Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download ""

Transkript

1 Jiøí Vlèek ZÁKLADY STØEDOŠKOLSKÉ CHEMIE obecná chemie anorganická chemie organická chemie

2 Obsah 1. Obecná chemie Anorganická chemie Organická chemie Laboratorní cvièení sazba Dagmar JARÙŠKOVÁ obálka Libor KUBICA obrázky Jiøí VLÈEK Praha dotisk 1. vydání Ing. J. Vlèek, 2009 Úvod Tato publikace je urèena všem studentùm støedních škol, kteøí chemii studují pouze k doplnìní všeobecného vzdìlání, nikoliv jako hlavní obor. Zabývá se proto hlavnì popisem faktù (vlastnosti látek). Jejich pøíèiny (vnitøní stavba atomù) zde jsou vysvìtleny jen okrajovì, protože jejich pochopení vyžaduje odborný výklad. Organická chemie, která se na mnoha školách vùbec neuèí, je zde výraznì zestruènìna. Vynechávám v ní zejména složité vzorce, které si prùmìrný student tìžko zapamatuje a které zase brzy zapomene. Hlavní výhodou této publikace je struènost, pøehlednost a srozumitelnost. 1 Obecná chemie Pøedmìtem chemického výzkumu jsou látky tvoøící ovzduší Zemì, vodstvo, zemskou kùru, tìla organismù, prùmyslové suroviny, výrobky atd. Chemik zkoumá, jak a proè se základní èástice látek sluèují, zajímá ho podrobný prùbìh mechanismus chemických reakcí v živé i v neživé pøírodì a jejich energetické pomìry. Základním pramenem poznání v chemii je pokus experiment. Chemie je pøírodní, experimentální vìda o látkách, o jejich vnitøní struktuøe a vlastnostech, o jejich reakcích a jevech, které prùbìh tìchto reakcí doprovázejí. Teoretickými základy chemických jevù, zákonitostmi stavby látek a chemických dìjù a vztahy mezi vlastnostmi látek a jejich vnitøní strukturou, se zabývá obecná chemie. Anorganická chemie je vìda o chemických prvcích a jejich slouèeninách. Je tìsnì spjata s pøírodními vìdami, které zkoumají anorganické pøírodní látky (pøírodniny), napø. s geologií. Slouèeniny prvku uhlíku kromì nìkterých jednoduchých slouèenin jsou pøedmìtem studia chemie organické. Ta tìsnì souvisí s vìdami o živých pøírodninách, jako jsou biologie, zoologie, botanika aj. Z jejich vzájemného vztahu se vyvinula biochemie, která se zabývá látkami a chemickými dìji v živých organismech. Jednou z nejmladších vìdních disciplin organické chemie je makromolekulární chemie, vìdní obor o vysokomolekulárních látkách a o reakcích, jimiž lze tyto látky synteticky pøipravit. J. Vlèek: Základy støedoškolské chemie 1

3 Pøedmìtem zkoumání analytické chemie je rozbor (analýza) látek. Technická chemie je zamìøena na potøeby chemické výroby. Èlení se podle druhu chemické výroby do mnoha oborù, napø. potravináøská chemie, hutnická chemie, petrochemie, chemie silikátù, chemie výbušnin aj. Øešením problémù souvisících s postupy v chemické výrobì se zabývá chemická technologie. Všechna tìlesa jsou tvoøena látkami. Látkami jsou napø. železo, sklo, døevo, vzduch a voda. Napø. láhev je z jedné látky ze skla, okno je ze dvou látek ze skla a ze døeva, apod. Podle skupenství rozlišujeme látky pevné, kapalné a plynné. Podle pùvodu dìlíme látky na pøírodní a umìlé. Podle složení rozeznáváme chemické látky a smìsi. Z hlediska chemie pohlížíme na látku jako na soubor stavebních èástic (atomù, molekul nebo iontù), které se nacházejí v urèitém skupenském stavu. Jestliže se daná chemická látka vyznaèuje urèitými chemickými a fyzikálním vlastnostmi, které se nemìní ani jejím opakovaným èištìním, hovoøíme o chemicky èisté látce. Pøíkladem chemicky èisté látky je destilovaná voda, èistá mìï. Chemicky èistá látka má v celém svém objemu stejné složení a vyznaèuje se urèitými charakteristickými vlastnostmi. Napø. charakteristickými vlastnostmi zlata je žlutá barva, vysoký lesk, malá chemická reaktivita, vysoká tažnost, kujnost, elektrická vodivost aj. Nìkteré chemicky èisté látky mají urèité vlastnosti obdobné èi dokonce zcela shodné, jinými vlastnostmi se však od sebe liší. Napø. støíbro je stejnì jako zlato vysoce lesklý kov, málo reaktivní, výborný vodiè elektrického proudu, ale liší se od zlata svou barvou, rozpustností v koncentrované kyselinì dusièné, teplotou tání, hustotou apod. Obvykle rozlišujeme vlastnosti fyzikální a vlastnosti chemické. Fyzikálními vlastnostmi jsou napø. barva, lesk, tvrdost, hustota, teplota tání, teplota varu, chu, vùnì èi zápach, elektrická a tepelná vodivost, rozpustnost, tažnost, kujnost, tvar krystalù aj. Schopnost látek pøemìòovat se v jiné látky je základní chemickou vlastností látek. Látky se mohou sluèovat s jinými látkami, rozkládat se, hoøet, vybuchovat, pùsobit na živý organismus apod. Nìkteré vlastnosti chemických látek se dají pøesnì zmìøit a èíselnì vyjádøit, napø. hustota, rozpustnost, teplota tání, teplota varu, elektrická vodivost aj. Èíselné hodnoty tìchto velièin v pøíslušných jednotkách jsou pro nejdùležitìjší chemické látky uvedeny v chemických tabulkách. Jiné vlastnosti chemických látek, napø. barvu, lesk, chu, vùni, zápach apod., lze vyjádøit pouze kvalitativnì slovním popisem vlastnosti èi porovnáním s vlastnostmi standardních látek (napø. tvrdost). Chemické látky se tradiènì èlení do dvou skupin: 1. Chemické PRVKY, složené z atomù o stejném poètu protonù, napø. vodík, vápník, olovo. 2. Chemické SLOUÈENINY, složené z atomù dvou nebo více prvkù vázaných chemickou vazbou, napø. voda, oxid siøièitý, kyselina dusièná, ethanol. 2 J. Vlèek: Základy støedoškolské chemie

4 Každá chemická látka má svùj chemický název. Každému chemickému prvku pøísluší urèitý chemický symbol (znaèka), každé chemické slouèeninì pak chemický vzorec. Složení a struktura chemických látek Stavební èástice jsou složeny z elementárních èástic: protonù, neutronù a elektronù. ATOMY jsou elektroneutrální jednojaderné stavební èástice složené z atomového jádra a elektronového obalu. Atom je složen z elementárních èástic, z nichž protony a neutrony tvoøí jádro, elektrony atomový obal. Atom je èástice elektricky neutrální, nebo poèet protonù (mají kladný elektrický náboj) v jádøe je shodný s poètem elektronù (mají záporný elektrický náboj) v obalu. Napø. atom, který má v jádøe 8 protonù a v obalu 8 elektronù, se chová elektricky neutrálnì, nebo : +8 (náboj jádra) 8 (náboj obalu) = 0 (náboj atomu). Všechny atomy téhož prvku mají v jádøe shodný poèet protonù. Volné, neslouèené atomy tvoøí stavební èástice jen malého poètu chemických látek, v podstatì jen vzácných plynù (helium, neon, argon, krypton, xenon a radon). Za urèitých podmínek mohou být neslouèené atomy stavebními èásticemi i nìkterých dalších chemických látek. Tak je tomu napø. v párách kovù. Neslouèené atomy jsou však zpravidla málo stálé a chemicky se vážou, vytváøejí molekuly, krystalové struktury apod. MOLEKULY jsou elektroneutrální vícejaderné stavební èástice chemických látek složené ze dvou nebo více atomù vázaných chemickou vazbou. Molekuly mohou být složeny buï z atomù o stejném poètu protonù molekuly chemických prvkù nebo z atomù lišících se poètem protonù molekuly chemických slouèenin. Nìkteré pøírodní látky, napø. bílkoviny, škrob, celulosa, i nìkteré látky pøipravené synteticky, napø. syntetický kauèuk, polyethylen, polyvinylchlorid, mají molekuly sestaveny z obrovského poètu (tisícù a milionù) slouèených atomù. Takovéto molekuly se oznaèují jako makromolekuly a pøíslušné chemické látky se nazývají makromolekulární látky. Kromì molekul a makromolekul se atomy vážou též do krystalových útvarù. Krystaly grafitu (tuhy) jsou rovnìž tvoøeny z atomù uhlíku, které tvoøí plošné šestiúhelníkové útvary uspoøádané do rovin. Charakteristické krystalové struktury vytváøejí rovnìž slouèené atomy kovù, napø. atomy železa, mìdi, hliníku. Obr. è.1.1 Schéma krystalových møížek kovù: a) prostorovì centrovaná, b) plošnì centrovaná, c) šestereèná; d) krystalová møížka chloridu sodného NaCl J. Vlèek: Základy støedoškolské chemie 3

