Zahraniãní politika âeské republiky Úspûchy, problémy a perspektivy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zahraniãní politika âeské republiky 1993 2004. Úspûchy, problémy a perspektivy"

Transkript

1 Zahraniãní politika âeské republiky Úspûchy, problémy a perspektivy

2

3 ZAHRANIâNÍ POLITIKA âeské REPUBLIKY ÚSPùCHY, PROBLÉMY A PERSPEKTIVY Otto Pick, Vladimír Handl (eds.) a kolektiv autorû Praha 2004

4 Tento sborník vznikl na základě grantového projektu Ministerstva zahraničních věcí České republiky RM 01/18/04 (Souhrnná publikace o české zahraniční politice do vstupu do EU). Příspěvky vyjadřují názory jednotlivých autorů, nikoliv zadavatele nebo Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. Vydal Ústav mezinárodních vztahů, Praha 2004 Ústav mezinárodních vztahů, 2004 Odpovědná redaktorka: Iva Weidenhofferová Obálka: Jakub Tayari Tisk: Petr Dvořák Tiskárna ISBN

5 ÚVODEM Česká republika hned při svém vzniku v r vymezila dva hlavní cíle své zahraniční politiky: upevňování dobrých sousedských vztahů v regionu a aktivní zapojení do euroatlantického světa. První fáze české zahraniční politiky vyvrcholila v květnu 2004 vstupem do Evropské unie. Přestože společná evropská zahraniční a bezpečnostní politika vlastně ještě neexistuje, členství v Unii bezpochybně ovlivní budoucí vývoj české diplomacie. Nabízí se tedy vhodný mezník pro hodnocení úspěchů i neúspěchů prvních deseti let české zahraniční politiky. Sborník, který předkládáme, se pokouší o kritické zamyšlení nad specifickými prvky české zahraniční politiky v období let Nešlo nám o faktografický výčet událostí ani o komplexní rozbor, zahrnující všechny podstatné oblasti geografické a tematické. Takový úkol před českou odbornou veřejností bezesporu stojí. Vyžaduje ovšem širší záběr, je časově (i finančně) podstatně náročnější, musí vycházet z propracované metodologické základny a předpokládá systematickou spolupráci většího týmu autorů. Příspěvky této publikace mají charakter analytických esejů a mohly by sloužit jako předstupeň takové práce. Zadání pro autory jednotlivých statí zdůraznilo význam analytického přístupu. Děkujeme jim, že se svého úkolu ochotně zhostili v rámci našich intencí. Obsah sborníku vysvětluje sám sebe. Došli jsme k názoru, že ucelený pohled na Českou republiku zvenčí neexistuje. Každá společnost hledá svou cestu vývoje a do pohledu na ostatní země promítá své vlastní problémy. Proto jsme se rozhodli zadat případovou studii o německých názorech na Českou republiku v přesvědčení, že postoj našeho největšího a nejvlivnějšího přímého souseda je obzvlášť důležitý. Sborník vznikl za pomoci grantu MZV ČR. Příspěvky vyjadřují názory jednotlivých autorů, nikoli Ministerstva zahraničních věcí České republiky nebo Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. Otto Pick a Vladimír Handl V Praze, listopad 2004

6

7 OBSAH INTEGRAČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA Česká integrační politika Pavel Černoch Česká bezpečnostní politika Radek Khol Nové hrozby Boj s mezinárodní organizovanou kriminalitou Miroslav Nožina POLITIKA SOUSEDSTVÍ Politika sousedství a středoevropské spolupráce Vladimír Handl Česko-slovenské vztahy Vladimír Leška Česká politika vůči Německu Vladimír Handl Česko-rakouské paralely: sbližování sousedů, které není přímočaré Miroslav Kunštát PŘÍSTUPY K DALŠÍM VYBRANÝM PARTNERŮM A REGIONŮM Česko-americké vztahy: od vzdálené alternativy k blízkému spojenectví Miloš Calda Česká východní politika Vladimír Votápek Rusko v české politice po roce 1989 Michal Reiman Česká zahraniční politika před vstupem do Evropské unie a Balkán Filip Tesař Česká zahraniční politika vůči Středomoří a Blízkému východu Jaroslav Bureš Česko-čínské vztahy od konce 80. let do současnosti Rudolf Fürst HOSPODÁŘSKÁ DIPLOMACIE Vývoj ekonomické dimenze zahraniční politiky České republiky jako reakce na vývoj vnější pozice české ekonomiky Jan Hřích Cíle sledované Českou republikou na půdě mezinárodních organizací ekonomického zaměření Jaroslav Foltýn, Jan Hřích GLOBÁLNÍ ROZMĚR ČESKÉ POLITIKY Česká republika v mezinárodních organizacích Veronika Bílková Přístup České republiky k výzvám globalizace Petr Lebeda Česká rozvojová spolupráce Petr Jelínek LIDSKÁ PRÁVA A ČESKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA Problematika lidských práv v české zahraniční politice Tomáš Pštross

8 POHLED ZVENČÍ Německý pohled na českou zahraniční politiku Anneke Hudalla ZÁVĚR Úspěchy, problémy a perspektivy: Co se podařilo a co ne Otto Pick PŘEHLED ZKRATEK AUTOŘI CD-ROM PODROBN OBSAH KAPITOL INTEGRAČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA Česká integrační politika Pavel Černoch Nadšení a zklamané naděje Období koaličních vlád premiéra Václava Klause Od podání žádosti o členství k posudku Evropské komise Opoziční smlouva a prohlubující se negociace o členství v Evropské unii Cílový běh s novou vládou, tuhé negociace a členství v Evropské unii Závěr Poznámky a odkazy Česká bezpečnostní politika Radek Khol Vývoj koncepce bezpečnostní politiky a její naplňování Bezpečnostní politika České republiky Od pozvánky ke vstupu do NATO ( ) Od vstupu do NATO po vstup do Evropské unie ( ) Příspěvek České republiky k zajišťování evropské a světové bezpečnosti Závěr Poznámky a odkazy Nové hrozby Boj s mezinárodní organizovanou kriminalitou Miroslav Nožina Vývoj situace na české kriminální scéně od počátku 90. let Bezpečnostní politika České republiky Závěr Poznámky a odkazy

9 POLITIKA SOUSEDSTVÍ Politika sousedství a středoevropské spolupráce Vladimír Handl Agenda politiky sousedství a regionální spolupráce Vztah k multilaterální spolupráci v regionu Multilaterální platforma emancipace československé politiky ( ) Výkyvy české regionální politiky ( ) Nová fáze dvojí rozšíření a oživení Visegrádu Závěr: proměnlivá geometrie a nová kvalita vztahů v regionu Poznámky a odkazy Česko-slovenské vztahy Vladimír Leška Rozpad státu a nová definice vztahů, záměry české politiky a realita Česko-slovenské vztahy a realizace české zahraniční politiky v letech Perspektivy česko-slovenských vztahů po přijetí Slovenska do NATO a po vstupu České a Slovenské republiky do Evropské unie Poznámky a odkazy Česká politika vůči Německu Vladimír Handl Dlouhodobé rysy české politiky: podvojnost koncepcí a aktérů Prolínání dvou strategií: mezi bianco šekem a garanční politikou Úspěch jednotné garanční politiky a evropský rozchod ( ) Evropeizace vzájemného vztahu a nestrávená historická normalizace Hodnocení a náměty Poznámky a odkazy Česko-rakouské paralely: sbližování sousedů, které není přímočaré Miroslav Kunštát Poznámky a odkazy PŘÍSTUPY K DALŠÍM VYBRANÝM PARTNERŮM A REGIONŮM Česko-americké vztahy: od vzdálené alternativy k blízkému spojenectví Miloš Calda Poznámky a odkazy Česká východní politika Vladimír Votápek Východiska české východní politiky období let Období ochlazení Politické vztahy Ekonomické vztahy Návrat k normálu Politické vztahy Ekonomické vztahy Bezpečnostní vztahy Ukrajinské relace Běloruské relace Závěr evropský rozměr české východní politiky Poznámky a odkazy Rusko v české politice po roce 1989 Michal Reiman Poznámky a odkazy

