Obsah. Patetický Editorial. Digitalizace

Transkript

1

2 Patetický Editorial Obsah Mnozí z vás, po zhlédnutí obálky, si říkají, že se asi redakce zbláznila. Obálka ve stylu Matrix, článek názvem nápadně připomínající Star Wars. Nejspíše si myslíte, že jsme většinu času do uzávěrky seděli u televize a pouštěli si sci-fi. Nu, pravda je taková, že jsme od počátku práce do uzávěrky neviděli ani jeden ze zmiňovaných filmů, nicméně asociace s těmito sériemi byla příliš silná, než abychom si to dokázali odpustit. Digitalizace je síla dnešní doby, která má obě strany. Temnou i světlou. Pokusili jsme se číslo vyvážit, aby ukázalo obě strany (mě osobně přijde až příliš nadšené z digitalizace). Ale teprve čas ukáže, která strana zvítězí. Digitalizace Dřív se nám mohlo jen zdát, že budeme digitalizovat. A analogového digitální, to je představa geniální. Digitalizovat můžete cokoli, tak neprojevujte nevoli. Pavla Koutná Anotace k hlavním článkům a klíčová slova... 2 Czech Point... 3 Irma Friedlová Rome Reborn Jana Kratochvílová Temná strana síly - digitalizace... 7 Vojtěch Pilař Digitální mapy... 9 Irma Friedlová Jak se peče dobrý centrální registr aneb vraz do toho pár číselníků Irma Friedlová Digitalizace záznamů zdravotnické organizace Renata Valentová Manuscriptorium Pavla Koutná Technologie digitálních knihoven Renata Valentová Identifikace Renata Valentová Chodit do knihovny pro nevidomé Pavla Koutná Digitalizace v podvědomí studentů Pavla Koutná Virtuální realita a skutečnost Jana Kratochvílová Autorský kolektiv

3 Temná strana síly - digitalizace Vojtěch Pilař Anotace k hlavním článkům a klíčová slova Czech Point - poskytování úředně ověřených výpisů z centrálních registrů na kontaktních místech Irma Friedlová Ministerstvo vnitra letos zpřístupnilo veřejnosti jako horkou novinku projekt Czech Point. Jedná se o síť podatelen na MÚ či poštách, které poskytují úředně ověřené výpisy ze tří centrálních registrů. Projekt má přiblížit úřad občanovi a je součástí strategie vlády v oblasti rozvoje e-governmentu. Klíčová slova: Czech Point, e-government, centrální registry, kontaktní místa Rome Reborn antický Řím a jeho virtuální podoba Jana Kratochvílová Tento článek se zabývá mezinárodním projektem Rome Reborn, jehož úkolem je digitální znovuzrození Říma z doby od pozdní doby bronzové (asi 1000 let př. n. l.) až do počátku středověku, tedy do r. 552 n. l. nebo do období konce války s Góty. Dokončena byla jeho první část - Rome Reborn 1.0, kdy můžeme vidět digitální podobu města z doby kolem r. 320 n. l. Klíčová slova: digitalizace, modelování skutečností, 3D modely, systému MultiGen Creator, Řím Z digitalizace dnes vládne nadšení, avšak její zápory a rizika nejsou tak často zmiňována jak by měla. Všelijaká rizika spočívají v samotné digitalizaci, v obrovském množství formátů, ale i v autorských právech. Je načase se nad nimi zamyslet. Klíčová slova: digitalizace, formát, média, autorská práva Digitalizace záznamů zdravotnické organizace Renata Valentová Informační systém ASAI/SPI řeší důslednou evidenci veškerého písemného materiálu v organizaci. Umožňuje komplexně řešit potřeby organizace související s krátkodobým i dlouhodobým uložením různých druhů dokumentů v jednotlivých organizačních jednotkách a jejich následnou archivaci nebo případnou skartaci. Systém ASA/SPI zabezpečuje v rámci celé společnosti, v návaznosti na systém lidských zdrojů, činnosti spojené s jednoznačnou identifikací jednotlivých dokumentů a jejich lokací. Umožňuje jejich následné vyhledávání a zpřístupňování pro potřeby jednotlivých uživatelů. Jako systém samostatných vzájemně propojených uzlových aplikací je určen k optimalizaci všech procesů spojených s problematikou evidence ukládání dokumentů v rámci jednotlivých spisových uzlů, ústřední spisovny a potřebami samotných uživatelů. Klíčová slova: jednoznačná identifikace, ukládání, vyhledávání, zpřístupňování Manuscriptorium aneb Rukopisy a staré tisky na dosah Pavla Koutná Manuscriptorium je projekt, v jehož rámci se digitalizují vzácné tisky a historické dokumenty. Každý tak může dnes prostřednictvím počítačové obrazovky číst a prohlížet si staré texty. Do projektu je zapojena řada knihoven a archivů, jak českých tak zahraničních. Patronem projektu je Národní knihovna České republiky. Klíčová slova: rukopisy, staré tisky, digitalizace, Manuscriptorium, Národní knihovna 2

