Geologie. Mgr. Petr Křížek

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Geologie. Mgr. Petr Křížek"

Transkript

1 Geologie Mgr. Petr Křížek Copyright istudium, 2008, Žádná část této publikace nesmí být publikována a šířena žádným způsobem a v žádné podobě bez výslovného svolení vydavatele. Fotografie: Petr Křížek, Filip Tomeš Ilustrace, vnitřní úprava: Stanislav Kliment Produkce, technický redaktor: Roman Bartoš

2 OBSAH Obsah... 1 Geologie Geologické vědy Postavení Země ve vesmíru Sluneční soustava Slunce Planety Planetky (asteroidy) Komety Meteor Mezihvězdný prach a plyn Vznik vesmíru, Sluneční soustavy a Země Stavba Země Zemské jádro Zemský plášť Zemská kůra Zemská kůra pevnin Zemská kůra oceánů Nerosty (minerály) Výskyt a vnitřní struktura nerostů Krystalové soustavy Fyzikální vlastnosti nerostů Vlastnosti mechanické Vlastnosti optické Chemické vlastnosti nerostů Geologické děje Vnitřní geologické děje Hlubinné vyvřeliny Výlevné vyvřeliny Sopečná činnost (vulkanismus) Nerosty rudných žil Vnější geologické děje Zvětrávání hornin a nerostů Usazené horniny (usazeniny) Podzemní vody

3 6.4 Půdy Pohyby litosférických desek Pohyb kontinentů Vznik a zánik zemské kůry Poruchy zemské kůry Zemětřesení Přeměna (metamorfóza) hornin Fylit Svor Rula Mramor (krystalický vápenec) Celkový přehled probíraných hornin Řešení otázek a úkolů

4 GEOLOGIE 1 GEOLOGICKÉ VĚDY Zabývají se zkoumáním neživé přírody. Z řeckého gé Země; logos věda. Mezi geologické vědy patří například: geologie věda o stavbě a vývoji Země, mineralogie věda o minerálech, petrografie věda o horninách, paleontologie věda o vzniku a vývoji organismů v historii Země, pedologie věda o půdě, geochemie věda o chemických procesech v nitru Země, geofyzika věda o fyzikálních procesech v nitru Země (magnetismus, mechanika). 3

5 2 POSTAVENÍ ZEMĚ VE VESMÍRU Vesmír (kosmos) = svět. Astronomie věda o vesmíru. Vesmír obsahuje obrovské množství hvězd (počet všech hvězd ve vesmíru přitom astronomové odhadují na více než hvězd), které jsou ve skupinách v galaxiích. Země je součástí galaxie s názvem Mléčná dráha. Mléčná dráha má spirálovitou strukturu a tvar disku (obr. 1). Obr. 1: Mléčná dráha a) pohled shora; b) pohled z boku Galaxie se skládá z hvězdných soustav. My žijeme ve sluneční soustavě Slunce je hvězdou. 2.1 Sluneční soustava Slunce Slunce je obrovská koule tvořená žhavými plyny ze 3/4 vodíkem a zbytek je helium. Ve svém nitru má Slunce teplotu okolo C, na povrchu C. Nad povrchem Slunce teplota opět stoupá až na C. Hmotnost Slunce je krát větší než Země. Z toho vyplývá i větší gravitace a tíha, takže průměrný člověk by tam vážil dvě tuny. Astronomická jednotka (AU) slouží k měření vzdáleností ve vesmíru; 1 AU odpovídá vzdálenosti Země Slunce cca 150 milionů km. Na delší vzdálenosti se používá jednotka světelný rok cca 9, km. To je dráha, kterou světlo urazí za jeden rok. 1. Převeďte dvě tuny na kilogramy. 2. Rychlost světla je m/s. Za jak dlouho světlo dorazí ze Slunce na Zemi? Kromě Slunce obsahuje Sluneční soustava i další tělesa, která zůstávají v blízkosti Slunce přitahována sluneční gravitací. Například planety, komety, mezihvězdný prach, 4

6 2.1.2 Planety Je známo osm planet: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun. Planety obíhají kolem Slunce po elipsách. Merkur. Je nejblíže ke Slunci, vysoké rozdíly teplot mezi dnem (450 C) a nocí ( 150 C), protože planeta nemá atmosféru, která by přes noc zadržovala teplo. (Oběh kolem Slunce za 88 dní, den trvá 176 dní pozemských otáčí se než Země.) Venuše. Má atmosféru tvořenou oxidem uhličitým a koncentrovanou H 2 SO 4, tato atmosféra má žlutou barvu, která dobře odráží sluneční světlo, proto je Venuše na obloze nejzářivější hvězdou. Průměrná teplota je 450 C. Země. Živá planeta. 3. Otáčí se Merkur rychleji než Země? 4. Jak se nazývá látka H 2 SO 4? 5. Proč je slovo hvězdou v uvozovkách? Mars. Takzvaná Rudá planeta červená barva je způsobena oxidy železa. Nedýchatelná, velmi řídká atmosféra. (Mars je v řecké mytologii bůh války.) Jupiter. Největší planeta, největší počet měsíců, má velkou a hustou vrstvu atmosféry. Naše planeta by se do něj vešla více než tisíckrát. Saturn. Má menší hustotu než voda, jsou pro něj typické prstence tvořené ledovými částicemi. Uran. Zmrzlá planeta obalená ledovým krunýřem, teplota pod 200 C, modrá atmosféra tvořená methanem (zemní plyn). Neptun. Silné větrné bouře, teplota pod 200 C, modrá atmosféra. Vanou zde větry o rychlosti až km/h. Bývalá planeta Pluto byla pro svoji velikost zařazena v roce 2006 mezi planetky (asteroidy) Planetky (asteroidy) Tělesa o rozměrech 100 m až km. Podobně jako planety obíhají kolem Slunce, jsou však mnohem menší Komety Tělesa tvořená zmrzlým prachem a zmrzlými plyny (tzv. špinavé sněhové koule). Obíhají po eliptických drahách kolem Slunce (obr. 2) a při přiblížení ke Slunci (např. když letí kolem Země) je jejich povrch ohříván a rozžhavené plyny vytvářejí typický chvost (proto se kometám také říká vlasatice). 6. Uveďte příklad státu (města, pohoří) vzdáleného od České republiky cca km. Obr. 2: Kometa 5

7 2.1.5 Meteor Vesmírné těleso menší než planetka. Letí volně vesmírem, a pokud se dostane do zemské atmosféry, tak se rozžhaví a my ho označujeme pojmem meteorit (obr. 3). Většina shoří v atmosféře, některé však mohou vytvořit na povrchu Země kráter. Obr. 3: Meteor, meteorit Mezihvězdný prach a plyn Může vytvářet shluky (tzv. mlhovinu). Velikost prachových částic je v 10 6 m (mikrometry). 7. Jak velká část milimetru je jeden mikrometr? 6

8 3 VZNIK VESMÍRU, SLUNEČNÍ SOUSTAVY A ZEMĚ Vesmír vznikl před 13,7 miliardy let. Předpokládá se, že vznikl z energeticky velmi bohatého supervakua při tzv. velkém třesku. Při velkém třesku se uvolnila energie a zároveň hmotný vesmír, který se začal rozpínat (a stále se rozpíná). Sluneční soustava vznikla z pramlhoviny, která byla diskovitého tvaru a pomalu se otáčela. Jednotlivé složky pramlhoviny (hlavně vodík) se začaly shlukovat uprostřed diskovitého útvaru a daly vzniknout Slunci. Zbytek pramlhoviny rotoval kolem Slunce a kondenzoval se do podoby dnešních planet. Impulsem ke shlukování částeček pramlhoviny byl výbuch supernovy. Stáří Země se odhaduje na cca 4,5 miliardy let. První období vývoje Země se nazývá předgeologické období. V tomto období byla Země ještě žhavá, pomalu se však ochlazovala. V této době vznikl Měsíc po srážce Země s planetkou byl vyvržen obrovský kus Země a zůstal na oběžné dráze Země jako Měsíc. Během ochlazování Země vznikala její atmosféra, která původně téměř vůbec neobsahovala kyslík. Také začaly kondenzovat vodní páry a vznikly první oceány. Díky vodě, teplotě a větru se začal rozrušovat původní zemský povrch a začalo období geologické. Geologické období je rozděleno do časových úseků, tzv. ér. 8. Jak vzniklo současné množství kyslíku (20 %) v atmosféře? 7

9 4 STAVBA ZEMĚ Lidé poznávají zemské nitro zkoumáním hlubokých údolí, poruch z kůry, v dolech a při provádění průzkumných vrtů. Nejhlubší doly pronikly zatím do hloubky m (v zlatonosných oblastech jižní Indie a jižní Afriky), jedním z nejhlubších evropských dolů (přes m hluboký) je Důl Anna v Březových Horách u Příbrami. Celkový objem Země je mil. km 3, její hmota zhruba tun. Střední hustota zemského tělesa byla vypočtena na 5,51 g/cm 3. Protože střední hustota hornin tvořících povrchový kamenný obal Země se pohybuje převážně mezi 2,0 2,8 g/cm 3, musíme předpokládat, že hlubší zemské zóny mají podstatně vyšší hustotu než povrchové části. To se potvrdilo i geofyzikálními výzkumy. Poloměr Země je km. (Mnemotechnická pomůcka: šetři se, osle.) Nejhlubší části Země lze prozkoumat jen nepřímo pomocí rozborů seizmických (zemětřesných) vln. Směrem od povrchu do nitra Země přibývá teploty a tlaku, mění se i složení zemské hmoty a zvětšuje se její hustota (obr. 4). Obr. 4: Stavba Země 4.1 Zemské jádro Podle nejnovějších zjištění je tvořeno pevným středem (jadérkem od km do středu Země) a tekutým obalem ( km). Předpokládá se, že jejich vzájemný pohyb vůči sobě způsobuje vznik geomagnetického pole Země. Jádro má vysokou hustotu (asi 8 12 g/cm 3 ) a je tvořeno hlavně železem (a niklem). V zemském jádře je vysoký tlak a teplota (dosahuje C cca jako na povrchu Slunce). Příčinou vysoké teploty je radioaktivní rozpad látek v jádře a zůstatkové teplo z doby vzniku Země. V hloubce cca km (2 900 km) se prudce zmenšuje hustota hmoty a jádro přechází v plášť. 9. Srovnejte geomagnetické pole Země s principem fungování elektromagnetu. 10. Co je příčinou vysokého tlaku v zemském jádře? 4.2 Zemský plášť Zemský plášť zasahuje do hloubky km. Mezi jádrem a pláštěm je tzv. Gutenbergova plocha. Je tvořen žhavou, hustou kapalinou. Jeho hmota je v pohybu, neustále se promíchává chladnější hmota klesá ke středu, kde se ohřívá a následně stoupá vzhůru, kde se opět ochlazuje a klesá dolů. Pohyb pláště se navenek projevuje pohybem kontinentů. Plášť obsahuje hlavně křemík a kyslík (křemičitany železa a hořčíku). Hustota svrchní části pláště je 3,3 3,6 g/cm 3. Sám plášť je tvořen několika vrstvami. Litosféra = svrchní vrstva zemského tělesa tvořená neroztavenými horninami. Litosféra zahrnuje zemskou kůrou a svrchní část pláště. 8

10 Mocnost litosféry kolísá v rozmezí km. Nejmocnější je pod kontinenty, nejslabší pod oceány. Litosféra je rozlámána do tzv. litosférických desek, které se pohybují po plastickém plášti. Astenosféra = zóna částečně natavených hornin pláště v hloubkách km; projevuje se výrazným poklesem rychlosti šíření seizmických vln; teplota C. Po astenosféře se pohybují litosférické desky. Mezi pláštěm a zemskou kůrou je Mohorovičićova plocha nespojitosti (diskontinuity). Dochází zde ke změně šíření zemětřesných vln. 4.3 Zemská kůra Zemská kůra vytváří pevný horninový obal Země. Zemská kůra má hustotu průměrně 2,7 2,9 g/cm 3. Její průměrná mocnost je 35 km. Zemskou kůru tvoří horniny a nerosty. Rozkladem svrchní vrstvičky hornin a nerostů (vodou, větrem, Sluncem, organismy, ) vzniká půda. Rozlišujeme dva základní druhy zemské kůry: zemská kůra pevnin, zemská kůra oceánů Zemská kůra pevnin Je silnější. Její průměrná mocnost je cca 50 km. Na našem území je cca 30 km silná (28 38 km). Je tvořena třemi nad sebou ležícími pásmy hornin. Nejsvrchnější pásmo je z usazených hornin, pod ním leží pásmo z kyselých hornin žulové (granitové) pásmo. Nejspodnější je pásmo ze zásaditých (bazických) hornin čedičové pásmo Zemská kůra oceánů Je slabší (cca 10 km), protože tam chybí pásmo žulové. 9