5 IONTY jsou jednojaderné nebo vícejaderné stavební èástice chemických látek. Od elektroneutrálních atomù a molekul se liší svým elektrickým kladným èi záporným nábojem. Ionty s kladným nábojem se nazývají kationty, se záporným nábojem anionty. Ionty jsou stavebními èásticemi mnoha chemických slouèenin, zejména solí. Napø. anorganická slouèenina chlorid sodný má krystalovou strukturu vytvoøenou ze sodných kationtù Na + a chloridových aniontù Cl. Chemické prvky Chemický prvek (zjednodušenì jen prvek) je chemická látka složená z atomù o stejném poètu protonù. To znamená, že všechny atomy téhož prvku mají v jádøe shodný poèet protonù, zatímco kterékoli dva atomy rùzných prvkù se od sebe poètem protonù liší. Napø. všechny atomy helia mají v jádrech 2 protony. Chemické prvky jsou tvoøeny: volnými, neslouèenými atomy; napø. helium a další vzácné plyny; molekulami, které vznikly slouèením dvou èi více atomù o stejném protonovém èísle, napø. vodík, chlor, nìkteré struktury fosforu a síry slouèenými atomy ve formì krystalových útvarù, napø. diamant, grafit, kovy V souèasnosti je známo a do periodického systému zaøazeno 105 chemických prvkù. Každý prvek má svùj chemický název a symbol neboli znaèku. Symboly prvkù jsou odvozeny od mezinárodních názvù prvkù (které vìtšinou pocházejí z latiny) a tvoøí je vždy velké zaèáteèní písmeno mezinárodního názvu, popø. ještì další písmeno z tohoto názvu. Symbol prvku však znaèí nejen pøíslušný prvek, ale i jeden jeho atom. Napø. symbol Na vyjadøuje prvek sodík a souèasnì i jeden atom sodíku. Vìtší poèet atomù (dva a více) se vyjadøuje èíslovkou pøed symbolem prvku nebo indexem za symbolem prvku. V prvním pøípadì vyjadøuje zápis pøíslušný poèet neslouèených atomù, v druhém pøípadì jde o atomy vázané v molekule. Napø. zápis 3 O znaèí tøi neslouèené atomy kyslíku, zápis O 3 pak tøi vzájemnì vázané atomy kyslíku v molekule (ozón). Molekuly prvkù zapisujeme vzorcem, který vyjadøuje poèet atomù daného prvku, z nichž se molekula skládá, napø. O 3, O 2, H 2 apod. Chemické slouèeniny Chemická slouèenina (zjednodušenì jen slouèenina) je chemická látka složená z atomu dvou nebo více prvkù vázaných chemickou vazbou. Stavebními èásticemi chemických slouèenin jsou molekuly nebo ionty, které se však vìtšinou sdružují do vìtších celkù, vytváøejí øetìzce molekul, makromolekuly a krystalové útvary. Každé chemické slouèeninì pøísluší urèitý chemický vzorec a název. Chemický vzorec je složen ze symbolù prvkù, jejichž atomy vytváøejí stavební èástice slouèeniny, a z èíselných indexù vyjadøujících pomìr tìchto stavebních èástic. Napø. chemický vzorec chlorovodíku je HCl, amoniaku NH 3 ; z tìchto vzorcù vyplývá, že stavební èástice chlorovodíku (jeho molekuly) jsou složeny z atomù vodíku a chloru v pomìru 1 : 1, stavební èástice amoniaku (jeho molekuly) jsou vytvoøeny vždy z jednoho atomu dusíku a tøí atomù vodíku. Vzorec slouèeniny vyjadøuje nejen urèitou slouèeninu, ale souèasnì její jednu molekulu. 4 J. Vlèek: Základy støedoškolské chemie

6 Chemické rovnice Dìj, pøi nìmž se mìní složení a struktura chemické látky, se nazývá chemická reakce. Ta mùže nastat pùsobením jediné látky na druhou, popø. úèinkem nìkterého druhu energie na látky. Látky, které vstupují do reakce, se nazývají reaktanty, a ty, které reakcí vzniknou, jsou produkty. Chemická rovnice vyjadøuje urèitou chemickou reakci. Nezachycuje ovšem její skuteèný prùbìh, zpravidla vyjadøuje jen její reaktanty a produkty. V nìkterých pøípadech poskytuje chemická rovnice též další informace o pøíslušné reakci. Na levou stranu rovnice zapisujeme symboly èi vzorce reaktantù, na pravou stranu rovnice symboly èi vzorce produktù. Pro chemickou rovnici platí, že souèet atomù každého zúèastnìného prvku musí být na obou stranách rovnice shodný (zákon zachování hmoty). Mezi levou a pravou stranu rovnice píšeme šipku smìøující zleva doprava, napø.: 2 H 2 + O 2 2 H 2 O Chceme-li zdùraznit, že souèasnì probíhá i opaèná reakce, že produkty se zpìtnì mìní na reaktanty, spojujeme obì strany rovnice dvìma protismìrnými šipkami (v této publikaci z technických dùvodù používám znak oboustranné šipky), napø.: CO 2 + H 2 O H 2 CO 3 Chemická rovnice nás informuje i o kvantitativních vztazích mezi reaktanty a produkty. Èísla uvedená v chemické rovnici pøed vzorci slouèenin, popø. symboly prvkù totiž vyjadøují konstantní pomìry, v nichž vzájemnì reagují reaktanty. Tato èísla se nazývají stechiometrické koeficienty, pøièemž stechiometrický koeficient 1 se v chemické rovnici nezapisuje. V bìžné chemické praxi neuvažujeme, že reakce probíhá mezi urèitým poètem atomù èi molekul reaktantù, ale používáme látková množství pøibližnì krát vìtší. Ta se vyjadøují pomocí jednotky mol. Pøi ètení chemických rovnic vyjadøujeme buï pouze jejich kvalitativní, nebo i kvantitativní charakter. Napø. chemickou rovnici Zn + H 2 SO 4 H 2 + ZnSO 4 mùžeme pøeèíst takto: Zinek reaguje s kyselinou sírovou, pøièemž vzniká vodík a síran zineènatý. Tutéž chemickou rovnici pøi zdùraznìní kvantitativních pomìrù pak lze èíst následovnì: Jeden mol zinku reaguje s jedním molem kyseliny sírové, pøièemž vzniká jeden mol vodíku a jeden mol síranu zineènatého. K vyjádøení velikosti souboru základních èástic, napø. atomù, molekul a iontù, byla zavedena velièina látkové množství znaèka n. Její jednotkou je mol (znaèka rovnìž mol), který patøí do souboru sedmi základních jednotek soustavy SI. 1 mol je takové látkové množství, které obsahuje stejný poèet základních èástic (atomù molekul, iontù apod.), kolik atomù uhlíku je obsaženo pøesnì v 0,012 kg (neboli v 12 g) uhlíku 12 C. J. Vlèek: Základy støedoškolské chemie 5

7 (Zápis 12 C vyjadøuje atom uhlíku, v jehož jádøe je 12 elementárních èástic: 6 protonù a 6 neutronù podrobnìji bude vysvìtleno v další kapitole.) 1 mol je takové látkové množství, které obsahuje N A (6, ) základních èástic (atomù, molekul, iontù apod.). Jednotková látková množství obsahující stejný poèet základních èástic mají ovšem rozdílnou hmotnost, nebo napø.: 1 mol atomù vodíku H má hmotnost 1,01 g. 1 mol atomù uhlíku C má hmotnost 12,0 g. 1 mol molekul vody H 2 O má hmotnost 18,0 g (viz dále Mendìlejevova tabulka prvkù). Stejná látková množství plynù zaujímají za stejné teploty a stejného tlaku stejný objem. Napø. stejný objem zaujímají 2,02 g èili 1 mol molekul vodíku H 2 a 32,0 g èili 1 mol molekul kyslíku O 2. Za normálních podmínek, tj. za teploty 0 C a tlaku 101,325 kpa, se tento objem oznaèuje jako normální molární objem plynu a znaèí se V n = 22,4 dm 3 mol 1. 1 mol kterékoli chemické látky tedy: obsahuje 6, základních èástic; jejich hmotnost v gramech je èíselnì shodná s relativní molekulovou, popø. atomovou hmotností této chemické látky (viz dále) v plynném stavu zaujímá za normálních teplotních a tlakových podmínek objem 22,4 l Molární hmotnost M pøíslušné chemické látky je podíl hmotnosti m této chemické látky a jejího látkového množství n: M = m/n Molární hmotnost chemické látky udává, jaká je hmotnost (v gramech, popø. v kilogramech) 1 molu základních èástic této chemické látky. Jednotkou molární hmotnosti je kg mol 1. Výhodnìjší a v praxi užívanìjší je však její vyjadøování v jednotce tisíckrát menší g mol 1, nebo v tomto pøípadì je èíselná hodnota molární hmotnosti rovna hodnotì relativní atomové hmotnosti A r, èi relativní molekulové hmotnosti M r pøíslušné chemické látky. Relativní atomová hmotnost prvku A r je èíslo, které udává, kolikrát je prùmìrná hmotnost atomù uvažovaného prvku vìtší než 1/12 hmotnosti atomu uhlíku 12 C. Relativní molekulová hmotnost chemické látky M je èíslo, které udává, kolikrát je hmotnost molekuly dané chemické látky vìtší než 1/12 hmotnosti atomu uhlíku 12 C. Hodnoty relativních atomových hmotností patøí k základním charakteristikám chemických prvkù. Jsou proto uvedeny u každého prvku v periodické soustavì prvkù i ve všech chemických tabulkách. Napø.: A r (H) = 1,01, A r (C) = 12,0, A r (O) = 16,0. Hodnoty relativních molekulových hmotností mùžeme u nejdùležitìjších chemických látek zjistit pøímo vyhledáním v chemických tabulkách, nebo je urèíme výpoètem. Napø.: M r (O 2 ) = 2 A r (O) = 2 16,0 = 32,0 M r (NH 3 ) = 1 A r (N) + 3 A r (H) = 1 14, ,01 = 14,0 + 3,03 = 17,03 = 17,0 Relativní molekulová hmotnost prvku nebo slouèeniny M r se rovná souètu relativních atomových hmotností A r všech atomù v molekule. 6 J. Vlèek: Základy støedoškolské chemie

