Vyhodnocení výroby vánočních stromků u společnosti Lesy města Náchoda spol. s r. o. DIPLOMOVÁ PRÁCE

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské techniky Vyhodnocení výroby vánočních stromků u společnosti Lesy města Náchoda spol. s r. o. DIPLOMOVÁ PRÁCE 2008 Stanislav Maršík

2 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ústav lesnické a dřevařské techniky Lesnická a dřevařská fakulta 2007/2008 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor: Bc. Stanislav Maršík Lesní inženýrství Lesní inženýrství Název tématu: Vyhodnocení výroby vánočních stromků u společnosti Lesy města Náchoda spol. s r.o. Rozsah práce: cca 50 stran Zásady pro vypracování: 1. Diplomovou práci vypracujte na základě vlastního šetření a měření. 2. Vyhodnoťte stav plantáží vánočních stromků na daném majetku. 3. Proveďte rámcové ekonomické vyhodnocení výroby a prodeje vánočních stromků. 4. Proveďte orientační průzkum trhu s vánočními stromky. 5. Diplomovou práci rozčleňte do kapitol: úvod, cíl, seznámení s problematikou, materiál a metodika, výsledky a diskuse, závěr. Seznam odborné literatury: ČERNÝ, Z. -- NERUDA, J. -- LOKVENC, T. Pěstování vánočních stromků. 2. vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, s. ISBN SIMANOV, V. -- KOHOUT, V. Těžba a doprava dříví. 1. vyd. Písek: Matice lesnická spol. s r.o., s. středoškolské učebnice. ISBN BODEJČKOVÁ, I. Zdravotní stav borovice černé Pinus nigra na plantážích vánočních stromků v oblasti Chřibů. Diplomová práce. Brno: MZLU Brno, Datum zadání diplomové práce: listopad 2006 Termín odevzdání diplomové práce: duben

3 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Vyhodnocení výroby vánočních stromků u společnosti Lesy města Náchoda spol. s r. o zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s 47 b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. 3

4 Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně dne

5 Touto cestou bych chtěl poděkovat za trpělivost a cenné připomínky vedoucímu diplomové práce Ing. Et Ing. Jiřímu Kadleci, Ph.D. Dále pak firmě Lesy města Náchoda spol. s r. o. a jejímu jednateli Ing. Josefu Haškovi za věnovaný čas a poskytnuté informace. 5

6 ABSTRAKT Jméno: Stanislav Maršík Název diplomové práce: Vyhodnocení výroby vánočních stromků u společnosti Lesy města Náchoda spol. s r. o. Abstrakt: Diplomová práce se zabývá pěstováním a hodnocením výroby vánočních stromků jako jedné z částí přidružené lesní výroby u firmy Lesy města Náchoda s r.o. V diplomové práci jsou zaznamenány přírodní podmínky dané oblasti, hodnocení jednotlivých plantáží, vhodnost výběru pěstovaných druhů dřevin, kvalita a zdravotní stav stromků na jednotlivých lokalitách. Práce poukazuje na zjištěné nedostatky a obsahuje navržená opatření vedoucí k jejich odstranění. Dále obsahuje výsledky orientačního průzkumu trhu s vánočními stromky, který je zaměřen na rozdíly cen a nabízené druhy dřevin u konkrétních prodejců v letech 2006 a Klíčová slova: vánoční stromek, trh, plantáž Name: Stanislav Maršík Title of the thesis: The evaluation of christmas tree production of the Forests of company. town Náchod Ltd Abstract: The thesis deals with the growing and evaluation of christmas trees production as one part of minor forest produce in Náchod Ltd company. In the thesis there are recorded natural conditions of the area, evalutation of each plantation, acceptable growing of different kinds of trees, tree quality and health condition of each locality. The effort of this work is to point out the deficiencies and try to suggest the remedial measure. In addition the results of orientation inquiry at christmas tree market, which is focused on the different prices and o kinds of trees offered for sale in years 2006 and 2007 are also included in this work. Key words: christmas tree, market, plantation 6

7 OBSAH: 1. ÚVOD CÍL PRÁCE SEZNÁMENÍ S PROBLEMATIKOU Historie vánočních stromků jejich pěstování a výroby Zahraničí Česká republika Právní podklady pěstování vánočních stromků Náležitosti při zakládání plantáží vánočních stromků na zemědělské půdě Náležitosti při zakládání vánočních stromků na lesní půdě Způsoby výroby (pěstování) vánočních stromků Výroba vánočních stromků z plantáží Výroba vánočních stromků jako produkt lesnického hospodaření Pěstování v kořenáčích Dřeviny vhodné pro pěstování vánočních stromků Základní popis a ekologické nároky hlavních dřevin Zásady výběru ploch plantáží vánočních stromků Zásady prostorového uspořádání plantáže Sadební materiál a způsoby výsadby Způsoby ochrany kultur proti buřeni Tvarování vánočních stromků Přihnojování Houbové choroby Sklizeň vánočních stromků Práce vykonávané při těžbě stromků Vánoční stromky a jejich třídění Předexpediční příprava vánočních stromků Transport vánočních stromků MATERIÁL A METODIKA Materiál Popis zkoumaného území Použité pomůcky a literatura Metodika Zjišťování stavu plantáží na majetku Lesů města Náchoda spol. s r. o Měření a zjišťování kvality stromků na vybraných plantážích Stanovení nákladů těžby a orientační ekonomické zhodnocení výroby Orientační průzkum trhu s vánočními stromky Anketa VÝSLEDKY A DISKUZE Současný stav produkce vánočních stromků v ČR a zahraničí Charakteristika a zjištěné údaje o plantážích Výsledky provedených měření a zjišťování kvality stromků na vybraných plantážích

8 Zjištěné výsledky z plantáže č Zjištěné výsledky z plantáže č Stanovení nákladů na těžbu a orientační ekonomické zhodnocení výroby Stanovení nákladů na těžbu na plantáži č Orientační průzkum trhu s vánočními stromky Výsledky provedené ankety ZÁVĚR SUMMARY SEZNAM LITERATURY: PŘÍLOHY:

