VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA FINANCE A ÚČETNICTVÍ

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA FINANCE A ÚČETNICTVÍ Obor: Bankovnictví a pojišťovnictví Principy oceňování a investování do mincí (bakalářská práce) Autor: Pavel Balada Vedoucí práce: doc. Ing. Jitka Veselá, Ph.D. Rok obhajoby: 2012

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Principy oceňování a investice do mincí vypracoval samostatně. Použitou literaturu a další materiály uvádím na konci práce. Pavel Balada... V Praze, dne...

3 Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval paní doc. Ing. Jitce Veselé, Ph.D. za její velmi ochotný přístup, cenné rady a připomínky během zpracování této práce

4 Anotace Tato bakalářská práce se věnuje charakteristice oceňování a investování do mincí. Hlavním cílem práce je vysvětlení a určení cenotvorných faktorů na tvorbu ceny mince. První část práce se zaobírá komplexním představením numismatiky jako předmětu sběratelství, investování a vysvětlení jejího vztahu s moderním bankovnictvím. Druhá část definuje čtyři hlavní cenotvorné faktory. Definuje jejich důležitost, konkrétní vliv na cenu, pokouší se kvantifikovat jejich přesné hodnoty. Na základě zákonu o oceňování tato kapitola také zmiňuje tři povolené metody ocenění. Ve třetí části je analýza tří oblíbených zlatých investičních mincí na základě zjištěných tržních hodnot za uplynulé období pěti let. Výsledkem poslední kapitoly je následná komparace a vyhodnocení zjištěných hodnot, na kterých je provedeno praktické použití. Annotation This thesis is dedicated to the valuation and investing in coins. The main aim is an explanation and determination of main factors influencing prices of coins. The first part deals with a comprehensive presentation of numismatics as an object of collecting, investing and explain its relationship with modern banking. The second section defines the four main factors influencing the value of coins. It defines their importance, the specific effect on the price and attempts to quantify their exact values. This chapter also mentions three authorized methods of valuation according to a Czech law. The third part is an analysis of three favourite gold investment coins, based on market values for the past five years. The result of the last chapter is the subsequent comparison and evaluation of measured values on which it is made a practical valuation.

5 Obsah Úvod Numismatika a její vztah k investování Numismatika Vztah numismatiky a moderního bankovnictví Wealth Management Art Banking Numismatics Banking Sbírání mincí Rozdíl mezi mincí a medailí Vývoj mincovnictví Předmincovní období Počátky monetárního období Hlavní rozvoj mincovnictví Začátky mincovnictví na našem území do roku Mincovnictví na našem území od roku 1520 do roku Mincovnictví na našem území od roku 1918 po současnost Druhy mincí z investičního hlediska Klasické mince Investiční mince Kde mince získat Oceňování mincí Zákonná úprava o oceňování majetku v České Republice Standartizované způsoby oceňování mincí numismatické katalogy Identifikace mince Hlavní cenotvorné faktory v oceňování mincí Cena obsaženého kovu ( Bullion Value ) Zachovalost Poptávka Vzácnost Sledování a analýza cenotvorných faktorů v praxi Zlaté mince Rakousko-Uherska Zlaté mince Československa Zlaté mince ražené ČNB...52

6 3.4 Analýza a porovnání naměřených hodnot Praktické ocenění mince...57 Závěr...59 Seznam použitých zdrojů...62 Tištěné zdroje...62 Aukční katalogy...62 Webové zdroje...63

7 Úvod Mince naše lidstvo provázejí více než 3000 let. V dnešní době jsou mince pro většinu z naší společnosti malé kotoučky, za které si každé ráno kupují noviny nebo kávu v automatu. Jedná se však také o umělecky a zejména sběratelsky hodnotné kousky často i drahého kovu. V dnešní ekonomicky turbulentní době poskytují mince zajímavou investici, která dokáže vhodně diverzifikovat investiční portfolia, především pak v době světové ekonomické krize. Celý investiční trh byl svědkem velkých ekonomických propadů po roce 2008, kdy se již zrealizované investice do kapitálových instrumentů či například do trhu nemovitostí propadaly meziročně o desítky procent. Existuje však i opačný trend, a to u aktiv, po kterých se naopak v době ekonomických krizí poptávka zvyšuje, a jejich cena tak výrazně roste. Za zmínku stojí drahé kovy, diamanty nebo starožitnosti (výtvarné umění apod.). Do první a třetí uvedené kategorie se dají zařadit právě mince. Při vhodném a promyšleném výběrů mincí jsou sběratelé, investoři schopni dosáhnout poměrně slušných zisků a vyrovnat případné ztráty z propadů jiných častí portfolia. Do karet takovéto investici rovněž hraje stále se zvyšující cena drahých kovů. Obzvláště pak zlata, které dosáhlo v roce 2011 svého historického maxima. Podobného trendu a zvýšené poptávky vybraných klientů po méně rizikovějších a méně všednějších aktivech si všimly také bankovní instituce. Kromě mého osobního dlouholetého vztahu k numismatice byl tento fakt jedním z hlavních důvodů, proč jsem toto téma zvolil pro svou bakalářskou práci. V rámci privátního bankovnictví již dnes najdeme spoustu nadstandardních služeb. Je nejspíše jen otázkou času, kdy podobné služby jako Numismatics Banking 1 dojdou z jiných zemí i na náš trh. Hlavním cílem této práce by mělo být vysvětlení základních cenotvorných faktorů na celkovou tvorbu ceny mince. Zhodnotit jejich důležitost, konkrétní vliv na cenu, a pokusit se také kvantifikovat jejich přesné hodnoty. Na základě zjištěných hodnot poté provedu vzájemnou komparaci vybraných, vysoce likvidních a na našem trhu oblíbených zlatých mincí. Mezi dílčí cíle patří seznámení s numismatikou jako takovou a vysvětlení rozdílů mezi určitými typy mincí. První kapitola poskytne základní seznámení s pojmem numismatika, jejím vztahem k modernímu bankovnictví, a vysvětlení pojmu Numismatics Banking. Pro začínajícího 1 Pojem vysvětlen v kapitole

8 investora je pak velice důležitá část přibližující historický vývoj mincovnictví, a seznámení s velikou pestrostí předmětu investování a získání nezbytného přehledu. Druhá kapitola se bude zabývat problematikou oceňování mincí. Vysvětlím zde, proč je většina mincí unikátem a z jakých důvodu nemůže být jejich samotné ocenění ve většině případů provedeno naprosto přesným exaktním propočtem, jako je tomu zvykem u jiných běžnějších investičních aktiv. Nejdůležitější částí této kapitoly je kvantifikace čtyř základních cenotvorných faktorů a jejich podrobné vysvětlení. Práce se dále zaměřuje na základní numismatickou dovednost, spočívající v identifikaci mince. Důležitou součástí je také zákon, podle kterého se oceňování mincí v České Republice řídí. Na začátku třetí kapitoly provedu analýzu a sledování cenotvorných hodnot v období 2007 až 2011 na vybraném vzorku třech zlatých vysoce likvidních mincí. Výsledky a jejich průměrné procentuální výnosnosti budou vysvětleny a navzájem porovnány. Zajímavým zjištěním je mimo jiné i vysoký růst tržních cen mincí ještě před samotným propuknutím světové krize. Na základě zjištěných informací bude provedena praktická ukázka ocenění pomocí výnosové metody. 8