8 Smìsi Smìsi jsou látky, které obsahují dvì nebo více složek. Smìs látek má promìnlivé složení a její složky lze od sebe oddìlit fyzikálnì chemickými metodami. Homogenní smìs má ve všech svých èástech tytéž fyzikální vlastnosti a nachází se v jednom skupenství. Tak je tomu napø. ve vodném roztoku chloridu sodného, ve smìsi dvou plynù apod. Heterogenní smìs má ve svých rùzných èástech odlišné fyzikální vlastnosti. Skládá se z látek, které jsou buï v rùzné, nebo stejném skupenském stavu. Jako pøíklad heterogenních smìsí, jejichž jednotlivé složky jsou v rùzném skupenství, lze jmenovat smìs vody a ledu, smìs kapaliny a její páry, písku a štìrku, rùzné rudy apod. Plavení je dìlení smìsí, jejichž složky jsou v pevném skupenství, jsou ve vodì nerozpustné a výrazné se od sebe liší hustotou, napø. písek a zlato. Na smìs se pùsobí proudem vody; která odplaví lehèí složku (písek), a zùstane složka tìžší (zlato). Vyluhování (extrakce) je oddìlování látek, z nichž jedna je rozpustná ve vhodném rozpouštìdle, napø. v benzinu, v etheru apod. Vyluhováním se napø. izolují oleje z rostlinných zdrojù. Vytavováním se dìlí smìs, jestliže její složky mají znaènì odlišnou teplotu tání, napø. èistá síra se oddìluje od hlušiny. Usazování (sedimentace) se používá pøi dìlení smìsi látky kapalné a jemnì rozptýlené látky pevné, pokud má pevná látka vìtší hustotu než kapalina. Usazováním se èistí napø. užitková i odpadní voda. Dále se používá k oddìlování smìsí v chemickém prùmyslu apod. Filtrace je oddìlení látky pevné, která je jemnì rozptýlena v kapalinì nebo v plynu. Filtry se zhotovují z rùzných materiálù, napø. z filtraèního papíru, plátna, azbestu, nepolévaného porcelánu, popø. funkci filtru plní i vrstva písku a štìrku. Destilace je dìlení smìsi látek, které se od sebe liší rùznou teplotou varu. Ze zahøívané smìsi postupnì unikají páry níževroucí složky a kondenzují ve vhodnì upraveném chladièi. V dnešních prùmyslových destilaèních zaøízeních dovedeme oddìlit složky i tak složitých smìsí, jako jsou ropa, dehet aj. Destilací lze oddìlit též kapalinu od pevných látek v ní rozpuštìných. Tak se napø. z pøírodní vody pøipravuje voda destilovaná. Destilaci zkapalnìného vzduchu se získávají jeho jednotlivé složky: kyslík, dusík a vzácné plyny. Sublimace se užívá k oddìlení nebo pøeèištìní pevné látky, která se pøi zahøátí mìní pøímo v plyn. Sublimací se èistí napø. jod, naftalen, slouèeniny arsenu, rtuti aj. V technické praxi se uplatòují i nìkteré další metody, napø. pøebírání, oddìlování magnetem, oddìlování proudem vzduchu apod. Disperzní soustava je heterogenní smìs tvoøená drobnými èásteèkami (dispergovaná fáze), které jsou jemnì rozptýleny (dispergovány) v plynu, kapalinì nebo pevné látce (v disperzním prostøedí). Podle velikosti rozptýlených èástic se disperzní soustavy zpravidla dìlí do dvou skupin: 1. Hrubì disperzní soustavy obsahují rozptýlené èástice o prùmìru více než 500 nm. Mezi nejbìžnìjší hrubì disperzní soustavy patøí zejména suspenze, emulze, pìny a aerosoly. 2. Jemnì disperzní soustavy jsou takové, u nichž se prùmìr rozptýlených èástic pohybuje v rozmezí nm. Èastìji se oznaèují jako koloidní neboli nepravé roztoky. J. Vlèek: Základy støedoškolské chemie 7

9 Suspenze je hrubì disperzní soustava pevné látky v kapalinì, napø. èásteèky hlíny v øíèní vodì, hydroxid vápenatý ve vodì aj. Rozptýlené èásteèky v suspenzi se pomìrnì rychle usazují. Emulze je soustava dvou vzájemnì nerozpustných kapalin, napø. olej a voda. Emulze, ponechaná v klidu, se po delší dobì opìt rozdìlí na jednotlivé složky. Nìkteré látky, tzv. emulgátory (stabilizátory emulzí), však dovedou emulzní stav udržet. Napø. mléèné bílkoviny stabilizují v mléce emulzi voda tuk. Nìkterá léèiva, napø. tekuté pudry, ple ové mléko apod., se vyrábìjí jako emulze nebo suspenze, nebo v této formì lépe vsakují do pokožky. Pìny jsou disperzní soustavy plynù v kapalinách. Užívají se k hašení hoøících kapalin, nebo zabraòují pøístupu vzduchu, dále v potravináøství (šlehaèka) apod. Aerosoly jsou soustavy pevných látek nebo kapalin rozptýlených v plynech. Mezi aerosoly patøí zejména dýmy, mlhy a kouøe. Významné je i chemické použití umìle vyrobených aerosolù, které slouží napø. k hubení plevelù, uplatòují se v lékaøství, v kosmetice atd. Koloidní èi nepravé roztoky jsou jemnì disperzní soustavy, jejichž rozptýlené èástice jsou tak malé, že je nelze oddìlit filtrací. Rozptýlené èástice v koloidním roztoku nelze postøehnout ani bìžným mikroskopem, projeví se teprve pøi zkoumání pod ultramikroskopem. Rozptýlená látka se dá z koloidního roztoku vyvloèkovat neboli koagulovat, nejèastìji zahøátím nebo pøidáním elektrolytu. Na rozdíl od hrubì disperzních soustav se rozptýlenì èástice v koloidním roztoku neusazují a zùstávají rozptýleny v disperzním prostøedí. Koloidní roztoky jsou napø. vajeèný bílek, vodní sklo a jiné látky rozptýlenì ve vodì. Stavební èástice chemických látek (atomy, molekuly) vytváøejí v disperzních soustavách shluky obsahující u jemnì disperzních soustav øadové tisíce stavebních èástic, u hrubì disperzních soustav pak statisíce a více stavebních èástic. Jestliže se látka rozptýlí až na jednotlivé atomy, molekuly èi ionty, oznaèuje se tento druh smìsi jako pravý roztok neboli zjednodušenì jen roztok. Na rozdíl od disperzních soustav je roztok homogenní a prùmìr rozptýlených èástic je menší než 1 nm. Roztok je homogenní smìs dvou nebo více látek. Èástice látek tvoøících roztok (atomy, molekuly, ionty) jsou dokonale rozptýleny a vzájemnì nereaguji. Podle skupenství rozlišujeme roztoky: 1. plynné, napø. vzduch, svítiplyn 2. kapalné, napø. vzduch ve vodì, ethanol ve vodì, chlorid sodný ve vodì 3. pevné, napø. vodík v platinì, slitinu olova a cínu Z roztokù jsou nejdùležitìjší kapalné roztoky a z nich pak zejména vodné roztoky. Vodné roztoky mají mimoøádný význam v pøírodì, nebo napø. rostliny pøijímají vìtšinu živin ve formì vodných roztokù, vodnými roztoky jsou tekutiny v lidském tìle, vìtšina biochemických dìjù se uskuteèòuje ve vodných roztocích. Rovnìž všechny druhy pøírodních vod jsou vodné roztoky látek, s nimiž voda pøišla do styku. V roztocích rozlišujeme rozpouštìdlo a rozpuštìnou látku. Rozpouštìdlem nazýváme obvykle tu látku, která je v nadbytku. U vodných roztokù se za rozpouštìdlo vždy považuje voda. Kromì vody se jako úèinná rozpouštìdla uplatòují též ethanol, benzín, aceton aj. Množství rozpouštìné látky v urèitém objemu rozpouštìdla závisí na jejich vlastnostech, na teplotì rozpouštìdla, u plynù též na tlaku. K vyjádøení rozpouštìcí schopnosti jednotlivých látek byl zaveden pojem rozpustnost. Rozpustností látky v rozpouštìdle rozumíme zpravidla maximální hmotnost látky (v gramech), která se beze zbytku rozpustí pøi dané teplotì ve 100 g rozpouštìdla. 8 J. Vlèek: Základy støedoškolské chemie