9 1. ÚVOD Vánoční stromek, tak jako u nás, má i v mnoha zemích dlouholetou tradici. Pro většinu lidí je nedílnou součástí Vánoc, nejkrásnějších svátků v roce. Jeho současná podoba se vyvíjela po několik století a prošla mnoha proměnami. Ať už to byl způsob upevňování (v 18. stol. byly zavěšovány ke stropu), jeho ozdoby, nebo způsob výkladu církve, kterou byl do 16. století zavrhován jako pohanský zvyk. Až během 17. století je církví vánoční stromek považován za symbol světla a jeho zelené větve měly představovat věčný život Kristův. Během 20. stol. a na přelomu 21. století se radikálně mění nároky na kvalitu pěstovaných vánočních stromků. Této skutečnostnosti se musel přizpůsobit způsob výroby. Postupně se ustoupilo od postupu, který tvořila čistě lesnická výroba z tzv. prořezávek a vznikla i řada nelesnických firem, které se začaly zabývat výrobou vánočních stromků. Novým způsobem se stalo pěstování na plantážích, zakládaných na lesních nebo nelesních půdách, které musely být vyjmuty ze zemědělského půdního fondu. Tento způsob s sebou přinesl velké zvýšení kvality, která se začala ukazovat jako důležitá v boji s konkurenčními stromky dováženými do naší republiky ze zahraničí. V současné době se pohybuje na trhu dostatek firem a jejich konkurenční boj je založen na vyprodukované kvalitě a stanovené ceně. Tyto okolnosti vedly k zdokonalování technologií využívaných při pěstování stromků. Výrazně se snížil počet stromků vyprodukovaných z prořezávek z důvodu jejich neschopnosti konkurovat stromkům z plantáží, které mají mnohem vyšší kvalitu. Naproti tomu vzrostl podíl produkce z plantáží, která svoji kvalitou odpovídá požadavkům současného trhu. Z toho důvodu je téměř nezbytné, chce-li firma na trhu uspět, musí stále získávat nové informace o změnách a trendech v oblasti pěstování vánočních stromků. V této práci byla hodnocena výroba vánočních stromků u firmy Lesy města Náchoda spol. s r. o.. Na pěti plantážích byl po dobu dvou let sledován jejich stav a kvalita pěstovaných stromků. Součástí této studie jsou výsledky provedených měření na vybraných plochách, návrhy budoucího postupu pěstování, které by měli přinést zkvalitnění současné produkce. Výsledky orientačního průzkumu trhu zaznamenávají změny v cenách a nabízených druzích dřevin v letech u sledovaných prodejců. Cílem bylo poukázat na výrobu vánočních stromků, jako na jednu z částí přidružené lesní výroby, která se při správném dodržení doposud známých postupů může stát významnou činností nejen lesnických firem. 9

10 2. CÍL PRÁCE Cílem této práce je vyhodnotit výrobu vánočních stromků u společnosti Lesy města Náchoda spol. s r. o. Dílčími cíli této diplomové práce jsou: Vyhodnotit stav jednotlivých plantáží vánočních stromků na daném majetku. Provést rámcová ekonomická vyhodnocení výroby a prodeje vánočních stromků. Provést orientační průzkum trhu s vánočními stromky. 10

11 3. SEZNÁMENÍ S PROBLEMATIKOU 3. 1 Historie vánočních stromků jejich pěstování a výroby Zahraničí Vznik a tradice vánočních stromků jako symbolu Vánoc nelze přesně časově určit. Cesta k němu začala před mnoha staletími, ne-li tisíciletími. Lidé si od pradávna přinášeli do svých příbytků různé přírodniny, které s oblibou využívali a přikládali jim určitý význam spojený se střídáním ročních období. Například v Číně zdobili stromy umělými květy a lampióny již před naším letopočtem. Ve starém Římě se konaly slavnosti zvané Saturnálie, kdy se oslavoval bůh rolnictví Saturn. Saturnálie začínaly 17. prosince a trvaly týden. Byly to svátky s bujarými hodokvasy, veselicemi, gladiátorskými hrami a předáváním dárků především voskových svíček, jejichž záře měla symbolizovat konec nejdelší noci v roce. Údajně si v tomto týdnu byli páni a otroci rovni. Při těchto slavnostech si Římané zdobili svá obydlí jmelím a větvemi jehličnanů. Podobně bychom mohli vysledovat vztah ke dřevinám u Keltů, Germánů a starých Slovanů. Germáni měli podobné obřady nazývané Jul. Byla to tedy oslava narození Slunce, tj. slunovrat. Klasický vánoční stromek, jako mladá jehličnatá dřevina se začala později používat jako ve spojitosti s oslavou narození Krista. Zakladatelem tradice vánočního byl prý opat Kolumbán, irský mnich, který se narodil v roce 543. Šířil křesťanství i na evropském kontinentu, zejména v Galii a horní Itálii. Evropskou pevninu zpočátku jen navštěvoval, v roce 590 odešel v čele s dvanácti mnichy do Francie a na kontinentu zůstal natrvalo. V roce 573 trávil Vánoce na dvoře burgundského krále. Tamější pohanské obyvatelstvo nemělo pochopení pro Kolumbánovy výklady o smyslu vánočních svátků a slavilo zimní slunovrat. Opat však zjistil, že místní obyvatelstvo při svém svátku uctívá starou jedli. Toho využil a na jedli pověsil pochodně do tvaru kříže a zapálil je. Přilákal tím ke stromu domorodce a mohl jim konečně kázat o narození Ježíše v Betlémě. Podle tohoto výkladu byl tedy původní vánoční stromek ozdoben pouze pochodněmi. Je zajímavé, že katolická církev obecně byla až do 16. století rozhodně proti zdobení stromků, protože v něm viděla pohanský zvyk. Kolumbánův účinný tah nevyužila. Používání vánočních stromků s oslavami narození Krista začal spojovat v 8. století sv. Bonifác poté, co dokončil pokřesťanštění Německa. Samotný pojem Vánoce se údajně v Evropě poprvé objevil až ve 12. století. Ze 13. století pochází zmínka o vánočním ve starofrancouzské písni. Z roku 1508 je informace o jistém kazateli Gailerovi ze Štrasburského Keiserbergu, který byl proti pohanským vánočním obyčejům a odsuzuje zdobení příbytků jedlovými větvemi. Z toho plyne, že muselo jít o zvyk, který není zcela nový a sahá přinejmenším do předchozího 15. století. Používání vánočních stromků je spojováno i se jménem Martin Luther, který žil v letech Nejstarší dochovanou zprávou o osvětleném a nazdobeném stromu uvnitř domu je zápis z kroniky města Brém datovaný rokem Tehdy prý byla v cechovní 11

