ČR a proces rozšiřování EU se zaměřením na volný pohyb pracovních sil

Transkript

1 ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Provozně ekonomická fakulta Teze k diplomové práci ČR a proces rozšiřování EU se zaměřením na volný pohyb pracovních sil Vypracovala: Vedoucí bakalářské práce: Hana Vágnerová Ing. Růžena Breuerová CSc. Praha 2003

2 1. Úvod Vstup do Evropské unie je pro Českou republiku jedinečnou historickou příležitostí a současně náročným úkolem. Cílem diplomové práce je zmapovat cestu přistupování České republiky k Evropské unii a zaměřit se na nejdůležitější momenty při rozšiřování EU. Společný trh Evropské unie nabízí čtyři základní ekonomické svobody - volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob. Při uzavírání těchto kapitol byla věnována zvláštní pozornost podmínkám a termínu uplatnění volného pohybu občanů a pracovních sil ze států střední a východní Evropy. Dílčím cílem diplomové práce je zjistit, jaký je zájem obyvatel ČR o migraci do zahraničí a posoudit, zda jsou obavy některých členských států z masivního přílivu pracovních sil z České republiky oprávněné. Metodika zpracování diplomové práce využívá srovnávání, analyticko-syntetický přístup, logické myšlení a vlastní grafické znázornění. Práce vychází z podkladů, které poskytlo Informační centrum Evropské unie, Ministerstvo zahraničních věcí a také ze studií, které zpracoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí a z materiálů Ministerstva práce a sociálních věcí. Práce je založena na vlastních názorech a na konzultacích s odborníky. 2. ČR a proces rozšiřování EU Rozšiřování EU směrem na východ začalo na konci 80. let. V průběhu 90. let byly uzavírány se státy střední a východní Evropy vč. ČR Evropské dohody. Jejich smyslem bylo vytvoření právního základu dvoustranných vztahů mezi kandidátskými zeměmi a EU. Zatímco v předchozích vlnách rozšíření nebyla ze strany EU pro kandidátské země stanovena žádná speciální kriteria, která bylo třeba splnit, v případě zemí střední a východní Evropy stanovila EU základní požadavky Kodaňská kritéria: stabilita institucí jako záruka demokracie, právního státu, lidských práv a respektování a ochrana menšin; fungující tržní hospodářství a schopnost obstát v konkurenčních tlacích tržních sil v Unii; schopnost přijmout závazky vyplývající ze členství, včetně cílů politické unie a hospodářské a měnové unie. Později byla zdůrazněna potřeba toho, aby kandidátské země upravily svoje správní struktury a nutnost začleněnit acquis do legislativy a hlavně zajistit, aby bylo skutečně prováděno. S cílem usnadnit kandidátským zemím proces úspěšného dosažení těchto kritérií, přijala EU pro země střední a východní Evropy tzv. předvstupní strategii, která byla založena na čtyřech základních prvcích: Evropské dohody; Mnohostranný strukturovaný dialog; Příprava zemí střední a východní Evropy na začlenění do jednotného vnitřního trhu Unie; Pomoc zemím střední a východní Evropy v rámci programu PHARE. 3

3 Samotným negociacím předcházela nebo probíhala současně etapa tzv. screeningu legislativy, při které se identifikovaly případné problémy. Vlastní jednání o členství jsou formálně mezivládní konferencí 15 členských států a jsou tedy plně v rukou členských zemí a příslušné kandidátské země. Vyjednávání jsou založena na zásadě, že každá kandidátská země musí přijmout všechny platné předpisy a právní akty. Jednání s 10 kandidátskými zeměmi byla uzavřena na kodaňském zasedání v prosinci Byly tak oficiálně do Unie pozvány státy Polsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Slovinsko, Kypr a Maltu. 3. Problémy volného pohybu osob při rozšiřování EU Volný pohyb osob tvoří jeden ze základních pilířů, bez něhož by fungování vnitřního trhu Evropské unie bylo neúplné. Tato svoboda má umožnit, aby pracovníci členských zemí hledali lepší pracovní a životní podmínky než jsou v jejich zemi nebo regionu, měla by poskytnout šanci zlepšit životní standard jednotlivých pracovníků. Mezi kandidátskými státy a členskými státy Unie probíhala intenzivní diskuse o podmínkách a termínu uplatnění volného pohybu občanů a pracovních sil po přijetí za členy EU. Zvláštní pozornost je věnována problematice migrace z tranzitivních států a především jejímu vlivu na vnitřní trh práce některých států EU. Tab. 1. Migrační potenciál obyvatelstva ČR do zahraničí Tis.osob % Obyvatelstvo celkem 10267,7 100,0 Z toho: - neuvažující o migraci za prací 9290,7 90,5 - uvažující o migraci za prací 977,0 9,5 Migrace pravděpodobná 134,2 1,3 Migrace reálná 32,8 0,3 Migrace pravděpodobná Migrace trvalá 33,4 0,3 Migrace dočasná 100,8 1,0 - migrace pobytová 88,2 0,9 - migrace dojížďková (pendlerská) 12,6 0,1 Zdroj: www. vupsv.cz 4