4 Czech Point Poskytování úředně ověřených výpisů z centrálních registrů na kontaktních místech Projekt e-government vstoupil v letošním roce do dalšího kola a částečně usnadnil občanům komunikaci se státní správou. Nástrojem pro snížení byrokratické procedury při vyřizování ověřených výpisů potřebných pro různé účely se stal Czech Point. Co to je Czech Point Czech je anglický překlad slova Český a Point je zkratka ze slov podací ověřovací informační národní terminál. Czech Point svou výslovností navozuje anglický výraz check point, což je v překladu kontrolní stanoviště. 1 V praxi to jsou jednotná kontaktní místa, která v současnosti poskytují veřejnosti ověřené výpisy z centrálních registrů dat, takže občan nemusí navštívit několik úřadů, ale potřebné výpisy získá na jednom místě. Kde najdeme Czech Point Podatelny Czech Point fungují na obecních a městských úřadech, magistrátech a na pobočkách České pošty. První pobočka byla otevřena v dubnu 2007 na radnici Prahy 13 a brzy se do programu zapojily další úřady. V rámci pilotního projektu tvoří síť Czech Point více než tři desítky obecních úřadů a 74 kontaktních míst České pošty 2 - seznam obcí zapojených do pilotní fáze projektu Czech Point je dostupný na adrese: detail.php?id=3906. Místo, které poskytuje služby Czech Point můžete poznat podle loga modrá dvojitá bublina: V budoucnu by se měly tyto modré bubliny objevit na 1300 obecních úřadech a 2000 pobočkách České pošty. Co nám Czech Point nabízí Zatím může občan získat tyto ověřené výpisy ze tří centrálních registrů: Katastr nemovitostí => úplný výpis listu vlastnictví. Obchodní rejstřík => úplný výpis z obchodního rejstříku. Živnostenský rejstřík => úplný výpis ze živnostenského rejstříku. Z pohledu veřejnosti se jako další nejvhodnější kandidát jeví výpis z trestního rejstříku, který Ministerstvo vnitra slibuje zpřístupnit během příštího roku. Na Czech Point není umožněno vyhledávání a nahlížení do registrů, ale pouze vystavení ověřeného výstupu z příslušného registru. Proto, než půjdete požádat o příslušnou veřejnou listinu, potřebujete znát základní údaje o požadovaném subjektu: Katastrální území a číslo listu vlastnictví pro výpis z katastru nemovitostí. Identifikační číslo organizace (IČ) nebo název subjektu pro výpis z obchodního a živnostenského rejstříku. Klady a zápory Czech Point Hlavním záporem je bezesporu cena poskytovaných služeb padesát korun za každou vytištěnou stránku je oproti paušálnímu poplatku sto korun na katastrálním úřadu citelný rozdíl. Naopak největším kladem je široká síť terminálů, která přivádí úřad blíž k občanovi. Další výhodou je také možnost pořídit více výpisů na jednom místě. Vize do budoucnosti aneb jak to bude pokračovat Terminály Czech Point přiblížily projekt e- Governmentu ke konečnému cíli a tím je virtuální Czech Point. Uživatelé, kteří se zaregistrují do systému virtuálního Czech Pointu, budou moci z vlastního počítače (prostřednictvím internetu) 3

5 získávat ověřená data z centrálních registrů. Pomocí této virtuální jednotky bude také uživatelům umožněn přístup k elektronickým podáním vůči úřadům státní správy. 3 Tyto ambiciózní plány budou muset překonat jak technické problémy, tak budou vyžadovat změny v legislativě. Pokud zůstaneme u kontaktních míst na místních úřadech a poštách, můžeme jenom doufat, že původně avizované rozšíření nabídky služeb a sítě terminálů Czech Point v roce 2008 proběhne podle plánu a tím usnadní styk občanů se státní správnou zejména v místech s menší hustotou obyvatelstva. Irma Friedlová Použité zdroje: 1) Wikipedia [online]. 2002, [cit ]. Dostupný z WWW: Point_%28projekt%29 2) Česká pošta [online] [cit ]. Dostupný z WWW: html/user/anon/page/default.psml/js_pane/produkty?ksid=2 6027&navig=1&pgtyp=S&docid=31305&pgtyp=P&show_ title=1 3) BusinessInfo [online] [cit ]. Dostupný z WWW: czech-point-kontaktni-mista/ /43717/ 4

6 Rome Reborn 1.0 Antický Řím a jeho virtuální podoba Rozvoj výpočetní techniky v posledních letech přinesl lidstvu mimo jiné i schopnost vytvářet digitální modely skutečností minulých, stávajících i budoucích a jejich využití v nejrůznějších odvětvích lidské činnosti a bádání. Práce na řadě těchto projektů započala v 90. letech 20. století a dnes jsou představovány první výsledky dlouhodobého úsilí řady vědeckých týmů. Jedním z takových důkazů lidských schopností je mezinárodní projekt Rome Reborn. Vedoucím projektu je Bernard Frischer, ředitel Institute for Advanced Technology in the Humanities (IATH) Univerzity ve Virginii. Název projektu vznikl na počest díla Flavia Bionda ( ) De Roma instaurata. Cílem projektu je vytvořit digitální model města zachycující jeho vývoj od pozdní doby bronzové (asi 1000 let př. n. l.) až do počátku středověku, tedy do r. 552 n. l. nebo do období konce války s Góty. Řím) a další. Cílem bylo vytvořit 3D model Říma z roku 320 n.l. včetně Aureliánských hradeb kolem města, z nichž se do dnešní doby dochovalo přes 26 km. Prvním krokem pro realizaci projektu byla znalost současných informací a teorií o tom, jak město asi vypadalo v dané době, jaké bylo jeho topografické uspořádání, jeho urbanistické rozložení (ulice, mosty, akvadukty, hradby,...) a jak asi vypadaly jednotlivé stavby a monumenty. Digitální model vychází ze dvou skupin staveb. Stavby první skupiny známe díky archeologickým průzkumům určitých míst, dochované antické literatuře a obrazovým ztvárněním umělců od renesance do 19. stol. Stavby patřící do skupiny druhé jsou nám známy jen na základě dvou soupisů staveb těchto oblastí Curiosum a Notitia, datovaných do 4. stol. n. l., kde jsou rozděleny podle typů a četnosti jejich výskytu v rámci 14 městských čtvrtí (rione). Posledním zdrojem znalostí je pak mramorový plán Septimia Severa (Forma Urbis Romae) mapa ulic a staveb v Římě asi kolem let n. l., který se nachází v Kapitolských muzeích. V Rome Reborn 1.0 je obsaženo asi 31 staveb a monumentů první skupiny (např. chrám Venuše a Rómy, Titův nebo Konstantinův oblouk, Maxentiova (Konstantinova) bazilika, Tabulárium,...) a to včetně 22 staveb a monumentů v západní části Fora Romana. Staveb prvního typu, které mohou být ve 3D modelu města obsaženy, je celkem asi 200. Řím-Aureliánské hradby u porta S. Sebastiano V současné době je hotová verze 1.0, která vznikala v letech a poprvé byla veřejnosti představena 11. června 2007 v Římě. Spolupracovala na ní řada institucí a jednotlivců, např. IATH Univerzity ve Virginii, Cultural Virtual Reality Laboratory (CVRLab) a Experimental Technology Center (ETC) Univerzity v Kalifornii, Los Angeles (UCLA), Reverse Engineering (INDACO) Lab Politecnico di Milano, Museo di Vaticano, Museo della Civiltà Romana (čtvrť EUR, Plastický model Říma z doby císaře Konstantina 5

