Společná zemědělská politika v chovu masného skotu s ohledem na bezpečnost potravin a welfare zvířat

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Společná zemědělská politika v chovu masného skotu s ohledem na bezpečnost potravin a welfare zvířat"

Transkript

1 MANAGEMENT, WELFARE, EKONOMIKA,VÝŽIVA A VÝROBA KRMIV V CHOVU MASNÉHO SKOTU odborný seminář v rámci projektu Společná zemědělská politika v chovu masného skotu s ohledem na bezpečnost potravin a welfare zvířat Skalský dvůr, 10. března 2010 soubor sylabů

2 VÝŽIVA ZVÍŘAT A JEJÍ VLIV NA UŽITKOVOST A ZDRAVÍ ZVÍŘETE OBSAH Etika a welfare chovu skotu František Louda... 2 Péče o zdraví masných plemen skotu Josef Illek... 8 Výroba a konzervace krmiv Radoslav Koprna...18 Základní povrchová úprava a ošetřování pastvin Jiří Mrkvička...22 Ekonomika výkrmu skotu BTPM Petr Kopeček...29 Růstový potenciál vybraných masných plemen skotu Jiří Bezdíček...35 Vliv úrovně výživy v průběhu výkrmu na kvalitativní ukazatele masa Aleš Dufek...38 Genetické a negenetické vlivy působící na kvalitu a jatečnou výtěžnost masa Jan Říha...41 Management stáda a technika chovu v průběhu chovatelského roku Miroslav Homola...46

3 ETIKA, WELFARE, OCHRANA CHOVU SKOTU František Louda Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o. Motto: Člověk nenalezne mír, dokud nerozšíří obzor svého soucítění na všechny živé organizmy Albert Schweitzer V současné době jsou rozvíjeny rozdílné systémy chovu skotu vycházející z filozofie konvenčního a ekologického zemědělství. S ohledem na úrodnost půdy a výrobní oblast ve které je skot chován na systémy intenzivní a extenzivní. Společnými znaky uvedených systémů musí být jakost a bezpečnost potravin, přiměřená ekonomická výnosnost, ochrana životního prostředí, etika a pohoda chovaných zvířat welfare. Etika - představuje subkategorii filosofie. Je to věda o mravnosti jako společenské stránce života člověka a souhrnu etických principů. Představuje také možnost rozeznávat, co je správné a nesprávné. Etické otázky chovatelství ochrana druhů a plemen ekologický dopad chovu zvířat vliv na sociální postavení chovatele vliv na kvalitu života zvířat vliv na kvalitu a nezávadnost potravin Hodnocení systému chovu musí zahrnovat nejen jeho produkční účinnost, ale i zájem o kvalitu života zvířat WELFARE. Dnes je hlavním kriteriem chovu hospodářských zvířat jejich produkční účinnost mnohdy za cenu jejich strádání! Welfare životní pohoda zvířat je založena na široké analýze této pohody v takové podobě, jak ji vnímají sama zvířata (Webster 1999). Faktory ovlivňující pohodu zvířat jsou obsaženy v požadavcích pěti svobod : 1- Svoboda od žízně a hladu a podvýživy bezproblémovým přístupem k čerstvé vodě a krmivu dostačujícímu k zachování plného zdraví a síly. 2- Svoboda od nepohodlí poskytnutím vhodného prostředí včetně přístřeší a pohodlného místa k odpočinku. 2/47

4 3- Svoboda od bolesti, zranění a nemoci pomocí prevence nebo rychlé diagnózy a léčení. 4- Svoboda uskutečnit normální chování poskytnutím dostatečného prostoru, vhodného vybavení a společnosti zvířat téhož druhu. 5- Svoboda od strachu a úzkosti zabezpečením podmínek, jež vylučují mentální strádání. BIOLOGICKÉ, ETOLOGICKÉ A TECHNOLOGICKÉ POŽADAVKY OVLIVŇUJÍCÍ EKONOMIKU CHOVU Jednou ze základních zásad chovu hospodářských zvířat je respektování etiky a životní pohody welfare, která přímo souvisí s jejich zdravím, užitkovostí a dlouhovýkonností. Termín životní pohody zvířat je rovněž klíčovým pojmem v různých zákonech a vyhláškách na ochranu zvířat v řadě zemí. Životní pohoda zvířat je tvořena vztahem mezi zvířetem a vnějším prostředím. Z něho lze odvodit kvalitativní ukazatele pro hodnocení systémů ustájení, které lze členit na ukazatele chování, ukazatele fyziologické a ukazatele patologické. Ukazatele chování jsou: chovem podmíněné odchylky od průběhu, trvání a četnosti ukazatelů přirozeného způsobu chování chovem podmíněná absence základních parametrů přirozeného způsobu chování chovem podmíněné poruchy chování Fyziologické ukazatele jsou: chovem podmíněné změny frekvence dechu a tepu chovem podmíněné změny krevního tlaku chovem podmíněné změny krevních ukazatelů chovem podmíněné změny průběhu trávení chovem podmíněné změny průběhu rozmnožování Patologické ukazatele jsou: chovem podmíněná onemocnění chovem podmíněné poranění chovem podmíněné ztráty Chováním zvířata reagují na podmínky vnějšího prostředí. S jeho změnou se zpravidla mění i ukazatele fyziologické, které díky regulačním schopnostem organizmu značně kolísají. 3/47

5 Dlouhodobě nevyhovující podmínky vnějšího prostředí mají u zvířat za následek stres, snížení užitkovosti, onemocnění, poranění, případně úhyn a ekonomickou ztrátu chovatele. ZPŮSOBY USTÁJENÍ, TECHNIKA CHOVU - WELFARE Celková doba pohybu krav zjišťovaná ve volném ustájení je překvapivě krátká. Jestliže na pastvě věnují krávy chůzi 12 až 25 % celkové denní doby (cca 3 až 6 hodin), dosahuje tato doba ve volných a boxových stájích pouze 2 % (cca 0,5 hodiny) celkového času. Jedním z důvodů této skutečnosti je, že ve volných stájích nejsou krávy v takové míře jako na pastvě motivovány k vyhledání a příjmu krmiva. Závažným důvodem je však i hierarchie mezi zvířaty. Na základě znalosti hierarchického členění, by do stáda neměly být nikdy zařazovány jednotlivé krávy, nýbrž vždy nejméně tři zvířata, schopná vytvořit ve volné stáji novou podskupinu. Rozměry stáje musí odpovídat nejen tělesným rozměrům, a pohybovým orgánům krav, ale musí zohledňovat a uspokojovat i tzv. individuální odstupy mezi zvířaty. Tento individuální odstup představuje prostor, při jehož porušení dochází k potyčkám mezi zvířaty. Rozsah tohoto prostoru mezi jednotlivými kravami a reakce zvířat na jeho zmenšování nebo zvětšování nejsou dosud dostatečně zjištěny. Je ale známo, že individuální prostor může být bez potyček mezi zvířaty porušen např. v případě tak zvané sociální tělesné péče, projevující se vzájemným olizováním. Význam individuálního odstupu zvířat závisí tedy na tom, zda se jedná o sympatické nebo antipatické styky. Při zohlednění všech těchto skutečností je pak zřejmé, že ve volných stájích vzniká celá řada hierarchických bariér podstatně omezujících pohyb zvířat. Proto musí šířka chodeb ve volných stájích odpovídat nejen anatomickým rozměrům krav, ale musí respektovat i individuální odstupy při pohybu zvířat. Na základě tohoto poznání lze však druh a počet srážek mezi zvířaty využít jako měřítko, jak dobře nebo nedostatečně odpovídá volná stáj požadavkům welfare - přirozenému způsobu chovu. Nejvyšší počet vzájemných potyček mezi zvířaty se vyskytuje v boxových volných stájích, nejnižší pak ve volných stájích s hlubokou podestýlkou s výběhem. ETOLOGICKÉ POŽADAVKY NA MIKROKLIMA VE STÁJÍCH PRO DOJNICE Životní pohoda hospodářských zvířat welfare není jen prvořadým ekonomickým zájmem farmáře, rozhodujícím o chovatelském výsledku, ale v současné době je i v popředí společenského zájmu ve směru zvýšené péče o ochranu zvířat v intenzivních chovech. Zkušenosti přesvědčivě dokládají, že jsou-li v zemědělském podniku průběžně k dispozici rozhodující provozní vstupy pro ekonomický úspěch výroby mléka, tj. vysoce užitkové dojnice mléčného plemene, vysoce kvalitní a levná racionální výživa pro individuální vysokou užitkovost i odborně vyspělá, na výsledku finančně motivovaná ošetřovatelská péče či řízení, nachází se objekt stáje pro dojnici víceméně až na posledním místě řady etologických vlivů a je jej proto možné realizovat bez zvláštních provozních rizik jako technologicky progresivní lehkou stavbu studené stáje při nízkých investičních nákladech. Naopak při provozní nezajistitelnosti uváděných rozhodujících vstupů nebo v klimaticky výslovně nepříznivých 4/47

6 podmínkách, nabývá stavební řešení objektu stáje celkově etologicky významnou polohu nejslabšího článku v řetězu vlivů, rozhodujícího do značné míry o úrovni mikroklimatu a tím i o stavu životní pohody - welfare, zdravotním stavu, užitkovosti dojnic či spotřebě krmiva na jednotku hlavního výrobku. Projevuje se určitý paradox, kdy dojnice holštýnského plemene s vysokou užitkovostí při racionálním krmení na tuto svoji vysokou užitkovost je spíše vděčná za chladnější prostředí (bez průvanu) ve volné boxové stáji a nereaguje na něj zvýšenou spotřebou krmiv či snížením dojivosti. U tepelně neizolovaných studených stájí se vždy doporučuje částečné minimální zateplení střešního pláště (3 4 cm izolace), účinné přirozené větrání s regulovatelnou i neregulovatelnou průběžnou hřebenovou štěrbinou v rozmezí šířky cm, regulovatelnými podstřešními podélnými štěrbinami v obvodových zdech o šířce 24 cm. U studených stájí se preferuje stelivový systém ustájení. K výstavbě tzv. teplých stájí s masivnějším konstrukčně - materiálovým řešením a vyšším investičním nákladem, je přistupováno víceméně individuálně, s racionální uvážlivostí a vždy po přísně lokálním posouzení výrobně - klimatických podmínek zemědělského podniku. Uzavřené teplé volné boxové stáje pro dojnice s tepelnou izolací se doporučují pouze v oblastech, kde se teplota v zimě může pohybovat souvisle po 2 dny za sebou kolem -15 C, nebo kde přicházejí v úvahu v zimních obdobích silné větry s trváním více než 24 hodin a množstvím napadaného sněhu nad 20 cm. Jiná skupina autorů směruje používání teplých stájí při vyšších investičních nákladech o % oproti tepelně neizolovaným stájím do spíše extrémních klimatických podmínek, respektive do oblastí s více než 120 dní trvajícím chladným zimním obdobím. V ostatních podmínkách považují výstavbu teplých stájí spíše jako snahu po vytvoření pohody pro ošetřovatele než pro pohodu stáda. Naopak tepelně neizolované studené stáje s přirozeným větráním orientují do oblasti chladných a mírných, kde je možné vnitřní stájovou teplotu pro dojnice v zimě udržet na úrovni rozmezí minima 9,4 C až 12,2 C s nezbytným aspektem konzumace teplé vody z automatických napájecích žlabů, volného pohybu zvířat ve stáji a suchého povrchu těla. Mléčná produkce klesá u dojnic teprve při teplotě 18 C v zimě a +26 C v létě. Relativní vlhkost ve stáji nad úroveň optima zvyšuje depresivní efekt a významně snižuje užitkovost. ZÁKLADNÍ EVROPSKÉ PŘEDPISY V OBLASTI PÉČE O POHODU ZVÍŘAT Mezi základní předpisy Evropských společenství (ES), které upravují problematiku péče o pohodu hospodářských zvířat v Evropské unii, jsou následující předpisy: SKOT A PRASATA Směrnice Rady 98/58/ES o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely SKOT Směrnice Rady 91/629/EHS kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu telat 5/47