10 Kromì toho lze rozpustnost látek vyjádøit i dalšími zpùsoby, napø. hmotností látky rozpuštìné ve 100 g roztoku. Roztok, který za urèité teploty obsahuje maximální hmotnost rozpuštìné látky, se nazývá nasycený. Je-li v roztoku obsažena menší hmotnost rozpuštìné látky, než odpovídá její rozpustnosti za dané teploty, oznaèuje se takový roztok jako nenasycený. Hodnoty rozpustnosti nejdùležitìjších chemických látek jsou uvedeny v chemických tabulkách. Rozpustnost pevných látek ve vodì zpravidla vzrùstá s teplotou. Závislost rozpustnosti látek na teplotì se znázoròuje køivkami rozpustnosti v diagramech rozpustnosti. Také rozpustnost kapalin ve vodì je rùzná. Napø. ethanol nebo kyselina sírová se s vodou mísí v každém pomìru, jiné kapaliny, napø. ether nebo benzen, mají omezenou rozpustnost. Rozpustnost plynù ve vodì se stoupající teplotou klesá (ve vodì, kterou ohøíváme, vznikají bublinky vzduchu). Rozpustnost plynù závisí také na tlaku nad roztokem; se stoupajícím tlakem rozpustnost plynu stoupá, proto napø. v sodovce je oxid uhlièitý pod zvýšeným tlakem, po otevøení láhve se uvolòují bublinky. Složení roztokù, tj. vzájemný pomìr rozpuštìné látky a rozpouštìdlo v roztoku, se vyjadøuje udáním hmotností, objemu nebo látkového množství rozpuštìné látky, která pøipadá na hmotnostní èi objemovou jednotku roztoku nebo rozpouštìdla. Nejèastìji se složení roztoku vyjadøuje následujícími zpùsoby: 1. Hmotnostním zlomkem w(b), který vyjadøuje pomìr hmotnosti rozpouštìné látky k hmotnosti celého roztoku. V praxi se u roztokù hodnota hmotnostního zlomku nejèastìji udává v procentech. V tomto pøípadì hodnota hmotnostního zlomku vyjadøuje hmotnost látky rozpuštìné ve 100 g roztoku. Napø. ve 100 g 3% roztoku chloridu sodného NaCl, jsou rozpuštìny 3 g NaCl. Pøi porovnávání dvou roztokù s rùzným hmotnostním zlomkem téže složky roztoku se ten roztok, v nìmž je hmotnostní zlomek složky roztoku vìtší, nazývá koncentrovanìjší. Druhý roztok se naopak oznaèuje ve srovnání s prvním jako zøedìnìjší. 2. Látkovou koncentraci c(b), která je definována jako podíl látkového množství rozpuštìné látky a celkového objemu roztoku: Napø.: je-li v 1 l roztoku chloridu sodného NaCl rozpuštìno jednotkové látkové množství této soli, tj. 1 mol NaCl o hmotnosti 58,5 g, pak látková koncentrace takového roztoku c(nacl) = 1 mol l 1. Pøíklad: V 200 g vodného roztoku chloridu draselného KCl je rozpuštìno 20 g KCl. Vypoèítejte hmotnostní zlomek KCl v roztoku. Kolikaprocentní je to roztok? 20/200 = 1/10 = 10 % w(kcl) = m (KCl)/m(H 2 O + KCl) Pøíklad: Vypoèítejte, kolik gramù chloridu železitého FeCl, a kolik gramù vody je zapotøebí k pøípravì 700 g 2procentního vodného roztoku FeCl 3. M(FeCl 3 ) = 0, = 14 g M(H 2 O) = = 686 g J. Vlèek: Základy støedoškolské chemie 9

11 Pøíklad: Vodný roztok hydroxidu sodného NaOH byl pøipraven tak, že ve 2 l roztoku bylo rozpuštìno 15 g NaOH. Vypoèítejte látkovou koncentraci tohoto roztoku. Látková koncentrace 1 mol/l je pøi rozpuštìní 40 g NaOH v 1 l vody. (23 (Na) + 16 (O) + 1 (H) = 40) Pøi rozpuštìní 15 g NaOH v 1 l vody je látková koncentrace 15/40 = 0,375 mol/l. Ve 2 l vody bude látková koncentrace polovièní 0,375/2 = 0,188 mol/l. Atomy Atomy jsou velmi malé útvary, jejichž prùmìr je pøibližnì m, tj.0,1 nm. Napø. prùmìr nejmenšího atomu atomu vodíku je m. Pøipomeòme si, že neslouèený atom je elektricky neutrální èástice. Skládá se z jádra a z obalu, v nichž jsou obsaženy elementární èástice: protony, neutrony a elektrony. Protony a neutrony jsou souèástí atomového jádra, elektrony tvoøí obal atomu. Kromì nich existuje mnoho dalších elementárních èástic, napø. pozitrony, fotony, mezony a jiné, jejichž studiem se zabývá atomová fyzika. Hmotnost protonu je 1, kg a je pøibližnì rovna hmotnosti neutronu, zatímco hmotnost elektronu je pøibližnì krát menší než hmotnost protonu èi neutronu (9, kg). Náboj jednoho elektronu èi náboj jednoho protonu pøedstavují nejmenší existující elektrický náboj. Náboje elektronu a protonu mají stejnou absolutní hodnotu, liší se však znaménkem: elektron je nabitý zápornì, proton kladnì. Elektrický náboj elektronu je 1, C (coulombu). Neutron je elektricky neutrální. Neslouèený atom, který je elektroneutrální èásticí, obsahuje tentýž poèet protonù a elektronù. a) Atomové jádro je tvoøeno protony a neutrony, a proto má vždy kladný elektrický náboj. b) Hmotnost atomového jádra i celého atomu závisí na poètu protonù a neutronù. Jelikož hmotnost elektronù v obalu atomu je vzhledem k hmotnosti atomu a neutronù nepatrná, je prakticky veškerá hmotnost atomu soustøedìna v jádøe. c) Kladný elektrický náboj atomového jádra závisí výhradnì na poètu protonù. d) Všechna jádra atomù téhož prvku obsahují shodný poèet protonù; naopak atomy rùzných prvkù se vzájemnì liší poètem protonù v jádøe. Atomová jádra jsou nesmírnì malé útvary, pøibližnì ještì stotisíckrát menší než atomy. Prùmìr atomového jádra se tedy pohybuje kolem m. Protony a neutrony jsou v atomovém jádøe poutány pøitažlivými silami, které jsou pøíèinou soudržnosti atomového jádra. Pøi rozpadu jádra se èást energie poutající protony a neutrony uvolòuje ve formì jaderné energie. S jadernými pøitažlivými silami, jadernou energií a zmìnami, k nimž dochází v atomovém jádøe, se seznámíte v atomové fyzice. Jelikož poèet protonù v jádøe je shodný u všech atomù téhož prvku, je tento údaj pro daný prvek charakteristický. Èíselnì ho vyjadøuje protonové èíslo Z: Protonové èíslo Z udává poèet protonù v jádøe atomu a je shodné s poøadovým èíslem prvku v periodické soustavì. 10 J. Vlèek: Základy støedoškolské chemie

12 To znamená, že napø.: Všechny atomy vodíku obsahují v jádøe jeden proton, vodík má Z = 1 a je prvním prvkem periodické soustavy. Všechny atomy dusíku obsahují v jádøe 7 protonù, dusík má Z = 7 a je sedmým prvkem periodické soustavy. Protonové èíslo se zapisuje pøed symbolem prvku vlevo dole, napø. 1 H, 8 O, 17 Cl, 50 Sn, 92 U apod. Protony a neutrony se souhrnnì oznaèují názvem NUKLEONY (od latinského nucleus = jádro). Poèet nukleonù, tj. souèet protonù a neutronù, je dalším charakteristickým údajem, který nás informuje o složení atomu. Èíselnì ho vyjadøuje nukleonové èíslo A: Nukleonové èíslo A udává poèet nukleonù (protonù a neutronù) v atomovém jádøe. Napø. zápis 16 8 O (èísla se píšou nad sebe) vyjadøuje atom kyslíku, který obsahuje 8 protonù, 8 elektronù a 8 (16 8) neutronù. Zatímco všechny atomy téhož prvku obsahují shodný poèet protonù a elektronù, liší se nìkteré atomy téhož prvku poètem neutronù. Pouze asi dvacet prvkù je v pøírodì tvoøeno atomy, které mají vždy stejný poèet neutronù. Napø. sodík je složen pouze z atomù Na, hliník z atomù Al. Vìtšina ostatních prvkù je však tvoøena atomy o rùzném poètu neutronù. Napø. vodík je složen ze tøí druhù atomù 1 1 H, 2 1 H (deuterium) a 3 1 H (tritium). (Z tìžkého vodíku vzniká tìžká voda, která se používá v atomových reaktorech). Cín se dokonce skládá z deseti druhù atomù. Tyto rùzné atomy téhož prvku se nazývají izotopy. IZOTOPY jsou atomy téhož prvku, které mají stejný poèet protonù (stejnou hodnotu protonového èísla), liší se však poètem neutronù (mají rùznou hodnotu nukleonového èísla). Izotopy se tedy liší svou hmotností, nikoli však svými chemickými vlastnostmi. Kromì pøírodních izotopù byly mnohé izotopy pøipraveny též umìle. Tyto tzv. radioizotopy se uplatòují v biologii, v lékaøství, v zemìdìlství, k vìdeckým úèelùm, k zjiš ování skrytých vad materiálu i výrobkù apod. Pro chemické vlastnosti prvku je urèující rozmístìní elektronù v atomovém obalu, tj. elektronové uspoøádání neboli elektronová konfigurace atomu. Víte již že: a) Atomový obal je tvoøen elektrony, a proto má záporný náboj. Velikost tohoto záporného náboje urèuje poèet pøítomných elektronù. b) Poèet elektronù v atomovém obalu je shodný s poètem protonù v atomovém jádøe, neboli je roven protonovému èíslu prvku. Souèasné pøedstavy vycházející z výsledkù vlnové mechaniky pøedpokládají, že elektron se nachází v urèitém prostoru kolem atomového jádra. Tento prostor se nazývá atomový orbital, zjednodušenì jen orbital. Orbital je prostor (oblast) kolem atomového jádra, v nìmž se nejpravdìpodobnìji elektron vyskytuje. K jednoznaènému popisu orbitalù byla zavedena tzv. kvantová èísla. Hlavní kvantové èíslo udává velikost orbitalu. Znaèíme jej n. Nabývá hodnot od 1 do 7 (vèetnì). Je totožné s èíslem periody (viz dále). Elektrony se stejnou hodnotou hlavního kvantového èísla se nacházejí ve stejné vrstvì (slupce). J. Vlèek: Základy støedoškolské chemie 11