7 Odhad počtu staveb patřících do druhé kategorie je asi Za vzor při modelování těchto staveb a jejich rozmístění posloužil, po odstranění známých nepřesností, do digitální podoby převedený plastický model Říma vytvořený pod vedením Italo Gismondiho v letech , který je v současné době vystaven v Museo della Civiltà Romana, v římské čtvrti EUR. Z hlediska technického byl 3D model např. Fora Romana vytvářen společností CVRLab UCLA pomocí profesionálního systému MultiGen Creator. Celý projekt Rome Reborn je jednou z konkrétních ukázek využití 3D modelování skutečností v praxi, kdy můžeme procházet určitým městem v jeho dřívější podobě a aspoň ve virtuální realitě obdivovat stavby, které v současnosti buď už neexistují nebo se dochovaly jen jejich ruiny. Jana Kratochvílová Forum Romanum - chrám Antonia Pia a Faustiny, do něhož byl vestavěn kostel sv. Vavřince Mirandy (S. Lorenzo in Miranda) - jeho dnešní podoba Digitální model chrámu Antonia Pia a Faustiny na Foru Romanu, jak vypadal kdysi Použité zdroje: RomeReborn1.0 [online] [ ]. Dostupný z WWW: Welcome to the CVRLAB at UCLA [online] [ ]. Dostupný z WWW: International Team Rebuilds Ancient Rome Digitally [online] [ ]. Dostupný z WWW: Museo della Civiltà Romana [online] [ ]. Dostupný z WWW: TAUB, Liba. The Historical Function of the Forma Urbis Romae. Imago Mundi. 1993, vol. 45, s ISSN Digital Roman Forum [online] [ ]. Dostupný z WWW: 6

8 Temná strana síly - digitalizace Nikdy označuje deset let a na věčné časy čtyřicet Digitalizace je síla a jako taková má temných stran víc, než by bylo zdrávo. Za vítěze v soutěži o nejtemnější stranu by se dal označit formát, na stříbrnou příčku dosáhla média a na třetí autorská práva, jako velmi diskutabilní aspekt. Pokusím se tu rozebrat každého z našich vítězů. Zlatá medaile - formát Pokud budeme studovat CD (další otázkou je formát samotného CD. Např. DD-CD, CD-ROM, CD-ROM XA atd.) bez znalostí nám dnes vlastních, dojdeme ke zjištění, že povrch našeho média (ano jedná se o datové médium a ne zrcátko) má jisté nepravidelné změny ve vlastnostech. Můžeme zjistit, že tyto změny (fluktuace) nejsou statisticky náhodné, tedy by to mohla být data. Jak budeme zjišťovat, že se jedná o data binární, je problém. My lidé užíváme soustavu desítkovou, a tudíž by bylo více než logické předpokládat, že takto budou uložena i data. Jenže nejsou. Nakonec se nám však podaří převést fluktuace na binární data. Máme obrovskou spoustu nul a jedniček. Jenže co s nimi? Dokázali jsme z média vydolovat binární data, ale jak přijít na jejich smysl? Počítače pracují s nibly (polovina bytu 4bity), byty (8bitů) a slovy (word), které však mají 16, 32 až třeba 256 bitů. S největší pravděpodobností bychom se na tomto místě zastavili a řekli, že data jsou poškozená a skončili bychom se čtením. Je to dáno tím, že nám chybí návod jak tato data číst. Veškeré nám známé formáty jsou dohodnutou normou jak data ukládat a jak číst. Pokud ztratíme tyto návody, automaticky ztratíme i schopnost tato data přečíst. V roce 1950 bylo ve východním Německu založeno ministerstvo pro státní bezpečnost, známé pod zkratkou STASI. Z doby jeho existence stále existují archivní pásky, ale formát jejich databáze byl tajný a neexistuje k němu dokumentace. K výměnným médiím ani mechaniky. Stříbrná medaile - média Věřím, že téměř každý z nás stále ještě vlastní staré magnetické pásky. Někteří vlastní ještě datové pásky k počítačům jako Atari. Vaše kazety by měly být uloženy v teplotním rozmezí C a měli byste je jednou za tři roky převinout, aby nedošlo ke slepení nebo propsání dat, nehledě na riziko elektromagnetického pole. Avšak i při sebelepším uchování je životnost 3 roky až 30 let. Pro běžného uživatelé jsou však zajímavá média aktuálně užívaná, tedy CD a DVD. CD/DVD lisované, odhadovaná životnost je kolem 200 let, pálená CD-R let pro zelená a nejkvalitnější zlatá téměř 200 let. Skutečné hodnoty se budou velmi lišit, prakticky vydrží nejkvalitnější pálené médium kolem 10 let. Pro naše použití za účelem archivace kolektivní paměti pro budoucnost jsou tyto odhadované doby velmi krátké bez ohledu na problém se zlatou medailí na krku. Jistou naději řešící oba výše zmíněné problémy přináší projekt rosetta. Jedná se o niklový disk s analogovým záznamem (text), kdy prvních pár písmen je čitelných okem a pak se zmenšují, do velikosti čitelné pouze pod mikroskopem. Tento způsob řeší problémy s digitálními formáty a zároveň jednoznačně určuje, že se jedná o datové médium. U niklových disků se odhaduje doba čitelnosti na tisíce let. Takovou výdrž má v současné době pouze kámen chráněný před erozí. Bronzová medaile - autorská práva a copy protection Když si dnes koupíte film, s největší pravděpodobností bude na DVD. Plni nadšení roztrháte fólii chránící plastový obal, po jehož otevření vyjmete potištěný kotouček a vložíte jej do přehrávače. Usednete do křesla a první, co na obrazovce spatříte, není kýžený film, alebrž spot, který vám říká, že kopírování je zločin, 7