4 Z výsledků šetření zjišťující postoje obyvatelstva České republiky k pracovní migraci do zahraničí, které provedl Výzkumný ústav práce a sociálních věcí ve spolupráci (VÚPSV) s Českým statistickým úřadem (září říjnu 2000) je důležitá především migrace pravděpodobná a reálná (viz tab.1). Faktory, které ovlivňují rozhodnutí o migraci zahrnují: věk, nezaměstnanost, vzdělání, vzdálenost a další např. jazykové bariéry. Pravděpodobný migrační potenciál je ta část potenciálních migrantů, kteří učinili určité kroky, které prokazují, že mají o migraci za prací do zahraničí skutečný zájem (např. získání informací o možnosti zaměstnání, studia apod.). V ČR tak učinilo přibližně 134 tis. lidí. Reálný migrační potenciál je ta část populace, která učinila řadu realizačních kroků (vč. již prakticky nevratných) k uskutečnění migrace do zahraničí (např. požádali o pobytové a pracovní povolení, mají příslib zaměstnání aj.). V ČR sem spadá přibližně 33 tis. osob, což tvoří opravdu malé procento obyvatelstva ČR: 0,3 %. Bylo vyjednáno přechodné období, které určilo omezení volného pohybu české pracovní síly po EU po dobu 2 let, s možností prodloužení jednotlivými členskými státy až na maximálně 7 let. Česká republika prosadila zvláštní úpravu (tzv. český model ), která České republice umožní lepší ochranu před případným masivním přílivem pracovních sil z ostatních nových členských zemí EU. 4. Závěr Posudek Evropské komise vypracovaný r uvedl, že ČR má stabilní instituce, garantuje právní stát, lidská práva a ochranu menšin; má fungující tržní hospodářství, které je schopno se ve střednědobém horizontu vypořádat s konkurenčními tlaky a tržními silami v Unii; měla by být s to přistoupit ve střednědobém horizontu k převzetí komunitárních závazků. Pravidelná zpráva Evropské komise pro rok 2002 uvedla, že: ČR dosáhla vysoké úrovně souladu s acquis v mnoha oblastech a značně pokročila i v dosažení odpovídající administrativní kapacity pro jeho zavedení, ačkoliv další úsilí je nezbytné. Byly dohodnuty plány pro eliminaci zbývajících nedostatků, především při vyjednávání. Roku 1998 byla zahájena jednání o přistoupení České republiky k Evropské unii formou bilaterální mezivládní konference. Bezprostředně poté začala technická část jednání (screening) zahrnující porovnání kapitol komunitární legislativy Evropských společenství a druhého a třetího pilíře EU s legislativou ČR a prověřování, zda je ČR schopna v okamžiku 5

5 vstupu do EU převzít veškeré závazky vyplývající, jak se zavázala v memorandu, které bylo součástí oficiální české žádosti v Unii. Vlastní jednání o přistoupení byla ukončena na zasedání v Kodani (prosinec 2002), kde byly uzavřeny poslední kapitoly s kandidátskými zeměmi a bylo tak rozhodnuto o vstupu ČR do Evropské unie roku V současné době se připravuje znění přístupové smlouvy, která bude podepsána 16. dubna 2003 v Aténách. Ke vstupu ČR do EU se budou moci vyjádřit také občané ČR v referendu. Bude tak záležet na nich, zda se Česká republika stane členem Evropské unie nebo ne. Z šetření VÚPSV vychází velmi nízká hodnota reálného migračního potenciálu (0,3 % české populace tj. přibližně 33 tisíc osob). S ohledem na nízkou hodnotu reálné migrace a na bariéry s migrací spojené (věk, nezaměstnanost, dopravní náklady, jazykové bariéry a další) lze konstatovat, že se nedá očekávat velký přesun občanů ČR na pracovní trhy EU. Ačkoliv je výkonnost české ekonomiky nižší než výkonnost ekonomik členských států, nelze usuzovat, že v procesu rozšiřování dojde k masovému exodu českých občanů do těchto zemí. Příkladem může být situace v samotné EU. I v jejím rámci existují značné mezistátní a meziregionální rozdíly (HDP, míra nezaměstnanosti aj.), přičemž nedochází k masivním pohybům pracovních sil z méně vyspělých zemí EU do zemí rozvinutějších. Obavy však existují a přechodná období jsou klíčem k uklidnění veřejného mínění v nynějších členských státech a k zajištění co nejhladšího a nejrychlejšího průběhu rozšíření Unie. Přechodné období v oblasti volného pohybu osob bylo stanoveno pro ČR na max. 7 let. Nicméně v mnoha členských státech není otevření trhů práce spojováno s většími obavami. Pro tyto státy je přechodné období hlavně pojistným mechanismem. Již dnes některé země EU oznámily, že si nepřejí využívat systém přechodných období v oblasti volného pohybu pracovníků - Švédsko, Holandsko, Irsko a Dánsko předpokládají, tzn. že minimálně v těchto čtyřech zemích budou moci pracovníci z ČR rovnou vstoupit na trh práce, bez jakýchkoli restrikcí. Diplomová práce věnovaná tématu ČR a proces rozšiřování EU se zaměřením na volný pohyb pracovních sil popsala nejdůležitější fáze přistupování ČR k EU a dokázala malou ochotu českého obyvatelstva migrovat do zahraničí. 6