Tisková zpráva. Evropští spotřebitelé neočekávají rychlé ekonomické. GfK a jeho průzkum spotřebitelského klimatu

Transkript

1 Tisková zpráva Evropští spotřebitelé neočekávají rychlé ekonomické zotavení 19. October 2012 Rolf Bürkl T konsumklima@gfk.com Ursula Fleischmann Corporate Communications T ursula.fleischmann@gfk.com GfK a jeho průzkum spotřebitelského klimatu v Evropě a v USA Zjištění, k nimž dospěl průzkum GfK v oblasti spotřebitelského klimatu v Evropě a v USA pro třetí čtvrtletí 2012 Norimberk, 19. října 2012 během letních měsíců čelila Evropská unie novým zdrojům nejistoty. Zaprvé došlo k prudkému zvýšení úrokových sazeb španělských a italských dluhopisů. Zadruhé nebylo po nějakou dobu jasné, zda Německo nebude muset vystoupit z Evropského stabilizačního mechanismu v důsledku stížnosti u Spolkového ústavního soudu. A konečně, v řadě evropských zemí byl i nadále pozorován vývoj směrem k recesi. Tudíž spotřebitelé po celé Evropě reagují se zvýšenou nejistotou. Ukazatele ekonomických i příjmových očekávání, stejně jako ochota nakupovat značně klesají téměř ve všech sledovaných zemích. Toto jsou zjištění, k nimž dospěla společnost GfK ve svém výzkumu Consumer Climate Europe and USA survey, který poskytuje přehled o vývoji ekonomických a příjmových očekávání i ochoty k nakupování u spotřebitelů ve 12 evropských zemích a v USA. GfK SE Nordwestring Nürnberg T F public.relations@gfk.com Vorstand: Matthias Hartmann (CEO) Pamela Knapp (CFO) Dr. Gerhard Hausruckinger Debra A. Pruent Vorsitzender des Aufsichtsrats: Dr. Arno Mahlert Registergericht Nürnberg HRB V Evropě panovalo horké léto. Řecká krize se znovu rozhořela a Španělsko i Itálie musely za své státní dluhopisy platit opět vyšší úroky. Nakonec Evropská centrální banka (ECB) dokázala uklidnit trhy prohlášením, že nakoupí neomezené množství vládních dluhopisů vydaných zeměmi postiženými krizí. Tento nákup je podmíněn tím, že taková země musí požádat o finanční pomoc z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) a realizovat úsporná opatření i reformy předepsané trojicí Evropská komise (EK), Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond (MMF). Dalším faktorem, způsobujícím nejistotu, byla stížnost Spolkového ústavního soudu, že Německo by se již dále nemělo zapojovat do financování ESM. Všechny evropské země si zhluboka oddechly, když soud ve svém rozhodnutí stížnost zamítnul a vyhlásil, že Německo se může financování ESM i nadále účastnit. Přestože se celková ekonomická situace ve většině evropských zemí během letních měsíců skutečně nezhoršila, nedošlo ani k žádnému opravdovému zlepšení. Spotřebitelé stále očekávají další oslabování ekonomiky. Téměř všude také znovu vzrostla nezaměstnanost a evropský průměr nyní činí 11 procent. Vlády jednotlivých zemí se stále snaží dostat svůj státní deficit pod kontrolu pomocí přísných úsporných opatření, včetně zvyšování 1

2 daní. V zemích zasažených krizí to vyvolává stále větší protesty obyvatel. Mnozí spotřebitelé již nejsou schopni ustát další škrty a nejsou ochotni brát na sebe břemeno tvrdých opatření svých vlád bez ujištění, že to jejich situaci zlepší. USA: Američané zůstávají v dobré náladě, přestože ekonomika téměř stagnuje USA se doposud nedostaly na dráhu růstu. Statistické údaje se měsíc co měsíc mění a největším problémem zůstává vysoká míra nezaměstnanosti, která se stále udržuje okolo osmi procent. To je sice méně nežli na začátku roku, ale mnozí Američané, zejména příslušníci starších věkových skupin, již de facto vzdali snahu najít si práci. Experti předvídají, že v příštím roce ekonomika poroste o 2,5 až 3 procenta, jenže to na rozhýbání trhu práce nestačí. V důsledku tohofederal Reserve Bank - centrální banka USAnabízí široce pojatý program na oživení americké ekonomiky. Po neomezenou dobu bude banka každý měsíc nakupovat dluhopisy v hodnotě 40 miliard USD až do chvíle, kdy trh práce vykáže udržitelné zlepšení. Mimoto nebude centrální banka minimálně do poloviny roku 2015 zvyšovat úrokovou sazbu, která v