Malý atlas minerálů. jméno minerálu chemické složení zařazení v systému minerálů. achát

Transkript

1 Malý atlas minerálů. achát Acháty vznikají v dutinách vyvřelých hornin. Jsou tvořené soustřednými vrstvičkami různě zbarvených odrůd křemene a chalcedonu, které vyplňují dutinu achátová pecka. Nauč se poznávat tento minerál hustota jméno minerálu chemické složení zařazení v systému minerálů tvrdost barva význačné chemické vlastnosti krystalová soustava hlavní tvary krystalů vzhled agregátů soudržnost zbarvení vznik a výskyt štěpnost barva vrypu lom lesk propustnost světla další fyz. vlastnost použití Nejčastější tvary krystalů

2 I. PRVKY zlato Au prvky kovové 19,3 g/cm 3 2,5 zlatožluté Málo reaktivní a stálé, odolné vůči zvětrávání. s. krychlová kusové šupinky, plíšky, valounky kujné neštěpné zlatožlutý vryp hákovitý lom kovový lesk elektr. vodivé Ryzí zlato (= 24 karátů) se vyskytuje v křemenných žilách, v říčních písečných náplaveninách (zlatonosná Otava rýžování zlata). Nejvíce v JAR, USA, Austrálie. Použití v bankovnictví (cihly, pruty ke krytí měny), šperkařství, zubařství, v elektrotechnice (čipy), stříbro Ag prvky kovové 10,5 g/cm 3 2 kujné bílé (na vzduchu šedne a černá) Nestálé, na vzduchu černá. s. krychlová a. kusové, drátkovité, keříčkovité neštěpné V křemenných žilách; tradice těžby stříbra v Kutné hoře, Jihlavě, Jáchymově, dnes těžba v Norsku a Kanadě Použití v elektrotechnice, šperkařství, mincovnictví a fotoprůmyslu. hákovitý lom kovový lesk elektr. vodivé měď Cu prvky kovové 8,5 g/cm 3 3 kujná červenohnědá Nestálá, na vzduchu zelená (= měděnka). s. krychlová agr. celistvé, plíškovité, keříčkovité neštěpná červenohnědý vryp Ryzí měď se v přírodě vyskytuje zřídka (USA), mnohem častěji je ve sloučeninách (minerálech chalkopyrit, kuprit, malachit, ) hákovitý lom kovový lesk elektr. vodivá Použití v elektrotechnice, metalurgii (výroba slitin), mincovnictví,

3 síra S prvky nekovové Reaktivní, zapáchá, hořlavá. Při hoření síry vzniká štiplavý plyn SO 2. s. kosočtverečná dvojjehlan kosočtverečný agregáty kusové nebo zrnité 2 g/cm 3 2 žlutá křehká neštěpná Minerál vulkanických oblastí, kde krystalizuje z horkých roztoků a sopečných plynů. Naleziště v USA, Polsku, Itálii, Použití v chemickém průmyslu (výroba H 2 SO 4, barev, pesticidů, vulkanizace kaučuku), pyrotechnice, vinařství (síření sudů). bílý lasturnatý lom smolný až mastný lesk průsvitná (až průhl.) snadno taje grafit (tuha) C prvky nekovové s. šesterečná nízký šestiboký hranol (vzácně) agregáty kusové, šupinovité, zrnité 2,2 g/cm 3 1 šedočerná bílý šedočerný kovový lesk elektr. vodivý Minerál přeměněných hornin (ruly, svory, mramory). Vznikl z organických zbytků působením vysokých tlaků a teplot. V ČR doly v Českém Krumlově. Výroba tužek, plnidel, maziv a žáruvzdorných materiálů, v jaderném průmyslu (moderátor v reaktorech), v elektrotechnice (elektrody). diamant C prvky nekovové s. krychlová osmistěny rozptýlená drobná zrna 3,5 g/cm 3 10 bezbarvý, nažloutlý, hnědavý, zelenavý, namodralý, diamantový lesk průhledný (až průsv.) Vzácný a ceněný minerál vznikající při přeměně hornin za vysokých tlaků a teplot. V přeměněných horninách ( kimberlit). V JAR, Rusku, Brazílii, Nejtvrdší materiál pro broušení, řezání a vrtání jiných materiálů (syntetické diamanty), ceněný ve šperkařství.

