Malý atlas minerálů. jméno minerálu chemické složení zařazení v systému minerálů. achát

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Malý atlas minerálů. jméno minerálu chemické složení zařazení v systému minerálů. achát"

Transkript

1 Malý atlas minerálů. achát Acháty vznikají v dutinách vyvřelých hornin. Jsou tvořené soustřednými vrstvičkami různě zbarvených odrůd křemene a chalcedonu, které vyplňují dutinu achátová pecka. Nauč se poznávat tento minerál hustota jméno minerálu chemické složení zařazení v systému minerálů tvrdost barva význačné chemické vlastnosti krystalová soustava hlavní tvary krystalů vzhled agregátů soudržnost zbarvení vznik a výskyt štěpnost barva vrypu lom lesk propustnost světla další fyz. vlastnost použití Nejčastější tvary krystalů

2 I. PRVKY zlato Au prvky kovové 19,3 g/cm 3 2,5 zlatožluté Málo reaktivní a stálé, odolné vůči zvětrávání. s. krychlová kusové šupinky, plíšky, valounky kujné neštěpné zlatožlutý vryp hákovitý lom kovový lesk elektr. vodivé Ryzí zlato (= 24 karátů) se vyskytuje v křemenných žilách, v říčních písečných náplaveninách (zlatonosná Otava rýžování zlata). Nejvíce v JAR, USA, Austrálie. Použití v bankovnictví (cihly, pruty ke krytí měny), šperkařství, zubařství, v elektrotechnice (čipy), stříbro Ag prvky kovové 10,5 g/cm 3 2 kujné bílé (na vzduchu šedne a černá) Nestálé, na vzduchu černá. s. krychlová a. kusové, drátkovité, keříčkovité neštěpné V křemenných žilách; tradice těžby stříbra v Kutné hoře, Jihlavě, Jáchymově, dnes těžba v Norsku a Kanadě Použití v elektrotechnice, šperkařství, mincovnictví a fotoprůmyslu. hákovitý lom kovový lesk elektr. vodivé měď Cu prvky kovové 8,5 g/cm 3 3 kujná červenohnědá Nestálá, na vzduchu zelená (= měděnka). s. krychlová agr. celistvé, plíškovité, keříčkovité neštěpná červenohnědý vryp Ryzí měď se v přírodě vyskytuje zřídka (USA), mnohem častěji je ve sloučeninách (minerálech chalkopyrit, kuprit, malachit, ) hákovitý lom kovový lesk elektr. vodivá Použití v elektrotechnice, metalurgii (výroba slitin), mincovnictví,

3 síra S prvky nekovové Reaktivní, zapáchá, hořlavá. Při hoření síry vzniká štiplavý plyn SO 2. s. kosočtverečná dvojjehlan kosočtverečný agregáty kusové nebo zrnité 2 g/cm 3 2 žlutá křehká neštěpná Minerál vulkanických oblastí, kde krystalizuje z horkých roztoků a sopečných plynů. Naleziště v USA, Polsku, Itálii, Použití v chemickém průmyslu (výroba H 2 SO 4, barev, pesticidů, vulkanizace kaučuku), pyrotechnice, vinařství (síření sudů). bílý lasturnatý lom smolný až mastný lesk průsvitná (až průhl.) snadno taje grafit (tuha) C prvky nekovové s. šesterečná nízký šestiboký hranol (vzácně) agregáty kusové, šupinovité, zrnité 2,2 g/cm 3 1 šedočerná bílý šedočerný kovový lesk elektr. vodivý Minerál přeměněných hornin (ruly, svory, mramory). Vznikl z organických zbytků působením vysokých tlaků a teplot. V ČR doly v Českém Krumlově. Výroba tužek, plnidel, maziv a žáruvzdorných materiálů, v jaderném průmyslu (moderátor v reaktorech), v elektrotechnice (elektrody). diamant C prvky nekovové s. krychlová osmistěny rozptýlená drobná zrna 3,5 g/cm 3 10 bezbarvý, nažloutlý, hnědavý, zelenavý, namodralý, diamantový lesk průhledný (až průsv.) Vzácný a ceněný minerál vznikající při přeměně hornin za vysokých tlaků a teplot. V přeměněných horninách ( kimberlit). V JAR, Rusku, Brazílii, Nejtvrdší materiál pro broušení, řezání a vrtání jiných materiálů (syntetické diamanty), ceněný ve šperkařství.

4 II. SULFIDY pyrit FeS 2 sulfidy Reaguje s horkou HCl za vzniku zapáchajícího plynu sirovodíku H 2 S. s. krychlová krychle, dvanáctistěny agreg. kusové, zrnité, paprsčité 5,1 g/cm 3 6 (světle) zlatožlutý černý vryp nerovný lom kovový lesk Vzniká krystalizací z horkých vodných roztoků, ale i činností sirných bakterií v bahnitých usazeninách. Vyskytuje se v hydroternálních žilách, ve většině hornin a je hojný v hnědém uhlí (kočičí zlato). Dříve používán k výrobě H 2 SO 4. chalkopyrit CuFeS 2 sulfidy Reaguje s horkou HCl za vzniku zapáchajícího plynu sirovodíku H 2 S. s. čtverečná klínovitý disfénoid agregáty kusové neo zrnité 4,2 g/cm 3 4 zelenožlutý (s náběhovými barvami) černozelený vryp nerovný lom lesk Vzniká krystalizací z horkých vodných roztoků. Vyskytuje se v hydroternálních žilách. Působením zvětrávání se přeměňuje na hnědavý limonit, zelený malachit nebo modrý azurit (uhličitany Cu). Ruda Cu. galenit PbS sulfidy Reaguje s horkou HCl za vzniku zapáchajícího plynu sirovodíku H 2 S s. krychlová krychle, osmistěny agregáty kusové nebo zrnité 7,5 g/cm 3 2,5 olověně šedý šedý vryp kovový lesk Vzniká krystalizací z horkých vodných roztoků. Vyskytuje se v hydroternálních žilách. Ruda Pb (obsahuje 87% Pb). Využití Pb v polygrafickém průmyslu, při výrobě barev a akumulátorů.

5 4,1 g/cm 3 3,5 sfalerit ZnS sulfidy Reaguje s horkou HCl za vzniku zapáchajícího plynu sirovodíku H 2 S. s. krychlová čtyřstěny aj. agregáty kusové nebo zrnité bezbarvý, žlutohnědý, hnědavý, černý světle hnědý vryp kovový (diamantový) průsvitný (až průhl.) Vzniká krystalizací z horkých vodných roztoků. Vyskytuje se v hydroternálních rudných žilách. Ruda Zn. Zinek se používá při výrobě slitin (=mosaz), při pozinkování železa, při výrobě galvanických článků, v lékařství. III. HALOGENIDY halit (sůl kamenná) NaCl halogenidy 2,2 g/cm 3 2 Snadno rozpustný ve vodě, slaná chuť. s. krychlová krychle agr. zrnité, vláknité, kusové bezbarvý, bílý, šedý, modrý, zelený, žlutý,... průhledný až průsvit. Ložiska halitu vznikala krystalizací z chladných vodných roztoků (mořské vody) v izolovaných zálivech a v mělkých mořích. Dovoz do ČR z Polska a Rakouska. Důležitá surovina v potravinářství, ale i pro chemický průmysl (výroba NaOH, Cl 2, Na). Používá se při zimním "ošetřování" silnic a chodníků. fluorit (kazivec) CaF 2 halogenidy s. krychlová krychle a osmistěn agregáty zrnité nebo kusové 3,2 g/cm 3 4 bezbarvý, bílý, zelený, žlutý, fialový, nahnědlý... průhledný až průsvit. luminiscence Vzniká krystalizací z horkých vodných roztoků. Vyskytuje se v hydrotermálních rudných žilách. Surovina pro výrobu fluoru a sloučenin fluoru, v metalurgii (příměs při tavení rud snižuje teplotu tání)