12 budově postavena pro potěchu dětí cechovních mistrů jedle ozdobená papírovými květinami, datlemi a jinými sladkostmi. Během let se tento hezký zvyk šířil v německy hovořících oblastech, zejména mezi protestanty. Až od 16. století vysvětlovala církev vánoční stromek jako symbol světla a zelené větve měly představovat věčný život Kristův. Na prvních německých vánočních stromcích "poletovali" motýli, ptáčci a andělé. Papírové růže měly evokovat "růži bez trní" - Matku Boží Pannu Marii. Jablíčka rozvěšená na větvích jsou vzpomínkou na Evu, matku lidského rodu (Anon., 2007). Zmínka o vánočním, která se váže k roku 1605 se opírá o dopis jednoho štrasburského občana, v němž píše, že místní lidé o Vánocích stavějí větvičky do salónu a navěšují na ně růže vystříhané z různobarevného papíru, jablka, oplatky a zlacené cetky. Pravděpodobně rozšířenějšími symboly Vánoc byly betlémy, občas nazývané též jesličky. První betlém vymyslel a postavil František z Asissi v jeskyni v blízkosti města Asissi. Dá se říci, že to byl živý betlém, protože v něm byl živý osel a vůl. Pak se nejčastěji vyřezávaly ze dřeva, ale později se objevují i keramické, skleněné, pečené z těsta a dokonce i čokoládové. Betlémy neznázorňují události a osoby v době narození Ježíše, proto betlemáři hledají inspiraci především v Bibli, ale často zpodobňují osoby ze svého okolí. Historicky tedy betlémy provázely nejkrásnější křesťanské svátky roku dříve, než se zrodila tradice zdobení jehličnatých větviček nebo stromků jako oslava narození Krista (Martínek, 2006). Až později začaly těmto symbolům konkurovat vánoční stromky, které dosáhly širokého použití. V 17. století se zvyk zdobení šířil v Evropě nejvíce v zámožných rodinách v Anglii, Švýcarsku, Německu. Obraz z roku 1806 ukazuje stromek zavěšený na trámovém stropě nad stolem (Anon., 1999). V roce 1834 princ Albert, manžel anglické královny Viktorie, poprvé koupil vánoční stromek do Windsdoru pro královskou rodinu. Počátkem 18. století, kdy se součástí dekorace stalo i osvětlení, se vánoční stromek stává v Německu tradicí a šíří se i do ostatních zemí. Také ve Spojených Státech začali s tradicí vánočního Němci (němečtí usedlíci). Bylo to na přelomu století. Do Číny a Japonska tento zvyk přivezli misionáři v 19. a začátkem 20. století (Anon., 2007) Česká republika K nám se obyčej používání vánočního dostal pravděpodobně z oblasti Rýna, ve kterém byl na přelomu 17. a 18. století značně rozšířen. Nejblíže se dostal tento obyčej k naší zemi v 18. století, kdy se uchytil v Drážďanech, kde se ujal zvyk věnčit jedličky, pozlátky s papírovými kroužky. Pro naše území se uvádí, že jako první svátečně ozdobil jedličku ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich v roce Sezval k němu tenkrát i herce divadla s manželkami. Touto novinkou z Německa své hosty překvapil. Vánoční stromek byl zprvu používán jen ve městech, pak i na vesnicích. K jeho propagaci na venkově přispívali i studenti vracející se o prázdninách domů. Vánočnímu se také říkalo Kristův strůmek. Jejich upevňování v místnostech bylo zajímavé tím, že zpočátku se stromky zavěšovaly 12

13 u stropu a až později se stavěly do stojanů. Ozdoby se tehdy ještě neprodávaly, ale vyráběly se podomácku v pestrém sortimentu. Z papírových kroužků se dělaly stříbrné nebo zlaté řetězy, vystřihovaly se hvězdy nebo se zlatily ořechy. Dle ústního podání se na stromky někde věšely pochoutky ze zabíjaček, například jitrnice (Martínek, 2006). Ve venkovském prostředí se vánoční stromek šířil až od 60. let 19. století vlivem šlechty a inteligence, jako první mívali stromeček na zámku, na faře a ve škole. Zpočátku byly stromky zdobeny jen skromně. Používalo se, co bylo doma dostupné - malované perníky a jiné pečivo, sušené ovoce, ořechy, doma zhotovené ozdoby z hedvábného papíru, šátky a svíčky. Na vrchní větvičce býval umístěn obrázek Jezulátka. Ozdobený stromeček se zavěšoval buď ke stropu za špičku, nebo stál ve světnici na stole přímo mezi vánočními jídly. Někde jej umisťovali i do okna, aby byl pro příchozí a kolemjdoucí dobře vidět. Dlouho však přetrvávala tradice, která se dnes částečně obnovuje, postavit vedle i betlém. Světoznámé české skleněné vánoční ozdoby se zrodily až v roce 1920 v dílně Ludvíka Ondry ze Vsetína, do té doby se k nám dovážely z Německa. Vedle tradičních foukaných ozdob z bílého skla byly za první republiky populární také tzv. korálkové ozdoby, které měly často vysloveně "nevánoční" motivy jako košíky, zvířátka, dětské koloběžky, letadýlka či autíčka. V tomto období už existovalo i domácí elektrické osvětlení stromečku (Anon., 2001). Zřejmě nejčastěji se v lesích v 19. století vybírala a vánočně zdobila naše původní dřevina jedle bělokorá. Z vánočně stromkového hlediska bychom tedy mohli nazvat toto období jedlové. Ve 20. století však v lesích jedle rapidně ubývalo (v původních přirozených lesích jí bylo asi 18%, nyní jen 1%) takže na její místo postupně nastupoval smrk ztepilý. Nastoupilo tedy období smrkové. Na tento zvyk dosti doplácely lesní porosty jako jediný zdroj vánočních stromků. I když hlavní objem produkce pocházel z nutných pěstebních zásahů, již tehdy byly velmi rozšířeny krádeže vánočních stromků, přičemž si zloději vybírali ty nejkvalitnější, pěkně rostlé. O tom, že se stromky kradly už za císaře pána, máme důkaz v jedné právní normě ze začátku 20. století, která se zabývala speciálně tímto problémem. Jedná se o Nařízení místodržitele pro Čechy z roku 1903, týkající se prodávání vánočních stromků. Ve vydání tohoto nařízení se doslovně říká, že se vydává aby zabráněno bylo poškozování lesů odcizováním vánočních stromků. V podstatě šlo o to, že vlastník lesa nebo lesní správce a obecní úřad (obecní starosta) potvrzovali, že prodávané stromky byly nabyty řádným způsobem. Přestupky se trestaly buď pokutami od 2 do 200 korun, nebo vězením od šesti hodin do čtrnácti dnů. S výstavbou panelových sídlišť, vytápěných ústředním topením se však pozornost začala obracet k borovici lesní, též naší domácí dřeviny, protože ze smrku v bytech s ústředním topením rychle opadávalo jehličí. Smrkové období tedy bylo vystřídáno obdobím borovicovým (Martínek, 2006). První práce, které popisují pěstování vánočních stromků intenzivním způsobem se objevují koncem padesátých let 20. století. V tomto období nebyly s tímto problémem prakticky žádné zkušenosti, a proto začátek nebyl jednoduchý. Až v šedesátých letech bylo překonáno období, kdy lesníci dělali zásadní chyby. Byla ucelena zásadní koncepce pěstování vánočních stromků i s nejdůležitějšími požadavky na půdu, klimatické poměry, druh, spon, ochranu, těžbu apod. 13