4 II. SULFIDY pyrit FeS 2 sulfidy Reaguje s horkou HCl za vzniku zapáchajícího plynu sirovodíku H 2 S. s. krychlová krychle, dvanáctistěny agreg. kusové, zrnité, paprsčité 5,1 g/cm 3 6 (světle) zlatožlutý černý vryp nerovný lom kovový lesk Vzniká krystalizací z horkých vodných roztoků, ale i činností sirných bakterií v bahnitých usazeninách. Vyskytuje se v hydroternálních žilách, ve většině hornin a je hojný v hnědém uhlí (kočičí zlato). Dříve používán k výrobě H 2 SO 4. chalkopyrit CuFeS 2 sulfidy Reaguje s horkou HCl za vzniku zapáchajícího plynu sirovodíku H 2 S. s. čtverečná klínovitý disfénoid agregáty kusové neo zrnité 4,2 g/cm 3 4 zelenožlutý (s náběhovými barvami) černozelený vryp nerovný lom lesk Vzniká krystalizací z horkých vodných roztoků. Vyskytuje se v hydroternálních žilách. Působením zvětrávání se přeměňuje na hnědavý limonit, zelený malachit nebo modrý azurit (uhličitany Cu). Ruda Cu. galenit PbS sulfidy Reaguje s horkou HCl za vzniku zapáchajícího plynu sirovodíku H 2 S s. krychlová krychle, osmistěny agregáty kusové nebo zrnité 7,5 g/cm 3 2,5 olověně šedý šedý vryp kovový lesk Vzniká krystalizací z horkých vodných roztoků. Vyskytuje se v hydroternálních žilách. Ruda Pb (obsahuje 87% Pb). Využití Pb v polygrafickém průmyslu, při výrobě barev a akumulátorů.

5 4,1 g/cm 3 3,5 sfalerit ZnS sulfidy Reaguje s horkou HCl za vzniku zapáchajícího plynu sirovodíku H 2 S. s. krychlová čtyřstěny aj. agregáty kusové nebo zrnité bezbarvý, žlutohnědý, hnědavý, černý světle hnědý vryp kovový (diamantový) průsvitný (až průhl.) Vzniká krystalizací z horkých vodných roztoků. Vyskytuje se v hydroternálních rudných žilách. Ruda Zn. Zinek se používá při výrobě slitin (=mosaz), při pozinkování železa, při výrobě galvanických článků, v lékařství. III. HALOGENIDY halit (sůl kamenná) NaCl halogenidy 2,2 g/cm 3 2 Snadno rozpustný ve vodě, slaná chuť. s. krychlová krychle agr. zrnité, vláknité, kusové bezbarvý, bílý, šedý, modrý, zelený, žlutý,... průhledný až průsvit. Ložiska halitu vznikala krystalizací z chladných vodných roztoků (mořské vody) v izolovaných zálivech a v mělkých mořích. Dovoz do ČR z Polska a Rakouska. Důležitá surovina v potravinářství, ale i pro chemický průmysl (výroba NaOH, Cl 2, Na). Používá se při zimním "ošetřování" silnic a chodníků. fluorit (kazivec) CaF 2 halogenidy s. krychlová krychle a osmistěn agregáty zrnité nebo kusové 3,2 g/cm 3 4 bezbarvý, bílý, zelený, žlutý, fialový, nahnědlý... průhledný až průsvit. luminiscence Vzniká krystalizací z horkých vodných roztoků. Vyskytuje se v hydrotermálních rudných žilách. Surovina pro výrobu fluoru a sloučenin fluoru, v metalurgii (příměs při tavení rud snižuje teplotu tání)