7 Směrnice Rady 97/2/ES kterou se mění směrnice 91/629/EHS kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu telat PRASATA Směrnice Rady 91/630/EHS kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat Směrnice rady 2001/88/ES kterou se mění směrnice 91/630/EHS kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat Směrnice Komise 2001/93/ES kterou se mění směrnice 91/630/EHS kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat PÉČE O POHODU HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT A CROSS-COMPLIANCE Směrnice Rady 98/58/ES představuje zákonný požadavek na zajištění dobrých podmínek pro zvířata chovaná pro hospodářské účely. Jedná se zejména o ustanovení článku 3 a 4, kde je stanoveno: každý držitel (chovatel) musí učinit náležité kroky pro zajištění dobrých životních podmínek zvířat, které jsou v jejich péči, a pro zajištění toho, aby těmto zvířatům nebyla způsobena zbytečná bolest, strádání nebo zranění zvířata musí být chována s přihlédnutím k druhu, jeho stupni vývoje, adaptaci a domestikaci a domestikaci a k jejich fyziologickým a etologickým potřebám v souladu s dosaženými zkušenostmi a vědeckými poznatky u zvířete, u něhož se projevují příznaky onemocnění (nákazy) nebo zranění musí být bez odkladu náležitě ošetřeno a v případech, kdy nereaguje na ošetření, musí být co nejdříve zajištěna veterinární pomoc. V nutných případech musí být nemocná nebo zraněná zvířata izolována ve vhodných ustájeních se suchou podestýlkou, vyžaduje-li to situace. KŘÍŽOVÁ SHODA (CROSS COMPLIANCE) LEGISLATIVA Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, které je základním předpisem týkající se reformy Společné zemědělské politiky. Prováděcím předpisem je nařízení Komise (ES) č. 796/2004, které se zabývá kontrolou křížové shody a sankcemi za neplnění požadavků. VÝKLAD Křížová shoda je podmínkou poskytování finančních podpor. Pojmem křížové shody se podle Evropské agentury pro životní prostředí rozumí spojení problematiky ochrany životního prostředí a zdraví s problematikou dotační politiky v zemědělství. 6/47

8 Poznámka: Přehled právních předpisů ČR ve vztahu k ochraně zvířat (stav ke dni ) je uveden v prezentaci. POUŽITÁ LITERATURA: Webster John (1999): WELFARE: životní pohoda zvířat aneb Střízlivé kázání o ráji. ISBN X, 260 s. Rist Michael a kol. (1994): Přirozený způsob chovu hospodářských zvířat. ISBN , 126 s. Jebavý Lukáš (2009): Etika chovu zvířat. ISBN , 205 s. KONTAKTNÍ ADRESA: prof. Ing. František Louda, Dr.Sc. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o. Tel.: /47

9 PÉČE O ZDRAVÍ MASNÝCH PLEMEN SKOTU Josef Illek Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Základním předpokladem úspěšného chovu skotu masných plemen je dobrá plodnost a dlouhověkost krav, minimální nemocnost a úhyn telat a vysoká intenzita růstu telat a mladého skotu. Zdravotní situace v chovech masného skotu zvláště u krav je ve srovnání s chovy dojených plemen významně lepší. Zdravotní stav telat je ve většině chovů srovnatelný, i když v některých chovech je horší. U mladého skotu je zdravotní situace dobrá. V této kapitole bude věnována pozornost pouze významným poruchám zdraví, které způsobují velké ekonomické ztráty. 1. NEMOCI TELAT Zdravotní stav telat v ranném postnatálním období je ovlivňován již v období intrauterinního vývoje a to zdravotním stavem a výživou matky, průběhem porodu, poporodním ošetřením telete, především včasným a dostatečným napojením telete kolostrem a zoohygienickými podmínkami. K významným poruchám zdraví náleží: Snížená vitalita telat, asfyxie, hypogamaglobulinémie, průjmová a respirační onemocnění, karence vitaminu A, E, karence selenu, zinku, mědi a manganu. 1.1 SNÍŽENÁ VITALITA TELAT Snížená vitalita telat je charakterizována změnami fyziologických funkcí a chování telat v prvních hodinách po narození. Souvisí s výživou a zdravotním stavem vysokobřezí krávy, intrauterinním vývojem, průběhem porodu a poporodním ošetření telete. Symptomy: U telat se vyskytuje malátnost, apatie, neschopnost se včas postavit, nezájem o pití kolostra, slabý sací reflex nepravidelný dech, velmi často i mírně snížená teplota a různý stupeň cyanózy. Nejsou-li včas telata ošetřena dochází k úhynu, nebo v důsledku nedostatečné kolostrální imunity dochází k sepsi, či k těžkým průjmům, dehydrataci a k úhynu telat v prvních dnech života. Prevence: Spočívá v zajištění vhodné výživy vysokobřezích krav, především nezkrmovat závadnou píci a udržovat optimální kondici krav, zabezpečit dostatečný příjem minerálních látek, stopových prvků a vitaminů. Nestresovat krávy, umožnit spontánní porod a správně ošetřit tele po narození. Dle potřeby zabezpečit odbornou pomoc při porodu. 8/47

10 1.2 ASFYXIE TELAT Asfyxie telat je porucha respirace novorozených telat charakterizovaná nepravidelným dýcháním, nebo zástavou dechu při zachovalé srdeční činnosti. Etiologie: Příčinou asfyxie je protrahovaný porod, stlačení, nebo předčasné přerušení pupečního provazce, či aspirace plodových vod. Nedostatečná plícní ventilace vede k hypoxii, respirační a metabolické acidóze a k celkové slabosti novorozeného telete. 1.3 HYPOGAMAGLOBULINÉMIE A AGAMAGLOBULINÉMIE Hypogamaglobulinémie je patologický stav charakterizovaný sníženou koncentrací gamaglobulinů v krvi, agamaglobulinemie je stav naprosté absence gamaglobulinů v krvi. Telata se rodí bez protilátek, stopy protilátek v krevním séru novorozených telat bývají po proběhlé intrauterinní infekci. Odolnost telete proti infekci je zcela závislá na včasném a dostatečném příjmu protilátek (imunoglobulinů) kolostrem. Koncentrace imunoglobulinů (Ig) v krevním séru telat ve stáří 2 až 6 dnů má činit 15g/l. Hodnoty Ig nižší než 12g/l jsou považovány za nízké a jsou příčinou vysoké nemocnosti telat. Hodnoty Ig nižší než 5g/l predisponují vznik sepse. U telat s nedostatečnou kolostrální imunitou se mnohem častěji vyskytují záněty pupku. 1.4 PRŮJMOVÁ ONEMOCNĚNÍ TELAT (DIARRHOICKÝ SYNDROM) Průjmová onemocnění telat v ranném postnatálním období představují nejvýznamnější zdravotní problém u této kategorie skotu a vytváří značné přímé i nepřímé ekonomické ztráty. Výskyt tohoto onemocnění je značný a v závislosti na řadě faktorů postihuje v jednotlivých chovech 10 až 90% telat, přičemž mortalita se obvykle pohybuje v rozmezí 3 až 10%, ale v problémových chovech převyšuje i 30%. Ekonomické ztráty vznikají nejenom v důsledku úhynu zvířat, ale i v důsledku snížení přírůstku hmotnosti, zvýšenými náklady na ošetřování, léčení, prevenci a značnou selekci zvířat. Na vzniku průjmových onemocnění se podílí široká řada příčin od dietetických, chovatelských až po infekce různými patogeny DYSPEPSIE TELAT (NEINFEKČNÍ PRŮJMY) Dyspepsie se vyskytuje u telat v prvních dnech života a je charakterizována poruchou sekrece, resorpce a motoriky slezu a střev s následným nechutenstvím, průjmy a rychle se rozvíjející dehydratací. Predisponuje uplatnění různých patogenů a vznik infekčních průjmů. Etiologie: Je multifaktoriální. Hlavní příčinou je nízká ošetřovatelská péče, nedostatky v napájení telat, v ustájení a nedodržování hygienických zásad chovu. Velmi často se uplatňuje podchlazení telat při ležení na vlhké podestýlce, či ve výběhu. 9/47

