţ 5 let, ale současně je moţné opětovné zvolení. Členové představenstva se scházejí podle potřeby, ale nejméně je to jednou za tři měsíce. V čele představenstva je předseda, který je v jeho nepřítomnosti zastupován místopředsedou. Úlohou představenstva je: - schvalování návrhu burzovních pravidel a návrhu na jejich změny, - jmenování a odvolání generálního ředitele, - na návrh generálního ředitele jmenování a odvolání vedoucího útvaru inspekce burzovních obchodů, - rozhodování o pozastavení burzovního obchodu, - rozhodování o přijetí cenných papírů na náleţitý trh burzy, o pozastavení obchodování s určitým cenným papírem, o přeřazení cenného papírů na jiný burzovní trh a o vyloučení cenného papíru z příslušného trhu burzy, - rozhodování o přijetí nových investičních nástrojů neţ cenné papíry k burzovnímu obchodování a o ukončení obchodování s těmito investičními nástroji na burze, - udělování a odebírání oprávnění obchodovat na burze, - vykonávání dalších činností stanovené burzovními pravidly nebo stanovami. Dozorčí rada je kontrolním orgánem bratislavské burzy, jejímţ úkolem je dohlíţení na: - výkon působnosti představenstva, - dodrţování obecných právních předpisu, stanov burzy a burzovních pravidel, - hospodaření burzy. Stanovy burzy určují dobu, na kterou mohou být členové dozorčí rady voleni. Tato doba nesmí přesáhnout 5 let, ale opět jako u praţské burzy je moţné opětovné zvolení. Členem burzy se nemohou stát zaměstnanci burzy. Generální ředitel je výkonný orgán bratislavské burzy, který je zprvu zaměstnancem burzy a jmenováním se z něho stává prokurista burzy a burza je tak povinna podat návrh na zápis prokury do obchodního rejstříku. Za určitých, zákonem stanovených podmínek, je 43

44 generální ředitel oprávněn pozastavit burzovní obchod nebo obchodování s cenným papírem. 42 Ve funkci generálního ředitele od roku 2001 působí Ing. Mária Hurajová. Obrázek č. 4 Organizační struktura Burzy cenných papierov v Bratislave Dozorčí rada Oddělení vnitřního auditu Valné shromáždění Představenstvo Generální ředitel Oddělení inspekce burzovních obchodů Sekretariát a externí komunikace Divize vnějších Divize Divize projektové a Divize burzovních vztahů ekonomiky systémové podpory obchodů Zdroj: Burza cenných papierov v Bratislave, a.s. Organizačná štruktúra, 2012 [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.bsse.sk/oburze/organiza%c4%8dn%c3%a1%c5%a1trukt%c3%bara.aspx> Členství Na Burze cenných papierov v Bratislave mohou burzovní obchody uzavírat pouze oprávněné osoby, kterými jsou myšleny členové bratislavské burzy a Národná banka Slovenska. Členem bratislavské burzy můţe být jen tuzemský nebo zahraniční obchodník s cennými papíry, tuzemská nebo zahraniční banka, tuzemská nebo zahraniční správcovská společnost, jakmile splní podmínky stanovené burzovními pravidly a bratislavská burza rozhodne o přijetí člena. Burzovní pravidla umoţňují dva profily členství: - dočasné členství, které je časově omezeno na dobu 1 roku a tento typ členství není moţné udělit tuzemské ani zahraniční bance, - řádné členství, které je časově neomezené. 42 Slovensko. Zákon č. 429/2002 Z. z., ze dne 18. Června 2002 o burze cenných papierov. In Zbierka zákonov Slovenskej republiky. 2002, druhá část Orgány burzy organizacia burzy a burzové pravidlá, s. 11. Dostupný také z WWW: < 44

45 Členové bratislavské burzy uzavírají burzovní obchody vţdy svým jménem na vlastní účet nebo účet svého klienta a při uzavírání burzovních obchodů jsou vţdy povinni postupovat v souladu s burzovními pravidly bratislavské burzy a příslušnými všeobecně závaznými právními předpisy. Člen bratislavské burzy můţe burzovní obchody uzavírat pouze prostřednictvím fyzické osoby, kterou je myšlen burzovní makléř. Tato osoba vlastní platné osvědčení o znalosti burzovních pravidel a obchodního systému burzy. Při uzavírání burzovních obchodů mají všichni členové bratislavské burzy stejná práva a povinnosti Indexy Burza cenných papierov v Bratislave, a.s. neustále kalkuluje a zveřejňuje výsledky dvou indexů plnících úlohu globálních ukazatelů vývoje na akciovém a dluhopisovém trhu a těmito indexy jsou SAX a SDXGroup. Odlišnost dvou indexů spočívá v jejich bázi, způsobem konstrukce a výpočtu, vypovídající schopností a dobou své existence. 44 V této návaznosti se zaměřím na popis zmiňovaných indexů bratislavské burzy. Index SAX Oficiálním akciovým indexem Burzy cenných papierov v Bratislave, a. s. je index SAX, který se řadí ke kapitálově váţeným indexům a srovnává trţní kapitalizaci vybraného souboru akcií s trţní kapitalizací stejného souboru akcií k referenčnímu dni. Dále tento index zohledňuje celkovou změnu majetku sloučenou s investováním do akcií zařazených do indexu. Index nezahrnuje pouze změny cen, ale i příjmy dividendové a příjmy související se změnami velikosti akciového kapitálu, tudíţ s rozdílem mezi aktuální trţní cenou a upisovací cenou nových akcií. Počáteční hodnota vázaná k datu 14. září 1993 je 100 bodů. Index SAX odráţí jen vývoj na bratislavské burze a do 30. června 2001 byl postaven na průměrných cenách, které byly uvedeny v kurzovních listcích. Od 1. července 2001 je oficiální denní hodnota vypočítávána na základě závěrečných kurzů bazických titulů. Vzorec pro výpočet indexu SAX je následující: 43 Burza cenných papierov v Bratislave, a.s. Členstvo na burze, 2012 [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.bsse.sk/%c4%8clenovia/%c4%8clenstvonaburze.aspx> 44 Burza cenných papierov v Bratislave, a.s. Index SAX, 2012 [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < 45

46 kde F i je opravný faktor pro i-tou akci, act P i r P i je závěrečná cena i-té akcie k danému dni, je závěrečná cena i-té akcie k referenčnímu dni (14. září 1993), G i je počet akcií i-té společnosti k danému dni. 45 Vzorec index SAX je charakteristický jeho flexibilitou a umoţňuje změnu zastoupení jednotlivých společností v indexu SAX a současně i jejich počet podle toho, jak se změní jejich obchodovatelnost, respektive vstup nové společnosti na kapitálový trh. Jakmile dojde ke změně sloţení indexu SAX, opravné faktory se nastavují tak, aby index SAX s novým sloţením nadále kontinuálně pokračoval ve vývoji s předešlým sloţením. Do výpočtu indexu SAX mohou být zahrnuty jen společnosti z trhu kótovaných cenných papírů a současně váha jedné společnosti v bázi indexu SAX nesmí přesáhnout 22 %. Revize báze indexu SAX se pravidelně provádí dvakrát ročně a proto vţdy první burzovní den v měsíci února a srpna běţného roku vstupuje v platnost aktualizovaná báze indexu SAX. 46 V Příloze č. 4 uvádím pro zajímavost 7 společností, které tvoří váhy indexu SAX k 31. prosince Graf č. 4 Vývoj indexu SAX v letech Zdroj: Burza cenných papierov v Bratislave, a.s. Index SAX, 2012 [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.bsse.sk/obchodovanie/indexy/indexsax.aspx> 45 Burza cenných papierov v Bratislave, a.s. Index SAX, 2012 [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < 46 Burza cenných papierov v Bratislave, a.s. Index SAX, 2012 [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < 46

47 Nyní se zaměřím na zhodnocení grafu s vývojem indexu SAX v období od roku 2007 do roku Akciový index SAX v roce 2007 provázel kolísavý průběh. Příčinou byly nízké objemy cenotvorných obchodů a vysoká kolísavost kurzů akcií v něm obsaţených. Na závěr roku 2007 ke dni 21. prosince index SAX dosáhl hodnoty 445,65 bodů a oproti stejnému období v roce 2006 byl zaznamenán vzrůst o 30,04 %. Kolísavý průběh měl index SAX i v roce Příčinou byl nízký počet sloţek indexu a výkyvy závěrečných kurzů akcií v indexu obsaţených. Rok 2008 ke dni 30. prosince index SAX uzavřel na úrovni 359,18 bodů, coţ znamenalo oslabení o 19,4 % oproti předcházejícímu roku Od konce roku 2008 můţeme na vývoji indexu SAX pozorovat klesající trend aţ do roku 2010, coţ bylo způsobeno světovou finanční krizí, která byla důsledkem americké hypoteční krize. K ustálení indexu SAX došlo v roce 2010 a v roce 2011 byly zaznamenány drobné výkyvy jeho hodnot. Rok 2011 ke dni 30. prosince uzavírá index SAX na úrovni 215,45 bodů, coţ znamenalo oslabení o 6,48 % oproti předcházejícímu roku Rok 2012 ke dni 31. prosince uzavírá index SAX na úrovni hodnoty 192,21 bodů. V hodnoceném období od roku 2007 do roku 2012 index SAX pokles o 57,7 % a na základě grafického znázornění dosaţených hodnot musím konstatovat postupný klesající trend indexu SAX. Index SDXGroup Index SDXGroup bratislavské burzy patří do skupiny podílových indexů, v které je kaţdý index dvousloţkový. První sloţka je tvořena cenovým indexem a druhá sloţka je formulována prostřednictvím výnosového indexu. Index SDXGroup se řadí k váţeným indexům a váhy jeho bazických sloţek jsou úměrné velikosti jejich emisí. Cenový index srovnává trţní ceny zvoleného souboru dluhových emisí s trţními cenami stejného souboru bazických titulů k referenčnímu dni. Při změnách trţních cen výnosový index sleduje současně i kapitálové výnosy pocházející ze souboru bazických titulů, které vztahuje k referenčnímu dni. 47 Bratislavská burza rozlišuje celkem čtyři druhy SDXG indexů pro: - státní dluhopisy, - podnikové dluhopisy, - bankovní dluhopisy, - hypoteční záloţní listy. 47 VESELÁ, Jitka, Investování na kapitálových trzích, s

48 V rámci kaţdého ze čtyř druhů SDXG indexu je kalkulován a monitorován krátkodobý a dlouhodobý index. Do báze indexů SDXGroup mohou být zařazeny dluhopisy s fixním, proměnlivým a nulovým zúročením, dále dluhopisy s moţností předčasného splacení, dluhopisy amortizační z kótovaného a paralelního trhu zobchodované v posledním roce, a dluhopisy splňující minimální poţadovaný objem emise. 48 Bratislavská burza rozlišuje minimální objem emise podle sektorové klasifikace předmětné emise na veřejný sektor (státní dluhopisy) ve výši ,44 EUR a soukromý sektor (podnikové dluhopisy, bankovní dluhopisy a hypoteční zástavní listy) ve výši ,72 EUR. Oficiální denní hodnota indexů SDXG se zveřejňuje po uzávěrce obchodování daného burzovního dne v čase od 16:00 do 17:00 hodin. 49 Úroveň uzavření indexu v letech pro veřejný sektor uvádím vypracovaný v Příloze č. 8 a pro soukromý sektor v Příloze č. 9. Dále v grafickém znázornění níţe uvádím vývoj indexu SDXGroup pro soukromý sektor. Graf č. 5 Vývoj indexu SDXGroup (soukromý sektor) v letech Zdroj: Burza cenných papierov v Bratislave, a.s. Index SDXGroup soukromý sektor [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.bsse.sk/obchodovanie/indexy/grafysdxs%c3% BAkromn%C3%BDsektor.aspx> Z grafu je zřejmé, ţe v období let cenový index soukromého sektoru stagnoval kolem hodnoty 100 bodů a vývojový index měl rostoucí tendenci. Za poslední rok 2012 však oba indexy poklesly. 48 VESELÁ, Jitka, Investování na kapitálových trzích, s Burza cenných papierov v Bratislave, a.s. Index SDXGroup, 2012 [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.bsse.sk/obchodovanie/indexy/charakteristikaindexovsdxgroup.aspx> 48

49 2.4 Charakteristika burzy cenných papírů v Londýně (London Stock Exchange) Současná podkapitola je věnována největší evropské burze, která je dále povaţována za srdce globálních finančních trhů a z pohledu trţní kapitalizace patří londýnské burze třetí místo v ţebříčku světových burz po New Yourk Stock Exchange a Tokyo Stock Exchange Historie londýnské burzy Londýnská burza patří mezi nejstarší burzy světa a její zaloţení proběhlo jiţ v 17. století. Důleţitou historickou událostí pro obchodování s akciemi bylo odloučení obchodníků s akciemi od Royal Exchange, kde se uskutečňovali obchody se zboţím a půjčkami. Tento trh byl volně přístupný veřejnosti a tudíţ i dostupný nejrůznějším podvodníkům a lichvářům, a nebyla zde dodrţována burzovní pravidla. Po odchodu brokerů s akciemi zůstal na Royal Exchange obchod s devizami a dalším zboţím. Obchodníci s devizami však v roce 1823 zaloţili vlastní samostatnou burzu, která se jmenovala Foreign Stock Exchange. Toto oddělení burz proběhlo v důsledku neustálých sporů mezi obchodníky s akciemi a obchodníky se zboţím. Obchodníci s akciemi se nejdříve scházeli v kavárnách a pod širým nebem, coţ v 17. století bylo zvykem nejen v Londýně. Aţ na sklonku 17. století byla zakoupena budova, která byla povaţována za předchůdkyni samostatné londýnské burzy. John Castaing Jonathan s zakoupil Coffee-house v Change Alley roku 1698 za účelem pouţívat jej pro obchodování s akciemi a komoditami, ale obchody s cennými papíry zůstávaly ještě mnoho let roztříštěny po celém Londýně. Brokeři v roce 1773 získali burzovní budovu ve Sveeting s Alley, která byla častěji nazývána New Jonathan s a později bylo toto jméno změněno na The Stock Exchange. Roku 1802 se burza přemístila do nové budovy v Capel Court. Počátkem 19. století byla formulována první regulatorní pravidla pro činnost burzy a obrovský průmyslový rozmach podnítil vznik mnoha regionálních burz a jako první z nich byly zaloţeny burzy v Manchesteru a v Liverpoolu v roce V roce 1854 proběhla zásadní přestavba budovy londýnské burzy a na činnosti burzy se negativně podepsaly obě světové války. Za první světové války byla londýnská burza uzavřena po dobu pěti měsíců a v období druhé světové války po dobu šesti dnů. Znovu otevření v průběhu druhé světové války proběhlo 7. září 1939 a od roku 1945 probíhalo obchodování v suterénu v důsledku poškození budovy válečnou raketou V2. Aţ královna Elizabeth II. otevřela nové burzovní prostory o rozloze m 2 v roce Jako centralizační důsledek se v roce 1973 s londýnskou burzou sloučilo 49