6 IV. OXIDY magnetit (magnetovec) Fe 3 O 4 oxidy s. krychlová osmistěny agregáty kusové nebo zrnité 5,5 g/cm 3 6 Vzniká v tmavých vyvřelinách (čedičích) a v některých typech přeměněných hornin. Nejkvalitnější ruda Fe. černý černý vryp polokovový lesk ferromagnetický hematit (krevel) Fe 2 O 3 oxidy s. klencová dvojjehlan, klenec aj. agregáty kusové nebo zrnité 56 g/cm černošedý (agregáty načervenalé) červenohnědý vryp nerovný lom polokovový lesk Vznikal vysrážením sloučenin železa v pravěkých mořích v důsledku zvýšení obsahu kyslíku ve vodě. Součást usazenin železých rud. Zvětráváním hematitu vzniká hnědý jemnozrnný limonit. Nejvyuživanější a nejhojnější ruda Fe, pro výroba barev (červená) a ve šperkařství. korund Al 2 O 3 oxidy s. šesterečná šestiboký hranol, dvojjehlan agregáty kusové, zrnité, lupenité 4 g/cm 3 9 bezbarvý (leukosafír), modrý (safír), červený (rubín), fialový, zelený,, šedý (obecný korund ) Vzniká při přeměně hornin (působením vysokých tlaků a teplot). Výskyt v přeměněných horninách a naplaveninách. Ložiska na Srí Lance a v Indii. Použití jako brusný materiál, při výrobě laserů a ložisek v klasických hodinkách a ve šperkařství (drahokamy). Ruda Al. nerovný lom průhledný neprůsvitný

7 křemen SiO 2 oxidy Odolný vůči zvětrávání (častý ve zvětralinách). s. klencová šestiboký hranol s 2 klenci kusové agregáty 2,6 g/cm 3 7 bezbarvý (křišťál), mléčný (obecný), růžový (růženín), kouřový (záhněda), fialový (ametyst), žlutý (citrín), černý nerovný lom průhlednýprůsvitný Nejběžnější horninotvorný minerál součást žul, ryolitů, pískovců, písků, křemenců, svorů, Často vyplňuje hydrotermální žíly s obsahem zlata a rud. Písky s vysokým obsahem křemene pro výrobu skla; čiré zbarvené odrůdy se brousí pro potřeby šperkařství. sokolí oko, tygří oko = jemně vláknité odrůdy křemene (s vlákénky azbestu) chalcedon (modrošedý) = skrytě krystalický křemen odrůdy chalcedonu jaspis (červenohnědý), onyx (černobílý), karneol (červený), chryzopras (zelený) achát = střídání vrstviček chalcedonu a krystalického křemene v dutinách hornin opál SiO 2. nh 2 O oxidy amorfní minerál 2,2 g/cm 3 6 bezbarvý (hyalit), šedý (obecný), žlutý, hnědý, zelený, oranžový (ohnivý), červený, černý, s barvoměnou (drahý agr. kusové, ledvinité, krápníčky Opál vzniká při rozkladu křemičitanů, sepentinitu, ale i usazováním z horkých pramenů. Tvoří pazourky v usazeninách (křídy). Zejména drahý a ohnivý opál je využíván ve šperkařství. lasturnatý lom skelný až smolný průhlednýneprůsvitný uraninit (smolinec) UO 2.UO 3 oxidy s. krychlová krychle, osmistěny agregáty kusové, práškovité 10,6 g/cm stěpný (nezřetelně) černý (zelenavěčerný) černý vryp smolný lesk neprůsvitný radioaktivní Hlubinná těžba v Dolní Rožínce na Žďársku. Ruda U a dalších radioaktivních prvků (Ra, Po, transuranů). Uran je používán jako palivo do jaderných reaktorů a na výrobu jaderných zbraní.

8 limonit Fe 2 O 3. nh 2 O oxidy amorfní minerál agr. kusové, zemité, ledvinité 2,74,3 g/cm 3 45,5 jemný žlutohnědý až černý hnědožlutý vryp neprůsvitný Vzniká při zvětrávání železitých minerálů. Způsobuje rezavé zbarvení povrchu hornin obsahujících minerály železa (krevel, magnetit, pyrit, ). Vzniká i srážením z vodných roztoků obsahujících železo. Běžný jako tmel v pískovcích. Málo kvalitní ruda Fe. V. UHLIČITANY (KARBONÁTY) kalcit CaCO 3 uhličitany Bouřlivě reaguje s kyselinami (HCl) za vzniku CO 2 (šumění). s. klencová klence a jiné tvary kusové agregáty 2,7 g/cm 3 3 bezbarvý, bílý, šedý, modrý, růžový, žlutavý, dvojlom světla u bezbarvého a průhledného islandského vápence. skelný až matný lesk průsvitný průhledný Jeden z nejrozšířenějších horninotvorných minerálů, je součástí všech vápenců (organogenních i chemických) a mramorů. Je obsažen ve vápenitých kostrách a schránkách živočichů (např. měkkýšů, korálů). Vápence tvořené kalcitem se využívají pro výrobu páleného vápna a cementu. siderit (ocelek) FeCO 3 uhličitany Reaguje s horkou kyselinou HCl za vzniku CO 2 (šumění). s. klencová klence kusové agregáty 3,8 g/cm 3 3,5 4 světle hnědý (žlutohnědý) neprůsvitný průsvitný Vzniká krystalizací z horkých vodných roztoků. Vyskytuje se v hydrotermálních žilách spolu se sulfidy.vznikal i vysrážením z mořské vody. Siderit se využívá jako ruda Fe.