11 5 NEROSTY (MINERÁLY) 5.1 Výskyt a vnitřní struktura nerostů Nerosty jsou neživé útvary. Jejich složení je v celém jejich objemu stejné mají v celém objemu i stejné vlastnosti. Nerosty jsou stavebními částicemi hornin. Nerosty a horniny mohou být v zemské kůře rozptýlené nebo nahromaděné na určitých místech. Pokud se člověkem mohou vyžít, nazýváme taková místa ložiska nerostných surovin. Rozdělení ložisek: Rudná. Obsahují rudy (obr. 5) = nerosty nebo horniny, které se využívají k získávání kovů (např. železná ruda). Nerudná. Obsahují horniny (obr. 6), které slouží jako stavební materiál (např. vápenec). Kaustobiolitická. Vznikla z odumřelých organismů (např. uhlí). Vznik nerostů: krystalizací z roztoků nebo z tavenin jejich ochlazením. Tyto roztoky a taveniny pocházejí ze zemského pláště. Ideální krystaly jsou mnohostěny, které jsou omezeny rovnými plochami (obr. 7). Ideální krystaly jsou však vzácné. Většina nerostů vznikala ve stísněných podmínkách, kde nebyl dostatek prostoru pro vznik všech stěn krystalu. Proto krystaly často navzájem prorůstají vytvářejí srostlice (obr. 8). Krystalové drúzy (obr. 9) = shluk krystalů vyrůstajících z jednoho místa (časté v dutinách hornin). Malá část nerostů nevytváří krystaly. Říkáme jim beztvaré (amorfní) nerosty (obr. 10). Tvar krystalů souvisí s druhem nerostu, např. sůl kamenná (halit) vytváří krychle (viz obr. 15, s. 11). Velikost krystalů může být mikroskopická (často u nerostů tvořících základní složku horniny) nebo se může pohybovat v desítkách centimetrů. Obr. 5: Hematit (krevel) Obr. 7: Granát Obr. 9: Drúza krystalů Obr. 6: Mramor Obr. 8: Karlovarské dvojče (živec) Obr. 10: Chalcedon Vnitřní stavba nerostů: krystalická. Nerosty (kromě beztvarých) mají pravidelné uspořádání vnitřních stavebních částic atomů, iontů nebo molekul. Krystalické plochy nerostu jsou rovnoběžné s rovinami, ve kterých leží částice uvnitř nerostu. Tvar a fyzikální vlastnosti nerostu závisí na typu částic a jejich vzájemném uspořádání uvnitř nerostu. Jak závisí na typu částic, si ukážeme na příkladu soli kamenné (halit) a tuhy a diamantu. Sůl kamenná je rozpustná ve vodě (sůl kamenná je z iontů), naproti tomu tuha (neboli grafit) a diamant (oba nerosty jsou z atomů uhlíku) jsou nerozpustné. Odlišné vlastnosti tuhy a diamantu nám však dokazují, že vlastnosti jsou závislé i na uspořádání atomů uhlíku v krystalu. V tuze jsou atomy uhlíku rozprostřeny v nad sebou ležících vrstvách. Mezi vrstvami 10

12 jsou slabší vazby. Tyto vrstvy se snadno od sebe oddělují tuha je měkká a píše po papíře (zanechává na něm vrstvičky uhlíku). V diamantu jsou atomy uhlíku od sebe ve všech směrech stejně vzdálené a nesnadno se od sebe oddělují diamant je tvrdý. Jakýkoliv nerost vytvářející krystaly (takových nerostů je přes druhů) můžeme podle prvků souměrnosti (např. střed souměrnosti) daného krystalu rozdělit do sedmi krystalových soustav. 11. Vzpomeňte si na matematiku a uveďte další dva příklady prvků souměrnosti Krystalové soustavy Kosočtverečná soustava. Tři nestejně dlouhé, na sebe kolmé osy. Například síra (obr. 11). Jednoklonná soustava. Tři nestejně dlouhé osy, osa c nesvírá s ostatními osami pravý úhel, mezi osou a, b je pravý úhel. Například sádrovec (obr. 12). Trojklonná soustava. Tři nestejně dlouhé osy, žádný pravý úhel. Například modrá skalice chalkantit (obr. 13). Čtverečná soustava. Osa a b c, samé pravé úhly. Například cínovec kasiterit (obr. 14). Krychlová soustava. Všechny osy stejně dlouhé, samé pravé úhly. Například galenit, halit sůl kamenná (obr. 15), diamant. Šesterečná soustava. Osa a 1 a 2 a 3 c, mezi osami a je úhel 60, mezi osami c, a je úhel 90. Například grafit tuha (obr. 16). Klencová soustava. Osa a 1 a 2 a 3 c. Například křemen (obr. 17). Stavební částice krystalů jsou uspořádány do krystalové mřížky. V každé krystalové mřížce lze najít základní seskupení částic, které se opakuje v celém krystalu. Toto seskupení se nazývá základní buňka krystalu. Přikládáním základních buněk k sobě bychom mohli vytvořit celý krystal. 5.2 Fyzikální vlastnosti nerostů Fyzikální vlastnosti nerostů se využívají při určování nerostů. Základní rozdělení fyzikálních vlastností: mechanické např. hustota, tvrdost, křehkost, optické např. barva, lesk, průsvitnost, tvar, elektrické elektrická vodivost, magnetické. Obr. 11: Síra Obr. 13: Chalkantit (modrá skalice) Obr. 15: Halit (sůl kamenná) Obr. 12: Sádrovec Obr. 14: Kasiterit (cínovec) Obr. 16: Grafit (tuha) Obr. 17: Křišťál (bezbarvá odrůda křemene) 11

13 5.2.1 Vlastnosti mechanické Hustota Je dána strukturou a chemickým složením minerálu. Větší hustotu mají nerosty tvořené z těžších částic, které 12. Jakou má hustota značku a jaké má jsou blízko u sebe např. zlato. Jeho vysoká hustota se jednotky? využívá při získávání zlata rýžováním. Podstatou rýžování je, že voda odplaví všechny lehčí částice a na dně zlatokopecké pánve zůstane zlato. Další příklady nerostů s vysokou hustotou: galenit (obsahuje olovo; obr. 18), baryt (z řeckého baros těžký; obr. 19), měď (obr. 20). Mezi nerosty s nejnižší hustotou patří: slídy (tmavá a světlá), Obr. 18: Galenit Obr. 19: Baryt Obr. 20: Měď grafit (viz obr. 16, s. 11), halit (viz obr. 15, s. 11). Tvrdost Je určena silou chemických vazeb ve struktuře krystalu. Zjišťuje se poměřením s tvrdostí minerálů v Mohsově stupnici tvrdosti: 1 mastek lze rýpnout nehtem (obr. 21), 2 halit lze rýpnout měděným plíškem (viz obr. 15, s. 11), 3 kalcit lze rýpnout měděným plíškem (obr. 22), 4 fluorit lze rýpnout ocelovým nožem (obr. 23), 5 apatit lze rýpnout ocelovým nožem (obr. 24), 6 živec lze jím rýpnout do skla (viz obr. 8, s. 10), 7 křemen lze jím rýpnout do skla, 8 topaz lze jím rýpnout do skla (obr. 25), 9 korund lze jím rýpnout do skla (obr. 26), Obr. 21: Mastek Obr. 22: Kalcit 10 diamant lze jím rýpnout do skla. Friedrich Mohs ( ) byl rakouský mineralog. Soudržnost Zkouší se úderem kladívka. Křehké nerosty rozletí se na kousky (např. křemen). Jemné nerosty pouze popraskají (např. sádrovec). Kujné nerosty změní tvar (např. zlato, měď). Štěpnost Při štěpnosti zjišťujeme, zda úlomky mají rovné plochy. Štěpné nerosty jejich úlomky mají rovné plochy, např. kalcit (obr. 22), muskovit (obr. 27). Neštěpné nerosty mají lom miskovité (lasturnaté) plochy, např. opál (obr. 28). Obr. 23: Fluorit (kazivec) Obr. 25: Topaz Obr. 27: Muskovit (světlá slída) Obr. 24: Apatit Obr. 26: Korund Obr. 28: Opál 12

14 5.2.2 Vlastnosti optické Barva Rozlišujeme nerosty: Barevné mají stálou barvu: černá barva grafit tuha (viz obr. 16, s. 11), amfibol (obr. 29), magnetit magnetovec (obr. 30), biotit tmavá slída (obr. 31), červená barva cinabarit rumělka (obr. 32), zelená barva malachit (obr. 33), žlutá barva síra, zlato, chalkopyrit kočičí zlato (obr. 34), modrá barva modrá skalice (chalkantit; viz obr. 13, s. 11), azurit (obr. 35). Zbarvené vyskytují se ve více barevných formách (odrůdách): křemen bezbarvý (křišťál; viz obr. 17, s. 11), žlutý (citrín), růžový (růženín; obr. 36), fialový (ametyst; obr. 37), černý (morion), hnědý (záhněda; obr. 38), halit (sůl kamenná) může být růžový (viz obr. 15, s. 11), hnědý, namodralý, bezbarvý, fluorit (kazivec) může být zelený (obr. 39), nažloutlý, bezbarvý, fialový (viz obr. 23, s. 12) korund modrý (safír), červený (rubín). Bezbarvé bezbarvé odrůdy např. opálu (hyalit), halitu, diamantu, Vryp Obr. 29: Amfibol Obr. 32: Cinabarit (rumělka) Barva prášku, která zůstává na drsné porcelánové destičce po otření nerostu o destičku. Například hematit (krevel) má červený vryp, pyrit (obr. 40) má šedý vryp (obr. 41). Obr. 30: Magnetit (magnetovec) Obr. 33: Malachit Obr. 31: Biotit (tmavá slída) Obr. 34: Chalkopyrit (kočičí zlato) Obr. 35: Azurit Obr. 36: Růženín Obr. 37: Ametyst Obr. 38: Záhněda Obr. 39: Fluorit (kazivec) Propustnost světla Obr. 40: Pyrit Podle propustnosti světla se nerosty dělí na: Průhledné. Je přes ně vidět např. diamant, světlá slída (muskovit), křišťál. Obr. 41: Vryp 13

15 Průsvitné. Není přes ně vidět, ale prosvítá jimi světlo např. barevné odrůdy křemene, fluoritu, diamantu, korundu. Neprůsvitné. Nepropouští světlo např. síra, baryt, galenit. Lesk Odraz světla na plochách. Kovový lesk pyrit, galenit, zlato, stříbro. Skelný lesk křemen, slída. Diamantový lesk diamant Perleťový lesk sádrovec. 5.3 Chemické vlastnosti nerostů Chemické složení nerostů (jakými stavebními částicemi jsou tvořeny) závisí na podmínkách, při kterých vznikly. Podle chemického složení rozeznáváme dvě základní skupiny nerostů: Prvky: Kovy. Kovové nerosty jsou lesklé, kujné a vodivé. Například měď, stříbro, zlato. Nekovy. Nekovové nerosty jsou křehké a nevodivé (kromě grafitu). Například síra, grafit, diamant. Sloučeniny. Například křemen (chemický vzorec SiO 2 ) je tvořen ze dvou prvků. Galenit (chemický vzorec PbS) je tvořen také ze dvou prvků. Také chemické vlastnosti se využívají k určování nerostů. Například se nerosty zahřívají a zjišťuje se změna zabarvení, ztráta vody. Také se zkouší, zda reagují s kyselinami. Například kalcit při pokapání kyselinou šumí. (Děj vystihuje tato chemická rovnice: CaCO 3 + 2H + Ca 2+ + CO 2 + H 2 O.) 13. Z kterých prvků je tvořen křemen? 14. Z kterých prvků je tvořen galenit? 15. Na který plyn se kalcit (CaCO 3 ) přeměňuje? 14