11 1.4.2 INFEKČNÍ PRŮJMY Infekční průjmy jsou u telat v ranném postnatálním období mnohem častější a závažnější než neinfekční průjmy. Vznikají u telat s nedostatečnou kolostrální imunitou, u telat oslabených, v důsledku dyspepsie, nebo vznikají primárně především v podmínkách s nízkou úrovní hygieny chovu a při nedostatečné péči o telata, zvláště pak v důsledku zvýšeného infekčního tlaku v chovech s vysokou koncentrací zvířat a všude tam, kde technologie nepočítá s elementárními potřebami telat. Sezónní telení, které je v chovech krav bez tržní produkce mléka nejčastější a zasahuje do období, kdy zimoviště je znečištěno vysokou vrstvou výkalů, krávy jsou znečištěné a v celém prostoru zimoviště i stáje včetně porodních kotců je vysoká koncentrace různých patogenů. Etiopatogeneze: Hlavní příčinou průjmových onemocnění telat jsou smíšené infekce virů, bakterií a protozoí za spolupůsobení mnoha negativních faktorů prostředí a při nedostatečné kolostrální a laktogenní imunitě. K významným patogenům průjmových onemocnění telat náleží: Rotaviry, koronaviry, virus BVD, IBR, adenoviry, astroviry parvoviry, z bakteriálních patogenů to jsou E. coli, salmonely a klostrídie, z parazitárních pak kryptosporidie guardie a kokcidie. Terapie: Základem úspěšné terapie je včasná a vhodná dehydratace průjmujících telat. S rehydratační terapií je nutné začít včas, kdy telata jsou ještě sama schopna přijímat tekutiny. Tele o hmotnosti 40 kg trpící průjmem má základní potřebu tekutin 3 l na den.při mírné dehydrataci se potřeba zvyšuje o 2 l, při těžké dehydrataci až o 4 litry. Ztráty tekutin a elektrolytů v průběhu průjmových onemocnění jsou značné. Pro vyrovnání deficitu při lehkém průjmu činí dávka 1,5 až 2 litry, u výrazného průjmu 3 až 3,5 litrů a u profuzního průjmu 4 až 7 litrů za den. Prevence průjmových onemocnění telat: Prevence začíná optimální výživou a ošetřováním vysokobřezích krav a jalovic. Nedostatky ve výživě březích krav negativně ovlivňují intrauterinní vývoj plodu a kvaliu kolostra. Velmi negativně se uplatňuje zkrmování narušené píce, obsah mykotoxinů v krmivech, deficit NL, selenu, beta karotenu, vit. A a vit. E. V prevenci průjmů u novorozených telat je velmi důležité zabezpečení dobrých hygienických podmínek ve stáji, zimovišti i porodních boxech, hygiena porodu, správné ošetření telete po narození a včasné a dostatečné napojení telete kvalitním kolostrem. Pro zlepšení kvalty kolostra a kolostrální imunity je vhodné vysokobřezí krávy a jalovice vakcinovat zvláště proti rotavirům, koronavirům a E. coli. Bezprostředně po narození telete je vhodné teleti aplikovat per os kolostra pastu a tím zvýšit a urychlit příjem protilátek. V případě přikrmování telat startérem je vhodné do jadrné směsi zařadit probietika, či prebiotika a optimální množství mikronutrientů jako je selen, zinek, měď a vit. E, které bývají u telat často karenční. V průběhu celého odchovu dbát na dobrou hygienu prostředí. 10/47

12 1.5 ONEMOCNĚNÍ RESPIRAČNÍHO ÚSTROJÍ (RESPIRAČNÍ SYNDROM) Respirační syndrom skotu je komplex onemocnění dýchacího ústrojí vyvolaný viry, bakteriemi, mykoplazmaty, chlamídiemi a parazity za spoluúčasti dalších faktorů, jako je oslabená imunita, nevhodné zoohygienické podmínky, stres, transport zvířat a nedostatky v technologii chovu. Postihuje telata ve stáří 1 až 3 měsíců a zvláště pak u zástavového skotu jedná-li se o velkovýrobní technologii výkrmu, nebo odchovu nakoupených zvířat z různých chovů, přepravovaných na větší vzdálenosti. U telat se zpravidla toto onemocnění vyskytuje v zimním a jarním období u oslabených telat po prodělaných průjmových onemocněních nebo s nimi současně. Výskyt je však nižší než telat mléčných plemen. Etiologie: Na vzniku onemocnění se podílí viry jako je Herpesvirus (BHV-1) původce IBR, virus BVD, virus PI 3, Respiratorní syncytiální virus (BRSV), Parvovirus, Koronavirus Adenovirius. Z bakteriálních patogenů to je Mannheimia haemolytica, Pasteurella multocida, Haemopphilus somnus, Mycoplasma bovis, Chlamidia spp., Actinomyces pyogenes, Listeria monocytogenes a další. Z parazitů je to pak Dictylocaulus viviparus. Terapie spočívá v aplikaci antibiotik a nesteroidních antiflogistik, v aplikaci expektorancií a brnchodlatancií. Nezbytné je zabezpečení dobrých zoohygienických podmínek, kvalitní krmnou dávku a pohodu zvířat. Prevence: Spočívá v dodržování epizootologických zásad chovu, v zabezpečení dobré imunity telat a vyhovující zoohygieny. V průběhu pastevního období většinou k výskytu respiračního syndromu nedochází. Pro prevenci respiračního syndromu u zástavového skot je vhodné provádět vakcinaci zvířat před jejich přemístěním, minimalizovat stres v průběhu transportu a realizovat turnusový systém chovu. V indikovaných případech lze po převozu zástavového skotu aplikovat antibiotika. 2. ONEMOCNĚNÍ SKOTU V PRŮBĚHU PASTVY 2.1 INFEKČNÍ KERATOKONJUKTIVITIDA Infekční keratokonjuktivitida je akutní nakažlivé onemocnění oční spojivky a rohovky charakterizované katarálním zánětem, který postupně přechází v zánět hnisavý s tvorbou abscesů a vředů na rohovce. Postihuje telata, mladý skot i krávy na pastvinách. Onemocnění vyvolává Moraxela bovis za spoluúčasti dalších patogenů (streptokoky, stafylokoky). Predispozičně působí ultrafialové záření, které zvyšuje náchylnost k infekci. Onemocnění přenáší mouchy, muchničky a komáři, může se však šířit i přímým kontaktem KATARÁLNÍ HOREČKA (MODRÝ JAZYK BLUETONGUE) Katarální horečka, nazývaná též modrý jazyk (bluetongue) je virové transmisivní onemocnění skotu, malých a volně žijících přežvýkavců přenášené tiplíky rodu Culicoides. Onemocnění není přenosné na člověka. Původně se toto onemocnění vyskytovalo u ovcí v Africe a odtud se rozšířilo do dalších kontinentů. V České republice byl první případ onemocnění diagnostikován v roce /47

13 2.2 PARAZITÓZY SKOTU Významný komplex onemocnění s velmi negativním dopadem na ekonomiku chovu masného skotu tvoří parazitózy. Zvláště v průběhu pastvy v podmínkách vysokých vodních srážek je výskyt parazitóz značný. Nejvýznamnější skupinu tvoří helmintózy a to zvláště trichostrongilidóza, méně často se v současné době v naších chovech vyskytuje motoličnatost a ojediněle diktiokaulóza. V některých chovech je aktuální i cysticerkóza. Významnou skupinu tvoří i hmyz TRICHOSTRONGILIDÓZA Trichostrongilidózu způsobuje velká skupina hlístic lokalizovaných ve slezu a tenkém střevě. Ve slezu parazituje Ostertagia ostertagii, Haemonchus contortus, Haemonchus placei a Hemonchus similis. V tenkém střevě to je především Trichostrongilus colubriformis, Cooperia punctata. Coperia oncophora, dále zástupci rodu Nematodirus, Oesophagostomum, Bunostomum, Strongyloides a Trichuris. Vývoj těchto parazitu nepotřebuje mezihostitele.vajíčka se dostávají výkaly do vnějšího prostředí, kde za vhodných podmínek (vlhko a teplo) se v průběhu 1 až 2 týdnů vyvíjí infekční larvy. Larvy migrují po stéblech trav a po spasení se dostávají do trávicího ústrojí skotu, kde dospívají. Celý vývojový cyklus trvá přibližně 3 týdny. Náchylná na toto onemocnění jsou především pasoucí se telata a mladý skot do stáří 1 roku. Hlístice na sliznici slezu a tenkého střeva sají krev, produkují toxiny, vyvolávají zánětlivé reakce, narušují trávení ve slezu a střevě a způsobují průjmy. Klinické příznaky: U zvířat se vyvíjí anemie, je omezen růst, zhoršuje se kondice, snižuje se žravost zvířat, vyskytují se vodnaté průjmy, dochází k dehydrataci, hypoproteinémii. Zvířata jsou zesláblá nerada se pohybují, může dojít až k ulehnutí a úhynu. Diagnostika: vychází s klinického syndromu (průjmy, nízké přírůstky hmotnosti, matná srst, špatná kondice) a rozhodující je parazitologické vyšetření výkalů i pitva uhynulých zvířat. Terapie: Spočívá v aplikaci anthelmintik. U masného skotu je vhodné provádět odčervení na jaře před vyhnáním na pastvu, dále v průběhu června a na konci pastvy. Vhodné je použití přípravku Ivomec a Dectomax, ale i jiné přípravky jsou vhodné. Prevence: Základem je pravidelná dehelmintace všech kusů na podzim a na jaře, střídání pastvin a jejich správné ošetření v průběhu pastevího období. Důležité je pravidelné parazitologické vyšetření výkalů a volba vhodných antiparazitik FASCIOLÓZA MOTOLIČNATOST Motoličnatost je závažné onemocnění skotu vyvolané motolicí jaterní Fasciola hepatica. Vyskytuje se i u volně žijících přežvýkavců. V našich podmínkách je její výskyt u masného skotu ojedinělý především vázaný na některé lokality v Jižních Čechách. Lze však očekávat, že dojde k jejímu rozšíření. Vývoj motolice jaterní vyžaduje mezihostitele, kterým je bahnatka malá. 12/47

14 2.2.3 DIKTIOKAULÓZA - PLICNÍ ČERVIVOST Diktiokaulóza je závažné parazitární onemocění skotu, které se vyskytuje v průběhu pastvy v teplejších a vlhkých oblastech. U telat a jalovic má charakter akutního onemocnění, u krav je průběh většinou chronický. V našich podmínkách se v současné době toto onemocnění vyskytuje sporadicky. Původcem onemocnění je plicnivka jelení. Prevence: Spočívá ve střídání pastvy v krátkých intervalech, preventivním odčervování a ve vakcinaci mladého skotu proti D. viviparus CYSTICERKÓZA UHŘIVOST SKOTU Uhřivost skotu je helmintozoonóza charakterizovaná nálezem cysticerků (uhrů) vývojového stádia tasemnice bezbranné v příčně pruhované svalovině, především ve žvýkacích svalech, v jazyku, srdečním svalu, eventuálně v mezižeberních svalech a bránici. Dospělé tasemnice cizopasí ve střevě člověka. Etiologie: Skot se nakazí kontaminovaným pastevním porostem nebo senem vajíčky tasemnice. Vajíčka tasemnice jsou velmi odolná vnějšímu prostředí. V exkrementech člověka, v kalech odpadních vod a žumpách přežívají několik měsíců. Onemocnění probíhá u skotu bez příznaků onemocnění. Diagnostika: Pro diagnostiku je důležitá prohlídka masa na jatkách. Průkaz cysticerků (uhrů) ve žvýkacích svalech a myokardu je základem diagnostiky. Terapie: Neexistuje. Prevence: Základem je hygiena prostředí, nepoužívat k hnojení pastvin obsah žump a čistírenské kaly. Důležitá je prohlídka masa na jatkách a informace chovatele o výskytu cysticerků v mase a následná zdravotní kontrola ošetřovatelů a dodržování hygienických zásad v chovu HYPODERMATÓZA STŘEČKOVITOST Střečkovitost je onemocnění skotu vyvolané larvami střečka hovězího (Hypoderma bovis) a střečka malého (hypoderma lineatum). V průběhu tohoto onemocnění dochází k poškození kůže, k zánětlivým reakcím ve svalech, jícnu, v podkoží. Ojediněle dochází k parézám. Je snížena intenzita růstu zvířat a zhoršená kvalita masa. Při značném průniku larev do jícnu je snížený příjem pastevního porostu a narušené polykání. Při prostupu larev do páteřního kanálu se zvířata nekoordinovaně pohybují a může dojít až k paréze pánevních končetin a ulehnutí zvířat. V zimním období a na jaře lze pozorovat pod kůží ve hřbetní krajině různě velké boule až velikosti vlašského ořechu. Larvy obsažené v podkožních boulích provrtávají kůži a vznikají hnisavá ložiska s výtokem sekretu. Zánět se může rozšířit do hlubších vrstev podkoží i do svaloviny. Vzniklé toxiny mohou vyvolat alergické reakce. 13/47