50 11 irských a britských burz. Postupně byla ukončována činnost regionálních burz a v jednotlivých městech je nahrazovala svými reprezentacemi. Jen v Dublinu působila samostatná a nezávislá burza. K nejvýznamnější historické události londýnské burzy došlo v roce 1986 a tato událost je označována jako Big Bang, jinak řečený velký třesk. Byla nastolena deregulace trhu, která nastolila řadu liberálních změn a nových příleţitostí pro další vývoj jak britského burzovního, tak celého britského finančního trhu. Mezi nejvýznamnější obměny velkého třesku patří změna pravidel členství, povolení podnikům jednat jako dealer a i jako broker, zrušení minimálních provizí, změny v regulatorním systému a elektronizace burzy. V roce 1986 proběhlo i spuštění elektronického obchodního systému Stock Exchange Automated Quotations (SEAQ). Název burzy The Stock Exchange byl v roce 1991 změněn na The London Stock Exchange. V roce 1995 byl otevřen trţní segment Alternative Investment Market (AIM) pro rychle rostoucí společnosti. V následujícím období byl spuštěn další obchodní systém Stock Exchange Electronic Trading Service (SETS) a zúčtovacího systému CREST. V roce 2001 byl na londýnské burze otevřen další trţní segment hlavní trh, který byl v roce 2003 následován dalším trţním segmentem EDX pro akciové deriváty a od té doby burza rozšiřuje tento segment EDX o jiné druhy instrumentů a formy obchodování. 50 Další zlomový mezník pro londýnskou burzu nastal dne 1. října 2007, kdy se London Stock Exchange sloučila s Borsa Italiana a fúzí tak vytvořili nynější London Stock Exchange Group, která je přední diverzifikovanou burzu v Evropě. Obě burzy zůstávají jako samostatné právní a regulační subjekty. 51 London Stock Exchange Group kalkuluje index FTSEGroup. Londýnská burza se v nynější době pyšní titulem největší evropské burzy a koupí italské burzy za 1,6 miliardy GBP (cca 67 miliard CZK) si svojí elitní pozici ještě posílila. Londýnská burza se orientuje hlavně na obchodování s akciemi a prostřednictvím dohody s italskou burzou získala londýnská burza přístup na trh s evropskými obligacemi a obchodování s deriváty VESELÁ, Jitka, Investování na kapitálových trzích, s London Stock Exchange. Our history [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.londonstockexchange.com/about-the-exchange/company-overview/our-history/ourhistory.htm> 52 idnes.cz/ekonomika. Akcionáři londýnské burzy LSE schválili převzetí italské burzy [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://ekonomika.idnes.cz/akcionari-londynske-burzy-lse-schvaliliprevzeti-italske-burzy-pxo-/ekoakcie.aspx?c=a070808_141002_ekoakcie_spi> 50

51 2.4.2 Organizační struktura londýnské burzy Orgány a celá organizační struktura je ovlivněna velikostí burzy a objemem zprostředkovaných obchodů. Na příkladu organizační struktury londýnské burzy můţeme zaznamenat vliv velikosti burzy na velikost organizační struktury. 53 Obrázek č. 5 Organizační struktura londýnské burzy ŘEDITELSKÁ RADA Výbor pro kotaci cenných papírů Výbor pro audit Výbor pro kvalitu trhů Výbor pro otázky členství a firemní účty Výbor pro přípravu voleb funkcionářů burzy Výbor pro profesionální standardy Výbor disciplinární Disciplinární odvolací výbor Výbor pro odvolání proti rozhodnutí ve členských otázkách Divize Divize pro otázky Divize pro Divize pro primárních trhů obchodování na vypořádání opční obchody jednotlivých trzích burzovních obchodů Zdroj: Pavlát Vladislav, Kapitálové trhy a burzy ve světě, s Pavlát Vladislav, Kapitálové trhy a burzy ve světě, s

52 2.4.3 Členství Londýnská burza je zaloţena na členském principu a je známa takzvaným soukromoprávním charakterem. Uchazeči o členství musí na samém počátku podat příslušným burzovním orgánům ţádost s vyplněným dotazníkem a strukturou předávaných informací o společnosti. Potencionální členové musí splňovat následující způsobilost: - musí být podnikatelskou osobou, ţádostí od fyzických osob nejsou přijaty, - měl by být investičním podnikem nebo úvěrovou institucí ze strany regulovaného orgánu v Evropském hospodářském prostoru (Evropská unie, Island, Lichtenštejnsko a Norsko), - společnosti, které jsou registrované v jiných pravomocích (jurisdikcích) nebo z jiných důvodů nepovolené, aby se staly řádným členem, mohou poţádat o členství za určitých okolností, - všechny členské společnosti musí porozumět pravidlům londýnské burzy a následně je musí i plně dodrţovat. Příslušné a podrobné informace a členské formuláře jsou dostupné ke staţení na stránkách londýnské burzy. Předepsané podmínky jsou v souladu s platnou legislativou Zákona o finančních sluţbách (Financial Service Act). Londýnská burza dále od svých členů poţaduje plnění povinnosti s podáváním pravdivých informací, které se týkají jejich hospodaření a dalších událostí tvořících jejich kurz. 54 Londýnská burza je charakteristická největším mezinárodním zastoupením, coţ vychází ze skutečnosti, ţe počet registrovaných společností kótovaných na burze činí více neţ 2400 a z toho je 60 zahraničních. Členové londýnské burzy musí mít status General Clearing Member. Členem Clearnetu musí být jedinci, kteří mají v úmyslu obchodovat i na trhu EUROSETS. London Clearing House a LCH. Clearnet zabezpečuje vypořádání obchodů. Regulaci a dohled nad burzou vykonává Financial Services Authority (FSA) Indexy Londýnská burza je spolumajitelem společnosti FTSE, která propočítává nejrůznější trţní indexy pro akciové a dluhopisové trhy, a právě společnost FTSE kalkuluje několik stovek indexů denně. Na londýnské burze funguje mnoho typů indexů a nejvýznamnější jsou indexy FTSE 100 a FTSE All-Share. Index FTSE 100 zahrnuje prvních 100 nejlikvidnějších a nejkvalitnějších britských společností. Trţní kapitalizace všech 54 London Stock Exchange. Becoming a member [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.londonstockexchange.com/traders-and-brokers/becoming-a-member/becoming-a-member.htm> 52

53 společností zařazených do indexu FTSE 100 představuje 70 % celkové trţní kapitalizace britského akciového trhu. Index se počítá jako váţený průměr cen akcií. Index FTSE All- Share má ve své bázi zahrnuty akcie všech společností obchodujících na hlavním trhu londýnské burzy. Mezi další kalkulované a zveřejňované indexy společností FTSE patří například FTSE 250, FTSE 350, FTSE AIM UK 50, FTSE AIM All-Share, FTSE AIM 100, FTSE techmark All Share, TSE techmark 100, FTSE techmark mediscience, FTSE SmallCap, FTSE Eurotop 300, FTSE MID 250, FTSE 350 Low Yield, FTSE 350 High Yield a další. 55 Na základě samotných názvů indexů můţeme odvodit, ţe se jedná o indexy zaměřující se na různé druhy cenných papírů z různých trţních segmentů. Burza respektive společnost FTSE zveřejňuje informace o vývoji indexů spolu s kurzovními lístky v reálném čase se zpoţděním 15 minut. Investoři a široká veřejnost mají přístup k souborům historických a aktuálních informací o vývoji kurzů, objemech obchodů, indexech, maximech/minimech a dalších souvisejících informacích. Graf č. 6 Vývoj indexu FTSE 100 v letech Zdroj: Finance. FTSE [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://finance.yahoo.com/echarts?s=^ftse+interactive#symbol=^ftse;range=5y;compare=;indicator=volum e;charttype=area;crosshair=on;ohlcvalues=0;logscale=on;source=undefined;> 55 London Stock Exchange. FTSE [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.londonstockexchange.com/products-and-services/marketdata/realtimedata/ftseindices/ftseindices.htm> 53

54 2.5 Komparace vybraných burz a jejich vzájemná propojenost Historie a vývoj burz Londýnská burza je jednou z nejstarších světových burz, jejíţ počátky sahají do historie aţ 300 let zpět. První schůzky probíhaly v londýnských kavárnách v 17. století. Od té doby londýnská burza usilovala o vybudování silného a dobře regulovaného akciového trhu a nyní leţí v srdci globální finanční komunity. Z mých čtyř pozorovaných burz v této diplomové práci, má druhou nejdelší tradici vídeňská burza, jejíţ historické kořeny sahají aţ 200 let zpět a o její zaloţení se zaslouţila Marie Terezie v roce O dalších 100 let později můţeme zaznamenat počátky vývoje českého burzovního trhu, kdy konkrétně v roce 1871 vznikla instituce Praţská burza pro zboţí a cenné papíry a po druhé světové válce znovuotevření dnešní burzy s názvem Burza cenných papírů Praha, a.s. proběhlo aţ 24. listopadu V porovnání praţské burzy s bratislavskou burzou je pozoruhodné, ţe i kdyţ zaloţení bratislavské burzy dne 15. března 1991 proběhlo o rok a půl dříve neţ u nynější praţské burzy, tak obchodování na parketu obou burz bylo zahájeno ke shodnému dni a to 6. dubna Jsem názoru, ţe prodleva mezi zaloţením a samotným zahájením obchodování na bratislavské burze bylo způsobeno nepřipraveností legislativy pro začlenění burzy na kapitálový trh. Obě světové války neměly ani na jednu z pozorovaných burz příznivý vliv. V první řadě začnu u londýnské burzy, která v důsledku první světové války musela svou činnost pozastavit po dobu pěti měsíců, a v průběhu druhé světové války bylo obchodování přerušeno po dobu šesti dnů. Od roku 1945 probíhalo obchodování v suterénu burzy, protoţe její budova byla poškozena zásahem válečné rakety. Pro vídeňskou burzu první světová válka znamenala pozastavení obchodování a znovuobnovení proběhlo v roce V roce 1938 se Rakousko stalo součástí Německé říše a ke zlomu došlo aţ v 90. letech 20. století a tak došlo ke znovuobnovení nynějšího rakouského kapitálového trhu. Praţská burza se zpočátku soustředila hlavně na obchodování s cukrem, ale po první světové válce bylo toto obchodování pozastaveno a probíhalo jiţ pouze s cennými papíry. V meziválečném období dosáhla praţská burza největšího rozmachu, uzavřena byla opět s příchodem druhé světové války a znovuobnovení bylo aţ po pádu komunismu. V období let 1990 aţ 1992 působila naše země jako Československo. Ke dni 1. ledna 1993 došlo k osamostatnění dvou států a vznikala tak nynější Česká republika a Slovenská republika. Od tohoto rozdělení působí i dvě samostatné burzy, jejíţ názvy zní Burza cenných papírů Praha, a.s. a Burza cenných papierov v Bratislave, a.s. 54

55 Všechny čtyři mnou sledované burzy jsou akciové společnosti, z nichţ je London Stock Exchange vlastněna holdingovou společností London Stock Exchange Group, která je sama o sobě veřejně obchodovatelnou společností. Dále majoritním akcionářem praţské burzy s podílem 92,739 % je vídeňská burza. Burza cenných papírů Praha, a.s. a Wiener Börse AG jsou zároveň součástí skupiny CEE Stock Exchange Group. Burza cenných papierov Bratislava, a.s. je v majoritním vlastnictví státu, respektive Fondu národního majetku Slovenskej republiky, který vlastní 75,94 % podílu na burze. Rozdílnost vlastnictví můţe mít vliv na dlouhodobý vývoj jednotlivých burz, především mám na mysli přijímání nových investorů na trh a jiné aktivity podporující rozvoj burzy. Zároveň převáţné vlastnictví státem bratislavské a vídeňské burzy poukazuje na jejich určitou jistotu a stabilitu. Myslím si, ţe ještě stojí za zmínku skutečnost, ţe například na bratislavské burze se z 98,71 % v roce 2012 obchodovalo s dluhopisy na kótovaném trhu cenných papírů. Všechny porovnávané burzy pouţívají elektronické burzovní systémy. U bratislavské burzy se jedná konkrétně o elektronický burzovní operační systém EBOS a zbylé tři sledované burzy (londýnská, vídeňská a praţská) jiţ obchodují na platformě Xetra. Na vídeňské burze jsou dále finanční futures obchody a opce obchodovány skrze obchodní systém Eurex. Dále všechny čtyři mnou pozorované burzy jsou členy Federace evropských burz Tržní segmenty Na peněţních burzách jsou předmětem obchodování různé druhy akcií, dluhopisy, podílové listy, hypoteční zástavní listy, financial futures, opce nebo investiční certifikáty apod. Tyto kótované instrumenty, které burza přijala k obchodování, jsou rozděleny do trţních segmentů z hlediska jejich bonity, druhu, likvidity a emitenta. Relativně podobnou základnu trţních segmentů mohu konstatovat u praţské a bratislavské burzy. Burzovní trhy praţské burzy se člení na regulovaný a neregulovaný trh, přičemţ regulovaný trhu zahrnuje hlavní a volný trh. Neregulovaný trh ve formě mnohostranného obchodního systému (MTF Multilateral trading facility) nemá tak velké informační povinnosti jako trh regulovaný a umoţňuje umístění titulů i bez ţádosti emitenta, jestliţe dojde k uveřejnění prospektu cenného papírů. V případě bratislavské burzy, po splnění informační povinnosti a poţadavků pro daný trţní segment, mohou emitenti umístit své emise na kótovaný hlavní trh, kótovaný paralelní trh nebo regulovaný volný trh. Bratislavská burza má stejně jako 55

56 praţská burza ještě mnohostranný obchodní systém (MTF). Předmět obchodování praţské burzy tvoří akcie, dluhopisy, investiční certifikáty, kupóny, podílové listy, warranty a futures. A předmětem obchodování bratislavské burzy jsou akcie, dluhopisy (státní, podnikové, bankovní), hypoteční zástavní listy a podílové listy. Znázornění segmentace praţské burzy uvádím v Příloze č. 10 a segmentaci bratislavské burzy v Příloze č. 11. V další části komparace sledovaných burz se zaměřím na trţní segment vídeňské burzy, která základní linii segmentů člení na akciový trh, dluhopisový trh, trhy s deriváty, strukturované produkty a ostatní instrumenty. Na tyto trţní segmenty navazuje dělení na trţní podsegmenty, jejíţ přehledný výčet uvádím v Příloze č. 12. Předmětem obchodování vídeňské burzy jsou akcie, dluhopisy (vládní, firemní, bankovní a konvertibilní), státní pokladniční poukázky, opce, futures, certifikáty, investiční fondy, fondy peněţního trhu a warranty. Obchodování na londýnské burze je rozděleno do šesti segmentů, kterými jsou hlavní trh určený pro největší mezinárodní společnosti, AIM (Alternative Investment Market) určený pro mezinárodní rychle rostoucí společnosti, techmark určený pro společnosti orientované na nové technologie, techmark mediscience určený pro obchodování s akciemi farmaceutických společností, landmark určený pro regionální firmy a extramark určený pro obchodování s podílovými listy. 56 Předmětem obchodování londýnské burzy jsou akcie (britské a zahraniční), dluhopisy (vládní, podnikové a municipální), kryté warranty, burzovně obchodované fondy ETF s, depozitní stvrzenky a deriváty. V Příloze č. 13 uvádím znázornění segmentace na londýnské burze Indexy V nynější podkapitole provádím komparaci šestiletého vývoje burzovních indexů PX, ATX, SAX a FTSE 100. V předchozích grafech jsem k jednotlivým indexům uváděla jejich měsíční hodnoty v absolutních hodnotách a to vţdy k poslednímu dni daného měsíce, ke kterému burzy zveřejnily hodnoty svých kalkulovaných indexů. Nyní jsem však sledované hodnoty převedla na relativní vyjádření, abych provedla adekvátní porovnání vývoje jednotlivých burzovních indexů. První hodnotu všech indexů ke dni 31. ledna 2007 jsem zvolila jako základ a k tomuto datu jsem stanovila relativní hodnotu všech čtyř indexů na 100 %. Další hodnoty časových řad jsem přepočítala k této základní hodnotě a tak jsem vytvořila obraz vývoje burzovních indexů čtyř komparovaných burz. 56 Klub investorů. Světové burzy Londýnská burza [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.klubinvestoru.com/magazin/i1451-svetove-burzy-londynska-burza> 56