9 2,9 g/cm 3 3,5 4 dolomit CaMg(CO 3 ) 2 uhličitany Reaguje s horkou kyselinou HCl za vzniku CO 2 (šumění). s. klencová klence zrnité agregáty bezbarvý, bílý, hnědý, žlutý, černý neprůsvitný až průhled. žáruvzdorný Horninotvorný minerál, který tvoří horninu stejného jména (Dolomity, Malá Fatra, Alpy). Používá se k vyzdívání tavicích a vypalovacích pecí (žáruvzdorné cihly). VI. SÍRANY (SULFÁTY) sádrovec CaSO 4. 2 H 2 O sírany 2,3 g/cm 3 1,5 2 Při žíhání se rozpadá a uvolňuje vodu (= vodní páry). s. jednoklonná sloupce, tabulky agregáty vláknité, kusové, zrnité bezbarvý, bílý, šedý, žlutý, zelený, skelný až hedvábný průsvitný průhledný Ložiska vznikají krystalizací z mořské vody v bezodtokových pánvích. V jílovitých usazeninách vytváří velké a dobře vyvinuté krystaly. Pouštní růže. Žíháním sádrovce se vyrábí sádra (pro stavebnictvíštuk, omítky, sádrokarton,..., ve zdravotnictví). Alabastr (jemně zrnitý sádrovec) se používá v sochařství. baryt (těživec) BaSO 4 sírany s. kosočtverečná tabulky, sloupce agr. lupenité, paprsčité, kusové 4,5 g/cm 3 33,5 bezbarvý, bílý, žlutý, načervenalý,, šedý i černý skelný až hedvábný průsvitný až neprůsv. Krystalizuje z horkých vodných roztoků a tvoří součást hydrotermálních rudních žil. Barytové pouštní růže. Použivá se při výrobě barev, v keramice, plnivo do papíru. Surovina pro výrobu sloučenin barya pro zábavnou pyrotechniku a chemický průmysl.

10 VII. FOSFOREČNANY (FOSFÁTY) apatit Ca 3 (PO 4 ) 2 fosforečnany s. šesterečná šestiboké hranoly (sloupečky) agregáty zrnité, kusové, 3,2 g/cm 3 5 bezbarvý, zelený, bílý, žlutý, modravý, hnědý, červenavý, lasturnatý lom průhledný až průsv. Vzniká usazováním organických zbytků v mořích. Je součástí našich zubů a kostí. Častý je ve vyvřelých horninách, rudních žilách aj. Důležitý zdroj fosforu a hlavní surovina pro výrobu kyseliny fosforečné a fosfátových hnojiv. VIII. KŘEMIČITANY (SILIKÁTY) olivín (Mg,Fe) 2 SiO 4 křemičitany s. kosočtverečná hranoly kosočtver. (tabulky) agregáty zrnité, kusové, 3,24,3 g/cm 3 6,5 zelený, zelenavěžlutý, žlutavě hnědý, hnědý, štěpný (nedokonale) bezbarvý vryp Horninotvorný minerál. Vzniká krystalizací z tmavých magmat (v tmavých vyvřelinách čedičích, peridotitech, gabrech). V čedičích z Podkrkonoší. Čirý a průhledný se využívá ve šperkařství drahokam. lasturnatý lom průhledný až průsv. granát pyrop Mg 3 Al 2 (SiO 4)3 křemičitany s. krychlová dvanáctistěny kosoč., pětiúh. agregáty zrnité 3,54,5 g/cm 3 7 krvavě červený, hnědočervený, červenofialový, hnědý Granáty vznikají při přeměně hornin. Hojné jsou v přeměněných horninách (ruly, svory, mramory, ). Český granát = pyrop vzniká krystalizací z tmavého magmatu (v peridotitech, serpentinitech,...). Čirý a průhledný se využívá ve šperkařství. Tradiční český drahokam. Jiné granáty: almadin (červený až hnědý); spessartin (černý, červený, hnědý, oranžovožlutý); grossulár (zelený); andradit (hnědý, bezbarvý, zelený); uvarovit (tmavě zelený); lasturnatý lom průhledný až průsv.