9 1 Numismatika a její vztah k investování První kapitola seznamuje s pojmem numismatika, jejím vztahem k modernímu bankovnictví, a popisuje také základní historický vývoj mincovnictví. 1.1 Numismatika Numismatika je základní historická věda, zabývající se mincemi a jejich historickým vývojem. V užším pojetí se numismatika zaměřuje pouze na kovové mince, ve všeobecném pojetí pak i na peníze papírové a další platební prostředky (premonetární období nebo dnes rozšiřující se elektronické peníze). Pod pojmem numismatik si lze představit nejen vědce a historika, ale také běžného sběratele mincí Vztah numismatiky a moderního bankovnictví Vztah mincovnictví a bankovnictví trvá již od vzniku první banky. Banky emitovaly mince jako oficiální platidla. Dále je od klientů shromaždovaly a investovaly dále. Vztah numismatiky v rámci moderního bankovnictví může být i trošku odlišný. V dnešní době banky působící na našem území čelí silnému konkurenčnímu boji. Moderní bankovnictví a především pak sekce Private Banking poskytuje širokou škálu nadstandardních služeb. Tyto služby toho s původní myšlenkou bankovnictví nemusejí mít již mnoho společného. Vedle základních služeb v rámci privátního bankovnictví se rozšiřuje služba zvaná,,wealth Management Wealth Management V českém překladu správa majetku. Jedná se o investiční poradenství, které zahrnuje správu portfolia a jeho finanční plánovaní. Investiční portfolia spravuje takzvaný wealth manager. Ten na základě specifických přání a požadavků klienta diverzifikuje portfolio na základním principu rizikovosti, likvidity a ziskovosti. Mezi základní investiční aktiva se řadí cenné papíry nebo investice do nemovitostí. 3 2 Víte, nebo nevíte?: Kdo je vlastně numismatik?. Česká mincovna [online]. [cit ]. Dostupné z: 3 Wealth Management. [online]. [cit ]. Dostupné z: 9

10 Po světové krizi z roku 2008 byly trhy svědky, jak portfolia složená právě z těchto dvou aktiv nevykazovala ideální diverzifikaci rizika. Byla zde silná korelace s ekonomickým vývojem a podobná portfolia se meziročně propadala až o desítky procent. Toto období poskytovalo ideální prostředí pro zavedení nových investičních služeb na český bankovní trh. Většina nově zavedených služeb byla již dlouhodobě vyzkoušena v zahraničí, a právě vysoká poptávka po méně rizikových aktivech ze strany klientů vedla management v bankách působících na našem území k jejich založení i u nás. Mezi tyto nové služby se mohou řadit i investice do aktiv se starožitnou či sběratelskou hodnotou. První, kdo investice do podobných aktiv v České republice nabídl, byla UniCredit Bank s její službou nazvanou Art Banking Art Banking Art Banking je prémiová služba, nabízející nadstandardní služby v rámci privátního bankovnictví pro svojí nekorporátní klientelu. Jedná se o asistenci a poradenství při investování do umění, a komplexní péči o něj. Art Banking se u nás v současné době zatím zaměřuje pouze na výtvarnou tvorbu. 4 V zahraničí je poskytovaných služeb celá řada. První bankou zaměřující se právě na numismatiku byla švýcarská banka UBS se službou zvanou Numismatics Banking Numismatics Banking Tato služba byla vymyšlena ve Švýcarsku již před několika lety a vzápětí se rozšířila nejen po západní Evropě, ale také po Latinské Americe a Asii. Cílem této služby je poskytování komplexních informací o numismatice, přes poskytování základních informací o problematice sběratelství mincí a sestavování investičních plánů až po realizaci nákupů a prodejů. Při sestavování investičních koncepcí se hledí na vzájemnou dohodu s klientem vzhledem k velké pestrosti trhu. Investiční plány se sestavují především ze vzácných a unikátních mincí, nesoucích punc vzácnosti a vysoké zachovalosti. Důvodem je splnění podmínky vysoké likvidity a ziskovosti. Je běžné nejen v tomto oboru, že nedostatkové a kvalitní cennosti na své hodnotě v dlouhodobém časovém neztrácejí a spíše rostou. Při shánění vzácných kusů mincí je důležitý celosvětový přehled o trhu a sledování největších světových aukčních síní (Londýn, New York, Zurych apod.). Manažer poskytující tyto služby musí disponovat velkou znalostní dovedností a dlouholetou praxí v oboru. Tyto atributy potřebuje nejen při výběru vhodných aktiv a posouzení správnosti cen, ale také při identifikaci a odhalení možných 4 UNICREDIT BANK. Art Banking. [online]. [cit ]. Dostupné z: 10

11 falsifikátů. Těch se vzhledem k pokroku technologie a zvýšené poptávce po nedostatku vzácných mincí objevuje stále větší množství. V České Republice službu Numismatics Banking poskytuje zatím pouze jediná a navíc nebankovní společnost NUMFIL s.r.o.. Po rozhovoru s majitelem Petrem Kovaljovem se dá ale očekávat konstantní růst popularity do budoucna. Poptávka byla prý světovou krizí značně ovlivněna a každým rokem evidují nové zákazníky. Minimální roční investicí je pak podle jeho slov sto tisíc korun investovaných například do zlatých mincí Rakouska-Uherska. Evidují ovšem i klientelu s ročními nákupy přesahující milion korun ročně a o nedostatku podobné nové klientely prý nemůže být řeč. Vzhledem k slušným objemům, vysoké popularitě numismatiky u nás a zkušenosti jiných bank po celém světe by se i náš trh mohl v budoucnu dočkat podobné služby i na listině tuzemských bankovních institucí. 1.3 Sbírání mincí Sbírání mincí a především pak sbírání mincí moderních (tedy mincí cca od roku 1800 do současnosti) je celosvětově rozšířenou zálibou. Po filatelii je numismatika zřejmě druhým nejrozšířenějším sběratelským oborem. Je tomu zejména pro snadnou dostupnost sběratelského materiálu. Ve většině případů je prvotním impulzem pro začínajícího sběratele objev mincí ve starém šuplíku po prarodičích, či hrníček mincí dovezených ze zahraničních cest. Spousta lidí se pak stane vášnivými numismatiky, kteří v mincích vidí především koníček. Jak již bylo zmíněno, tento druh platidla se používá již přes tři tisíciletí. Bohatá historie světových dějin, velký počet státních útvarů, národů, společenství a panovníků měly vliv na vysokou rozmanitost dochovaných mincí. Počet druhů a konkrétních typů mincí se na dnešním trhu pohybuje v řádu milionů kusů. Počátky numismatiky spadají do dob starověkého Řecka. Hlavní rozkvět nastává v Antickém Římě, o kterém máme důkazy jak písemné, tak hmotné. V 16. a 17. století již bylo sbírání mincí rozšířeno na evropských panovnických dvorech a mezi vyšší šlechtou. V 18. století vznikaly základy velkých numismatických muzejních sbírek (například numismatická sbírka Britského muzea, slavná numismatická sbírka ve Vídni, sbírka petrohradské Ermitáže). Největšího rozmachu dosáhlo sběratelství mincí v 19. století, kdy byly zakládány další muzejní sbírky a soukromé sbírání mincí se rozšířilo i mezi střední vrstvy obyvatelstva. Mezi sběratele mincí patřili renesanční básník Petrarca, anglický král Karel I., císař Rudolf II. a další Habsburkové, příslušníci florentského rodu Medici, Matyáš Korvín, J. W. Goethe 11