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í CHEMICKY ČISTÉ LÁTKY A SMĚSI Látka = forma hmoty, která se skládá z velkého množství základních částic: atomů, iontů a... 1. Přiřaďte látky: glukóza, sůl, vodík a helium k níže zobrazeným typům částic.

Více

CHEMICKY ČISTÁ LÁTKA A SMĚS

CHEMICKY ČISTÁ LÁTKA A SMĚS CHEMICKY ČISTÁ LÁTKA A SMĚS Látka = forma hmoty, která se skládá z velkého množství základních stavebních částic: atomů, iontů a... Látky se liší podle druhu částic, ze kterých se skládají. Druh částic

Více

Pracovní list: Opakování učiva 8. ročníku

Pracovní list: Opakování učiva 8. ročníku Pracovní list: Opakování učiva 8. ročníku Komentář ke hře: 1. Třída se rozdělí do čtyř skupin. Vždy spolu soupeří dvě skupiny a vítězné skupiny se pak utkají ve finále. 2. Každé z čísel skrývá otázku.

Více

Test pro 8. třídy A. 3) Vypočítej kolik potřebuješ gramů soli na přípravu 600 g 5 % roztoku.

Test pro 8. třídy A. 3) Vypočítej kolik potřebuješ gramů soli na přípravu 600 g 5 % roztoku. Test pro 8. třídy A 1) Rozhodni, zda je správné tvrzení: Vzduch je homogenní směs. a) ano b) ne 2) Přiřaď k sobě: a) voda-olej A) suspenze b) křída ve vodě B) emulze c) vzduch C) aerosol 3) Vypočítej kolik

Více

Chemie = přírodní věda zkoumající složení a strukturu látek a jejich přeměny v látky jiné

Chemie = přírodní věda zkoumající složení a strukturu látek a jejich přeměny v látky jiné Otázka: Obecná chemie Předmět: Chemie Přidal(a): ZuzilQa Základní pojmy v chemii, periodická soustava prvků Chemie = přírodní věda zkoumající složení a strukturu látek a jejich přeměny v látky jiné -setkáváme

Více

ZÁKLADY STŘEDOŠKOLSKÉ CHEMIE Ing. Jiří Vlček Demo soubor, není kompletní, bez obrázků.

ZÁKLADY STŘEDOŠKOLSKÉ CHEMIE Ing. Jiří Vlček Demo soubor, není kompletní, bez obrázků. ZÁKLADY STŘEDOŠKOLSKÉ CHEMIE Ing. Jiří Vlček Demo soubor, není kompletní, bez obrázků. ÚVOD Tato publikace je určena všem studentům středních škol, kteří chemii studují pouze k doplnění všeobecného vzdělání,

Více

Ch - Stavba atomu, chemická vazba

Ch - Stavba atomu, chemická vazba Ch - Stavba atomu, chemická vazba Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument byl

Více

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Směsi VY_32_INOVACE_03_3_01_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou SMĚSI Směsi jsou složitější látky, které

Více

Veličiny- základní N A. Látkové množství je dáno podílem N částic v systému a Avogadrovy konstanty NA

Veličiny- základní N A. Látkové množství je dáno podílem N částic v systému a Avogadrovy konstanty NA YCHS, XCHS I. Úvod: plán přednášek a cvičení, podmínky udělení zápočtu a zkoušky. Základní pojmy: jednotky a veličiny, základy chemie. Stavba atomu a chemická vazba. Skupenství látek, chemické reakce,

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 6 ČLOVĚK A PŘÍRODA UČEBNÍ OSNOVY 6. 2 Chemie Časová dotace 8. ročník 2 hodiny 9. ročník 2 hodiny Celková dotace na 2. stupni je 4 hodiny. Charakteristika: Vyučovací předmět chemie vede k poznávání chemických

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Chemie. Třída: tercie. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Žák: Průřezová témata

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Chemie. Třída: tercie. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Žák: Průřezová témata Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Chemie Třída: tercie Očekávané výstupy Uvede příklady chemického děje a čím se zabývá chemie Rozliší tělesa a látky Rozpozná na příkladech fyzikální

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Chemie - ročník: PRIMA

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Chemie - ročník: PRIMA Směsi Látky a jejich vlastnosti Předmět a význam chemie Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Chemie - ročník: PRIMA Téma Učivo Výstupy Kódy Dle RVP Školní (ročníkové) PT K Předmět

Více

ATOM VÝVOJ PŘEDSTAV O SLOŽENÍ A STRUKTUŘE ATOMU

ATOM VÝVOJ PŘEDSTAV O SLOŽENÍ A STRUKTUŘE ATOMU Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 20. říjen 202 Název zpracovaného celku: ATOM VÝVOJ PŘEDSTAV O SLOŽENÍ A STRUKTUŘE ATOMU Leukippos, Démokritos (5. st. př. n. l.; Řecko).

Více

Ch - Chemie - úvod VARIACE

Ch - Chemie - úvod VARIACE Ch - Chemie - úvod Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně vytvořen,

Více

ZS Purkynova Vyskov. Mgr. Jana Vašíèková / vasickova@zspurkynova.vyskov.cz Pøedmìt Chemie Roèník 9. Klíèová slova Uhlovodíky Oèekávaný výstup

ZS Purkynova Vyskov. Mgr. Jana Vašíèková / vasickova@zspurkynova.vyskov.cz Pøedmìt Chemie Roèník 9. Klíèová slova Uhlovodíky Oèekávaný výstup Chemie Pøíspìvek pøidal Administrator Tuesday, 05 March 2013 Aktualizováno Tuesday, 25 June 2013 Názvosloví uhlovodíkù Významné anorganické kyseliny Významné oxidy Deriváty uhlovodíkù halogenderiváty Kyslíkaté

Více

TEORETICKÁ ČÁST (70 BODŮ)

TEORETICKÁ ČÁST (70 BODŮ) Řešení okresního kola ChO kat. D 0/03 TEORETICKÁ ČÁST (70 BODŮ) Úloha 3 bodů. Ca + H O Ca(OH) + H. Ca(OH) + CO CaCO 3 + H O 3. CaCO 3 + H O + CO Ca(HCO 3 ) 4. C + O CO 5. CO + O CO 6. CO + H O HCO 3 +

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939. Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939. Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939 Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti Číslo přílohy: VY_číslo šablony_inovace_číslo přílohy Autor Datum vytvoření vzdělávacího

Více

Chemie. Charakteristika vyučovacího předmětu:

Chemie. Charakteristika vyučovacího předmětu: Chemie Charakteristika vyučovacího předmětu: Obsahové vymezení Vyučovací předmět chemie je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Vede žáky k poznávání vybraných chemických látek a reakcí, které

Více

Chemické výpočty. = 1,66057. 10-27 kg

Chemické výpočty. = 1,66057. 10-27 kg 1. Relativní atomová hmotnost Chemické výpočty Hmotnost atomů je velice malá, řádově 10-27 kg, a proto by bylo značně nepraktické vyjadřovat ji v kg, či v jednontkách odvozených. Užitečnější je zvolit

Více

Základní stavební částice

Základní stavební částice Základní stavební částice ATOMY Au O H Elektroneutrální 2 H 2 atomy vodíku 8 Fe Ř atom železa IONTY Na + Cl - H 3 O + P idávat nebo odebírat se mohou jenom elektrony Kationty Kladn nabité Odevzdání elektron

Více

Sešit pro laboratorní práci z chemie

Sešit pro laboratorní práci z chemie Sešit pro laboratorní práci z chemie téma: Oddělování složek směsí autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo

Více

Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1

Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1 Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1 Zkoušecí kartičku si PODEPIŠ a zapiš na ni ČÍSLO VARIACE TESTU (číslo v pravém horním rohu). Odpovědi zapiš na zkoušecí kartičku, do testu prosím nepiš.