6 IV. OXIDY magnetit (magnetovec) Fe 3 O 4 oxidy s. krychlová osmistěny agregáty kusové nebo zrnité 5,5 g/cm 3 6 Vzniká v tmavých vyvřelinách (čedičích) a v některých typech přeměněných hornin. Nejkvalitnější ruda Fe. černý černý vryp polokovový lesk ferromagnetický hematit (krevel) Fe 2 O 3 oxidy s. klencová dvojjehlan, klenec aj. agregáty kusové nebo zrnité 56 g/cm černošedý (agregáty načervenalé) červenohnědý vryp nerovný lom polokovový lesk Vznikal vysrážením sloučenin železa v pravěkých mořích v důsledku zvýšení obsahu kyslíku ve vodě. Součást usazenin železých rud. Zvětráváním hematitu vzniká hnědý jemnozrnný limonit. Nejvyuživanější a nejhojnější ruda Fe, pro výroba barev (červená) a ve šperkařství. korund Al 2 O 3 oxidy s. šesterečná šestiboký hranol, dvojjehlan agregáty kusové, zrnité, lupenité 4 g/cm 3 9 bezbarvý (leukosafír), modrý (safír), červený (rubín), fialový, zelený,, šedý (obecný korund ) Vzniká při přeměně hornin (působením vysokých tlaků a teplot). Výskyt v přeměněných horninách a naplaveninách. Ložiska na Srí Lance a v Indii. Použití jako brusný materiál, při výrobě laserů a ložisek v klasických hodinkách a ve šperkařství (drahokamy). Ruda Al. nerovný lom průhledný neprůsvitný

7 křemen SiO 2 oxidy Odolný vůči zvětrávání (častý ve zvětralinách). s. klencová šestiboký hranol s 2 klenci kusové agregáty 2,6 g/cm 3 7 bezbarvý (křišťál), mléčný (obecný), růžový (růženín), kouřový (záhněda), fialový (ametyst), žlutý (citrín), černý nerovný lom průhlednýprůsvitný Nejběžnější horninotvorný minerál součást žul, ryolitů, pískovců, písků, křemenců, svorů, Často vyplňuje hydrotermální žíly s obsahem zlata a rud. Písky s vysokým obsahem křemene pro výrobu skla; čiré zbarvené odrůdy se brousí pro potřeby šperkařství. sokolí oko, tygří oko = jemně vláknité odrůdy křemene (s vlákénky azbestu) chalcedon (modrošedý) = skrytě krystalický křemen odrůdy chalcedonu jaspis (červenohnědý), onyx (černobílý), karneol (červený), chryzopras (zelený) achát = střídání vrstviček chalcedonu a krystalického křemene v dutinách hornin opál SiO 2. nh 2 O oxidy amorfní minerál 2,2 g/cm 3 6 bezbarvý (hyalit), šedý (obecný), žlutý, hnědý, zelený, oranžový (ohnivý), červený, černý, s barvoměnou (drahý agr. kusové, ledvinité, krápníčky Opál vzniká při rozkladu křemičitanů, sepentinitu, ale i usazováním z horkých pramenů. Tvoří pazourky v usazeninách (křídy). Zejména drahý a ohnivý opál je využíván ve šperkařství. lasturnatý lom skelný až smolný průhlednýneprůsvitný uraninit (smolinec) UO 2.UO 3 oxidy s. krychlová krychle, osmistěny agregáty kusové, práškovité 10,6 g/cm stěpný (nezřetelně) černý (zelenavěčerný) černý vryp smolný lesk neprůsvitný radioaktivní Hlubinná těžba v Dolní Rožínce na Žďársku. Ruda U a dalších radioaktivních prvků (Ra, Po, transuranů). Uran je používán jako palivo do jaderných reaktorů a na výrobu jaderných zbraní.

8 limonit Fe 2 O 3. nh 2 O oxidy amorfní minerál agr. kusové, zemité, ledvinité 2,74,3 g/cm 3 45,5 jemný žlutohnědý až černý hnědožlutý vryp neprůsvitný Vzniká při zvětrávání železitých minerálů. Způsobuje rezavé zbarvení povrchu hornin obsahujících minerály železa (krevel, magnetit, pyrit, ). Vzniká i srážením z vodných roztoků obsahujících železo. Běžný jako tmel v pískovcích. Málo kvalitní ruda Fe. V. UHLIČITANY (KARBONÁTY) kalcit CaCO 3 uhličitany Bouřlivě reaguje s kyselinami (HCl) za vzniku CO 2 (šumění). s. klencová klence a jiné tvary kusové agregáty 2,7 g/cm 3 3 bezbarvý, bílý, šedý, modrý, růžový, žlutavý, dvojlom světla u bezbarvého a průhledného islandského vápence. skelný až matný lesk průsvitný průhledný Jeden z nejrozšířenějších horninotvorných minerálů, je součástí všech vápenců (organogenních i chemických) a mramorů. Je obsažen ve vápenitých kostrách a schránkách živočichů (např. měkkýšů, korálů). Vápence tvořené kalcitem se využívají pro výrobu páleného vápna a cementu. siderit (ocelek) FeCO 3 uhličitany Reaguje s horkou kyselinou HCl za vzniku CO 2 (šumění). s. klencová klence kusové agregáty 3,8 g/cm 3 3,5 4 světle hnědý (žlutohnědý) neprůsvitný průsvitný Vzniká krystalizací z horkých vodných roztoků. Vyskytuje se v hydrotermálních žilách spolu se sulfidy.vznikal i vysrážením z mořské vody. Siderit se využívá jako ruda Fe.

9 2,9 g/cm 3 3,5 4 dolomit CaMg(CO 3 ) 2 uhličitany Reaguje s horkou kyselinou HCl za vzniku CO 2 (šumění). s. klencová klence zrnité agregáty bezbarvý, bílý, hnědý, žlutý, černý neprůsvitný až průhled. žáruvzdorný Horninotvorný minerál, který tvoří horninu stejného jména (Dolomity, Malá Fatra, Alpy). Používá se k vyzdívání tavicích a vypalovacích pecí (žáruvzdorné cihly). VI. SÍRANY (SULFÁTY) sádrovec CaSO 4. 2 H 2 O sírany 2,3 g/cm 3 1,5 2 Při žíhání se rozpadá a uvolňuje vodu (= vodní páry). s. jednoklonná sloupce, tabulky agregáty vláknité, kusové, zrnité bezbarvý, bílý, šedý, žlutý, zelený, skelný až hedvábný průsvitný průhledný Ložiska vznikají krystalizací z mořské vody v bezodtokových pánvích. V jílovitých usazeninách vytváří velké a dobře vyvinuté krystaly. Pouštní růže. Žíháním sádrovce se vyrábí sádra (pro stavebnictvíštuk, omítky, sádrokarton,..., ve zdravotnictví). Alabastr (jemně zrnitý sádrovec) se používá v sochařství. baryt (těživec) BaSO 4 sírany s. kosočtverečná tabulky, sloupce agr. lupenité, paprsčité, kusové 4,5 g/cm 3 33,5 bezbarvý, bílý, žlutý, načervenalý,, šedý i černý skelný až hedvábný průsvitný až neprůsv. Krystalizuje z horkých vodných roztoků a tvoří součást hydrotermálních rudních žil. Barytové pouštní růže. Použivá se při výrobě barev, v keramice, plnivo do papíru. Surovina pro výrobu sloučenin barya pro zábavnou pyrotechniku a chemický průmysl.