danou chvíli představuje prakticky nula procent. Původně se s takovým opatřením počítalo do poloviny roku Finanční prostředky, které Fed napumpuje tímto způsobem do trhu práce, by měly pomoci firmám i domácnostem dosáhnout na úvěry a přispět tak k oživení ekonomiky. Pokud se ovšem USA budou snažit překonat svou ekonomickou krizi dlouhodobě, nevyhnou se provedení určitých bolestivých strukturálních změn. Bez ohledu na to, co by se ve světle těchto skromných ekonomických dat dalo očekávat, tak důvěra amerických spotřebitelů stále stoupá. Všechny tři ukazatele za poslední tři měsíce rostou. Ekonomická očekávání dosáhla v září 33 bodů, což je zdaleka nejvyšší hodnota, jíž bylo u tohoto ukazatele dosaženo od března 2011, kdy byl poprvé zaveden. Od srpna do září vzrostl o 11,5 bodů. Očekávané příjmy dosáhly 23,8 bodů, zatímco v červnu to bylo 9 bodů. Toto všechno přispívá k ochotě Američanů nakupovat. Ta rovněž vzrostla asi o 9 bodů na svou nynější úroveň -0,2 bodu. Toto pozitivní vnímání osobní situace odpovídá stále optimističtějšímu hodnocení současné politiky. Výzkum provedený společnostmi AP a GfK zjistil, že počet spotřebitelů, kteří jsou přesvědčeni, že jejich země se vyvíjí správným směrem, je významně vyšší nežli v loňském roce. Zatímco v srpnu 2011 tento názor vyslovilo jen 21 procent respondentů, dnes jich je 42 procent. Těch, kdo zastávali vloni opačný názor, bylo 75 procent, letos jich je 48 procent. Ekonomická očekávání: 33.0 bodů Průměr: 12.6 bodů Očekávané příjmy: 23.8 bodů Průměr: 20.1 bodů Ochota nakupovat: -0.2 bodů Průměr: -6.3 bodů 2

3 Německo: silný trh práce je oporou ekonomiky Němci jsou nyní přesvědčeni, že ekonomická krize ovlivňující celou Evropu bude v nadcházejících měsících ve stále větší míře dopadat i na jejich zemi, neboť ani celková globální ekonomika už není na vzestupu. Nezdá se však, že by tento postoj měl nějaký vliv na očekávané příjmy u spotřebitelů a na jejich nákupní chování. V Německu zůstávají oba ukazatele na mimořádně vysoké úrovni. Hlavním důvodem je konsistentně stabilní trh práce. V letošním roce bude mít v průměru 41,6 milionů osob placené zaměstnání, což je v historii Německa rekordní počet. V příštím roce k tomuto číslu přibude dalších , takže v r bude zaměstnáno téměř o dva miliony lidí více než v r Na rozdíl od mnoha tvrzení o opaku není německý zaměstnanecký zázrak založen na mini pracích či na samostatně výdělečně činných osobách. Naopak, jde především o pracovní místa spojená s placením sociálního pojištění, která byla vytvořena v několika posledních letech. Právě tato nově zřízená pracovní místa jsou základem německé ekonomiky. Lidé, kteří mají zajištěná pracovní místa, vydávají peníze za významné věci jako např. nábytek nebo nemovitosti. Dalším faktorem jsou relativně dobře zabezpečení němečtí penzisté, kteří se poprvé za několik let v roce 2012 mohou opět těšit ze zvýšených penzí. Ekonomická očekávání: Očekávané příjmy: 23.9 Ochota nakupovat: 33.1 Česká republika: obtížná situace Česká republika pokračuje na své cestě k recesi. Podobně jako v mnoha jiných evropských zemích vede slábnoucí poptávka v krizí zmítané Evropě k významnému poklesu exportu. Hrubý domácí produkt (HDP) se stále snižuje, míra nezaměstnanosti zůstává stále na vysoké úrovni a reálné příjmy se i nadále snižují. V důsledku obtížné ekonomické situace a nejisté budoucnosti mají domácnosti tendenci šetřit. Neutrácejí za nic, co není absolutně nutné a snaží se vytvořit si rezervu do budoucnosti, která může být potencionálně ještě horší. Vláda se drží své politiky úspor a navíc vyhlásila na rok 2013 zvýšení DPH. Ekonomická očekávání: Očekávané příjmy: Ochota nakupovat: Bulharsko: depresivní nálada bez ohledu na pozitivní sociálněekonomické údaje I Bulharsko pociťuje dopady evropské finanční krize. Přitom je tato země ve skutečnosti v docela dobré situaci. Rozpočtový deficit je po Německu druhý nejnižší v Evropě. Je pravděpodobné, že toto číslo bude na konci letošního 3