12 a mnozí další. Jednu z nejkvalitnějších soukromých sbírek mincí v Evropě vlastní britská panovnická rodina Rozdíl mezi mincí a medailí Hlavní rozdíl mezi mincí a medailí spočívá v tom, že mince jsou určeny jako prostředek platby. Oběžné mince na sobě nesou nominální hodnotu a jsou používány v každodenním transakčním oběhu. Pamětní mince jsou vydávány nejčastěji národní bankou k výročí důležité události, nebo například na počest významné osobnosti. Mohou mít na sobě vyznačenou také nominální hodnotu, avšak ta je spíše otázkou formality, daná mince se v oběhu nikdy neobjeví. Obvykle jsou raženy z drahých kovů (ČNB kombinuje mince zlaté a stříbrné). Medaile nejsou raženy jako zákonná platidla. Nenesou nominální hodnotu a slouží podobně jako pamětní mince k připomenutí důležitých výročí a událostí. Obecně jsou spíše vyráběny z levnějších (obecných) kovů jako je mosaz nebo bronz. 1.5 Vývoj mincovnictví Mince naše lidstvo provázejí více než 3000 let. První doložené mince vznikly kolem roku 1000 př. n. l. ve staré Číně. Za jejich vynálezce na území dnešní Evropy lze označit antické Řeky. Historii platidel jako takových lze rozdělit na tři základní období: Předmincovní (premonetární), mincovní (monetární), pomincovní (postmonetární) Předmincovní období Toto období trvalo několik tisíc let v dobách pravěku a starověku. Jednalo se o neoficiální směnný trh, který vyplynul z přirozeného vývoje obchodu, kdy člověk začal směňovat statky za statky. V raných dobách se směňovalo za vše, co bylo po ruce, a o co měli nabízející a kupující zájem. Probíhaly barterové obchody, kdy se předmětem směny stávaly různé předměty. Ty se pak lišily na kultuře či územím celku, kde s nimi bylo obchodováno. Mezi neoblíbenější předměty směny lze zařadit nedostatkové zboží, jako například dobytek, kůži, jantar, otroky, drahé kovy či předměty užitečného tvaru (nože, motyky apod.). Obchodovalo se s předměty, které neměly někdy ani vnitřní hodnotu. Příkladem lze uvést peníze kamenné, nebo mušličky,,kaurí. S těmi se v některých oblastech tropů platí dodnes. Na našem území 5 Víte nebo nevíte?: Kdy vzniklo sběratelství mincí?. Česká mincovna [online]. [cit ]. Dostupné z: 6 FROUZ, Pavel. Proč s nimi platit, když je můžeme sbírat. Článek pro VIP klientelu ČSOB Dostupné z: 12

13 se pak za,,bernou minci považovaly předměty z běžných kovů, plátno, postupem času i předměty ze zlata a stříbra, jakožto předchůdci pozdějších oficiálně ražených mincí. Nevýhodou směnného obchodu byla především nemožnost stanovení směnného kurzu, krátkodobá trvanlivost a vznik prvních monopolů. Ty se mohly tvořit při držbě dolů či nalezišť pouze jedním kmenem nebo národem. 7 Obrázek č. 1.1 Řecký statér s vyobrazením koně s křídly Zdroj: Počátky monetárního období Počátky monetárního období lze přisoudit Dálnému východu a Číně, kde se řádově let před naším letopočtem začaly objevovat předměty z drahých kovů. První standardizované mince vznikly však až v 7. st. př. n. l. na území dnešního Turecka. Díky mezinárodnímu obchodu, dálkovým cestám a bohatosti řek na drahé kovy se zde nacházelo ideální prostředí pro začátek ražby mincí. Pro první mince byla typická jejich asymetričnost. Mince byly často oválného tvaru, avšak obsah a váha drahého kovu být dodržena musela. V opačném případě by se totiž nejednalo o všeobecně uznávané platidlo. Za předchůdce mincí lze označit elektrony (směsi drahého kovu odsypávané do kožených zašitých sáčků). Jejich důvěryhodnost se však s paděláním jejich obsahu vytratila. Tento obsah se tedy vysypával a tavil do hrudek, na které se vyrážely různé symboly (zvířat, postav, bohů apod.). Za první 7 Historie peněz. P-NUMISMATIKA [online]. [cit ]. Dostupné z: 13

14 předchůdce mincí je možné považovat takzvané statéry. Jeden statér obsahoval 7-16 gramů drahého kovu. Za zmínku stojí, že se vyráběly i menší nominály této mince (1/3, 1/6, 1/12 atd.). Kromě Řecka a Středomoří se později rozšířily od střední Francie až po Maďarsko. Na našem území jsou pak známé nálezy takzvaných,,duhovek. Tak zní lidový název pro zlaté keltské mince Hlavní rozvoj mincovnictví Hlavní vývoj a rozmach mincovnictví nastává v Persii, Makedonii a antickém Řecku. V antickém Řecku došlo k zavedení bimetrického systémy, kdy byly elektrony nahrazeny zlatými a stříbrnými mincemi v přesně stanoveném poměru. Tvary těchto mincí byly stále ještě nepravidelné a často nesly značky králů. Později byly do tohoto systému přiřazeny mince z běžných kovů. Hlavní platební jednotkou se od 4. st. př. n. l. stává řecká Drachma, vážící 4,73 gramu. Řecké mincovnictví ovlivnilo řadu národů, což je znatelné na používání původních řeckých symbolů i později (sovy, podobizny bohů apod.). Silný rozkvět mincovnictví byl zahájen v antickém Římě. Inspirací pro první stříbrnou minci zde byla právě řecká mince, didrachma. Bylo tomu tak kolem roku 250 let př. n. l.. Slavnější římskou platební jednotkou se ale stává stříbrný denár. Denár vychází z latinského denarius dena, což znamená deset malých bronzových mincí asů. Denár byl později doplněn například zlatou mincí aureus. Ten byl zaveden v 1 st. př. n. l., obsahoval 8,2 gramu zlata, představoval hodnotu 25 denárů a po usnesení senátu nesl na lícní straně podobiznu Ceasara. Na mincovnictví římské ve 4. století navazuje mincovnictví byzantské. To se, také díky reformám Konstantina Velikého, proslavilo svojí vysokou úrovní. Za nejvýznamnější tamní minci by mohl být označen zlatý solidus. Byl to nástupce aureusu a obsahoval 4,5 gramu zlata. Ovlivnil bez nadsázky mincovnictví na většině území Evropy a Arábie. Punc vysoké kvality si tato mince vysloužila díky faktu, že při každém přijetí do státní pokladnice byla roztavena, znovu vyražena, a tak nedocházelo k velkým změnám její váhy a ryzosti. solidus se udržel v téměř nezměněné podobě, pouze pod jiným názvem,,nomisma až do 10. století. 8 Keltské mince našeho území. P-NUMISMATIKA [online]. [cit ]. Dostupné z: 14