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ ČLOVĚK A PŘÍRODA CHEMIE Mgr. Zuzana Coufalová

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ ČLOVĚK A PŘÍRODA CHEMIE Mgr. Zuzana Coufalová CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ ČLOVĚK A PŘÍRODA CHEMIE Mgr. Zuzana Coufalová Vyučovací předmět chemie je dotován 2 hodinami týdně v 8.- 9. ročníku ZŠ. Výuka je zaměřena na

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

Otázky a jejich autorské řešení

Otázky a jejich autorské řešení Otázky a jejich autorské řešení Otázky: 1a Co jsou to amfoterní látky? a. látky krystalizující v krychlové soustavě b. látky beztvaré c. látky, které se chovají jako kyselina nebo jako zásada podle podmínek

Více

N A = 6,023 10 23 mol -1

N A = 6,023 10 23 mol -1 Pro vyjadřování množství látky se v chemii zavádí veličina látkové množství. Značí se n, jednotkou je 1 mol. Látkové množství je jednou ze základních veličin soustavy SI. Jeden mol je takové množství látky,

Více

DOPLŇKOVÝ STUDIJNÍ MATERIÁL CHEMICKÉ VÝPOČTY. Zuzana Špalková. Věra Vyskočilová

DOPLŇKOVÝ STUDIJNÍ MATERIÁL CHEMICKÉ VÝPOČTY. Zuzana Špalková. Věra Vyskočilová DOPLŇKOVÝ STUDIJNÍ MATERIÁL CHEMICKÉ VÝPOČTY Zuzana Špalková Věra Vyskočilová BRNO 2014 Doplňkový studijní materiál zaměřený na Chemické výpočty byl vytvořen v rámci projektu Interní vzdělávací agentury

Více

OBECNÁ CHEMIE František Zachoval CHEMICKÉ ROVNOVÁHY 1. Rovnovážný stav, rovnovážná konstanta a její odvození Dlouhou dobu se chemici domnívali, že jakákoliv chem.

Více

Oborový workshop pro ZŠ CHEMIE

Oborový workshop pro ZŠ CHEMIE PRAKTICKÁ VÝUKA PŘÍRODOVĚDNÝCH PŘEDMĚTŮ NA ZŠ A SŠ CZ.1.07/1.1.30/02.0024 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Oborový workshop pro ZŠ CHEMIE

Více

Cvičení a úlohy z předmětu Obecná chemie

Cvičení a úlohy z předmětu Obecná chemie Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Fakulta životního prostředí Cvičení a úlohy z předmětu Obecná chemie Tomáš Loučka Ústí nad Labem 2014 Název: Autor: Cvičení a úlohy z předmětu Obecná chemie doc. Ing.

Více

1. Jeden elementární záporný náboj 1,602.10-19 C nese částice: a) neutron b) elektron c) proton d) foton

1. Jeden elementární záporný náboj 1,602.10-19 C nese částice: a) neutron b) elektron c) proton d) foton varianta A řešení (správné odpovědi jsou podtrženy) 1. Jeden elementární záporný náboj 1,602.10-19 C nese částice: a) neutron b) elektron c) proton d) foton 2. Sodný kation Na + vznikne, jestliže atom

Více

Název materiálu: Vedení elektrického proudu v kapalinách

Název materiálu: Vedení elektrického proudu v kapalinách Název materiálu: Vedení elektrického proudu v kapalinách Jméno autora: Mgr. Magda Zemánková Materiál byl vytvořen v období: 2. pololetí šk. roku 2010/2011 Materiál je určen pro ročník: 9. Vzdělávací oblast:

Více

Otázka: Atomy, molekuly, látky. Předmět: Chemie. Přidal(a): Jirka. Základní chemické pojmy. Hmota

Otázka: Atomy, molekuly, látky. Předmět: Chemie. Přidal(a): Jirka. Základní chemické pojmy. Hmota Otázka: Atomy, molekuly, látky Předmět: Chemie Přidal(a): Jirka Základní chemické pojmy Hmota dualistický charakter (vlnový a částicový) všechny objekty a jevy, které existují kolem nás a působí přímo

Více

10 CHEMIE. 10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu. 10.2 Vzdělávací obsah

10 CHEMIE. 10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu. 10.2 Vzdělávací obsah 10 CHEMIE 10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Chemie zpracovává vzdělávací obsah oboru Chemie vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Vzdělávání v předmětu chemie

Více

Chemie. Charakteristika předmětu

Chemie. Charakteristika předmětu Vzdělávací obor : Chemie Chemie Charakteristika předmětu Chemie je zahrnuta do vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Chemie je vyučována v 8. a 9. ročníku s hodinovou dotací 2 hodiny týdně. Převáţná část

Více

Vyjmenujte tři základní stavební částice látek: a) b) c)

Vyjmenujte tři základní stavební částice látek: a) b) c) OPAKOVÁNÍ Vyjmenujte tři základní stavební částice látek: a) b) c) Vyjmenujte tři základní stavební částice látek: a) atom b) molekula c) ion Vyjmenujte skupenství, ve kterých se může látka nacházet: a)

Více

Částicové složení látek atom,molekula, nuklid a izotop

Částicové složení látek atom,molekula, nuklid a izotop Částicové složení látek atom,molekula, nuklid a izotop ATOM základní stavební částice všech hmotných těles jádro 100 000x menší než atom působí jaderné síly p + n 0 [1] e - stejný počet protonů a elektronů

Více

CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL.

CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. Látkové množství Značka: n Jednotka: mol Definice: Jeden mol je množina, která má stejný počet prvků, jako je atomů ve 12 g nuklidu

Více

Chemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty

Chemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty SBÍRKA ŘEŠENÝCH PŘÍKLADŮ PRO PROJEKT PŘÍRODNÍ VĚDY AKTIVNĚ A INTERAKTIVNĚ CZ.1.07/1.1.24/01.0040 Chemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty Mgr. Jana Žůrková, 2013, 20 stran Obsah 1. Veličiny

Více

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_09_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_09_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_09_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Chemie Tematický okruh: Obecná

Více

Vzdělávací obor chemie

Vzdělávací obor chemie Vzdělávací obor chemie Vzdělávací obor chemie je vyučován v rámci integrovaného předmětu Fyzika chemie (F-CH) od 6. po 9. ročník. Je součástí oblasti Člověk a příroda a zahrnuje okruh problémů spojených

Více

H - -I (hydridy kovů) vlastnosti: plyn - nekov 14x lehčí než vzduch bez barvy, chuti, zápachu se vzduchem tvoří výbušnou směs redukční činidlo

H - -I (hydridy kovů) vlastnosti: plyn - nekov 14x lehčí než vzduch bez barvy, chuti, zápachu se vzduchem tvoří výbušnou směs redukční činidlo Otázka: Vodík, kyslík Předmět: Chemie Přidal(a): Prang Vodík 1. Charakteristika 1 1 H 1s 1 ; 1 proton, jeden elektron nejlehčí prvek výskyt: volný horní vrstva atmosféry, vesmír - elementární vázaný- anorganické,

Více

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější.

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Nejjednodušší prvek. Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Vodík tvoří dvouatomové molekuly, je lehčí než

Více

Výstupy - kompetence Téma - Učivo Průřezová témata,přesahy - pracuje bezpečně s vybranými dostupnými a běžně používanými Úvod do chemie

Výstupy - kompetence Téma - Učivo Průřezová témata,přesahy - pracuje bezpečně s vybranými dostupnými a běžně používanými Úvod do chemie Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Obor vzdělávací oblasti: Chemie Ročník: 8 Výstupy - kompetence Téma - Učivo Průřezová témata,přesahy - pracuje bezpečně s vybranými dostupnými a běžně používanými Úvod

Více

Zařazení nekovů v periodické tabulce

Zařazení nekovů v periodické tabulce Nekovy Zařazení nekovů v periodické tabulce pouze 17 nekovů [1] špatné vodiče tepla a elektřiny ochotně přijímají valenční elektrony jiných prvků Obecné vlastnosti nekovů izolanty oxidy nekovů jsou kyselinotvorné

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Chemie (CHE) Obecná chemie 1. ročník a kvinta 2 hodiny týdně Školní tabule, interaktivní tabule, tyčinkové a kalotové modely molekul, zpětný projektor, transparenty,

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Hmota a její formy VY_32_INOVACE_18_01. Mgr. Věra Grimmerová

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Hmota a její formy VY_32_INOVACE_18_01. Mgr. Věra Grimmerová Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

J., HÁJEK B., VOTINSKÝ J.