15 Diagnostika nečiní potíže, problémem může být odhalení příčin paréz, protože ty vznikají dříve než se objeví podkožní boule. Terapie: Ošetření zvířat v podzimním období přípravky Ivomec, nebo Dectomax spolehlivě ničí larvy a zabraňuje vzniku podkožních boulí. Prevence spočívá v použití systemických insekticidů s dobrými repelentními účinky v době náletu střečků NAPADENÍ BODAVÝM HMYZEM Bodavý hmyz jako jsou muchničky, komáři, pakomáři, ovádi, mouchy bodalka stájová značně obtěžují zvířata na pastvě, sají krev a mohou přenášet různá onemocnění (infekční keratokonjuktivitídu, katarální horečku, a původce letní mastitídy). Při intezivním napadení skotu muchničkami vznikají výrazné lokální reakce, může dojít k narušení cirkulace a vskytuje se dyspnoe a v důsledku narušení respiračního centra toxickými látkami ze slin muchniček až k úhynu zvířat. Již samotné zneklidňování zvířat vede k většímu pohybu hlavy, ohonu, i pobíháním zvířat na pastvě a tím i k horšímu pasení. U telat a mladého skotu jsou nižší přirůstky hmotnosti. U krav nižší produkce mléka. Prevence spočívá v použití insekticídních přípravků, ve správném ošetřování pastvin a organizaci pastvy. 2.3 PORUCHY METABOLISMU A INTOXIKACE Poruch metabolismu u masného skotu ve svém komplexu netvoří tak závažnou skupinu onemocnění jako u krav dojených plemen, přesto však v některých chovech jsou významné a to na začátku pastvy krav a mladého skotu a dále u telat v celém období odchovu. K častým poruchám náleží: 1. Poruchy trávení v předžaludku (jednoduchá indigesce, alkalóza bachorového obsahu, hniloba bachorového obsahu a nadmutí) 2. poruchy minerálního metabolismu (hypomagnezémie pastevní tetanie, karence selenu, mědi a zinku 3. Intoxikace (methemoglobinémie) JEDNODUCHÁ INDIGESCE Jednoduchá indigesce je porucha trávení v předžaludku, která je charakterizována sníženou mikrobiální aktivitou bez významnějších změn bachorové tekutiny a bez klinických projevů onemocnění. Prevence: Spočívá v postupném přivykání na pastvu, v přikrmování zvířat na počátku pastvy slámou, senem a v zajištění dostatečného množství minerálních látek ve formě lizů či minerálních směsí v korytech na pastvině. 14/47

16 2.3.2 ALKALÓZA BACHOROVÉHO OBSAHU Bachorová alkalóza je akutní až chronická porucha trávení v předžaludku, která je charakterizována zvýšeným ph bachorové tekutiny a zvýšenou koncentrací amoniaku v bachorové tekutině. Onemocnění je vyvoláno zkrmováním píce (pastevního porostu) bohaté a dusíkaté látky, při současném nedostatku lehce stravitelných sacharidů a vlákniny. Vyskytuje se především na počátku pastevního období a v období ke konci pastvy v měsíci září, kdy v důsledku větších srážek pastevní porost rychle obrůstá a má vysokou koncentraci rychle degradovatelných NL, nízký obsah sacharidů a vlákniny. Prevence: Spočívá v postupném navykání zvířat na pastvu, doplnění krmné dávky slámou, senem, siláží. Velmi důležité je dodržování optimální dávky dusíkatých hnojiv na pastviny a dodržování dostatečné doby mezi hnojením a začátkem pastvy HNILOBA BACHOROVÉHO OBSAHU Hniloba bachorového obsahu je charakterizována hnilobným rozkladem zažitiny v předžaludku. Onemocnění vzniká při zkrmování narušených krmiv, při spásání zaplavených pastvin, napájení hygienicky závadnou vodou, nebo se onemocnění vyvine z alkalózy bachorového obsahu. Prevence zpočívá ve spásání kvalitních a nezávadných pastevních porostů a v napájení hygienicky nezávadnou vodou AKUTNÍ NADMUTÍ TYMPANIE Akutní tympanie je onemocnění skotu charakterizované enormním rozšířením bachoru a čepce v důsledku nahromadění značného množství plynů vytvořených v průběhu intenzivní bachorové fermentace. Vyskytuje se především na začátku a na konci pastevního období. Jedná se většinou o hromadné onemocnění se značnými ztrátami úhynem zvířat. Prevence spočívá v postupném návyku zvířat na pastvu. Nedoporučuje se zahajovat pastvu zvířat za rosy a deště, je nutné se vyvarovat spásání namrzlých porostů PASTEVNÍ TETANIE Pastevní tetanie je akutní až chronické onemocnění mladého skotu i krav charakterizované enormním snížením koncentrace hořčíku v krevní plazmě, zvýšenou nervosvalovou dráždivostí, až vznikem tonickoklonických křečí. Vyskytuje se převážně na jaře v období zahájení pastvy. Prevence: Spočívá v pozvolném přechodu na pastvu a 1 až 2 týdny před zahájením pastvy je vhodné zkrmovat zvířatům 30 až 50 g síranu či oxidu hořečnatého, na pastvě pak předkládat zvířatům pastevní lizy, nebo minerální směsi. Na počátku pastvy by měla mít zvířata přístup k balastním krmivům (sláma, seno), aby nedocházelo k indigesci. Je nutné nepřehnojovat pastviny dusíkatým a draselnými hnojivy a dbát o optimální botanickou skladbu pastevního porostu (zastoupení motýlokvětých rostlin) KARENCE SELENU Základní funkcí selenu spolu s vitaminem E je ochrana buněk před působením volných kyslíkových radikálů. Zatímco vitamin E chrání buněčnou membránu, selen prostřednictvím 15/47

17 glutathionperoxidázy (GSH-Px) společně s dalšími enzymy chrání cytoplazmu buněk. Selen významně ovlivňuje imunitu zlepšuje baktericidní aktivitu neutrofilních granulocytů a produkci imunoglobulinů. Ovlivňuje plodnost krav. Snadno přestupuje přes placentu a je důležitý pro intrauterinní vývoj telat a jejich životnost po narození. Ovlivňuje kvalitu kolostra. S karencí selenu se setkáváme u všech kategorií masného skotu poměrně často, protože jeho chov je realizován převážně v oblastech s nízkou koncentrací selenu v půdě a tím tedy i v pastevním porostu a píci vypěstované na těchto plochách Prevence: Je zaměřena na celoročním zkrmování minerální směsi s obsahem selenu a vitaminu E. Vhodné jsou především směsi s obsahem organicky vázaného selenu. U vysokobřezích krav a u narozených telat je vhodné aplikovat selen a vitamin E injekční formou KARENCE MĚDI Měď jako biogenní prvek má v organizmu mnohostrannou funkci. Je nezbytná pro tvorbu pigmentů, elastinu, kolagenu, keratinu, ovlivňuje metabolismus skeletu, krvetvorbu, reprodukční funkce, činnost nervové soustavy a imunitu. Potřeba mědi pro krávu činí 8 až 12 mg mědi na 1 kg sušiny krmné dávky. V pastevním porostu se koncentrace mědi pohybuje v rozmezí 5 až 8 mg v 1 kg sušiny. Působením molybdenu, síry a železa se využitelnost mědi snižuje a tak kromě primární karence se vyskytuje i karence sekundární. Karence mědi postihuje přibližně 20 % krav a jalovic. U telat činí výskyt karence mědi 25 až 30 %. Prevence: Spočívá ve zkrmování minerálních směsí, nebo v předkládání minerálních lizů s obsahem mědi KARENCE ZINKU Zinek, podobně jako měď má v organizmu mnohostrannou funkci. Je součástí řady enzymů, je důležitý pro syntézu proteinů a nukleových kyselin. Je nezbytný pro růst zvířat, správnou funkci kůže a sliznic, ovlivňuje metabolismus skeletu, kvalitu rohoviny paznehtů, vývoj gonád a reprodukční funkce. Je součástí molekuly inzulinu, zasahuje do energetického, bílkovinného i minerálního metabolismu. Významně ovlivňuje imunitu, je důležitý pro fermentační procesy v bachoru, především pro trávení celulózy a tvorbu těkavých mastných kyselin. Potřeba zinku pro skot činí 50 mg na 1 kg sušiny krmné dávky. Koncentrace v pastevním porostu činí v našich podmínkách 32 až 60 mg v 1 kg sušiny. V některých chovech je tak příjem zinku nedostatečný. Karence zinku u krav se vyskytuje na úrovni 10 až 15 %, u telat 15 až 20 %. Nejvyšší výskyt je u býků ve výkrmu, kde dosahuje až 30 % Prevence je řešena předkládáním minerálních směsí s obsahem zinku v průběhu celého mezidobí. V indikovaných případech je vhodné do minerální směsi zařadit organické formy zinku. 16/47

18 2.3.9 METHEMOGLOBINEMIE INTOXIKACE DUSITANY A DUSIČNANY Methemoglobinemie je akutní nebo chronické onemocnění všech kategorií skotu, charakterizované zvýšenou koncentrací methemoglobinu v krvi. Etiopatogeneze: Nejčastější příčinou je zvýšený obsah dusičnanů a dusitanů v píci a pitné vodě. S onemocněním se setkáváme tam, kde se používají vysoké dávky dusíkatých hnojiv a kejdy, kde není dodržena patřičná doba od hnojení pastvin ledkem a spásáním porostu a v období vysokých srážek a nedostatku slunečního svitu. Prevence: Spočívá v omezení pastvy na porostech se zvýšenou koncentrací dusičnanů a dusitanů. Maximální koncentrace dusičnanů nesmí překročit hodnotu 0,5 % v sušině píce. Předpokladem nízké koncentrace dusičnanů v pastevním porostu je dodržování správné aplikace dusíkatých hnojiv, zvláště ledků a správné používání kejdy k hnojení pastvin MYKOTOXIKÓZY Mykotoxikózy skotu jsou vyvolány příjmem krmiv, které obsahují mykotoxiny. Aktuální v našich chovech je intoxikace stachybotrytoxinem což je produkt plísně Stachybotrys alternans, která se vyskytuje nejčastěji v stéblech slámy a sena a T2 toxinem, který produkují plísně rodu Fusarium, které se rovněž nachází v seně a slámě, jsou však přítomné i v pastevním porostu na zaplavovaných plochách a v údolích kde se často vyskytují mlhy a vlhké podmínky umožní množení plísní. Oba zmíněné mykotoxiny bývají obsaženy i v neošetřených starých pastevních porostech brzy na jaře. Literatura je dostupná u autora příspěvku. KONTAKTNÍ ADRESA: Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc., Dipl. ECBHM. Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Palackého 1/3, Brno 17/47

