Poskytování kvalitních služeb rané péče o děti. A Vzájemné hodnocení v oblastech sociální ochrany a sociálního začleňování

Transkript

1 A Vzájemné hodnocení v oblastech sociální ochrany a sociálního začleňování Poskytování kvalitních služeb rané péče o děti Syntetická zpráva Česká republika, listopadu Social Europe

2 Tato publikace je podporována Programem EU pro zaměstnanost a sociální inovace «EaSI» Program EU pro zaměstnanost a sociální inovace EaSI je nástroj financování na evropské úrovni, spravovaný přímo Evropskou komisí, pro přispění k imple mentaci strategie Evropa 2020 poskytováním finanční podpory cílům Evropské unie ve formě podpory vysoce kvalitní a udržitelné zaměstnanosti, garantování dostatečné a vhodné sociální ochrany, potírání sociálního vyloučení a chudoby a zlepšování pracovních podmínek. Další informace získáte na adrese:

3 Poskytování kvalitních služeb rané péče o děti Edward Melhuish University of Oxford Syntetická zpráva Evropská Komise Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování Rukopis byl vypracován v únoru 2016

4 Tato publikace byla připravena pro Evropskou komisi Ilustrace na obálce: Evropská unie Evropská komise ani jiný subjekt jednající jménem Evropské komise nenesou odpovědnost za využití informací uvedených v této publikaci. Další informace o vzájemných hodnoceních jsou k dispozici na: Europe Direct je služba, která Vám pomůže nalézt odpovědi na Vaše otázky o Evropské unii. Bezplatné telefonní číslo (*): (*) Informace jsou poskytovány zdarma a i většina telefonátů je bezplatných (u některých operátorů, v telefonních budkách nebo hotelech může být požadována úhrada). Více informací o Evropské unii je k dispozici na internetu ( Katalogové údaje jsou uvedeny na konci této publikace. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2016 ISBN doi: / Evropská unie, 2016 Reprodukování je dovoleno pouze s uvedením zdroje.

5 Obsah Shrnutí 5 A. Politika a výzkum v rané péči o děti v evropském kontextu 6 B. Politika v České republice 14 C. Politiky a zkušenosti v ostatních zemích EU a příspěvky zainteresovaných subjektů 18 D. Hlavní otázky projednávané během zasedání 22 E. Závěry a poznatky 25 Literatura 28 3

6 4

7 Shrnutí Systémy péče o děti zahrnují pracovní trh, rodičovskou dovolenou a politiky péče o děti. Je jasné, že některé země, včetně České republiky, ani zdaleka nedosahují doporučené cíle pro poskytování péče o děti. Systém raného vzdělávání a péče o děti (ECEC) má dvě hlavní funkce: pomoci rodičům zapojit se do trhu práce a podporovat vývoj dětí. Státy často dělají chybu a zaměřují se pouze na jednu z těchto funkcí a a jedná se zde pak o opominutí ze strany státu té skutečnosti, že ECEC nevyhnutelně ovlivňuje jak zaměstnanost rodičů, tak rozvoj dětí. Společnosti se mění, poptávka po dovednostech se zvyšuje a požadované dovednosti se mění, a proto jsou důležité pracovní síly, které se dokáží adaptovat. Budoucnost země závisí na tom, jak přistupuje k dětem. Téměř vždy je levnější, efektivnější a udržitelnější předem zabránit vzniku problémů než se je pokoušet později napravit a zkušenosti z předškolního věku mají pro dovednosti v dospělosti zásadní význam. Nejefektivnějším přístupem k ECEC jsou vysoce kvalitní univerzální služby s další individuální podporou pro ty, kteří to potřebují. Vysoce kvalitní, dostupný ECEC napomáhá ke sladění pracovního a rodinného života a podporuje tak účast rodičů na pracovním trhu a rovnost pohlaví. Zlepšení péče o děti může také zlepšit pokles porodnosti snížením nákladů na rození dětí formou zaměstnanosti a kariérních příležitostí. Využívání péče o děti bude ovlivněno rodičovskou dovolenou a dostupností, náklady a kvalitou péče. Zdá se, že velmi dlouhá rodičovská dovolená vede v řadě zemí ke snížení využívání péče o děti. Každodenní prožitky dítěte jsou hnacím motorem vývoje a tyto každodenní prožitky tvoří základ kvality péče. Obecně je vysoká kvalita péče o děti spojena s prospěchem pro vývoj dítěte, s nejsilnějšími účinky na děti ze znevýhodněného prostředí. Doložení předškolních let (ve věku od tří let) je celkem konzistentní, ale doložení období od porodu do tří let je nejednoznačné a některé studie nalezly negativní vlivy, některé žádné vlivy a některé pozitivní vlivy ve spojení s péčí o děti. Nesrovnalosti ve výsledcích lze částečně přičítat věku zahájení a částečně kvalitě péče o děti. Rovněž se mohou účinky péče o děti lišit podle rodinného zázemí a mohou nastat negativní, neutrální a pozitivní vlivy v závislosti na rovnováze mezi kvalitou péče doma a v zařízeních péče o děti. Účinky se mohou týkat kvality i kvality péče o děti, ale velikost účinků péče o děti v institucích činí asi polovinu v porovnání s rodinnými faktory. Stabilní péče s personálem, který je dobře vyškolený, podstatně přispívá ke kvalitní péči. 5 Jak je uvedeno v doporučení EU (2013) o investování do dětí, investování do vysoce kvalitního ECEC je prokazatelně efektivní nástroj politiky, i když není všelékem. Úroveň realizace ECEC je však v rámci EU velmi nestejná a aby byla efektivní, musí být vysoce kvalitní. Česká republika plánuje změny politiky k rozšíření svého systému péče o děti. Protože vývoj dítěte v raném věku je základem pro pozdější úspěch ve vzdělávání, v sociální oblasti a v zaměstnání, je pravděpodobné, že bude mít dlouhodobější důsledky. Takové změny mohou do značné míry ovlivnit dlouhodobé cíle EU-2020 zlepšením výsledků dětí, včetně snížení předčasného ukončení školy a zlepšení přístupu k vyššímu vzdělání, což na druhé straně může vést ke snížení chudoby a zvýšení sociálního začlenění v důsledku zlepšení zaměstnanosti mezi populací.