J., HÁJEK B., VOTINSKÝ J. Kontakty a materiály J. Šedlbauer e-mail: josef.sedlbauer@tul.cz tel.: 48-535-3375 informace a materiály k Obecné chemii: www.fp.tul.cz/kch/sedlbauer (odkaz na předmět) konzultace: úterý odpoledne nebo

Více

Ch - Složení roztoků a výpočty koncentrací

Ch - Složení roztoků a výpočty koncentrací Ch - Složení roztoků a výpočty koncentrací Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument

Více

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ATOM, ELEKTRONOVÝ OBAL 1) Sestavte tabulku: a) Do prvního sloupce

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo šablony: 26 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tematický celek: Anotace: CZ.1.07/1.5.00/3.010

Více

Zadání příkladů řešených na výpočetních cvičeních z Fyzikální chemie I, obor CHTP. Termodynamika. Příklad 10

Zadání příkladů řešených na výpočetních cvičeních z Fyzikální chemie I, obor CHTP. Termodynamika. Příklad 10 Zadání příkladů řešených na výpočetních cvičeních z Fyzikální chemie I, obor CHTP Termodynamika Příklad 1 Stláčením ideálního plynu na 2/3 původního objemu vzrostl při stálé teplotě jeho tlak na 15 kpa.

Více

PRVKY 17. (VII. A) SKUPINY

PRVKY 17. (VII. A) SKUPINY PRVKY 17. (VII. A) SKUPINY TEST Úkol č. 1 Doplň následující text správnými informacemi o prvcích 17. skupiny: Prvky 17. skupiny periodické soustavy prvků jsou společným názvem označovány halogeny. Do této

Více

ATOMOVÁ HMOTNOSTNÍ JEDNOTKA

ATOMOVÁ HMOTNOSTNÍ JEDNOTKA CHEMICKÉ VÝPOČTY Teoie Skutečné hmotnosti atomů jsou velmi malé např.: m 12 C=1,99267.10-26 kg, m 63 Cu=1,04496.10-25 kg. Počítání s těmito hodnotami je nepaktické a poto byla zavedena atomová hmotností

Více

Úprava podzemních vod

Úprava podzemních vod Úprava podzemních vod 1 Způsoby úpravy podzemních vod Neutralizace = odkyselování = stabilizace vody odstranění CO 2 a úprava vody do vápenato-uhličitanové rovnováhy Odstranění plynných složek z vody (Rn,

Více

SMĚSI TYPY SMĚSÍ. Výsledky pozorování:

SMĚSI TYPY SMĚSÍ. Výsledky pozorování: POKYNY Prostuduj si teoretické úvody k jednotlivým částím listu a následně vypracuj postupně všechny zadané úkoly tyto informace pak použij na závěr při vypracování testu zkontroluj si správné řešení úkolů

Více

Předmět: CHEMIE Ročník: 8. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: CHEMIE Ročník: 8. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Chemie ukázka chemického skla Chemie přírodní věda, poznat chemické sklo a pomůcky, zásady bezpečné práce práce s dostupnými a běžně používanými látkami (směsmi). Na základě piktogramů žák posoudí nebezpečnost

Více

Ukázky z pracovních listů B

Ukázky z pracovních listů B Ukázky z pracovních listů B 1) Označ každou z uvedených rovnic správným názvem z nabídky. nabídka: termochemická, kinetická, termodynamická, Arrheniova, 2 HgO(s) 2Hg(g) + O 2 (g) H = 18,9kJ/mol v = k.

Více

ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY

ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY Látkové množství - vyjadřování množství: jablka pivo chleba uhlí - (téměř každá míra má svojí jednotku) v chemii existuje univerzální veličina pro vyjádření množství látky LÁTKOVÉ

Více

Metalografie ocelí a litin

Metalografie ocelí a litin Metalografie ocelí a litin Metalografie se zabývá pozorováním a zkoumáním vnitřní stavby neboli struktury kovů a slitin. Dále také stanoví, jak tato struktura souvisí s chemickým složením, teplotou a tepelným

Více

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA METALURGIE A MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ STUDIJNÍ OPORA. Doc. RNDr. Hana KULVEITOVÁ, Ph.D.

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA METALURGIE A MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ STUDIJNÍ OPORA. Doc. RNDr. Hana KULVEITOVÁ, Ph.D. Chemie prvků VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA METALURGIE A MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ STUDIJNÍ OPORA Název opory/předmětu: CHEMIE II. Číslo předmětu: 617403/01 Autor/Autoři: Doc.

Více

Voda. živina funkce tepelné hospodářství organismu transportní médium stabilizátor biopolymerů rozpouštědlo reakční médium reaktant

Voda. živina funkce tepelné hospodářství organismu transportní médium stabilizátor biopolymerů rozpouštědlo reakční médium reaktant Voda živina funkce tepelné hospodářství organismu transportní médium stabilizátor biopolymerů rozpouštědlo reakční médium reaktant bilance příjem (g/den) výdej (g/den) poživatiny 900 moč 1500 nápoje 1300

Více

Jak zjistíte, která ze dvou látek je rozpustnější v nějakém rozpouštědle?

Jak zjistíte, která ze dvou látek je rozpustnější v nějakém rozpouštědle? ROZTOKY - CVIČENÍ Co je roztok? Z čeho se skládá roztok? Uveďte příklad organického rozpouštědla: Uveďte příklad plynného roztoku: Uveďte příklad pevného roztoku: Uveďte příklad kapalného roztoku: Jak

Více

Sada 7 Název souboru Ročník Předmět Formát Název výukového materiálu Anotace

Sada 7 Název souboru Ročník Předmět Formát Název výukového materiálu Anotace Sada 7 Název souboru Ročník Předmět Formát Název výukového materiálu Anotace VY_52_INOVACE_737 8. Chemie notebook Směsi Materiál slouží k vyvození a objasnění pojmů (klíčová slova - chemická látka, směs,

Více

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1 DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-20 Téma: Test obecná chemie Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Test obecná chemie Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník TEST Otázka 1 OsO 4 je

Více

Výukový materiál určený k prezentaci učitelem, popřípadě jako materiál určený pro samostudium žáka.

Výukový materiál určený k prezentaci učitelem, popřípadě jako materiál určený pro samostudium žáka. Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

6.3.2 Periodická soustava prvků, chemické vazby

6.3.2 Periodická soustava prvků, chemické vazby 6.3. Periodická soustava prvků, chemické vazby Předpoklady: 060301 Nejjednodušší atom: vodík s jediným elektronem v obalu. Ostatní prvky mají více protonů v jádře i více elektronů v obalu změny oproti

Více

MATURITNÍ TÉMATA - CHEMIE. Školní rok 2012 / 2013 Třídy 4. a oktáva

MATURITNÍ TÉMATA - CHEMIE. Školní rok 2012 / 2013 Třídy 4. a oktáva MATURITNÍ TÉMATA - CHEMIE Školní rok 2012 / 2013 Třídy 4. a oktáva 1. Stavba atomu Modely atomu. Stavba atomového jádra, protonové a nukleonové číslo, izotop, izobar, nuklid, stabilita atomového jádra,

Více

Hmotnost. Výpočty z chemie. m(x) Ar(X) = Atomová relativní hmotnost: m(y) Mr(Y) = Molekulová relativní hmotnost: Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B)

Hmotnost. Výpočty z chemie. m(x) Ar(X) = Atomová relativní hmotnost: m(y) Mr(Y) = Molekulová relativní hmotnost: Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B) Hmotnostní jednotka: Atomová relativní hmotnost: Molekulová relativní hmotnost: Molární hmotnost: Hmotnost u = 1,66057.10-27 kg X) Ar(X) = m u Y) Mr(Y) = m u Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B) m M(Y) = ; [g/mol] n M(Y)

Více

Ročník VIII. Chemie. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník VIII. Chemie. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Úvod IX. -ukázka chem.skla přírodní věda, poznat chemické sklo a pomůcky, zásady bezpečné práce-práce s dostupnými a běžně používanými látkami, hodnocení jejich rizikovosti, posoudí bezpečnost vybraných

Více

Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Vyučovací předmět: Chemie Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Vyučovací předmět: Chemie Ročník: 8. Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Vyučovací předmět: Chemie Ročník: 8. Žák : 1.Pozorování, pokus, bezpečnost Zhodnotí význam chemie pro člověka Dokáže vysvětlit,co chemie zkoumá, jaké metody Chemie jako

Více

Chemie - 3. ročník. přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata. očekávané výstupy RVP. témata / učivo. očekávané výstupy ŠVP.