11 turmalín skoryl Na(Mg,Li)Al 6 (BO 3 ) 3 Si 6 O 18 (OH) 4 křemičitany s. klencová šestiboké hranoly, klence agregáty sloupcovité, paprsčité, 33,2 g/cm 3 6,57 černý bezbarvý vryp Sloupečkovité podélně rýhované krystaly skorylu jsou typickými minerály v pegmatitech a pneumatolytických žilách. Vznikají krystalizací z magmatu. Průhledné různě zbarvené turmalíny používány ve šperkařství drahokamy. Jiné turmalíny: dravit (hnědý); chromdravit (zelený); uvit (černý, hnědý, žlutozelený); elbaity=litné turmalíny bezbarvý (=achroit), růžový (=rubelit), zelený (=verdelit), modrý (=indigolit), + kombinace odrůd. nerovný lom průhledný až (pyroxen) augit (Ca, Mg)(Mg, Fe, Al) Si 2 O 6 křemičitany s. jednoklonná krátké sloupečky agregáty kusové, zrnité 3,4 g/cm 3 56 černý, hnědozelený štěpný (zřetelně) šedavý vryp průsvitný až Pyroxen augit je velmi rozšířený horninotvorný minerál, který je podstatnou součástí tmavých vyvřelých hornin (zejména v čedičích). amfibol obecný Ca 2 (Mg,Fe) 4 Si 6 (Si,Al)O 22 (OH,F) 2 křemičitany s. jednoklonná sloupečky agr. vláknité, kusové, zrnité, 3,3 g/cm 3 56 tmavě zelený až černý bílošedý vryp průsvitný až Amfiboly jsou horninotvorné minerály. Vyskytují se zejména ve vyvřelých a přeměněných horninách (např. v amfibolitech). Jiné amfiboly: tremolit (bělavý), aktinolit (tmavě zelený), glaukofán (modrý), antofylit (modrozelený), riebeckit (tmavě modrý), richterit (fialovočervený).

12 slída muskovit KAL 2 (Si 3 Al)O 10 (OH,F) 2 křemičitany s. jednoklonná nízké šestiboké hranoly a. lupenité, tabulkovité, šupinkovité 2,83 g/cm 3 2,5 bezbarvý vryp bezbarvý, bílý, šedavý (s odstíny žluté, zelené, hnědé, fialové) Světlá slída muskovit je hojný horninotvorný minerál. Dodává horninám lesk. Je součástí světlých vyvřelin (žul) i přeměněných hornin (svorů, rul, ). Průhledné destičky muskovitu se využívají jako žáruvzdorná okénka pecí. Jiné slídy biotit (hnědý až černý); flogopit (červenohnědý, žlutavý, zelenavý, bezbarvý); lepidolit (růžový, nachový, ); glaukonit (zelený) skelnýperleťový lesk průsvitný až průhled. žáruvzdorný mastek (talek, klouzek) Mg 3 Si 4 O 10 (OH) 2 křemičitany s. jednoklonná tabulky agr. kusové, lupenité, šupinkovité 2,8 g/cm 3 1 světle až tmavě zelený, šedý, bílý (s odstíny žluté, hnědé, červené) mastný lesk průsvitný Na omak mastné a tenké lupínky mastku vznikají hydrotermálně z tmavých vyvřelin a dolomitů. Mletý mastek součást pudru, plnivo do papíru a mýdla. Brání slepování výrobků z gumy. Krejčovská křída. Zpracovává se také řezbářsky (dýmky). živec ortoklas KAlSi 3 O 8 křemičitany s. jednoklonná krátké sloupečky, tabulky agr. kusové, lupenité, zrnité 2,5 g/cm 3 6 narůžovělý, žlutobílý, červenohnědý, šedý neprůsvitný Živce jsou významné horninotvorné minerály (od křemene se odlišují neprůhledností a štěpností). Nejhojnější jsou ve vyvřelých horninách (ortoklas tvoří vyrostlice v žulách), ale i horninách přeměněných a usazených. Živce jsou důležitou surovinou pro výrobu keramiky (porcelán, glazury,...). draselné živce sanidin (jednoklonný); ortoklas (směs sanidinu a mikroklinu); mikroklin (trojklonný), amazonit je zelený mikroklin sodnodraselný živce anortoklas plagioklasy (sodnovápenaté živce) albit (sodný živec) oligoklas andezín labradorit bytownit anortit (vápenatý živec) řada směsných krystalů albitu a anortitu