16 6 GEOLOGICKÉ DĚJE 6.1 Vnitřní geologické děje Pod zemským povrchem dochází neustále na různých místech k pohybům hmoty (v zemském jádře, plášti i kůře). Příčinou je vnitřní energie Země (zůstatkové teplo z dob vzniku Země) a radioaktivní rozpad prvků. Následky pohybů hmot v zemském nitru: pohyby litosférických desek, sopečná činnost a zemětřesení, tvorba pohoří. Postupujeme-li hlouběji pod zemský povrch, zjistíme, že stoupá teplota (cca o 30 C na 1 km hloubky) v nitru Země je zdroj tepla v hlubokých dolech je nutno štoly ochlazovat. To také potvrzuje žhavá láva vytékající z hlubin Země. Žhavou tekutou hmotu v nitru Země nazýváme magma. Pokud se magma dostane až na zemský povrch, nazýváme ho láva. Chladnutím a tuhnutím magmatu (lávy) vznikají nerosty a horniny. Magma proniká k zemskému povrchu puklinami a štěrbinami v zemské kůře. Vzhůru je vytlačováno působením plynů (hlavně vodní pára) přítomných v magmatu. Horniny vzniklé z magmatu nebo z lávy se nazývají vyvřelé horniny = vyvřeliny. Rozdělení vyvřelin: Hlubinné vyvřeliny. Vznikly z magmatu chladly pomalu nerosty měly čas krystalizovat a proto jsou velké povrch těchto hornin je hrubozrnný. Výlevné vyvřeliny. Vznikly z lávy chladly rychle nerosty neměly čas krystalizovat a proto jsou malé povrch těchto hornin je jemnozrnný až hladký (lávové sklo). Magmatická tělesa = útvary vzniklé z magmatu nebo lávy. Příklady magmatických těles (obr. 42) vzniklých: z lávy: štíty (obr. 42.a), proudy (obr. 42.b), kupy (obr. 42.c), vulkány (sopky; obr. 42.d). z magmatu: masivy (plutony; obr. 42.e), žíly (obr. 42.f), lakolity (obr. 42.g). Obr. 42: Magmatická tělesa: a) štít, b) proud, c) kupa, d) vulkán (sopka), e) masiv (pluton), f) žíla, g) lakolit 15

17 Který druh horniny z magmatu (lávy) vznikne, nezáleží jen na rychlosti a způsobu chladnutí, ale i na složení magmatu (lávy). Nejčastěji obsahuje magma sloučeniny křemíku, kyslíku, hliníku a železa. Při ochlazování magmatu se jako první (tzn. ještě za vysokých teplot okolo C) objevují krystalky tmavých nerostů v tomto pořadí: olivín (obr. 43) pyroxeny (augit; obr. 44) amfibol (viz obr. 29, s. 13) biotit (viz obr. 31, s. 13). Při dalším klesání teploty magmatu se začínají objevovat krystalky světlých nerostů: živce, muskovitu a křemene Hlubinné vyvřeliny Světlé hlubinné vyvřeliny Nejčastějším zástupcem je žula (granit) jedna z nejrozšířenějších hornin (obr. 45). Žula patří mezi kyselé horniny. Obecně se dá říct, že světlé vyvřeliny jsou kyselé a tmavé jsou bazické (zásadité). Žula je tvořena převážně světlými nerosty živcem a křemenem; z tmavých nerostů obsahuje biotit. Živec vytváří v žule narůžovělé nebo světle šedé krystalky a dodává žule základní barvu. Křemen je v žule rozptýlen ve formě bezbarvých, lesklých krystalků. Křemen dodává žule vysokou tvrdost Obr. 45: Žula a kyselý charakter. Biotit (tmavá slída) tvoří černá rovnoměrně rozptýlená zrnka. Žula se na zemském povrchu rozpadá do typických kvádrových bloků, tzv. kvádrová odlučnost. Využití žuly: stavebnictví, obrubníky, pomníky a náhrobky, žulové dlažební kostky (velice odolné vůči oděru a opotřebení). Výskyt: například Český les, Středočeská vrchovina, Šumava. Tmavé hlubinné vyvřeliny Příkladem tmavé hlubinné vyvřeliny je gabro (obr. 46). Gabro je tvořeno hlavně živci, augity, amfiboly. Využití: obklady budov, pomníky a náhrobky. Výskyt: východní Čechy. 16. Doplňte k příslušným prvkům jejich chemické značky. Obr. 43: Olivín Obr. 44: Augit 17. Který typ nerostů má lepší podmínky pro tvorbu téměř ideálních krystalů? Proč? Výlevné vyvřeliny Světlé nerosty v nich tvoří jen velmi malé krystalky. Příčinou je velice rychlé chladnutí lávy. (Tmavé nerosty mohly vznikat již při výstupu magmatu k zemskému povrchu.) Obr. 46: Gabro 16

18 Světlé výlevné vyvřeliny Znělec šedozelené zbarvení (obr. 47). Obsahuje hlavně živce. Výskyt: České středohoří. Využití: sklářství. Tmavé výlevné vyvřeliny Typickým zástupcem je čedič (bazalt; obr. 48). Čedič patří mezi bazické (zásadité) horniny. Je tvořen hlavně augitem, amfibolem, živcem a často obsahuje zelený nerost olivín. Pro čedič je typická sloupcovitá odlučnost, např. čedičové Varhany u Kamenického Šenova (viz Pyšná princezna, scéna, kdy se princezna s králem Miroslavem ukrývali pod skálou před jezdci). Výskyt: Říp, Trosky, Doupovské hory, koupaliště v bývalém lomu u Pavlovic nebo u Konstantinových Lázní. Využití: štěrk stavebnictví, zimní údržba silnic. Obr. 47: Znělec 18. Jak se nazývá nejvyšší hora Českého středohoří? Obr. 48: Čedič (bazalt) Sopečná činnost (vulkanismus) Děj, při kterém dochází k výlevu magmatu (lávy) na zemský povrch. Pod sopkou se nachází dutina, ve které se hromadí magma. Tato dutina se nazývá magmatický krb (obr. 49). Když dojde k jeho naplnění, začne sopka soptit. (Dojde k erupci vulkánu.) Po erupci se může vyprázdněný krb začít opět plnit, proto jsou některé sopky aktivní mnoho let. V současné době je na Zemi několik set aktivních sopek. U nás ani jedna. Obr. 49: Průřez sopkou Nejmladší sopka u nás je Komorní hůrka. I ta však vyhasla před několika sty tisíci let. Sopečnou činnost často doprovází výrony plynů (vodní pára, oxid uhličitý CO 2, sulfan zastarale sirovodík H 2 S). U nás jsou pozůstatky po sopečné činnosti, např. PR Smraďoch u Mariánských Lázní nebo NPR Soos u Františkových Lázní (tam jsou mofety místa výronu oxidu uhličitého). Některé sopky vyvrhují velké množství pevných částic. Například římské město Pompeje bylo při erupci Vesuvu zasypáno jemným popílkem, který udusil a překryl tamní obyvatele. 19. Kde se Komorní hůrka nachází? 20. Který plyn dal jméno PR Smraďoch? 21. Kdy k této tragédii došlo? 17

19 V okolí sopek (i vyhaslých) se mohou vyskytovat vřídla a gejzíry. Vřídla jsou místa, kde průběžně (stále) vytéká na zemský povrch vřící (horká) voda. Například vřídla v Karlových Varech. Gejzíry jsou místa, kde vřící voda tryská v pravidelných intervalech. Například NP Yellowstone v USA. Při sopečné činnosti dochází ke vzniku vyvřelých hornin. Sopečného původu jsou např. Doupovské hory, České středohoří, Říp. 22. Pro kterou zemi je typické velké množství vřídel a gejzírů? Nerosty rudných žil Vznik: roztoky minerálních látek, které pronikly do puklin a štěrbin v horninách, vychladly a ztuhly v nerosty. Pokud tyto nerosty obsahují kovy, pak jim říkáme nerosty rudné. Žíly = pukliny vyplněné nerosty nebo jinými horninami než je okolní hornina (obr. 50). Obr. 50: Žíla Přehled kovů získávaných z rudných nerostů Olovo. Získává se z galenitu. Galenit je šedý, těžký nerost s kovovým leskem (viz obr. 18, s. 12). Zinek. Získává se ze sfaleritu. Sfalerit (zastarale blejno zinkové) je tmavý lesklý nerost (obr. 51). Cín. Získává se z cínovce. Cínovec (kasiterit) je černý, lesklý nerost (viz obr. 14, s. 11). Železo. Získává se z více nerostů, tzv. železných rud, např. z pyritu, hematitu, magnetovce, sideritu nebo limonitu. Pyrit (viz obr. 40, s. 13) je šedožlutý, lesklý s šedočerným vrypem (viz obr. 41, s. 13). Často vytváří krychličky. Hematit (krevel; viz obr. 5, s. 10) je červený nebo černý s oranžovohnědým vrypem. Magnetovec (magnetit; viz obr. 30, s. 13) je černošedý, magnetický. Siderit (ocelek; obr. 52) je žlutohnědý nerost. Limonit (hnědel; obr. 53) má často hnědou barvu. 23. Uveďte chemické značky všech uvedených kovů. Obr. 52: Siderit (ocelek) Obr. 51: Sfalerit (tmavá část vzorku) Obr. 53: Limonit (hnědel) Uran. Získává se ze smolince. Smolinec (uranit) má smolně černou barvu a vytváří bochánky. Rtuť. Je obsažena v cinabaritu. Cinabarit (rumělka) má červenou barvu (viz obr. 32, s. 13). Místa výskytu rudných nerostů: například Jáchymov, Horní Slavkov, Cínovec, Kutná Hora, Stříbro, Příbram. 18

20 6.2 Vnější geologické děje Zvětrávání hornin a nerostů Děje probíhající na zemském povrchu. Příčinou je Slunce, Měsíc, vítr, voda, Působením těchto činitelů dochází ke zvětrávání = rozklad hornin (nerostů) a následnému odnášení a usazování (sedimentaci) produktů zvětrávání. Následky: zarovnávání zemského povrchu. Pohoří se snižuje, prohlubně se zaplňují vnitřní a vnější geologické děje působí proti sobě. (Vnitřní geologické děje naopak vytvářejí pohoří a propadliny.) Tvar zemského povrchu je výsledkem protichůdného působení vnitřních a vnějších geologických dějů. Dva základní druhy zvětrávání: mechanické, chemické. Mechanické zvětrávání K mechanickému zvětrávání dochází působením rozdílných teplot, činností větru, gravitace, vody a organizmů. Střídáním teplot dochází k rozpínání (při vyšších teplotách) nebo ke smršťování (při nižších teplotách) povrchu horniny a k následnému vzniku prasklin, trhlin a puklin, do nichž zatéká voda. Voda v nich může zmrznout, tím zvětší svůj objem a ještě více rozruší horninu. Výsledek: původně celistvá hornina (např. skála) je rozložena na menší úlomky. Chemické zvětrávání Chemické zvětrávání způsobují roztoky vzniklé rozpouštěním látek (včetně plynů) ve vodě. Tyto roztoky jsou často mírně kyselé a rozpouštějí některé minerály (kalcit, živec). Při chemickém zvětrávání se přemění nerosty na jiné látky. Tím dochází k narušení stavby horniny a jejímu postupnému rozkladu. Mechanické a chemické zvětrávání se navzájem doplňují. Některé nerosty jsou vůči zvětrávání velmi odolné, např. zlato, křemen, granát. Proto po rozkladu horniny, která je obsahovala, dochází k jejich vypreparování, vyplavení a usazení na dně vodních toků. Při průběhu vnějších geologických dějů působí na zemský povrch následující geologičtí činitelé: Zemská přitažlivost (gravitace). Způsobuje pohyby zvětralin z vyšších míst do nižších (např. sesuvy půdy, kamení, lavin). Tekoucí voda. Rozrušuje a odnáší částice = eroze (viz obr. 54, s. 20). Například vymílání břehů nebo odnos půdy z polí za vzniku tzv. ronových rýh. Díky působení eroze dochází k denudaci povrchu = jeho obnažování způsobené odnášením svrchních částic a tím k jeho snižování. V průběhu eroze dochází k roztřídění unášených částic podle jejich Nej částice zůstávají poblíž místa svého vzniku, nej částice jsou unášeny nejdál. Dráha, kterou částice urazí, také závisí na síle vodního proudu. Na místech s menším proudem se usazují a vznikají nánosy = příklad tvořivé činnosti vody. 24. Rozhodněte, zda chybí slovo objemu, nebo hmotnosti. 25. Doplňte chybějící slova ( lehčí, těžší ). Podemílání břehů a odnos půdy je příkladem rušivé činnosti tekoucí vody. Erozi půdy se zabraňuje sázením stromů (aleje, meze), tvorbou terasovitých polí, orbou po vrstevnicích, vhodným způsobem těžby dřeva (nesmí se vykácet velká plocha na svahu, tzv. holoseč) atd. 19