14 Od sedmdesátých let do současnosti se zdokonalují dosavadní poznatky, vánoční stromky jsou pěstovány se zřetelem na jejich tvar, barvu jehličí, sílu větví apod.. Výroba vánočních stromků se modifikuje zejména podle momentální poptávky (Milion, 1994). Na trhu je zvýšený výběr druhů jak dovážených, tak pěstovaných u nás. Zdá se, že největší poptávka je po různých druzích jedlí. Probíhá tedy druhově smíšené vánočně smrkové období (Martínek, 2006). Jedním z nejslavnějších českých vánočních stromků byl 24 m vysoký smrk z Beskyd, který ozdobil o Vánocích 1999 vatikánské náměstí sv. Petra. Nechvalně se proslavil vánoční smrk na pražském Staroměstském náměstí, když 6. prosince 2003 spadl a zranil čtyři lidi (Anon., 2003) Právní podklady pěstování vánočních stromků Pro zakládání a provoz plantáží vánočních stromků v současnosti neexistuje u nás žádná speciální právní úprava. Je proto nutno vycházet z obecně platných právních norem a předpisů majících vztah k této problematice Náležitosti při zakládání plantáží vánočních stromků na zemědělské půdě Je nutno vypracovat a zaslat žádost na příslušný pověřený obecní úřad. Podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu v aktuálním znění a příslušné prováděcí vyhlášky ministerstva životního prostředí č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Žádost obsahuje: účel zamyšleného odnětí zemědělské půdy, údaje evidence nemovitostí (výměra, kopie snímku pozemku z katastrální mapy), výpis z katastru nemovitostí, vyjádření vlastníka pozemku, plán rekultivace pozemku. K žádosti se musí vždy vyjádřit příslušná obec dle katastrálního území Náležitosti při zakládání vánočních stromků na lesní půdě Plantáže vánočních stromků lze tedy jen výjimečně zakládat na pozemcích určených k plnění funkcí lesů. Náležitosti žádostí o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa upravuje vyhláška Mze č. 77/1996 Sb. Plantáže vánočních stromků založené a provozované na lesních pozemcích mají ve smyslu 1, odst. 1, písm. b) vyhlášky Mze č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování charakter bezlesí. Tato skutečnost musí být zapracována do lesních hospodářských osnov nebo lesních hospodářských plánů. Zakládat plantáže vánočních 14

15 stromků lze snadněji na pozemcích, které nejsou určeny k plnění funkcí lesů. Podle 3, odst. 2 lesního zákona pozemky určenými k plnění funkcí lesů nejsou školky a plantáže lesních dřevin založené na pozemcích, které nejsou určeny k plnění funkcí lesa, pokud orgán státní správy lesů na návrh vlastníka pozemku nerozhodne jinak. V pochybnostech o tom, zda jde o pozemky určené k plnění funkcí lesa, rozhoduje orgán státní správy lesů (Černý, 2005) Způsoby výroby (pěstování) vánočních stromků Výroba vánočních stromků z plantáží Velmi perspektivní způsob, stále více se rozšiřující jak u lesních závodů, tak mezi soukromými vlastníky a firmami. Nejrozvinutější je v Severní Americe, kde v 50. letech vznikl. U nás se začal uplatňovat v posledních dvaceti letech. Zejména se využívají plochy pod elektrickým vedením, staré zrušené lesní školky, rekultivované plochy některé pozemky vyčleněné z lesního půdního fondu. K největším kladům patří: 1. Jsou efektivně využity neprodukční plochy, kde by jinak rostly plevelné dřeviny, na jejichž vyřezávání jsou každých 5 10 let vynakládány nemalé prostředky, které zvyšují náklady. 2. Vlivem zvýšené péče a speciálních opatření dosahujeme vysoké kvality vánočních stromků, jakožto základního předpokladu pro tvorbu cen, konkurenceschopnosti, reklamy a prosazení se na trhu. 3. Plantáže jsou většinou snadno přístupné a náklady na těžbu a dopravu jsou menší než při výrobě vánočních stromků z prořezávek. 4. Při intenzivním plantážovém hospodaření je možné dle požadavků trhu zavést pěstování perspektivních cizokrajných dřevin, jejichž vyzkoušení v běžném lesním hospodaření je těžko proveditelné. 5. Během pěstování získáváme cenné vědecké informace a praktické poznatky, jak o růstu dřevin (zejména cizokrajných), tak i o použitých opatřeních (boj proti buřeni, hnojení, úpravy tvaru) Dle Miliona (1994) je úspěšné pěstování plantážových vánočních stromků podmíněno respektováním těchto základních faktorů: požadavky spotřebitele, půdními vlastnostmi a klimatickými podmínkami pozemku, 15

16 volbou správných dřevin s rychlým růstem, kvalitním vzhledem a odolným proti škůdcům a chorobám, vhodným zušlechťovacím opatřením (zastřihávání, tvarování), materiální základnou a zdrojem sazenic. Produkce plantážových vánočních stromků je dnes na vysoké úrovni a zcela konkurenceschopná. Mezi dřeviny vhodné pro tento způsob produkce patří v našich lesích nepůvodní jehličnany (takové, které nenalezneme běžně v našich lesích) např. jedle kavkazská (Abies nordmanniana), borovice černá (Pinus nigra), douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii), smrk pichlavý (Picea pungens) a jeho varieta - smrk stříbrný (Picea pungens glauca). Samozřejmě, že se na plantážích pěstují i běžné druhy, které známe, jako jsou smrk ztepilý, borovice lesní, jedle bělokorá. Velkou výhodu na trhu pak mají tyto stromky v tom, že jsou cíleně pěstovány pro toto použití. Produkční doba plantáže je cca 10 let, záleží na dřevině. Nejrychleji rostou v tomto případě smrk s borovicí, a to zhruba 5 6 let, nejdéle pak jedle cca 7 let. Z časového úseku 10 let se tak 7 let plantáž vyvíjí, je třeba o ni pečovat a stromky ošetřovat a případně tvarovat do finální podoby. Ve zbývajících 3 4 letech (dle dřeviny), pak z plantáže získáváme už finální produkt (Anon., 2007). Rozdělení plantáží podle jejich rozlohy dle Černého (2005) na: drobné do 0,25 ha malé 0,25 1 ha střední 1 5 ha velké 5 ha a více Výroba vánočních stromků jako produkt lesnického hospodaření Jde o výchovné zásahy, tzv. prořezávky, které zlepšují zdravotní stav a zvyšující stabilitu rostoucího lesa. V tomto případě již zmiňované tvrzení nekoupím si živý stromek a tak pomůžu přírodě je zcela mylné. Stromky, které jsou k vidění na stáncích a nejsou z plantáží, jsou vesměs jakýmsi druhotným produktem lesnického hospodaření. Při provádění výchovných zásahů v mlazinách, kdy jsou připravovány linky pro mechanizaci, je výsledkem nespočet krásných stromků, které se prostě uříznout musí. Sortiment je v tomto případě zúžen na dřeviny hospodářsky významné v našich lesích, smrk, borovice, výjimečně jedle (Anon., 2007). Podle Miliona (1994) mezi nejčastější nevýhody tohoto způsobu patří: výběr jedinců je značně omezen, abychom nenarušili kvalitu a stabilitu porostu, stromky z prořezávek často nesplňují nároky na kvalitu, z toho plyne menší prodejnost (nedostačují konkurenci při prodeji), při zalesňování oproti dřívějšku poklesl značně počet vysazovaných sazenic na 1 ha. 16

17 Pěstování v kořenáčích Jedná se o specifický způsob pěstování vánočních stromků. S tímto způsobem jsou u nás prozatím malé zkušenosti. Výhodou je stále zelený stromek, který může i mimo vánoční dobu stát na zahradě neozdobený Dřeviny vhodné pro pěstování vánočních stromků Dle Černého (2005) můžeme jako vánoční stromek použít všechny druhy i kultivary domácích i introdukovaných stále zelených jehličnanů. V našich podmínkách se používají některé druhy rodu jedle (Abies), douglaska (Pseudotsuga), smrk (Picea) a borovice (Pinus). Zástupci rodu jedle: jedle bělokorá (Abies alba) jedle obrovská (Abies grandis) jedle ojíněná (Abies concolor) jedle kavkazská (Abies nordmaniana) Zástupci rodu douglaska: douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii) Zástupci rodu smrk: smrk ztepilý (Picea abies) smrk omorika (Picea omorika) smrk východní (Picea orientalis) smrk pichlavý (Picea pungens) Zástupci rodu borovice: borovice lesní (Pinus silvestris) borovice černá (Pinus nigra) borovice vejmutovka (Pinus strobus) borovice blatka (Pinus uncinata) Základní popis a ekologické nároky hlavních dřevin Smrk ztepilý (Picea abies), (L.)Karst.) 17