4 roku nižší než 1 procento ekonomické produkce. Nezaměstnanost klesá a v současnosti je na hladině asi 10 procent. Hrubý domácí produkt roste sice jen mírně, ale neustále si udržuje stoupající trend. Není překvapivé, že export v důsledku recese, jež zasáhla celou eurozónu, prudce poklesl. Experti předpovídají na nadcházející léta mírný růst a vláda se snaží zlepšovat podnikatelské klima a infrastrukturu Bulharska či například reformovat neefektivní správní systém. Zatím však Bulharsko představuje atraktivní investiční příležitost pouze v omezené míře, takže nové zahraniční firmy jsou zde spíše výjimkou. K tomu přičtěme mimořádně nízké mzdy a platy, jež představují zhruba polovinu evropského průměru, což samozřejmě také ovlivňuje náladu spotřebitelů. Přestože ekonomická a příjmová očekávání byla velmi nízká, v září došlo ještě k dalšímu propadu. Jedině ochota nakupovat se v poslední době zvýšila. To lze přičíst především prohlášení vlády o tom, že od roku 2013 budou úroky z bankovních úspor podléhat zdanění. Je zřejmé, že bulharští spotřebitelé své těžce vydělané úspory raději za něco utratí, než aby z nich platili daně. Ekonomická očekávání: Očekávané příjmy: Ochota nakupovat: 5.2 Polsko: Mistrovství Evropy ve fotbale ekonomický vzestup nenastartovalo Na první pohled vypadají polská ekonomická data slibně. S předpokládaným ekonomickým růstem 2,7 procenta v letošním roce Polsko patrně předstihne všechny ostatní evropské země. Státní dluh taktéž postupně klesá: ze 7,8 procenta hrubého domácího produktu v roce 2010 se letos snížil na méně než 3 procenta. Tato čísla jsou však pozitivní jen při zběžném pohledu. Nálada polských spotřebitelů je pochmurná. Dokonce ani fotbalové mistrovství Evropy, jež se konalo v Polsku, nedokázalo tuto situaci změnit. Právě naopak: de facto k současným obtížím přispělo. Očekávalo se, že Evropský fotbalový pohár přinese největší užitek stavebnímu průmyslu. Ve skutečnosti k tomu však nedošlo, jelikož ve výběrových řízeních zvítězily většinou ty nejlevnější nabídky a mnozí dodavatelé své náklady podcenili. Mohli si sice dovolit nakoupit stavební materiál, ale v mnoha případech nebyli schopni zaplatit svým sub-dodavatelům. V důsledku toho řada firem zbankrotovala. Podle oficiálních údajů ukončilo svou činnost na etablovaných firem a nyní je ohroženo až pracovních míst. Až do nynějška zůstávala míra nezaměstnanosti zhruba na 10 procentech. Avšak je tu další faktor, a sice dopad krize eura. Export do zemí EU klesá, neboť slábne poptávka a přitom EU je hlavním obchodním partnerem Polska. Ekonomická očekávání: Očekávané příjmy: Ochota nakupovat:

5 Portugalsko dostalo více času Portugalsko je zatím považováno za vzor pro ty země, které musely požádat o evropskou finanční pomoc. Tato země velmi rychle zavedla komplexní reformy, jež požadovala EU. Nelze ovšem říci, že by to portugalskou ekonomiku uzdravilo. Ve srovnání s předešlým čtvrtletím se hrubý národní produkt ve druhém čtvrtletí snížil o 1,2 procenta. Snaha vlády co nejvíce uspořit se tak obrátila proti ní. Jak domácnosti, tak firmy přestaly investovat vyšší částky. To vedlo k nižšímu ekonomickému růstu a v některých případech k vyšším ztrátám, což způsobilo zvýšení nezaměstnanosti, jež v současné době činí 15 procent a mezi mladými lidmi přibližně 50 procent. Vláda se snaží restrukturalizovat rozpočet a vedle úsporných opatření má v plánu rovněž zvýšit daně a příspěvky na sociální pojištění. Obyvatelstvo však není ochotno smířit se s dalšími bolestivými škrty, aniž by získalo perspektivu, že se situace ve střednědobém horizontu zlepší. Během posledních několika týdnů dávali portugalští spotřebitelé pravidelně najevo svou nespokojenost prostřednictvím stávek, jež probíhají ve všech hlavních ekonomických odvětvích. Trojice EK, ECB a MMF sdělila na závěr své páté monitorovací mise, že jako celek je portugalský restrukturalizační program v pořádku. Export se vyvíjel lépe, než se očekávalo. Snižování vnějšího dluhu probíhalo rychle. Avšak, vysoká nezaměstnanost a nízké disponibilní příjmy ovlivnily výši vybraných daní a země dostala