10 VII. FOSFOREČNANY (FOSFÁTY) apatit Ca 3 (PO 4 ) 2 fosforečnany s. šesterečná šestiboké hranoly (sloupečky) agregáty zrnité, kusové, 3,2 g/cm 3 5 bezbarvý, zelený, bílý, žlutý, modravý, hnědý, červenavý, lasturnatý lom průhledný až průsv. Vzniká usazováním organických zbytků v mořích. Je součástí našich zubů a kostí. Častý je ve vyvřelých horninách, rudních žilách aj. Důležitý zdroj fosforu a hlavní surovina pro výrobu kyseliny fosforečné a fosfátových hnojiv. VIII. KŘEMIČITANY (SILIKÁTY) olivín (Mg,Fe) 2 SiO 4 křemičitany s. kosočtverečná hranoly kosočtver. (tabulky) agregáty zrnité, kusové, 3,24,3 g/cm 3 6,5 zelený, zelenavěžlutý, žlutavě hnědý, hnědý, štěpný (nedokonale) bezbarvý vryp Horninotvorný minerál. Vzniká krystalizací z tmavých magmat (v tmavých vyvřelinách čedičích, peridotitech, gabrech). V čedičích z Podkrkonoší. Čirý a průhledný se využívá ve šperkařství drahokam. lasturnatý lom průhledný až průsv. granát pyrop Mg 3 Al 2 (SiO 4)3 křemičitany s. krychlová dvanáctistěny kosoč., pětiúh. agregáty zrnité 3,54,5 g/cm 3 7 krvavě červený, hnědočervený, červenofialový, hnědý Granáty vznikají při přeměně hornin. Hojné jsou v přeměněných horninách (ruly, svory, mramory, ). Český granát = pyrop vzniká krystalizací z tmavého magmatu (v peridotitech, serpentinitech,...). Čirý a průhledný se využívá ve šperkařství. Tradiční český drahokam. Jiné granáty: almadin (červený až hnědý); spessartin (černý, červený, hnědý, oranžovožlutý); grossulár (zelený); andradit (hnědý, bezbarvý, zelený); uvarovit (tmavě zelený); lasturnatý lom průhledný až průsv.

11 turmalín skoryl Na(Mg,Li)Al 6 (BO 3 ) 3 Si 6 O 18 (OH) 4 křemičitany s. klencová šestiboké hranoly, klence agregáty sloupcovité, paprsčité, 33,2 g/cm 3 6,57 černý bezbarvý vryp Sloupečkovité podélně rýhované krystaly skorylu jsou typickými minerály v pegmatitech a pneumatolytických žilách. Vznikají krystalizací z magmatu. Průhledné různě zbarvené turmalíny používány ve šperkařství drahokamy. Jiné turmalíny: dravit (hnědý); chromdravit (zelený); uvit (černý, hnědý, žlutozelený); elbaity=litné turmalíny bezbarvý (=achroit), růžový (=rubelit), zelený (=verdelit), modrý (=indigolit), + kombinace odrůd. nerovný lom průhledný až (pyroxen) augit (Ca, Mg)(Mg, Fe, Al) Si 2 O 6 křemičitany s. jednoklonná krátké sloupečky agregáty kusové, zrnité 3,4 g/cm 3 56 černý, hnědozelený štěpný (zřetelně) šedavý vryp průsvitný až Pyroxen augit je velmi rozšířený horninotvorný minerál, který je podstatnou součástí tmavých vyvřelých hornin (zejména v čedičích). amfibol obecný Ca 2 (Mg,Fe) 4 Si 6 (Si,Al)O 22 (OH,F) 2 křemičitany s. jednoklonná sloupečky agr. vláknité, kusové, zrnité, 3,3 g/cm 3 56 tmavě zelený až černý bílošedý vryp průsvitný až Amfiboly jsou horninotvorné minerály. Vyskytují se zejména ve vyvřelých a přeměněných horninách (např. v amfibolitech). Jiné amfiboly: tremolit (bělavý), aktinolit (tmavě zelený), glaukofán (modrý), antofylit (modrozelený), riebeckit (tmavě modrý), richterit (fialovočervený).

12 slída muskovit KAL 2 (Si 3 Al)O 10 (OH,F) 2 křemičitany s. jednoklonná nízké šestiboké hranoly a. lupenité, tabulkovité, šupinkovité 2,83 g/cm 3 2,5 bezbarvý vryp bezbarvý, bílý, šedavý (s odstíny žluté, zelené, hnědé, fialové) Světlá slída muskovit je hojný horninotvorný minerál. Dodává horninám lesk. Je součástí světlých vyvřelin (žul) i přeměněných hornin (svorů, rul, ). Průhledné destičky muskovitu se využívají jako žáruvzdorná okénka pecí. Jiné slídy biotit (hnědý až černý); flogopit (červenohnědý, žlutavý, zelenavý, bezbarvý); lepidolit (růžový, nachový, ); glaukonit (zelený) skelnýperleťový lesk průsvitný až průhled. žáruvzdorný mastek (talek, klouzek) Mg 3 Si 4 O 10 (OH) 2 křemičitany s. jednoklonná tabulky agr. kusové, lupenité, šupinkovité 2,8 g/cm 3 1 světle až tmavě zelený, šedý, bílý (s odstíny žluté, hnědé, červené) mastný lesk průsvitný Na omak mastné a tenké lupínky mastku vznikají hydrotermálně z tmavých vyvřelin a dolomitů. Mletý mastek součást pudru, plnivo do papíru a mýdla. Brání slepování výrobků z gumy. Krejčovská křída. Zpracovává se také řezbářsky (dýmky). živec ortoklas KAlSi 3 O 8 křemičitany s. jednoklonná krátké sloupečky, tabulky agr. kusové, lupenité, zrnité 2,5 g/cm 3 6 narůžovělý, žlutobílý, červenohnědý, šedý neprůsvitný Živce jsou významné horninotvorné minerály (od křemene se odlišují neprůhledností a štěpností). Nejhojnější jsou ve vyvřelých horninách (ortoklas tvoří vyrostlice v žulách), ale i horninách přeměněných a usazených. Živce jsou důležitou surovinou pro výrobu keramiky (porcelán, glazury,...). draselné živce sanidin (jednoklonný); ortoklas (směs sanidinu a mikroklinu); mikroklin (trojklonný), amazonit je zelený mikroklin sodnodraselný živce anortoklas plagioklasy (sodnovápenaté živce) albit (sodný živec) oligoklas andezín labradorit bytownit anortit (vápenatý živec) řada směsných krystalů albitu a anortitu

13 JEDNODUCHÉ TVARY KRYSTALŮ KRYCHLE KLENEC OSMISTĚN ČTYŘSTĚN KLÍNOTVAR KOSOČTVEREČNÝ DVOJJEHLAN KOSOČTVEREČNÝ DVOJJEHLAN ČTVEREČNÝ DVOJJEHLAN ŠESTIÚHELNÍKOVÝ DVANÁCTISTĚN KOSOČTVEREČNÝ DVANÁCTISTĚN PĚTIÚHELNÍKOVÝ DVACETIČTYŘSTĚN DELTOIDOVITÝ DVACETIČTYŘSTĚN KRYCHLOVÝ HRANOL ČTVEREČNÝ HRANOL KOSOČTVEREČNÝ HRANOL ŠESTIBOKÝ DVOJPLOŠÍ