57 Graf č. 7 Komparace vývoje indexů PX, ATX, SAX a FTSE 100 v relativním vyjádření v letech Zdroj: vlastní zpracování dle údajů z ročenek praţské, vídeňské, bratislavské a londýnské burzy v letech Z výše uvedeného Grafu č. 7 je na první pohled patrné, ţe vývoj indexů PX, ATX a FTSE 100 měl relativně podobný průběh, kdeţto index SAX se vyvíjel odlišným tempem. Rok 2007 byl charakteristický rostoucím trendem u všech čtyř indexů s tím, ţe i v tomto roce indexy PX, ATX a FTSE 100 dosáhly svého maxima ve sledovaném období , kdy se relativní hodnoty tří indexů vyhouply na % výchozí hodnoty. Od druhé poloviny roku 2007 růst indexů vystřídal pokles, který pokračoval aţ do konce roku 2008, v němţ indexy PX, ATX a FTSE 100 dosáhly své minimální hodnoty. Tento pokles byl způsoben světovou finanční krizí v roce Od počátku roku 2009 byl opět pro indexy PX, ATX a FTSE 100 charakteristický rostoucí trend přetrvávající do počátku roku V roce 2010 indexy stagnovaly nebo měly lehce kolísavý průběh a trh se postupně zotavoval z finanční krize z roku Průběh roku 2011 je typický postupným poklesem hodnot indexu, coţ bylo zapříčiněno dluhovou krizí v eurozóně. Svou pozornost si zaslouţí jistě i index SAX, který svého maxima dosáhl v březnu roku Jeho další vývoj provázel postupně klesající trend. Od roku 2010 index SAX stagnoval a v červnu roku 2012 index SAX dosáhl minimální hodnoty ve sledovaném šestiletém období. Všechny komparované indexy měly na konci sledovaného období niţší hodnoty neţ na počátku. Podstatně niţší hodnoty dosahovaly indexy PX, ATX a SAX, které se 57

58 pohybovaly kolem % výchozí hodnoty. Index FTSE 100 se na konci sledovaného šestiletého období pohyboval kolem 93 % výchozí hodnoty. Z výše uvedeného Grafu č. 7 jsem přesvědčena o vyplývajícím faktu, ţe v roce 2008 všechny čtyři sledované burzy zaznamenaly výrazný propad a následně pak začátkem roku 2009 jejich indexy dosahovaly prokazatelného zlepšení. Výjimkou zde je index bratislavské burzy SAX, který v roku 2008 zaznamenal jeden z nejmenších propadů, nicméně ale z jeho strany nedochází jako u ostatních burz v roce 2009 ke zlepšení a nabírání vyšších hodnot. Mohu jen konstatovat, ţe všechny sledované indexy PX, ATX, FTSE 100 se od roku 2010 snaţí vracet na své hodnoty před krizí, nicméně právě SAX má krom malých výkyvů stále tendenci klesající. Jistě se můţeme zamyslet nad faktem, ţe právě bratislavskou burzu neovlivnila finanční krize 2008 jako ostatní burzy a to například z hlediska toho, ţe bratislavská burza je víceméně dluhopisová neţ akciová. Bratislavská burza je vlastněna státem, na jejímţ parketu se obchoduje převáţně se státními dluhopisy, a na základě tohoto faktu se na bratislavské burze po finanční krizi projevila určitá stabilita Vývoj objemu obchodů V současné podkapitole jsem provedla komparaci objemu obchodů akcií a dluhopisů praţské, bratislavské a vídeňské burzy ve sledovaném období let Jelikoţ se oproti těmto třem burzám objem obchodů londýnské burzy pohybuje v nesrovnatelných hodnotách, její objem obchodů vyhodnotím graficky zvlášť, abych zachovala vypovídající hodnotu Grafu č. 8, který uvádím níţe. Objem obchodů akcií a dluhopisů londýnské burzy se pohybuje v miliardách EUR, kdeţ to u zbylých třech burz se pohybují v milionech EUR. Na počátku nynější provedené komparace jsem převedla hodnoty objemu obchodů praţské a londýnské burzy na společnou měnu Euro, abych tak provedla porovnání odpovídající skutečnosti. Při převádění české Koruny a britské Libry na Euro jsem vyuţila měnový kurz dle ČNB, který ke dni 4. března 2013 činil 25,66 EUR/CZK a 0,86 EUR/GBP. 58

59 Graf č. 8 Komparace objemu obchodů pražské, bratislavské a vídeňské burzy v letech Zdroj: vlastní zpracování podle údajů získaných z ročenek praţské, bratislavské a vídeňské burzy v letech Nejprve se zaměřím na zhodnocení Grafu č. 8, z kterého je na první pohled zřejmé, ţe nejmenší objem obchodů s akciemi a dluhopisy ve sledovaném šestiletém období má bratislavská burza, druhé místo obsadila praţská burza a největší objem obchodů akcií a dluhopisů uskutečnila vídeňská burza. Z Grafu č. 8 lze zpozorovat vzájemnou závislost praţské a vídeňské burzy. Dále musím konstatovat i nezávislost bratislavské burzy vzhledem k vývoji objemu obchodů v roce 2008, kdy objemy obchodů rostly na bratislavské burze v kontrastu s poklesem na vídeňské a praţské burze. Z hlediska vývoje objemu obchodů akcií a dluhopisů došlo u všech třech burz (vídeňské, praţské a bratislavské) k nejvýraznějšímu poklesu v roce 2009, který byl způsoben světovou finanční krizí v roce Rok 2010 pro vídeňskou burzu představoval částečný nárůst objemu obchodů akcií a dluhopisů, kdeţto u praţské a bratislavské burzy se tento nárůst uskutečnil aţ v roce Nyní do komparace sledovaných burz z hlediska objemu obchodů akcií a dluhopisů zakomponuji ještě londýnskou burzu, která si v ţebříčku objemu obchodů stojí bezkonkurenčně na prvním místě a řadí se tak mezi největší světové burzy. Vývoj objemu obchodů londýnské burzy uvádím níţe v Grafu č. 9 a musím konstatovat jeho klesající 59

60 trend. V roce 2007 činil objem obchodů londýnské burzy 4,5 miliardy EUR a do roku 2012 se objem obchodů propadl na sumu pohybující se okolo 1,3 miliardy EUR. Graf č. 9 Objem obchodů londýnské burzy v letech Zdroj: vlastní zpracování podle údajů získaných ze statistických obchodních shrnutí londýnské burzy v letech Na základě této komparace jsem dospěla k jednoznačnému závěru, ţe z komplexního hlediska je londýnská burza jednoznačně největší a to jak v objemu obchodů, tak v trţní kapitalizaci a celkově z historického hlediska má nejdelší tradici a působení. Další nespornou výhodou je fakt, ţe potencionální investoři nemají ţádné problémy díky minimální jazykové bariéře. Druhým opakem je bratislavská burza cenných papírů, která provede nejmenší počet obchodů a zároveň se jedná o burzu spíše dluhopisovou neţ akciovou a tento fakt se mimo jiné podepisuje na ţádanosti a oblíbenosti potencionálních investorů. Co se týká praţské a vídeňské burzy, zde mohu konstatovat výrazně ovlivňující fakt a tím je prodej Burzy cenné papírů Praha, a.s. právě burze vídeňské a tento prodej popisuji podrobně v kapitole Z Grafu č. 7 popisující vývoj index je na první pohled zřejmé, ţe indexy praţské a vídeňské burzy jsou od konce roku 2008 aţ do dosavadní doby skoro identické kromě samotné výše jejich hodnoty, nicméně se všechny aspekty ovlivňující právě burzovní indexy na tyto dva indexy (PX a ATX) podepsaly výrazně identicky. Jednoznačným důvodem je fakt, ţe praţskou burzu koupila právě vídeňská burza a snaţí se cíleně regulovat burzovní trh ve střední Evropě. Na základě této 60

61 skutečnosti se právě jakékoliv kladné i záporné výkyvy podepisují na oba indexy shodně. Tento jev je patrný z Grafu č. 7 popisujícím vývoj indexů. Výše uvedená komparace potvrzuje všeobecné informace a trendy o burzovnictví, respektive jednoznačně nejlepší status v celé Evropě náleţí londýnské burze a zároveň i jednu z niţších příček obsadila burza bratislavská. Praţská a vídeňská burza se těší relativně dobré atraktivnosti pro investory a tím si drţí své první místo ve střední Evropě. 61

62 3 Fungování burzovních trhů v Evropské unii před finanční krizí a během ní V úvodu této kapitoly povaţuji za důleţité zmínit, ţe mým dalším cílem této diplomové práce je zaměření se na finanční krizi v Evropě ve znamení roku 2008, která pramení z hypoteční krize v USA v roce 2007, kdy v oblasti finanční ekonomiky praskla investiční bublina na trhu s nemovitostmi. Hypotéky totiţ byly v USA nabízeny nízkopříjmovým skupinám se sklonem k neschopnosti splácet dané závazky. Počet nesplacených hypoték se rapidně zvýšil, coţ mělo samozřejmě vliv na kapitálový trh v oblasti strukturovaných instrumentů zajištěných výnosy z hypoték. Nynější kapitola je zaměřena na finanční krizi mapující situaci před jejím vypuknutím, její průběh a jak vybrané burzy na finanční krizi reagovaly. V další podkapitole jsem se zaměřila na návrhy a opatření ochrany v průběhu krize. 3.1 Situace vybraných burz před vypuknutím finanční krize a její průběh Pražská burza U praţské burzy bych se v této části mé diplomové práce chtěla zaměřit na impulz, který praţská burza dostala po vstupu České republiky do Evropské unie v květnu roku Vstup do Evropské unie má souvislost i s tím, ţe byla následně praţská burza zařazena na seznam neamerických burz bezpečných pro investory. Na praţské burze se začaly objevovat akcie nových firem. Například v červnu 2004 na trh praţské burzy vstoupila Zentiva a následně byla praţská burza posílena i akciemi ECM, VGP, VIG, AAA Auto, Orco, NWR, Formuny, KIT Digital a Tatry Mountains Resorts. Burza se snaţí zájemcům nabídnout i jiné investiční příleţitosti. Například od října roku 2006 je moţné na praţské burze obchodovat s futures a investičními certifikáty, a od prosince roku 2006 bylo zahájeno obchodování s warranty. Ve šlépějích Vídně zaloţila praţská burza v roce 2007 Energetickou burzu, z které je nynější Středoevropská. Myslím si, ţe praţská burza po vstupu do Evropské unie dostala pozitivní impulz a zářila do roku 2008, kdy se na ni naplno promítla finanční krize. Například v roce 2009 došlo ke staţení akcií Zentivy z praţské burzy a současně i skončily akcie ECM a KIT Digital. 62

63 Praţská burza se tak od začátku roku 2009 potýkala s chronickým propadem. Obchodované tituly dosahovaly jen zlomek hodnoty neţ v předchozích letech. Začátkem roku 2009 ztratily například téměř 60 % své hodnoty akcie mediální CME (vlastník televize Nova), zatímco v roce 2008 se akcie CME prodávaly za více neţ 1750 CZK, tak o rok později ve stejném období stály jen 240 CZK. Jedním z největších skokanů byly i akcie společnosti AAA Auto, které byly v průběhu roku i několikrát v týdnu odebrány, respektive s nimi bylo ukončeno obchodování. Praţskou burzu tedy tíţily jak nízké ceny akcií, tak velmi malé objemy uzavřených obchodů. Hodnota akcií na začátku roku 2009 byla poloviční neţ v roce 2007 před vypuknutím hypoteční krize v USA. Statistiky vykazují, ţe například od ledna do března roku 2009 změnily majitele akcie za 110 miliard CZK, kdeţto v roce 2007 se na praţském burzovním trhu běţně obchodovaly cenné papíry za 80 miliard CZK za pouhý měsíc. 57 Kdyţ se zaměříme na první čtvrtletí roku 2010, tak objem akciových obchodů meziročně vzrostl o desetinu a to na 113,4 miliardy CZK. Statistiky praţské burzy vypovídají, ţe v prvním čtvrtletí roku 2010 byl objem obchodů ani ne poloviční oproti prvnímu čtvrtletí roku 2008 před vypuknutím finanční krize. Tento stav nízkých objemů obchodů byl zapříčiněn absencí velkých institucionálních investorů, protoţe na finančních trzích panovala zvýšená obezřetnost investorů a nejistota nad hospodářským výhledem. Současně i média šířila zprávy spojené s potenciálními dluhovými problémy některých subjektů a to přirozeně v investorech vyvolá respekt ze zvýšené pravděpodobnosti neúspěchu. Současně v roce 2010 naopak narůstala pozornost drobných investorů, ale tato retailová klientela není schopná z celkové perspektivy výrazně zvýšit likviditu domácího trhu. Nejobchodovanější emise akcií měl tradiční ČEZ a v prvním kvartálu roku 2010 se uskutečnily obchody za více neţ 36 miliard CZK. Druhé a třetí místo obsadily z pohledu objemů obchodů Komerční banka a Erste Bank, z čehoţ vyplývá, ţe investoři se soustředili na bankovní sektor. 58 Praţská burza jiţ od prosince 2012 uskutečňovala své obchody na platformě Xetra a i v tomto období ji stále prováděl kontinuální pokles obchodovaného objemu obchodů. Zaznamenané poklesy od roku 2008 způsobila spousta faktorů a hlavním z nich byla finanční krize sniţující zájem investorů o riziková aktiva. Pro většího investora byla 57 ČT24. Růst cen akcií? Zřejmě aţ za pár let [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/47634-rust-cen-akcii-zrejme-az-za-parlet/?mobileredirect=off> 58 Finance. Objem akciových obchodů na burze letos vzrostl o desetinu [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.finance.cz/zpravy/finance/ objem-akciovych-obchodu-na-burzeletos-vzrostl-o-desetinu/> 63

64 praţská burza řadu let jen SPAD a v něm obchodované tituly. Jak uţ jsem výše zmínila, v posledních letech stály v popředí tituly ČEZu, Erste Bank, Komerční banky a popřípadě ještě Telefónicy. Zbylé tituly na praţské burze se ocitly na okraji zájmu a situace se ještě o něco vyhrotila přechodem na obchodní systém Xetra. 59 K tomu se ale blíţe zmíním v kapitole Vídeňská burza Vídeňská burza se před začátkem celosvětové krize těšila dobrému jménu a její obchodování zajišťovalo velmi dobré vyhlídky pro získávání nových partnerů a skupování ostatních burz. Do jaké míry celosvětová finanční krize ovlivnila samotnou koupi praţské burzy vídeňskou, je dosti obtíţné objektivně zhodnotit, protoţe praţská burza se ke svému prodeji kromě malých a útrţkovitých zpráv zcela nevyjadřuje. Vídeňská burza konstatuje, ţe do roku 2008 se jí podařilo nashromáţdit větší mnoţství finančních prostředků a začínající krize v roce 2008 pouze umocnila její rozhodnutí o koupi praţské burzy. V roce 2008 zamávala rakouská Erste Bank celým středoevropským akciovým trhem, protoţe kvůli finanční krizi sníţila svůj výhled zisku pro rok 2008, coţ se samozřejmě dotklo i praţské burzy. Tisková zpráva zněla, ţe v druhé polovině roku 2008 pokles čistého zisku dosáhne k 538,1 milionu EUR, coţ znamenalo pokles o 11 %. A po započítání mimořádných příjmů z prodeje pojišťoven bude zisk za celý rok 2008 přibliţně 1,8 miliardy EUR. Tato informace negativně ovlivnila plánované výnosy a to mělo přirozeně negativní vliv na ocenění společnosti. Kontrastem středoevropských akciových trhů jsou západoevropské akciové trhy díky naději, ţe centrální banky mohou plošně nastavit sníţení úrokových sazeb Bratislavská burza Burza cenných papírů v Bratislavě se řadí mezi mladší trhy a aktuálně lze o ní i konstatovat, ţe patří k těm nejmenším a nevýznamným trhům i přesto, ţe při svém vzniku měla stejné podmínky jako praţská burza. Na bratislavské burze s akciemi po celou dobu jejího působení vládne stále slabá obchodní aktivita. Důvodem je především absence 59 E15.cz. Soumrak praţské burzy [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://zpravy.e15.cz/nazory/blogy-z-parketu/radek-neumann-soumrak-prazske-burzy > 60 Aktuálně. Rakouská Erste Bank zacvičila s burzou v Praze [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/domaci-ekonomika/clanek.phtml?id=618674> 64