8 A. Politika a výzkum v rané péči o děti v evropském kontextu Systémy péče o děti zahrnují pracovní trh, rodičovskou dovolenou a politiky péče o děti. Je jasné, že některé země, včetně České republiky, ani zdaleka nedosahují v péči o děti úrovně ostatních evropských zemí, zejména těch ekonomicky nejúspěšnějších. Systém raného vzdělávání a péče o děti (ECEC) má dvě hlavní funkce: pomoci rodičům zapojit se do trhu práce a podporovat vývoj dětí. Státy často dělají chybu a zaměřují se pouze na jednu z těchto funkcí a a jedná se zde pak o opominutí ze strany státu té skutečnosti, že ECEC nevyhnutelně ovlivňuje jak zaměstnanost rodičů, tak rozvoj dětí. Tyto záležitosti se týkají doporučení EU (2013) o investování do dětí. Společnosti se mění, poptávka po dovednostech se zvyšuje a požadované dovednosti se mění, a proto jsou důležité pracovní síly, které se dokážou adaptovat. Předškolní zážitky mají zásadní důležitost pro dovednosti v dospělosti, abychom citovali Heckmana a Waxe (2004), Ať se nám to líbí či ne, když se jednou vytvoří nejdůležitější vzorce chování, je těžké je změnit, když dítě nastoupí do školy. ECEC rovněž ovlivňuje sociální nerovnosti, Rozšíření přístupu k předškolnímu vzdělávání (ECEC) může zlepšit celkový výkon i rovnost odstraněním sociálně-ekonomických nerovností mezi studenty, pokud se rozšířením pokrytí nezhorší kvalita (OECD, 2010). Měli bychom přistupovat k ECEC ze sociálně-pedagogické perspektivy, kde hlavním zdůvodněním politiky je příspěvek k vývoji dítěte a sociálněekonomická integrace sociálně vyloučených skupin. 6 Důležitost služeb ECEC je uznávána na úrovni EU a summit v Barceloně v roce 2002 vymezil explicitní závěry a cíle k poskytování služeb péče v oblasti o děti. Evropská rada rovněž odsouhlasila, že členské státy by měly odstranit překážky účasti žen na trhu práce a usilovat o to, aby do roku 2010 byly schopny poskytovat péči pro nejméně 90 % dětí ve věku od tří let do věku povinné školní docházky a pro nejméně 33 % dětí mladších tří let. Tyto cíle byly znovu potvrzeny v roce 2008 v pravidlech zaměstnanosti ( ), přijatých Evropskou radou. V roce 2013 vydala Evropská komise Doporučení o investování do dětí: cesta ven z bludného kruhu znevýhodnění. Jeho prvním pilířem bylo zajistit, aby rodiče měli přístup ke zdrojům. Druhý se týkal přístupu ke kvalitním službám, např. rané péči o děti, ale také zdravotní péči a bydlení. Doporučení představuje naléhavou žádost o investování do vzdělávání a péče v raném dětství (ECEC). V roce 2014 poskytla Evropská komise kvalitativní rámec, který obsahuje ustanovení o dostupnosti, kvalifikovaném personálu, počtu dětí na vychovatele, osnovách, monitorování a kontrole ( Spolupráce mezi zainteresovanými subjekty, včetně plného nasazení rodičů, má zásadní důležitost. Péče o děti, formy a využití, rodičovská dovolená, účast rodičů na trhu práce Je obvyklé rozlišovat mezi péčí o děti do 3 let a péčí o předškolní děti (od 3 let do dosažení věku povinné školní docházky), reflektující rozdílné vývojové potřeby. Péče o děti může