19 VÝROBA A KONZERVACE KRMIV Radoslav Koprna Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o. U masného skotu je důležité při sestavování krmné dávky (KD) brát v potaz specifika a požadavky polygastrů na výživu, jejich energetické nároky na tvorbu svalové hmoty a v neposlední řadě možnosti výroby krmiv, případně jejich nákupu. Optimální krmná dávka zabezpečí optimální složení a rozvoj bachorové mikroflóry dostatečnou produkci mikrobiálních proteinů. V bachoru se % NL krmiva promění na bílkoviny mikroorganizmů. V tenkém střevě pak probíhá štěpení bílkovin na AK pomocí enzymů. V případě masného skotu je přes až 70 % energie a NL kryto právě z bachorové fermentace. Důležité je v krmivech eliminovat látky, které jsou pro zdraví zvířete škodlivé. Např. amoniak se při normální koncentraci v bachoru do krve nedostane, ale při jeho nadbytku (kdy ho bachorová mikroflóra není schopna odbourat) přechází do jater a následně do ledvin a odtud ve formě močoviny je vyloučen v moči. V případě velkého nadbytku amoniaku pak přechází i do krve a působí toxicky. Samostatnou kapitolou je výskyt mykotoxinů ze siláží, které nejsou správně zakonzervovány. Tyto metabolity mohou vážně poškodit organizmus zvířete. Při výkrmu je potřebné dávat pozor také na zpěňující rostlinná krmiva jako jeteloviny a luskoviny (obsahují saponiny a pseudooligosacharidy). Ty mohou způsobovat nadýmání. Využití jadrných krmiv ve výkrmu není tak masivní jako u vysokoprodukčních dojnic, přesto je ale vhodné. K jejich využití nejsou potřebné bachorové bakterie. Většinu živin z nich stráví přežvýkavci v postruminální části, tj. v tenkém střevě. Vysoký přísun dusíkatých látek v jadrných krmivech může zase zvýšit ph bachoru nad 7,2 a způsobit bachorovou alkalózu. Technika krmení masného skotu je u nás ve velkém prováděna na pastvě s doplňkem jadrné směsi. V minulosti byl výkrm hojně realizován ve vazném ustájení a to celoročně. Při výpočtu KD je vhodné sestavit takovou KD, která se často nemění, přitom je potřebné brát v potaz plánovanou užitkovost (přírůstek a březost). V případě plánování krmiv na delší období je potřeba počítat kromě zeleného krmiva a sena také s rezervou pro případ výkyvů počasí. Složení a množství krmiva (vč. jeho kvality) má značný vliv na denní přírůstek. Například býček o hmotnosti kg potřebuje pro přírůstek g přijmout 10,4 MJ NEV, tj. asi 8,4 kg pastevního porostu, pro přírůstek g přijmout 15,6 MJ NEV, tj. asi 9,6 kg pastevního porostu (toto lze dosáhnou velmi dobrou kvalitou pastvy, nebo příkrmem jádra, kukuřičné siláže atd.). Potřeba energie krmiva NEV (netto energie pro výkrm) je při předpokládaném přírůstku 800 g/den a živé váze 500 kg 55,64 MJ, přičemž při předpokládaném přírůstku g/den by to mělo být 65,80 MJ (hodnoty pro kombinovaná plemena). Pro masná plemena jsou tyto hodnoty 48,51 MJ a 62,02 MJ,což představuje příjem sušiny cca 8,7 9,6 kg. 18/47

20 Využití vhodných, levných krmiv a správné vybilancování krmné dávky je důležité u výkrmu skotu stejně tak jako u vysokoprodukčních dojnic. Samotná realizace výroby krmiv závisí tedy na součtu všech faktorů (výrobní oblast, kategorie skotu a plemeno, ekonomická situace podniku a další). ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ KRMIV: 1. objemná krmiva (sušené, siláže): a) víceleté pícniny - pastviny a travní porosty (trávy, jeteloviny, byliny, plevele) b) jednoleté pícniny - objemná krmiva na orné půdě (jetel luční, lucerka, kukuřice, luskovino-obilné směsky atd.) 2. jadrná krmiva a) kukuřice (LKS, CCM, vlhké zrno) b) obiloviny (ječmen, pšenice, žito a další) c) luskoviny (hrách, bob, vikev, sója) 3. krmné směsi, koncentráty, premixy, doplňky VYUŽITÍ PASTVY Způsob využívání pastvy (počet pastevních cyklů, zatížení VDJ) záleží na mnoha faktorech. V podmínkách ČR lze využít až 4 pastevní cykly. Interval mezi nimi by se měl prodlužovat. Nejvyšší výnos hmoty z pastviny je v květnu, dále pak klesá až na cca polovinu produkce v první seči (v srpnu až září). Pro zachování příslušné KD je potřeba postupně zvětšovat pastevní plochu, nebo redukovat počet zvířat na pastvě. Důležité je druhové složení pastvin, protože vzájemné zastoupení rostlinných druhů s vysokou krmnou hodnotou (srha, psárka luční, bojínek luční, trojštět) a s nízkou krmnou hodnotou (metlice, kopretina, šťovík) určuje konečnou produkční účinnost takové pastviny. Při nevhodném druhovém složení pastviny je možné provést přesev, přísev, nebo úplnou obnovu. Významně lze změnit druhové složení pastvin i způsobem hospodaření (počtem pastevních cyklů a hnojením). Z našich několikaletých pokusů vyplývá, že nejvyšší obsah energie NEL je získán při zatížení pastviny čtyřmi pastevními cykly a to 5,2 7,2 MJ NEL/1 kg sušiny. Hnojení tuto koncentraci energie ovlivnilo jen částečně. SILÁŽOVÁNÍ OBJEMNÝCH KRMIV Podstata je uchovat rostlinnou hmotu v kyselém anaerobním prostředí bez ztráty živin a výživné hodnoty. Po vytlačení vzduchu se vytvářejí optimální podmínky pro rozvoj bakterií mléčného kvašení. Bakterie pak produkují ze sacharidů v silážní hmotě kyselinu mléčnou, CO 2 a vodu. Vytvořená kyselina mléčná potlačuje růst nežádoucích bakterií, kvasinek a plísní (současně se snižuje ph). V případě vyššího ph se siláž zahřívá, dochází k rozvoji plísní a tím i mykotoxinů. Pro fermentační proces v siláži je důležitý obsah cukrů. 19/47

iva a výroba krmiv v chovu masného skotu

iva a výroba krmiv v chovu masného skotu Management, welfare,, ekonomika,výživa iva a výroba krmiv v chovu masného skotu ODBORNÝ SEMINÁŘ v rámci projektu Společná zemědělská politika v chovu masného skotu s ohledem na bezpečnost potravin a welfare

Více

iva a výroba krmiv v chovu masného skotu

iva a výroba krmiv v chovu masného skotu Management, welfare,, ekonomika,výživa iva a výroba krmiv v chovu masného skotu ODBORNÝ SEMINÁŘ v rámci projektu Společná zemědělská politika v chovu masného skotu s ohledem na bezpečnost potravin a welfare

Více

Odchov telat a jalovic ve stádě bez tržní produkce mléka (BTPM) Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze

Odchov telat a jalovic ve stádě bez tržní produkce mléka (BTPM) Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze Odchov telat a jalovic ve stádě bez tržní produkce mléka (BTPM) Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze Porod Příznaky blížícího se porodu uvolněné pánevní vazy pokleslé břicho zduření a zvětšení

Více

CHOV KRAV BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA BTPM

CHOV KRAV BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA BTPM Partnerské sítě mezi univerzitami a soukromými subjekty s vazbou na environmentální techniky chovu skotu CZ.1.07/2.4.00/31.0037 CHOV KRAV BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA BTPM 1. Historie chovu masného skotu v

Více

Zvyšující se produkce mléka přináší stále větší problémy především v oblasti výživy dojnic a v ekonomice výroby mléka. Ještě před dvěmi lety byla

Zvyšující se produkce mléka přináší stále větší problémy především v oblasti výživy dojnic a v ekonomice výroby mléka. Ještě před dvěmi lety byla AgroKonzulta Žamberk s.r.o. Klostermanova ul. 1258, 564 01 Žamberk Tel.: 465 676767 Fax: 465 676700 E-mail:mikyska@ agrokonzulta.cz E-mail: vyziva@ agrokonzulta.cz Ing. František Mikyska Problémy ve výživě

Více

10.5.2011 TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY. I. Produkční funkce TTP. Rozdělení TTP podle způsobu využívání. II. Mimoprodukční funkce TTP

10.5.2011 TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY. I. Produkční funkce TTP. Rozdělení TTP podle způsobu využívání. II. Mimoprodukční funkce TTP TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY Trvalé smíšené společenstvo rostlin, které se udržuje pravidelným využíváním VYUŽTÍ A INTEZIFIKACE TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ NA BIOPLYN Agrobotanické složky Trávy Jeteloviny Ostatní

Více

Reprodukční období dojnic průřez obdobím. Období stání na sucho, porod a poporodní období

Reprodukční období dojnic průřez obdobím. Období stání na sucho, porod a poporodní období Reprodukční období dojnic průřez obdobím Období stání na sucho, porod a poporodní období Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta agrobiologie, přírodních a potravinových zdrojů Katedra speciální zootechniky

Více

PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ

PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE OP Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému využití. Plodina jednoletá - prodělává reprodukční cyklus v době jednoho roku. Dělí se na jařiny,

Více

Kategorie, emisní faktory a plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zemědělských zdrojů

Kategorie, emisní faktory a plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zemědělských zdrojů Příloha č. 10 (Příloha č. 2 NV č. 615/2006 Sb.) Kategorie, emisní faktory a plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zemědělských zdrojů 1. Stanovení kategorie zemědělských zdrojů Kategorie zemědělského

Více

Sestavování osevních postupů

Sestavování osevních postupů Sestavování osevních postupů Osevní postup je stálý způsob střídání pěstovaných plodin či skupin plodin během n let na n honech. Hon je jednotka osevního postupu, která označuje skupinu pozemků osetých

Více

Správna výživa méně civilizačných chorob!!!