15 Obrázek č. 1.2 Byzanstký zlatý solidus ražený kolem roku Zdroj: Začátky mincovnictví na našem území do roku 1520 Z období Velkomoravské říše nemáme žádné prokazatelné důkazy o ražbě mincí. Platilo se zde převážně plátnem a stříbrnými hřivnami. Na začátku 10. století se na našem území po rozvratu Velkomoravské začíná za vlády Boleslava I. ( ) objevovat stříbrný denár. Tato mince vychází ze zaběhlého systému Franské říše. Jde o minci s vysokou ryzostí a hmotností 1,5 gramu stříbra. Denáry byly v tuto dobu rozšířeny po celé Evropě díky expanzi středověkých měst, řemeslné výrobě a dálkovým cestám. První české denáry měly široký střížek o velikosti až 20 mm s váhou 1,4 gramu. Později však vzácného kovu ubývalo, a tak po reformě Břetislava I. ( ) disponoval český denár pouze 1 gramem stříbra a průměrem 16 mm (jednalo se o tzv. malý střížek ) 9. Jako platidlo se denár na našem území udržel až do 13. století. Byl již velmi znehodnocený a po reformě Přemysla Otakara II. byl nahrazen jednostranně raženou mincí, brakteátem. Ten se dělil na malé, střední a velké. Velké disponovaly průměrem mm a váhou kolem 1 gramu. Nelze se tedy divit, že nebyly příliš praktické pro svojí vysokou lámavost. 9 STANĚK, Jaroslav, BAJER Jan. Peníze v Českých zemích: přehled mincí a papírových peněz v dějinných a hospodářských souvislostech od 10. století dodnes. Praha: Vydavatelství P.A.S., c1995, 239 s. ISBN

16 Období brakteátů končí na konci 13. století reformou Václava II. Ten předchozí platební jednotky nechal nahradit pražským grošem. Byl ražen v Kutné Hoře a mohl se chlubit váhou 3,95 gramů při ryzosti přibližně 930/1000. Dělil se na 12 dílů, zvaných parvus. Tuto stříbrnou peněžní jednotku doplňuje kromě haléřů, feniků a penízů (malý, kruhový) ještě zlatá mince florén. Ten vznikl za vlády Jana Lucemburského v roce Jednalo se o předchůdce dukátu s váhou 3,49 gramy zlata. Groše se rozšířily po celé Evropě a některými jsou považovány za předchůdce dnešního eura. Pražský groš měl v českých zemích silné postavení a vydržel až do 16. století. V tomto období se grošová měna dostala do krize, způsobené snižováním obsahu stříbra i samotnou hmotností. Po pádu grošové měny přichází roku 1520 měna tolarová. Obrázek č. 1.3 Pražský groš Václava II. Zdroj: Mincovnictví na našem území od roku 1520 do roku Historie ražby tolarů na našem území sahá až do počátku 16. století. Tato nová éra začala vydáním prohlášení českého zemského sněmu v Praze, které povolovalo ražbu stříbrných mincí rodině Šliků. První tolar vyrazila jáchymovská mincovna roku Byla to rozměrná mince s hmotností 29,1 gramů, ražená z velice kvalitního stříbra s ryzostí 931/1000. Od jáchymovského tolaru se odvozovaly názvy jiných mincí. Pomyslné kořeny zde vedou také k americkému dolaru. Po nástupu Habsburků na trůn vladař Ferdinand I. cílevědomě 16

17 odstraňoval práva českých pánů a roku 1528 prohlásil Jáchymovskou mincovnu za královskou. Od roku 1533 probíhala ražba i na jiných místech a z tolaru se stává běžné platidlo téměř po celé Evropě. Kromě tolarů se razily groše (bílé, malé), peníze (bílé, černé), grešle a krejcary. České groše nechal roku 1547 Ferdinand I. vytlačit groši rýnskými a míšeňskými. Souběžně s tolarem se razily dukáty. Ty sloužily hlavně pro reprezentativní účely království a také pro mezinárodní obchod. Obrázek č. 1.4 Jáchymovský tolar Zdroj: Roku 1561 je zavedena nová větší stříbrná mince s názvem,,říšský zlatý. Ten vyjadřoval hodnotu 60 krejcarů a měl se stát jednotným platidlem na území celé Svaté říše římské. Roku 1577 byly za vlády Rudolfa II. vydány první mince v českém středověkém a novověkém mincovnictví, které na sobě nesly nápis v českém jazyce ( Maley nebo malei Gross=malý groš). Díky tomu jsou mezi českými sběrateli všeobecně velmi oblíbené. Jejich ražba končí roku 1619 za vlády Matyáše II. Na začátku třicetileté války se mincovnictví na našem území nacházelo ve velmi pestré a kolísavé době. Za období českého stavovského povstání v letech si razily české, moravské a slezské stavy své vlastní mince. Roku 1619 je vydán nový mincovní řád a zavedena nová soustava domácích platidel. Byly zrušeny bílé a malé groše, a v zápětí nahrazeny měnou krejcarovou. Nejčastěji se razily mince v nominálech 3, 12 a 24 krejcar. Známý je ale také 48 krejcar z mincovny v Olomouci. Po prohrané bitvě na Bílé Hoře roku 1620 a útěku Fridricha Falckého do Anglie se k moci dostávají opět Habsburkové v čele s Ferdinandem II. Ten stahuje všechny stavovské mince z oběhu a roku 17