65 zajímavých titulů pro investory, kterými by mohly být například technologické emise nebo emise telekomunikačního a energetického sektoru, ale současně je zaznamenán i nízký podíl akcií veřejných společností, které v rukou drţí malí akcionáři. Bratislavská burza svou obchodní aktivitu soustřeďuje především na zobchodování dluhopisů. Finanční krize se ve většině zemí Evropské unie projevila v roce 2008, ale slovenská burza dopady finanční krize v podobě poklesu kurzu měny a propadu akcií nepocítila. Důvodem je, ţe slovenskou Korunu chránil kurz navázaný na Euro před jeho přijetím 1. ledna 2009 a zároveň slovenská burza byla dlouhodobě nelikvidní. Slovenské společnosti si totiţ kapitál neobstarávali prostřednictvím emisí cenných papírů nebo dluhopisů, které v té době ztrácely na hodnotě, ale preferovali úvěrové financování. Slovenský index SAX na události reagoval v mnohem menší míře a propad akcií na slovenské burze byl minimální v porovnání s ostatními trhy. Ještě se pozastavím u bankovního sektoru, ve kterém se finanční krize u většiny zemí projevila v krizi likvidity, ale u Slovenska tomu bylo naopak. Slovenské banky mají uloţeny dokonce o 50 % více peněţních prostředků, neţ jsou stanovené minimální povinné rezervy. Toto se rázem změnilo vstupem do Evropské měnové unie dne 1. ledna 2009, protoţe slovenské banky si jiţ peníze nepůjčovaly na slovenském mezibankovním trhu, ale na evropském mezibankovním trhu, který díky působení finanční krize vykazuje deficit likvidity, a půjčky jsou tak přirozeně draţší. V roce 2011 došlo ke zvýšení objemů obchodů aţ o 178,2 % oproti předcházejícímu roku S nárůstem objemu obchodů souvisí zvýšený počet transakcí, tak i počet zobchodovaných cenných papírů. Trţní kapitalizace na akciovém trhu se v tomto roce 2011 zvýšila o 17,48 % a to na úroveň 3,65 mld. EUR. A na dluhovém trhu došlo ke zvýšení trţní kapitalizace o 13,84 % na úroveň 28,4 mld. EUR. Toto zvýšení na slovenské burze je ale stále zanedbatelné. Například kdyţ se zaměřím na statistiky z roku 2012, tak průměrný denní objem kurzotvorných obchodů s akciemi tvořil 200 tis. EUR, kdeţto na sousedící praţské burze jsou denně zobchodované akcie v objemu od 30 mil. EUR aţ do 60 mil. EUR. Tato situace poukazuje na absenci zájmu o investování do slovenských akcií, coţ se i projevuje na likviditě slovenské burzy. Nejlikvidnějšími akciemi slovenské burzy jsou například akcie Tatry Mountain Resorts, Best Hotel Properties, Biotika, VÚB, SES Tlmače, Slovnaft, Prvá strategická, Druhá strategická nebo Majetkový Holding. Tyto akcie se obchodují téměř kaţdý den. 65

66 3.1.4 Londýnská burza V roce 2007 se na londýnské burze začíná projevovat dopad počínající hypoteční krize na americkou ekonomiku a vliv toxických hypotéčních aktiv na bilance bank, nicméně ale v roce 2009 je index londýnské burzy FTSE 100 stále zhruba 20 % pod mnoholetým maximem. V uplynulém roce 2009 získaly nejvíce na londýnské burze akcie těţařských společností, jako jsou Kazakhmys, Vedanta Resourtes, Xstrata nebo Rio Tinto. Statistiky poukazují na zhodnocení v rozsahu od 175 po 475 % v důsledku prudkému oţivení cen komodit. Nejhůře si naopak stály banky, zejména Royal Bank of Scotland a Lloyds Banking Group, které díky obavám z následků finanční krize ztratily aţ 40 %. 61 Z výše uvedeného vyplývá, ţe londýnské burze v počátcích celosvětové krize výrazně pomohly akcie těţařských společností, které do jisté míry zohlednily narůstající propady bank, které díky obavám z následků finanční krize ztrácely aţ 40 %. 3.2 Reakce jednotlivých burz na krizi Pokud budeme hovořit o krizi, musíme nejprve identifikovat, co za krizi povaţujeme a kterou krizi popisujeme. V současnosti existují dva pohledy na nedávné prudké poklesy burz cenných papírů. Jedním názorem je souvislá krize, která trvá od roku 2000 a propady po roce 2008 jsou tedy interpretovány jako její druhé dno. Dalším názorem, ţe jsou to dvě izolované krize, které spolu souvisí pouze tím, ţe jejich počátek byl ovlivněn rychlou ztrátou důvěry investorů v daná aktiva. V prvním případě to byly akcie technologických společností, ve druhém případě to byly ceny nemovitostí a od nich odvozené cenné papíry. Já osobně se přikláním k názoru dvou rozdílných krizí Pražská burza Burza cenných papírů v Praze zaţívala před krizí velmi dobré období, kdy kontinuálně rostla prakticky od roku Hodnota indexu vzrostla mezi roky 2001 a koncem roku 2007 o 615 bodů. Mimo nárůstu hodnoty indexu rostl i objem obchodů, tedy jisté měřítko zájmu o českou burzu. Náznaky blíţící se recese se objevovaly uţ v roce 2007, kdy začaly akcie nezvykle kolísat a zejména z USA přicházely zprávy o negativním výhledu ohledně cen nemovitostí. To bylo v souvislosti s nárůstem neplatičů hypotečních úvěrů. Naplno se krize rozvinula 61 ČT24. Londýnská burza akcií získala letos 22 procent, nejvíce za 12 let [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/76728-londynska-burza-akciiziskala-letos-22-procent-nejvic-za-12-let/> 66

67 v roce 2008, kdy index PX propadl během následujícího roku a půl o 72 % na hodnotu 542 bodů. Dostal se tak na hodnotu, jako v roce Důsledkem krize bylo mimo propadu cen akcií i odliv peněz investorů. Objemy obchodů dnes dosahují přibliţně 40 % předkrizového období. Ještě v roce 2007 hovořili představitelé burzy o tom, ţe by rádi uváděli 3-5 IPO ročně, realita je však zcela odlišná. Od roku 2008 vstoupily na praţskou burzu formou IPO pouze 2 společnosti a to NWR a Fortuna. Ostatní společnosti, které byly na burze nově obchodovatelné, nevstupovaly poprvé na trh cenných papírů formou IPO, ale jedná se pouze o duální listing, tedy společnosti kótované na jiných burzách jsou od dohodnutého data obchodovatelné i na jiné burze, v našem případě tedy v Praze. Vedení praţské burzy po vypuknutí finanční krize delší dobu spekulovalo o jejím prodeji a tento obchod se završil dne 8. prosince 2008 a majoritním akcionářem praţské burzy se stala vídeňská burza. Podíl 92,739 % akcií byl prodán za necelé 4,2 miliardy CZK. Prodej praţské burzy proběhl jak z hlediska finančního, tak i strategického, a proto se následně praţská burza dne 14. ledna 2010 stala rovnoprávným členem holdingové společnosti středoevropských burz CEE Stock Exchange Group (CEESEG) spolu s lublaňskou a budapešťskou burzou. Dalším významným rozhodnutím praţské burzy bylo zahájení obchodování v novém systému Xetra, který nahradil KOBOS a SPAD. Praţská burza se tak přiblíţila ke sjednocení burzovního systému s dalšími významnými burzami, jako jsou vídeňská, frankfurtská, londýnská apod. Cílem zavedení obchodování na platformě Xetra byl příliv nových obchodníků a investorů, a zároveň, aby domácí investoři z tuzemských trhů investovali mnohem více v rámci všech zemí, kde praţská burza působí. Takovýto přínos byl od systému Xetra očekáván, realita je doposud jiná, nicméně je doba velmi krátká na to, abychom mohli fundovanou formou objektivně konstatovat přínos či negativum pro Burzu cenných papírů Praha, a.s. K tomuto názoru vyuţívám krátkodobé informace. Finanční krize sníţila aktivitu obchodování a tím trpěla i likvidita. V okamţiku, kdy investoři potřebovali realizovat větší objednávky, nastalo silné vychýlení trţních cen. Zahraniční investoři, kteří tvořili hybnou sílu praţské burzy, začali toto prostředí praţské burzy opouštět, protoţe ho povaţovali za nezajímavé. Obchody do zahraničí byly zaznamenány i u značného mnoţství českých investorů. Zahraniční trh totiţ nabízí mnohem širší paletu akcií, do kterých je moţné investovat, dále nabízí kvalitní informační zázemí a vyšší likviditu. Z toho tedy plyne, ţe přechod na systém Xetra větší zájem o praţskou burzu dosud nezajistil. Na druhou stranu jsem přesvědčena, ţe tato platforma můţe praţské burze přinést novou klientelu, respektive nové finanční prostředky, nicméně 67

68 abych mohla objektivně tento přechod hodnotit, potřebovala bych logicky více času, aby verdikt z podkladů měl relevantních rámec. Další velmi skloňované heslo v současně době je penzijní reforma. Zaručila by praţské burze nový začátek? Jsem názoru, ţe penzijní reforma by mohla být pro praţskou burzu přínosem, ale musela by být státem navrţena tak, aby pojala velké mnoţství lidí. Například prostřednictvím výběru určitě věkové skupiny a tak by byl pro praţskou burzu zaručen velký nárůst investic do akciového trhu. Naprosto nejlepší variantou pro praţskou burzu by byla penzijní reforma povinná pro všechny občany, ale to je dle mého názoru v současné finanční situaci občanů naprosto nereálné. Jak jsem jiţ uvedla, největší problém současné doby, který z krize pramení, je nedostatečná likvidita. Není to však problém jen praţské burzy, ale i burz cenných papírů obecně. Je to tedy známkou toho, ţe investoři stále nedůvěřují trhům tolik, jako před krizí, a i jedním z důvodů můţe být nedostatečná likvidita u potencionálních investorů. Je zde proto prostor jak pro růst, tak i pro případnou korekci Vídeňská burza Vídeňská burza dlouhodobě vykazovala finanční nárůst, zejména pak čistý zisk. Tyto finanční prostředky byla schopná i po začátku finanční krize jednoznačně investovat do koupě praţské burzy, aniţ by to výrazně ovlivnilo její cash-flow a zároveň i její rezervní a krizový fond. V Rakousku, stejně tak, jako v Česku proběhla silná korekce cen akciových titulů. Hodnota indexu se sníţila od počátku roku 2008 do poloviny roku 2009 o 69 %. Oproti burze v Praze má Vídeň výhodu ve spolupráci s burzou v Hong-Kongu, kdy je moţnost z Vídně obchodovat 30 blue chips tamější burzy. Toto má příznivý vliv na objem obchodů, protoţe tak přitahuje do Vídně investory i z okolního regionu. Tato spolupráce byla vytvořena jiţ v roce 2005 a dnes se tak jeví jako velmi dobrý krok. Nyní je hlavní index burzy o 77 % výše, neţ v polovině roku Bratislavská burza Ze sledovaných burz má ta slovenská nejniţší aktivitu. Co se týče obchodovaných titulů, zajímavou likviditu mají pouze Tatry Mountain Resorts a Všeobecná úverová banka. Kdyţ se zaměřím na společnost Tatry Mountain Resorts, tak stojí za zmínku, ţe v říjnu 2012 společnost uvedla své akcie na praţskou a varšavskou burzu. Výnos z akcií společnosti 68

69 Tatry Mountain Resorts za necelý půl rok po uvedení titulů na akciový trh praţské burzy přesáhl aţ 7 %. Přesto je aktivita bratislavské burzy minimální a z hlediska investora bych nedoporučila investování na této burze. Na druhou stranu, v případě, ţe by investor vyhledával dlouhodobou investici, která by byla velmi dobře zajištěna, pak není nic jednoduššího neţ na bratislavské burze koupit dluhopisy slovenského státu. Ve sledovaném období leden 2008 aţ červen 2009 klesl index burzy o 34 %, coţ se můţe zdát jako relativně mírný pokles v porovnání s ostatními evropskými burzami, dnes je však index o 60 % níţe, neţ na počátku roku Londýnská burza Ze sledovaných burz v mé diplomové práci má londýnská burza jednoznačně nejvyšší objem obchodů, ale také nejvyšší kapitálovou provázanost s USA, dala by se tedy předpokládat větší návaznost na výkyvy v USA. Index FTSE 100 klesl od ledna 2008 do poloviny roku 2009 o 45 % a dnes je zpět na předkrizových hodnotách. Objem obchodů je však o 15 % níţe, neţ v roce Tudíţ se dá předpokládat, ţe londýnskou burzu začátek celosvětové krize a její navazující průběh neovlivnil v takové míře, aby se výrazně sníţil objem obchodů. Zde je velmi jasně zřejmé, ţe londýnská burza je oprávněně postavena do role tří největších a nejvýznamnějších burz v celosvětovém měřítku, ačkoli byla ovlivněna krizí, tak tato krize na ní neměla fatální dopad. Na druhou stranu se musím ale zamyslet nad myšlenkou, jak se povedl londýnské burze tento jev tak dobře ustát, kdyţ vlastně na jejím burzovním parketu velmi rádi a skoro i na evropském kontinentu výhradně obchodovali američtí investoři. Myslím si, ţe tento jev můţe být ovlivněn právě poctivostí a dobrou reputací burzy v celosvětovém měřítku. 3.3 Opatření a návrhy ochrany v průběhu krize V průběhu krize probíhaly různé pokusy o oţivení ekonomiky. Burza cenných papírů sama o sobě nemá moc přímo ovlivnit makroekonomickou situaci, je však místem, kde se střetává poptávka a nabídka kapitálu. V průběhu recese nastaly i situace, kdy byl nutný zásah státu. Nejpostiţenější byly banky ve Velké Británii, které měly investice i v problémových hypotečních zástavních listech ze Spojených států amerických. Nejhůře to odnesly banky Bank of Scotland a Lloyds. Banky byly nuceny prodat část majetku a upsat nové akcie. Mnoho dalších bank obdrţelo od vlády dotaci, aby zabránily nedostatku hotovostního kapitálu. To se netýkalo jen bank ve Velké Británii, ale 69

70 i v Rakousku. Například majitel České spořitelny, Erste Bank, obdrţela spolu s dalšími pomoc od vlády ve výši 4,5 miliardy EUR. V České republice neměly banky větší problémy. Po sérii takzvaných stres testů se ukázalo, ţe určité problémy s kapitálovou přiměřeností měly Komerční banka, Raiffeisenbank a Volksbank. Tyto banky byly však schopny zvládnout situaci vlastními silami. Výsledkem probíhající krize je zvýšení dohledu nad bankami a přísnější testy právě kapitálové přiměřenosti. Cílem je ošetřit riziko investování nadměrného mnoţství prostředků do rizikových investičních instrumentů a tím ohroţování fungování bank. Dalším krokem je kontrola vyplácených bonusů nejvyšším manaţerům bank. Cílem je opět ochrana kapitálu bank. Jedním z dalších návrhů, který však není zatím ve všech zemích EU platný, je daň z finančních transakcí. Tato daň má být prevencí před nadměrným obchodováním. Někteří ekonomové, a já se k tomuto názoru přikláním, tvrdí, ţe by tato daň měla negativní vliv na objem investic na kapitálových trzích v EU, kam spadají i námi vybrané, sledované burzy. Investoři by alternativně volili jiná vhodnější místa pro své investice. Tímto by evropské burzy utrpěly, neboť nynější ţalostný objem obchodů by se pravděpodobně dále sníţil. Porovnáváme zde objem obchodů před rokem 2008 a dnes, na počátku roku