14 OČEKÁVANÉ VÝSTUPY (1) Objasnit (= definovat) mineralogie, minerál. (2) Prakticky poznat 23 druhů minerálů (při rozlišování využít odlišné fyzikální vlastnosti) = zlato, měď, síra, grafit, pyrit, chalkopyrit, galenit, sfalerit, halit, fluorit, krevel, magnetit, křemen, opál, kalcit, siderit, sádrovec, apatit, granát, turmalín (skoryl), muskovit, biotit, živec draselný u každého z uvedených 23 minerálů uvést jedno praktické využití minerálu (např. ruda olova, výroba skla, šperků, sádry, kyseliny sírové, v potravinářství, apod.) poznat a pojmenovat odrůdy křemene (křišťál, mléčný křemen, růženín, ametyst, záhněda, citrín). (3) Mineralogický systém Zařadit minerál do mineralogického systému a vyjádřit chemické složení příslušného minerálu (značkou, chemickým vzorcem). U křemičitanů stačí zařadit do systému. = zlato, stříbro, měď, síra, diamant, grafit, pyrit, chalkopyrit, galenit, sfalerit, halit, fluorit, křemen, opál, krevel, magnetit, korund, kalcit, siderit, baryt, sádrovec, apatit, živec draselný, muskovit, biotit, olivín, granát, beryl, topaz, turmalín, mastek, augit (4) Chemické vlastnosti některých minerálů Uvést jméno: 3 chemicky odolných minerálů (= v horninách nezvětrávají, nereagují) 1 minerálu rozpustného ve vodě 1 hořlavého minerálu Vyjádřit chemickou rovnicí: rozklad kalcitu při žíhání. rozklad sádrovce při žíhání reakci kalcitu s kyselinou chlorovodíkovou reakci sulfidu (galenitu) s horkou kys. chlorovodíkovou Uvést minerál, který reaguje šuměním s chladnou kyselinou chlorovodíkovou Uvést minerál, který se při žíhání rozpadá a uvolňuje vodu (5) Krystalografie minerálů Objasnit proces vzniku minerálů = krystalizace minerálů Objasnit pojem krystal, minerál krystalovaný, krystalický, beztvarý rozlišit jednoduchý tvar krystalu od kombinovaného tvaru krystalu (= spojky); určit počet jednoduchých tvarů ve tvaru kombinovaném poznat, pojmenovat a charakterizovat (= určit počet a tvar krystalových ploch) tyto jednoduché tvary krystalů : = krychle, klenec, osmistěn, čtyřstěn, dvojjehlan (čtverečný, kosočtverečný, šestiúhelníkový), dvanáctistěn (kosočtverečný, pětiúhelníkový), hranol (čtyřboký, šestiboký) popsat kombinovaný tvar krystalů galenitu, apatitu a křemene (= vyjmenovat u těchto minerálů jednoduché tvary spojené ve spojce krystalů; určit na modelu spojky krystalu plochy náležející příslušnému jednoduchému tvaru) uvést příklady 2 minerálů, které vytvářejí krystaly ve tvaru krychle (osmistěnu, klence). uvést shody mezi ideálním a deformovaným tvarem krystalů Objasnit pojem vnitřní stavba krystalu minerálu (= krystalová struktura minerálu) popsat vnitřní stavbu krystalů halitu, grafitu a diamantu (= pojmenovat druh chemických částic a popsat jejich uspořádání uvnitř krystalu) a uvést i tvar jejich krystalů vysvětlit na příkladu grafitu a diamantu důsledky odlišné vnitřní stavby na fyzikálních vlastnostech a tvaru krystalů těchto minerálů Vyjmenovat krystalové soustavy a uvést počet rovin souměrnosti v krystalech patřících do dané krystalové soustavy

15 definovat rovinu souměrnosti v krystalu a ukázat roviny s. na modelech krystalů vyjmenovat jednoduché tvary krystalů patřících do soustavy krychlové zařadit do příslušné krystalové soustavy tyto minerály: = galenit, halit, fluorit, pyrit, grafit, apatit, kalcit, křemen, síra, sádrovec (6) Fyzikální vlastnosti minerálů Vyjmenovat 10 fyzikálních vlastností sloužících k rozlišování minerálů. Zdůvodnit příčinu vysoké hustoty některých minerálů uvést jména 4 minerálů s nejvyšší hustotou (tabulka včetně zlata) popsat způsob oddělování minerálů s vysokou hustotou od minerálů s nízkou hustotou Popsat, jak odlišíš minerál štěpný od neštěpného s pomocí štěpnosti odlišit křemen od živce, křemen od kalcitu a křemen od opálu Popsat hodnoty lomu u křemene, opálu a mědi Vyjmenovat 10 minerálů v Mohsově stupnici poměrné tvrdosti minerálů (minerálhodnota), rozlišit zlato a pyrit podle odlišné tvrdosti (= znát přibližné hodnoty jejich tvrdosti) uvést 3 minerály, do kterých lze rýt nehtem (vybrat z tabulky) uvést 4 minerály, které ryjí do skla popsat praktické využití měkkých minerálů a velmi tvrdých minerálů Objasnit způsob určování soudržnosti minerálů (+ možné hodnoty) odlišit podle soudržnosti kovy (zlato, měď, ) od minerálů, které se svým kovovým leskem podobají kovům, ale jsou sloučeninami kovů (galenit, pyrit, ) Vyjmenovat elektricky vodivé minerály Popsat, jak lze odlišit minerály barevné od zbarvených Uvést příklady 3 barevných minerálů; uvést 5 minerálů, které vytvářejí různě zbarvené odrůdy nebo jsou bezbarvé (= kalcit, křemen, opál, halit, fluorit, sádrovec, ) Příklad bezbarvého minerálu a jeho různě zbarvených odrůd (jména a zbarvení odrůd) Popsat způsob určení barvy vrypu u minerálů rozlišit s pomocí barvy vrypu podobné minerály pyrit od zlata, krevel od magnetitu Vysvětlit, kdy je minerál průhledný, průsvitný a neprůsvitný popsat a prakticky dokázat odlišit živec od křemene podle odlišné propustnosti světla vyjmenovat 4 příklady ch minerálů Uvést ty fyzikální vlastnosti, které jsou příčinou záměny pyritu za zlato Dokázat od sebe odlišit vzhledově podobné a snadno zaměnitelné minerály (s pomocí odlišných hodnot jejich fyzikálních vlastností): a) pyrit od zlata b) kalcit od křemene c) křemen od živce d) křemen od opálu e) krevel od magnetitu f) grafit od magnetitu (7) Drahé kameny Vyjmenovat 3 fyzikální vlastnosti ceněné u drahých kamenů Uvést 6 minerálů, které se nejčastěji zpracovávají jako drahé kameny. Zbarvení safíru, rubínu, akvamarínu, smaragdu; poznat achát (8) Vznik a výskyt minerálů Objasnit vznik a uvést příklady minerálů, které se vyskytují a) v masívech a plutonech vyvřelých hornin b) v hydrotermálních žilách c) v ložiscích usazenin solí (chemických usazenin) Vyjmenovat 3 typické minerály metamorfního původu, které vznikají při přeměně hornin Uvést 3 významné lokality ve žďárském regionu a minerály, které se v nich těžily (nebo těží).

Horniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů

Horniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů Horniny a minerály II. část Přehled nejdůležitějších minerálů Minerály rozlišujeme podle mnoha kritérií, ale pro přehled je vytvořeno 9. skupin, které vystihují, do jaké chemické skupiny patří (a to určuje

Více

Chemické složení Země

Chemické složení Země Chemické složení Země Geochemie: do hloubky 16 km (zemská kůra) Clark: % obsah prvků v zemské kůře O, Si, Al = 82,5 % + Fe, Ca, Na, K, Mg, H = 98.7 % (Si0 2 = 69 %, Al 2 0 3 =14%) Rozložení prvků nerovnoměrné

Více

Výuková pomůcka pro cvičení ze geologie pro lesnické a zemědělské obory. Úvod do mineralogie

Výuková pomůcka pro cvičení ze geologie pro lesnické a zemědělské obory. Úvod do mineralogie Úvod do mineralogie Specializovaná věda zabývající se minerály (nerosty) se nazývá mineralogie. Patří mezi základní obory geologie. Geologie je doslovně věda o zemi (z řec. gé = země, logos = slovo) a

Více

1. PRVKY kovové nekovové ZLATO (Au) TUHA (GRAFIT) (C)

1. PRVKY kovové nekovové ZLATO (Au) TUHA (GRAFIT) (C) Nerosty - systém 1. PRVKY - nerosty tvořené jediným prvkem (Au, C, ) - dělíme je na: kovové: - ušlechtilé kovy, - velká hustota (kolem 20 g/cm 3 ) - zlato, stříbro, platina, někdy i měď nekovové: - síra

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 252 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 25.1.2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda

Více

Stavba Země. pro poznání stavby Země se používá výzkum šíření = seizmických vln Země má tři hlavní části kůra,, jádro

Stavba Země. pro poznání stavby Země se používá výzkum šíření = seizmických vln Země má tři hlavní části kůra,, jádro Stavba Země pro poznání stavby Země se používá výzkum šíření = seizmických vln Země má tři hlavní části kůra,, jádro Stavba Země: astenosféra litosféra (zemská kůra a svrchní tuhý plášť) plášť 2 900 km

Více

Jan Valenta. Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Jinak kdykoliv po dohodě: Jan.valenta@fsv.cvut.