10 Česká zahraniční politika před vstupem do Evropské unie a Balkán Filip Tesař Balkánský potenciál Vztahy s balkánskými zeměmi po r Zahraniční politika osobnosti, ne strany Rozpolcenost postojů Přirozený prostor k uplatnění? Dvoustranné vztahy Poznámky a odkazy Česká zahraniční politika vůči Středomoří a Blízkému východu Jaroslav Bureš Obecná vymezení českých národních zájmů Období zásadní transformace vztahů po skončení studené války Období multilateralizace: revize a kontinuita blízkovýchodní české zahraniční politiky Přístup České republiky k mezinárodním sankčním režimům Hospodářské vztahy Boj proti terorismu Historické determinanty přístupů k blízkovýchodnímu konfliktu a jeho řešení Faktory určující současný zvýšený zájem o blízkovýchodní mírový proces Základní přístupy české diplomacie k řešení blízkovýchodního konfliktu Postoje České republiky po 11. září Česká republika v roli nestranného zprostředkovatele Vztahy mezi Českou republikou a Palestinskými autonomními územími Hodnocení vztahů Česká republika Izrael Česká republika a válka proti Iráku Závěr Poznámky a odkazy Česko-čínské vztahy od konce 80. let do současnosti Rudolf Fürst Politické vztahy České republiky (ČSSR, ČSFR) a Čínské lidové republiky Problém Tibetu a lidských práv Tchaj-wan Hospodářské vztahy s ČLR nevyrovnaná obchodní bilance Investice a společné podniky (SP) Závěr Poznámky a odkazy HOSPODÁŘSKÁ DIPLOMACIE Vývoj ekonomické dimenze zahraniční politiky České republiky jako reakce na vývoj vnější pozice české ekonomiky Jan Hřích Principiální změny v teritoriálním rozložení českého (československého) zahraničního obchodu po r Zhoršování vnější bilance České republiky a jeho makroekonomické důsledky Postupné formování systému podpory vnějších ekonomických vztahů a jeho politické souvislosti Charakteristika současného systému podpory vnějších ekonomických vztahů

11 Další perspektivy rozvoje systému podpory vnějších ekonomických vztahů v kontextu členství v Evropské unii Poznámky a odkazy Tabulky ilustrující ekonomický vývoj České republiky v letech Zahraniční obchod České republiky v letech Vývoj ekonomiky České republiky Cíle sledované Českou republikou na půdě mezinárodních organizací ekonomického zaměření Jaroslav Foltýn, Jan Hřích Cíle sledované v mezinárodních ekonomických organizacích podle Koncepce zahraniční politiky České republiky na léta Kontinuita a diskontinuita politiky České republiky vůči mezinárodním ekonomickým organizacím v letech Význam členství v OECD pro Českou republiku a politika zde sledovaná Cíle sledované Českou republikou ve Světové obchodní organizaci Perspektivy postavení České republiky v rámci mezinárodních organizací ekonomického zaměření Česká republika a nestátní aktéři na mezinárodní scéně Perspektivy politiky vůči mezinárodním organizacím ekonomického zaměření v kontextu členství v Evropské unii Poznámky a odkazy GLOBÁLNÍ ROZMĚR ČESKÉ POLITIKY Česká republika v mezinárodních organizacích Veronika Bílková Obecné trendy vývoje a základní znaky přístupu České republiky k mezinárodním organizacím Česká republika a OSN Česká republika a reforma OSN Česká republika jako nestálý člen Rady bezpečnosti OSN ( ) České předsednictví 57. zasedání Valného shromáždění OSN ( ) Česká republika v Komisi OSN pro lidská práva Česká republika a odborné organizace přidružené k OSN Česká republika a Rada Evropy Závěr Poznámky a odkazy Tabulka OSN a její specializované organizace Přístup České republiky k výzvám globalizace Petr Lebeda Nástrahy globalizační politiky Globalizace a koncepční přístup České republiky Teoretické přístupy Globální bezpečnost Ekonomická globalizace Globální rozvoj Česká republika v Evropské unii Závěr Doporučení Poznámky a odkazy

12 Česká rozvojová spolupráce Petr Jelínek Rozvojová pomoc poskytovaná ČSSR před r Česká rozvojová pomoc v 90. letech Koncepce z ledna Perspektivy dalšího vývoje Závěr Poznámky a odkazy LIDSKÁ PRÁVA A ČESKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA Problematika lidských práv v české zahraniční politice Tomáš Pštross Role České republiky v mezinárodním systému ochrany lidských práv Spolupráce s nevládními organizacemi na poli obrany lidských práv úkol pro českou zahraniční politiku Lidská práva v zahraniční politice Evropské unie Iniciativy české zahraniční politiky ve vztahu k situaci lidských práv na Kubě Aktivita České republiky na půdě Komise OSN pro lidská práva v Ženevě zasedání Komise OSN pro lidská práva v r zasedání Komise OSN pro lidská práva v r zasedání Komise OSN pro lidská práva v r Některé závěry z hlasování v Komisi OSN pro lidská práva Poslední vývoj česko-kubánských vztahů Závěr POHLED ZVENČÍ Německý pohled na českou zahraniční politiku Anneke Hudalla Image České republiky v Německu Německá pozornost české zahraniční politice: Omezení na bilaterální otázky? Morální odmítání navzdory vědeckým výkladům: Česká politika ve vztahu k Německu z německého pohledu Česká zahraniční politika ve vztahu k Evropské unii Česká bezpečnostní politika Závěry Tabulky Odkazy a poznámky Literatura ZÁVĚR Úspěchy, problémy a perspektivy: Co se podařilo a co ne Otto Pick

13 INTEGRAâNÍ A BEZPEâNOSTNÍ POLITIKA âeská integraãní politika âeská bezpeãnostní politika Nové hrozby Boj s mezinárodní organizovanou kriminalitou