18 1621 pronajímá mincovny mincovnímu konsorciu. To ve svůj prospěch nedodržovalo stanovenou ryzost mincí, což vedlo ke vzniku inflačních mincí, nazývaných,,mince kiprové. Nevyhnutelné vyhlášení bankrotu nastalo roku 1623 a hodnota mincí klesla až na pouhou 1/10. Ferdinand II. ruší konsorciu a začíná nová éra,,mincí dobrého zrna. Jejich přednostmi byla opět vysoká ryzost a technologicky kvalitní zpracování i s novým bezpečnostním prvkem. To spočívalo ve vzorkování okraje, které sloužilo jako ochrana proti pilování. Po konci třicetileté války se Habsburská monarchie topí v dluzích a roku 1659 přichází za vlády Leopolda I. měnová reforma. Ta nařizovala opět drastické snížení obsahu stříbra až o 25%. Očekávaný výsledek to ovšem nepřineslo a ryzost se u tolarových mincí snížila například z 891/1000 pouze na 875/1000. Přibyly nominály 15 a 16 krejcarů do již tak širokého rozmezí mincí od 1/4 krejcarů až po 2 tolary a dukáty. Z Leopoldova systému vycházeli jak Josef I., tak i Karel VI. Oba dva se navíc snažili o očištění peněžního oběhu od nekvalitních cizích (často drobných) mincí. Další ochranný prvek proti pilování zavedl za své vlády Karel VI. Tato ochrana spočívala v zavedení nápisů na hrany mince. Mince Karla VI. přitahují mnohé sběratele svojí velkou různorodostí, způsobenou ražbami na území jeho držav. Ty měly své vlastní měnové systémy. Nesly často přímo panovníkovu podobiznu, ale raženy byly na základě jiných tamních návrhů. Příkladem by mohly být ražby pro Milánské knížectví či Neapolské království. 10 Velká peněžní reforma nastává až za vlády Marie Terezie. Rozvoj průmyslu a obchodu na území habsburského soustátí vyžadoval stále vetší množství peněz v oběhu. Měnová reforma začala roku 1750 a přinesla s sebou novou,,konvenční. měnu Váha tolaru byla pozměněna a představovala 1/10 z kolínské hřivny, tedy 23,3g čistého stříbra (celková váha tolaru celkově 28,09 gramu). Ke stejné reformě později přistoupilo Bavorsko i další státy Německa. Roku 1755 začíná ražba křížových tolarů. Tento název vycházel z pootočeného tlapatého kříže, umístěného na rubu. Tyto mince měly posloužit jako obchodní platidlo, a to hlavně na území italských a německých knížectví. Proti klasickému tolaru byl tento o 2,2 gramu těžší a jeho průměr dosahoval 40 mm. Roku 1762 dochází k další reformě spojené s vydáváním papírových peněž, takzvaných,,bankocedulí Marie Terezie vládla dlouhých 40 let, což se odrazilo na velkém množství typů a variant mincí, kterých je v rámci rodiny Habsburků vůbec nejvíce. Oblíbenost měny s jejím portrétem dosvědčuje ražba,,tolaru levanstký (1780 S.F.) 10 PETRÁŇ, Zdeněk, RADOMĚRSKÝ, Pavel. Encyklopedie české numismatiky. 1. vyd. Praha: Libri, 1996, ISBN

19 až dodnes (jako novoražba). Za její vlády kolovaly oběhem i mince jejího manžela Františka Štěpána Lotrinského a později i jejího syna Josefa II. Za jeho vlády kolují mince s portréty těchto tří zmíněných panovníků, poté ještě mince Leopolda II., a to vše bez větších měnových změn. Obrázek č. 1.5 Tolar levantský ražený za vlády Marie Terezie od roku 1780 Zdroj: Roku 1792 se trůnu ujímá František I. (II.). Velké válečné výlohy v souvislosti s válkami, vedenými proti Napoleonovi, vedly k velkému tisku bankocedulí a roku 1811 k bankrotu monarchie. Hodnota peněz v oběhu náhle spadla na 2/10 původní síly. Další tlaky na zvyšování množství mincí v oběhu vedly ke snižování obsahu stříbra u nižších nominálů. Později dokonce dochází k jejich nahrazení mědí. Měděné krejcary o hodnotě 15 a 30 krejcar dosahovaly průměrů podobných tolarům a lidově se jim říkalo,,ševcův tolar. Roku 1835 nastupuje Františkův syn Ferdinand V. Již od dětství nebyl zcela zdráv a vládli za něj povětšinou jeho rádcové. Za jeho vlády zcela vymizely drobné mince grešle a haléře. Zajímavostí by mohla být ražba dvou podob na některých mincích. Tato zvláštnost se často vyskytuje na dukátech. Dochází zde také k rozdělení motivu zadní strany mince podle územního rozpoložení monarchie. Rakouská část emise nesla císařovu podobiznu zabranou z profilu. Uherský typ zase zachycoval stojící postavu celého panovníka. Revoluční události roku 1848 přinesly kromě výměny panovníků také další rozvrat měnového systému a celkovou nedůvěru lidu v konveční měnu. Tuto situaci se však Františku Josefovi I. 19

20 podaří stabilizovat a roku 1852 vychází první mince s jeho portrétem. Pražská mincovna po mnoha staletích roku 1856 svoji působnost končí. O rok později přechází monarchie na decimální systém (1/2 tolar 1 zlatník). Jeden zlatník se skládal ze 100 krejcarů, vážil 12,345 gramů o průměru 29 mm. Roku 1857 nejen díky novým nalezištím drahých kovů uzavírá Rakousku-Uhersko s Pruskem smlouvu o zavedení společné měny. Nejdříve se jednalo o spolkovou zlatou korunu (24 mm, 11,11 g), později i o spolkový tolar (33mm, g). Roku 1866 po bitvě na Chlumu byla však tato smlouva poraženým Rakouskem vypovězena. Stále se zde zvyšuje význam bankovek. Ty jsou emitovány tehdejší centrální bankou a byly kryty zlatem. Poslední reforma v rámci habsburské monarchie proběhla roku 1892, kdy byla původní konveční měna nahrazena měnou korunovou. Jak název napovídá, hlavní měnovou jednotkou se stala koruna, v rakouské části označována jako,,corona, v uherské pak,,crone. Koruna obsahovala 100 haléřů a přepočet proti měně konvenční představoval 100 zlatých = 200 korun (z toho vyplývá dnešní název pro desetikorunu,,pětka ). Jedna koruna měla 23mm průměr, 5 gramů stříbra ryzosti 835/1000. Největší stříbrná mince nesla nominální hodnotu pětikoruny a pyšnila se průměrem 36 mm při váze 24 gramů a ryzosti 900/1000. Vyšší nominály byly vydávány ve zlatém provedení (10, 20, 100 korun). Menší pak v mědi nebo zinku (halíře). Tento stav panoval až do konce První světové války. Obrázek č. 1.6 Podoba zlaté 100 koruny za vlády Františka Josefa I. Zdroj: 20