Chemie - 3. ročník. přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata. očekávané výstupy RVP. témata / učivo. očekávané výstupy ŠVP. očekávané výstupy RVP témata / učivo Chemie - 3. ročník Žák: očekávané výstupy ŠVP přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata 1.1., 1.2., 1.3., 1.4., 2.1. 1. Látky přírodní nebo syntetické

Více

Chemie - 8. ročník (RvTv)

Chemie - 8. ročník (RvTv) Chemie - 8. ročník (RvTv) Školní výstupy Učivo Vztahy charakterizuje chemii jako jednu z přírodních věd, rozlišuje a definuje jednotlivé chemické obory, rozlišuje látky a tělesa analyzuje fyzikální a chemické

Více

Otázka: Voda a její roztoky. Předmět: Chemie. Přidal(a): Urbánek Matěj VODA. - nejrozšířenější a nejvýznamnější sloučenina vodíku

Otázka: Voda a její roztoky. Předmět: Chemie. Přidal(a): Urbánek Matěj VODA. - nejrozšířenější a nejvýznamnější sloučenina vodíku Otázka: Voda a její roztoky Předmět: Chemie Přidal(a): Urbánek Matěj VODA - nejrozšířenější a nejvýznamnější sloučenina vodíku - výjimečnost vody je dána vlastnostmi jejích molekul - ve 3 skupenstvích:

Více

Kappa - výpočty z chemie 12/10/12

Kappa - výpočty z chemie 12/10/12 Kappa - výpočty z chemie 12/10/12 Všechny příklady lze konzultovat. Ideální je na konzultaci pondělí, ale i další dny, pokud přinesete vlastní postupy a další (i jednodušší) příklady. HMOTNOSTNÍ VZTAHY

Více

2.10 Pomědění hřebíků. Projekt Trojlístek

2.10 Pomědění hřebíků. Projekt Trojlístek 2. Vlastnosti látek a chemické reakce 2.10 Pomědění hřebíků. Projekt úroveň 1 2 3 1. Předmět výuky Metodika je určena pro vzdělávací obsah vzdělávacího předmětu Chemie. Chemie 2. Cílová skupina Metodika

Více

1 DATA: CHYBY, VARIABILITA A NEJISTOTY INSTRUMENTÁLNÍCH MĚŘENÍ. 1.5 Úlohy. 1.5.1 Analýza farmakologických a biochemických dat

1 DATA: CHYBY, VARIABILITA A NEJISTOTY INSTRUMENTÁLNÍCH MĚŘENÍ. 1.5 Úlohy. 1.5.1 Analýza farmakologických a biochemických dat 1 DATA: CHYBY, VARIABILITA A NEJISTOTY INSTRUMENTÁLNÍCH MĚŘENÍ 1.5 Úlohy Úlohy jsou rozděleny do čtyř kapitol: B1 (farmakologická a biochemická data), C1 (chemická a fyzikální data), E1 (environmentální,

Více

Prvky,směsi -pracovní list

Prvky,směsi -pracovní list Prvky,směsi -pracovní list VY_52_INOVACE_194 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8,9 Prvky,směsi -pracovní list 1) Co platí pro železo a sodík? (ke každému tvrzení napište

Více

IV. Chemické rovnice A. Výpočty z chemických rovnic 1

IV. Chemické rovnice A. Výpočty z chemických rovnic 1 A. Výpočty z chemických rovnic 1 4. CHEMICKÉ ROVNICE A. Výpočty z chemických rovnic a. Výpočty hmotností reaktantů a produktů b. Výpočty objemů reaktantů a produktů c. Reakce látek o různých koncentracích

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně Přípravný kurz k přijímacím zkouškám Obecná a anorganická chemie RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně část III. - 23. 3. 2013 Hmotnostní koncentrace udává se jako

Více

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou JÁDRO ATOMU A RADIOAKTIVITA VY_32_INOVACE_03_3_03_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Atomové jádro je vnitřní

Více

Vyučující po spuštění prezentace může provádět výklad a zároveň vytvářet zápis. Výklad je doprovázen cvičeními k osvojení probírané tématiky.

Vyučující po spuštění prezentace může provádět výklad a zároveň vytvářet zápis. Výklad je doprovázen cvičeními k osvojení probírané tématiky. Projekt: Příjemce: Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Moravou Zařazení materiálu: Šablona: Sada:

Více

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor:

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor: Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_CH8SA_01_02_14

Více

Složení soustav (roztoky, koncentrace látkového množství)

Složení soustav (roztoky, koncentrace látkového množství) VZOROVÉ PŘÍKLADY Z CHEMIE A DOPORUČENÁ LITERATURA pro přípravu k přijímací zkoušce studijnímu oboru Nanotechnologie na VŠB TU Ostrava Doporučená literatura z chemie: Prakticky jakákoliv celostátní učebnice

Více

5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu

5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu Fázové přechody 5.6.5 Fáze Fázové rozhraní 5.6.6 Gibbsovo pravidlo fází 5.6.7 Fázový přechod Fázový přechod prvního druhu Fázový přechod druhého druhu 5.6.7.1 Clausiova-Clapeyronova rovnice 5.6.8 Skupenství

Více

Chemie lambda příklady na procvičování výpočtů z rovnic

Chemie lambda příklady na procvičování výpočtů z rovnic Chemie lambda příklady na procvičování výpočtů z rovnic Příklady počítejte podle postupu, který vám lépe vyhovuje (vždy je více cest k výsledku, přes poměry, přes výpočty hmotností apod. V učebnici v kapitole

Více

Elektrochemie. 2. Elektrodový potenciál

Elektrochemie. 2. Elektrodový potenciál Elektrochemie 1. Poločlánky Ponoříme-li kov do roztoku jeho solí mohou nastav dva různé děje: a. Do roztoku se z kovu uvolňují kationty (obr. a), na elektrodě vzniká převaha elektronů. Elektroda se tedy

Více

Soli. Vznik solí. Názvosloví solí

Soli. Vznik solí. Názvosloví solí Soli Vznik solí Soli jsou chemické sloučeniny složené z kationtů kovů ( popř. amonného kationtu NH4 + ) a aniontů kyselin. Např. KNO 3 obsahuje draselný kationt K + a aniont kyseliny dusičné NO 3, NaCl

Více

chemie Chemické směsi Akademie věd ČR hledá mladé vědce

chemie Chemické směsi Akademie věd ČR hledá mladé vědce chemie Chemické směsi Akademie věd ČR hledá mladé vědce Úvodní list Předmět: Chemie Cílová skupina: 1. ročník SŠ Délka trvání: 90 min. (laboratorní cvičení) Název hodiny: Směsi Výukový celek: Soustavy

Více

Stavba atomu. Created with novapdf Printer (www.novapdf.com). Please register to remove this message.

Stavba atomu. Created with novapdf Printer (www.novapdf.com). Please register to remove this message. Stavba atomu Atom je v chemii základní stavební částice, jeho průměr je přibližně 10-10 m. Je složen z jádra a obalu. Atomové jádro obsahuje protony p + (kladný náboj) a neutrony n 0 (neutrální částice).

Více

Otázka: Základní chemické pojmy. Předmět: Chemie. Přidal(a): berushka. Základní chemické pojmy

Otázka: Základní chemické pojmy. Předmět: Chemie. Přidal(a): berushka. Základní chemické pojmy Otázka: Základní chemické pojmy Předmět: Chemie Přidal(a): berushka Základní chemické pojmy ATOM nejmenší částice běžné hmoty částice, kterou nemůžeme chemickými prostředky dále dělit (fyzickými ale ano

Více

VI. skupina PS, ns 2 np4 Kyslík, síra, selen, tellur, polonium

VI. skupina PS, ns 2 np4 Kyslík, síra, selen, tellur, polonium VI. skupina PS, ns 2 np4 Kyslík, síra, selen, tellur, polonium O a S jsou nekovy (tvoří kovalentní vazby), Se, Te jsou polokovy, Po je typický kov O je druhý nejvíce elektronegativní prvek vytváření oktetové

Více

Test vlastnosti látek a periodická tabulka

Test vlastnosti látek a periodická tabulka DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-08 Téma: Test vlastnosti látek a periodická tabulka Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník TEST Test vlastnosti

Více

Učební osnovy Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemický kroužek ročník 6.-9.

Učební osnovy Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemický kroužek ročník 6.-9. Učební osnovy Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemický kroužek ročník 6.-9. Školní rok 0/03, 03/04 Kapitola Téma (Učivo) Znalosti a dovednosti (výstup) Počet hodin pro kapitolu Úvod

Více

Značí se A r Určí se z periodické tabulky. Jednotkou je 1/12 hmotnosti atomu uhlíku. A r (H) = 1 A r (O) = 16

Značí se A r Určí se z periodické tabulky. Jednotkou je 1/12 hmotnosti atomu uhlíku. A r (H) = 1 A r (O) = 16 CHEMICKÉ VÝPOČTY Značí se A r Určí se z periodické tabulky. Jednotkou je 1/12 hmotnosti atomu uhlíku. A r (H) = 1 A r (O) = 16 12 6 C Značí se M r Vypočítá se jako součet relativních atomových hmotností

Více

Technologie pro úpravu bazénové vody

Technologie pro úpravu bazénové vody Technologie pro úpravu GHC Invest, s.r.o. Korunovační 6 170 00 Praha 7 info@ghcinvest.cz Příměsi významné pro úpravu Anorganické látky přírodního původu - kationty kovů (Cu +/2+, Fe 2+/3+, Mn 2+, Ca 2+,

Více

OBSAH. 1) Směsi. 2) Voda, vzduch. 3) Chemické prvky (názvy, značky) atomy prvků, molekuly. 4) Chemické prvky (vlastnosti, použití)

OBSAH. 1) Směsi. 2) Voda, vzduch. 3) Chemické prvky (názvy, značky) atomy prvků, molekuly. 4) Chemické prvky (vlastnosti, použití) OBSAH 1) Směsi 2) Voda, vzduch 3) Chemické prvky (názvy, značky) atomy prvků, molekuly 4) Chemické prvky (vlastnosti, použití) 5) Názvosloví halogenidy 6) Názvosloví oxidy, sulfidy 7) Názvosloví kyseliny,

Více

Modul 02 - Přírodovědné předměty

Modul 02 - Přírodovědné předměty Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 - Přírodovědné předměty Hana Gajdušková Výskyt

Více