9 stahování je zločin a zkrátka krást je špatné. Jenže kdo uvidí tento spot? Každý platící zákazník, který si koupil originální film. Místo poděkování za koupi originálního disku tam je tohle vymývání mozku. Tomu říkám marketing. Sny o tom, že bych si originální disk zazálohoval a sledoval film pouze z kopie, přičemž originální disk by odpočíval v originální krabičce netknut rotací a užíváním, nu o těhlech snech si mohu nechat jen a jen zdát. Ze zákona nesmím obejít ochranu proti kopírování, byť mám originální disk. Další věcí je také krátkozrakost těchto opatření. Všechny podstatné a důležité informace, musí být nutně public domain. Opak je pouze pro výdělek vlastníků copyrightu. Všechny tyto ochrany proti kopírování mají za cíl jediné - vázat informace na dané médium. Bohužel z historického hlediska již mnoho výrobců a vydavatelů neexistuje a jak jsem již ukázal dříve, pokud nebudou tyto informace šířeny na discích typu rosetta, pak striktním dodržování copyrightu dojde dříve či později k totálnímu vymizení této informace. Není příliš podstatné, zda se jedná o film, hru, hudbu nebo cokoliv jiného, jde o riziko ztráty této informace z kolektivní paměti. Díky současným zlým pirátům existují archivy, které zachovávají staré hry v nechráněné podobě, které si na emulátoru spustíte i dnes. Jenže ještě není všemu konec. Digitalizace umožnila spekulace a otevřela sdružením vydavatelů další cestu do našich peněženek. Platíme prázdná média bez ohledu na to, zda si tam vypalujeme svoje psané přednášky ze školy, vytváříme DVD s filmovým záznamem z dovolené, či jen zálohujeme svoje fotky. Budeme platit úplně stejně, jako kdybychom na to vypalovali filmy chráněné copyrightem. Platíme tedy za možnost vytvářet nelegální obsah. Presumpce neviny? Nebuďte směšní, všichni jsme viní už jen tím, že jsme si koupili prázdné DVD, a proto jsme předem trestáni v době nákupu v podobě poplatku jdoucí na účet OSA. Uvažuji o založení sdružení, které by vymáhalo poplatky z každého listu papíru, neboť na ten se dá tisknout můj text či moje kresba. Ano chci vybírat poplatky i z toaletního papíru neboť i na ten se dá tisknout, opisovat či obkreslovat moje veledílo. Přidáte se? Co dál? Máte pocit, že jsem byl přehnaně pesimistický či negativistický? Možná. Možná jsem byl jen realista a napsal věci tak, jak je vidím já sám. Nenapsal jsem ni slůvko o možné válce a ničení kulturního dědictví (Alexandrijská knihovna, Bagdádské muzeum, knihovna v Lovani), o tom jak jsou samotná digitální data citlivá, o možnostech měnit historii (G. Orwell 1984 ) a o mnoha a mnoha dalších aspektech, protože to by vydalo na celé číslo. Na druhou stranu jsem ukázal, že již dnes existují jisté návrhy a plány do budoucna jak naše vědomosti dlouhodobě chránit, stejně jako dnes existují snahy zachránit ekosystémy pro budoucí generace. Vojtěch Pilař Více se dočtete: Zlatá medaile Stříbrná medaile Bronzová medaile asp?c=a060601_162309_tec_audio_kuz tec_audio.asp?c=a060531_162202_tec_audio_kuz h t t p : / / t e c h n e t. i d n e s. c z / t e c _ t e c h n i k a. asp?c=a060515_130228_tec_checktech_kuz Co dál? job4k.html ORWELL, George vyd. Praha : Levné knihy KMa, s. ISBN RYBKA, Michal. Vzhůru do zapomnění. Level , č. 141, s

10 Digitální mapy Efektivní nástroj při řízení podniku Přestože i v dnešní době stále existují skalní příznivci tradičních papírových map, dovolím si tvrdit, že digitální mapy mají v praxi mnohem širší využití. Digitální mapy, jak je známe dnes, nejsou jen naskenované papírové dokumenty. Data ze souborů s geografickými informacemi jsou provázána na databáze popisných informací, které tvoří další vrstvy a podvrstvy mapy. V tomto krátkém článku nelze popsat všechny možnosti využití digitálních map při řízení podniku, proto uvedu jen některé, dle mého názoru, nejdůležitější: firma, o které se neví, jako by neexistovala to znamená, že snahou každé prosperující firmy je zviditelnit se co nejširšímu okruhu zájemců. Pokud tak učiní na internetu automaticky připojuje malou digitální mapku s lokalizací firmy, tato mapka je provázaná s dalšími databázemi, které klienty informují o dopravním spojení, otevírací době, kontaktním telefonu důležité je, že tyto informace jsou aktuální, firma vlastní nemovitý majetek propojením geodetického a písemného operátu katastru nemovitostí firma získává stále aktuální informace o svém nemovitém majetku, např. druh pozemku, výměra, indikace zda pozemek leží v chráněném území, bonita zemědělské půdy, atd. firma vlastní vozidla (pro dopravu pracovníků firmy nebo dopravu zboží) dopravní software je schopen vypočítat optimální trasu a bere přitom v úvahu aktuální dopravní situaci, firma potřebuje mít přehled o činnosti svých vozidel a pracovníků v terénu po napojení na satelitní navigační systém GPS může nejen zmapovat jejich trasy, ale rovněž tyto trasy optimalizovat včetně výpočtu času pochůzek a doporučených zátěží pracovníků, firma podle svého zaměření může doplnit digitální mapy vlastními uživatelskými daty a vytvořit si tak své vlastní vrstvy, při expanzi firmy je možné vyhledat v digitální mapě informace o konkurenci a případně zmapovat další zájmové oblasti, firma zpracovává statistická data pomocí kartogramů může přehledně vizualizovat svoje výsledky při prezentaci klientům. Pokud si k výše uvedenému výčtu přidáme možnost aktualizace mapy a přidání popisných informací na míru, podle požadavků konkrétní firmy, je zřejmé, že pro mnohé firmy mohou digitální mapy představovat důležitý nástroj při získávání informací a pro práci s daty. Záleží jen na nich jak efektivně dokáží tento nástroj využít. Irma Friedlová Poznámka: Přiložené mapky jsou vytvořeny z úlohy Systém hodnocení zátěží doručovacích pochůzek s využitím digitálních map (GeoPost), který využívá Česká pošta, s.p. 9