14 14

15 âeská INTEGRAâNÍ POLITIKA Pavel âernoch Vstupem České republiky do Evropské unie v r skončila samostatná kapitola novodobých českých dějin. Patnáct let od pádu komunistického režimu v r představuje mezidobí, spojené se zásadními změnami v české společnosti. Skutečnost, že komunistický stát zanikl bez krveprolití, proslavila Československo se svou sametovou revolucí jako vyspělou a mírumilovnou zemi, klidný přechod k demokratické společnosti přinesl Čechům a Slovákům velké sympatie po celém světě. Rozpad Československa během r vzbudil naopak rozporuplné reakce. V době, kdy státy v západní Evropě rušily své hranice a vrcholila evropská integrace, bylo těžko pochopitelné, proč právě Češi a Slováci mezi sebou budují hranice nové. Důkazem toho, jak složité je vysvětlování logiky a charakteru rozpadu federace, je skutečnost, že i víc než deset let po sametovém rozvodu je samostatný český stát v zahraničí pořád ještě ve velké míře spojován s pojmem Československo. Z mezinárodněprávního hlediska je proto nutné považovat za skutečný začátek integračního procesu r. 1993, kdy vznikla samostatná Česká republika. Nový stát měl sice zájem zaujmout místo, které v mezinárodní politice zanechalo Československo, členství v mezinárodních organizacích si však ve většině případů musel vyjednat od počátku znovu. Česká republika se postupně stala členem řady mezinárodních institucí (např. Rady Evropy, OBSE, OECD a NATO). Dominantní stálicí tohoto období byla ovšem příprava na plnou integraci ČR do Evropské unie. V porovnání se vstupem do EU bylo členství ve většině mezinárodních organizacích relativně snadno dosažitelné, šlo především o politický akt, protože vztahy jednotlivých zemí měly mezivládní charakter. Evropská integrace představovala naopak výzvu převzít celý legislativní rámec EU a převést část národní suverenity na společné, tj. nadnárodní instituce Evropské unie. Samotná Evropská unie procházela v letech důležitým vývojem. O přípravách na členství se proto hovořilo často v přirovnání, jako když se míří na pohyblivý terč. Období 90. let bylo pro EU především důležité z hlediska prohloubení evropské integrace (dokončení budování jednotného trhu 31. prosince 1992, zavedení jednotné měny 1. ledna 1999). V r došlo navíc k rozšíření z dvanácti na patnáct členů (o Rakousko, Švédsko a Finsko, země sdružené v Evropském společenství volného obchodu ESVO/EFTA). Rozšíření o bývalé komunistické země bylo z hlediska EU sice bráno jako historická nutnost, na které má každá evropská země podle Smlouvy o EU právo, vzhledem k hospodářské zaostalosti a nutným politickým reformám v daných zemích však nebylo vnímáno jako urgentní. Evropská rada navázala pravidelné standardní politické vztahy a Evropská komise poskytovala finanční pomoc v rámci programu PHARE. Vzájemné vztahy nabyly větší intenzity až po r. 1998, kdy byly zahájeny vstupní rozhovory. Větší význam získalo tzv. východní rozšíření až s novou Evropskou komisí (1999), kdy byl vyčleněn samostatný komisař pro rozšíření EU. 1) V první polovině 90. let se Evropská unie tedy za- 15

16 Česká integrační politika bývala především sama sebou, zahraničněpolitická pozornost ve vztahu k dalšímu rozšíření byla upřena na země EFTA. Česká republika se mohla sice od svého vzniku cítit na základě svých ekonomických a sociálních ukazatelů jako jedna z nejvyspělejších postkomunistických zemí, ve vztahu k EU jí to však nepřineslo nijak výjimečné postavení. Jakékoliv náznaky českého premiantství mezi zeměmi ucházejícími se o členství hodnotila Evropská unie spíše kriticky. Česká republika byla v r mezi první skupinou států, se kterými doporučila Evropská komise zahájit vstupní jednání. O rok později si však za nedostatečnou míru příprav na členství vysloužila od Evropské komise ostrou kritiku a poklesla v žebříčku za ostatní kandidátské země. Období po r se vyznačovalo posílením příprav na vstup do EU, negociace o členství přinesly konkrétní impulzy pro českou integrační politiku. Tato analytická esej nabízí kritické hodnocení české integrační politiky v období Nad ení a zklamané nadûje Na konci 80. let, kdy se ve střední a východní Evropě zhroutily komunistické režimy, probíhal v západní Evropě intenzivní proces prohloubení evropské integrace. Evropské společenství (ES) bylo do té doby především ekonomicky zaměřenou nadnárodní organizací, jejíž vlastní instituce měly omezenou pravomoc v oblasti koordinace hospodářské a celní politiky. Od ratifikace Aktu o jednotné Evropě (AJE) 1. července 1987 a následného schválení doprovodných opatření vládami členských zemí v únoru 1988 (tzv. Delorsův balíček I. ) však prohloubení evropské spolupráce nabralo dynamiku a zaměřilo se na dokončení budování jednotného trhu do konce r a na následné zavedení jednotné měny. Vlády zemí ES se postupně rovněž rozhodly změnit ES na Evropskou unii (EU) a rozšířit spolupráci členských zemí mj. i na součinnost soudů a policejních složek, a také na oblast bezpečnostní a zahraniční politiky. Jinými slovy, když v listopadu 1989 padla berlínská zeď, dominovala v politických debatách v zemích ES témata jako dokončení vnitřního trhu a zavedení jednotné měny. Ani ve střední a východní Evropě nebyly elity na evropskou integraci připraveny. Z hlediska oficiálních míst to bylo samozřejmě pochopitelné, bylo to dané tím, že v komunistických zemích byl proces evropské integrace oficiální politikou do poloviny 80. let většinou ignorován. Na první pohled může být ovšem překvapující nepřipravenost disentu, resp. nových demokratických elit, na vývoj v Evropském společenství. Na rozdíl od bezpečnostní politiky a role NATO ve světě, která byla z ideologických důvodů přítomna, byť značně zkresleně, i v komunistickém tisku a na akademické půdě, nebylo ES vnímáno jako zdroj inspirace. Jedním z důvodů může být, že kořeny evropského integračního procesu leží v poválečném období 50. let a v německo-francouzském smíření, od něhož byla střední a východní Evropa ideologicky oddělena. V 80. letech byla evropská integrace již zaměřena velice ekonomicky, do velké míry byla oddělena od národní politiky a řízena v rámci institucí sídlících v Bruselu, Štrasburku a Lucemburku. Především to však byly chybějící akademické vazby, cenzura, nezájem oficiálních míst a omezení domácích elit číst v cizích jazycích, které do jisté míry vysvětlují, proč starým komunistickým, ale hlavně i novým demokratickým politickým elitám v postkomunistických zemích střední a východní Evropy podstata integračního procesu ES většinou unikala. Určitou výjimku tvořilo sice Maďarsko a Polsko, kde již od 80. let vládla volnější intelektuální debata i v komunistických kruzích a kde disent měl rozmanité vazby na západní svět a často i přístup k odborné literatuře. V komunistickém Československu však převládal v ekonomických otázkách dogmatický přístup, většina akademické diskuse se dotýkala Evropského společenství 16