18 Strom velkých rozměrů s průběžným kmenem a přeslenitým větvením, borka červenohnědá až šedá. Jehlice jsou čtyřhranné, leskle zelené, na koncích zašpičatělé, 1 3 cm dlouhé. Jedná se o světlomilnou dřevinu, která v mládí dobře snáší stín. Má povrchovou kořenovou soustavu, proto je velmi náročný na půdní vlhkost. Velmi dobře snáší nadbytečnou půdní vlhkost a vydrží i stagnující vodu. Na půdu a geologické podloží nemá smrk velké nároky. Je výrazně citlivý k vysokým teplotám a nesnáší nízkou relativní vlhkost vzduchu. Vyznačuje se malou odolností vůči působení větru a často bývá poškozován sněhem a námrazou (Úradníček a kol. 2001). Na nově zakládaných plantážích pomalu roste. Při výsadbě čtyřletých sazenic 2/2 a vhodné chemické ochraně dorůstá do výšek vánočních stromků za 6 8 let, při vysazení semenáčků 2/0 do zaplevelené plochy mohou růst i 12 let (Neumann, 1977). Mezi nevýhody pěstování smrku dle autora Sahuly (1991) patří: - rychlé opadávání jehličí - žloutnutí jehlic - napadání stromků mšicemi Borovice lesní (Pinus silvestris L.) Má šedozeleně zbarvené jehlice, dlouhé 3 8 cm, jsou po dvou ve svazečcích. Opadávají ve 2 3 letech. Borovice je výrazně světlomilná dřevina, která dokáže krýt potřebu vody z mnohem větší hloubky než jiné dřeviny. Je bezkonkurenčně nenáročná na půdu a s úspěchem roste i na suchých píscích, dunách i štěrku. Je nenáročná na klimatické podmínky (Úradníček a kol. 2001) Mezi její nevýhody dle autora Sahuly (1991) patří: - příliš rychlý růst - velké vzdálenosti mezi přesleny - časté napadení sypavkou Zmiňované problémy se dají vyřešit zkracováním a tvarováním koruny, na které borovice dobře reaguje. Velmi hustou korunu lze získat zastřiháváním mladých výhonků, tento zásah provádíme časně v létě (Neumann, 1977). Na plantážích se v poslední době pěstují některé další druhy i variety. Rozšířená je zejména borovice černá (Pinus nigra, Arnold), která je vhodná pro suché, písčité půdy s malým množstvím vláhy a s vyšším obsahem vápníku. Má tmavozelené jehlice, dlouhé až 10 cm. Mezi nevýhody patří velká křehkost větví a špatná reakce na stříhání. 18

19 Dalším druhem je borovice vejmutovka (Pinus strobus, L.), která má modrozelené, aromatické jehličí, dobře reaguje na stříhání, je velmi dobře přizpůsobivá a velikosti vánočních stromků dosahuje na plantážích po 7 10 letech (Sahula, 1991). Jedle bělokorá (Abies alba, Mill.) Jedná se o strom velkých rozměrů s pravidelným přeslenitým větvením a průběžným přímým kmenem, větve odstávají rovnovážně téměř v pravém úhlu, borka je hladká bělošedá. Jehlice jsou ploché, 2-3 cm dlouhé, lesklé, na líci tmavě zelené, na rubu mají 2 bílé proužky. Jehličí vytrvává 8 11 let. Snáší dlouhotrvající hluboký stín, aniž by ztrácela na vitalitě. Má značné nároky na vláhu a vyžaduje její rozložení během roku. Neroste na suchých stanovištích, vyhovuje jí stejnoměrná, přiměřená půdní vlhkost po celou vegetační dobu, snáší i podmáčené půdy. Nároky na obsah živin v půdě jsou vyšší než u smrku, vyžaduje hlubší půdy (Úřadníček a kol. 2001). Jedná se o dřevinu nejvíce žádanou jako vánoční stromek. Má příjemnou vůni a pravidelný tvar. Vyžaduje speciální péči a pěstování na plantážích. Jedinci z porostů mají řídké koruny. Reaguje příznivě na tvarování (Sahula, 1991). Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii, Mirbel, (Franco)) Ve světě vyhledávaný vánoční stromek, modrozelené tmavé jehličí. Po rozmělnění voní po citrónu. Dobře snáší ořez, který uplatňuje hlavně pro úpravu nadměrně dlouhých výhonů hlavních větví, které by způsobily nepravidelný vzhled koruny. Volba termínu stříhání není důležitá a není ho zapotřebí každý rok jako u borovice. Douglasku lze vysazovat jako silnou jednoletku. Barva jejího jehličí úzce souvisí s výživou. Douglaska je také vhodná pro výrobu ozdobného klestu (Sahula, 1991) Zásady výběru ploch plantáží vánočních stromků Při výběru ploch pro zakládání plantáží vánočních stromků je důležité respektovat určité zásady a předpoklady, které podmiňují dlouhodobě úspěch a ekonomiku pěstování. Plantáže nelze v žádném případě zakládat na stanovištích ovlivněných vodou, dále na půdách oglejených, zamokřených, zrašeliněných nebo zaplavovaných. Tyto půdy nejsou vhodné pro vybrané druhy dřevin. Výjimku tvoří borovice blatka (Pinus uncinata). Na půdách silně ovlivněných vodou se projevují symptomy nedostatku živin omezeným růstem a karenčními jevy na jehlicích. Nevhodné jsou rovněž jílovité těžké půdy, extrémně suché, mělké a kamenité, ale i půdy bohaté. Na bohatých půdách je nezbytná ochrana kultur proti buřeni, jednak mají stromky příznivé podmínky růstu a vytváří nežádoucí dlouhé prýty. Na zemědělských kultivovaných hnojených půdách může dojít rovněž k nadměrnému růstu podmíněnému přebytkem dusíku. Vhodné jsou tedy půdy středních až horších bonit, a to půdy lesní i nelesní v oblastech s kratší vegetační dobou. Dlouhá vegetační doba má za následek 19