11 Mapa A - databáze objektů s přiřazenými souřadnicemi x, y. Objekty jsou číselně seřazeny ve směru chůze terénního pracovníka a propojeny červenou spojnicí. Mapa B - stejné objekty jako na mapě A. Je zapojeno zobrazení ortofotomapy Mapa C - stejné objekty jako na mapách A, B. Hnědá linka zobrazuje zaměření trasy systémem GPS. Lze vysledovat, které navštívené objekty chybí v připojené databázi objektů, příp. opravit chybné přiřazení objektu na souřadnice x, y 10

12 Digitalizace záznamů zdravotnické dokumentace Zpřístupnění dokumentů elektronickou cestou vytváří kvalitativně zcela novou úroveň obsluhy uživatelů informací, zejména výrazně snižuje dobu čekání na potřebný dokument a umožňuje nesrovnatelně hladší nalezení a studium souvisejících dokumentů. Tento nemalý úkol se stal i pro FN Brno Útvar spisové služby, jehož hlavní strategií bylo zavedení informačního systému elektronické evidence papírových dokumentů zdravotnické dokumentace. Na začátku bylo nutné stanovit jasná pravidla evidence a následného předávání z klinik do ústřední spisovny. Vzhledem k tomu, že byla připravena podrobná analýza implementace, mohli jsme se věnovat konkrétním krokům, výběru dodavatele systému, který musel informační systém přizpůsobit potřebám FN Brno. Jako dodavatel systému byla vybrána firma Bach systems Olomouc, která připravila návrh řešení na základě dodané analýzy. Celkovým záměrem bylo soustředit evidenci zdravotnické dokumentace do jednoho systému a zavést co nejednodušší a zároveň nejpřesnější identifikátor. Prvním krokem byla spolupráce s nemocničním informačním systémem, kde došlo k dohodě o využití již existujících dat v nemocničním systému a pomocí definovaného exportu dat vygenerovat nové archivní identifikátory. Elektronické záznamy, které jsou obrazem fyzické zdravotnické dokumentace, se do systému načítají pravidelně 1x týdně, pomocí importního *.txt souboru. Ten generuje programový automat nemocničního informačního systému v dohodnutém kódování CP1250. Soubor je umístěn v datovém úložišti, odkud je v první fázi načítán do databáze SQL serveru. V tomto procesu je hlídána podmínka zákazu duplicity záznamů. Duplicita je vázána na jednoznačný identifikátor - číslo chorobopisu. Pokud se v importním souboru vyskytne toto číslo stejné, jako je již v systému, import do SQL serveru se neuskuteční, dokud daný záznam není z importního souboru odstraněn. Poslední fází je provedení konečného importu dat do klientského prostředí jednotlivých klinik. Tento krok provádějí samotní uživatelé nebo administrátor. Poté následuji již samotná evidence záznamů zdravotnické dokumentace v rámci systému. Zdravotnická dokumentace je evidována v informačním systému ASA/ISPI, do kterého se automaticky načítají údaje o uzavřených chorobopisech z nemocničního informačního systému, do předem daného adresáře. Řazení v elektronickém adresáři je dle roku hospitalizace a roku narození. Z těchto adresářů je možné přesouvat záznamy o chorobopisech do předávacích seznamů vytvářených v systému ASA/ISPI. Tyto seznamy s výčtem všech předávaných chorobopisů, musí být shodné s fyzicky předávanými chorobopisy. Jednotlivé kliniky a oddělení mají možnost vyhledávat ve virtuálním depozitáři spisovny, v již fyzicky uložených chorobopisech (pouze svou kliniku) a následně požádat o svou výpůjčku. Předávání dokumentace z útvarových registratur do Ústřední spisovny je prováděno dle časového harmonogramu, kdy kliniky předávají dokumentaci celého hospitalizačního roku. V ústřední spisovně po provedení kontroly jednotlivé spisy dostávají lokaci uložení (místnost, regál, police, krabice v IS ASA/ISPI z důvodu pružného nalezení. Přístupová práva do elektronické evidence jsou nastavena po dohodě s vedením klinik a oddělení. Zdravotnická dokumentace se řídí vyhláškou č. 385/2006 Sb. o zdravotnické dokumentaci. Elektronický systém se velmi osvědčil a zejména usnadnil vyhledávání spisů oproti dřívějším papírovým knihám. Renata Valentová Použitý zdroj: 11