Jan Valenta. Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Jinak kdykoliv po dohodě: Jan.valenta@fsv.cvut. Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Jinak kdykoliv po dohodě: Jan.valenta@fsv.cvut.cz Doporučená literatura skripta: Chamra,S.- Schröfel,J.- Tylš,V.(2004):

Více

Vznik a vlastnosti minerálů

Vznik a vlastnosti minerálů Vznik a vlastnosti minerálů Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 10. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s různými způsoby vzniku minerálů a s

Více

Použití: méně významná ruda mědi, šperkařství.

Použití: méně významná ruda mědi, šperkařství. Cu3(CO3)2(OH) Sloupcovité nebo tabulkovité krystaly, agregáty práškovité nebo kůrovité. Fyzikální vlastnosti: T = 3,5-4; ρ = 3,77 g.cm -3 Barva modrá až černě modrá, vryp modrý. Lesk na krystalech vyšší

Více

Základy geologie pro geografy František Vacek

Základy geologie pro geografy František Vacek Základy geologie pro geografy František Vacek e-mail: fvacek@natur.cuni.cz; konzultační hodiny: Po 10:30-12:00 (P 25) Co je to geologie? věda o Zemi -- zabýváse se fyzikální, chemickou, biologickou a energetickou

Více

Horniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů

Horniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů Horniny a minerály II. část Přehled nejdůležitějších minerálů Minerály rozlišujeme podle mnoha kritérií, ale pro přehled je vytvořeno 9. skupin, které vystihují, do jaké chemické skupiny patří (a to určuje

Více

PETROLOGIE =PETROGRAFIE

PETROLOGIE =PETROGRAFIE MINERALOGIE PETROLOGIE =PETROGRAFIE věda zkoumající horniny ze všech hledisek: systematická hlediska - určení a klasifikace genetické hlediska: petrogeneze (vlastní vznik) zákonitosti chemismu (petrochemie)

Více

Úvod do praktické geologie I

Úvod do praktické geologie I Úvod do praktické geologie I Hlavní cíle a tematické okruhy Určování hlavních horninotvorných minerálů a nejběžnějších typů hornin Pochopení geologických procesů, kterými jednotlivé typy hornin vznikají

Více

Moravský PísekP. Číslo projektu: : CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název. ové aktivity: Název DUM: : Nerosty prvky, halogenidy, sulfidy (prezentace)

Moravský PísekP. Číslo projektu: : CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název. ové aktivity: Název DUM: : Nerosty prvky, halogenidy, sulfidy (prezentace) Základní škola a Mateřsk ská škola, Moravský PísekP Číslo projektu: : CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčov ové aktivity: Využit ití ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky Název DUM: : Nerosty prvky,

Více

Mineralogie. 2. Vlastnosti minerálů. pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF. Ing. Jiří Mališ, Ph.D. jiri.malis@vsb.cz, tel. 4171, kanc.

Mineralogie. 2. Vlastnosti minerálů. pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF. Ing. Jiří Mališ, Ph.D. jiri.malis@vsb.cz, tel. 4171, kanc. Mineralogie pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF 2. Vlastnosti minerálů Ing. Jiří Mališ, Ph.D. jiri.malis@vsb.cz, tel. 4171, kanc. J441 Fyzikální vlastnosti minerálů Minerály jako fyzikální látky mají

Více

Laboratorní práce č. 4

Laboratorní práce č. 4 1/8 3.2.04.6 Uhličitany kalcit (CaCO3) nejrozšířenější, mnoho tvarů, nejznámější je klenec, součást vápenců a mramorů - organogenní vápenec nejvíce kalcitu usazováním schránek různých živočichů (korálů,

Více

VY_32_INOVACE_04.03 1/12 3.2.04.3 Krystalová struktura a vlastnosti minerálů Krystalová soustava

VY_32_INOVACE_04.03 1/12 3.2.04.3 Krystalová struktura a vlastnosti minerálů Krystalová soustava 1/12 3.2.04.3 Krystalová soustava cíl rozeznávat krystalové soustavy - odvodit vlastnosti krystalových soustav - zařadit základní minerály do krystalických soustav - minerály jsou pevné látky (kromě tekuté

Více

135GEMZ Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502

135GEMZ Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 135GEMZ Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) - Geologie - Mechanika zemin - Zakládání staveb - Podzemní

Více

Chlor Cl 1. Výskyt v přírodě: Chemické vlastnosti: Výroba: 2Na + 2H2O 2NaOH + H2 Významné sloučeniny: 5. Použití: 6. Biologický význam: Kyslík O

Chlor Cl 1. Výskyt v přírodě: Chemické vlastnosti: Výroba: 2Na + 2H2O 2NaOH + H2 Významné sloučeniny: 5. Použití: 6. Biologický význam: Kyslík O 1. Výskyt v přírodě: NaCl - kamenná sůl KCl - sylvín Významným zdrojem je mořská voda. Chlor Cl 2. Chemické vlastnosti: Chlor je žlutozelený, štiplavě zapáchající plyn. Je prudce jedovatý, leptá a rozkládá

Více

MINERALOGICKÁ SOUSTAVA III

MINERALOGICKÁ SOUSTAVA III MINERALOGICKÁ SOUSTAVA III PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_269 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 MINERALOGICKÁ

Více

Nabídka vzorků hornin a minerálů pro účely školní výuky

Nabídka vzorků hornin a minerálů pro účely školní výuky Nabídka vzorků hornin a minerálů pro účely školní výuky Aby se člověk naučil poznávat kameny, musí si je osahat. Žádný sebelepší atlas mu v tom příliš nepomůže. Proto jsme pro vás připravili přehledné

Více

4. MINERALOGICKÁ TŘÍDA OXIDY. - jedná se o sloučeniny kyslíku s jiným prvkem (křemíkem, hliníkem, železem, uranem).

4. MINERALOGICKÁ TŘÍDA OXIDY. - jedná se o sloučeniny kyslíku s jiným prvkem (křemíkem, hliníkem, železem, uranem). 4. MINERALOGICKÁ TŘÍDA OXIDY - jedná se o sloučeniny kyslíku s jiným prvkem (křemíkem, hliníkem, železem, uranem). Výskyt: Oxidy se vyskytují ve svrchních částech zemské kůry (v místech, kde je litosféra

Více

Geologie-Minerály I.

Geologie-Minerály I. Geologie-Minerály I. Připravil: Ing. Jan Pecháček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Fyzikální vlastnosti minerálů: a) barva

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s fyzikálními vlastnostmi nerostů. Materiál je plně funkční pouze s

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s fyzikálními vlastnostmi nerostů. Materiál je plně funkční pouze s Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s fyzikálními vlastnostmi nerostů. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. nerost (minerál) krystal krystalová

Více

Geologie Horniny vyvřelé

Geologie Horniny vyvřelé Geologie Horniny vyvřelé Připravil: Ing. Jan Pecháček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 strana 2 strana 3 HORNINY - jsou to

Více

Otázky a jejich autorské řešení

Otázky a jejich autorské řešení Otázky a jejich autorské řešení Otázky: 1a Co jsou to amfoterní látky? a. látky krystalizující v krychlové soustavě b. látky beztvaré c. látky, které se chovají jako kyselina nebo jako zásada podle podmínek

Více

Křemík a jeho sloučeniny

Křemík a jeho sloučeniny Křemík a jeho sloučeniny Mgr. Jana Pertlová Copyright istudium, 2008, http://www.istudium.cz Žádná část této publikace nesmí být publikována a šířena žádným způsobem a v žádné podobě bez výslovného svolení

Více

Geologie-Minerály II.