17 Pavel Černoch jen jako západního protikladu Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). Československý disent se sice do jisté míry zabýval i ekonomickými tématy, převládal však zájem o liberálně-ekonomické teorie, které se procesu evropské integrace výrazně netýkaly (kromě snahy o vytvoření volného trhu). To vysvětluje do jisté míry absenci intelektuálních elit na počátku 90. let, jež by se v otázkách evropské integrace orientovaly. Politické změny na přelomu let 1989/1990 tak v Československu sice doprovázelo heslo Návrat do Evropy, ale na vládní úrovni se např. nijak nerozlišovalo mezi zastarávající mezivládní formou evropské spolupráce v rámci Rady Evropy sídlící ve Štrasburku a nadnárodním sdílením státní suverenity v institucích ES sídlícího v Bruselu. Dominantním prvkem české veřejné diskuse byl jednotný pojem Západ jako zdroj blahobytu a stability. Nutno dodat, že v západní Evropě podobně dominoval pro všechny postkomunistické země jednotný pojem Východ. Ten nepatřil do společně budovaného společenství pod názvem Evropa, naopak, jako politická kategorie byl Východ synonymem pro zdroj problémů, zaostalosti, chudoby a nestability. Československá vládní politika na počátku 90. let byla ve vztahu k evropské integraci založena především na představě, že navrátíme-li se zpět k demokratickým a tržně ekonomickým poměrům, podaří se zemi rychle a hladce zapojit do integračního procesu, probíhajícího v západní Evropě. První období v letech charakterizovalo neomezené nadšení, iracionální idealismus a naprostá neznalost poměrů v ES. Podle toho také vypadala očekávání, která voličům slibovala řada politiků. Málokdo v tomto období vnímal skutečnost, že plné členství v budoucí EU bude od nových členů vyžadovat plnění řady náročných politických, legislativních a administrativních podmínek, spojených s nákladnou hospodářskou a sociální reformou, včetně vnějšího hodnocení vládní politiky z hlediska dodržování lidských práv a vztahu k národnostním menšinám. První konkrétní zkušenosti získala vláda ČSFR v r během jednání s Evropskou komisí o uzavření asociační dohody s ES, umožňující postupnou liberalizaci obchodu. 2) Politické představy o rychlém členství a hospodářské snahy o vytvoření zóny volného obchodu s ES brzy narazily na krutou realitu. Evropské společenství tvrdě hájilo své zájmy a nebylo ochotné pustit si na svůj trh konkurenceschopné výrobky, které by mohly ohrozit jeho vlastní výrobce (např. v oblasti oceli a textilu). Navíc se během jednání ukázalo, že ES tvrdošíjně odmítá zabudovat do asociačních smluv jakýkoliv závazek zaručující budoucí členství, což na všechna středoevropská vládní prohlášení o rychlém návratu do Evropy působilo jako studená sprcha Období koaliãních vlád premiéra Václava Klause První česká vláda premiéra Václava Klause ( ) byla založena na silné většině vládní koalice v parlamentu, musela se potýkat jen s relativně slabou a roztříštěnou opozicí. Byla tedy v pozici, kdy si mohla zdánlivě dovolit zaujmout vůči partnerům ze zemí Evropské unie sebevědomé a často i kontroverzní postoje. Ve vládním prohlášení z r se většina zahraničněpolitických priorit ještě orientovala na tzv. české národní zájmy, čímž měla vláda na mysli především tvrdý postoj vůči eventuálním požadavkům ze strany sudetoněmeckých spolků v Německu. Otázky evropské integrace se ve vládním prohlášení objevily jen v jedné větě, což souviselo mj. i se skutečností, že v létě 1992 ještě nebylo definitivně rozhodnuto o rozpadu ČSFR: Posílíme naše vztahy k orgánům Evropských společenství i k dalším mezinárodním institucím. 3) Evropská společenství procházela v tomto období výraznou změnou. Od 1. ledna 1993 se stal realitou jednotný trh zaručující volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob. Ratifikací Maa- 17

18 Česká integrační politika strichtské smlouvy v r se přeměnila na Evropskou unii, čímž se výrazně rozšířily oblasti, ve kterých Evropská unie sledovala společnou politiku. Maastrichtská smlouva rovněž posílila pravomoc a působnost institucí EU. Do centra pozornosti vlád členských zemí se poté dostala příprava zavedení jednotné evropské měny, zároveň bylo dokončeno jednání o rozšíření Evropské unie o Rakousko, Švédsko, Finsko a Norsko. 4) Pro českou integrační politiku to znamenalo, že se během vyjednávání o asociační dohodě postupně měnila podstata přidružení, o kterém se jednalo. Evropská unie se vyvíjela a v členských zemích probíhala politická debata o dopadech nového rozměru unijní politiky. Tato debata však v kandidátských zemích nebyla nijak podrobně vnímána a neměla dopad na vnitropolitickou debatu. EU byla nadále vnímána jako součást zahraniční politiky. Vývoj evropské integrační politiky tak zůstal tématem uvnitř ministerstva zahraničních věcí, kde se Evropskou unií zabýval úzký okruh diplomatů pod vedením Josefa Kreutera, velvyslance na Stále misi ČR při EU v Bruselu. Tato skupina však dynamický vývoj v EU naopak vnímala citlivě a v polovině 90. let se tak ustálil výraz, často připisovaný pozdějšímu hlavnímu vyjednavači Pavlu Teličkovi, že snaha o členství v EU je jako mířit na pohyblivý terč. Vyjednavači asociační dohody také brzy pochopili, že Evropská unie není v řadě otázek nijak jednotná, např. názory na přijetí jednotné měny se v tehdejší evropské dvanáctce značně lišily. Odlišné postoje k rozvoji vztahů EU k zemím střední a východní Evropy se např. odrážely na dlouhém období ratifikace asociační dohody: trvala přesně dva roky (od jejího podpisu 13. prosince 1991 až do 13. prosince 1993). Kvůli rozpadu ČSFR ovšem smlouva s Československem nikdy nenabyla platnosti, smlouva s Českou republikou tak musela být nově vyjednána, na což Klausova vláda nebyla původně připravena. Nová smlouva s Českou republikou byla podepsána v říjnu 1993 a vstoupila v platnost 1. února Asociované členství zásadně měnilo postavení České republiky vůči Evropské unii. Ve veřejné diskusi v období před vstupem do EU byl později často používán argument, že mnoho prvků členství v EU již ČR převzala, především v oblasti liberalizace obchodu a otevření trhu. Sblížení právních norem a otevření trhu bylo přímým důsledkem asociační dohody a jejího plnění. Z pohledu České republiky byla asociační dohoda chápána jako první konkrétní krok k plnému členství, z pohledu Evropské unie naopak měl tentýž dokument tlumit požadavky na pevně dané časové harmonogramy pro rychlé přijetí nových členů. Z asociovaných členů se tak nejprve stali čekatelé na statut kandidáta, se kterým se výhledově zahájí jednání o plném členství. Ve srovnání s optimismem na počátku 90. let dominovala od jejich poloviny ve vládní politice ČR vůči dalšímu směřování evropské integrace spíše skepse. Na jedné straně k tomu přispěly první trpké zkušenosti z jednání mezi ČR a ES/EU, na druhé straně se však začal projevovat i duch liberálního ekonomického smýšlení, který vláda stavěla proti myšlence nadnárodní evropské legislativy. Ve většině kandidátských zemí ze střední a východní Evropy navíc chyběla skupina lidí znajících fungování institucí EU neznalost poměrů uvnitř EU byla úrodnou půdou pro nedůvěru vůči legislativě vytvářené v součinnosti nadnárodních institucí Evropské unie. Česká vláda, vládnoucí nově samostatné ČR, proto často rétoricky shlížela na projekt sjednocené Evropy jako na centristickou snahu o byrokratické ovládnutí členských zemí. Její hlavní kritika směřovala proti snahám společné evropské politiky o posílení sociálního rozměru tržního hospodářství, jež vnímala jako levicovou ideologii. Přehlíživý postoj české vlády k diskusi uvnitř EU a zklamání z tvrdého postoje Evropské komise při jednání o asociační dohodě mimo jiné negativně ovlivnily pohled vlády na přístup Evropské komise k rozšíření a k implementaci programu PHARE. Evropská unie dospěla v r k zásadnímu rozhodnutí zahájit proces rozšíření o postkomunistické země. V červnu 1993 stanovila na jednání šéfů vlád v Kodani základní kritéria, která mu- 18