71 4 Predikce vývoje burzovnictví Vývoj ve 21. století bude jistě velmi zajímavý, jak jsme mohli jiţ na počátku století zjistit. Století začalo silnými geopolitickými změnami a krizí na technologické burze. S následky událostí z počátku století se potýkáme dodnes a musíme mít na paměti, ţe situace, kterou dnes vnímáme, jako pevně danou se můţe ze dne na den změnit. To co hraje na burzách velkou roli mimo fundamentu obchodovaných společností, je i psychologie. Psychologie obchodování hraje často zásadní roli. 4.1 Předpokládané strategie burz při pádu jednotné evropské měny Jednou z výzev, se kterou se potýká Evropská unie, je nejistota kolem její jednotné měny, tedy Eura. Dnes platí Eurem 17 z 27 států Evropské unie. Zásadní je krize v zemích platících Eurem a to zejména v Řecku, Španělsku, Itálii, Portugalsku, Irsku, částečně v Belgii a na Kypru. Vidíme tedy, ţe značné problémy má 41 % zemí Eurozóny, dle výkonu ekonomiky je to přibliţně 25 %. Zásadní je otázka, co by se opravdu stalo, kdyby projekt společné evropské měny skončil fiaskem? Scénářů je několik, my se budeme nyní věnovat teorii, kdyby Euro skončilo úplně a státy by se vrátily ke svým původním měnám. Okamţitě by se začaly měnit kurzy měn, probíhala by depreciace nebo apreciace v závislosti na ekonomice země. Národní měna by paradoxně mohla pomoci problémovým zemím, protoţe by zlevnila jejich export, avšak mějme na pozoru, ţe země, které nejsou, nebo jsou málo surovinově soběstačné, by měly díky pádu své národní měny problém se zdraţenými vstupy do výroby, tedy relativní růst cen surovin. Toto riziko by zásadně postihlo všechny výše zmíněné země, s výjimkou Itálie, která je z těchto zemí průmyslově nejsilnější, i kdyţ podstatnou část surovin musí dováţet. Kdyby tedy Eurozóna skončila, bude záleţet na aktuální ekonomické situaci v daných zemích. Bude záleţet na konkurenceschopnosti, strukturálním deficitu a inflaci. Inflace by byla velmi zajímavá, protoţe by pravděpodobně odráţela chování ekonomik. Jak silná by byla podpora likvidity bank? Jak by probíhaly mzdové dotace, aby vyváţily inflaci? To jsou neznámé, na kterých bude záviset pohyb kurzů. Dovolím si zde pouţít přibliţný graf vývoje měn analytika Nomura Bank, Jense Nordviga. Analýza je vytvořena v roce 2012 a je pravděpodobné, ţe výsledek Francie, Španělska, Itálie a Belgie by byl ještě horší. 71

72 Graf č. 10 Pravděpodobný vývoj kurzů měn oproti USD při rozpadu eurozóny Zdroj: Planning for an orderly break-up of the European Monetary Union, [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.policyexchange.org.uk/images/wolfsonprize/wep%20shortlist%20 essay%20-%20jens%20nordvig.pdf> V Grafu č. 10 vidíme, ţe prakticky jen Německo by se svou Markou dokázalo ještě posílit vůči americkému dolaru. Dobře by se dařilo také Rakousku a Nizozemí. Pokud bychom to interpretovali jako jeden z důsledků silného provázání s ekonomikou Německa, dá se předpokládat, ţe by i česká Koruna přinejmenším udrţela svůj kurz a neprobíhala by tak silná depreciace, jako u států s problémovou ekonomikou. Popisovala jsem burzu v České republice, Rakousku, Velké Británii a na Slovensku. Ve Velké Británii by se dal očekávat taktéţ podobný vývoj, jako v případě Německa, protoţe by byla povaţována za stále bezpečný přístav pro investory v problémové Evropě. Slovensko by na tom mohlo být podstatně hůře a to zejména z důvodu, dnes jiţ prokázaného, umělého posílení slovenské Koruny před vstupem do Eurozóny. Pokud budeme vycházet z údajů o slovenské Koruně před přijetím Eura, dala by se očekávat depreciace přibliţně o 20 %, tedy dle uvedeného Grafu č. 10, na úrovni Belgie. Burzy by na případný rozpad Eurozóny reagovaly bouřlivě. Znamenalo by to projev značné nestability a tím odlivu objemu investic z Evropské unie. Jak bylo jiţ výše uvedeno, dalo by se předpokládat, ţe díky určité rizikové prémii by na tom byla burza ve Frankfurtu lépe, neţ ostatní, jen je otázkou, zda by rostla nebo by to pouze znamenalo niţší pokles, neţ u ostatních. Z hlediska výkonu ekonomiky, projevů inflace a strukturálního dluhu můţeme předpokládat, ţe lepší výkon burz, neţ ve zbytku Evropy by se projevil i na 72

73 burze cenných papírů v Praze, stejně tak, jako ve Vídni na rakouské burze. Je reálné, ţe zahraniční investoři, zejména ti mimoevropští, by prakticky ztratili zájem o obchody na slovenské burze a tak by objem obchodů dále klesal. 4.2 Možné reakce burz na rozpad Evropské unie V této podkapitole si dovoluji rozebrat dosti citlivé a v neposlední řadě masmédii hodně propírané téma a to je samotný rozpad Evropské unie. Ve svém okolí a to jak laickém, tak odborném se střetávám se spoustou názorů, které buď schvalují případný rozpad Evropské unie, nebo se za kaţdou cenu snaţí, aby se seskupení Evropské unie i nadále udrţelo. Kdyţ se zamyslím, tak rozpad Evropské unie by byl oproti pouhému rozpadu Eurozóny skutečnou pohromou. K rozpadu samotné Evropské unie by dle mého úsudku mohlo dojít například z důvodu, ţe by některé finančně slabé státy jiţ nebyly schopny nejen splácet své závazky, ale zejména by pak nemohly udrţovat pravidla a ze strany lidu by došlo k demonstracím a zásadním generálním stávkám, kdyby se zastavil chod celého státu. V návaznosti na tuto situaci by relativně silné státy odmítly pomoc v podobně finančních prostředků a tím by vznikly ještě výraznější konflikty, které by mohly v důsledku způsobit rozpad Evropské unie. Určitě by došlo k porušení mechanismu obchodů, které byly budované od konce druhé světové války a vzaly by za své, a z jednotného prostoru Evropy by se stalo obchodně špatně čitelné místo a znamenalo by to obrovský odliv kapitálu. Ve větší míře by odliv kapitálu působil na jiţní země a také na ty ekonomicky slabší. Jiţ dnes existuje velká diference mezi severem Evropy, která má stále silnou věřitelskou pozici a jihem Evropy, který se zmítá na kraji dluhové propasti. Dnes jsou jiţní země prakticky udrţovány ekonomicky v normálu právě díky nadproporcionálně vyššímu ratingu severních zemí, neţ je ten jejich. Dokonce na podzim roku 2012 se stala zvláštní situace, kdy dokonce riziková prémie na krátkodobých dluhopisech Německa byla záporná, oproti rizikové prémii Řecka ve výši 4,8 %. Znamená to, ţe úrok Německého dluhopisu byl z hodnoty 1,125 % ještě poníţen, kdeţto řecký úrok ve výši 11,023 % ještě o 4,8 % navýšen. V případě potencionálního rozpadu Evropské unie by se dle mého názoru burzy členských států dostaly do nevýhodné pozice oproti ostatním světovým burzám. V první řadě by logicky byly ovlivněny makroekonomickými hledisky, respektive problémy jednotlivých států, ve kterých se burzy nacházejí. V zásadě by proběhla situace taková, ţe neţ by došlo k nastavení jisté rovnováhy a finanční stability v bývalých členských státech, tak by 73

74 zahraniční investoři vyuţívali moţných investic u nezasaţených burz, to znamená například u australských, jihoamerických a amerických. Do jaké míry by se zde objevil syndrom, který je v současné době viděn na Kypru, tedy, ţe se bohatí bankéři a zástupci dalších bankovních institucí a domů vydali na Kypr, aby skoupili krachující bankovní domy a pojišťovny. Co se týká samotných reakcí postiţených burz, výraznou formou by se jejich strategie odvíjely od jejich finančních zásob, respektive rezervních a krizových fondů. V tomto směru se nebojím konstatovat, ţe silné burzy jako je Londýn, Berlín nebo komoditní Frankfurt by začaly skupovat menší burzy a snaţili by se ovládnout jejich trh. V tomto směru by jim určitě byla výraznou konkurencí část nezasaţených burz, která by chtěla skupovat právě slabé burzy rozpadlých členských států. Ve své diplomové práci jsem několikrát zmínila prodej praţské burzy vídeňské burze. Vídeňská burza vlastní i mimo jiné burzu maďarskou a čtenář mi promine, dovolím si konstatovat svojí myšlenku, ţe se vracíme do dob Rakouska-Uherska, kdy byla známá osa Budapešť-Vídeň-Praha, kterou z historického hlediska blíţe popisuji v kapitole Takţe i při případném rozpadu Evropské unie by se určitě u silných burz objevila myšlenka, která by chtěla kompletně skoupit většinu burz v bývalé Evropské unii a tím získat dominantní postavení a moţnost výrazného ovlivňování nad ostatními evropskými burzami. Dovolím se vrátit k myšlence, zda by se tento krok podařil zrealizovat londýnské burze, která se řadí mezi tří největší světové burzy. Anebo zda by asijské nebo americké burzy neusilovaly o získání vůdcovského postavení nad burzami v Evropě. Myslím si, ţe by o stagnující burzy byl zájem u světových burz. Dále se domnívám, ţe ţádná ze zúčastněných burz z rozpadu Evropské unie by neměla tolik prostoru pro skupování ostatních evropských burz a to z důvodu, ţe by musela řešit své vlastní existenční problémy, které by byly právě ovlivněny samotným rozpadem. Z tohoto důvodu se domnívám, ţe by o evropské burzy jevily zájem investoři z východu. I mými favority jsou moskevská a tokijská burza, které by vyuţily příleţitosti odkupu burz po rozpadu Evropské unie. Cena burz po rozpadající se Evropské unii by byla výrazně podhodnocena, a proto by mohli být i zájemci z řad nejbohatších obyvatel rozpadajících se států. Jako příklad mohu uvézt Petra Kellnera, který vlastní impérium bankovních domů a pojišťoven, a pro něj by byla moţnost koupě burzy určitě velmi zajímavá. Vzhledem k výše uvedenému nelze jednoznačně odhadnout, jaké by byly reakce samotných burz, nicméně jsem přesvědčena, ţe právě samotné postiţené burzy by neměly 74

75 tolik manipulačního prostoru a více méně by musely hledat silného investičního partnera, který by jim z této fatální situace byl nápomocen. V této podkapitole jsem se zaobírala pouze bezkonfliktním rozpadem Evropské unie, protoţe jsem přesvědčena, ţe v případě vzájemných reparací a nárokování si nesplacených dluhů by mohlo teoreticky dojít i k pouţití zbraní a válečných konfliktů. Domnívám se, ţe téma této podkapitoly by mohlo samo vydat na celou diplomovou práci. Závěrem k tomuto bodu si ještě dovolím konstatovat, ţe při zjišťování a získávání dostupných materiálů k předmětným burzám jsem několikrát narazila na informace, které mi potvrdily mojí domněnku, ţe kaţdá burza disponuje alternativními plány pro jakékoliv situace a to i plány na případný rozpad Evropské unie. 75

76 Závěr V teoretické části mé diplomové práce jsem definovala pojem burza, vysvětlila jsem její vznik, její znaky, principy fungování samotného burzovního parketu a zároveň jsem vysvětlila význam burzy v trţní ekonomice, protoţe burza jako organizovaný trh hraje v trţní ekonomice velmi významnou roli. V další části první kapitoly jsem se zaměřila na historický rámec burzovnictví celosvětově a v České republice, kde jsem svou pozornost věnovala českému burzovnictví v době první a druhé světové války, kupónové privatizaci, souvislosti provázející prodej praţské burzy, následné členství praţské burzy v holdingové společnosti CEE Stock Exchange Group AG, která usiluje o sloučení středoevropských burz. V další části první kapitoly jsem se zaměřila na burzovnictví v Evropské unii, respektive na Federaci evropských burz, do jejíchţ členství patří všechny čtyři mnou vybrané burzy v této diplomové práci londýnská, vídeňská, praţská a bratislavská burza. Cílem této teoretické části bylo poskytnout obecný přehled o burze a jejím historickém vývoji za pouţití odborné literatury. V druhé kapitole mé diplomové práce jsem se jiţ zaměřila na podrobnou charakteristiku vybraných burz z historického hlediska, jejich organizační strukturu, podmínky členství a neopomenula jsem ani na jejich indexy. Poté jsem komparovala historické dění jednotlivých burz, kde vyšlo najevo, ţe nejdelší tradici má londýnská burza zhruba 300 let, dále vídeňská burza s tradicí zhruba 200 let, praţská burza s tradicí zhruba 100 let bratislavská burza s pouhými 22 lety. Následně jsem komparovala trţní segmenty, kde má relativně podobnou strukturu praţská burza s bratislavskou a zároveň se relativně podobají i trţní segmenty londýnské burzy s vídeňskou. Dále jsem zpracovala komparaci vývoje indexů PX, ATX, SAX a FTSE 100 ve sledovaném období let Na základě této komparace indexům jsem dospěla k závěru, ţe rok 2007 byl pro všechny čtyři burzy charakteristický rostoucím trendem a burza praţská, vídeňská a londýnská v tomto období dosáhla dokonce svého maxima. Na vývoj indexů v roce 2008 se jiţ negativně podepsal vliv finanční krize, k jejich ustálení došlo aţ na začátku roku 2009 a burzy se tak v tomto období odrazily od svého dna kromě bratislavské burzy, jejíţ index postupně klesal aţ do současnosti. Na základě této komparace mohu konstatovat, ţe sledované indexy praţské, vídeňské a londýnské burzy se od roku 2010 snaţí vrátit na své hodnoty před finanční krizí, nicméně index bratislavské burzy má kromě malých odchylek stále klesající tendenci. Alarmující je fakt, ţe bratislavskou burzu jako jedinou neovlivnila finanční krize 76

77 v roce Tento jev byl způsoben tím, ţe bratislavská burza je víceméně dluhopisová neţ akciová a jelikoţ je takto zastřešena státem, který na jejím trhu nabízí státní dluhopisy, v době krize se na ní projevila určitá stabilita. Další fakt je ten, ţe slovenská ekonomika ztrácí na své dynamice díky působící finanční krizi, coţ vysvětluje i postupný pokles bratislavského indexu SAX. Aktivita bratislavské burzy je minimální a já osobně bych obchodování na bratislavském parketu nevyhledávala. Současně ale musím s akcentem konstatovat, ţe z hlediska dlouhodobého investování je bratislavská burza ideální, protoţe nabízí zajištěné slovenské státní dluhopisy a v ţádném případě investory působící na kapitálovém trhu bratislavské burzy neodsuzuji. Dále jsem komparovala vývoj objemu obchodů v období let Na první příčce se umístila očekávaná a v rámci Evropy bezkonkurenční londýnská burza, která po celé sledované období let musí čelit klesajícímu trendu. Následně jsem prokázala závislost vídeňské burzy s praţskou, coţ je jistě ovlivněno i tím, ţe praţská burza byla v roce 2008 vídeňskou burzou odkoupena a tudíţ je tato vzájemná vazba zřejmá. Zároveň se mi jak u komparace indexů, tak u komparace objemu obchodů potvrdila nezávislost bratislavské burzy, protoţe v roce 2008 u ní jako jediné objemy obchodů rostly v kontrastu s poklesem objemů obchodů na londýnské, vídeňské a praţské burze. Současně jsem zpozorovala jev, ţe v roce 2009 došlo u všech čtyř sledovaných burz (londýnské, vídeňské, praţské a bratislavské) k nejvýraznějšímu poklesu objemů obchodů, coţ bylo s velkou pravděpodobností způsobeno právě světovou finanční krizí v roce Výše uvedená komparace potvrzuje všeobecné informace a trendy o burzovnictví, respektive jednoznačně nejlepší status v celé Evropě náleţí londýnské burze a zároveň na jejím protipólu v rámci vybraných burz stojí bezesporu burza bratislavská. Praţská a vídeňská burza se těší relativně dobré atraktivnosti pro investory a tím si i vídeňská burza drţí své prvenství ve střední Evropě. V třetí kapitole mé diplomové práce jsem se zaměřila na situaci vybraných burz před vypuknutím finanční krize, a jak na ní jednotlivé burzy reagovaly. Po vstupu České republiky do Evropské unie dostala praţská burza nový impulz a na jejím parketu se začaly objevovat akcie nových firem, jako byly například akcie Zentivy, ECM, AAA auto. Toto zářivé období praţské burzy bylo přerušeno finanční krizí v roce Praţská burza v prosinci roku 2008 souhlasila s prodejem většinového podílu 92,739 % vídeňské burze a tak se i následně v roce 2010 stala rovnoprávným členem holdingové společnosti středoevropských burz CEE Stock Exchange Group AG. Další kroky praţské burzy se ubíraly k zavedení nové platformy Xetra, která nahradila obchodní systém KOBOS 77