20 nežádoucí nadměrný výškový přírůst. Před založením plantáže je důležité získat nezbytné informace o půdním druhu i chemických vlastnostech půd. Chemické rozbory půd se zaměřují na zjištění obsahu Ca, P, K, Mg a ph. Zejména kyselost půdy by měla odpovídat požadavkům pěstovaných dřevin. Většině jehličnanů vyhovuje ph mezi 3,5 4,5. Kyselost půdy lze upravit vápněním (Černý, 2005). Optimální složení půd vhodných pro pěstování vánočních stromků je dle Wessela (1991): ph 4,5-5,0 P2O mg/100g K2O 8-15mg/100g MgO 6-10mg/100g Cu 4-6mg/100g Stav živin bývá většinou na lesních půdách uspokojivý. Na některých zemědělských půdách bývá zvýšený obsah dusíku. Na základě půdních rozborů se volí režim hnojení během pěstování stromků popř. meliorace. Před výsadbou a to zcela výjimečně. Z klimatických faktorů je nutno respektovat výskyt pozdních ale i časných mrazů. Pozdní mráz spaluje mladé vyrašené výhonky, omezuje tak růst stromků a deformuje jejich koruny. Mezi nejvýznamnější zásady výběru vhodných lokalit pro pěstování vánočních stromků patří: vyloučit půdy příliš zásobené živinami vyloučit půdy ovlivněné vodou, těžké a extrémně suché. neuvažovat lokality s příliš dlouhou vegetační dobou neuvažovat lokality s výskytem pozdních mrazíků je nutno brát ohled na zatížení imisemi, které vyvolávají odumírání a ztrátu starších ročníků jehlic zejména u smrku ztepilého (Picea abies) a jedle bělokoré (Abies alba) Při výběru plochy je vhodné řídit se těmito kritérii: vhodný tvar plochy, který by umožnil účelné použití mechanizace, nejlépe vyhovuje tvar protáhlého obdelníku návaznost na dopravní komunikace volit plochu na rovině popř. na mírném svahu do maximálního sklonu 10 % Další předpokladem pro zdárné založení plantáže a kvalitní produkci je vhodná příprava půda. Vzhledem k tomu, že se plantáže nezakládají na svažitých půdách s členitým povrchem lze využít celoplošnou přípravu půdy a to jak mechanickou, popř. kombinovanou s chemickým potlačením buřeně. Vyrovnají se tak do určité míry půdní 20

21 podmínky, je možno zlikvidovat nebo významně omezit buřeň i nežádoucí dřevinné nárosty a uskutečnit vhodná opatření, která zabrání jejich dalšímu rozvoji v kultuře. V případě zakládání plantáže na lesní půdě, je nutné odstranit pařezy a silné kořeny. Přitom je vhodné vyvarovat se větším zásahům do půdy, aby nedošlo k vytvoření její nadměrné plošné variability, projevující se nerovnoměrným růstem stromků a zbarvení jehlic (Černý, 2005) Zásady prostorového uspořádání plantáže Prostorové řešení kultur je závislé i na používané technologii kultivace a těžby. Předpokládáme-li využití mechanizačních prostředků, musí být kultura prostorově řešena i podle jejich technických parametrů. Vhodné je v tomto případě zvolit tvar plochy v podobě protáhlého obdelníku se souvratěmi širokými cca 5 m. Při zakládání rozsáhlých plantáží je žádoucí, zejména na plochách vystavených větrům výsadba větrolamů z rychle rostoucích dřevin, a to kolmo na směry těchto větrů. Větrolamy také plní funkci stínění a ochranu kultur před škodami mrazem. V lokalitách, kde nejsou plantáže obklopeny dospělým porostem, doporučuje se vysazovat ochranné pásy po celém obvodu plantáže. Pro pohyb traktorů by měl být ponechám jízdní pruh o šířce 2,5-3 m, rozestup těchto jízdních pruhů by měl činit m a je odvislý zejména od šířky záběru pracovních adaptérů (Černý, 2005) Sadební materiál a způsoby výsadby Základním předpokladem pro kvalitní produkci stromků v plantážích je použití kvalitního, silného a zdravého sadebního materiálu. Požadavkem je, aby byla omezena stagnace růstu po výsadbě a nedocházelo k uhynutí stromků. Tím omezíme nutnost vylepšování kultur a dosáhneme jednotné kvality stromků. Genetická kvalita není u většiny druhů dřevin rozhodující, pokud se neprojevuje výraznými odchylkami a odolností k podmínkám prostředí. Například u douglasky tisolisté je nezbytné používat provenience, které netrpí fyziologickým suchem a mrazem. Pro výsadbu využíváme u všech druhů dřevin převážně silné, školkované sazenice o výšce kolem cm. Tzn. u borovice ve stáří 1/1-2, douglasky 1/2, jedlí 2/2-3 a u smrků rovněž 2/2-3. Vhodné je používání krytokořenných sazenic, které má řadu ekonomických a biologických výhod. Jedná se především o omezení šoku z přesazení a zvýšenou ujímavost i rychlost počátečního růstu. Při používání prostokořenných poloodrostků tzn. sazenic o výšce cm se může rychleji dosáhnout požadovaných dimenzí stromků i snížení nákladů na ochranu proti buřeni. Předpokladem k tonu je, aby poloodrostek od počátku měl požadované kvalitativní znaky vánočního. Mají-li být poloodrostky použity, musí mít vhodnou stavbu a vyžadují maximální péči pro omezení šoku z přesazení. Výhodnější je proto používat poloodrostky krytokořenné. Použití poloodrostků je účelné pouze při pěstování ve vyšších výškových stupních. Sazenice se vysazují ve vzdálenostech, které umožňují stromkům dorůst do požadovaných dimenzí při dostatečném prostoru umožňujícím vývoj pravidelných, 21

22 až k zemi zavětvených korun. Nejčastěji se doporučuje výsadba v trojúhelníkovém nebo čtvercovém řadovém sponu 1 x 1 až 1,2 x 1,2 m, tomu odpovídá počet ks na hektar. Pro pěstování borovic i jedlí se doporučují spony volnější a to 1,8 x 1,8 až 2 x 2 m ( ks/ha). Na plantážích s rozlohou do 0,5 ha postačuje použití ručních způsobů výsadby (sekeromotyky apod.), přičemž se používají obdobné postupy jako při normálním zalesňování. Z biologického hlediska je nejvhodnější výsadba sazenic do jamek o velikosti 35 x 35 až 50 x 50 cm. Pokud je půda celoplošně připravená, postačují jamky menší 30 x 30 cm. Velikost jamek vždy závisí na velikosti a tvaru kořenového systému sazenic. Hloubka jamky se řídí rovněž rozložením kořenového systému. Krytokořenné sazenice vysazujeme rovněž do jamek, v tomto případě postačuje velikost jamek odpovídající velikosti obalu. Povrch zeminy v obalu musí být umístěn pod úrovní půdy v jamce a mírně zasypán. Na plantážích o vyšších výměrách je účelné použití mechanizované výsadby sázecími stroji. V ČR je dostupný rýhový stroj RL2-019 nebo RZS2, které jsou neseny na zádi traktoru. Obsluhu provádí jeden nebo dva pracovníci, kteří sazenice vkládají do souvislé rýhy. Výkon za směnu na celoplošně připravených plochách činí kusů. Pracovní skupiny tvoří řidič traktoru, obsluha stroje a pomocníci (Černý, 2005). Autor Sahula (1991) uvádí, že lze úspěšně vysazovat a pěstovat vánoční stromky v tzv. meziřádcích. Za tímto účelem je např. vysazován smrk s borovicí v řadách 1 m od sebe tak, aby se ob jednu řadu střídal s borovicí. Jakmile stromky dorostou do velikosti vánočních stromků, vytěží se a kultura pokračuje dál ve svém růstu. Takto lze pěstovat i JD, DG, v meziřadách s listnáči. Jejich následným odstraněním provádíme schématický zásah Způsoby ochrany kultur proti buřeni Autor Černý (2005) uvádí, že chceme-li aby na vánočních stromcích byly jehlice ve vhodném počtu i na nejspodnějších větvích, musí být buřeň v kultuře potlačována tak, aby do těchto větví nezasahovala. Proto je zapotřebí buřeň silně potlačovat minimálně 2 roky po založení kultury. Postupujeme těmito způsoby: Chemicky - provádí se aplikací systémových herbicidů v ploškách okolo sazenic přenosnými postřikovači opatřenými krytou tryskou zamezující nežádoucímu zasažení sazenic roztokem herbicidu. Plošná aplikace je možná jen u některých dřevin při podmínce jejich vyzrálosti. Aplikaci herbicidů lze provádět po důkladném seznámení s podmínkami bezškodné manipulace s těmito látkami, jinak hrozí nebezpečí poškození nebo až usmrcení stromků. Na základě nejnovějším poznatků se zejména pro jednoduchost aplikace, příznivé ekologické hodnocení a vysokou účinnost používají herbicidy na bázi glyfosátů ve vodném roztoku, aplikované postřikem v průměrné dávce 3 4 l 22