Správna výživa méně civilizačných chorob!!! Správna výživa = méně civilizačných chorob!!! Cash flow života krávy měsíčně a nápočtem Kč/měsíc 5000 4000 3000 2000 1000 0-10000 10 20 30 40 50 60 70-2000 -3000 věk měsíce měsíšně nápočtem nápočtem 100000

Více

Minimální požadavky na ochranu telat, prasat O ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely Směrnice 16-18

Minimální požadavky na ochranu telat, prasat O ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely Směrnice 16-18 Minimální požadavky na ochranu telat, prasat O ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely Směrnice 16-18 Ing. Pavel Stonawský akreditovaný poradce MZe ČR EKOTOXA OPAVA s.r.o. pracoviště Olomouc, Blanická

Více

Prevence fasciolózy Helena Neumayerová, Matin Kašný, David Modrý

Prevence fasciolózy Helena Neumayerová, Matin Kašný, David Modrý Prevence fasciolózy Helena Neumayerová, Matin Kašný, David Modrý Ústav patologické morfologie a parazitologie, VFU Brno, Katedra parazitologie, UK Praha Českého svazu chovatelů masného skotu, Hotel Skalský

Více

Projekt z techniky krmení hospodářských zvířat

Projekt z techniky krmení hospodářských zvířat MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Projekt z techniky krmení hospodářských zvířat Ivo Vyskočil B 21-75 Obsah Obsah...1 1 Zadání...2 2 Obrat stáda...2 3 Zimní krmné dávky...3 3.1 Dojnice...3

Více

Iframix s.r.o. Štěrboholská 26 102 00 Praha 10. GSM: (+420) 739 777 444 Fax: (+420) 272 706 045 E-Mail: iframix@iframix.cz

Iframix s.r.o. Štěrboholská 26 102 00 Praha 10. GSM: (+420) 739 777 444 Fax: (+420) 272 706 045 E-Mail: iframix@iframix.cz Iframix s.r.o. díky své mateřské skupině CCPA, ale i dalším partnerům, disponuje širokým portfoliem výrobků pro BIO-zemědělce, respektive pro chovatele. Poptávka po BIO produktech neustále roste a společnosti

Více

Osevní postupy. Osevní postup. Základní pojmy. Základní pojmy 12.3.2012. plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska

Osevní postupy. Osevní postup. Základní pojmy. Základní pojmy 12.3.2012. plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska Osevní postup Osevní postupy plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska prostorového (na pozemcích) časového (v jednotlivých letech) Základní pojmy Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému

Více

ZDRAVÉ A VITÁLNÍ SELE ZÁRUKA DOBRÉ EKONOMIKY CHOVU

ZDRAVÉ A VITÁLNÍ SELE ZÁRUKA DOBRÉ EKONOMIKY CHOVU ZDRAVÉ A VITÁLNÍ SELE ZÁRUKA DOBRÉ EKONOMIKY CHOVU Čeřovský, J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha, pracoviště Kostelec nad Orlicí Rentabilita produkce selat je velice variabilní fenomén a spíše je

Více

Předmět: Odborný výcvik Ročník: 1.2.3. Téma: Chov Zvířat. Vypracoval: Bc. Ivana Kadeřábková. Materiál: VY32_INOVACE_260 Datum: 5.4.

Předmět: Odborný výcvik Ročník: 1.2.3. Téma: Chov Zvířat. Vypracoval: Bc. Ivana Kadeřábková. Materiál: VY32_INOVACE_260 Datum: 5.4. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 41-51-H/01 Zemědělec farmář Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Odborný výcvik Ročník: 1.2.3. Téma: Chov

Více

STRATEGIE VÝŽIVY DOJNIC V SOUVISLOSTI S DOBOU STÁNÍ NA SUCHO

STRATEGIE VÝŽIVY DOJNIC V SOUVISLOSTI S DOBOU STÁNÍ NA SUCHO STRATEGIE VÝŽIVY DOJNIC V SOUVISLOSTI S DOBOU STÁNÍ NA SUCHO Václav Kudrna VÚŽV Uhříněves, v.v.i. 2012 1 Otelení -> nízký příjem sušiny (energie) -> NEB Vypočítaná energetická bilance pro krávy v laktaci

Více

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Obsah tématu: 1) Hlavní cíl rostlinné výroby 2) Rozdělení kulturních rostlin dle vlastností sklízených produktů s přihlédnutím k postupům při jejich

Více

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 Nařízení se vztahuje na následující

Více

AKTUÁLNÍ ZDRAVOTNÍ PROBLEMATIKA V CHOVECH SKOTU. Josef Illek

AKTUÁLNÍ ZDRAVOTNÍ PROBLEMATIKA V CHOVECH SKOTU. Josef Illek AKTUÁLNÍ ZDRAVOTNÍ PROBLEMATIKA V CHOVECH SKOTU Josef Illek Produkční choroby dojnic poruchy trávení v předžaludku a poruchy ABR poporodní paréza steatóza jater ketóza dilatace a dislokace slezu hypofosforemické

Více

Obor: 41-51-H/01 Zemědělec farmář

Obor: 41-51-H/01 Zemědělec farmář Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 41-51-H/01 Zemědělec farmář Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Odborný výcvik Ročník: 1. Téma: Chov

Více

Zásady výživy ve stáří

Zásady výživy ve stáří Zásady výživy ve stáří Výuka VŠCHT Doc. MUDr Lubomír Kužela, DrSc Fyziologické faktory I. Pokles základních metabolických funkcí Úbytek svalové tkáně Svalová slabost, srdeční a dechové potíže Tendence

Více

Vláknina jako zdroj energie v kukuřici Ing. Václav Jambor, CSc., Blažena Vosynková NutriVet s.r.o., www.nutrivet.cz

Vláknina jako zdroj energie v kukuřici Ing. Václav Jambor, CSc., Blažena Vosynková NutriVet s.r.o., www.nutrivet.cz Vláknina jako zdroj energie v kukuřici Ing. Václav Jambor, CSc., Blažena Vosynková NutriVet s.r.o., www.nutrivet.cz Výživa přežvýkavců je založena na využití rostlinných bílkovin. Kromě zdrojů N-látek

Více

MVDr. Horník František VÝŽIVA KONÍ

MVDr. Horník František VÝŽIVA KONÍ MVDr. Horník František VÝŽIVA KONÍ TRÁVICÍ FUNKCE U KONÍ nepřežvýkaví býložravci: trávení v kaud. části GIT tlusté střevo: 80-90l, mikroflóra, enzymy, fermentace kontinuální příjem a trávení množství krmiva

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to

Více

BRANNÁ 2011 MVDr.Pavel Mareček

BRANNÁ 2011 MVDr.Pavel Mareček BRANNÁ 2011 MVDr.Pavel Mareček úbytek přirozených instinktů úbytek teritorií snížená schopnost autoterapie somatotropní změny dentální změny institucionalizovaný stres SPOLEK PORADCŮ V EKOLOGICKÉM

Více

Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské praxe

Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské praxe Výživa zvířat a její vliv na užitkovost a zdraví zvířete ODBORNÝ SEMINÁŘ v rámci projektu Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské praxe Za podpory Ministerstva

Více

Iframix s.r.o. díky své mateřské skupině CCPA, ale i dalším partnerům, disponuje širokým portfoliem výrobků pro BIOzemědělce,

Iframix s.r.o. díky své mateřské skupině CCPA, ale i dalším partnerům, disponuje širokým portfoliem výrobků pro BIOzemědělce, Iframix s.r.o. díky své mateřské skupině CCPA, ale i dalším partnerům, disponuje širokým portfoliem výrobků pro BIOzemědělce, respektive pro chovatele. Poptávka po BIO produktech neustále roste a společnosti

Více

Systém automatického krmení pro VMS a jiné farmy

Systém automatického krmení pro VMS a jiné farmy Systém automatického krmení pro VMS a jiné farmy Každý chovatel ví, že řádné krmení je základním předpokladem pro dosažení dobrého zdravotního stavu krav s vysokou užitkovostí a s dobrými reprodukčními

Více

Rediar. Efektivní podpora při řešení trávicích problémů u telat FARM-O-SAN - PŘEŽVÝKAVCI

Rediar. Efektivní podpora při řešení trávicích problémů u telat FARM-O-SAN - PŘEŽVÝKAVCI Rediar Efektivní podpora při řešení trávicích problémů u telat REDIAR JE Vysoký obsah vitaminů A, D a E Obohaceno probiotiky Vysoký obsah elektrolytů a glukózy Snadná aplikace rychle a snadno rozpustný

Více

Jak dosáhnout vyšších zisků v chovu dojnic

Jak dosáhnout vyšších zisků v chovu dojnic Jak dosáhnout vyšších zisků v chovu dojnic Kvalitnější siláží k vyšší produkci mléka na dojnici/den a delší laktaci Dr.H.-H.Herrmann Feb. 2013 AgriBusiness Consulting Struktura prezentace Požadavky dojnic

Více

Obecná pravidla produkce

Obecná pravidla produkce Obecná pravidla produkce Zákaz používání GMO - zákaz se týká potravin, krmiv, činidel, přípravků na ochranu rostlin, hnojiv a pomocných půdních látek, osiva a sadby, mikroorganismů a živočichů - povinnost

Více

KRMIVA AGROBS. Dr. rer. nat. Manuela Bretzke a Glord.cz

KRMIVA AGROBS. Dr. rer. nat. Manuela Bretzke a Glord.cz KRMIVA AGROBS Dr. rer. nat. Manuela Bretzke a Glord.cz KŮŇ A POTRAVA Kůň je stepní zvíře Trávy a byliny s nízkým obsahem bílkovin Bohatá biodiversita Velmi dobrá kvalita bez plísní Čistá potrava díky stálému

Více

Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině

Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině travní porosty na orné půdě (pícní + semenářské) jetelovinotrávy na orné půdě LOUKY (TTP se sečným využitím) PASTVINY (TTP

Více

Myslivost, umění myslivecké nebo lovecké, sluje soubor veškerých výkonů honebních i všeliké činnosti, kterou vyžaduje chov a ošetřování zvěře lovné.