13 JEDNODUCHÉ TVARY KRYSTALŮ KRYCHLE KLENEC OSMISTĚN ČTYŘSTĚN KLÍNOTVAR KOSOČTVEREČNÝ DVOJJEHLAN KOSOČTVEREČNÝ DVOJJEHLAN ČTVEREČNÝ DVOJJEHLAN ŠESTIÚHELNÍKOVÝ DVANÁCTISTĚN KOSOČTVEREČNÝ DVANÁCTISTĚN PĚTIÚHELNÍKOVÝ DVACETIČTYŘSTĚN DELTOIDOVITÝ DVACETIČTYŘSTĚN KRYCHLOVÝ HRANOL ČTVEREČNÝ HRANOL KOSOČTVEREČNÝ HRANOL ŠESTIBOKÝ DVOJPLOŠÍ

14 OČEKÁVANÉ VÝSTUPY (1) Objasnit (= definovat) mineralogie, minerál. (2) Prakticky poznat 23 druhů minerálů (při rozlišování využít odlišné fyzikální vlastnosti) = zlato, měď, síra, grafit, pyrit, chalkopyrit, galenit, sfalerit, halit, fluorit, krevel, magnetit, křemen, opál, kalcit, siderit, sádrovec, apatit, granát, turmalín (skoryl), muskovit, biotit, živec draselný u každého z uvedených 23 minerálů uvést jedno praktické využití minerálu (např. ruda olova, výroba skla, šperků, sádry, kyseliny sírové, v potravinářství, apod.) poznat a pojmenovat odrůdy křemene (křišťál, mléčný křemen, růženín, ametyst, záhněda, citrín). (3) Mineralogický systém Zařadit minerál do mineralogického systému a vyjádřit chemické složení příslušného minerálu (značkou, chemickým vzorcem). U křemičitanů stačí zařadit do systému. = zlato, stříbro, měď, síra, diamant, grafit, pyrit, chalkopyrit, galenit, sfalerit, halit, fluorit, křemen, opál, krevel, magnetit, korund, kalcit, siderit, baryt, sádrovec, apatit, živec draselný, muskovit, biotit, olivín, granát, beryl, topaz, turmalín, mastek, augit (4) Chemické vlastnosti některých minerálů Uvést jméno: 3 chemicky odolných minerálů (= v horninách nezvětrávají, nereagují) 1 minerálu rozpustného ve vodě 1 hořlavého minerálu Vyjádřit chemickou rovnicí: rozklad kalcitu při žíhání. rozklad sádrovce při žíhání reakci kalcitu s kyselinou chlorovodíkovou reakci sulfidu (galenitu) s horkou kys. chlorovodíkovou Uvést minerál, který reaguje šuměním s chladnou kyselinou chlorovodíkovou Uvést minerál, který se při žíhání rozpadá a uvolňuje vodu (5) Krystalografie minerálů Objasnit proces vzniku minerálů = krystalizace minerálů Objasnit pojem krystal, minerál krystalovaný, krystalický, beztvarý rozlišit jednoduchý tvar krystalu od kombinovaného tvaru krystalu (= spojky); určit počet jednoduchých tvarů ve tvaru kombinovaném poznat, pojmenovat a charakterizovat (= určit počet a tvar krystalových ploch) tyto jednoduché tvary krystalů : = krychle, klenec, osmistěn, čtyřstěn, dvojjehlan (čtverečný, kosočtverečný, šestiúhelníkový), dvanáctistěn (kosočtverečný, pětiúhelníkový), hranol (čtyřboký, šestiboký) popsat kombinovaný tvar krystalů galenitu, apatitu a křemene (= vyjmenovat u těchto minerálů jednoduché tvary spojené ve spojce krystalů; určit na modelu spojky krystalu plochy náležející příslušnému jednoduchému tvaru) uvést příklady 2 minerálů, které vytvářejí krystaly ve tvaru krychle (osmistěnu, klence). uvést shody mezi ideálním a deformovaným tvarem krystalů Objasnit pojem vnitřní stavba krystalu minerálu (= krystalová struktura minerálu) popsat vnitřní stavbu krystalů halitu, grafitu a diamantu (= pojmenovat druh chemických částic a popsat jejich uspořádání uvnitř krystalu) a uvést i tvar jejich krystalů vysvětlit na příkladu grafitu a diamantu důsledky odlišné vnitřní stavby na fyzikálních vlastnostech a tvaru krystalů těchto minerálů Vyjmenovat krystalové soustavy a uvést počet rovin souměrnosti v krystalech patřících do dané krystalové soustavy