19 Pavel Černoch sí uchazeči o členství splnit, 5) a zároveň v r představila tzv. předvstupní strategii. Finanční podpora EU pro země střední a východní Evropy v rámci programu PHARE měla být napříště odkloněna od programů všeobecně zaměřených na ekonomickou transformaci a její prioritou se měl stát vstup do EU. Do druhé poloviny 90. let byl u nás program PHARE spíše vnímán jako příspěvek EU do rozpočtu ČR, a nikoliv jako nástroj pro přípravu země na členství v EU. Jako jeden z mnoha příkladů může posloužit skutečnost, že do r nezískaly prostředky PHARE určené na školení úředníků v evropských záležitostech a na reformu státní správy nikdy politickou podporu vlády. Projekty, na které byly určené, musely být na rezortech, jež o ně projevily zájem, realizovány buď pod jiným názvem, anebo přímo v utajení před vládou. Tato absurdní situace měla samozřejmě přímý dopad na hodnocení České republiky v očích Evropské komise, pro niž se program PHARE stal postupně důležitým prubířským kamenem schopnosti a vůle kandidátských zemí seriózně zajistit přípravu na členství v EU. Samostatnou kapitolou české integrační politiky bylo její institucionální zabezpečení. Vládním nařízením z listopadu 1994 byl vytvořen stálý vládní výbor pro evropskou integraci, který se stal nejvyšším orgánem s rozhodovací pravomocí o otázkách ve vztahu k EU. Kromě předsedy vlády v něm stále zasedali ministři zahraničních věcí, průmyslu a obchodu, financí a zemědělství. Vládnímu výboru byl přidružen pracovní výbor, jemuž předsedal náměstek ministra zahraničních věcí, který měl, alespoň teoreticky, k dispozici 23 specializovaných pracovních skupin. Přestože začala v podstatě formálně fungovat vládní struktura pro projednávání relevantních otázek ve vztahu k EU, bránila v efektivní práci řadě členů nízká míra znalosti evropských otázek. V tomto ohledu se stal nejstabilnější institucí podvýbor vedený náměstkem ministra, který měl do jisté míry přímou zpětnou vazbu s orgány Evropské komise. Česká vládní realita byla tedy v polovině 90. let ve výrazném protikladu k obrazu země, která se několik let předtím nadšeně hlásila k myšlence návratu do Evropy. Česká republika se nadále stavěla do role výjimečné země, jež prochází vlastní, zdánlivě úspěšnější cestou politické a ekonomické transformace a orientuje se podle základních vzorů liberálního kapitalismu. Tato politická rétorika ovšem narážela na skepsi a odpor ve většině členských zemí EU, kde převládaly buď levicové sociálně-liberální koncepce anebo pravicové modely sociálně-tržní ekonomiky, založené na konzervativních hodnotách, a mezi kandidátskými zeměmi ze střední Evropy budila podezření, že se Česká republika snaží o samostatnou cestu do EU na jejich úkor. Radikálně liberální rétorika české vlády nebyla ani příliš kompatibilní se základní myšlenkou evropského sjednocení, která byla sice založena na liberalizaci jednotlivých národních trhů, ovšem formou společné evropské regulace. Společné evropské zákonodárství, jehož základem je sdílená suverenita jako nástroj liberalizace trhu, česká vláda v podstatě odmítala. Tím se ovšem dostávala do častých konfliktů s partnery v ostatních členských zemí EU. Pozoruhodné přitom bylo, že spory hlavní vládní (pravicové) strany ODS se odehrávaly i s ostatními pravicovými stranami v řadě evropských zemí (např. s CDU a CSU v Německu, ÖVP v Rakousku, s francouzskou a italskou pravicí aj.). Otevřené sympatie pro euroskeptické postoje uvnitř ODS existovaly dlouhodobě jen v části britské pravice, která programově vystupovala proti myšlence politické integrace Evropy. Místo diskuse o tom, jaké priority by měla ČR zaujímat v rámci přidružení k Evropské unii, převládala ze strany české vlády zásadní kritika směřování evropské integrace. Velice výstižně charakterizoval postoje vůči EU, rozšířené v části vládních kruhů v té době, výrok bývalého ministra privatizace Tomáše Ježka: Trochu zpupně bych řekl, že v Evropě jsme, nemusíme se nikoho dožadovat, aby nás do ní pustil, jsme v ní geograficky, kulturně, politicky, nábožensky. Předpokládám, že zanedlouho vzroste naše sebevědomí natolik, že začneme přemýšlet o tom, že do 19

20 Česká integrační politika Evropy ano, ale ne do jakýchkoliv evropských struktur. Pokud bude Evropa bruselsko-centristická, tak se nám velice brzo do ní přestane chtít, bude to proti našemu naturelu a gustu. 6) V duchu tohoto výroku je možné chápat také neustálé odkládání oficiální české žádosti o členství v Evropské unii. Na rozdíl od Polska a Maďarska (obě země podaly své žádosti již na jaře r. 1994) čekala Česká republika s podáním vlastní žádosti až do ledna Ve vládní ODS probíhala v polovině 90. let debata o alternativách k členství v EU, např. formou členství v Evropském sdružení volného obchodu (EFTA) anebo ve vazbě na USA v rámci severoamerického sdružení volného obchodu (NAFTA). První alternativa měla tu nevýhodu, že se většina členů EFTA rozhodla v té době vstoupit do EU, druhá alternativa byla neuskutečnitelná z prostého důvodu, že se Česká republika nenachází na severoamerickém kontinentu. V podstatě se česká kritika projektu Evropské unie orientovala na argumenty z debaty o Evropě ve Velké Británii, kde dominantním prvkem byl zájem podílet se na hospodářském rozměru projektu evropského sjednocení a zamezit zásahům institucí EU do vnitřních záležitostí britské politiky. Evropská unie představovala z pohledu Velké Británie jedinou mezinárodní organizaci, na jejímž zrodu se nepodílela. Pro britský postoj k EU bylo ale zároveň příznačné, že když jednou byly evropské zákony schváleny, pak je právě Velká Británie uplatňovala s největší důsledností. Z pohledu vládní ODS (a do jisté míry i ODA) bylo nejdůležitější hledat jakékoliv argumenty, které by oslabovaly postoje (a věrohodnost) pro myšlenku dalšího prohloubení evropské integrace. K největšímu sblížení, jak již bylo zmíněno, proto došlo s euroskeptickým křídlem britské konzervativní strany, známým v evropských institucích pod názvem Bruges Group (podle přednášky premiérky Margaret Thatcherové v Brugách). Za vlády premiéra Johna Majora se však i britská konzervativní strana začala odklánět od radikálních protievropských postojů z doby premiérky Thatcherové. Každopádně bylo pro českou euroskeptickou politiku těžké najít v Evropě širší politickou platformu. Souhrnně lze však konstatovat, že případná kritika evropské integrace měla vždy prvořadě stranický charakter a odrážela se ve vládní politice jen omezeně. Vůči evropským partnerům mělo ministerstvo zahraničních věcí rozhodující hlas a odpovídalo za přípravu podkladových dokumentů pro Evropskou komisi. Spor úřadu vlády a ministerstva o myšlence evropského sjednocení se vyhrotil při projednávání textu doprovázejícího memoranda, přiloženého k české žádosti o vstup do EU v lednu Tehdy se střetl premiér s ministrem zahraničních věcí: text byl připraven na MZV ČR a měl odrážet pozitivní postoj k vývoji v Evropské unii, z pohledu premiéra byl ovšem příliš proevropsky laděný text nepřijatelný. Premiér otázku finálního znění řešil dokonce ještě na palubě vládního letadla směřujícího do Říma (italské předsednictví), kde mělo být memorandum předáno. Nakonec vyznělo memorandum v duchu původního záměru ministerstva zahraničních věcí: Za své hlavní priority vláda považuje co možná nejrychlejší získání plného členství v Evropské unii a NATO, a splnění těchto cílů pokládá za dokončení transformace země z hlediska zahraniční politiky. 7) Tento text se nakonec dostal i do vládního prohlášení nové vlády ČR v r. 1996: Za hlavní priority považuje vláda co nejrychlejší dosažení plného členství České republiky v Evropské unii a v NATO s tím, že realizací těchto cílů bude proces naší transformace dokončen i ze zahraničněpolitického hlediska. 8) Členství v Evropské unii vnímala podle těchto slov česká vláda především jako cíl své zahraniční politiky, jako potvrzení vlastního úspěchu politické a ekonomické transformace ze strany zahraničních partnerů, a již méně jako záležitost politiky domácí. Docílení členství v Evropské unii a v NATO přitom představovalo pro vládu ze zahraničněpolitického pohledu rovnocenné priority, bez ohledu na odlišný charakter obou institucí. Text memoranda byl především kon- 20