21 1.5.6 Mincovnictví na našem území od roku 1918 po současnost Po vzniku samostatné Československé republiky bylo potřeba vytvořit vlastní měnu, oddělující vzniklý stát od měnového vývoje ostatních zemí bývalé monarchie. Roku 1919 dochází k překolkování starých bankovek a roku 1920 na tisk nových státovek. Avšak ražba samotných mincí díky nedostatečné technické vybavenosti, způsobené rozebráním vybavení mincovny v Kremnici, začíná až roku Měnový systém byl rozdělen také na koruny a halíře. Menší nominály obsahovaly směsi mědi, zinku a niklu (2, 5, 10, 20, 25, 50 halíř). Základní kov pro nominály 5, 10 a 20 Kč představovalo stříbro. Do oběhu se zlaté mince již jako oběživo nikdy nevrátily. Pouze v podobě obchodních mincí se od roku 1923 razily Svatováclavské dukáty (1, 2, 5, 10 dukát). Československá koruna jako platidlo fungovala bez větších problémů 20 let. I navzdory těžkým ekonomickým obdobím svojí pozici ustála a první narušení původní chodu přichází až se vznikem Protektorátu Čechy a Morava. Došlo k rozdělení územního uspořádání republiky. To se projevilo i v ražbě mincí zvlášť pro Čechy a Moravu a nově vzniklý Slovenský štát. Po Druhé světové válce byla provedena měnová reforma s účelem redukce velké různorodosti platidel na našem území (používáno pět různých měn). Druhé těžké období po válce čekalo naši měnu v roce Nová československá koruna byla vyměřována v poměru 1:5 u menších částí, u vyšších to pak mohl být až poměr 1:50. Od tohoto roku začíná velká produkce pamětních stříbrných mincí. V 50. letech jsou časté válečné motivy. V pozdějších letech pak různé připomínky státních výročí apod. Od roku 1978 doplňují stříbrné pamětní mince zlaté dukáty po vzoru Svatováclavského dukátu. Po pádu železné opony vzniká první mince v roce 1990, a to s motivem T. G. Masaryka. Její hodnota byla 10 Kčs a jednalo se o první oběžnou desetikorunu v podobě mince od zániku R-U. Z mincí zmizely symboly socialismu a na zadní straně mince se nově objevila zkratka ČSFR (Československá federativní republika). Naše měna po rozpadu Československa roku 1993 musela najít nového nástupce. Stala se jím koruna česká (Kč). Nastal zde však významný problém, protože nové mince nebylo kapacitně možné v takovém množství na našem území razit. Do vybudovaní mincovny v Jablonci nad Nisou se naše mince nechávaly prozatímně vyrábět například v Hamburku nebo v Kanadě. Symboly cizích mincoven je možné zpozorovat na mincích s letopisem Začaly být raženy hliníkové 10, 20 a 50 halíře. Dále galvanicky pokované mince z oceli s nominály 1, 2 a 5 Kč. Desetikoruna je vyrobená z oceli a galvanicky pokovené mědí. Dvacetikoruna je galvanicky pokovená mosazí 21

22 a nejvyšší nominálou se stává bimetalická padesátikoruna. Na ražby pamětních mincí se navázalo v emisích, tvořených ze stříbra a zlata, které se těší velké oblibě a v posledních letech pak také vysoké poptávce. 1.6 Druhy mincí z investičního hlediska Druhy mincí lze z investičního hlediska rozdělit na dva typy. Na mince klasické a mince čistě investiční Klasické mince Klasickými mincemi a jejich sbíráním se zabývá velké množství lidí. Rozumíme jimi mince, sloužící jako platidlo. Zájem o ně vychází u většiny lidi spíše ze sběratelského pohledu a v České Republice se po filatelii (sbírání známek) jedná o druhý nejoblíbenější artikl. Je to způsobeno jejich jednoduchou dostupností, představíme-li si, že asi každý z nás vlastní nějaké staré mince po dědečkovi. To všeobecně bývá častým a prvotním impulsem budoucích sběratelů. Rozdíl mezi pouhým sběratelem a opravdovým odborníkem vytvářejí roky studia v odborné literatuře, dlouholetá praxe, sledování aukčních katalogů nejen doma, ale i v zahraničí, pak také účasti na přednáškách pořádaných Českou numismatickou společností. Při promyšleném a kvalitním sbírání může ucelená sbírka získat v určitém časovém horizontu na své hodnotě. Znalostně i finančně se může jednat o náročný sběr. Odměnou při sbírání kvalitní numismatické sbírky může ale být velká, trvalá a konstantně se zvyšující hodnota. Výhodou klasických mincí je kromě ceny obsaženého drahého kovu bezesporu jejich sběratelská, numismatická hodnota. Ta se u některých, obzvláště starších kusů, vytváří již velmi dlouhé časové období, a tak při rozumné koupi lze očekávat její velké výkyvy v cenách. Tomuto očekávání hraje do karet mimo jiné skutečnost, že se na trhu pohybuje jen omezené množství kusů s nemožností nějakého rozšíření, doražení emise. Jako příklad může posloužit Kutnohorský dvouzlatník, ražený za vlády Františka Josefa I. roku 1887 v emisi přibližně pouhých 500ks. Do dnešní doby se jich spousta ani nedochovala. S klasickými mincemi je velice obtížné spekulovat. Jejich ceny jsou odhadní a založené na rozdílné poptávce konkrétního trhu. Například mince tuzemské, ražené na našem území nebo v rámci bývalé rakouské monarchie, budou pro místní sběratele vždy atraktivnější než mince z cizích zemí nebo kontinentů. U klasických mincí by bylo mylné očekávat několikanásobné 11 KREJSA, Pavel. Porovnání investic do klasických a zlatých mincí. Usporim.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 22

23 zhodnocení v horizontu pouhých pár let. Spíše je zde možnost docílení konstantního vyváženého růstu při sestavení zmíněné kompletní ucelené sbírky. Pod pojmem ucelená sbírka si lze představit zaměření na určité historické období, na vládu jednoho panovníka, popřípadě jednu nominální hodnotu (vláda Františka Josefa I., konvenční měna , vzácné ročníky zlatníků, vysoká kvalita). Je důležité tvořit sbírky podle určitých stanovených kritérií, a nejen v numismatice platí pravidlo, že není důležité hnát se za kvantitou, ale především za kvalitou. Smyslem ražby klasických mincí bylo vytvoření platidla. To pak obíhalo v oběhu někdy i několik desítek let, podle toho také drtivá většina mincí vypadá. Pouze hrstka mincí se vyhnula peněžnímu kolotoči a dochovala se v kvalitním, někdy i původním stavu. Tyto kvalitní mince by si představoval mít ve sbírce každý, a podle toho se také odvíjí poptávka. Cenové rozdíly mezi stavy 2/2 a 0/0 jsou velice markantní a mohou dosahovat až tisíců procent. 12 Cena klasických mincí je ovlivňována třemi faktory. První je obsah drahého kovu. Druhý samotná numismatická sběratelská hodnota a třetí pak aktuální poptávka. Mezi velmi vzácné klasické mincí vyražené na území Československa se řadí: 13 5 haléř 1924 RRRR 14, nejvzácnější mince vyražená na našem území od roku haléř RR 25 haléř RRRR 5 Kč RRRR 10 Kč RRR Investiční mince Investice do zlatých mincí je velice odlišná. Jejich hodnota je determinována aktuální světovou cenou zlata na burze. Nezáleží na formě vyobrazení, původu ražby, ročníku ražby, ale především na jejich ryzosti a hmotnosti. 12 Více kapitola FROUZ, Pavel. Vzácné Československé mince. Sberatel.com [online]. [cit ]. Dostupné z: 14 Značka s označením R vypovídá o vzácnosti mince. Čím vyšší počet R, tím vzácnější mince je. Více vysvětleno v kapitole