13 ISPI - Spisovna sekce - Fakultní nemocnice Brno ISPI - Podatelna / Výpravna - Fakultní nemocnice Brno. 12

14 Jak se peče dobrý centrální registr aneb vraz do toho pár číselníků Vybudování použitelného centrálního registru je proces stejně náročný jako třeba upečení dobrého koláče. Jako příklad dobrého registru, na kterém chci demonstrovat svoji myšlenku, jsem zvolila Územně identifikační registr adresních míst v ČR (UIR- ADR). Tento registr spravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a zdarma jej poskytuje veřejnosti. Ingredience, které tvoří obsah registru UIR- ADR, dodávají různé samostatné subjekty a složky státní správy, tak například číselník: okresů, obcí atd. dodává Český statistický úřad, ulic a veřejných prostranství, stavebních objektů dodává MPSV, adresních pošt dodává Česká pošta, atd. První fáze připomíná vytvoření receptu, kdy je potřeba stanovit: - kdo přidá co (v tomto případě která data ze samostatných registrů budou použita pro registr sdílený), - kam (určit šéfkuchaře a hrnec, v němž to bude uvařeno), - kdy (stanovit harmonogram prací na vytvoření sdíleného registru), - jak (aktualizace on-line nebo změnovými soubory, struktura předávaných dat, reklamace apod.). Druhou fází je sladění dat mezi jednotlivými samostatnými registry. Tu zajišťuje správce příslušného samostatného registru. Jedná se často o mravenčí práci, kdy jsou porovnávána data z jednotlivých registrů a společně odstraňovány zjištěné rozdíly. Podmínka verifikace předávaných dat v každém samostatném registru je jedna z nejdůležitějších při výměně dat. Následuje zamíchání všech složek a upečení zde sehrání dat z jednotlivých číselníků v centru. A potom už předkládáme finální produkt strávníkům, tj. zpřístupníme UIR-ADR uživatelům na internetu. Podle reakcí uživatelů rychle poznáme zda se výsledek povedl či nikoli. Na rozdíl od upečení koláče, tady naše práce nekončí. Číselníky je potřeba neustále aktualizovat a při opravách spolupracovat s ostatními zainteresovanými složkami. V případě UIR-ADR stačí pojmenování nové ulice, které nebylo včas nahlášeno, rozpoutat vlnu reklamací z nejrůznějších stran. Irma Friedlová Použité zdroje: UIR-ADR [online] [cit ]. Dostupný z WWW: default2.jsp 13

15 Manuscriptorium aneb Rukopisy a staré tisky na dosah Manusiptorium je projekt, v jehož rámci se digitalizují vzácné tisky a historické dokumenty. Každý tak může dnes prostřednictvím počítačové obrazovky číst a prohlížet si staré texty. Do projektu je zapojena řada knihoven a archivů, jak českých tak zahraničních. Patronem projektu je Národní knihovna České republiky. Manuscriptorium. Takto se jmenuje jeden z rámcových podprogramů projektu Memoriae Series Bohemica, v jehož rámci se digitalizují historické tisky a vzácné dokumenty. Listy, které by tak byly k dispozici pouze malé skupině badatelů, jsou zpracovány pro širokou veřejnost. Jak to celé začalo? Za vším stojí iniciativa organizace UNESCO. Tato organizace, která je součástí OSN a dbá o kulturu, výzkum a vzdělání, vyhlásila v roce 1992 program Memory of the World. Tento program podněcuje členské země UNESCO, aby uchovaly a ochránily kulturní dědictví, které nám předkové zanechali v dokumentech. Tyto dokumenty mají být digitalizovány a zpřístupňovány široké čtenářské veřejnosti. Česká republika se na projektu Memory of the World také podílí. V roce 1995 byl vyhlášen český projekt Memoriam Series Bohemica, v jehož rámci se digitalizují a zpřístupňují historické dokumenty, které vznikly na našem území. V roce 1995 bylo vybudováno první středisko pro digitalizaci se sídlem v Národní knihovně v Praze. V roce 1999 byly České republice doporučeny standardy pro digitalizaci a o rok později začala digitalizace mikrofilmů. V roce 2000 převzalo nad digitalizací a v jejím rámci fungujícím programům Kramerius a Manuscriptorium Ministerstvo kultury České republiky. Hlavní institucí, které má digitalizaci na starost, je Národní knihovna v Praze, která nejvíce spolupracuje s firmou Albertina icome Praha. Kramerius je podprogram, který má za úkol uchovat dokumenty vzniklé na tištěném papíře, Manuscriptorium pak chrání historické dokumenty. V současnosti je v Manuscriptoriu 95 tisíc katalogových záznamů, z toho 2200 je digitalizováno a 130 dokumentů je opatřeno plnými texty. Katalogové záznamy jsou ukládány ve formátu XML a mohou být importovány i ve formátu MARC 21 nebo UNIMARC, které se pak zkonvertují do XML. Běžným občanům je Manuscriptorium přístupno buď za poplatek 2300 Kč nebo jako uživatelům v některé z veřejných knihoven, které za hromadnou licenci zaplatí 4760 Kč za rok. Instituce, které digitalizují a své záznamy poskytují do fondu, mají automaticky přístup zdarma. Několik digitalizovaných dokumentů je také k dispozici zdarma na adrese V současnosti je kromě České republiky do projektu Manuscriptorium zapojeno sedm partnerských zemí, Litva, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko, Turecko. Od 1. prosince 2007 začíná fungovat evropský projekt ENRICH, do kterého jsou zapojeny partnerské země (Česko, Dánsko, Itálie, Litva, Polsko, Island, Německo, Rakousko, Španělsko) a asociované partnerské země (Rumunsko, Turecko, Srbsko, Moldávie, Makedonie, Kazachstán). Velkou možností je Manuscriptorium pro školy. Žákům jsou zpřístupněny některé historické dokumenty pro názornou výuku. Pavla Koutná Použité zdroje: < [cit ] < projektu.asp> [cit ] PSOHLAVEC, Tomáš. Na cestě k Manuscriptoriu- Vaše dokumenty v moderní digitální knihovně. In Knihovny současnosti Sborník z 15. konference, konané ve dnech září 2007 v Seči u Chrudimy. Brno: Sdružení knihoven ČR, Brno. Část 2. Informační technologie. s