78 a SPAD. K příchodu nových investorů dle očekávání sice nedošlo, nicméně jsem názoru, ţe doba na objektivní zhodnocení úspěšnosti nového obchodního systému Xetra je velmi krátká. A nikdo praţské burze neodepře, ţe se tímto krokem snaţila přiblíţit ke sjednocení systému evropských burz, protoţe významné evropské burzy, jako jsou například londýnská a vídeňská, tento obchodní systém jiţ delší dobu vyuţívá. Vídeňská burza před finanční krizí vykazovala velmi dobré výsledky. Do roku 2008 se jí podařilo nashromáţdit větší mnoţství finančních prostředků a příchod finanční krize v roce 2008 pouze umocnil její rozhodnutí o koupi praţské burzy. Vídeňská burza po vypuknutí finanční krize ţádné další zásadní kroky neuskutečnila a snaţila se se situací samovolně vyrovnat. Podobně je tomu i u londýnské burzy, která je oprávněně postavena v roli jedné ze tří největších a nejvýznamnějších burz v celosvětovém měřítku. Finanční krize sice londýnskou burzu ovlivnila, ale neměla na ní fatální dopad. Domnívám se, ţe tento jev je způsoben právě poctivostí a dobrou reputací londýnské burzy ve světě. Jak uţ jsem výše vyhodnocovala komparaci indexů, bratislavská burza má nejniţší aktivitu a investování na jejím parketu doporučuji pouze jako dlouhodobé investice. V poslední kapitole mé diplomové práce jsem predikovala vývoj burzovnictví při moţném pádu Eurozóny, u kterého předpokládám bouřlivý průběh. Pád společné měny Eura by poukazoval na značnou nestabilitu a tím by i došlo k odlivu objemu investic z Evropské unie. Kdyţ se nyní zaměřím na čtyři mnou hodnocené burzy, nejlépe by si vedla londýnská burza, protoţe by investory byla stále povaţována za bezpečný přístav v problémové Evropě. V pozadí by pravděpodobně nestála ani burza vídeňská s praţskou, coţ usuzuji z hlediska výkonnosti ekonomiky, projevů inflace a strukturálního dluhu. Dle mého názoru je i reálné, ţe zájem o bratislavskou burzu by se vytratil úplně a současně by se celá Evropa v této tíţivé situaci zmítala ve zmatku měnících se měnových kurzů. V dalším bodu poslední kapitoly jsem predikovala reakce burz na rozpad Evropské unie, coţ by byla ještě větší pohroma, neţ rozpad pouhé Eurozóny. Jistě by došlo k narušení mechanismů obchodování a z jednotného prostoru Evropy by se rázem stalo obchodně nečitelné místo, které by přirozeně znamenalo i odliv kapitálu. Tuto situaci by jistě jako první pocítily jiţní země Evropy zmítající se na pokraji dluhové propasti a severní země Evropy by nestabilní situaci zvládaly oproti jiţním zemím mnohem lépe. Ale nic se nemění na faktu, ţe všechny členské země Evropské unie by se při jejím potencionálním rozpadu rázem ocitly v nevýhodné pozici oproti ostatním světovým burzám, protoţe investoři by 78

79 přirozeně vyuţívali moţné investice u nezasaţených světových burz. Zároveň jsem názoru, ţe by mohla nastat situace, kdy o evropské burzy postiţené rozpadem Evropské unie budou jevit zájem silné světové burzy. Nepředpokládám, ţe mezi zájemci z řad světových burz by stála například londýnská burza, protoţe i ona by musela řešit vlastní existenční problémy a reálným zájemcem by dle mého názoru mohla být moskevská nebo například i tokijská burza. Zasaţené evropské burzy rozpadem Evropské unie by byly podhodnocené a zároveň by musely hledat silného investičního partnera, který by jim v této fatální situaci podal záchrannou ruku. Na závěr ještě zmíním, ţe jsem se v predikování zaměřila na bezkonfliktní rozpad Evropské unie, v opačném případě by totiţ mohlo dojít i k případným válečným konfliktům. Při zpracování mé diplomové práce jsem vycházela z dostupných informací, které jsou aktuální v časovém období od října 2012 do dubna Jak vyplývá z výše uvedeného, hlavní cíle mé diplomové práce byl splněn a věřím, ţe tato práce bude přínosem pro čtenáře zajímající se o evropské burzy v kontextu s finanční krizí. 79

80 Seznam použité literatury Bibliografie 1) BENEŠ, Václav; MUSÍLEK Petr. Burzy a burzovní obchody. 1. vydání. Praha : Informaorium, s. ISBN ) DĚDIČ, Jan. Burza cenných papírů a komoditní burza. 1. vydání, Praha : Prospektrum, s.r.o., s. ISBN ) GOLA, Petr. Evropská unie v otázkách a odpovědích. 1. Vydání, Třebíč : Radek Veselý, s. ISBN ) HELMENSTEIN, Christian. Capital Markets in Central and Eastern Europe. Cheltenham : Edward Edgar Publishing, s. ISBN X. 5) JÍLEK, Josef. Finanční trhy. 1. vydání, Praha : GradaPublishing, s.r.o., s. ISBN ) MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. Praha : Ekopress, s.r.o., s. ISBN ) PAVLÁT, Vladislav. Kapitálové trhy a burzy ve světě. Praha : Grada, 1993, 389 s. ISBN ) SCHRÖDER, Michael. The new cupital markets in Central and Eastern Europe. Berlin : Springer, s. ISBN ) TÝČ, Vladimír. Základy práva Evropských společenství pro ekonomy. Praha : Linde, a.s., s. ISBN: ) VESELÁ, Jitka. Burzy a burzovní obchody. 1. vydání, Praha : Oeconomica, s. ISBN

81 11) VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 1. vydání. Praha : ASPI a.s., s. ISBN Bibliografie článku v seriálové publikaci 1) VESELÁ, Jitka. Historický exkurz světovým a českým burzovnictvím. Český finanční časopis. 2006, roč. 1, č. 2, s Zákony 1) Slovensko. Zákon č. 429/2002 Z. z., ze dne 18. Června 2002 o burze cenných papierov. In Zbierka zákonov Slovenskej republiky. 2002, druhá část Orgány burzy organizacia burzy a burzové pravidlá, s. 11. Dostupný také z WWW: <http://www.nbs.sk/_img/documents/_legislativa/_uplnezneniazakonov/z pdf> Internetové zdroje 1) Aktuálně. Rakouská Erste Bank zacvičila s burzou v Praze [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/dom aci-ekonomika/clanek.phtml?id=618674> 2) ČT24. Londýnská burza akcií získala letos 22 procent, nejvíce za 12 let [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.ceskatelevize.cz/ct24 /ekonomika/76728-londynska-burza-akcii-ziskala-letos-22-procent-nejvic-za12let/> 3) ČT24. Růst cen akcií? Zřejmě aţ za pár let [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/47634-rust-cenakcii-zrejme-az-za-par-let/?mobileredirect=off> 4) Burza cenných papierov v Bratislave, a.s. Členstvo na burze, 2012 [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.bsse.sk/%c4%8clenovia/%c4%8 Clenstvonaburze.aspx> 81

82 5) Burza cenných papierov v Bratislave, a.s. Index SAX, 2012 [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.bsse.sk/obchodovanie/indexy/ IndexSAX.aspx> 6) Burza cenných papierov v Bratislave, a.s. Index SDXGroup soukromý sektor [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.bsse.sk/obcho dovanie/indexy/grafysdxs%c3%bakromn%c3%bdsektor.aspx> 7) Burza cenných papierov v Bratislave, a.s. Organizačná štruktúra, 2012 [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.bsse.sk/oburze/organiza%c4 %8Dn%C3%A1%C5%A1trukt%C3%BAra.aspx> 8) Burza cenných papírů Praha, a.s. Burzovní indexy [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=burzovni-indexy> 9) Burza cenných papírů Praha, a.s. Burzovní pravidla [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=legislativa> 10) Burza cenných papírů Praha, a.s. Historie burzy [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=historie-burzy> 11) Burza cenných papírů Praha, a.s. Index PX [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.bcpp.cz/statistika/burzovni-indexy/detail. aspx?bi=1> 12) Burza cenných papírů Praha, a.s. Index PX-GLOB [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.bcpp.cz/statistika/burzovni-indexy/ Detail.aspx?bi=3> 13) Burza cenných papírů Praha, a.s. Legislativa Pravidla členství [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=legislativa> 82

83 14) Burza cenných papierov v Bratislave, a.s. Všeobecné informácie, 2012 [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.bsse.sk/oburze/v%c5%a1 eobecn%c3%a9inform%c3%a1cie.aspx> 15) Burza cenných papírů Praha, a.s. Zahájení obchodování na nové platformě Xetra [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.bcpp.cz/ Novinky/Detail.aspx?ka=2754> 16) CEE Stock Exchange Group AG. History [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.ceeseg.com/about/history/> 17) E15.cz. Soumrak praţské burzy [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://zpravy.e15.cz/nazory/blogy-z-parketu/radek-neumann-soumrakprazske-burzy > 18) Euroskop věcně o Evropě. Historie EU [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <https://www.euroskop.cz/8890/sekce/ /> 19) Evropská komise. Společná měna euro. Poslední aktualizace [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://ec.europa.eu/ceskarepublika/abc/ euro/zavedeni_cs.htm> 20) Federation of European Securities Exchanges. About us and About members. [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.fese.be/ en/?inc=cat&id=3> 21) Finance. FTSE [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://finance.yahoo.com/echarts?s=^ftse+interactive#symbol=^ftse;range=5y;c ompare=;indicator=volume;charttype=area;crosshair=on;ohlcvalues=0;logscale=on ;source=undefined;> 83

84 22) Finance. Objem akciových obchodů na burze letos vzrostl o desetinu [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.finance.cz/zpravy /finance/ objem-akciovych-obchodu-na-burze-letos-vzrostl-o-desetinu/> 23) Finmag. Rok 2011 na akciových trzích: Evropa [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.finmag.cz/cs/finmag/investice/rok-2012-naakciovych-trzich-evropa/> 24) idnes.cz/ekonomika. Akcionáři londýnské burzy LSE schválili převzetí italské burzy [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://ekonomika.idnes.cz/akcionari-londynske-burzy-lse-schvalili-prevzetiitalske-burzy-pxo-/ekoakcie.aspx?c=a070808_141002_ekoakcie_spi> 25) idnes.cz/ Ekonomika. Pražská burza spěchá na prodej [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://ekonomika.idnes.cz/prazska-burza-spechana-prodej-dev-/ekonomika.aspx?c=a081015_090805_ekonomika_fih> 26) idnes.cz/ Ekonomika. Pražskou burzu koupí burza z Vídně [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://ekonomika.idnes.cz/prazskou-burzukoupi-burza-z-vidne-duh-/ekoakcie.aspx?c=a081022_085255_ekoakcie_vem> 27) idnes.cz/ Ekonomika. Prodej burzy se vyplatil. Tuzemské banky v době krize vydělali stamiliony [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://ekonomika.idnes.cz/prodej-burzy-se-vyplatil-tuzemske-banky-v-dobe-krizevydelaly-stamiliony-152/ekonomika.aspx?c=a081211_ _ekonomika_vem> 28) idnes.cz/ Ekonomika. Varšavská burza předloží nabídku na koupi pražské burzy [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://ekonomika.idnes.cz/varsavska-burza-predlozi-v-pondeli-nabidku-na-koupiprazske-burzy-108 /ekonomika.aspx?c=a080925_182509_ekonomika_pin> 29) Klub investorů. Světové burzy Londýnská burza [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.klubinvestoru.com/magazin/i1451-svetove-burzylondynska-burza> 84

85 30) London Stock Exchange. Becoming a member [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.londonstockexchange.com/traders-andbrokers/becoming-a-member/becoming-a-member.htm> 31) London Stock Exchange. Our history [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.londonstockexchange.com/about-the-exchange/companyoverview/our-history/our-history.htm> 32) London Stock Exchange. FTSE [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.londonstockexchange.com/products-and-services/marketdata/realtimedata/ftseindices/ftseindices.htm> 33) Měšec. Prodej praţské burzy cenných papírů opět o krok blíţ [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.mesec.cz/aktuality/prodejprazske-burzy-cennych-papiru/doporuceni/?do=typeswitch-redirect> 34) Ministerstvo spravedlnosti ČR. Obchodní rejstřík a Sbírka listin [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl?subjektid= isor%3a21119&klic=fwksyx> 35) Planning for an orderly break-up of the European Monetary Union, [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.policyexchange.org.uk /images/wolfsonprize/wep%20shortlist%20essay%20-%20jens%20nordvig.pdf> 36) Wiener Börse AG. Departments and staff [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://en.wienerborse.at/about/company/organigramm/> 37) Wiener Börse AG. Historyofthe Exchange operatingcompany WienerBörse AG [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://en.wienerborse.at /about/company/history/> 38) Wiener Börse AG. Membership [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://en.wienerborse.at/members/mitgliedschaft/> 85

86 Seznam obrázků Obrázek č. 1 Systém burzy Obrázek č. 2 Organizační struktura Burzy cenných papírů Praha, a.s Obrázek č. 3 Organizační struktura burzy cenných papírů ve Vídni Obrázek č. 4 Organizační struktura Burzy cenných papierov v Bratislave Obrázek č. 5 Organizační struktura londýnské burzy Seznam grafů Graf č. 1 Vývoj indexu PX v letech Graf č. 2 Vývoj indexu PX-GLOB v letech Graf č. 3 Vývoj indexu ATX v letech Graf č. 4 Vývoj indexu SAX v letech Graf č. 5 Vývoj indexu SDXGroup (soukromý sektor) v letech Graf č. 6 Vývoj indexu FTSE 100 v letech Graf č. 7 Komparace vývoje indexů PX, ATX, SAX a FTSE 100 v relativním vyjádření v letech Graf č. 8 Komparace objemu obchodů pražské, bratislavské a vídeňské burzy v letech Graf č. 9 Objem obchodů londýnské burzy v letech Graf č. 10 Pravděpodobný vývoj kurzů měn oproti USD při rozpadu eurozóny Seznam tabulek Tabulka č. 1 Podíly a dosažené zisky největších akcionářů z prodeje pražské burzy20 86

87 Seznam příloh Příloha č. 1 Vznik burz do 1. Poloviny 18. Století v západní Evropě Příloha č. 2 Vznik burz od 2. poloviny 18. století celosvětově Příloha č. 3 Výpis z obchodního rejstříku Burzy cenných papírů Praha, a.s Příloha č. 4 Vklady zakladatelských společností do zákl. kapitálu pražské burzy Příloha č. 5 Doplňující události k vývoji Burzy cenných papírů Praha, a. s Příloha č. 6 Váhy indexu ATX k Příloha č. 7 Váhy indexu SAX k Příloha č. 8 Úroveň uzavření indexu SAX pro veřejný sektor v letech Příloha č. 9 Úroveň uzavření indexu SAX pro soukromý sektor v letech Příloha č. 10 Segmentace na pražské burze Příloha č. 11 Segmentace na bratislavské burze Příloha č. 12 Segmentace na vídeňské burze Příloha č. 13 Segmentace na londýnské burze