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Název tematického celku: Historický vývoj integračního procesu v Evropě A. Vývoj integračních opatření od konce 2.

Více

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Martin Potůček Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Specifické sociální podmínky a možnosti sociální

Více

Česká republika a EU. Portrét Václava Havla v rukou sametových revolucionářů

Česká republika a EU. Portrét Václava Havla v rukou sametových revolucionářů Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

Seznamte se s historií

Seznamte se s historií Bylo Československo před rokem 1989 federací? Jedním z prvních signálů, že vztah Čechů a Slováků nebude v obnovené demokracii po listopadu 1989 bezproblémový, se stala tzv. pomlčková, která odkryla vzájemné

Více

TRANSFORMACE EKONOMIKY

TRANSFORMACE EKONOMIKY TRANSFORMACE EKONOMIKY VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_15 Sada: Ekonomie Téma: Transformace ekonomiky po 1989 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená

Více

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato

Více

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete?

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete? Kde nás nyní naleznete? elektrická energie plyn nemocnice lokální a regionální vláda národní a evropská správa odpad voda sociální služby Rozvoj, priority a problémy Energie Dialog od roku 1995, s oficiálním

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

Ekonomická diplomacie České republiky

Ekonomická diplomacie České republiky Systém řízení ekonomické diplomacie v České republice Analýza zpracovaná v rámci projektu Posilování sociálního dialogu s důrazem na modernizaci institucí, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj kvality služeb

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011)

Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Polsko v rámci svého předsednictví v Radě EU hodlá nastartovat ekonomický a politický růst Evropské unie pomocí těchto priorit:

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE ZPRÁVA ZA ROK 2003 O PROGRAMU PHARE A PŘEDVSTUPNÍCH NÁSTROJÍCH PRO KYPR, MALTU A TURECKO {SEC(2005) 273}

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE ZPRÁVA ZA ROK 2003 O PROGRAMU PHARE A PŘEDVSTUPNÍCH NÁSTROJÍCH PRO KYPR, MALTU A TURECKO {SEC(2005) 273} KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 1.3.2005 KOM(2005) 64 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE ZPRÁVA ZA ROK 2003 O PROGRAMU PHARE A PŘEDVSTUPNÍCH NÁSTROJÍCH PRO KYPR, MALTU A TURECKO {SEC(2005) 273}

Více

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 1) Působení československých letců za 2. světové války v britské RAF. 2) Praktiky české policie a četnictva v době Metternichova a Bachova absolutismu.

Více

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula Situace po roce 1945 konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula se nevyhnula ani vysokému školství, a to samozřejmě ani ekonomickému a obchodnímu po únoru 1948 obsazení

Více

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Ing. Michal Minčev, MBA Ministerstvo průmyslu a obchodu Nová strategie pro jednotný trh V politických směrech pro

Více

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÉ STRANY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÝ PLURALISMUS = existence mnoha politických stran a zájmových skupin působí ve společnosti

Více

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země?

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? SPEECH/10/446 Štefan Füle Evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? Veřejné slyšení, Evropský parlament

Více

Závěrečná zpráva prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL České republiky

Závěrečná zpráva prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL České republiky Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Iniciativa Společenství EQUAL Závěrečná zpráva prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL České republiky červen 2007 OBSAH ÚVOD... 4 1.1 ZAMĚŘENÍ INICIATIVY

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

4) smluvní mezi lidmi vznikla smlouva o dohodnutí pravidel, původ moderních států

4) smluvní mezi lidmi vznikla smlouva o dohodnutí pravidel, původ moderních států Otázka: Stát Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Martas (vznik a podstata státu, funkce státu, typy státu; demokracie, typy demokracií, státní moc, politické strany, volební systémy) Stát = forma

Více

4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU

4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU ZADÁNÍ 4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU 1 Základní informace V listopadu 2000 dokončil Národní vzdělávací fond (NVF) České republiky s pomocí projektů Phare

Více

Problémy mezinárodní politiky

Problémy mezinárodní politiky Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2010/0803(NLE) 5. 1. 2010

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2010/0803(NLE) 5. 1. 2010 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro rozpočtovou kontrolu 5. 1. 2010 2010/0803(NLE) NÁVRH ZPRÁVY o návrhu na jmenování Jana Kinšta členem Účetního dvora (C7-0015/2010 2010/0803(NLE)) Výbor pro rozpočtovou

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro kulturu a vzdělávání. Navrhovatelka(*): Sylvia-Yvonne Kaufmannová, Výboru pro ústavní záležitosti

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro kulturu a vzdělávání. Navrhovatelka(*): Sylvia-Yvonne Kaufmannová, Výboru pro ústavní záležitosti EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 Výbor pro kulturu a vzdělávání 2009 2008/2224(INI) 12. 11. 2008 NÁVRH ZPRÁVY o aktivním dialogu s občany o Evropě (2008/2224(INI)) Výbor pro kulturu a vzdělávání Zpravodaj: Gyula

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

- základní rysy a tendence vývoje

- základní rysy a tendence vývoje VysoKÁ ŠKOLA EKONOMiCKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahu Svetová ekonomika - základní rysy a tendence vývoje I Eva Cihelková a kolektiv 2005 . OBSAH Úvod................................................