jeden rok navíc, během kterého by měla dosáhnout stanovených cílů. Ekonomická očekávání: Očekávané příjmy: Ochota nakupovat: Rakousko: nízký export se podílí na slabém ekonomickém růstu Rakousko si vede ve světle evropské finanční krize relativně dobře. Státní dluh i nezaměstnanost jsou nízké, přestože tato země nyní také pociťuje dopad tíživé situace, jež panuje v mnoha jiných zemích EU. Dvě třetiny rakouského exportu jsou namířeny do členských států EU. Prodeje prudce klesají a to ovlivňuje hlavně rakouskou průmyslovou výrobu. Výsledkem je mírně zvýšená nezaměstnanost a pomalejší růst hrubého domácího produktu. Tento vývoj zaznamenali i spotřebitelé, jejichž ekonomická i příjmová očekávání se za poslední měsíce značně snížila. Avšak vzhledem k tomu, že rakouské ekonomice i spotřebitelům se daří, ochota nakupovat nebyla těmito regresivními faktory nikterak postižena a zůstává na vysoké úrovni. Ekonomická očekávání: Očekávané příjmy: Ochota nakupovat: 19.1 Velká Británie: malá chuť nakupovat bez ohledu na významné akce Britská ekonomika vykazuje známky oživení. Vláda striktně dodržuje 5

6 úsporná opatření a ekonomika ve druhém čtvrtletí nezpomalila tak dramaticky, jak se původně předpokládalo, a dokonce se očekává, že ve třetím čtvrtletí dojde k jejímu mírnému růstu. V průmyslové výrobě a ve stavebnictví byl zaznamenán mírný nárůst prodejů. Přesto však má země před sebou ještě dlouhou cestu. Nezaměstnanost se drží těsně nad 8 procenty a v krátkodobém horizontu se neočekává zlepšení. Tato situace se odráží rovněž na postojích spotřebitelů. Přestože očividně předpokládají mírné zlepšení ekonomiky, jejich ekonomická očekávání jsou stále velmi nízká. V souladu s tím rovněž v letních měsících poněkud stouply očekávané příjmy, i když zůstávají i nadále negativní. Zlepšení nenapomohly ani významné akce letošního roku, jako bylo Diamantové výročí panování královny Alžběty a posléze Olympijské hry a Paralympijské hry. Tento ukazatel je od prosince 2011 nejnižší. Ekonomická očekávání: Očekávané příjmy: Ochota nakupovat: Řecko: krize propuká znovu Krize eura se vrátila tam, kde před dvěma a půl roky začala do Řecka. I když byla řecká vláda donucena pod mimořádným tlakem věřitelů významně přiškrtit rozpočet, státní dluh nadále roste v důsledku pokračující hluboké recese a neuvěřitelně vysoké nezaměstnanosti. Tyto dva faktory do značné míry ruší účinky všech úsporných opatření. V září prozkoumala trojice EK, ECB a MMF řecká reformní opatření a identifikovala další požadavek na úsporu více nežli 11 miliard euro. Zatím není jasné, jakým způsobem vláda sestaví nový úsporný program, ale dají se očekávat další drastické škrty. Věk odchodu do důchodu se zvýší na 67 let. Odbory očekávají snižování mezd a platů o 6 až 20 procent. Je také pravděpodobné, že dojde k dalšímu snižování počtu pracovních míst ve veřejném sektoru. Dále trojice trvá na zavedení šestidenního pracovního týdne a třináctihodinové pracovní doby, jakož i na zkrácení výpovědní lhůty a snížení odstupného za propuštění. Atény žádají o prodloužení o dva roky, aby mohlo být dosaženo cílů v oblasti deficitu až v roce 2016 namísto Experti však pokračují v debatách o tom, zda úsporná opatření Řecku pomohou, či zda způsobí další ekonomický pokles a ještě vyšší nezaměstnanost. Zatím není jisté, zda trojice bude považovat nová úsporná opatření za adekvátní a zda schválí výplatu druhé části záchranného balíku Řecku. Druhé snížení dluhu je otázkou diskuse a vyžadovalo by od veřejných věřitelů, aby některých dluhy odepsali. Třetím scénářem zůstává vystoupení Řecka z eurozóny. Ekonomická očekávání: Očekávané příjmy: Ochota nakupovat:

7 Španělsko: občané protestují proti úspornému programu vlády V letních měsících se Španělsko dostalo do ještě silnějšího víru stoupajících úrokových sazeb dluhopisů a do následných státních deficitů. Poté, kdy v červnu španělský bankovní sektor požádal o finanční pomoc z Evropského nástroje finanční stability (EFSF), objevily se spekulace o tom, zda Španělsko nebude potřebovat finanční pomoc i z ESM. Zatím tato země takový krok učinit nemusela. Odmítá rovněž úsporná a reformní opatření, jež jsou jí diktována trojicí tvořenou EK, ECB a MMF. Nyní je Španělsko pod silným tlakem ECB, jež vyhlásila teoreticky neomezený úvěrový program, který by stlačil vysoké úvěrové sazby španělských státních dluhopisů. ECB však vyslovila přísnou podmínku, že program musí být spojen s odpovídajícím reformním programem. Prohlášení o neomezeném nákupu dluhopisů má alespoň ten pozitivní dopad, že na volném trhu došlo ke znatelnému snížení úroků španělských a italských dluhopisů. Obyvatelstvo je však úspornými opatřeními a reformami unaveno. Stejně jako v Řecku jsou i zde na denním pořádku demonstrace proti opatřením vlády. Ekonomická očekávání: Očekávané příjmy: Ochota nakupovat: Itálie: zásadní strukturální změny ekonomiky budou nutné Italská ekonomika je v hluboké recesi. Vláda výrazně snížila prognózy růstu, podle kterých zůstane letos deficit domácností na úrovni 2,6 procenta ekonomického růstu a v roce 2013 bude činit 1,8 procenta. Předtím vláda odhadovala tento deficit na úrovni 1,7 procenta, respektive 0,5 procenta. Hrubý domácí produkt poklesne také víc, než se očekávalo o 2,4 procenta v roce 2012 a o 0,2 procenta v příštím roce. V dubnu se ještě mluvilo o tom, že HDP klesne v roce 2012 o 1,2 procenta a v roce 2013 vzroste o 0,5 procenta. Prohlášení ECB o nákupu neomezeného množství vládních dluhopisů v případě nutnosti stlačilo v Itálii úroky opět na únosnou úroveň. Dalším vskutku herkulovským úkolem pro italskou vládu je zásadní změna struktury italské ekonomiky. Produktivita země je v současné době o 12 procent nižší než průměrná produktivita ostatních zemí eurozóny. Náklady na pracovní sílu stoupají průměrně o tři procenta ročně. Tento rozdíl pak italským výrobcům zvyšuje náklady na výrobu. Ekonomická očekávání: Očekávané příjmy: Ochota nakupovat: Francie: ekonomika musí zvýšit svou konkurenceschopnost Francie nyní čelí hrozbě recese. Během prvních tří čtvrtletí dosáhla ekonomika nulového růstu. Míra nezaměstnanosti je vysoká 11 procent. V srpnu byla překročena psychologicky významná hranice tří milionů nezaměstnaných. Vláda vyhlásila balíček tvrdých úsporných opatření a zvý- 7

8 šení daní u osob s nadprůměrnými příjmy a u zámožných lidí, aby v následujícím roce udržela tříprocentní limit zadluženosti. I když se počítá s tím, že hrubý národní produkt v příštím roce opět poroste o 0,8 procenta, tak ani ekonomičtí experti, ani francouzští spotřebitelé tento názor nesdílejí. V následujících letech bude muset ekonomika projít zásadní transformací, neboť jedině tak může opět zvýšit svou konkurenceschopnost. Nálada mezi Francouzi nyní do značné míry odráží současnou situaci, jak potvrzují všechny ukazatele, jež v létě poklesly. Ekonomické ukazatele: Očekávané příjmy: Ochota nakupovat: Rumunsko: nehledě na slušná ekonomická data panuje špatná nálada V letošním roce by měl hrubý domácí produkt v Rumunsku vzrůst o 0,5 procenta. Míra nezaměstnanosti je nízká méně než pět procent. Přesto v zemi panuje nedobrá nálada a Rumunsko se jen pomalu vzpamatovává z komunistické diktatury. Ekonomika i měna se musí postupně stabilizovat. Rumunsko je druhou nejchudší zemí v Evropě. V létě se prezident a rumunský ministerský předseda pustili do boje o moc. Ten vyvrcholil referendem o odvolání prezidenta země, které bylo ovšem kvůli nízké účasti voličů neplatné. Tyto události měly zjevně dopad na náladu obyvatelstva. Již tak nízká důvěra v politické elity se ještě více snížila. Přesvědčení, že politici dokáží stabilizovat rumunskou ekonomiku a vést ji směrem k dlouhodobému růstu, se vytrácí. Celkem 73 procent obyvatel si myslí, že ekonomická situace je horší než před rokem. Ekonomická očekávání: Očekávané příjmy: Ochota nakupovat: Ekonomická očekávání: Italové očekávají zlepšení Evropská finanční krize se na začátku září vrátila s nečekanou silou. Stále rostoucí úroky italských a španělských dluhopisů vedly k tomu, že trhy začaly znovu spekulovat o