88 Příloha č. 1 Vznik burz do 1. Poloviny 18. Století v západní Evropě Rok vzniku Město Země 1409 Bruggy Belgie 1460 Antverpy Belgie 1462 Lyon Francie 1530 Amsterdam Nizozemsko 1540 Augsburg a Norimberk Německo 1552 Besançon Francie 1595 Toulouse, Bordeaux a Marseille Francie 1558 Hamburg Německo 1563 Paříţ Francie 1565 Londýn Velká Británie 1566 Kolín nad Rýnem Německo 1605 Lübeck Německo 1614 Brémy Německo 1615 Frankfurt nad Mohanem Německo 1635 Lipsko Německo 1716 Berlín Německo 1753 Vídeň Rakousko Zdroj: PAVLÁT, Vladislav, Kapitálové trhy a burzy ve světě, str

89 Příloha č. 2 Vznik burz od 2. poloviny 18. století celosvětově Rok vzniku Město Země 1792 New York na Wall Steet Spojené státy americké 1801 Brusel Belgie 1808 Miláno Itálie 1819 Oslo Norsko 1821 Řím Itálie 1831 Madrid Španělsko 50. léta Sao Paolo, Rio de Janeiro Brazílie 1863 Ţeneva Švýcarsko 1863 Stockholm Švédsko 1864 Budapešť Maďarsko 1871 Praha Česká republika 1871 Sydney Austrálie 1875 Basilej Švýcarsko 1878 Tokio a Ósaca Japonsko 70. léta Auckland, Thames a Dunedinu Nový Zéland 1882 Hobarthu Austrálie 1884 Brisbane Austrálie 1885 Curych Švýcarsko 1885 Melbourne Austrálie 1887 Johannesburg Afrika 1887 Adelaide Austrálie 1889 Perthu Austrálie 1892 Valparaisu Chile 1893 Santiago Chile 1894 Mexico City Mexico Zdroj: PAVLÁT, Vladislav, Kapitálové trhy a burzy ve světě, s

90 Příloha č. 3 Výpis z obchodního rejstříku Burzy cenných papírů Praha, a.s. 90

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu CZ. 1.07/1.5.00/34.0996 Číslo materiálu Název školy Jméno autora Tématická oblast Předmět Ročník Metodický pokyn

Více

: Finanční gramotnost, VY_62_IINOVACE_19_FO

: Finanční gramotnost, VY_62_IINOVACE_19_FO 19. BURZY Zvláštní forma trhu, střetává se nabídka s poptávkou. Zvláštnostmi tohoto trhu jsou podstatné znaky burzy: 1. Obchody se uzavírají zastupitelnými předměty, se kterými je přípustné obchodovat.

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Materiál pro domácí přípravu žáků: Název programu: Název projektu: Registrační číslo projektu: Předmět: Ročník: Téma učivo: Učební pomůcky: VY_05_Z7E_7 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

SAZEBNÍK PRO C-KLIENTY

SAZEBNÍK PRO C-KLIENTY SAZEBNÍK PRO C-KLIENTY A. Obchodní poplatky tuzemský trh 1. Burzovní Obchody s akciemi a ostatními majetkovými Cennými papíry (mimo systém SPAD a blokové Obchody) Objem 1 25 000 Kč 1,00 % z objemu, min.

Více

Duální listingy Petr Koblic, generální ředitel Burzy cenných papírů Praha, a.s.

Duální listingy Petr Koblic, generální ředitel Burzy cenných papírů Praha, a.s. Duální listingy Petr Koblic, generální ředitel Burzy cenných papírů Praha, a.s. 04.07.2011 BURZA CENNÝCH PAPÍRŮ PRAHA a.s. Soukromá společnost fungující na členském principu Hlavním akcionářem je Vídeňská

Více

B U R Z O V N Í O B C H O D Y. Ing. Marie Zvěřinová BOR s.r.o Choceň, expozitura Slavkov u Brna

B U R Z O V N Í O B C H O D Y. Ing. Marie Zvěřinová BOR s.r.o Choceň, expozitura Slavkov u Brna B U R Z O V N Í O B C H O D Y Ing. Marie Zvěřinová BOR s.r.o Choceň, expozitura Slavkov u Brna 1) Historie burzy 2) Globalizace světového hospodářství konsolidaci burzovních trhů 3) Historie českého burzovnictví

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

BURZY CENNÝCH PAPÍRŮ, RM-SYSTÉM, REGULACE KAPITÁLOVÉHO TRHU - TEST

BURZY CENNÝCH PAPÍRŮ, RM-SYSTÉM, REGULACE KAPITÁLOVÉHO TRHU - TEST BURZY CENNÝCH PAPÍRŮ, RM-SYSTÉM, REGULACE KAPITÁLOVÉHO TRHU - TEST Autor Ing. Věra Holíková Anotace Žáci si ověří své znalosti o burze cenných papírů, o původu pojmu burza, její charakteristické znaky

Více

předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5

předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5 Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5 Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank Cíl: Základním cílem tohoto tématického celku

Více

Sazebník pro Smlouvu o obstarávání koupě nebo prodeje n prodeje investičních nástrojů

Sazebník pro Smlouvu o obstarávání koupě nebo prodeje n prodeje investičních nástrojů A. Obchodní poplatky 1. Burzovní Obchody na BCPP Objem 1 100 000 Kč 0,90 % z objemu, min. 100 Kč 100 001 1 000 000 Kč 600 Kč + 0,30 % z objemu 1 000 001 2 000 000 Kč 1 900 Kč + 0,17 % z objemu 2 000 001

Více

Finanční právo. Přednáška. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. 16. dubna 2014

Finanční právo. Přednáška. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. 16. dubna 2014 Finanční právo Přednáška JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. 16. dubna 2014 PRÁVO FINANČNÍHO TRHU Finanční trh Systém subjektů a vztahů mezi nimi, které umožňují shromažďování, soustřeďování (akumulace, agregace)

Více

SAZEBNÍK PRO C-KLIENTY

SAZEBNÍK PRO C-KLIENTY SAZEBNÍK PRO C-KLIENTY A. Obchodní poplatky 1. Burzovní Obchody na BCPP objem 1 100 000 Kč 0,90 % z objemu, min. 100 Kč 100 001 1 000 000 Kč 600 Kč + 0,30 % z objemu 1 000 001 2 000 000 Kč 1 900 Kč + 0,17

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

PROSPERITA investiční společnost, a.s. Pololetní zpráva za 1. pololetí roku 2015

PROSPERITA investiční společnost, a.s. Pololetní zpráva za 1. pololetí roku 2015 PROSPERITA investiční společnost, a.s. Pololetní zpráva za 1. pololetí roku 2015 Obsah pololetní zprávy: strana 1. Obecné údaje o investiční společnosti.. 2 1.1. Identifikace společnosti 1.2. Organizační

Více

INSTITUCE A ORGÁNY EU

INSTITUCE A ORGÁNY EU Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 INSTITUCE A ORGÁNY EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Instituce a orgány

Více

Ceník služeb Roklen360 účinný od

Ceník služeb Roklen360 účinný od Měnové konverze a platební služby A. Měnové konverze Měnová konverze (směna měn) Zrušení měnové konverze 950 Kč + náklady třetích stran (kurzové rozdíly) B. Platební služby provedené v přímé návaznosti

Více

VYSVĚTLUJÍCÍ ZPRÁVA KE SKUTEČNOSTEM VYŽADOVANÝM ZMĚNOU

VYSVĚTLUJÍCÍ ZPRÁVA KE SKUTEČNOSTEM VYŽADOVANÝM ZMĚNOU VYSVĚTLUJÍCÍ ZPRÁVA KE SKUTEČNOSTEM VYŽADOVANÝM ZMĚNOU ZÁKONA O PODNIKÁNÍ NA KAPITÁLOVÉM TRHU V souvislosti se změnou zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, provedenou zákonem č. 104/2008

Více

Statut. Okresní hospodářské komory Olomouc. Část první Základní ustanovení

Statut. Okresní hospodářské komory Olomouc. Část první Základní ustanovení Statut Okresní hospodářské komory Olomouc Část první Základní ustanovení čl. 1 1. Okresní hospodářská komora Olomouc (dále jen Komora) je ustavena na základě zákona č. 301/1992 Sb. v platném znění o Hospodářské

Více

Politika provádění obchodů

Politika provádění obchodů Politika provádění obchodů Účinnost ke dni: 22.1.2013 ZFP Investments, investiční společnost, a.s., se sídlem Antala Staška 2027/79, Krč, 140 00 Praha 4, IČO 242 52 654, zapsaná v obchodním rejstříku,

Více

Komerční banka, a. s 31

Komerční banka, a. s 31 Příloha č. 4 Komerční banka, a. s 31 KB je univerzální bankou se širokou nabídkou služeb v oblasti drobného, podnikového a investičního bankovnictví. Společnosti finanční skupiny Komerční banky nabízejí

Více

Finanční trhy Primární trh Sekundární trh Organizovaný trh Burzovní trh

Finanční trhy Primární trh Sekundární trh Organizovaný trh Burzovní trh Finanční trhy Umožňuje přelévání volných finančních zdrojů. Je neoddělitelnou součástí tržního systému. Na finančním trhu se soustřeďuje nabídka a poptávka peněz a kapitálu Finanční trhy dělíme podle toho,

Více

BH SECURITIES a.s. Informace k 31.12.2009

BH SECURITIES a.s. Informace k 31.12.2009 BH SECURITIES a.s. Informace k 31.12.2009 Uveřejňování informací podle vyhlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry

Více

Tématické okruhy. 4. Investiční nástroje investiční nástroje, cenné papíry, druhy a vlastnosti

Tématické okruhy. 4. Investiční nástroje investiční nástroje, cenné papíry, druhy a vlastnosti Seznam tématických okruhů a skupin tématických okruhů ( 4 odst. 2 vyhlášky o druzích odborných obchodních činností obchodníka s cennými papíry vykonávaných prostřednictvím makléře, o druzích odborné specializace

Více

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 BANKY A PENÍZE Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 Peníze počátky vzniku Historie vzniku Barterová směna: výměna zboží za zboží Značně komplikovaná Vysoké transakční náklady Komoditní peníze Vznikají

Více

INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE

INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE proces postupného sbližování, přizpůsobování se a propojování národních ekonomik do jednotného nadnárodního ekonomického uskupení Podnět k integraci - důvody ekonomické,

Více

KAPITÁLOVÝ TRH. - místo, kde se v určitý čas, předem známým způsobem střetává nabídka a poptávka po přesně definovaném aktivu-předmětu obchodu.

KAPITÁLOVÝ TRH. - místo, kde se v určitý čas, předem známým způsobem střetává nabídka a poptávka po přesně definovaném aktivu-předmětu obchodu. KAPITÁLOVÝ TRH - místo, kde se v určitý čas, předem známým způsobem střetává nabídka a poptávka po přesně definovaném aktivu-předmětu obchodu. Fce KTu: alokační funkce redistribuční refinanční cenotvorný

Více

Pracovní list 1 Peněžní trh:

Pracovní list 1 Peněžní trh: Pracovní list 1 Peněžní trh: 1. Vysvětlete funkce peněz: a) prostředek směny.... b) zúčtovací jednotka... c) uchovatel hodnoty.... 2. K čemu slouží směnka:.. 3. Jaké druhy směnek rozlišujeme:.. 4. Které

Více

Burzovní pravidla část XIII. POPLATKOVÝ ŘÁD

Burzovní pravidla část XIII. POPLATKOVÝ ŘÁD Burzovní pravidla část XIII. POPLATKOVÝ ŘÁD strana 1 I. POPLATKOVÝ ŘÁD Článek 1 Předmět úpravy... 3 Článek 2 Druhy a struktura burzovních poplatků... 3 Článek 3 Povinné osoby... 3 Článek 4 Příslušnost...

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Burzy a burzovní operace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Burzy a burzovní operace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Burzy a burzovní operace Název tématického celku: Aktuální tendence ve vývoji burz ve světě Cíl: Charakterizovat současné vývojové tendence

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Bankovní právo.

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Bankovní právo. Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Kurs,, je určen pro posluchače bakalářského studia na oboru Finance a finanční služby a jeho cílem je poskytnout studentům ucelený soubor poznatků o právní

Více

INFORMACE O SPOLEČNOSTI INVESTIČNÍ KAPITÁLOVÁ SPOLEČNOST KB, a. s. (dále také IKS KB )

INFORMACE O SPOLEČNOSTI INVESTIČNÍ KAPITÁLOVÁ SPOLEČNOST KB, a. s. (dále také IKS KB ) INFORMACE O SPOLEČNOSTI INVESTIČNÍ KAPITÁLOVÁ SPOLEČNOST KB, a. s. (dále také IKS KB ) Uveřejňované podle 206 odst. 1 vyhlášky ČNB č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních

Více

Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod. 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR

Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod. 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR I. Hlavní cíle a poslání Evropských spotřebitelských center II. Elektronický obchod z pohledu

Více

Se vznikem Evropského společenství byl v podstatě zahájen proces hospodářské a měnové integrace Samotná měnová unie byla v rámci Evropského

Se vznikem Evropského společenství byl v podstatě zahájen proces hospodářské a měnové integrace Samotná měnová unie byla v rámci Evropského Ladislav Němeček Se vznikem Evropského společenství byl v podstatě zahájen proces hospodářské a měnové integrace Samotná měnová unie byla v rámci Evropského společenství realizována ve třech fázích specifikovaných

Více

21 - Burzovní systém a Burza cenných papírů Praha

21 - Burzovní systém a Burza cenných papírů Praha 21 - Burzovní systém a Burza cenných papírů Praha Burza je trhem, kde se realizují obchody s investičními instrumenty. Vedle peněžních burz existují i zbožové burzy a burzy služeb. V rámci peněžních burz

Více

INDEXY KAPITÁLOVÝCH TRHŮ V ČR A VE SVĚTĚ. Michaela Ambrožová

INDEXY KAPITÁLOVÝCH TRHŮ V ČR A VE SVĚTĚ. Michaela Ambrožová INDEXY KAPITÁLOVÝCH TRHŮ V ČR A VE SVĚTĚ Michaela Ambrožová Co je index? akciový index je statistickou veličinou, měří změny v portfoliu akcií reprezentujících část celkového akciového trhu, hlavní úkol:

Více

Informace dle vyhlášky č.123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry

Informace dle vyhlášky č.123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry Informace dle vyhlášky č.123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry stav ke dni 31. prosince 2008 1.1 Údaje o obchodníkovi s cennými

Více

Politika výkonu hlasovacích práv

Politika výkonu hlasovacích práv Politika výkonu hlasovacích práv Účinnost ke dni: 22.07.2014 ZFP Investments, investiční společnost, a.s., se sídlem Antala Staška 2027/79, Krč, 140 00 Praha 4, IČO 242 52 654, zapsaná v obchodním rejstříku,

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Věstník ČNB částka 7/2006 ze dne 7. června 2006

Věstník ČNB částka 7/2006 ze dne 7. června 2006 Třídící znak 1 0 6 0 6 5 3 0 OPATŘENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY Č. 5 ZE DNE 25. KVĚTNA 2006, KTERÝM SE STANOVÍ POVINNÁ INVESTIČNÍ AKTIVA INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ A PODMÍNKY INVESTOVÁNÍ DO TĚCHTO AKTIV

Více

Institucionální systém EU

Institucionální systém EU Institucionální systém EU Existence institucí Evropské unie je přímo odvozena ze smluv o ESUO, EHS a EURATOM, v kterých členské státy souhlasily s přenesením části svých pravomocí na orgány Společenství.Instituce

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu INVESTIČNÍ BANKOVNICTVÍ V EU Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank Cíl: Základním cílem tohoto tématického

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 1/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: OBSAH NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou v příloze návrh smlouvy

Více

SLOT OMEGA, a.s. 2006

SLOT OMEGA, a.s. 2006 Výroční zpráva Ω SLOT OMEGA, a.s. 2006 Obsah výroční zprávy Úvod.................................................................................................. 5 Orgány společnosti a její management................................................................