Více

Evropský kontext. období. Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Evropský kontext. období. Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský kontext přípravy pravy budoucího období Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj 1 Páté Kohezní fórum Konalo se v Bruselu 31. ledna

Více

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT)

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Charta projektu má za cíl poskytnout úplné a pevné informační základy pro schválení projektu. Následně je Charta projektu rozpracována do

Více

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Jana MALKRABOVÁ Sekce pro evropské záležitosti, Úřad vlády ČR 24. listopadu 2011 Obsah prezentace I. Obecně k rozpočtu EU II. III. IV. Harmonogram vyjednávání

Více

I FORMACE O ÁVRHU OVÉHO OBČA SKÉHO ZÁKO ÍKU

I FORMACE O ÁVRHU OVÉHO OBČA SKÉHO ZÁKO ÍKU I FORMACE O ÁVRHU OVÉHO OBČA SKÉHO ZÁKO ÍKU M i n i s t e r s t v o s p r a v e d l n o s t i 1. Zhodnocení stavu současné platné právní úpravy Platný občanský zákoník byl přijat v roce 1964. Vychází z

Více

Proces sjednocování (integrace) Evropy

Proces sjednocování (integrace) Evropy Proces sjednocování (integrace) Evropy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Říjen 2009 vypracovala : Paed.Dr. Zdena Kačírková ČR je členem

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914 1 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Vyučovací předmět : Dějepis Ročník:9. Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti

Více

PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm.

PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm. PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm.cz www.strukturovanydialog.cz CO JE STRUKTUROVANÝ DIALOG S

Více

Představení projektu Metodika

Představení projektu Metodika Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Liberec, 10. prosince 2014 Programové období 2014 2020 Strategie

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

NÁZEV ŠKOLY. ČÍSLO PROJEKTU NÁZEV MATERIÁLU TÉMA SADY Dokumenty k českým dějinám po roce 1989 ROČNÍK. DATUM VZNIKU červenec 2013 AUTOR

NÁZEV ŠKOLY. ČÍSLO PROJEKTU NÁZEV MATERIÁLU TÉMA SADY Dokumenty k českým dějinám po roce 1989 ROČNÍK. DATUM VZNIKU červenec 2013 AUTOR NÁZEV ŠKOLY GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA, LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.1082 VY_32_INOVACE_6A_19_Vstup České republiky do Evropské unie ČÍSLO PROJEKTU NÁZEV MATERIÁLU

Více

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR Eurocentrum Karlovy Vary Integrovaný informační systém: Eurofon 800 200 200 bezplatná infolinka, Po-Pá 10 až 18 hodin Euroskop.cz rozcestník k informacím o EU Eurocentra Eurocentrum Karlovy Vary Závodní

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2224/04 V Praze dne 10. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2224/04 V Praze dne 10. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Č.j. 2224/04 V Praze dne 10. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu dne 17. března 2004 v 9.00 hod. v zasedací síni budovy Úřadu vlády České republiky,

Více

23.1.1996 Premiér Václav Klaus podal oficiální žádost České republiky o členství v EU

23.1.1996 Premiér Václav Klaus podal oficiální žádost České republiky o členství v EU ČR v EU Základní přehled historie vstupu České republiky do Evropské unie 1988 ČSSR a Evropská společenství navázaly diplomatické styky 1990 ČSFR podepsala dohodu o obchodní a hospodářské spolupráci s

Více

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Krizové řízení v České republice Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE

INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE proces postupného sbližování, přizpůsobování se a propojování národních ekonomik do jednotného nadnárodního ekonomického uskupení Podnět k integraci - důvody ekonomické,

Více

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D.

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. Obrana pojetí a aktuální vývoj Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. 1 Literatura Relevantní legislativa a dokumenty viz dále (Ústava, Bezpečnostní strategie, resortní zákony) webové stránky příslušných institucí (např.

Více

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Hodnocení čerpání prostředků EU v podmínkách MV Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Odbor interního auditu a supervize Praha 12 / 2 / 2009 Obsah Jaké jsou možnosti čerpání z čeho čerpáme Ministerstvo

Více

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více

VYSVĚDČENÍ SPOLEČNOSTI ZA ROK 2013: LEPŠÍ ZNÁMKY NEŢ ZA ROK 2012 DOSTALA OD VEŘEJNOSTI

VYSVĚDČENÍ SPOLEČNOSTI ZA ROK 2013: LEPŠÍ ZNÁMKY NEŢ ZA ROK 2012 DOSTALA OD VEŘEJNOSTI INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/01 VYDÁNO DNE 10.. 01 VYSVĚDČENÍ SPOLEČNOSTI ZA ROK 01: LEPŠÍ ZNÁMKY NEŢ ZA ROK 01 DOSTALA OD VEŘEJNOSTI NAPROSTÁ VĚTŠINA HODNOCENÝCH OBLASTÍ. Změny na politické scéně,

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2214/04 V Praze dne 18. února 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2214/04 V Praze dne 18. února 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Č.j. 2214/04 V Praze dne 18. února 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu dne 25. února 2004 v 19.30 hod. v zasedací síni budovy Úřadu vlády České republiky,

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Irska na rok 2015

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Irska na rok 2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 258 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Irska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Irska z roku 2015 CS CS

Více

Projev pana ministra J. Kohouta na XLI. Konferenci výborů pro evropské záležitosti parlamentů EU (COSAC)

Projev pana ministra J. Kohouta na XLI. Konferenci výborů pro evropské záležitosti parlamentů EU (COSAC) Projev pana ministra J. Kohouta na XLI. Konferenci výborů pro evropské záležitosti parlamentů EU (COSAC) Praha, 10.-12. května 2009 Excelence, Vážené předsedkyně a vážení předsedové výborů pro evropské

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Výroční zpráva o provádění iniciativy Humanitární dobrovolníci EU v roce 2014

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Výroční zpráva o provádění iniciativy Humanitární dobrovolníci EU v roce 2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.7.2015 COM(2015) 335 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Výroční zpráva o provádění iniciativy Humanitární dobrovolníci EU v roce 2014 CS CS I. ÚVOD Vzhledem

Více

Vstup ČR do schengenského prostoru EUROCENTRUM PRAHA 15.5.2007

Vstup ČR do schengenského prostoru EUROCENTRUM PRAHA 15.5.2007 Vstup ČR do schengenského prostoru EUROCENTRUM PRAHA 15.5.2007 1 Struktura prezentace základní informace o schengenské spolupráci Principy Historický přehled (1985 2007) Kompenzační opatření příprava ČR

Více

Exekutivní kontrola ZS a jejich úkolování

Exekutivní kontrola ZS a jejich úkolování Exekutivní kontrola ZS a jejich úkolování Jan Schneider 1 1. Shrnutí: Doporučený model exekutivní kontroly 2. Rozbor: 2.1 Kontrola (pojem) 2.2 Řízení a úkolování (výčet subjektů a jejich role) 2.3 Koordinace

Více

Přímá volba prosazena jinou koaliční stranou do koaliční smlouvy

Přímá volba prosazena jinou koaliční stranou do koaliční smlouvy Přímá volba prosazena jinou koaliční stranou do koaliční smlouvy Odpovědný rezort MV V koaliční smlouvě úkoly pro MV: - důkladná analýza s cílem vytvořit podmínky pro přímou volbu starostů v malých obcích