Geologie-Minerály II. Geologie-Minerály II. Připravil: Ing. Jan Pecháček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Doporučená literatura do cvičení z LGAG:

Více

MINERALOGICKÁ SOUSTAVA I

MINERALOGICKÁ SOUSTAVA I MINERALOGICKÁ SOUSTAVA I PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_264 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 MINERALOGICKÁ

Více

Vnitřní geologické děje

Vnitřní geologické děje Vznik a vývoj Země 1. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 2. Jak a kdy vznikla naše Země? 3. Jak se následně vyvíjela Země? 4. Vyjmenuj planety v pořadí od slunce. 5. Popiš základní

Více

Název materiálu: Horniny přeměněné, horninový cyklus

Název materiálu: Horniny přeměněné, horninový cyklus Název materiálu: Horniny přeměněné, horninový cyklus Jméno autora: Mgr. Magda Zemánková Materiál byl vytvořen v období: 2. pololetí šk. roku 2010/2011 Materiál je určen pro ročník: 9. Vzdělávací oblast:

Více

Chemické složení surovin Chemie anorganických stavebních pojiv

Chemické složení surovin Chemie anorganických stavebních pojiv Chemické složení surovin Chemie anorganických stavebních pojiv Ing. Milena Pavlíková, Ph.D. K123, D1045 224 354 688, milena.pavlikova@fsv.cvut.cz tpm.fsv.cvut.cz Základní pojmy Materiál Stavební pojiva

Více

Mineralogický systém skupina IV - oxidy

Mineralogický systém skupina IV - oxidy Mineralogický systém skupina IV - oxidy Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 10. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s vybranými minerály, které

Více

Přírodopis 9. Přehled minerálů SIRNÍKY

Přírodopis 9. Přehled minerálů SIRNÍKY Přírodopis 9 11. hodina Přehled minerálů SIRNÍKY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí II. Sirníky sulfidy Soli kyseliny sirovodíkové (H 2 S). Slučují se jeden nebo dva atomy kovu s jedním nebo několika

Více

5. Třída - karbonáty

5. Třída - karbonáty 5. Třída - karbonáty Karbonáty vytváří cca 210 minerálů, tj. 6 % ze známých minerálů. Chemicky lze karbonáty odvodit od slabé kyseliny uhličité nahrazením jejich dvou vodíků kovem. Jako kationty vystupují

Více

- Jsou to sloučeniny halových prvků s dalším prvkem. Za halové prvky - halogeny jsou označovány

- Jsou to sloučeniny halových prvků s dalším prvkem. Za halové prvky - halogeny jsou označovány 3. MINERALOGICKÁ TŘÍDA HALOGENIDY - Jsou to sloučeniny halových prvků s dalším prvkem. Za halové prvky - halogeny jsou označovány první 4 prvky VII.A skupiny periodické tabulky prvků. Řadíme mezi ně FLUOR,

Více

1. Co je to mineralogie = věda o minerálech (nerostech), podmínkách jejich vzniku, stavbě a chemickém složení

1. Co je to mineralogie = věda o minerálech (nerostech), podmínkách jejich vzniku, stavbě a chemickém složení Přírodopis 9. třída pracovní list Téma: Mineralogie Jméno:. 1. Co je to mineralogie = věda o minerálech (nerostech), podmínkách jejich vzniku, stavbě a chemickém složení 2. Definice minerálu = nerost =

Více

Přírodopis 9. Přehled minerálů PRVKY

Přírodopis 9. Přehled minerálů PRVKY Přírodopis 9 10. hodina Přehled minerálů PRVKY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí I. Prvky V přírodě existuje přes 20 minerálů tvořených samostatnými prvky. Dělí se na kovy: měď (Cu), stříbro (Ag),

Více

Přednáška č. 7. Systematická mineralogie. Vybrané minerály z třídy: Oxidů, karbonátů, sulfátů a fosfátů

Přednáška č. 7. Systematická mineralogie. Vybrané minerály z třídy: Oxidů, karbonátů, sulfátů a fosfátů Přednáška č. 7 Systematická mineralogie. Vybrané minerály z třídy: Oxidů, karbonátů, sulfátů a fosfátů Třída oxidů Oxidy tvoří skupinu minerálů s relativně vysokou tvrdostí a hustotou a vyskytují se zpravidla

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Fyzikální vlastnosti: štěpnost dle klence, tvrdost 3.5, hustota 3 g/cm 3. Je různě zbarven - bílý, šedý, naţloutlý, má skelný lesk.

Fyzikální vlastnosti: štěpnost dle klence, tvrdost 3.5, hustota 3 g/cm 3. Je různě zbarven - bílý, šedý, naţloutlý, má skelný lesk. 7.7. Karbonáty (uhličitany) Karbonáty patří mezi běţné minerály zemské kůry. Jejich vzorce odvodíme od kyseliny uhličité H 2 CO 3. Můţeme je rozdělit podle strukturních typů, nebo na bezvodé a vodnaté.

Více

Mineralogie a petrografie PRACOVNÍ pro 9. LIST ročník č. 1 ZŠ. Úkol č. 1. Úkol č. 2. Úkol č. 3. Téma: Prvky. Spoj minerál se způsobem jeho vzniku.

Mineralogie a petrografie PRACOVNÍ pro 9. LIST ročník č. 1 ZŠ. Úkol č. 1. Úkol č. 2. Úkol č. 3. Téma: Prvky. Spoj minerál se způsobem jeho vzniku. Mineralogie a petrografie PRACOVNÍ pro 9. LIST ročník č. 1 ZŠ Pracovní list 1A Téma: Prvky Úkol č. 1 Spoj minerál se způsobem jeho vzniku. DIAMANT GRAFIT SÍRA STŘÍBRO ZLATO Ze sopečných plynů aktivních

Více

Systematická mineralogie

Systematická mineralogie Systematická mineralogie Silikáty - základní klasifikace na základě struktur. Systematický přehled nejdůležitějších minerálů ze skupiny silikátů. Přehled technického použití vybraných minerálů a jejich

Více

Geologie. Mgr. Petr Křížek

Geologie. Mgr. Petr Křížek Geologie Mgr. Petr Křížek Copyright istudium, 2008, http://www.istudium.cz Žádná část této publikace nesmí být publikována a šířena žádným způsobem a v žádné podobě bez výslovného svolení vydavatele. Fotografie:

Více

Mineralogický systém skupina VIII - křemičitany

Mineralogický systém skupina VIII - křemičitany Mineralogický systém skupina VIII - křemičitany Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 16. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s vybranými zástupci

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu

VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu Číslo projektu Škola Šablona klíčové aktivity V/2 CZ.1.07/1.4.00/21.1825 Sada Přírodopis 6-9 Základní škola s rozšířenou výukou výtvarné výchovy, Teplice, Koperníkova

Více

5. MINERALOGICKÁ TŘÍDA UHLIČITANY

5. MINERALOGICKÁ TŘÍDA UHLIČITANY 5. MINERALOGICKÁ TŘÍDA UHLIČITANY Minerály 5. mineralogické třídy jsou soli kyseliny uhličité. Jsou anorganického i organického původu (vznikaly usazováním a postupným zkameněním vápenitých koster a schránek

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939. Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti. Číslo přílohy:vy_52_inovace_ch8.

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939. Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti. Číslo přílohy:vy_52_inovace_ch8. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939 Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti Číslo přílohy:vy_52_inovace_ch8.6 Author David Kollert Datum vytvoření vzdělávacího materiálu

Více

Přechodné prvky, jejich vlastnosti a sloučeniny

Přechodné prvky, jejich vlastnosti a sloučeniny Přechodné prvky, jejich vlastnosti a sloučeniny - jsou to d-prvky, nazývají se také přechodné prvky - v PSP jsou umístěny mezi s a p prvky - nacházejí se ve 4. 7. periodě - atomy přechodných prvků mají

Více

01 ZŠ Geologické vědy

01 ZŠ Geologické vědy 01 ZŠ Geologické vědy 1) Vytvořte dvojice. PALEONTOLOGIE HYDROLOGIE PETROLOGIE SEISMOLOGIE MINERALOGIE VODA NEROST ZEMĚTŘESENÍ ZKAMENĚLINA HORNINA 2) K odstavcům přiřaďte vědní obor. Můžete využít nabídky.