Více

Sazebník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Sazebník) část: VIII. Služby poskytované v oblasti cenných papírů

Sazebník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Sazebník) část: VIII. Služby poskytované v oblasti cenných papírů Sazebník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Sazebník) část: 1. OBSTARÁNÍ OBCHODU NA BURZE CENNÝCH PAPÍRŮ A SOUVISEJÍCÍ SLUŽBY 2. OBSTARÁNÍ OBCHODU NA MIMOBURZOVNÍM TRHU A NA ZAHRANIČNÍCH

Více

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik.

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Mezinárodní obchod Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Příčiny vzniku mezinárodního obchodu: - Přírodní a klimatické podmínky.

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK

EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 Evropská unie Svazek demokratických evropských zemí Organizace pro mezinárodní spolupráci

Více

Burzovní pravidla část XIV. POPLATKOVÝ ŘÁD

Burzovní pravidla část XIV. POPLATKOVÝ ŘÁD Burzovní pravidla část XIV. POPLATKOVÝ ŘÁD strana 1 I. POPLATKOVÝ ŘÁD Článek 1 Předmět úpravy... 3 Článek 2 Druhy a struktura burzovních poplatků... 3 Článek 3 Povinné osoby... 3 Článek 4 Příslušnost...

Více

ZJEDNODUŠENÝ STATUT Solární energie, otevřený podílový fond, Conseq investiční společnost, a.s.

ZJEDNODUŠENÝ STATUT Solární energie, otevřený podílový fond, Conseq investiční společnost, a.s. ZJEDNODUŠENÝ STATUT Solární energie, otevřený podílový fond, Conseq investiční společnost, a.s. 1 OBSAH Vymezení pojmů... 3 1. Obecné informace o Fondu... 4 2. Charakteristika investičních cílů a investiční

Více

PRAVIDLA PRO PROVÁDĚNÍ OBCHODŮ

PRAVIDLA PRO PROVÁDĚNÍ OBCHODŮ AKRO investiční společnost, a.s. Slunná 25 162 00 Praha 6 PRAVIDLA PRO PROVÁDĚNÍ OBCHODŮ AKRO investiční společnost, a.s., identifikační číslo 492 41 699, se sídlem Praha 6, Slunná 547/25 (dále jen společnost,

Více

IBAN a BIC Přeshraniční převody

IBAN a BIC Přeshraniční převody IBAN a BIC Přeshraniční převody Účinné od 7. 11. 2013 IBAN A BIC Co je IBAN IBAN (International Bank Account Number) je mezinárodní formát čísla bankovního účtu. Slouží k jednoznačné identifikaci účtu

Více

Ceník služeb Roklen360 účinný od 1. 8. 2015

Ceník služeb Roklen360 účinný od 1. 8. 2015 Vedení majetkového účtu, peněžní a evidenční služby Vedení majetkového účtu A. Peněžní služby Kreditní úročení peněžních prostředků Debetní úročení záporného zůstatku peněžních prostředků Připsání úroků

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám. Masér sportovní a rekondiční (69-41-M/001) 4. ročník

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám. Masér sportovní a rekondiční (69-41-M/001) 4. ročník Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: VI/2 Datum vytvoření: 1. 3. 2013 Autor: Mgr. Kateřina

Více

S T A T U T. Okresní hospodářské komory Karviná

S T A T U T. Okresní hospodářské komory Karviná S T A T U T Okresní hospodářské komory Karviná Část první Čl. 1 Základní ustanovení (1) Okresní komora (dále jen komora ) je ustavena na základě zákona č. 301/1992 Sb. o Hospodářské komoře ČR a Agrární

Více

SAZEBNÍK PRO C-KLIENTY

SAZEBNÍK PRO C-KLIENTY SAZEBNÍK PRO C-KLIENTY A. Obchodní poplatky tuzemský trh 1. Burzovní Obchody s akciemi a ostatními majetkovými Cennými papíry (mimo systém SPAD a blokové Obchody) 1 25 000 Kč 1,00 % z u, min. 100 Kč 25

Více

Pražská energetika, a.s.

Pražská energetika, a.s. Představenstvo společnosti se sídlem v Praze 10, Na Hroudě 1492/4, PSČ 100 05 zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, Sp.zn. B 2405 IČO: 60193913 (dále jen společnost ) svolává řádnou

Více

každé osoby uvedené v tomto seznamu,.

každé osoby uvedené v tomto seznamu,. Strana 4562 Sbírka zákonů č. 344 / 2014 Částka 137 344 VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2014, kterou se mění vyhláška č. 247/2013 Sb., o žádostech podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech

Více

Ceník Erste Premier pro bankovní obchody (dále jen Ceník)

Ceník Erste Premier pro bankovní obchody (dále jen Ceník) Ceník Erste Premier pro bankovní obchody (dále jen Ceník) VIII. Služby poskytované v oblasti cenných papírů Obsah: 1. Obstarání obchodu na burze cenných papírů a související služby 2. Obstarání obchodu

Více

Tisková konference. 21. února 2007

Tisková konference. 21. února 2007 Tisková konference 21. února 2007 Účastníci tiskové konference Jan D. Kabelka předseda představenstva AKAT Josef Beneš předseda předsednictva AFAM ČR Jan Barta člen představenstva AKAT, sekce kolektivního

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Ing.Lenka Vlasáková 1 Obchodní zákoník je norma speciální

Více

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY AF/EEE/BG/RO/DC/cs 1 SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O VČASNÉ RATIFIKACI DOHODY O ÚČASTI BULHARSKÉ REPUBLIKY A RUMUNSKA V

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Název tematického celku: Peníze Cíl: Vysvětlit vznik peněz a bank, jejich funkce a význam v moderní ekonomice

Více

ZÁVĚREČNÝ AKT. AF/CE/BA/cs 1

ZÁVĚREČNÝ AKT. AF/CE/BA/cs 1 ZÁVĚREČNÝ AKT AF/CE/BA/cs 1 Zplnomocnění zástupci: BELGICKÉHO KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÉ REPUBLIKY, ČESKÉ REPUBLIKY, DÁNSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO, ESTONSKÉ REPUBLIKY, ŘECKÉ REPUBLIKY, ŠPANĚLSKÉHO

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

Zátěžový test potvrdil solidní kapitálové vybavení Erste Group

Zátěžový test potvrdil solidní kapitálové vybavení Erste Group INFORMACE PRO INVESTORY Vídeň, 23. července 2010 Zátěžový test potvrdil solidní kapitálové vybavení Erste Group Vypočítaný ukazatel kapitálové přiměřenosti Tier 1 1 ve výši 8,0 % v roce 2011 v případě

Více

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ. Jméno, Příjmení, titul. Bytem. Datum narození

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ. Jméno, Příjmení, titul. Bytem. Datum narození ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Já, níže podepsaný Jméno, Příjmení, titul Bytem Datum narození tímto čestně prohlašuji: - že jsem byl před podpisem Komisionářské smlouvy, na základě které mně budou poskytovány investiční

Více

POZVÁNKA NA ŘÁDNOU VALNOU HROMADU

POZVÁNKA NA ŘÁDNOU VALNOU HROMADU POZVÁNKA NA ŘÁDNOU VALNOU HROMADU Představenstvo společnosti Pražská teplárenská a.s., se sídlem Praha 7, Partyzánská 1/7, PSČ 170 00, zapsané v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, sp. zn. B 1509

Více

Komerční bankovnictví A1-1

Komerční bankovnictví A1-1 Komerční bankovnictví A1-1 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠFS, externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Praha a předseda

Více

STRATEGIE PROVÁDĚNÍ A PŘEDÁVÁNÍ POKYNŮ (STRATEGIE PROVÁDĚNÍ, ZADÁVÁNÍ A ALOKACE POKYNŮ)

STRATEGIE PROVÁDĚNÍ A PŘEDÁVÁNÍ POKYNŮ (STRATEGIE PROVÁDĚNÍ, ZADÁVÁNÍ A ALOKACE POKYNŮ) STRATEGIE PROVÁDĚNÍ A PŘEDÁVÁNÍ POKYNŮ (STRATEGIE PROVÁDĚNÍ, ZADÁVÁNÍ A ALOKACE POKYNŮ) IAD Investments, správ. spol., a.s. 14.7.2014 OBSAH 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ... 3 2. STRATEGIE PROVÁDĚNÍ POKYNŮ... 3

Více

Smlouvy Evropské unie

Smlouvy Evropské unie Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.

Více

PPF banka v roce 2013: bilanční suma poprvé v historii banky přesáhla 100 miliard korun

PPF banka v roce 2013: bilanční suma poprvé v historii banky přesáhla 100 miliard korun MÍSTO / DATUM Praha /18. 4. 2014 PPF banka v roce 2013: bilanční suma poprvé v historii banky přesáhla 100 miliard korun Shrnutí: Bilanční suma PPF banky vzrostla v roce 2013 o 28 mld. Kč a ke k 31. 12.

Více

POLOLETNÍ ZPRÁVA 2012

POLOLETNÍ ZPRÁVA 2012 POLOLETNÍ ZPRÁVA 2012 Základní údaje Název Název v anglickém jazyce Název v českém jazyce Zkrácený název Zkrácený název v anglickém jazyce Zkrácený název v českém jazyce GE Money Balancovany Alap GE Money

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Stanovy. Sdružení podnikatelů Poohř í. I. Název a sídlo

Stanovy. Sdružení podnikatelů Poohř í. I. Název a sídlo Stanovy Sdružení podnikatelů Poohř í I. Název a sídlo Název: Sdružení podnikatelů Poohří Sídlo: Jednoty 1931, 356 01 Sokolov. IČO: 266 26 993 Registrace: MV ČR dne 7.4.2003 pod č.j. VS/1-1/53519/03-R Sdružení

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4

Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4 Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4 V Praze dne 17. prosince 2003 Rozhodnutí č. 271/2003 ministra průmyslu a obchodu, kterým se vydává Statut Agentury pro podporu

Více

Program StudentBroker

Program StudentBroker Program StudentBroker Finanční skupina Fio RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a.s. Ing. Roman Jandík http://www.studentbroker.cz/ O aplikaci StudentBroker: RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a Fio,

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

II. Zpráva o činnosti Řídícího výboru akciové společnosti České dráhy za I. čtvrtletí 2015

II. Zpráva o činnosti Řídícího výboru akciové společnosti České dráhy za I. čtvrtletí 2015 II. Zpráva o činnosti Řídícího výboru akciové společnosti České dráhy za I. čtvrtletí 2015 Řídící výbor akciové společnosti České dráhy (dále jen řídící výbor ) je ustanoven podle 12 zákona č. 77/2002

Více

Pololetní zpráva. Další změny v Obchodním rejstříku, které byly zapsány dne 6. dubna 2005:

Pololetní zpráva. Další změny v Obchodním rejstříku, které byly zapsány dne 6. dubna 2005: Pololetní zpráva 1. Základní údaje o investiční společnosti (podle 2 odst. 1, písm. j) Zákona č. 189/2004 Sb. o kolektivním investování, dále jen ZKI) Obchodní firma: AKRO investiční společnost, a.s. Ulice:

Více

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení. PŘÍLOHA III USTANOVENÍ ÚMLUV O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ, která zůstávají v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení - ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení nevztahující se na všechny osoby, na něž se

Více

WOOD & Company Financial Services, a.s.

WOOD & Company Financial Services, a.s. WOOD & Company Financial Services, a.s. Uveřejňování informací podle vyhlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry (dále

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 15. prosince 2014 č. 1062 STATUT Rady vlády pro stavebnictví České republiky Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády pro stavebnictví České republiky

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného bakalářského studia předmětu Finanční investování

Metodický list pro první soustředění kombinovaného bakalářského studia předmětu Finanční investování Metodický list pro první soustředění kombinovaného bakalářského studia předmětu Finanční investování Název tématického celku: Tendence ve vývoji systémů kapitálových trhů ve světě Cíl: Cílem studia je

Více

Principy. 2. Odstranění kontrol při letech v rámci schengenského prostoru. 3. Volný pohyb s platným občanským průkazem nebo cestovním pasem.

Principy. 2. Odstranění kontrol při letech v rámci schengenského prostoru. 3. Volný pohyb s platným občanským průkazem nebo cestovním pasem. Schengenský prostor Území států Schengenské dohody Volný pohyb osob v rámci prostoru Absence hraničních kontrol Oblasti spolupráce: policejní a justiční, přes vízové a konzulární záležitosti až po ochranu

Více

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s.

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Investiční bankovnictví B Název tématického celku: Investiční bankovnictví a jeho místo v systému finančního trhu. Cíl: Základním cílem

Více

MEZITÍMNÍ ZPRÁVA PŘEDSTAVENSTVA SPOLEČNOSTI ENERGOAQUA, a.s.

MEZITÍMNÍ ZPRÁVA PŘEDSTAVENSTVA SPOLEČNOSTI ENERGOAQUA, a.s. MEZITÍMNÍ ZPRÁVA PŘEDSTAVENSTVA ZA OBDOBÍ 1-4 /2010 MEZITÍMNÍ ZPRÁVA PŘEDSTAVENSTVA SPOLEČNOSTI ENERGOAQUA, a.s. ENERGOAQUA, a.s. 1. máje 823, Rožnov pod Radhoštěm Tel.: +420 571 844 389 email: energoaqua@energoaqua.

Více

Příloha č. 2. Pravidla pro provádění pokynů za nejlepších podmínek

Příloha č. 2. Pravidla pro provádění pokynů za nejlepších podmínek Příloha č. 2 Pravidla pro provádění pokynů za nejlepších podmínek Raiffeisenbank a.s. (dále jen Banka ), vydává v souladu se zásadami uplatňovanými Směrnicí 2004/39/ES o trzích finančních nástrojů a s

Více

INFORMAČNÍ DOKUMENT. Informační dokument vypracovaný v souladu s burzovními pravidly trhu Start

INFORMAČNÍ DOKUMENT. Informační dokument vypracovaný v souladu s burzovními pravidly trhu Start Příloha číslo 1 Informační dokument Jméno Emitenta INFORMAČNÍ DOKUMENT Informační dokument vypracovaný v souladu s burzovními pravidly trhu Start Tento dokument nepodléhá schválení Českou národní bankou

Více

ZÁVĚREČNÝ AKT. AF/EEE/XPA/cs 1

ZÁVĚREČNÝ AKT. AF/EEE/XPA/cs 1 ZÁVĚREČNÝ AKT AF/EEE/XPA/cs 1 Zplnomocnění zástupci EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ (dále jen Společenství ) a BELGICKÉHO KRÁLOVSTVÍ, DÁNSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO, ŘECKÉ REPUBLIKY, ŠPANĚLSKÉHO

Více

Česká námořní plavba a.s. řádnou valnou hromadu, Pořad jednání valné hromady:

Česká námořní plavba a.s. řádnou valnou hromadu, Pořad jednání valné hromady: Představenstvo společnosti Česká námořní plavba a.s. se sídlem v Praze 10 - Strašnice, Počernická 168, IČO: 00001082 zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, v oddílu BXXXVI, vložka

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

Klíčové informace pro investory

Klíčové informace pro investory Klíčové informace pro investory I. Základní údaje V tomto sdělení investor nalezne klíčové informace o u. Nejde o propagační sdělení; poskytnutí těchto informací vyžaduje zákon. Účelem je, aby investor

Více

Mezibankovní platební styk

Mezibankovní platební styk JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., Vedoucí katedry BaP VŠFS Praha, externí spolupracovník katedry BaP VŠE Praha a předseda předsednictva sdruţení SOS-Dětské vesničky Platební systémy s neodvolatelností

Více