15 definovat rovinu souměrnosti v krystalu a ukázat roviny s. na modelech krystalů vyjmenovat jednoduché tvary krystalů patřících do soustavy krychlové zařadit do příslušné krystalové soustavy tyto minerály: = galenit, halit, fluorit, pyrit, grafit, apatit, kalcit, křemen, síra, sádrovec (6) Fyzikální vlastnosti minerálů Vyjmenovat 10 fyzikálních vlastností sloužících k rozlišování minerálů. Zdůvodnit příčinu vysoké hustoty některých minerálů uvést jména 4 minerálů s nejvyšší hustotou (tabulka včetně zlata) popsat způsob oddělování minerálů s vysokou hustotou od minerálů s nízkou hustotou Popsat, jak odlišíš minerál štěpný od neštěpného s pomocí štěpnosti odlišit křemen od živce, křemen od kalcitu a křemen od opálu Popsat hodnoty lomu u křemene, opálu a mědi Vyjmenovat 10 minerálů v Mohsově stupnici poměrné tvrdosti minerálů (minerálhodnota), rozlišit zlato a pyrit podle odlišné tvrdosti (= znát přibližné hodnoty jejich tvrdosti) uvést 3 minerály, do kterých lze rýt nehtem (vybrat z tabulky) uvést 4 minerály, které ryjí do skla popsat praktické využití měkkých minerálů a velmi tvrdých minerálů Objasnit způsob určování soudržnosti minerálů (+ možné hodnoty) odlišit podle soudržnosti kovy (zlato, měď, ) od minerálů, které se svým kovovým leskem podobají kovům, ale jsou sloučeninami kovů (galenit, pyrit, ) Vyjmenovat elektricky vodivé minerály Popsat, jak lze odlišit minerály barevné od zbarvených Uvést příklady 3 barevných minerálů; uvést 5 minerálů, které vytvářejí různě zbarvené odrůdy nebo jsou bezbarvé (= kalcit, křemen, opál, halit, fluorit, sádrovec, ) Příklad bezbarvého minerálu a jeho různě zbarvených odrůd (jména a zbarvení odrůd) Popsat způsob určení barvy vrypu u minerálů rozlišit s pomocí barvy vrypu podobné minerály pyrit od zlata, krevel od magnetitu Vysvětlit, kdy je minerál průhledný, průsvitný a neprůsvitný popsat a prakticky dokázat odlišit živec od křemene podle odlišné propustnosti světla vyjmenovat 4 příklady ch minerálů Uvést ty fyzikální vlastnosti, které jsou příčinou záměny pyritu za zlato Dokázat od sebe odlišit vzhledově podobné a snadno zaměnitelné minerály (s pomocí odlišných hodnot jejich fyzikálních vlastností): a) pyrit od zlata b) kalcit od křemene c) křemen od živce d) křemen od opálu e) krevel od magnetitu f) grafit od magnetitu (7) Drahé kameny Vyjmenovat 3 fyzikální vlastnosti ceněné u drahých kamenů Uvést 6 minerálů, které se nejčastěji zpracovávají jako drahé kameny. Zbarvení safíru, rubínu, akvamarínu, smaragdu; poznat achát (8) Vznik a výskyt minerálů Objasnit vznik a uvést příklady minerálů, které se vyskytují a) v masívech a plutonech vyvřelých hornin b) v hydrotermálních žilách c) v ložiscích usazenin solí (chemických usazenin) Vyjmenovat 3 typické minerály metamorfního původu, které vznikají při přeměně hornin Uvést 3 významné lokality ve žďárském regionu a minerály, které se v nich těžily (nebo těží).