21 Obr. 54: Eroze Řeky se zařezávají (zejména v horních tocích) hluboko do terénu a vytvářejí říční údolí ve tvaru písmene V. Koryta řek se nejen prohlubují, ale také se posunují do stran. Vodní toky často vytvářejí v krajině charakteristické zákruty meandry (obr. 55) které jsou často doprovázeny tůněmi a slepými rameny (pozůstatky po původním korytě). Většina našich toků má bohužel umělá koryta bez meandrů. To má za následek horší samočisticí schopnost vod, vysušování krajiny a kumulaci vod při povodních v dolních tocích s rizikem ničivých záplav. 26. Odpovídejte jesep/výsep. a) Kde můžete očekávat například ze břehu vystupující mamutí kost? b) Kde bude nejjemnější písek? c) Kde bude nejhlubší voda? d) Kde budou nanesené odpadky? e) Kde bude mělčina? Obr. 55: Meandry a) meandry, b) posun toku díky erozivní činnosti proudící vody (rozrušuje břeh v místě výspu), c) vznik slepého ramene, d) změna koryta řeky, vznik tůně obloukovitého tvaru 20

22 Moře. Při příboji a vlnobití jsou mechanicky narušovány horniny na pobřeží = rušivá činnost moře. Vzniklé úlomky jsou tříděny. Těžší úlomky (balvany) zůstávají na pobřeží, lehčí úlomky strhává moře při odlivu do hloubky. Částice stržené mořem se buď ukládají na dně, nebo jsou přemisťovány do klidnějších zátok, kde se usazují a vytvářejí nánosy (např. písečné pláže) = tvořivá činnost moře. Nejvíce usazených částic se vyskytuje na dnech moří. Ledovce. Ledovec je velká masa ledu na pevnině. Rozeznáváme dva základní typy ledovců: horské, pevninské (v polárních oblastech). Ledovce při svém růstu strhávají úlomky hornin, které jsou hrnuty přední částí, tzv. čelem ledovce. Při ústupu (během tání) zůstává po ledovci čelní moréna = nahrnuté úlomky např. tzv. bludné balvany na severní Moravě sem byly dotlačeny ledovcem v době ledové z Islandu. Horské ledovce svou rušivou činností vytvářejí široká údolí s průřezem ve tvaru písmene U. Vítr. Činnost větru se nejvíc projevuje v suchých (aridních) oblastech. Tam jsou časté následky větrných erozí v podobě odnášení úrodných částeček půdy. To je problém např. jižní Moravy Hodonínska. Obranou proti větrné erozi je opět výsadba dřevin (větrolamů). Vítr unáší částice zvětralin, které se o sebe obrušují (abraze) a zároveň i rozrušují vše, co jim stojí v cestě = rušivá činnost větru. Tam, kde vítr ztratí na síle, dojde k ukládání nesených částic. Vznikají návěje až duny = tvořivá činnost větru. I u nás je duna písečná duna u Vlkova poblíž Českých Budějovic. Poznámka: doporučuji navštívit nejvyšší písečnou dunu Evropy Dune du Pilat ve Francii (117 m). Velice jemné částečky zvětralin naváté větrem = spraše (viz úlomkovité usazeniny). Spraše se nachází v Polabí a na jižní Moravě. Jsou úrodné. Vznikaly v dobách ledových Usazené horniny (usazeniny) 27. Kolik kilometrů vzdušnou čarou je vzdálena severní Morava od Islandu? Rozdělují se do tří hlavních skupin: Úlomkovité (klastické) usazené horniny. Vznikly mechanickým zvětráváním původně celistvých hornin. Organogenní usazeniny. Vznikly ze zbytků organizmů. Usazeniny chemického původu. Vznikly chemickým zvětráváním hornin nebo vysrážením z minerálních roztoků (včetně mořské vody). Pro usazené horniny je typické, že vznikají nejčastěji v prohlubních (depresích), např. na březích řek nebo na dně moří. Mohou se však druhotně vyskytovat i na vrcholových partiích jako důsledek poruch zemské kůry (vyvrásnění). 21

23 Úlomkovité usazené horniny (usazeniny) Úlomkovité usazené horniny vznikají sedimentací (usazováním) úlomků hornin. Sedimentující částice (sediment) se ukládá do vrstev. Vrstva = deskovité těleso tvořené usazenými horninami. Mocnost vrstvy = tloušťka vrstvy. Vrstvy se od sebe liší druhem usazených hornin nebo různou velikostí částic. Nová vrstva vzniká při změně podmínek usazování. Souvrství = soubor vrstev ležících nad sebou (obr. 56). Vrstvy v jednom souvrství jsou tvořeny jedním druhem horniny. Vrstevní sled = pořadí vrstev nad sebou. Úlomkovité horniny mohou mít částice navzájem volné nebo stmelené. Podle toho rozeznáváme dva základní typy úlomkovitých usazenin: Úlomkovité usazené horniny nezpevněné. Štěrky, suti = úlomky větší velikosti (nad 2 mm). Písky = menší částice; využívají se ve stavebnictví a sklářství. Z nejmenších částic jsou jílovité horniny: Jíly. Nepropouští vodu, namočené jsou plastické, vznikají z bahna, jsou cihlářskou surovinou (obr. 57). Hlíny. Obr. 56: Jíl Spraše. Prachové částice naváté větrem vytváří úrodné půdy, vznikaly během čtvrtohor, když naše území pokrývala step. Úlomkovité usazené horniny zpevněné. Vznikají spojením jednotlivých úlomků (částic) tmelem vzniklým vysrážením roztoků minerálních látek. Spojením větších částic (štěrků) vzniká slepenec (úlomky jsou zaoblené; obr. 58) nebo brekcie (úlomky jsou ostrohranné). Spojením zrníček písku vzniká pískovec (obr. 59) např. Polabské Obr. 57: Slepenec pískovce, Český ráj, Prachovské skály, Hřensko. Pískovce snadno podléhají erozi tvorba hlubokých trhlin a zářezů vznik tzv. skalních měst. Pro snadnou opracovatelnost se pískovce používají ve stavebnictví (omítky, beton, vápno, ) a sochařství. Zpevněné jílovité horniny vytvářejí jílovce nebo jílovité břidlice (břidlice mají vrstevnatou strukturu; obr. 60). 28. Čím se od sebe navzájem liší vrstvy v tomtéž souvrství? Obr. 58: Pískovec Obr. 55: Souvrství Souvrství (A, B, C) se liší druhem horniny (vyjádřeno barvou). Pod čísly 1 7 jsou vrstvy. Nadloží vrstvy 4 jsou vrstvy 5 7. Podloží vrstvy 4 jsou vrstvy 1 3. Nejdéle vznikala vrstva 3. Nejstarší je vrstva 1, nejmladší vrstva 7. Obr. 60: Břidlice 22

24 Organogenní usazené horniny Vznikají nahromaděním a přeměnou uhynulých organizmů. Vápenec Vznikl v mělkých, teplých mořích ze zbytků korálů a lastur (obr. 61). Ve vápenci převažuje kalcit vápenec není odolný vůči chemickému zvětrávání snadno se rozpouští v roztocích vzniká v něm mnoho štěrbin, dutin a jeskyň tzv. krasové útvary. F: Vápenec je světlá hornina, která při styku s kyselinou šumí. Ve vápenci jsou často zkameněliny. Využití: výroba cementu na beton a vápna omítky, malty. Vápenec je zásadité povahy, proto se používá k neutralizaci kyselých půd. Výskyt: údolí Berounky (viz cesta vlakem mezi Plzní a Prahou), Český kras, Moravský kras, Pálava. Poznámka: na vápencích často rostou chráněné druhy rostlin, na nichž jsou závislé vzácné druhy hmyzu (např. jasoň červenooký). Rašelina Vznik: z rašeliníku. Barva: hnědá, obsaženy zbytky rostlin (obr. 62). Výskyt: močály, Šumava (Tříjezerní slať), Jižní Čechy, v blízkosti Mariánských Lázní Kladské rašeliniště. Využití: zahradnictví, lékařství. Metr silná vrstva rašeliny se vytváří 500 až let! U nás je nejsilnější osmimetrová vrstva (Jezerní slať na Šumavě), např. v Německu je známa vrstva silná 25 m. Uhlí Černé uhlí (antracit; obr. 63). Vznik: v prvohorách v močálovitých oblastech ze stromovitých přesliček, plavuní a kapradin. Vlastnosti: je kvalitnější jeho spalováním vzniká méně zplodin než spalováním hnědého uhlí. Výskyt: Ostravsko. Hnědé uhlí (lignit; obr. 64). Vznik: vznikalo ve třetihorách, v bažinatých oblastech jehličnatých lesů. Vlastnosti: je méně kvalitní, obsahuje hodně síry. Jeho spalováním vznikají oxidy síry, které jsou příčinou kyselých dešťů. Rovnice vyjadřující jeden ze způsobů vzniku kyselých dešťů: SO 2 + H 2 O H 2 SO 3 (kyselina siřičitá). Kyselé deště škodí stromům, hlavně jehličnanům (opadává jehličí a stromy hynou), viz zničené Krušné hory. Výskyt: Podkrušnohorské pánve (Mostecko, Sokolovsko). 29. V jakých roztocích se rozpouští kalcit a tedy i vápenec? Obr. 61: Vápenec Obr. 62: Rašelina Obr. 63: Černé uhlí (antracit) Obr. 64: Hnědé uhlí (lignit) 23

25 Ropa a zemní plyn Vznik: z odumřelých drobných živočichů. Využití: palivo, chemický průmysl, plasty. Výskyt: zemní plyn doprovází ropu a jeho tlak je využíván k vytlačování ropy na zemský povrch. U nás Hodonínsko na jižní Moravě velmi malé množství vysoce kvalitní ropy. 30. Víte, která látka tvoří zemní plyn? Usazeniny chemického původu Usazené horniny, které vznikly vysrážením minerálních roztoků. Vápenec chemického původu Patří sem krápníky (obr. 65), stalaktity (obr. 66.a), stalagmity (obr. 66.b), stalagnáty (obr. 66.c) a další krasové útvary. Obr. 65: Krápník Vznik: oxid uhličitý ze vzduchu se rozpustil ve vodě za vzniku slabého roztoku kyseliny uhličité, ve které se vápenec (organogenního původu) rozpustí. Rozpuštěný vápenec stéká na jiná místa, např. skapává ze stropů a přitom se z něj vylučuje opět vápenec chemického původu ve formě krápníků nebo povlaků. Výskyt: Český kras, Moravský kras. Obr. 66: Krasové útvary a) stalaktit; b) stalagmit; c) stalagnát Poznámka: z horkých minerálních pramenů Karlových Varů vznikají i další typy chemických usazenin: hrachovec (obr. 67) hornina s hráškovitou strukturou a podobným složením jako má vápenec, vřídlovec vrstevnatá struktura. Travertin Obr. 67: Hrachovec Vzniká ze stejných roztoků jako vápenec chemického původu. Na jeho vzniku (vysrážení) se však podílí řasy. Struktura: vrstevnatá a pórovitá (obr. 68). Barva: bílá, šedá až žlutá. Výskyt: minerální prameny. Mezi Plzní a Prahou oblast Barrandienu. Solné usazeniny Vznikly na dnech mělkých teplých moří, v dobách menšího množství srážek. Obr. 68: Travertin Nejčastějším nerostem solných usazenin je halit. Výskyt: Mrtvé moře. V současnosti se využívají solné usazeniny, které se vytvořily v minulých dobách, kdy moře dosahovalo až do Střední Evropy Vieliczka v Polsku nebo Solnhofen v Německu. 6.3 Podzemní vody Voda, která vsákla pod zem. Nejlépe propouští vodu pórovité horniny (štěrky, písky). Vodu nepropouštějí jílovité horniny a nezvětralé vyvřeliny. 24