Myslivost, umění myslivecké nebo lovecké, sluje soubor veškerých výkonů honebních i všeliké činnosti, kterou vyžaduje chov a ošetřování zvěře lovné. MYSLIVOST Myslivost, umění myslivecké nebo lovecké, sluje soubor veškerých výkonů honebních i všeliké činnosti, kterou vyžaduje chov a ošetřování zvěře lovné. Ottův slovník naučný Parazitární choroby zvěře

Více

Tematické okruhy závěrečné zkoušky

Tematické okruhy závěrečné zkoušky Tematické okruhy závěrečné zkoušky Obor : Zemědělec farmář Předmět : Pěstování rostlin 1) Půda - její složení, vlastnosti - půdní typy - půdní druhy - rozbor půdy, bonitace půdy 2) Živiny živin - charakteristika

Více

Environmentálně šetrný zemědělský provoz PRACOVNÍ SEŠIT

Environmentálně šetrný zemědělský provoz PRACOVNÍ SEŠIT Environmentálně šetrný zemědělský provoz PRACOVNÍ SEŠIT DDM RADOVÁNEK Kaznějov a kolektiv 2 Pracovní list č. 1 Ekologicky šetrné zemědělství Pracovní list č. 1 (Ekologicky šetrné zemědělství) TÉMA: Ekologicky

Více

11. Zásobení rostlin živinami a korekce nedostatku

11. Zásobení rostlin živinami a korekce nedostatku 11. Zásobení rostlin živinami a korekce nedostatku = kapitola,,jak poznáme nedostatek které živiny a jak a čím hnojíme - Diagnostika nedostatku: o Vizuální o Chemická analýza biomasy o Histologické a biochemické

Více

Cross compliance ekonomické dopady z pohledu chovu ovcí a koz

Cross compliance ekonomické dopady z pohledu chovu ovcí a koz Zpět Cross compliance ekonomické dopady z pohledu chovu ovcí a koz Ing. Jaroslav Humpál VÚZE Praha Osnova presentace Úvod kdy a proč Závaznost pro ČR Jednotlivé požadavky a ekonomické dopady jejich dodržování

Více

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Výzkumný záměr: Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu Studium polních plodin v souvislosti

Více

Odchov Trouw Nutrition Biofaktory Krmení pro lepší budoucnost

Odchov Trouw Nutrition Biofaktory Krmení pro lepší budoucnost Milkra mléčné náhražky Odchov Trouw Nutrition Biofaktory Krmení pro lepší budoucnost MA 17 Milkra Formel 35 Prolac PLUS Citro % SMP % prot. % tuk Použití ImmunStart 50 24,0 18,0 2. až 21. den života MA

Více

Cílem našeho snažení bylo vydat odbornou

Cílem našeho snažení bylo vydat odbornou Cílem našeho snažení bylo vydat odbornou publikaci, která by přehledně shrnovala hlavní abiotické a biotické poruchy ječmene ozimého a jarního, určeného jak pro sladovnické tak krmné účely. Sladovnický

Více

9. přednáška. Téma přednášky: Výživa telat. Cíl přednášky:

9. přednáška. Téma přednášky: Výživa telat. Cíl přednášky: 9. přednáška Téma přednášky: Výživa telat Cíl přednášky: Devátá přednáška je zaměřena na výživu telat a rozdělení krmných období. Studenti se seznámí s výživou telat, s problematikou profylakční, mléčné

Více

ANORGANICKÉ ŽIVINY. Patří sem: Kyslík Voda Minerální látky. A. KYSLÍK nezbytný pro život uplatňuje se při uvolňování energie

ANORGANICKÉ ŽIVINY. Patří sem: Kyslík Voda Minerální látky. A. KYSLÍK nezbytný pro život uplatňuje se při uvolňování energie ANORGANICKÉ ŽIVINY Patří sem: Kyslík Voda Minerální látky A. KYSLÍK nezbytný pro život uplatňuje se při uvolňování energie B. VODA základní podmínka pro život (nezastupitelná) viz. Voda ve výživě HZ C.

Více

Praktické zkušenosti s managementem zemědělského podniku

Praktické zkušenosti s managementem zemědělského podniku Praktické zkušenosti s managementem zemědělského podniku v rámci projektu PRV Zefektivnění managementu rodinného podniku (13/018/1310b/164/000697) Ing. Pavel Netrval, Lukrena a.s. 2 Základní informace

Více

Z K. Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění. AZZP Hlavní principy. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů

Z K. Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění. AZZP Hlavní principy. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů Z Ú Z K Ú šeb í a zku ntroln dní ko e tř s Ú ký ěděls v zem ní ústa Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů AZZP Hlavní principy Zjišťování

Více

Maturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15

Maturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15 Maturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15 1. Složení živého organismu buňka - stavba, funkce jednotlivých

Více

Skot. Welfare. Zásady k ochraně hospodářských zvířat. a technické požadavky na stavby pro zemědělství. Legislativa. Zásady welfare

Skot. Welfare. Zásady k ochraně hospodářských zvířat. a technické požadavky na stavby pro zemědělství. Legislativa. Zásady welfare Zásady k ochraně hospodářských zvířat a technické požadavky na stavby pro zemědělství Pohoda zvířat Welfare Naplnění materiálních a nemateriálních podmínek, které jsou předpokladem zdraví organismu Zvíře

Více

Úvod. Čl. 1 Účel Zásad

Úvod. Čl. 1 Účel Zásad Z á s a dy s p r á v n é z e m ě d ě l s k é p r a x e p r o o c h r a n u v o d Úvod Cílem směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (nitrátová směrnice)

Více

Odchov telat pohledem veterináře.

Odchov telat pohledem veterináře. Odchov telat pohledem veterináře. Vše začíná u matky. Doba stání na sucho (60 dní). Vakcinace. Výživa. Výživa suchostojných krav Kvalitní krmiva. Selen, zinek, vit. A, vit. E. Mykotoxiny! 2-4kg slámy (4-6cm)

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 0 1 1 U k á z k a k n i h

Více

Jak se dívat na potenciální výskyt PAB (paratuberkulóza skotu) ve svém chovu masného skotu. Cunkov 17.2.2017 MVDr. Břetislav Pojar

Jak se dívat na potenciální výskyt PAB (paratuberkulóza skotu) ve svém chovu masného skotu. Cunkov 17.2.2017 MVDr. Břetislav Pojar Jak se dívat na potenciální výskyt PAB (paratuberkulóza skotu) ve svém chovu masného skotu Cunkov 17.2.2017 MVDr. Břetislav Pojar Pohled na paratuberkulózu skotu je zdánlivě jednoduchý A. Onemocnění probíhá

Více

Složení syrového mléka z ekologických provozů

Složení syrového mléka z ekologických provozů Složení syrového mléka z ekologických provozů O. Hanuš, V. Genčurová, H. Landová, A. Macek, R. Jedelská Výzkumný ústav pro chov skotu, s. r. o., Rapotín Seminář a workshop: Možnosti produkce funkčních

Více

PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ

PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ 1 PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ LINII Být štíhlý je přirozené, být zdravý je normální Martin Hyroš www.pustemkezdravi.cz 2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i

Více

Terabb E Krmivo pro sportovní koně s vysokým obsahem energie a doplňkem minerálních látek, stopových prvků a vitamínů.

Terabb E Krmivo pro sportovní koně s vysokým obsahem energie a doplňkem minerálních látek, stopových prvků a vitamínů. Reformin Plus Vitaminózní a minerální doplněk krmiva REFORMIN PLUS svým sestavením zajišťuje dostatečný a vyvážený přísun minerálií, stopových prvků a vitamínů pro všechny kategorie koní. Obsahuje sušené

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na

Více

Ing. Antonín Lopatář, MVDr. Miroslav Novák

Ing. Antonín Lopatář, MVDr. Miroslav Novák Ing. Antonín Lopatář, MVDr. Miroslav Novák www.milkprogres.cz Struktura nákladů při výrobě mléka 2012 Ukazatel Na krmný den (Kč) Na litr mléka (Kč) Procento nákladů Krmiva 77,90 3,78 41,3 Pracovní náklady

Více

institucemi v terciárním vzdělávání a výzkumu CZ.1.07/2.4.00/12.045

institucemi v terciárním vzdělávání a výzkumu CZ.1.07/2.4.00/12.045 Posílení spolupráce mezi MZLU v Brně a dalšími institucemi v terciárním vzdělávání a výzkumu CZ.1.07/2.4.00/12.045 Výživa zvířat a pícninářství í doc. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D. doc. Ing. Pavel Veselý,

Více

Ječmen setý. Ječmen setý

Ječmen setý. Ječmen setý Ječmen setý Význam pro krmné účely potravinářství farmaceutický průmysl (maltózové sirupy) pro výrobu sladu - pěstování sladovnického ječmene je náročnější Biologické vlastnosti: forma: ozimá i jarní výška

Více

JAK LÉPE A EFEKTIVNĚ ODCHOVÁVAT TELATA?

JAK LÉPE A EFEKTIVNĚ ODCHOVÁVAT TELATA? Stanislav Staněk odd. technologie a techniky chovu hospodářských zvířat ve spolupráci s: doc. Ing. Oldřichem Doležalem, DrSc. a Ing. Vojtěchem Zinkem JAK LÉPE A EFEKTIVNĚ ODCHOVÁVAT TELATA? Co chcete sdělit?

Více

Eradikace BVD v Německu naše zkušenosti

Eradikace BVD v Německu naše zkušenosti Eradikace BVD v Německu naše zkušenosti MVDr. Kirsten Stemme Základní údaje o BVD Virus BVD - pestivirus - různé genotypy a subtypy - dva rozdílné biotypy (necytopatogenní, cytopatogenní) podle Heckerta

Více

Rozbor hospodaření akciové společnosti ZEMASPOL Uherský Brod a.s. U Korečnice 1770, 68801 Uherský Brod k 31.12.2014

Rozbor hospodaření akciové společnosti ZEMASPOL Uherský Brod a.s. U Korečnice 1770, 68801 Uherský Brod k 31.12.2014 Rozbor hospodaření akciové společnosti ZEMASPOL Uherský Brod a.s. U Korečnice 1770, 68801 Uherský Brod k 31.12.2014 V roce 2014podnik obhospodařoval 2468 ha zem půdy, z toho v ekologickém zemědělství 335,98

Více

Příprava siláží z energetických rostlin pro bioplynové stanice, pro dosažení optimální produkce bioplynu. Dr. Jörg Winkelmann

Příprava siláží z energetických rostlin pro bioplynové stanice, pro dosažení optimální produkce bioplynu. Dr. Jörg Winkelmann Příprava siláží z energetických rostlin pro bioplynové stanice, pro dosažení optimální produkce bioplynu Dr. Jörg Winkelmann Lactosan Starterkulturen, Kapfenberg, Rakousko Výzkum, Vývoj, Produkce Důležité

Více

Příprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu. Ing. Petr Trávníček

Příprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu. Ing. Petr Trávníček Příprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu Ing. Petr Trávníček Osevní postup Nejdůležitější opatření v rostlinné produkci v EZ. Udržuje a zlepšuje přirozenou úrodnost půdy Zvyšuje mikrobiální

Více

Dotazník pro účastníky soutěže

Dotazník pro účastníky soutěže Vážená paní, vážený pane, Dotazník pro účastníky soutěže vyplněním a zasláním tohoto dotazníku vstoupíte do prvního vyhodnocovacího kola soutěže Mléčná farma roku 2015. Na jeho základě odborná komise vybere

Více

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9 Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3

Více

Moderní přístupy k výživě dětí

Moderní přístupy k výživě dětí Moderní přístupy k výživě dětí Výuka VŠCHT Kužela, L. Moderní přístupy v oblasti výživy Převažující pojetí výživy doposud V popředí obava z hladovění Proto pohled spíše z kvantitativního hlediska Je stále

Více

O NEJLEPŠÍ ODCHOV JALOVIC 2012

O NEJLEPŠÍ ODCHOV JALOVIC 2012 Volac Agro-Best, spol. s r.o. vyhlašuje soutěž O NEJLEPŠÍ ODCHOV JALOVIC 2012 Hlavní cenou je krmný automat pro telata URBAN U20 2. cena: 24 q mléčné náhražky VOLAC Heiferlac 3. cena: 24 q mléčné náhražky