24 Představují určitou faktickou hodnotu, která jde po boku s děním stavů světových ekonomik a také inflací. Často nesou punc zajišťovacího aktiva, protože vývoj jejich cen jde v opačném směru s vývojem cen na kapitálových trzích. Po roce 2008 se daly sledovat velké propady akcií či fondů napříč celým světem. Přesun investorů v témže roce k tomuto aktivu byl výrazný a měl za následek zhodnocení zlata o celých 64 % proti předchozímu roku. Jako výhodu těchto mincí lze proti nákupu drahých kovů na kapitálových trzích považovat jejich fyzické vlastnění. Máme vždy jistotu mít danou minci k dispozici. Výhoda je dále skutečnost nepotřeby erudovaných numismatických znalostí při nákupu pouhých investičních mincí. Stačí pouze dostatečně kvalitní odhady světového vývoje cen drahých kovů, založené například na makroekonomickém přehledu. Navíc nemusíme vytvářet ani žádnou předem stanovenou ucelenou sbírku, protože cena investiční mince se vždy bere pouze jednotlivě za kus, a to opět na základě obsahu drahého kovu. Mezi oblíbené investiční novoražby s motivy Rakousko-Uherska patří: 10 koruna 1912, 20 koruna 1915, 100 koruna zlatník 1892, 8 zlatník dukát 1915, 4 dukát Kde mince získat Způsobů shánění mincí existuje velká řada. Pro začínajícího sběratele je první a ideální cesta poptání se ve svém okolí, jestli doma někdo náhodou nějakou tu minci nevlastní. Postupem času se ale tyto zdroje vyčerpají a přichází objevování dalších variant. Starožitnictví nejrozšířenější místo, kde lze na mince narazit. Výhodou může být neznalost provozovatelů podobných obchodů. Některé mince špatně ocení a rázem se zde naskýtá zajímavá koupě. V drtivé většině případů to ale bývá naopak, a tak by zde nákup dražších a kvalitnějších mincí nemusel být příliš šťastný. Je zde ale dobrá příležitost pro nákup běžných mincí za obvyklé ceny. Numismatické prodejny specializované prodejny nabízející nejen prodej a nákup numismatického materiálu, ale i poradenství apod. Disponují velkou znalostní vybaveností, jejíž výhodou je mimo jiné přehled o aktuálních tržních cenách. Ideální místo na nákup 24

25 kvalitních i dražších mincí. Tyto společnosti často garantují i pravost jimi nabízeného materiálu vrácením peněz. Obvyklá marže těchto obchodníků činí 30 % (prodejce dostane 70 % tržní ceny - nutno započíst do kalkulace při odhadovaní budoucí tržní ceny při prodeji). Burza standardní burzy fungují na setkání sběratelů, kdy si sběratelé mince prodávají nebo vyměňují mezi sebou. Je zde možné docílit lepší ceny na obou stranách v přímé konfrontaci sběratel sběratel (bez mezičlánku obchodníka). Online e-shop většina podobných obchodů v České Republice má i svůj kamenný obchod. Po zakoupení dražšího materiálu je lepší osobní odběr a zkontrolování uváděného materiálu na živo. Online aukce mezi nejoblíbenější patří aukro.cz nebo e-bay.com. Výhodou můžou být nízké transakční náklady a vymazání článku obchodníka. Jednoduše řečeno, levněji nakoupíte a dráže pak prodáte. V porovnání s ostatními způsoby nakupování mincí je zde také velmi široká nabídka. Nebezpečím je ale uvádění nepravdivých údajů, nejistota obdržení jiného materiálu a častý výskyt padělků. Padělky jsou dokonce už i v takové kvalitě, že je ani zkušený numismatik nemusí podle samotného pohledu někdy na rozmazanou fotografii poznat. Objevuje se zde navíc jev umělého vylepšování fotografií mincí pomocí různých počítačových programů. V případě online aukcí jde o velmi dobrou příležitost pro nákup a prodej běžnějších mincí. Realizaci obchodů s dražším materiálem bych zde nedoporučoval. Aukce (kamenné) poskytují nejvyšší garanci pravosti uváděných mincí ve svých katalozích. Při zjištění nepravosti mince i po již proběhnuté aukci musejí poškozenému výherci vrátit celou vydraženou částku nazpět. Shází se zde nejen po sběratelské, ale i po finanční stránce velmi náruživá klientela. Aukční domy tedy představují ideální místo prodeje velmi vzácných, raritních kusů mincí, jejichž cena je determinována specifickou tržní poptávkou. Na půdě kamenných aukcí se koncentruje nejvyšší kupní síla a tudíž se zde do nabídky dostanou i jinak naprosto neobvyklé unikáty. Marže pak v průměru činí také již zmiňovaných 30 % (15 % prodejce a 15 % kupující vypočítá se z dosažené prodejní ceny). 25

26 2 Oceňování mincí Vzhledem ke specifičnosti oboru a faktu, že téměř každá mince je unikátní, neexistují v numismatice žádné exaktní metody oceňovaní. Oceňování mincí vychází ze zkušeností sběratele. Ty musí neustále rozvíjet, aby si tak zajistil správnost svých obchodních rozhodnutí. Je to běh na dlouho trať, kde od určitého stupně znalostí hrají roli především dlouholeté zkušenosti získané z praxe. 2.1 Zákonná úprava o oceňování majetku v České Republice Oceňování mincí se řídí určitými postupy a pravidly. V České Republice se oceňování mincí řídí podle zákona o oceňování majetku č. 151/1997 Sb. Dle 2 se mince dají oceňovat podle metody obvyklé ceny. Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena dosažená při prodejích stejného nebo obdobného majetku ke dni ocenění. 15 Díky specifičnosti tohoto oboru se tato metoda zdá být jako nejvhodnější nástroj. Svědčí o tom také fakt, že na tomto principu stojí většina dnešních katalogů mincí. Zákon o oceňovaní majetku umožňuje oceňování mincí také pomocí výnosové metody. Tato metoda by se dala využít za předpokladu budoucího pozitivního vývoje ceny. Na základě statistiky ceny, získané kupříkladu z dosažených aukčních cen za posledních pár let, by se vypočítala průměrná úroková míra. Zákonem umožňovanou metodou je dále například metoda porovnávací. Ta vychází z obvyklé ceny a měla by být položena na předpokladu co nejvíce podobných čtyř základních cenotvorných faktorech, které budou v této kapitole ještě zmíněny. 15 Zákon o oceňovaní majetku 151/1997 Zb. 2 ods. 26