26 Voda proniká pod zemský povrch, dokud nenarazí na nepropustné podloží, tam se voda začne hromadit (pokud je podloží v rovině). Pokud je podloží svahovité, tak po něm podzemní voda stéká a vytéká na povrch na jiném místě jako pramen. Při prosakování se voda filtruje čistí se a zároveň se obohacuje minerálními látkami, které si z ní odebírají rostliny a živočichové (rostliny mohou přijímat minerální látky jen ve formě roztoku). Podzemní voda je počátkem řek. Polovina podzemní vody slouží jako pitná, často je však znečišťována např. hnojivy, pesticidy (přípravky proti škůdcům) nebo ropnými haváriemi (znečištění je způsobeno samotnou ropou nebo jejími produkty benzinem, naftou, olejem). Minerální vody vznikají v oblastech, kde propustné vrstvy obsahují hodně rozpustných minerálů (okolí lázeňských měst). Poznámka: kyselka minerální voda s více než 1 g CO 2 na 1 kg. Nejvydatnější pramen je v Mělnické Vrutici poskytuje 140 dm 3 /s. 6.4 Půdy Útvary, které se vyvinuly z povrchových zvětralin. Pedologie je věda zabývající se půdou. Z řeckého pedon půda; logos věda. Půdotvorní činitelé: Matečná hornina. Hornina, která se nachází pod půdou. Například ze žuly vznikají půdy kyselé, z písku vznikají půdy chudé a suché, ze spraší půdy úrodné, z vápence půdy zásadité. Organizmy. Půdní organizmy = edafon provětrávají půdu a přemisťují její jednotlivé složky, např. žížala, krtek, stonožky, chvostoskoci, mnohonožky, háďátka, bakterie, houby, řasy, Z lesních půd je známo více než 100 druhů prvoků a v jednom gramu půdy jich žije Z odumřelých organizmů se vytváří nejsvrchnější a nejúrodnější složka půdy = humus. Podnebí. V chladných oblastech se tvoří půdy pomaleji. Terén (reliéf). Na svahu se půda téměř netvoří voda ji spláchne podél toků se pak částečky půdy ukládají a vznikají půdy nivní (niva = zaplavované území podél toku). Člověk. Vysušování zamokřených půd melioracemi, zúrodňování půd hnojením, ničení půd, například zástavbou. Podstatou meliorací je odvod vody z půdy (například hlubokými rýhami nebo potrubím; obr. 69). Melioracemi se vysušuje nejen půda, ale i krajina (vliv na mikroklima oblastní klima) a zvyšuje Obr. 69: Meliorace půdy se riziko odnášení půdy větrnou erozí. 25

27 Půdy rozdělujeme podle velikosti částic do půdních druhů (půdy kamenité, lehké, střední, těžké) a podle typů a množství částic do půdních typů (černozemě, hnědé půdy, nivní půdy, ). V naší oblasti se nachází typ hnědé lesní půdy jsou hůře propustné pro vodu. Vyžadují vápnění, hnojení a kypření. Nejúrodnější jsou černozemě Polabí, dolní Poohří, jižní Morava. Půda vzniká tisíce let, proto je důležité umět si jí vážit a umět s ní hospodařit! 1 cm půdy vzniká let. Hrabanka = spadané větvičky, lístky, to, co lze shrabat. Půdní profil = průřez půdou do hloubky, skládá se z jednotlivých vrstev půdních horizontů. Půdní horizonty jsou tři základní: svrchní nejvíc humusu; střední je chudší, jsou zde látky splavené z horního horizontu; spodní rozrušená matečná hornina. 6.5 Pohyby litosférických desek Pohyb kontinentů Litosféra (viz stavba Země) je rozdělena na litosférické desky pomalý pohyb po plastickém zemském plášti (jako kry po vodě). Některé litosf. desky jsou tvořeny jen pevninskou kůrou, některé jen oceánskou, jiné nesou oba typy zemské kůry. Kontinenty byly původně spojeny v jeden prakontinent Pangeu. Počátkem druhohor (před cca 200 miliony let tehdy žili dinosauři) se Pangea začala rozpadat. Zpočátku na dva obří kontinenty: severní Laurasii (z ní později vznikly dnešní kontinenty severní polokoule) a jižní Gondwanu (z ní vznikly kontinenty jižní polokoule). Mezi nimi bylo moře Tethys. Důkazy dřívějšího spojení kontinentů: Přítomnost druhů živočichů vzniklých ze společného předka a neschopných překonat oceány (ryby bahníci jen jižní polokoule, drápkovci jen jižní polokoule), sloni, hroši. Tvar Jižní Ameriky a Afriky do sebe zapadá. Některé vrstvy hornin začínající na jednom kontinentu pokračují na jiném kontinentu. I dnes se kontinenty pohybují = kontinentální drift Vznik a zánik zemské kůry Místa vzniku zemské kůry: oceánské hřbety zde se několik tisíc kilometrů dlouhou trhlinou vylévá láva. Vzniklá kůra je vytlačována dál od oceánského hřbetu přílivem dalšího magmatu. To má za následek následný posun všech litosférických desek. Místa zániku zemské kůry: hlubokooceánské příkopy zde se podsouvá jedna deska pod druhou. Podsunutá deska se v hloubce taví a její magma stoupá vzhůru a vytváří sopečné ostrovní oblouky (např. v Tichomoří) nebo pásemná pohoří (např. Andy a Kordiliery nebo Himaláje, které vznikly po srážce Indie s Asií). Poznámka: v současnosti se Afrika přibližuje k Evropě (Středozemní moře se zužuje). Cyklus zemské kůry: na jednom místě kůra vzniká a na jiném zaniká. 26

28 6.6 Poruchy zemské kůry Jsou projevem vnitřních geologických dějů. Pohybem litosférických desek vznikají v zemské kůře tlaky a tahy. Jejich působením se původně vodorovně uložené horniny ohýbají vznikají vrásy a praskají vznikají zlomy. Vrásy = zohýbané vrstvy (obr. 70). Vznikají vrásněním. Zlomy = místa, kde jsou vrstvy přerušeny. Druhy zlomů: přesmyk (obr. 71.a) vzniká při tlaku ker proti sobě jedna kra se nasouvá na druhou. pokles (obr. 71.b) vzniká při tahu jedna kra sklouzává po druhé. posun (obr. 71.c) vzniká při bočném působení sil kry po sobě bočně kloužou. Příkopové propadliny = několikanásobný pokles (obr. 72). I poruchy mohou být časem znovu vystaveny tlakům a tahům a tak na nich vznikají další poruchy vznik složitých útvarů. Plastické horniny se spíš zvrásňují, křehké horniny se častěji lámou. Čím je tlak větší, tím je větší vzniklá porucha. Největší a nejsložitější poruchy jsou nejblíže zdroji tlaku. Obr. 71: Zlomy a) přesmyk; b) pokles; c) posun Význam studia poruch zemské kůry: poznávání stavby a způsobu vzniku terénu, průzkum ložisek nerostných surovin (obr. 73), určování stáří vrstev. Obr. 70: Vrása a rameno, b sedlo (antiklinála), c koryto (synklinála). Obr. 72: Příkopová propadlina Obr. 73: Průzkum ložisek nerostných surovin a) Přesmyk vrt dvakrát protne stejnou sloj (žílu). b) Pokles vrt žílu neprotne. 27

29 6.7 Zemětřesení Příčina: tření litosférických desek o sebe. Výskyt: okraje litosférických desek. Následky: trhliny, sesuvy půdy, výlevy magmatu, tsunami. Místo vzniku: hypocentrum (viz obr. 74). Záchvěvy se z hypocentra šíří všemi směry (rychlost šíření závisí na typu horniny). Epicentrum = místo na zemském povrchu ležící nad hypocentrem (je nejvíce postižené zemětřesením). Seizmické stanice: měří otřesy půdy. Síla zemětřesení se nejčastěji vyjadřuje v Richterově stupnici (od 0 do 9). Stupnici vytvořil v roce 1935 americký seismolog Charles Francis Richter. Richterova stupnice udává intenzitu pohybu země měřenou ve vzdálenosti 100 km od epicentra zemětřesení. Obr. 74: Řez Zemí s vyznačením hypocentra ležícího v hloubce a epicentra na povrchu 6.8 Přeměna (metamorfóza) hornin Horniny přeměněné (metamorfované) vznikly z hornin, které byly původně uloženy na zemském povrchu nebo v zemské kůře a vlivem poruch zemské kůry, magmatické činnosti nebo usazovacích procesů na ně začaly působit tak vysoké teploty a tlaky, že se přeměnily (metamorfovaly). Během přeměny dojde ke změně Obr. 75: Vznik metamorfované horniny stavby a někdy i ke změně nerostného složení původní horniny. Horniny metamorfované mohou vzniknout z libovolných hornin (usazených, vyvřelých i již dříve metamorfovaných). Tělesa vyvřelých hornin bývají lemována přeměněnými horninami, které Obr. 76: Přeměněná hornina vznikly z okolních hornin působením vysokých teplot magmatu (obr. 75, 76). Stavba metamorfovaných hornin: typické je pravidelné rovnoběžné uspořádání nerostů; to se navenek projeví vrstevnatostí, štěpností, u některých i střídáním tmavých Obr. 77: Stavba metamorfované horniny a bílých pruhů (obr. 77). 28

30 6.8.1 Fylit Vznik: působením poměrně nízkých teplot a tlaků na jílovité usazeniny. Složení: slídy, křemen (obr. 78). Znaky: dobrá štěpnost, vrstevnatost Svor Vznik: působením vyšších teplot a tlaků na jílovité usazeniny. Složení: slídy, křemen, granát (obr. 79). Znaky: dobrá štěpnost a vrstevnatost, muskovit vytváří výrazné šupinky Rula Vznik: působením vysokých teplot a tlaků na jílovité usazeniny a vyvřeliny. Složení: slídy, křemen, grafit (obr. 80). Znaky: střídání světlých a tmavých pruhů Mramor (krystalický vápenec) Vznik: přeměnou vápence (obr. 81). Složení: grafit, kalcit mramor je málo odolný vůči chemickému zvětrávání (např. kyselé deště). Použití: ozdobný kámen obklady budov, mramorová podlaha, sloupy, Mezi přeměněné horniny patří například i migmatit a granulit. Poznámka: většina hornin vyskytující se v našem okrese je přeměněných. Obr. 78: Fylit Obr. 79: Svor Obr. 80: Rula Obr. 81: Mramor 6.9 Celkový přehled probíraných hornin vyvřelé hlubinné výlevné světlé tmavé světlé tmavé žula gabro znělec čedič horniny usazené úlomkovité organogenní nezpevněné zpevněné štěrk, písek, jílovité horniny (hlíny, spraše, jíly) slepenec, pískovec, jílovec a jílovitá břidlice vápenec, rašelina, uhlí, ropa a zemní plyn ch. usazené vápenec ch. původu, travertin, solné usazeniny přeměněné fylit, svor, rula, mramor 29