Více

Mineralogie a petrografie

Mineralogie a petrografie Příručka pro učitele Pracovní listy správné odpovědi Mineralogie a petrografie pro 9. ročník ZŠ Mgr. Filip Kolbábek PRACOVNÍ LIST č. 1 (správné odpovědi) Prvky Téma: Prvky Pracovní list 1A Úkol č. 1 Spoj

Více

HORNINA: Agregáty (seskupení) různých minerálů, popř. organické hmoty, od minerálů se liší svojí látkovou a strukturní heterogenitou

HORNINA: Agregáty (seskupení) různých minerálů, popř. organické hmoty, od minerálů se liší svojí látkovou a strukturní heterogenitou Přednáška č.5 MINERÁL: (homogenní, anizotropní, diskontinuum.) Anorganická homogenní přírodnina, složená z prvků nebo jejich sloučenin o stálém chemickém složení, uspořádaných do krystalové mřížky (tvoří

Více

Mineralogický systém skupina I - prvky

Mineralogický systém skupina I - prvky Mineralogický systém skupina I - prvky Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 11. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s vybranými nerosty, které

Více

Určování hlavních horninotvorných minerálů

Určování hlavních horninotvorných minerálů Určování hlavních horninotvorných minerálů Pro správné určení horniny je třeba v prvé řadě poznat texturu a strukturu horninového vzorku a poté rozeznat základní minerály, které horninu tvoří. Každá hornina

Více

K O V Y. 4/5 všech prvků

K O V Y. 4/5 všech prvků K O V Y 4/5 všech prvků Vlastnosti kovů 4/5 všech prvků jsou kovy kovový lesk dobrá elektrická a tepelná vodivost tažnost a kujnost nízká elektronegativita = snadno vytvářejí kationty pevné látky (kromě

Více

HÁDANKY S MINERÁLY. Obr. č. 1

HÁDANKY S MINERÁLY. Obr. č. 1 HÁDANKY S MINERÁLY 1. Jsem zářivě žlutý minerál. Mou velkou výhodou i nevýhodou je, že jsem velice měkký. Snadno se se mnou pracuje, jsem dokonale kujný. Získáš mě těžbou z hlubinných dolů nebo rýžováním

Více

2. MINERALOGICKÁ TŘÍDA- SULFIDY:

2. MINERALOGICKÁ TŘÍDA- SULFIDY: 2. MINERALOGICKÁ TŘÍDA- SULFIDY: Jedná se o chemické sloučeniny síry a kovu. Vznikají v zemské kůře při chladnutí magmatu krystalizací z jeho horkých vodných roztoků. Vznikají tak rudné žíly = ložiska

Více

SOLI A JEJICH VYUŽITÍ. Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí

SOLI A JEJICH VYUŽITÍ. Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí SOLI A JEJICH VYUŽITÍ Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí POUŽITÍ SOLÍ Zemědělství dusičnany, draselné soli, fosforečnany. Stavebnictví, sochařství vápenaté soli.

Více

Přírodopis 9. Fyzikální vlastnosti nerostů. Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí. 8. hodina

Přírodopis 9. Fyzikální vlastnosti nerostů. Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí. 8. hodina Přírodopis 9 8. hodina Fyzikální vlastnosti nerostů Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí Hustota (g/cm 3.) udává, kolikrát je objem nerostu těžší než stejný objem destilované vody. Velkou hustotu má

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní zájem

Více

MINERÁLY (NEROSTY) PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

MINERÁLY (NEROSTY) PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST MINERÁLY (NEROSTY) PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_263 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 CO JE MINERÁL

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Přírodopis 9. Přehled minerálů KŘEMIČITANY

Přírodopis 9. Přehled minerálů KŘEMIČITANY Přírodopis 9 14. hodina Přehled minerálů KŘEMIČITANY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí V. Křemičitany Křemičitany (silikáty) jsou sloučeniny oxidu křemičitého (SiO 2 ). Tyto minerály tvoří největší

Více

Mikroskopie minerálů a hornin

Mikroskopie minerálů a hornin Mikroskopie minerálů a hornin Cesta ke správnému určení a pojmenování hornin Přednáší V. Vávra Cíle předmětu 1. bezpečně určovat hlavní horninotvorné minerály 2. orientovat se ve vedlejších a akcesorických

Více

Země... 2. Nerosty a horniny... 2. Vnější a vnitřní geologické procesy... 8. Půdy... 10. Vývoj zemské kůry a organismů na Zemi...

Země... 2. Nerosty a horniny... 2. Vnější a vnitřní geologické procesy... 8. Půdy... 10. Vývoj zemské kůry a organismů na Zemi... Neživá příroda Autor: Mgr. Blanka Škrabalová Připraveno pro školní rok 2013-14 Třída: 9 Materiál je vytvořen v souladu s RVP s úpravami verze 2013 a v souladu se ŠVP ZŠ Lipůvka Veškeré připomínky prosím

Více

ZÁKLADY GEOLOGIE. Úvod přednáška 1. RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ

ZÁKLADY GEOLOGIE. Úvod přednáška 1. RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ ZÁKLADY GEOLOGIE Úvod přednáška 1 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz Požadavky ke zkoušce 1) Účast na cvičeních, poznávačka základních minerálů a hornin = zápočet 2)

Více

MINERALOGICKÁ SOUSTAVA II

MINERALOGICKÁ SOUSTAVA II MINERALOGICKÁ SOUSTAVA II PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_268 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 MINERALOGICKÁ

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_152 Jméno autora: Ing. Kateřina Lisníková Třída/ročník:

Více

7. MINERALOGICKÁ TŘÍDA FOSFOREČNANY

7. MINERALOGICKÁ TŘÍDA FOSFOREČNANY 7. MINERALOGICKÁ TŘÍDA FOSFOREČNANY Fosforečnany jsou soli kyseliny trihydrogenfosforečné. Fosforečnany vznikají během procesu tuhnutí magmatu v hlubokých vrstvách zemské kůry. Hlavními představiteli třídy

Více

Přírodopis 9. Přehled minerálů UHLIČITANY, SÍRANY, FOSFOREČNANY. Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí. 15. hodina

Přírodopis 9. Přehled minerálů UHLIČITANY, SÍRANY, FOSFOREČNANY. Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí. 15. hodina Přírodopis 9 15. hodina Přehled minerálů UHLIČITANY, SÍRANY, FOSFOREČNANY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí VI. Uhličitany Uhličitany jsou soli kyseliny uhličité. Mají výrazně nekovový vzhled. Nejdůležitější

Více

GEOLOGIE. Stavbou Země, jejím sloţením, tvarem se zabývají geologické vědy:

GEOLOGIE. Stavbou Země, jejím sloţením, tvarem se zabývají geologické vědy: GEOLOGIE NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Naše Země je součástí vesmíru. Ten vznikl tzv. teorii velkého třesku před 10-15mld. Let. Vesmír je tvořen z galaxii hvězdné soustavy (mají tvar disku a tvoří je miliardy hvězd).