Více

stabilita institucí zajištujících demokracii, lidských práv a práv menšin fungující tržní hospodářství a schopnost vyrovnat se s konkurenčním

stabilita institucí zajištujících demokracii, lidských práv a práv menšin fungující tržní hospodářství a schopnost vyrovnat se s konkurenčním 3. Předvstupní pomoc a přípravné programy na ESF 3.1 Podmínky členství v EU Podmínkou připojení k Evropské unii je splnění kritérií schválených na zasedání Evropské rady v Kodani v roce 1993 tzv. Kodaňských

Více

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Brno, hotel Voroněž, 20. září 2012 Historie přeshraniční spolupráce Program CBC Phare Předvstupní program EU pro přeshraniční spolupráci

Více

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14

Více

Smlouvy Evropské unie

Smlouvy Evropské unie Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 ZAJIŠTĚNÍ VIDITELNOSTI POLITIKY SOUDRŽNOSTI: PRAVIDLA KOMUNIKACE A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ V OBDOBÍ 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Československo

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

NÁRODNÍ STRATEGIE KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ LET 2015 AŽ 2020. Ing. Dušan Navrátil

NÁRODNÍ STRATEGIE KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ LET 2015 AŽ 2020. Ing. Dušan Navrátil NÁRODNÍ STRATEGIE KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ LET 2015 AŽ 2020 Ing. Dušan Navrátil STRATEGICKÝ RÁMEC ČR V OBLASTI KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI o 19. října 2011 Vláda České republiky

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 15/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: AKT O PŘISTOUPENÍ, PŘÍLOHA II NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci NÁVRH STANOVISKA. Výboru pro zaměstnanost a sociální věci

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci NÁVRH STANOVISKA. Výboru pro zaměstnanost a sociální věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci 19. 6. 2012 2011/0177(APP) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro zaměstnanost a sociální věci pro Rozpočtový výbor k návrhu nařízení Rady, kterým

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

Jak nás vidí OECD. Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014

Jak nás vidí OECD. Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014 Jak nás vidí OECD Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014 Autoři studie Jaana Puukka, FR/FI Maite Martinez, ES Patrick Dubarle, FR Andrea Hofer, OECD Tomas Karlsson,

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_39. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_39. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_39 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

JAK SI STOJÍ ČESKÁ PARADIPLOMACIE?

JAK SI STOJÍ ČESKÁ PARADIPLOMACIE? POLICY PAPER Petr Drulák, Lucie Königová, Petr Kratochvíl Duben 2004 Ústav mezinárodních vztahů Nerudova 3 118 50 Praha 1 Tento autorský text neprošel ediční úpravou. 2 Mezinárodní vztahy bývají často

Více

I. ZADÁNÍ Dopadová studie se zaměří zejména na

I. ZADÁNÍ Dopadová studie se zaměří zejména na STUDIE 33 DOPADOVÁ STUDIE Právní rámec kolektivního vyjednávání a sociálního dialogu v odvětví školství, pracovněprávní a mzdové podmínky a problémy BOZP ve školství Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.8.2013 COM(2013) 579 final 2013/0279 (COD) C7-0243/03 Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ŠESTÁ VÝROČNÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ŠESTÁ VÝROČNÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 10.7.2009 KOM(2009) 356 v konečném znění ŠESTÁ VÝROČNÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU PŘEHLED OBCHODNÍCH OCHRANNÝCH OPATŘENÍ UPLATŇOVANÝCH TŘETÍMI

Více

Vstup Chorvatska do EU a jeho aktuální ekonomická situace

Vstup Chorvatska do EU a jeho aktuální ekonomická situace Vstup Chorvatska do EU a jeho aktuální ekonomická situace Semestrální práce Bc. Kristýna Krásna, Bc. Markéta Nováková Obsah 1. Všeobecné informace o zemi 2. Historický background 3. Překážky vstupu do

Více

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Petr Kurfürst Brno, 13.10.2014 PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Účel Oblast působnosti Přínosy Hlavní rysy Cyklus SUMP podle

Více

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině Metodické listy pro kombinované studium předmětu VÝVOJ VEŘEJNÉ SPRÁVY ČESKOSLOVENSKA A ČESKÉ REPUBLIKY Metodický list č. l Metodický list č. 1 Název tématického celku : Vývoj správy na území dnešní České

Více

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Obsah 1. Hlavní specifika EU 2. Vývoj evropské integrace a její cíle 3. Nástroje EU

Více

10 let České republiky v EU

10 let České republiky v EU Podnikatelské fórum, 30. dubna 2014 10 let České republiky v EU Výhody a nevýhody členství v EU očima podnikatele All rights reserved. Siemens Česká republika Hlavní ukazatele 33 22 22 9,7 miliard Kč miliard

Více

Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY

Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY světa ve fotbale nebo při pořádání významných politických vrcholných schůzek. Toto obnovení hraničních kontrol však trvalo pouze na nezbytně

Více

Co je to Schengen? Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY

Co je to Schengen? Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY Co je to Schengen? V současnosti Schengen představuje především tzv. schengenský prostor, v jehož rámci nejsou na společných státních hranicích vykonávány hraniční kontroly a hranice lze tedy překračovat

Více

Krizové řízení. Krizové řízení v oblasti obrany státu

Krizové řízení. Krizové řízení v oblasti obrany státu Krizové řízení Krizové řízení v oblasti obrany státu Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů Josef Beneš Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1 Úspěchy/silné stránky Navyšování rozpočtu v posledních pěti letech na základě konsensu napříč

Více

EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK

EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 Evropská unie Svazek demokratických evropských zemí Organizace pro mezinárodní spolupráci

Více

ORANŽOVÁ KNIHA ČSSD. Pro oblast veřejné správy. V Praze, 25. dubna 2009. Zpracovali: JUDr. Ivan Přikryl. Ing. Kamil Srnec

ORANŽOVÁ KNIHA ČSSD. Pro oblast veřejné správy. V Praze, 25. dubna 2009. Zpracovali: JUDr. Ivan Přikryl. Ing. Kamil Srnec V Praze, 25. dubna 2009 Zpracovali: JUDr. Ivan Přikryl Ing. Kamil Srnec Odborná skupina pro státní správu. ORANŽOVÁ KNIHA ČSSD Pro oblast veřejné správy Návrh programových priorit v oblasti veřejné správy

Více

Memorandum o porozumění

Memorandum o porozumění Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem financí České Republiky a Švédskou daňovou správou o vzájemné administrativní pomoci v oblasti výměny informací pro daňové účely Preambule Ministerstvo financí

Více

PROMĚNY EKONOMICKÉ DIPLOMACIE V ČR A VE SVĚTĚ

PROMĚNY EKONOMICKÉ DIPLOMACIE V ČR A VE SVĚTĚ JUDITA ŠTOURACOVÁ A KOL. PROMĚNY EKONOMICKÉ DIPLOMACIE V ČR A VE SVĚTĚ PROFESSIONAL PUBLISHING OBSAH: Úvodní poznámky 9 I. část: OBECNĚ - TEORETICKÉ OTÁZKY 13 1. kapitola.._ - Ekonomická dimenze mezinárodních

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

Podpora meziobecní spolupráce

Podpora meziobecní spolupráce Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Registrační číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001 Další vývoj v oblasti MOS Svaz měst a obcí

Více

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví v energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví Úvod do energetické politiky EU Energetická bezpečnost Vnitřní trh energií Důsledky

Více