23 na hektar. V případě vyzrálosti letorostů lze aplikovat glyfosátové herbicidy, např. řady Roundup celoplošným způsobem. Stromkům neškodí zasažení roztokem. Vyzrálost letorostů lze spolehlivě dokázat jednoduchým chemickým testem pomocí přípravku Kontest - R přímo na plantáže. Kromě glyfosátových herbicidů lze využít i mnohé další herbicidy dostupné na trhu. Výběr je omezen pouze Seznamem povolených přípravků na ochranu lesa, který každoročně vydává Ministerstvo zemědělství ČR. Mechanicky provádí se ručním nářadím (srpy, kosy). V rozsáhlejších plantážích je účelné využití malotraktorů se žacími adaptéry nebo malých samojízdných travních sekaček. Tyto stroje musí být upraveny zakrytováním tak, aby nedocházelo k poškození větví stromků. Efektivní je používání křovinořezů, kterým lze vyžínat buřeň až těsně ke kmínkům, a to buď v ploškách, v pruzích, nebo po celé ploše plantáže. Mezi mechanický způsob potlačování buřeně dále patří mulčování okolí stromků, pokládání speciálních plachetek, kartonových desek, nastýlání posečenou trávou popř. pilinami. Tyto způsoby jsou pro svou pracnost a finanční náročnost málo využívány. Rovněž je s nimi v některých lokalitách spojeno riziko zvýšeného výskytu drobných hlodavců, kterým pokládkami vytváříme příhodné prostředí a kteří pak mohou poškozovat stromky ohryzem. Biologicky např. osetí půdy plantáže nízko rostoucími rostlinami, které potlačují růst vysokých plevelných rostlin. V praxi se tento způsob nevyužívá Tvarování vánočních stromků Vhodnými odbornými zásahy do korun stromků lze zvýšit jejich kvalitu. Tato činnost se nazývá tvarování. Spočívá ve vyštipování pupenů, ořezu nežádoucích větví, dvojitých vrcholků apod. (Černý, 2005). Upravuje se celková hustota stromků, protože zkrácením prýtu nebo větve ve vhodnou dobu se podporuje tvorba adventivních pupenů. Například u borovice se po ořezu vytváří v paždí svazečků jehlic 2 5 krát více pupenů než kolik jich bylo odstraněno (Sahula,1991). V našich podmínkách se tato úpravy vykonává vyjímečně. V některých plantážích v zahraničí (USA, Kanada) se do korun stromků zasahuje aktivně, to je dáno hlavně specifickými nároky spotřebitelů, kteří požadují hustě zavětvené, pravidelně kuželovitě rostlé koruny. Výpěstky ztrácejí typické přeslenovité rozložení koruny s pravidelným uspořádáním koncových větví vyšších řádů. Terminální výhon se zkracuje tak, aby roční přírůst měl délku cm. U borovice považujeme za nejvhodnější dobu k ořezu větví období, kdy letorosty dosáhly tří čtvrtin délky tzn. těsně před jejich zdřevnatěním. Obecně se udává, že u dřevin s krátkými jehlicemi jako je smrk a jedle je ořez možný kdykoliv s vyjímkou období rašení, nejlépe v období vegetačního klidu (říjen - březen). U borovic naopak pouze v době, kdy jsou letorosty měkké nezdřevnatělé tj. od poloviny června do poloviny července. 23

24 Stromky se začínají sestřihovat po dosažení výšky cm nebo když délka terminálního výhonu přesáhne 30 cm. Zásah musí být prováděn každoročně a ukončí se rok před sklizní, aby mohly náhradní větve dorůst. Tento způsob tvarování stromků vyžaduje znalost reakcí jednotlivých druhů dřevin na provedený zásah, jejich regenerační schopnosti a odbornost zásahu. K regulaci vzdáleností mezi přesleny větví vánočních stromků se používají zahraniční strangulační kleště TOP STOPP, kterými se cíleně zraňuje kambiální pletivo na bázi terminálního výhonu. Kleště jsou vybaveny tvarovanými výměnnými nástroji s vydutými půlkruhovými břity připevněnými v čelistech. Stupeň sevření čelistí kleští je nastavitelný pomocí omezovacího šroubu a spolu s velikostí břitů musí odpovídat tloušťce výhonu ošetřovaného. Při zásahu je báze terminálního výhonu sevřena mezi břity, tím dojde k narušení kůry i podkorních pletiv, přeruší se fyziologický tok v terminálním výhonu a jeho výživa. Posléze nastává zmíněný efekt zpomalení přírůst až o 30 % (Černý, 2005) Přihnojování Přihnojování má zajistit zdravý a silný růst, lepší vlastnosti jehličí, zlepšit vývoj větví a pupenů atd.. Dřeviny s kratšími jehlicemi jsou celkově náročnější na živiny než borovice (Neumann, 1977). Potřeba přihnojování závisí na obsahu přístupných živin v půdě. Úpravu půdy provádíme vždy před výsadbou sazenic na základě provedeného půdního rozboru. U sazenic se během jejich růstu mohou projevit určité vizuální symptomy poruch výživy, které je potřeba odhalit a zjistit, zda nejsou podmíněny jinými faktory, např. imisemi, nedostatkem vláhy či houbovými patogeny. Pokud se potvrdí, že původcem karenčních jevů je nedostatek živin, volí se přihnojování průmyslovými hnojivy obsahujícími zjištěné nedostatkové živiny. Podle stavu růstu kořenů, půdního druhu, počasí a složení hnojiva volíme termíny přihnojování kultur. V jarním období zapravujeme do půdy hnojiva obsahující snadno vyplavitelné živiny (K, Mg, N). Pokud používáme hnojivo plné, aplikujeme je ve dvou dávkách závisle na průběhu srážek. Na jaře od poloviny do konce dubna aplikujeme první dávku (60 %), druhá dávka je pak aplikován v červenci, popřípadě až v srpnu. Při podání druhé dávky je vhodné aplikaci rozšířit o draslík, čímž docílíme dozrání a zdřevnatění výhonů, zvýší se jejich odolnost k poškození pozdními mrazy a zlepší se vybarvení jehlic. Pro zlepšení barvy jehlic a odstranění karenčních jevů se používá hnojení na list, kdy se stromky postřikují vodným roztokem kapalných průmyslových hnojiv v maximálních koncentracích 0,5 % a s dávkováním 3 10 kg čistých živin na jeden hektar. Hnojení na list nikdy neaplikujeme v období letních veder či za deštivého počasí. Nejvhodnější je aplikace v ranních nebo večerních hodinách, kdy vyšší vlhkost a nižší teplota příznivě ovlivňují příjem živin (Černý, 2005). 24