tom, kdy jedna z těchto dvou zemí bude muset skutečně přijmout záchranný balík ESM. Opětná eskalace krize má rovněž silný vliv na očekávání evropských spotřebitelů. Hodnota tohoto ukazatele se podle toho snížila téměř ve všech zemích. V září byly nejnižší hodnoty zaznamenány v České republice (-59,8 bodů), Portugalsku (-57,1 bodů) a Španělsku (-52,0 bodů), zatímco Německo (-17.3 bodů), Rumunsko (-20.4 bodů) a Velká Británie (-28.8 bodů) zaujímají nejvyšší místa. Recese v celé eurozóně vede ke strachu německých spotřebitelů, že Německo bude krizí zasaženo stejně silně jako ostatní země EU. Ukazatel poklesl od června o tři body, na -17,3 bodů. Německá ekonomika doposud krizi vzdoruje, ale ekonomický růst se během druhého čtvrtletí skutečně zpomalil. Podle Spolkového statistického úřadu vzrostl HDP ve srovnání 8

9 s prvním čtvrtletím jen o 0,3 procenta a poté byl zaznamenán růst o 0,5 procenta. Slabá výkonnost ekonomiky v řadě evropských zemí způsobila znatelné snížení německého exportu do jiných zemí Evropy. Zejména negativní vývoj ve Španělsku, Itálii a Řecku způsobuje de facto kolaps exportu do těchto zemí. Přestože se v září tento ukazatel ustálil, úplné obnovení exportu se zatím očekávat nedá. Italská ekonomika zápasí s důsledky finanční krize. HDP podle očekávání v letošním roce poklesne na 2,4 procenta. Míra nezaměstnanosti je v současné době na úrovni 10,6 procenta a podle prognóz se v letošním roce zvýší na více než 12 procent. Mimořádné obavy vyvolává nyní vysoká nezaměstnanost mladých lidí, jež přesahuje 32 procenta. Nehledě na obtížnou situaci se Italové domnívají, že v příštích měsících se ekonomika zlepší. Mají k tomu jeden důvod, a sice M. Montiho. Nový premiér je v současnosti symbolem naděje nejen pro Italy, ale též pro zahraničí. Zlepšil pověst italské politiky a napomohl tomu, že je nyní více respektována. Zajistil, že vyhlášené reformy budou skutečně realizovány a tím obnovil důvěru finančních trhů v Itálii. K uklidnění trhů stačil pouhý slib, že dohlédne na realizaci plánovaných opatření. Přesvědčení, že Monti dokáže vyvést Itálii z krize, se zcela jasně projevuje v ekonomických očekáváních italských spotřebitelů. V červnu byl tento ukazatel na úrovni -60,2 bodů a během léta se vylepšil zhruba o 26 bodů, takže nyní představuje -33,6 bodů. Ve Francii ekonomika rovněž bojuje s následky evropské finanční krize. Třikrát po sobě byl zaznamenán nulový růst HDP. Nezaměstnanost na úrovni 11 procent je vysoká i podle francouzských standardů. V srpnu byla překročena psychologicky významná hranice tří milionů lidí bez práce. Vláda realizuje různá opatření za účelem povzbuzení ekonomiky i chuti francouzských spotřebitelů nakupovat a předpovídá, že ekonomický růst dosáhne v příštím roce 0,8 procenta. Francouzští spotřebitelé však evidentně nevěří, že se toto povede. Ukazatel ekonomických očekávání byl v září na úrovni -40,6 bodů. V červnu hodnotili francouzští spotřebitelé situaci pozitivněji, jelikož tento ukazatel činil -8,2 bodů. Stejně jako obyvatelé mnoha jiných evropských zemí, tak i Francouzi si myslí, že jejich ekonomika stojí tváří v tvář zásadní strukturální transformaci. Má-li být ekonomika celkově znovu konkurenceschopná, bude nutné snížit náklady na pracovní sílu i exportní deficity. Očekávané příjmy: španělští a portugalští spotřebitelé zápasí s vysokou nezaměstnaností a nízkými mzdami Ve světle zhoršujících se ekonomických vyhlídek se očekávané příjmy u evropských spotřebitelů významně snížily téměř ve všech zemích. V celé Evropě jsou úsporná opatření a zvyšování daní skutečně horkým tématem. Nejmenší naděje na zvýšení příjmů vyjádřili spotřebitelé v Itálii (-65 bodů), Španělsku (-58.4 bodů) a Řecku (-57 bodů). Nejvyšších hodnot dosahuje tento ukazatel v Německu (23.9 bodů), Rakousku (-12.2 bodů) a Rumunsku (-14.1 bodů). 9