31 ŘEŠENÍ OTÁZEK A ÚKOLŮ 1. Dvě tuny jsou kg. 2. Sluneční paprsek dorazí ze Slunce na Zemi za cca 500 sekund, to je 8,3 minuty, to je 8 minut a 20 sekund. 3. Ne. Merkur se kolem své osy otáčí pomaleji než Země. 4. H 2 SO 4 je chemický vzorec kyseliny sírové. 5. Venuše je planeta, jenom nám se na noční obloze jeví jako hvězda. 6. Sicílie, Londýn, Kyjev, Stockholm, Neapol. 7. Jeden mikrometr (1 µm) je jedna tisícina (1 ) milimetru. 8. Činností fotosyntézy. 9. Otáčením kapalného obalu zemského jádra dochází k polarizaci jeho částic. Tím se obal podobá cívce, jíž prochází elektrický proud a pevný střed jádra (jadérko) se chová jako ocelové jádro elektromagnetu. Výsledkem jejich vzájemného působení je vznik magnetického pole. 10. Obrovské množství hmoty nad ním. Viz, když na vás leží jedna peřina nebo peřiny tři. 11. Osa souměrnosti, rovina souměrnosti. 12. Značka hustoty je ρ (ró). Jednotky hustoty jsou kg m 3, případně odvozené g cm Křemen je tvořen z křemíku a kyslíku. 14. Galenit je tvořen olovem a sírou. 15. Kalcit se přeměňuje na oxid uhličitý CO Křemík Si, kyslík O, hliník Al, železo Fe. 17. Jsou to tmavé nerosty. Důvodem je okolní polotekuté prostředí, které snadněji ustupuje do všech stran při růstu krystalu. (Světlé nerosty mají prostoru mnohem méně naprostá většina magmatu již ztuhla zkrystalizovala.) Výjimkou jsou krystaly, které začínají vznikat v dutině. Takové dutiny jsou pozůstatky uzavřeného plynu. 18. Nejvyšší horou Českého středohoří je Milešovka (835 m n. m.). 19. Komorní hůrka leží u Chebu. 20. Byl to sulfan (H 2 S smrdí jako pes přesněji jako pukavec). 21. Pompeje byly zničeny roku 79 n. l. 22. Gejzíry a vřídla jsou typické pro Island. 23. Olovo Pb, zinek Zn, cín Sn, železo Fe, uran U, rtuť Hg. 24. Správně je hmotnosti. 25. Slova jsou v pořadí nejtěžší a nejlehčí. 26. a) Výsep; b) jesep; c) výsep; d) jesep; e) výsep. 27. Island je vzdálen vzdušnou čarou od severní Moravy km. 28. Vrstvy v tomtéž souvrství se od sebe navzájem liší velikostí částic. 29. Kalcit (popř. vápenec) se rozpouští v kyselých roztocích. 30. Zemní plyn je tvořen methanem (chemický vzorec CH 4 ). 30

Horniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů

Horniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů Horniny a minerály II. část Přehled nejdůležitějších minerálů Minerály rozlišujeme podle mnoha kritérií, ale pro přehled je vytvořeno 9. skupin, které vystihují, do jaké chemické skupiny patří (a to určuje

Více

Vznik a vlastnosti minerálů

Vznik a vlastnosti minerálů Vznik a vlastnosti minerálů Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 10. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s různými způsoby vzniku minerálů a s

Více

Výuková pomůcka pro cvičení ze geologie pro lesnické a zemědělské obory. Úvod do mineralogie

Výuková pomůcka pro cvičení ze geologie pro lesnické a zemědělské obory. Úvod do mineralogie Úvod do mineralogie Specializovaná věda zabývající se minerály (nerosty) se nazývá mineralogie. Patří mezi základní obory geologie. Geologie je doslovně věda o zemi (z řec. gé = země, logos = slovo) a

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 253 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 10.2.2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda

Více

Vnitřní geologické děje

Vnitřní geologické děje Vznik a vývoj Země 1. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 2. Jak a kdy vznikla naše Země? 3. Jak se následně vyvíjela Země? 4. Vyjmenuj planety v pořadí od slunce. 5. Popiš základní

Více

Chemické složení Země

Chemické složení Země Chemické složení Země Geochemie: do hloubky 16 km (zemská kůra) Clark: % obsah prvků v zemské kůře O, Si, Al = 82,5 % + Fe, Ca, Na, K, Mg, H = 98.7 % (Si0 2 = 69 %, Al 2 0 3 =14%) Rozložení prvků nerovnoměrné

Více

Mineralogie. 2. Vlastnosti minerálů. pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF. Ing. Jiří Mališ, Ph.D. jiri.malis@vsb.cz, tel. 4171, kanc.

Mineralogie. 2. Vlastnosti minerálů. pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF. Ing. Jiří Mališ, Ph.D. jiri.malis@vsb.cz, tel. 4171, kanc. Mineralogie pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF 2. Vlastnosti minerálů Ing. Jiří Mališ, Ph.D. jiri.malis@vsb.cz, tel. 4171, kanc. J441 Fyzikální vlastnosti minerálů Minerály jako fyzikální látky mají

Více

Horniny a jejich použití ve stavebnictví

Horniny a jejich použití ve stavebnictví a jejich použití ve stavebnictví Hornina anorganická nestejnorodá přírodnina tvořená minerály Minerál prvek nebo chemická sloučenina, (nerost) která je krystalická a která vznikla jako výsledek geologických

Více

Malý atlas minerálů. jméno minerálu chemické složení zařazení v systému minerálů. achát

Malý atlas minerálů. jméno minerálu chemické složení zařazení v systému minerálů. achát Malý atlas minerálů. achát Acháty vznikají v dutinách vyvřelých hornin. Jsou tvořené soustřednými vrstvičkami různě zbarvených odrůd křemene a chalcedonu, které vyplňují dutinu achátová pecka. Nauč se

Více

1. PRVKY kovové nekovové ZLATO (Au) TUHA (GRAFIT) (C)

1. PRVKY kovové nekovové ZLATO (Au) TUHA (GRAFIT) (C) Nerosty - systém 1. PRVKY - nerosty tvořené jediným prvkem (Au, C, ) - dělíme je na: kovové: - ušlechtilé kovy, - velká hustota (kolem 20 g/cm 3 ) - zlato, stříbro, platina, někdy i měď nekovové: - síra

Více

Stavba Země. pro poznání stavby Země se používá výzkum šíření = seizmických vln Země má tři hlavní části kůra,, jádro

Stavba Země. pro poznání stavby Země se používá výzkum šíření = seizmických vln Země má tři hlavní části kůra,, jádro Stavba Země pro poznání stavby Země se používá výzkum šíření = seizmických vln Země má tři hlavní části kůra,, jádro Stavba Země: astenosféra litosféra (zemská kůra a svrchní tuhý plášť) plášť 2 900 km

Více

Učit se! Učit se! Učit se! VI. Lenin

Učit se! Učit se! Učit se! VI. Lenin Geosféra Tato zemská sféra se rozděluje do několika sfér. Problematikou se zabýval fyzik Bulle (studoval zeměpisné vlny). Jednotlivé geosféry se liší podle tlaku a hustoty. Rozdělení Geosféry: Rozdělení

Více

Název materiálu: Horniny přeměněné, horninový cyklus

Název materiálu: Horniny přeměněné, horninový cyklus Název materiálu: Horniny přeměněné, horninový cyklus Jméno autora: Mgr. Magda Zemánková Materiál byl vytvořen v období: 2. pololetí šk. roku 2010/2011 Materiál je určen pro ročník: 9. Vzdělávací oblast:

Více

Jan Valenta. Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Jinak kdykoliv po dohodě: Jan.valenta@fsv.cvut.

Jan Valenta. Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Jinak kdykoliv po dohodě: Jan.valenta@fsv.cvut. Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Jinak kdykoliv po dohodě: Jan.valenta@fsv.cvut.cz Doporučená literatura skripta: Chamra,S.- Schröfel,J.- Tylš,V.(2004):

Více

Základy geologie pro geografy František Vacek

Základy geologie pro geografy František Vacek Základy geologie pro geografy František Vacek e-mail: fvacek@natur.cuni.cz; konzultační hodiny: Po 10:30-12:00 (P 25) Co je to geologie? věda o Zemi -- zabýváse se fyzikální, chemickou, biologickou a energetickou

Více

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami Jak se nazývá soustava, ve které se nachází planeta Země? Sluneční soustava Která kosmická tělesa tvoří sluneční soustavu? Slunce, planety, družice,

Více

Hlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa

Hlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa Přeměna hornin Téměř všechna naše pohraniční pohoří jako Krkonoše, Šumava, Orlické hory jsou tvořena vyvřelými a hlavně přeměněnými horninami. Před několika desítkami let se dokonce žáci učili říkanku"žula,

Více

Učíme se v muzeu. Výlet za geologickými zajímavostmi Karlových Varů

Učíme se v muzeu. Výlet za geologickými zajímavostmi Karlových Varů Učíme se v muzeu www.ucimesevmuzeu.cz www.kvmuz.cz Legenda: otázka doporučení + zajímavost Pracovní list pro žáky Výlet za geologickými zajímavostmi Karlových Varů Úvod: Lázeňské město Karlovy Vary leží

Více

EXOGENNÍ (VNĚJŠÍ) POCHODY

EXOGENNÍ (VNĚJŠÍ) POCHODY EXOGENNÍ (VNĚJŠÍ) POCHODY pochody, které modelují reliéf zvnějšku, mají význam při velmi detailní modelaci zemského povrchu terén převážně snižují a zarovnávají, tzn. působí proti endogenním (vnitřním)

Více

GEOLOGIE. Stavbou Země, jejím sloţením, tvarem se zabývají geologické vědy:

GEOLOGIE. Stavbou Země, jejím sloţením, tvarem se zabývají geologické vědy: GEOLOGIE NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Naše Země je součástí vesmíru. Ten vznikl tzv. teorii velkého třesku před 10-15mld. Let. Vesmír je tvořen z galaxii hvězdné soustavy (mají tvar disku a tvoří je miliardy hvězd).

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 254 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 3.4.2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický list

Více

Geologie Horniny vyvřelé

Geologie Horniny vyvřelé Geologie Horniny vyvřelé Připravil: Ing. Jan Pecháček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 strana 2 strana 3 HORNINY - jsou to

Více

4. MINERALOGICKÁ TŘÍDA OXIDY. - jedná se o sloučeniny kyslíku s jiným prvkem (křemíkem, hliníkem, železem, uranem).

4. MINERALOGICKÁ TŘÍDA OXIDY. - jedná se o sloučeniny kyslíku s jiným prvkem (křemíkem, hliníkem, železem, uranem). 4. MINERALOGICKÁ TŘÍDA OXIDY - jedná se o sloučeniny kyslíku s jiným prvkem (křemíkem, hliníkem, železem, uranem). Výskyt: Oxidy se vyskytují ve svrchních částech zemské kůry (v místech, kde je litosféra

Více

a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou)

a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou) Metodický list Biologie Významné horniny Pracovní list 1 1. Vyvřelé horniny: a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou) přítomen +, nepřítomen hornina amfibol augit

Více

historií země za dva dny základní školy

historií země za dva dny základní školy historií země za dva dny základní školy O geovědách obecně Železné hory jsou pro výuku geologie a jim příbuzných oborů velmi vhodné. Důvodem je jejich snadná dostupnost, pozice v Pardubickém kraji i v

Více

Země... 2. Nerosty a horniny... 2. Vnější a vnitřní geologické procesy... 8. Půdy... 10. Vývoj zemské kůry a organismů na Zemi...