Více

VUT FAST, Veveří 95, budova E1, Laboratoř TZB místnost E520

VUT FAST, Veveří 95, budova E1, Laboratoř TZB místnost E520 CZ.1.07/2.4.00/31.0037 Partnerská síť mezi univerzitami a soukromými subjekty s vazbou na environmentální techniky v chovu skotu - Měření tepelně vlhkostního mikroklimatu v budovách teplotní a vlhkostní

Více

VÝŽIVA MASNÝCH PLEMEN OVCÍ

VÝŽIVA MASNÝCH PLEMEN OVCÍ VÝŽIVA MASNÝCH PLEMEN OVCÍ Výživa bahnic Výživa jehňat Kvalita masa Výživa jehňat Page 2 Výživa bahnic Page 3 Hodnocení tělesné kondice Fyziologické Doporučená Pozorování Stadium průměrná Bahnice hodnota

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Hodnocení kvality siláží objemných krmiv z databanky krmiv v období let 1997 2014

Hodnocení kvality siláží objemných krmiv z databanky krmiv v období let 1997 2014 Hodnocení kvality siláží objemných krmiv z databanky krmiv v období let 1997 2014 Ing. František Mikyska AgroKonzulta Žamberk spol. s r.o. Siláže z víceletých pícnin, spolu se silážemi z kukuřic, jsou

Více

4. Odpady v zemědělsko - potravinářském komplexu. Odpady z živočišné výroby a jejich zpracování

4. Odpady v zemědělsko - potravinářském komplexu. Odpady z živočišné výroby a jejich zpracování 4. Odpady v zemědělsko - potravinářském komplexu Odpady z živočišné výroby a jejich zpracování 1 Zdroj znečištění povrchových a odpadních vod Hnůj, močůvka, hnojůvka Nevhodné uložení odpadu Škodlivé mikroorganismy

Více

ZDRAVOTNÍ STAV MLÉČNÉ ŽLÁZY PRVOTELEK V ČESKÉ REPUBLICE. Ing. Růžena Seydlová, PhD. MILCOM a.s. Praha duben 2015

ZDRAVOTNÍ STAV MLÉČNÉ ŽLÁZY PRVOTELEK V ČESKÉ REPUBLICE. Ing. Růžena Seydlová, PhD. MILCOM a.s. Praha duben 2015 ZDRAVOTNÍ STAV MLÉČNÉ ŽLÁZY PRVOTELEK V ČESKÉ REPUBLICE Ing. Růžena Seydlová, PhD. MILCOM a.s. Praha duben 2015 Základní ukazatele z chovu dojnic rok stavy dojnic dojnice/stáj průměrná laktace 1. laktace

Více

Význam STH a β-agonistů na růst a jatečnou hodnotu požadavky

Význam STH a β-agonistů na růst a jatečnou hodnotu požadavky Význam STH a agonistů. Pig Nutr., 21/2 Význam STH a β-agonistů na růst a jatečnou hodnotu požadavky Somatotropin Somatotropin je přírodní protein přibližně 191 aminokyselinových zbytků, které jsou syntetizovány

Více

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV VÍT MATĚJŮ, ENVISAN-GEM, a.s., Biotechnologická divize, Budova VÚPP, Radiová 7, 102 31 Praha 10 envisan@grbox.cz ZEMĚDĚLSKÉ ODPADY Pod pojmem zemědělské

Více

Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu

Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu Energie z pole České Budějovice 19.3.2009 Jiří Diviš, Jan Moudrý Zemědělská fakulta JU Č.Budějovice ENERGIE Fosilní paliva- omezené zásoby denní celosvětová

Více

O R G A N I Z A C E M A T U R I T

O R G A N I Z A C E M A T U R I T O R G A N I Z A C E M A T U R I T PRO ŠKOLNÍ ROK 2015/2016 PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY TÉMATA Povinné zkoušky profilové části (pro jednotlivé obory) A G R O P O D N I K Á N Í (denní studium) zaměření

Více

36-47-M/01 Chovatelství

36-47-M/01 Chovatelství Střední škola technická, Most, příspěvková organizace Dělnická 21, 434 01 Most PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY V JARNÍM I PODZIMNÍM OBDOBÍ ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 Obor vzdělání 36-47-M/01 Chovatelství ŠVP

Více

EU peníze středním školám

EU peníze středním školám EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526

Více

Systém kontroly a monitoringu mykotoxinů v krmivářské praxi. Miroslav Florián ředitel Sekce úředníkontroly ÚKZÚZ Brno

Systém kontroly a monitoringu mykotoxinů v krmivářské praxi. Miroslav Florián ředitel Sekce úředníkontroly ÚKZÚZ Brno Systém kontroly a monitoringu mykotoxinů v krmivářské praxi Miroslav Florián ředitel Sekce úředníkontroly ÚKZÚZ Brno Mykotoxiny v krmivech Mykotoxiny jsou nejvíce produkovány rody mikroskopických hub Aspergillus,

Více

Energetické hodnocení krmiv

Energetické hodnocení krmiv Energetické hodnocení krmiv Využití energie krmiv v (%) BE Brutto energie 100 SE Stravitelná energie En.tuhých výkalů 70 (50-80) 30 (20-50) ME Metabolizovatelná EP EM energie plynů moče 57 (35-71) (4-9)

Více

FINALISTA SOUTĚŽE MLÉČNÁ FARMA ROKU 2015 ČESTR. Farma: Podnik: Příkosická. zemědělská a. s. Bližší informace naleznete na www.mlecnafarma.

FINALISTA SOUTĚŽE MLÉČNÁ FARMA ROKU 2015 ČESTR. Farma: Podnik: Příkosická. zemědělská a. s. Bližší informace naleznete na www.mlecnafarma. Mirošov Podnik: Příkosická zemědělská a. s. Mléčná farma hospodaří na ploše zhruba 2000 ha v rokycanském okresu. Pěstuje se obilí, řepka a pícniny. Krávy stojící na sucho jsou ustájeny v podestýlané stáji

Více

Silážní inokulanty - výzkum a vývoj Aktuální témata. Dr. Edmund Mathies

Silážní inokulanty - výzkum a vývoj Aktuální témata. Dr. Edmund Mathies Silážní inokulanty - výzkum a vývoj Aktuální témata Dr. Edmund Mathies 2 Enzymatický systém Cukr Kys. mléčná 1,2- Propandiol Kys. mléčná Kys. octová Rozklad polysacharidů Potlačení clostridií Stravitelnost

Více

Zemědělská akciová společnost Koloveč MVDr. Mar2n Zdvořák

Zemědělská akciová společnost Koloveč MVDr. Mar2n Zdvořák Success story - skot Zemědělská akciová společnost Koloveč MVDr. Mar2n Zdvořák 12.3.2015 ZAS Koloveč Chov skotu - plemeno Montbélliarde (cca 928 dojnic) - zaměřeno na: produkci mléka výkrm skotu prodej

Více

N A Ř Í Z E N Í č. 4 /2007

N A Ř Í Z E N Í č. 4 /2007 N A Ř Í Z E N Í č. 4 /2007 Č.j. 191/07-EPI-2397/2007 Krajské veterinární správy pro Liberecký kraj ze dne 30. listopadu 2007 Krajská veterinární správa pro Liberecký kraj, jako místně a věcně příslušný

Více

CUKROVKA /diabetes mellitus/

CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ Řadíme ji mezi neinfekční chronická onemocnění Na jejím vzniku se podílí nezdravý způsob života Významnou úlohu sehrává dědičnost Významným rizikovým

Více

VÝZKUMNÝ ÚSTAV. Ing. Anne Dostálová, Ing. Milan Koucký CSc. Výkrm kanečků v podmínkách konvenčního a ekologického zemědělství

VÝZKUMNÝ ÚSTAV. Ing. Anne Dostálová, Ing. Milan Koucký CSc. Výkrm kanečků v podmínkách konvenčního a ekologického zemědělství VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY,v.v.i Praha Uhříněves Ing. Anne Dostálová, Ing. Milan Koucký CSc. Výkrm kanečků v podmínkách konvenčního a ekologického zemědělství VYUŽITÍ RŮSTOVÉHO POTENCIÁLU KANEČKŮ

Více

Brambory. Brambory. Význam. Potravina cca 80 kg osoba / rok. průmyslová surovina - výrobu škrobu, výroba lihu. příznivě působí v osevním postupu

Brambory. Brambory. Význam. Potravina cca 80 kg osoba / rok. průmyslová surovina - výrobu škrobu, výroba lihu. příznivě působí v osevním postupu Brambory Význam Potravina cca 80 kg osoba / rok průmyslová surovina - výrobu škrobu, výroba lihu příznivě působí v osevním postupu krmivo pro hospodářská zvířata dnes jen odpad z konzumních brambor Biologie

Více

Obsah živin v 1 kg sušiny krmiva pro přežvýkavce

Obsah živin v 1 kg sušiny krmiva pro přežvýkavce Tab. : 73 Obsah živin v 1 kg sušiny krmiva pro přežvýkavce oř. DIE a. íce 1 Bob mladý 5,75 5,65 99,60 136,10 13,3 4,1 217 200 120 2 Bob v květu 6,06 5,97 94,80 113,10 12,4 3,3 180 224 170 3 Hrách setý,

Více

CHOV PŘEŽVÝKAVCŮ V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ welfare, technologie. Stanislav Staněk Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i.

CHOV PŘEŽVÝKAVCŮ V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ welfare, technologie. Stanislav Staněk Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. CHOV PŘEŽVÝKAVCŮ V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ welfare, technologie Stanislav Staněk Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., Praha Uhříněves OBSAH PŘEDNÁŠKY CHOVNÝ KOMFORT, WELFARE SPRÁVNÁ ZEMĚDĚLSKÁ PRAXE

Více

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň

Více

Energetické plodiny pro vytápění budov

Energetické plodiny pro vytápění budov Energetické plodiny pro vytápění budov Ing.Vlasta Petříková, DrSc. CZ Biom České sdružení pro biomasu, Praha Kontakty - vpetrikova@volny.cz, Tel. 233 356 940, 736 171 353 Význam obnovitelných zdrojů energie

Více

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy Typy výživy 1. Dle energetických nároků (bazální metabolismus, typ práce, teplota okolí) 2. Dle potřeby živin (věk, zaměstnání, pohlaví) 3. Dle stravovacích zvyklostí, tradic, tělesného typu 4. Dle zdravotního

Více

Ekologické a zdravotní limity chovu skotu na Šumavě

Ekologické a zdravotní limity chovu skotu na Šumavě AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 219 223 Srní 2. 4. dubna 2001 Ekologické a zdravotní limity chovu skotu na Šumavě Vlasta Kroupová, Eva Matoušková & Miloslav Šoch Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích,

Více

Významný vliv jetelovin na půdní prostředí

Významný vliv jetelovin na půdní prostředí Významný vliv jetelovin na půdní prostředí Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r. o. Troubsko e-mail: badalikova@vupt.cz Zubří 6. března 2013 V posledních dvaceti letech došlo v ČR k podstatným

Více