10 Do Španělska se finanční krize vrátila s nebývalou silou. Poté, kdy země již požádala o finanční pomoc pro svůj postižený bankovní sektor, bylo na parlamentu, aby prodebatoval, zda Španělsko bude potřebovat i evropskou finanční pomoc. Doposud se dařilo španělské vládě tomuto kroku vyhýbat, ale má-li tomu tak být i nadále, bude muset pokračovat v realizaci úsporných opatření. V srpnu tudíž očekávané příjmy u španělských spotřebitelů klesly na nejnižší hodnotu od roku Nyní je tento ukazatel na hodnotě -58,2 bodů. Zdá se však, že Španělé již mají dost reforem, které dle jejich názoru zatím vedly pouze k dalšímu zhoršování situace. Míra nezaměstnanosti dosahuje 25 procent, přičemž mezi mladými lidmi je nezaměstnanost padesátiprocentní. Míra ekonomického růstu země neustále klesá a pro rok 2012 se nyní předpovídá pokles na úrovni 1,3 procenta. Portugalsko je zatím považováno za vzor pro ty země, které musely požádat o evropskou finanční pomoc. Vláda rychle implementovala požadované reformy a velmi přísně dodržuje tvrdý úsporný program. Export je překvapivě stabilní a deficit zahraničního obchodu se rychle snižuje. Vzhledem k tomu, že portugalská ekonomika zůstává v hluboké recesi, trojice EK, ECB a MMF rozhodla, že zemi poskytne jeden rok navíc, aby mohla dosáhnout finančních cílů. K největším problémům dnes patří vysoká nezaměstnanost (kolem 15 procent) a nízké příjmy. Portugalští spotřebitelé jsou přesvědčeni, že v nejbližší době se situace nezlepší. Očekávané příjmy v létě znovu rapidně poklesly z -33,7 bodů na nynějších -55,4 bodů. Krize v Portugalsku evidentně přetrvává déle, než se spotřebitelé domnívali v polovině roku. Od poloviny roku 2012 se v Rumunsku očekávané příjmy podstatně zlepšily, přestože od července dochází opět k mírnému poklesu. Hodnota tohoto ukazatele je nyní -14,1 bodů. Nejnižší hodnoty tento ukazatel dosáhl v červnu ,7 bodů. Očekává se, že ekonomická výkonnost bude letos slabá, podle predikce dosáhne růst 0,5 procenta. Ve srovnání s mnoha evropskými zeměmi, které se i nadále potýkají s recesí, je to relativně pozitivní situace. Míra nezaměstnanosti je nízká 4,9 procenta, ale mzdy a platy patří k nejnižším v Evropě. V budoucnu se tento stav pravděpodobně nezmění, neboť vyhlídky růstu jsou, bez ohledu na dobrý vývoj ekonomiky, slabé. Rumunští spotřebitelé si jsou této situace velmi dobře vědomi. Ochota nakupovat: bulharští spotřebitelé chtějí nakupovat Kromě klesajících ekonomických a příjmových očekávání v posledních měsících také viditelně poklesla ochota nakupovat ve většině zkoumaných zemí. Jediné výjimky představuje Německo, Bulharsko a Polsko. Nejnižší hodnoty tohoto ukazatele byly zaznamenány v Itálii (-51.5 bodů), Portugalsku (-45.8 bodů) a Řecku (-44.4 bodů). Největší chuť utrácet mají stále Němci (33.1 bodů), Rakušané (19.1 bodů) a Bulhaři (5.2 bodů). Mezi britskými spotřebiteli ochota nakupovat znovu za poslední měsíce celkově poklesla o 9,5 bodů a ukazatel nyní dosahuje -51,5 bodů. To je od 10

11 ledna 2009 vůbec nejnižší hodnota. Spotřebitelé ještě nikdy nehodnotili ekonomický vývoj tak špatně po tak dlouhou dobu. Dokonce ani takové události a akce jako Olympijské hry a Diamantové výročí panování královny Alžběty náladu pozitivně neovlivnily. Míra nezaměstnanosti je stále kolem 8 procent s tím, že vysoká je hlavně dlouhodobá nezaměstnanost, což je pro Velkou Británii velmi neobvyklé. Spotřebitelé očekávají, že k oživení ekonomiky hned tak nedojde a pokud jde o větší nákupy, jsou tudíž velmi opatrní. Přestože vláda vyhlásila, že bude i nadále ekonomiku podporovat a zahájí významné infrastrukturní projekty, teprve příští měsíce ukáží, zda tato opatření budou fungovat. Bulharsko je jednou z mála zemí, v níž ochota spotřebitelů nakupovat v září vzrostla. Tento ukazatel nyní dosahuje 5,2 bodů, což je třetí nejvyšší hodnota ze všech zkoumaných zemí. Lze to přičíst dvěma faktorům. Zaprvé vláda vyhlásila, že na začátku příštího roku poskytne důchodcům finanční kompenzaci za inflaci, což by mělo působit proti snižování kupní síly, k němuž dochází od roku Zadruhé má bulharská vláda rovněž v úmyslu zavést od začátku příštího roku novou daň. Jde o zdanění úroků z bankovních úspor od ledna Spotřebitelé tudíž využívají čas