Více

Sedimentární neboli usazené horniny

Sedimentární neboli usazené horniny Sedimentární neboli usazené horniny Sedimenty vznikají destrukcí starších hornin, transportem různě velkých úlomků horninového materiálu i vyloužených látek (v podobě roztoků) a usazením materiálu transportovaného

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Prvky IV. A skupiny Uhlík (chemická značka C, latinsky Carboneum) je chemický prvek, který je základem všech

Více

Modul 02 - Přírodovědné předměty

Modul 02 - Přírodovědné předměty Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 - Přírodovědné předměty Hana Gajdušková Výskyt

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Neživá příroda. 1.Vznik Země a Vesmíru. 2.Horniny

Neživá příroda. 1.Vznik Země a Vesmíru. 2.Horniny Neživá příroda 1.Vznik Země a Vesmíru Vesmír vznikl náhle před asi 15 miliardami let. Ještě v počátcích jeho existence vznikly lehčí prvky vodík a helium, jejichž gravitačním stahováním a zapálením vznikla

Více

SULFIDY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 14. 3. 2013. Ročník: osmý

SULFIDY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 14. 3. 2013. Ročník: osmý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková SULFIDY Datum (období) tvorby: 14. 3. 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Anorganické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s dvouprvkovými

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939. Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti. Číslo přílohy: VY_52_INOVACE_CH9.

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939. Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti. Číslo přílohy: VY_52_INOVACE_CH9. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939 Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti Číslo přílohy: VY_52_INOVACE_CH9.3 Autor Datum vytvoření vzdělávacího materiálu Datum ověření

Více

www.zlinskedumy.cz Střední odborná škola Luhačovice Bc. Magda Sudková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_TECHKE_0802

www.zlinskedumy.cz Střední odborná škola Luhačovice Bc. Magda Sudková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_TECHKE_0802 Suroviny pro výrobu glazur Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělání Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Klíčová slova Střední

Více

Test pro 8. třídy A. 3) Vypočítej kolik potřebuješ gramů soli na přípravu 600 g 5 % roztoku.

Test pro 8. třídy A. 3) Vypočítej kolik potřebuješ gramů soli na přípravu 600 g 5 % roztoku. Test pro 8. třídy A 1) Rozhodni, zda je správné tvrzení: Vzduch je homogenní směs. a) ano b) ne 2) Přiřaď k sobě: a) voda-olej A) suspenze b) křída ve vodě B) emulze c) vzduch C) aerosol 3) Vypočítej kolik

Více

Přednáška č. 5. Optická krystalografie, metody určování optických vlastností, polarizační mikroskop.

Přednáška č. 5. Optická krystalografie, metody určování optických vlastností, polarizační mikroskop. Přednáška č. 5 Optická krystalografie, metody určování optických vlastností, polarizační mikroskop. Systematická mineralogie. Princip mineralogického systému (Strunz). Popis minerálů v jednotlivých třídách

Více

Horniny a nerosty miniprojekt

Horniny a nerosty miniprojekt Horniny a nerosty miniprojekt Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 11.12.2013 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl projektu... 2 3. Vypracování... 3 3.1. Sbírka nerostů... 3 3.2. Vzorky hornin a nerostů

Více

Hlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa

Hlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa Přeměna hornin Téměř všechna naše pohraniční pohoří jako Krkonoše, Šumava, Orlické hory jsou tvořena vyvřelými a hlavně přeměněnými horninami. Před několika desítkami let se dokonce žáci učili říkanku"žula,

Více

Pracovní list: Opakování učiva 8. ročníku

Pracovní list: Opakování učiva 8. ročníku Pracovní list: Opakování učiva 8. ročníku Komentář ke hře: 1. Třída se rozdělí do čtyř skupin. Vždy spolu soupeří dvě skupiny a vítězné skupiny se pak utkají ve finále. 2. Každé z čísel skrývá otázku.

Více

Minerály a horniny I. část

Minerály a horniny I. část Minerály a horniny I. část 1. Úvodem Minerály (nerosty) jsou tvořeny buď jednotlivými prvky, nebo častěji sloučeninami. Vznikly v průběhu geologických procesů. Rozlišujeme látky krystalické a amorfní.

Více

OBECNÁ FYTOTECHNIKA BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Témata konzultací: Základní principy výživy rostlin. Složení rostlin. Agrochemické vlastnosti půd a půdní úrodnost. Hnojiva, organická hnojiva, minerální

Více

OBSAH 3.3 ROZDĚLENÍ LÁTEK (MINERÁLŮ) PODLE OPTICKÝCH VLASTNOSTÍ 21

OBSAH 3.3 ROZDĚLENÍ LÁTEK (MINERÁLŮ) PODLE OPTICKÝCH VLASTNOSTÍ 21 OBSAH 1 ÚVOD 11 2 POLARIZAČNÍ MIKROSKOP 13 2.1 POPIS ZAŘÍZENÍ 13 2.2 ZÁKLADNÍ OPERACE S POLARIZAČNÍM MIKROSKOPEM 14 2.3 PŘÍSLUŠENSTVÍ K MIKROSKOPU 15 3 OPTICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK - OBECNÁ ČÁST 16 3.1 CHARAKTER

Více

Drahé kovy. Fyzikálně-chemické vlastnosti drahých kovů. Výskyt a těžba drahých kovů

Drahé kovy. Fyzikálně-chemické vlastnosti drahých kovů. Výskyt a těžba drahých kovů Drahé kovy Drahé kovy je označení pro kovové prvky, které se v přírodě vyskytují vzácně, a proto mají vysokou cenu. Mezi drahé kovy se řadí zejména zlato, stříbro a platina. Fyzikálně-chemické vlastnosti

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Výroba stavebních hmot

Výroba stavebních hmot Výroba stavebních hmot 1.Typy stavebních hmot Pojiva = anorganické hmoty, které mohou vázat kamenivo dohromady (tvrdnou s vodou nebo na vzduchu) hydraulická tvrdnou na vzduchu nebo ve vodě (např. cement)

Více

Mineralogický systém skupina V - uhličitany

Mineralogický systém skupina V - uhličitany Mineralogický systém skupina V - uhličitany Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 12. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s vybranými minerály,

Více

Minerály jejich fyzikální a chemické vlastnosti. Horniny magmatické, sedimentární, metamorfované

Minerály jejich fyzikální a chemické vlastnosti. Horniny magmatické, sedimentární, metamorfované Horninotvorné minerály Magmatické horniny Hlavní témata dnešní přednášky Co jsou to minerály a horniny Minerály jejich fyzikální a chemické vlastnosti Systém minerálů Vznik minerálů Přehled hlavních horninotvorných

Více

Mineralogie 4. Přehled minerálů -oxidy

Mineralogie 4. Přehled minerálů -oxidy Mineralogie 4 Přehled minerálů -oxidy 4. Oxidy - sloučeniny různých prvků s kyslíkem - vodu buď neobsahují - bezvodé oxidy - nebo ji obsahují vázanou ve své struktuře - vodnaté oxidy (zpravidla jsou amorfní)

Více

tvorbou anionu tato schopnost je menší než u kyslíku

tvorbou anionu tato schopnost je menší než u kyslíku Chalkogeny Elektronová konfigurace:. => valenčních elektronů => maximální oxidační číslo je Odlišnost vlastností O 2 a ostatních prvků způsobeny: vysokou elektronegativitou O neschopností O tvořit excitované

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0304

CZ.1.07/1.5.00/34.0304 Technické materiály Základním materiálem používaným ve strojírenství jsou nejen kovy a jejich slitiny. Materiály v každé skupině mají z části společné, zčásti pro daný materiál specifické vlastnosti. Kovy,

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více

a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou)

a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou) Metodický list Biologie Významné horniny Pracovní list 1 1. Vyvřelé horniny: a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou) přítomen +, nepřítomen hornina amfibol augit

Více

Testové otázky ke zkoušce z předmětu Mineralogie

Testové otázky ke zkoušce z předmětu Mineralogie Testové otázky ke zkoušce z předmětu Mineralogie 1) Krystal můžeme definovat jako: homogenní anizotropní diskontinuum. Co znamená slovo homogenní? 2) Krystal můžeme definovat jako: homogenní anizotropní

Více

Kovy a metody jejich výroby

Kovy a metody jejich výroby Kovy a metody jejich výroby Kovy v periodické tabulce Základní vlastnosti kovů 80 % prvků v přírodě jsou kovy, v PSP stoupá kovový charakter směrem DOLEVA Vlastnosti: Fyzikální kovový lesk kujnost a tažnost

Více