27 2.2 Standartizované způsoby oceňování mincí Numismatické katalogy Numismatické katalogy zakládají na metodě běžné ceny a vycházejí ze statistických údajů o tržních cenách. Na základě více pozorování se vytvoří průměrná běžná cena, která je pak rozstupňována podle zachovalosti (obvykle 0/0 až 2/2) a dalších jiných kritérií. Tyto data fungují spíše orientačně a řídit se zcela podle nich není možné. Existují také tuzemské katalogy, promítající ve svých výpočtech naše kupní prostředí a poptávku. Měly by být tudíž pro naše podmínky o něco vhodnější. Mezi nejrozšířenější patří katalogy publikované Vladislavem Novotným. Každé vydání jeho publikace je zaměřeno na státní útvar nebo období vlády jednoho nebo více panovníků, vládnoucích na našem území. Mezi jeho nejoblíbenější knihy patří Mince Československa, České Republiky a Slovenské Republiky. Mezi nejrozsáhlejší a nejznámější zahraniční publikace patří publikace s názvem Standard Catalog of World Coins. Každé vydání je věnováno jednomu století. V publikaci jsou obsaženy obrázky a ceny drtivé většiny všech mincí vyražených v 19. století na světě. Ocenění mince podle katalogů ale bohužel nepatří k tomu nejpřesnějšímu. Tento způsob má své výhody ve vysoké přehlednosti a rychlosti určení přibližné ceny. Aby šlo zmíněných výhod ale plně využít, je potřeba s podobným katalogem správně a pohotově zacházet. Velmi důležitá je orientace a znalost katalogové struktury. Stěžejním klíčem je pak znalost správné identifikace mince. Ta může být rozvedena do čtyř pomocných bodů Identifikace mince Velmi důležitou fází u oceňování mincí je její samotná identifikace. Je to nejzákladnější a klíčová numismatická dovednost. Zdaleka ale ne ta nejjednodušší při představě jazykových bariér, nebo nezřetelnosti detailů, způsobených opotřebením. Pomocné body u identifikace mince mohou být: A. Zeměpisný původ mince Jako první věc obvykle zjišťujeme, z jakého území daná mince pochází. Jestliže není název země původu na minci vyobrazen, často nám mohou napovědět indicie, jakou jsou typ číslic (Řecké, Arabské) nebo jazyk písma. Při narazení na minci s exotickým písmem bych 27

28 doporučil vysvětlivky a překlady, uváděné v přehledech velkých katalogů se záběrem na celý svět. Jsou zde jak numerické tabulky překladů, tak i překlady často používaných slov a znaků pro dané území (znaky slunce nebo draka mohou vypovídat o orientálním původu mince jako je Čína nebo Japonsko). B. Letopočet, období vlády, panovník Po zjištění země původu by bylo vhodné identifikovat co nejpřesnější letopočet samotné ražby. U středověkých a novodobých mincí bývá rok ražby v drtivé většině ražeb vyobrazen. Avšak u mincí starších (speciálně pak mincích antických) rok ražby vyobrazen nebývá. Pro podobné případy je důležitá identifikace panovníka a jeho doby vlády. Mnohem obtížnější problém ale nastává při určování data u mincí pocházejících ze zemí, používajících jiný kalendářní systém. Islámsky letopočet se počítá od roku 622 n. l. a Židovský letopočet pak od roku 3761 př. n. l. (dnes je užíván například na platidlech Izraele). C. Nominální hodnota Nominální hodnota bývá vyjádřena nejčastěji v číslicích, textem nebo kombinací obojího. V rámci některých zemí je používána stejná měna už po staletí a může být typická právě jen pro vybrané geografické území. Nominální hodnoty jsou mincím přiřazovány na základě jejich velikosti, použitého kovu a jejich váhy. Zcela přirozeně mince většího formátu nesly vyšší hodnotu v rámci stejného použitého kovu. Mince vyrobená ze zlata nevalné velikosti však často představovala i stonásobně vyšší nominální hodnotu, než mince dvojnásobných rozměrů vyrobená z lacinějšího kovu, jako je měď nebo stříbro. D. Mincovna a typové zpracování Většina zemí používala více mincoven z různých důvodů. Lokalita mincoven se často nacházela u nalezišť vzácných kovů. Dalším důvodem mohla být nedostatečná výrobní kapacita jednoho místa produkce. Roli zde mohlo hrát i národní cítění více národů v rámci většího politického uskupení. Vznikaly tedy mince ražené s různými výtvarnými změnami rubu i líce. Na území Rakousko-Uherské monarchie byly za vlády Františka Josefa I. raženy stejné nominální hodnoty s jiných vyobrazením. Obě části monarchie si ale nadále ponechávaly své státní symboly. Rakouskou část reprezentoval dvouhlavý orel, uherská část pak nesla polcený štít). Každá novodobější mincovna měla svůj specifický symbol nebo označení, který při ražbě na minci zanechala. Obvyklou formou značky bylo písmo. Písmeno A značilo v rakousko-uherské monarchii mincovnu vídeňskou, písmeno C potom 28

29 mincovnu pražskou. Kromě značky mincovny obsahují některé středověké a novodobé mince i značky mincmistrů. V jedné mincovně se vystřídalo více mincmistrů a prvotním významem těchto značek bylo určení konkrétní zodpovědné osoby za správnou ryzost a jakost ražené mince. Na mincích jsou obvykle vyobrazeny pod podobiznou panovníka jako malé obrázky nebo iniciály jmen. Za další druh značení mincí by se daly označit takzvané kontramarky. Jsou to malé dodatečně vyražené značky do plochy mince, obvykle v podobě čísel nebo symbolů. Tyto značky měly v mincovnictví za úkol změnit nominální hodnotu, prodloužení platnosti, potvrzení kvality nebo potvrzení platnosti mince pro danou oblast. Často kontramarkovanou mincí na našem území byly levantské tolary Marie Terezie, nebo české groše ražené ve 14. a 15. století. V tomto období pražské groše hromadně kupovala německá města a touto značkou je prohlašovala za své zákonné platidlo. Důvodem bylo vyhnutí se nákladům, spojeným se samotnou ražbou mincí. V žádném případě se nejedná o vadu mince, nemá vliv na zachovalost a při výskytu vzácnější kontramarky může cenu mince klidně i zvýšit. Na obrázku č. 2.1 je provedena praktická ukázku a postupné kroky při identifikace mince. Obrázek č. 2.1: Identifikace mince z roku 1849 Zdroj: Na obrázku č. 2.1 je měděná mince o velikosti 33 mm a váze 26 gramů. Nejdříve je důležité určení územního původu mince. Z bodu A je dle nápisu Magyar a polceného štítu na rubu zřejmý uherský původ. V roce 1849 (bod B na lícní straně) spadalo území dnešního 29