Země... 2. Nerosty a horniny... 2. Vnější a vnitřní geologické procesy... 8. Půdy... 10. Vývoj zemské kůry a organismů na Zemi... Neživá příroda Autor: Mgr. Blanka Škrabalová Připraveno pro školní rok 2013-14 Třída: 9 Materiál je vytvořen v souladu s RVP s úpravami verze 2013 a v souladu se ŠVP ZŠ Lipůvka Veškeré připomínky prosím

Více

Úvod do praktické geologie I

Úvod do praktické geologie I Úvod do praktické geologie I Hlavní cíle a tematické okruhy Určování hlavních horninotvorných minerálů a nejběžnějších typů hornin Pochopení geologických procesů, kterými jednotlivé typy hornin vznikají

Více

5. MINERALOGICKÁ TŘÍDA UHLIČITANY

5. MINERALOGICKÁ TŘÍDA UHLIČITANY 5. MINERALOGICKÁ TŘÍDA UHLIČITANY Minerály 5. mineralogické třídy jsou soli kyseliny uhličité. Jsou anorganického i organického původu (vznikaly usazováním a postupným zkameněním vápenitých koster a schránek

Více

Horniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů

Horniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů Horniny a minerály II. část Přehled nejdůležitějších minerálů Minerály rozlišujeme podle mnoha kritérií, ale pro přehled je vytvořeno 9. skupin, které vystihují, do jaké chemické skupiny patří (a to určuje

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní Přírodopis

Více

6. ENDOGENNÍ GEOMORFOLOGICKÉ PROCESY A TVARY RELIÉFU SOPEČNÝ RELIÉF

6. ENDOGENNÍ GEOMORFOLOGICKÉ PROCESY A TVARY RELIÉFU SOPEČNÝ RELIÉF 6. ENDOGENNÍ GEOMORFOLOGICKÉ PROCESY A TVARY RELIÉFU SOPEČNÝ RELIÉF Cíl Po prostudování této kapitoly budete umět: Charakterizovat základní endogenní procesy. Rozlišit typy sopečné činnosti a popsat tvary

Více

HÁDANKY S MINERÁLY. Obr. č. 1

HÁDANKY S MINERÁLY. Obr. č. 1 HÁDANKY S MINERÁLY 1. Jsem zářivě žlutý minerál. Mou velkou výhodou i nevýhodou je, že jsem velice měkký. Snadno se se mnou pracuje, jsem dokonale kujný. Získáš mě těžbou z hlubinných dolů nebo rýžováním

Více

Nabídka vzorků hornin a minerálů pro účely školní výuky

Nabídka vzorků hornin a minerálů pro účely školní výuky Nabídka vzorků hornin a minerálů pro účely školní výuky Aby se člověk naučil poznávat kameny, musí si je osahat. Žádný sebelepší atlas mu v tom příliš nepomůže. Proto jsme pro vás připravili přehledné

Více

Vznik vesmíru a naší sluneční soustavy

Vznik vesmíru a naší sluneční soustavy Země a její stavba Vznik vesmíru a naší sluneční soustavy stáří asi 17 Ga teorie velkého třesku - vznikl z extrémně husté hmoty, která se po explozi začala rozpínat během ranných fází se vytvořily elementární

Více

historií země za dva dny střední školy

historií země za dva dny střední školy historií země za dva dny střední školy O geovědách obecně Železné hory jsou pro výuku geologie a jim příbuzných oborů velmi vhodné. Důvodem je jejich snadná dostupnost, pozice v Pardubickém kraji i v České

Více

Přírodopis 9. Fyzikální vlastnosti nerostů. Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí. 8. hodina

Přírodopis 9. Fyzikální vlastnosti nerostů. Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí. 8. hodina Přírodopis 9 8. hodina Fyzikální vlastnosti nerostů Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí Hustota (g/cm 3.) udává, kolikrát je objem nerostu těžší než stejný objem destilované vody. Velkou hustotu má

Více

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní. VESMÍR Model velkého třesku předpovídá, že vesmír vznikl explozí před asi 15 miliardami let. To, co dnes pozorujeme, bylo na začátku koncentrováno ve velmi malém objemu, naplněném hmotou o vysoké hustotě

Více

Sedimentární neboli usazené horniny

Sedimentární neboli usazené horniny Sedimentární neboli usazené horniny Sedimenty vznikají destrukcí starších hornin, transportem různě velkých úlomků horninového materiálu i vyloužených látek (v podobě roztoků) a usazením materiálu transportovaného

Více

Fyzikální vlastnosti: štěpnost dle klence, tvrdost 3.5, hustota 3 g/cm 3. Je různě zbarven - bílý, šedý, naţloutlý, má skelný lesk.

Fyzikální vlastnosti: štěpnost dle klence, tvrdost 3.5, hustota 3 g/cm 3. Je různě zbarven - bílý, šedý, naţloutlý, má skelný lesk. 7.7. Karbonáty (uhličitany) Karbonáty patří mezi běţné minerály zemské kůry. Jejich vzorce odvodíme od kyseliny uhličité H 2 CO 3. Můţeme je rozdělit podle strukturních typů, nebo na bezvodé a vodnaté.

Více

VY_32_INOVACE_04.03 1/12 3.2.04.3 Krystalová struktura a vlastnosti minerálů Krystalová soustava

VY_32_INOVACE_04.03 1/12 3.2.04.3 Krystalová struktura a vlastnosti minerálů Krystalová soustava 1/12 3.2.04.3 Krystalová soustava cíl rozeznávat krystalové soustavy - odvodit vlastnosti krystalových soustav - zařadit základní minerály do krystalických soustav - minerály jsou pevné látky (kromě tekuté

Více

Termika. Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději.

Termika. Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději. Termika Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději. 1. Vnitřní energie Brownův pohyb a difúze látek prokazují, že částice látek jsou v neustálém neuspořádaném pohybu. Proto mají kinetickou

Více

MINERÁLY (NEROSTY) PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

MINERÁLY (NEROSTY) PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST MINERÁLY (NEROSTY) PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_263 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 CO JE MINERÁL

Více

Pracovní list: Opakování učiva 8. ročníku

Pracovní list: Opakování učiva 8. ročníku Pracovní list: Opakování učiva 8. ročníku Komentář ke hře: 1. Třída se rozdělí do čtyř skupin. Vždy spolu soupeří dvě skupiny a vítězné skupiny se pak utkají ve finále. 2. Každé z čísel skrývá otázku.

Více

Laboratorní práce č. 4

Laboratorní práce č. 4 1/8 3.2.04.6 Uhličitany kalcit (CaCO3) nejrozšířenější, mnoho tvarů, nejznámější je klenec, součást vápenců a mramorů - organogenní vápenec nejvíce kalcitu usazováním schránek různých živočichů (korálů,

Více

Chemické složení surovin Chemie anorganických stavebních pojiv

Chemické složení surovin Chemie anorganických stavebních pojiv Chemické složení surovin Chemie anorganických stavebních pojiv Ing. Milena Pavlíková, Ph.D. K123, D1045 224 354 688, milena.pavlikova@fsv.cvut.cz tpm.fsv.cvut.cz Základní pojmy Materiál Stavební pojiva

Více

1. Co je to mineralogie = věda o minerálech (nerostech), podmínkách jejich vzniku, stavbě a chemickém složení

1. Co je to mineralogie = věda o minerálech (nerostech), podmínkách jejich vzniku, stavbě a chemickém složení Přírodopis 9. třída pracovní list Téma: Mineralogie Jméno:. 1. Co je to mineralogie = věda o minerálech (nerostech), podmínkách jejich vzniku, stavbě a chemickém složení 2. Definice minerálu = nerost =

Více

Č E S K Á R E P U B L I K A (Č E S K O)

Č E S K Á R E P U B L I K A (Č E S K O) Datum: Č E S K Á R E P U B L I K A (Č E S K O) POLOHA A ROZLOHA - území ČR má plochu 78 864 km 2-21. místo v Evropě a 114. ve světě - žije v ní 10, 549 mil. lidí - 78. na světě - průměrná hustota zalidnění

Více

01 ZŠ Geologické vědy

01 ZŠ Geologické vědy 01 ZŠ Geologické vědy 1) Vytvořte dvojice. PALEONTOLOGIE HYDROLOGIE PETROLOGIE SEISMOLOGIE MINERALOGIE VODA NEROST ZEMĚTŘESENÍ ZKAMENĚLINA HORNINA 2) K odstavcům přiřaďte vědní obor. Můžete využít nabídky.

Více

Jiøí Vlèek ZÁKLADY STØEDOŠKOLSKÉ CHEMIE obecná chemie anorganická chemie organická chemie Obsah 1. Obecná chemie... 1 2. Anorganická chemie... 29 3. Organická chemie... 48 4. Laboratorní cvièení... 69

Více

Minerály a horniny I. část

Minerály a horniny I. část Minerály a horniny I. část 1. Úvodem Minerály (nerosty) jsou tvořeny buď jednotlivými prvky, nebo častěji sloučeninami. Vznikly v průběhu geologických procesů. Rozlišujeme látky krystalické a amorfní.

Více

Je to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin.

Je to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin. PETROLOGIE Je to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin. HORNINA = anorganická heterogenní (nestejnorodá) přírodnina, tvořena nerosty, složení nelze vyjádřit chemickým

Více

Ložiskově-geologické poměry. Granitoidové komplexy

Ložiskově-geologické poměry. Granitoidové komplexy Nejdůležitější a pro celé toto horstvo nejvýznačnější jsou právě žíly a shluky rudy cínové; různotvarná tato ložiska bývají převahou poutána k žule, která tu, jsouc živce skoro zcela zbavena, tvoří zvláštní

Více

Vznik neživé přírody

Vznik neživé přírody Autor: Josef Kraus Datum: 22. 3. 2013 Škola: Integrovaná ZŠ a MŠ Trnová, Trnová 222, okres Plzeň - sever Šablona: V/2 - Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Číslo sady: 01 Vzdělávací oblast:

Více

STAVEBNÍ KÁMEN A KAMENIVO STAVEBNÍ KÁMEN A KAMENIVO 22.2.2012. TAJEMSTVÍ ČESKÉHO KAMENE od Svazu kameníků a kamenosochařů ČR STAVEBNÍ KÁMEN

STAVEBNÍ KÁMEN A KAMENIVO STAVEBNÍ KÁMEN A KAMENIVO 22.2.2012. TAJEMSTVÍ ČESKÉHO KAMENE od Svazu kameníků a kamenosochařů ČR STAVEBNÍ KÁMEN AI01 STAVEBNÍ LÁTKY A GEOLOGIE Kámen a kamenivo pro stavební účely Ing. Věra Heřmánková, Ph.D. Video: A TAJEMSTVÍ ČESKÉHO KAMENE od Svazu kameníků a kamenosochařů ČR A Přírodní kámen se již v dávných dobách

Více

Pracovní list: Hustota 1

Pracovní list: Hustota 1 Pracovní list: Hustota 1 1. Doplň zápis: g kg 1 = cm 3 m 3 2. Napiš, jak se čte jednotka hustoty: g.. cm 3 kg m 3 3. Doplň značky a základní jednotky fyzikálních veličin. Napiš měřidla hmotnosti a objemu.

Více

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY 1. Kdy vznikla Sluneční soustava? 2. Z čeho vznikla a jakým způsobem? 3. Která kosmická tělesa tvoří Sluneční soustavu? 4. Co to je galaxie? 5. Co to je vesmír? 6. Jaký je rozdíl

Více

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Planety Terestrické planety Velké planety Planety sluneční soustavy a jejich rozdělení do skupin Podle fyzikálních vlastností se planety sluneční soustavy

Více

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Člověk a příroda.

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Člověk a příroda. Fyzika Fyzika je tou součástí školního vzdělávacího plánu školy, která umožňuje žákům porozumět přírodním dějům a zákonitostem. Dává jim potřebný základ pro lepší pochopení a orientaci v životě. Díky praktickým

Více

2. MINERALOGICKÁ TŘÍDA- SULFIDY:

2. MINERALOGICKÁ TŘÍDA- SULFIDY: 2. MINERALOGICKÁ TŘÍDA- SULFIDY: Jedná se o chemické sloučeniny síry a kovu. Vznikají v zemské kůře při chladnutí magmatu krystalizací z jeho horkých vodných roztoků. Vznikají tak rudné žíly = ložiska

Více

Obr. 4 Mapa světa z roku 1858 od Antonia SniderPellegriniho zobrazující kontinenty před oddělením. (vlevo) a po oddělení (vpravo).

Obr. 4 Mapa světa z roku 1858 od Antonia SniderPellegriniho zobrazující kontinenty před oddělením. (vlevo) a po oddělení (vpravo). DESKOVÁ TEKTONIKA Z historie V roce 1596, holandský kartograf Abraham Ortelius ve své práci Thesaurus Geographicus píše, že Amerika byla "odtržena" od Afriky a Evropy zemětřesením a potopami a dodává:

Více

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 9. ročník Danuše Kvasničková, Ekologický přírodopis pro 9. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, nakl. Fortuna Praha 1998

Více

Přírodní zdroje a energie

Přírodní zdroje a energie Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Přírodní zdroje a energie Energie - je fyzikální veličina, která bývá charakterizována jako schopnost hmoty

Více

Horniny a nerosty aneb mineralogem snadno a rychle

Horniny a nerosty aneb mineralogem snadno a rychle 1 Horniny a nerosty aneb mineralogem snadno a rychle Pracujte ve skupinách. Co potřebujete? Sbírku horniny a nerostů, encyklopedii o minerálech, dva bílé papíry A4, fixy či pastelky, nůžky a lepidlo. Na

Více

SOLI A JEJICH VYUŽITÍ. Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí

SOLI A JEJICH VYUŽITÍ. Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí SOLI A JEJICH VYUŽITÍ Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí POUŽITÍ SOLÍ Zemědělství dusičnany, draselné soli, fosforečnany. Stavebnictví, sochařství vápenaté soli.