do konce roku a raději investují své těžce vydělané peníze do větších nákupů, než aby z nich po Novém roce platili daně. Česká ekonomika v tomto roce poklesne o jedno procento. Důvodem je především a hlavně slabá domácí poptávka. Přestože se nezaměstnanost pohybuje konstantně na slušné úrovni kolem 8,3 procenta, reálné příjmy se snižují. K tomu je nutno připočíst tvrdý úsporný program vlády, jež stále více omezuje finanční svobodu spotřebitelů. Ekonomický vývoj v České republice v současnosti nedokáže udržet krok s vývojem v sousedním Německu, Rakousku a na Slovensku. Z krátkodobého a střednědobého hlediska spotřebitelé zřejmě neočekávají zlepšení situace a proto raději své disponibilní příjmy šetří a neutrácejí. To se jasně projevuje v ochotě Čechů nakupovat. Hodnota tohoto ukazatele byla v září -38,7 bodů, což je nejníže od roku Průzkum Tato zjištění jsou převzata z průzkumu GfK Consumer Climate MAXX, který je založen na rozhovorech se spotřebiteli, jež jsou vedeny ve všech zemích EU jménem Evropské komise. Průzkum GfK Consumer Climate Europe poskytuje přehled o vývoji ekonomických a příjmových očekávání a ochotě nakupovat u spotřebitelů v Rakousku, Bulharsku, České republice, Francii, Německu, Řecku, Itálii, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Španělsku a Velké Británii. Těchto 12 zemí tvoří přibližně 80 procent celkového počtu obyvatel všech 27 zemí EU. *GfK uskutečňuje od března 2011 tento průzkum spotřebitelského klimatu (Consumer Climate survey) též ve Spojených státech. Otázky jsou stejné, jako při průzkumu v Evropské unii. Vzhledem k relativně krátkým časovým 11

12 řadám není možné data standardizovat. Tudíž nelze stanovit dlouhodobý průměr jako 0. Rozhovory prováděné každý měsíc jsou rozloženy mezi jednotlivými sledovanými zeměmi následovně: Rakousko 1,500 Bulharsko 1,000 Česká republika 1,000 Francie 3,300 Německo 2,000 Řecko 1,500 Itálie 2,000 Polsko 1,000 Portugalsko 2,100 Rumunsko 1,000 Španělsko 2,000 Velká Británie 2,000 USA approx. 1,000 Podrobnější informace na adrese: Rolf Bürkl, tel , 12

13 V následující tabulce jsou přehledně uvedeny jednotlivé ukazatele: Ekonomická očekávání Očekávané příjmy Spotřeba a ochota nakupovat Tento ukazatel vychází z odpovědí spotřebitelů na následující otázku: Jak se podle vašeho mínění bude vyvíjet celková ekonomická situace během příštích 12 měsíců? (bude se podstatně zlepšovat trochu zlepšovat zůstane zhruba na stejné úrovni trochu zhoršovat podstatně zhoršovat nevím) Tento ukazatel vychází z odpovědí spotřebitelů na následující otázku: Jak se podle vašeho mínění bude vyvíjet finanční situace vaší domácnosti během příštích 12 měsíců? (bude se podstatně zlepšovat trochu zlepšovat zůstane zhruba na stejné úrovni trochu zhoršovat podstatně zhoršovat nevím) Tento ukazatel vychází z odpovědí spotřebitelů na následující otázku: Domníváte se, že je v tuto chvíli rozumné podnikat větší nákupy? (ano, je na to příznivá doba doba není ani obzvlášť příznivá, ani nepříznivá nikoli, doba je nepříznivá nevím) Skupina GfK v ČR Skupina GfK v ČR (GfK Czech a INCOMA GfK) je předním poskytovatelem komplexních služeb v oblasti výzkumu trhu a veřejného mínění, včetně konzultačního a poradenského servisu. Pro další informace navštivte naše internetové stránky: nebo nás sledujte na Twitteru: O skupině GfK GfK je jednou z největších celosvětových společností zabývající se výzkumem trhu, kdy více než odborníků pracuje na hledání nových náhledů na způsoby, jak lidé žijí, přemýšlejí a nakupují na více než 100 trzích, a to každý den. GfK neustále inovuje a využívá nejmodernější technologie a nejchytřejší metodologie s cílem dát svým klientům možnost, aby jasně pochopili a porozuměli nejdůležitějším lidem na světě: svým zákazníkům. V roce 2011 byl obrat GfK ve výši 1,37 miliardy. Pro více informací navštivte webové stránky nebo sledujte GfK na Twitteru: Odpovědnost za tiskovou legislativu. GfK SE, Corporate Communications Marion Eisenblätter Nordwestring Nuremberg Germany T F public.relations@gfk.com 13