16 Technologie digitálních knihoven Za jednou z odpovědí na požadavek okamžitého a časem/prostorem neomezeného přístupu k informacím jsou pokládány digitální knihovny. Impulsem a nutnou podmínkou pro rozvoj digitálních knihoven bylo dosažení určité technologické úrovně zejména v oblasti uchovávání velkých objemů digitálních dat (vysokokapacitní a přitom levná záznamová média), komunikací (rychlá, všeobecně dostupná a snadno použitelná počítačová síť) a výpočetních zařízení (dostupné osobní počítače na jedné straně a výkonné servery na straně druhé). Potřebné technologické úrovně bylo ve vyspělých zemích dosaženo počátkem 90. let minulého století, a zhruba od téže doby se datuje i rozvoj digitálních knihoven. Dnes se tedy digitální knihovny nachází ve věku dospívání. Každé dospívání (puberta?) nese s sebou své první úspěchy, ale i řadu problémů. K úspěchům digitálních knihoven patří technologie jako je Google (jeho počátky byly iniciovány výzkumem v oblasti digitálních knihoven), standardy Dublin Core, METS, OAI-PMH, OpenURL, DOI, systémy Greenstone, DSpace či EPrints, řada rozsáhlých a dobře fungujících digitálních knihoven, a mnohé další. Problémy a obavy pak vyplývají především ze skutečnosti, že v řadě oblastí, které již na úsvitu digitálních knihoven byly identifikovány jako nezbytné součásti infrastruktury digitálních knihoven, stále nejsou k dispozici praktická řešení vhodná pro široké nasazení v praxi. Jako příklady lze uvést chybějící globální jednotný persistentní identifikační systém, malé pokroky v řešení sémantické interoperability, problém kvalitních metadat a optimálního metadatového schématu, či všeobecně nerozvinutou bezpečnostní infrastrukturu. Renata Valentová Identifikace Digitální knihovny a jimi zpřístupňované informační digitální objekty se nacházejí v prostředí celosvětové webové sítě. Aby mohly být tyto objekty napříč celým světem propojovány a odkazovány (např. z bibliografického záznamu v rámci jedné knihovny vede odkaz na plný text daného informačního zdroje nacházející se v jiné digitální knihovně), musí jim být přiděleny identifikátory. Aby propojení objektů a služby na propojení objektů závisející byly spolehlivé, musí použité identifikátory splňovat řadu důležitých podmínek. Mezi ty hlavní patří globální jednoznačnost (dva různé objekty na webu nesmí mít přidělenu stejnou hodnotu identifikátoru), persistence (identifikátor musí být trvale platný a funkční), nezávislost na lokaci (přesuneme-li objekt na jiné místo webu, identifikátor objektu by měl zůstat nezměněn) a směrovatelnost (zadáme-li identifikátor do webového prohlížeče, infrastruktura webu by nás měla automaticky nasměrovat na příslušný objekt, ať se nachází v rámci globální sítě kdekoliv). Hlavním identifikačním systémem používaným v současnosti na webu je URL (Uniform Resource Lokator). Problém s URL spočívá v tom, že nesplňuje všechny výše uvedené podmínky; je sice globálně jednoznačné a směrovatelné, není ale persistentní a nezávislé na lokaci (důsledkem toho je množství neplatných odkazů, s nimiž se v praxi potýká každý z nás). Vývojáři Internetu si potřebu persistentního globálního identifikátoru identifikující objekt samotný a nikoliv jeho umístění uvědomili již dávno a navrhli (teoretické) řešení v podobě identifikátoru URN, Uniform Resource Name. Z řady důvodů (složitost, nákladnost, koncepční spory) k praktickému nasazení univerzálního mechanismu URN dosud nedošlo. Výzkumníci a vývojáři přišli proto s řadou vlastních řešení, které sice nejsou univerzálním řešením pro web jako takový, mohou však dobře posloužit při implementaci systémů digitálních knihoven. Mezi nejvýznamnější a nejpoužívanější globální digitální identifikační systémy současnosti patří PURL, Handle a DOI. Renata Valentová Použitý zdroj: 15

17 Chodit do knihovny pro nevidomé Nevidomým se člověk buď narodí, nebo tento handicap má kvůli nějakému zranění, které se mu přihodilo v průběhu života. Každopádně svět slepých je v lecčem odlišný od světa našeho. Kromě jiného, používají nevidomí jiné písmo, tzv. Brailovo písmo, které se v průběhu života učí číst. Společnost se samozřejmě snaží vyjít zdravotně postižený vstříc. Speciálně pro nevidomé funguje v České republice Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.H. Macana v Praze. Tato knihovna vznikla díky iniciativě Karla Emanuela Macana, který jako mladý oslepl. Díky hudbě, kterou miloval, se se svým osudem vyrovnal. Začal studovat na pražské konzervatoři. V roce 1917 pak založil spolek Český slepecký tisk. V průběhu historie naší vlasti se spolek musel potýkat s řadou problémů. Po roce 1945 jako samostatná organizace zanikl a stal se součástí Svazu československých invalidistů. Díky sametové revoluci však znovu nabyl spolek svoji samostatnost. Starost o Knihovnu a tiskárnu pro nevidomé převzalo Ministerstvo kultury jako národně kulturně osvětovou instituci pro nevidomé. Každý, kdo vidí normálně, nemůže znát pocit, kdy je člověk slepý. Naučit se a pak číst Brailovo písmo je nesmírně složité. Přesto však Knihovna a tiskárna pro nevidomé eviduje asi 5000 čtenářů. Mnoho nevidomých lidí má značně vyvinutý hudební sluch a stejně jako Macanovi jim hudba pomáhá nalézt vnitřní rovnováhu. Produkce Knihovny a tiskárny pro nevidomé je proto také hudební. Knihovna vydává ročně asi titulů, vyrábí se také zvukové knihy, které jsou vhodné především pro lidi, kteří slepotu nemají od narození a nezvládnou se dost dobře naučit číst Brailovo písmo. Macanova knihovna vydává pět časopiseckých titulů pro nevidomé. Jsou to Literární pohledy, Malý křížovkářský časopis, Záškolák (pro děti školního věku), Křesťanská orientace a Ligilo (esperantský časopis). Knihovna pro nevidomé je k dispozici také jiným knihovnám a to prostřednictvím speciálních zvukových oddělení ve 44 českých městech. V rámci Macanovy knihovny fungují dvě digitální a jedno analogové studio. Zde se zhotovují dokumenty, které se pak kopírují dále různá média. Do digitální podoby se zpracovávají také zvukové dokumenty, o které je v knihovně zájem především ze strany lidí, kteří přišli o zrak v pozdějším věku a mají problém naučit se Brailovu písmu v míře, aby v něm mohli číst napsané knihy. Pavla Koutná Více se dočtete: 16