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

K O V Y. 4/5 všech prvků

K O V Y. 4/5 všech prvků K O V Y 4/5 všech prvků Vlastnosti kovů 4/5 všech prvků jsou kovy kovový lesk dobrá elektrická a tepelná vodivost tažnost a kujnost nízká elektronegativita = snadno vytvářejí kationty pevné látky (kromě

Více

Otázka: Krajinná ekologie, krajina. Předmět: Biologie. Přidal(a): Králová. a) Krajinná ekologie, krajina (definice, typy krajiny, stabilita krajiny)

Otázka: Krajinná ekologie, krajina. Předmět: Biologie. Přidal(a): Králová. a) Krajinná ekologie, krajina (definice, typy krajiny, stabilita krajiny) Otázka: Krajinná ekologie, krajina Předmět: Biologie Přidal(a): Králová a) Krajinná ekologie, krajina (definice, typy krajiny, stabilita krajiny) Definice krajinné ekologie = Krajinná ekologie je věda

Více

Test- měření, horniny a nerosty DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Test- měření, horniny a nerosty DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Test-

Více

SULFIDY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 14. 3. 2013. Ročník: osmý

SULFIDY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 14. 3. 2013. Ročník: osmý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková SULFIDY Datum (období) tvorby: 14. 3. 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Anorganické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s dvouprvkovými

Více

Chlor Cl 1. Výskyt v přírodě: Chemické vlastnosti: Výroba: 2Na + 2H2O 2NaOH + H2 Významné sloučeniny: 5. Použití: 6. Biologický význam: Kyslík O

Chlor Cl 1. Výskyt v přírodě: Chemické vlastnosti: Výroba: 2Na + 2H2O 2NaOH + H2 Významné sloučeniny: 5. Použití: 6. Biologický význam: Kyslík O 1. Výskyt v přírodě: NaCl - kamenná sůl KCl - sylvín Významným zdrojem je mořská voda. Chlor Cl 2. Chemické vlastnosti: Chlor je žlutozelený, štiplavě zapáchající plyn. Je prudce jedovatý, leptá a rozkládá

Více

VY_32_INOVACE_017. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_017. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_017 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Ekosystém II- prezentace Vyučovací předmět:

Více

Veličiny- základní N A. Látkové množství je dáno podílem N částic v systému a Avogadrovy konstanty NA

Veličiny- základní N A. Látkové množství je dáno podílem N částic v systému a Avogadrovy konstanty NA YCHS, XCHS I. Úvod: plán přednášek a cvičení, podmínky udělení zápočtu a zkoušky. Základní pojmy: jednotky a veličiny, základy chemie. Stavba atomu a chemická vazba. Skupenství látek, chemické reakce,

Více

obr. 1 Vznik skočných vrstev v teplém období

obr. 1 Vznik skočných vrstev v teplém období Stojatá voda rybníky jezera lomy umělá jezera slepá ramena řek štěrkoviště, pískovny Stručný výtah HYDROLOGIE PRO ZACHRÁNCE Charakteristika stojaté vody Je podstatně bezpečnější než vody proudící, přesto

Více

Mineralogický systém skupina IV - oxidy

Mineralogický systém skupina IV - oxidy Mineralogický systém skupina IV - oxidy Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 10. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s vybranými minerály, které

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 1. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Člověk a životní prostředí, vy_32_inovace_ma_08_01

Více

Vyplnění pracovního listu. Název pracovního týmu Členové pracovního týmu. Zadání úkolu. Řešení úkolu. Základní škola Zlaté Hory 1

Vyplnění pracovního listu. Název pracovního týmu Členové pracovního týmu. Zadání úkolu. Řešení úkolu. Základní škola Zlaté Hory 1 Pracovní list Název projektového úkolu UŽ ZNÁŠ HORNINY? Třída: IV. Název společného projektu ZLATOHORSKO KOUZELNÝ KRAJ POKLADŮ aneb NENÍ KÁMEN JAKO KÁMEN Název pracovního týmu Členové pracovního týmu Zadání

Více

Prácheň Panská skála Zdeněk Táborský

Prácheň Panská skála Zdeněk Táborský Čas: 1 den Zdeněk Táborský Liberecký kraj GPS: 50 46 10 N, 14 29 5 E Kamenický Šenov Panská skála 1 3. 2. 1. 1. Panská skála 2. Horní Prysk, Klučky 3. lom Zlatý vrch 2 Úvod Unikátní příklad sloupcové odlučnosti

Více

1. MINERALOGICKÁ TŘÍDA PRVKY

1. MINERALOGICKÁ TŘÍDA PRVKY 1. MINERALOGICKÁ TŘÍDA PRVKY Jedná se o minerály, které jsou tvořeny jedním prvkem. Jsou v přírodě velice vzácné. První mineralogickou třídu dělíme do dvou skupin: a) Prvky kovové (zlato, stříbro, platina,

Více

Možnosti rozvoje stavebnictví ve vazbě na zásoby stavebních surovin v ČR

Možnosti rozvoje stavebnictví ve vazbě na zásoby stavebních surovin v ČR Možnosti rozvoje stavebnictví ve vazbě na zásoby stavebních surovin v ČR Jaromír Starý, Josef Godany Želešice 2012: stavební kámen - hornblendit 1 Základní informace o stavebních surovinách v ČR Termín

Více

Rudní žíly. čelba sledné po jitřní žíle Andreas (Ondřej) v místě překřížení s půlnoční žilou Geister (Sv. Duch)

Rudní žíly. čelba sledné po jitřní žíle Andreas (Ondřej) v místě překřížení s půlnoční žilou Geister (Sv. Duch) Rudní žíly Pojednou se z mělké pánve vztyčí hradba Krušných hor. Zdáli je příkrá a nedobytná; její čelo se tmí nad krajinou jako obří tvrz. Ale není nedobytných tvrzí. Zdeněk Šmíd (Strašidla a krásné panny)

Více

Geologie-Minerály I.

Geologie-Minerály I. Geologie-Minerály I. Připravil: Ing. Jan Pecháček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Fyzikální vlastnosti minerálů: a) barva

Více

A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 0 3 _ N E K O V O V É T E C H N I C K É M A T

A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 0 3 _ N E K O V O V É T E C H N I C K É M A T A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 0 3 _ N E K O V O V É T E C H N I C K É M A T E R I Á L Y _ P W P Název školy: Číslo a název projektu:

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 453 Autor: Silvie Lidmilová Datum: 19.3.2012 Ročník: 6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Přírodní obraz

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

KÁMEN MUDRC. Geofyzikální ústav AVČR Pracovní list ke Geoparku

KÁMEN MUDRC. Geofyzikální ústav AVČR Pracovní list ke Geoparku KÁMEN MUDRC Geofyzikální ústav AVČR Pracovní list ke Geoparku K čemu je dobrý tento pracovní list? Proniknete do tajemství o horninách, které vám pomohou vidět to, co je obyčejnému člověku neviditelné.

Více

Moravský PísekP. Číslo projektu: : CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název. ové aktivity: Název DUM: : Nerosty prvky, halogenidy, sulfidy (prezentace)

Moravský PísekP. Číslo projektu: : CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název. ové aktivity: Název DUM: : Nerosty prvky, halogenidy, sulfidy (prezentace) Základní škola a Mateřsk ská škola, Moravský PísekP Číslo projektu: : CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčov ové aktivity: Využit ití ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky Název DUM: : Nerosty prvky,

Více

Přednáška č. 7. Systematická mineralogie. Vybrané minerály z třídy: Oxidů, karbonátů, sulfátů a fosfátů

Přednáška č. 7. Systematická mineralogie. Vybrané minerály z třídy: Oxidů, karbonátů, sulfátů a fosfátů Přednáška č. 7 Systematická mineralogie. Vybrané minerály z třídy: Oxidů, karbonátů, sulfátů a fosfátů Třída oxidů Oxidy tvoří skupinu minerálů s relativně vysokou tvrdostí a hustotou a vyskytují se zpravidla

Více

Mineralogie a petrografie PRACOVNÍ pro 9. LIST ročník č. 1 ZŠ. Úkol č. 1. Úkol č. 2. Úkol č. 3. Téma: Prvky. Spoj minerál se způsobem jeho vzniku.

Mineralogie a petrografie PRACOVNÍ pro 9. LIST ročník č. 1 ZŠ. Úkol č. 1. Úkol č. 2. Úkol č. 3. Téma: Prvky. Spoj minerál se způsobem jeho vzniku. Mineralogie a petrografie PRACOVNÍ pro 9. LIST ročník č. 1 ZŠ Pracovní list 1A Téma: Prvky Úkol č. 1 Spoj minerál se způsobem jeho vzniku. DIAMANT GRAFIT SÍRA STŘÍBRO ZLATO Ze sopečných plynů aktivních

Více

Přípravný den projekt Kameny a voda

Přípravný den projekt Kameny a voda Přípravný den projekt Kameny a voda Cíl exkurze pro studenty gymnázia Praktické osvojení teoretických znalostí z výuky Získání obecných i technologických znalostí o těžbě a zpracování kamene Shlédnutí

Více

VY_32_INOVACE_04.01 1/5 3.2.04.1 Geologické vědy Geologie věda o Zemi

VY_32_INOVACE_04.01 1/5 3.2.04.1 Geologické vědy Geologie věda o Zemi 1/5 3.2.04.1 Geologie věda o Zemi cíl vyjmenovat obory zabývající se výzkumem Země - objasnit jejich význam působení Geologie zabývá se studiem neživé přírody - studuje vztah neživé přírody k organismům

Více

Zdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1

Zdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1 Horniny Zdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1 2.www.unium.cz/materialy/cvut/fsv/pr ednasky- svoboda-m6153-p1.html

Více

Pedologie. Půda je přírodní bohatství. Zákony na ochranu půdního fondu

Pedologie. Půda je přírodní bohatství. Zákony na ochranu půdního fondu Pedologie Půda je přírodní bohatství. Zákony na ochranu půdního fondu Půda nově vzniklý přírodní útvar na styku geologických útvarů s atmosférou a povrchovou vodou zvětralá povrchová část zemské kůry,

Více

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

Vinařická hora Markéta Vajskebrová

Vinařická hora Markéta Vajskebrová Čas: 4 hod. Markéta Vajskebrová Středočeský kraj GPS: 50 10 33 N, 14 5 26 E VINAŘICKÁ HORA Vinařice Kladno 1 GeoloGie pro zvídavé / VYCHÁZKY 7 5 8 4 6 3 2 1 1. náměstí Vinařice 2. počátek naučné stezky

Více

MATERIÁLOVÉ INŽENÝRSTVÍ II

MATERIÁLOVÉ INŽENÝRSTVÍ II MATERIÁLOVÉ INŽENÝRSTVÍ II KÁMEN, KAMENNÉ ZDIVO Kamenné zdivo má hodnotu Historického dokumentu dobového způsobu zdění a opracování kamene, je svědkem podoby historické architektury. Estetickou, což se

Více

SPSKS. 1.2 Význam bezpečnosti práce pro hornické provozy

SPSKS. 1.2 Význam bezpečnosti práce pro hornické provozy Obsah 1 Úvod... 3 1.1 Zaměření a význam předmětu... 3 1.2 Význam bezpečnosti práce pro hornické provozy... 3 1.3 Právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci... 4 1.4 Odpovědnost za dodržování

Více

STAVBA ZEMĚ. Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO. Průřez planetou Země:

STAVBA ZEMĚ. Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO. Průřez planetou Země: STAVBA ZEMĚ Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO Průřez planetou Země: Obr. č. 1 1 ZEMSKÁ KŮRA Zemská kůra tvoří svrchní obal

Více