25 3. 9 Houbové choroby S výskytem houbových chorob se nejčastěji setkáváme při pěstování borovic, které jsou ohroženy četnými druhy sypavek. Mezi nejčastější patří: Sypavka borová (Lophodermium seditiosum) - onemocnění způsobené houbami rodu Lophodermium. Její výskyt je převážně situován na přehoustlé plantáže s chudými písčitými půdami. Ochrana: postřikem fungicidními látkami, několikrát za sebou, ve dvou týdenních intervalech v období měsíce července až října. Sypavka červená (Mycosphaerella pini) - ohrožuje především mladé porosty borovice černé. Ochrana: aplikace fungicidních přípravků či shrabováním a pálením opadaného jehličí. Mezi další závažné houbové patogeny můžeme řadit václavku smrkovou (Armillaria ostoyae). Tomuto škůdci je potřeba věnovat značnou pozornost především prostřednictvím prevence (odstraňování starých pařezů, pálení napadených jedinců) (Černý, 2005). Dart (2007) uvádí, že vánoční stromky pěstované na plantážích mohou být napadeny populací kořenovníka vrstevnatého (Heterobasidion annosum), který omezuje růst mladých jedinců a negativně ovlivňuje jejich budoucí vývoj Sklizeň vánočních stromků Dle normy ČSN se vánoční stromky těží v období od 15. listopadu do 20. prosince. Těžba stromků je omezena na toto období, neboť nedochází k dehydrataci stromků, způsobující nadměrný opad jehličí Práce vykonávané při těžbě stromků kácení stromků, svoz stromků na úložiště, třídění stromků dle dřevin a základních technických ukazatelů. Před těžbou musíme stromky vyznačit barevnou PE páskou či štítkem, kde je uveden název dřeviny, základní údaje o producentovi. Kácení provádíme motorovými pilami menších dimenzí či křovinořezy. Pokud kácíme menší počet vánočních stromků, můžeme použít ruční nářadí kvalitní pilky. Po odřezání se stromky soustřeďují k dopravním linkám, které jsou důležité pro další dopravu. Na linkách jsou pak báze stromků upraveny pro potřebu spotřebitele. 25

26 Jedná se o očištění báze kmínků od větviček a pahýlům v délce asi 20 cm. K této činnosti použijeme ruční nářadí (pilky a nože). Někdy se báze kmínku také adjustuje do kuželovitého tvaru o rozměrech vhodných pro upevnění do stojanu. K tomuto úkonu byly vyvinuty speciální frézky (Loft, Dánsko), které mají elektrický pohon a výměnné frézy. Při frézování báze se usnadní jeho instalace v bytě, ale musíme si uvědomit, že tím zcela znemožníme přísun vody do pletiv stromu z nádobek ve stojanu (Černý, 2005) Vánoční stromky a jejich třídění Výroba a prodej vánočních stromků byl v ČR usměrňován dle ČSN Přesto, že je tento předpis již zrušen lze se jim řídit. Dle počtu větví, vzdáleností přeslenů, zdravotního stavu jehličí, pravidelnosti růstu můžeme vánoční stromky rozdělit do tří jakostních tříd: Výběrová jakost stromky musí být rovné, čerstvé, musí mít pravidelný růst s hustými, pevnými přesleny přirozeně zbarvenými, nesmí mít suché a polámané větve, musí mít husté neopadající jehličí, u smrku musí být nejméně pět větví v přeslenu, maximální vzdálenost přeslenů od sebe musí být 35 cm, u borovice a ostatních jehličnanů musí být nejméně čtyři větve uvnitř přeslenu a přesleny vzdáleny od sebe nejvíce 45 cm. I. jakost stromky musí být rovné, čerstvé, musí mít pravidelný růst s hustými, pevnými přesleny přirozeně zbarvenými, u smrku nejméně čtyři větve v přeslenu, přesleny musí být od sebe vzdáleny maximálně 35 cm, u borovice a ostatních jehličnanů nejméně tři větvě v přeslenu a přesleny, nejvýše 45 cm od sebe vzdálené. II. jakost přímost stromků nemusí být ideální, stromky musí být přesné, stromky mají nepravidelné vzdálenosti přeslenů, u smrku je vzdálenost přeslenů do výšky 2 m 50 cm, nad 2 m nejvýše 60 cm, u borovice a ostatních do výšky 2 m se připouští vzdálenost přeslenů nejvýše 60 cm, nad 2 m nejvýše 70 cm. 26

27 Dle výšky lze vánoční stromky třídit do šesti stupňů délek (viz. Tab. 1), kdy při třídění musíme u některých upravit jejich spodní konec, tak aby byl odřez vždy kolmý k ose. Tab. 1 Rozdělení vánočních stromků dle výšek (Černý, 2005) Výškový stupeň Výška 1 m 0,35 do 1 m 1,5 m Více než 1,0 do 1,5 m 2 m Více než 1,5 do 2 m 2,5 m Více než 2 do 2,5 m 3 m Více než 2,5 do 3 m 4 m Více než 3 do 4 m 5 m Více než 4 do 5 m 6 m Více než 5 m Při třídění stromků podle délek se měří poslední letorost v celé délce. Z báze vánočního bereme nejvýše vzdálenost 20 cm od nejspodnějšího přeslenu větví. Ta část, která přesáhne tuto vzdálenost, se do délky nezapočítává. Dle Černého (2005), lze vánoční stromky rozdělit následovně: VSN vánoční stromky nepěstované speciálními postupy a získávané při výchovných zásazích (z lesních kultur nebo nárostů) VSP vánoční stromky pěstované pro daný účel v plantážích V obou případech lze zařazovat vánoční stromky do těchto kvalitativních stupňů: V výběrové A kvalitativní (I. a II. kvalita) C nevyhovující (výmět, použitelný eventuálně pro výrobu ozdobného klestu). Hlavními kvalitativními parametry vánočních stromků lze shrnout do několika bodů: výška vánočního od 1,2 do 2,5 m, minimální opadavost jehličí v suchém a teplém prostředí bytů, rovnoměrný kuželovitý habitus korunky s hustými a nepříliš vzdálenými přesleny, větve, které by se neměly ohýbat při ozdobení, syté tmavší stejnorodé zabarvení jehlic, příjemná vůně. 27