18 Digitalizace v podvědomí studentů S tématem tohoto čísla ohledně digitalizace mě napadlo udělat anketu o tom, jak jsou o procesu digitalizace dokumentů informováni studenti Masarykovy univerzity v Brně. Zajímavé bylo, jak rozdílné znalosti měli studenti jednotlivých oborů. Zatímco studenti pomocných věd historických mi alespoň dokázali objasnit význam slova manuscriptorium, což je latinská rukopisná dílna a v dnešní době internetový server, na kterém jsou publikované rukopisy a historické dokumenty v elektronické podobě, studenti medicíny o tom neměli ani potuchy. Celkově bylo třiceti respondentům položeny čtyři otázky. První zněla jestli jim něco říká pojem Manuscriptorium v souvislosti s internetem. Pouze pět studentů vědělo, že na stránkách jsou dostupné podoby některých rukopisů a historických textů. Zbytku jsem jejich nevědomost osvětlila, takže jsem si připadala jako nějaký reklamní agent. Další otázka byla položená velmi záludně. Na to, jestli respondenti ví, co se dělá se starými dokumenty, aby byly dále dostupné do budoucna se mi dostalo několik odpovědí. Potěšující bylo, že z úst šestnácti lidí zazněla odpověď: Digitalizují se. Protože do Manuscriptoriu se vstupuje prostřednictvím internetu a texty se čtou z obrazovky, musela jsem se také zeptat, jestli studentům vadí čtení z obrazovky PC. Pouze osm odpovědělo, že vadí, čtyřem spíše vadí a ostatním to nevadí. Zklamáním pro mě, jako milovníka historie, bylo, že pouze dvanáct studentů by chtělo mít přístup k digitalizovaným historickým dokumentům, čtyřem studentům by to bylo jedno a čtrnáct studentů by to ke svému studiu ani v praktickém životě nevyužilo. Tolik anketa mezi studenty. Možná mohly být výsledky ještě zajímavé, kdybych stejné otázky položila lidem na ulici, nebo naopak studentům Informačních studií a knihovnictví. Pavla Koutná 17

19 Virtuální realita a skutečnost Zajímá vás, jak bude vypadat váš dům? Chcete vidět vaši budoucí zahradu? V dnešní době to není problém. Pomocí 3D počítačových modelů vám na přání odborníci vymodelují, co si budete přát. A na vás pak už jen je, co nejpřesněji jim popsat svoji představu. Tyto počítačové simulace vám přiblíží, jak by mohly požadované objekty v reálu vypadat. Ukázka návrhu v programu Moje zahrada - 3D Například návrh zahrady u vašeho domu dle vašich představ. Zahradní architekti mají k dispozici řadu programů, které jim toto umožňují. Za všechny jmenujme program Moje zahrada 3D z dílny společnosti DiComp Intenational. Jedná se o program, který obsahuje rozáhlou encyklopedii asi 3500 rostlin včetně obrázků, podrobných popisků a animací. Tuto databázi rostlin si můžete sami aktualizovat. V programu lze navrhovat i další zahradní objekty, jako například altány, mosty, nádvoří atd. Součástí programového balíčku jsou i návody, jak a čím pečovat o rostliny, jaké choroby mohou vaše rostliny napadnout a další užitečné informace. Jen musíme přesně zadat typ půdy a klimatu v zahradě, aby vám pak mohl program správně vyhledat dané rostliny. Navolit si také můžeme, jak má zahrada od jara do podzimu vypadat, kde nám má která rostlina kvést. A pokud si chcete hrát sami, stačí navštívit portál Slunečnice a stáhnout si zdarma dostupnou demoverzi tohoto program, která je časově neomezená a plně funkční. Oproti zakoupené plné verzi má však omezenou nabídku jednotlivých databází. A co takto návrh celého města? S jeho domy, ulicemi, parky a zahradami, s jeho kompletní infrastrukturou? Nebo jen snaha změnit něco existujícího? Konkrétním příkladem posledně jmenovaného použití virtuální reality může být práce odborníků z Univerzity Spojených arabských emirátů, Ústavu architektury, kteří k tomu využili střed města Al- Ain ve Spojených arabských emirátech, přesněji ulici Khalifa hlavní obchodní třídu. Nejdříve bylo nutné vytvořit základní virtuální model ulice s jejími stavbami a dalšími objekty. A nyní už stačilo jen měnit výšky budov a rozložení vegetace a sledovat, jak se průběžně mění její vzhled. Výsledkem tohoto projektu byl důkaz, že urbanistické vizualizace mohou být důležitým pomocníkem konstruktérů a projektantů při plánování změn ve vzhledu města. Už nemusíme pracně stavět trojrozměrné modely objektů. Stačí jen mít vhodné hardwarové a softwarové vybavení a potřebné odborníky se znalostmi problematiky 3D modelování. Jana Kratochvílová Použité zdroje: HÝBNER, Martin. Zahradní software: zapojte do plánování počítač. [online]. 2. října 2006 [cit ] Dostupný z WWW: abecedazahrady.cz/default.aspx?section=61&server =1&article=499 Zahradní architektura 212studio zahrada 3D vizualizace architektura zahrad zah... [online]. [ ]. Dostupný z WWW: architektura_3dprojekty.html EL-Araby, M; Okeil, AY. Utilizing a VR model for adding visual qualities to the downtown area of Al-Ain City, UAE. Cities. 2004, vol. 21, no. 2, s ISSN 18

20 Vojtěch Pilař - šéfredaktor Temná strana síly - digitalizace Irma Friedlová Czech Point - poskytování úředně ověřených výpisů z centrálních registrů na kontaktních místech Digitální mapy - efektivní nástroj při řízení podniku Jak se peče dobrý centrální registr aneb vraz do toho pár číselníků Pavla Koutná Manuscriptorium aneb Rukopisy a staré tisky na dosah Chodit do knihovny pro nevidomé Ústřední knihovna Filozofické fakulty Jana Kratochvílová - grafická úprava Rome Reborn antický Řím a jeho virtuální podoba Bibliotheca Academica - cíle a perspektivy vysokoškolských knihoven Renata Valentová Digitalizace záznamů zdravotnické organizace Technologie digitálních knihoven Identifikace 19