9 být formální a oficiálně uznávaná nebo neformální a neregistrovaná ve skupině nebo v individuálních zařízeních. Formální péče o děti je většinou skupinová péče (plus řízení pečovatelé o děti), zatímco neformální péče je většinou individuální péče. Rozlišování formální a neformální péče je administrativní, ale pro dítě je důležitější rozlišování skupinové a individuální péče. Formální péče o děti Summit v Barceloně v roce 2002 vymezil cíle pro poskytování péče o děti v členských státech EU (Evropská komise 2013a). Pro děti do 3 let Mills a kol. (2013) hlásí, že cíl 33 % byl splněn v Dánsku, Švédsku, Nizozemsku, Francii, Španělsku, Portugalsku, Slovinsku, Belgii, Lucembursku a Spojeném království. V některých zemích, například v Dánsku a Polsku, se převážně využívá celodenní péče (30 a více hodin týdně), zatímco v Nizozemsku, Spojeném království a České republice rodiče převážně využívají péči na dopoledne nebo část dne (méně než 30 hodin týdně). Pro děti ve věku od 3 let do školního věku Mills a kol. (2013) hlásí, že cíl 90 % byl splněn v 11 členských státech. Péče o děti na část dne pomáhá rodičům vykonávat zaměstnání na zkrácený úvazek, což se zamlouvá mnoha matkám, ale nemůže to pomoci rodičům vykonávat zaměstnání na plný úvazek. I zaměstnání na zkrácený úvazek může v určitých dnech vyžadovat delší péči. Míry účasti však plně nenaznačují, zda jsou splněny požadavky na péči o děti. Zpráva Eurydice (2009) prokazuje, že ve většině zemí EU poskytují zařízení péči o děti v rozšířeném časovém rozsahu pro splnění potřeb pracujících rodičů, avšak často pouze pro starší děti a často jsou dotována pouze zaopatření na část dne. To reflektuje náhled, že péče o děti je pro blaho dětí a potřeby zaměstnanosti rodičů jsou opominuty. Nízká účast na formální péči o děti nemusí reflektovat nedostatek péče o děti, protože rodiče využívají různé strategie, včetně mixu formální, neformální a prarodičovské péče. 7 Dostupnost formální péče o děti je pouze jedním z určujících faktorů pro zaměstnanost rodičů. Mezi další faktory patří kulturní normy, finanční dostupnost, flexibilita a kvalita péče o děti. Analýzy OECD (2011) ukazují, že ve většině zemí EU jsou náklady na péči o děti vysoké, obvykle jsou však kompenzovány subvencemi. Rodiče však považují náklady na péči o děti za závažný problém a Mills a kol. (2013) hlásí, že hlavním důvodem, proč rodiče nepracují, jsou náklady na péči o děti. Celkem 53 % rodičů uvádí, že nepracuje na plný úvazek, protože péče o děti je příliš drahá, 25 % uvádí nedostatečnou dostupnost péče o děti a pouze 4 % uvádí jako důvod kvalitu péče o děti. Neformální péče o děti Neformální péče o děti zahrnuje prarodiče, příbuzné, přátele, neregistrované pečovatele o děti, chůvy a au pair, přičemž nejčastěji se jedná o prarodiče. Někdy se neformální péče využívá v kombinaci s formální péčí, například ve Spojeném království je dítě často ve formální péči dopoledne a později je s pečovatelem o děti, dokud se rodiče nevrátí z práce. V polovině zemí EU přesahuje využívání neformální péče cílových 33 % u dětí mladších tří let, obvykle po dobu méně než 30 hodin týdně. Mills a kol. (2013) hlásí, že pro většinu dětí mladších 3 let v Nizozemsku, Řecku, Portugalsku, Rumunsku a na Kypru se využívá neformální péče, zatímco v Norsku, Švédsku a ve Finsku je v neformální péči pouze málo dětí.

10 V případě nízkého zastoupení formální péče je obecně možné, aby matky pracovaly, pouze když péči o děti zajišťují prarodiče (Herlofson a Hagestad 2012). Aassve a kol. (2012) zjistil, že rozhodnutí matky jít do práce závisí na prarodičovské péči o děti v Maďarsku, Bulharsku, Francii a Německu, avšak ne v Nizozemsku, v Rusku a v Gruzii. Prarodiče jako jediná volba omezují rodiče v tom, že nemohou žít daleko od svých vlastních rodičů. Znevýhodněné rodiny častěji využívají péče prarodičů. Jappens a Van Bavel (2012) zjistili, že četnost prarodičů žijících s vnoučaty byla v severní a západní Evropě nižší než 15 %, zatímco v jižní, střední a východní Evropě a v Irsku to bylo více než 47 % případů. Takové společné bydlení nevyhnutelně ovlivňuje péči o děti a matky v Maďarsku, Řecku, Itálii a částečně v Rakousku a ve Španělsku s vyšší pravděpodobností využívají péče prarodičů, zatímco matky v Dánsku, ve Francii, na Islandu a ve Švédsku využívají péči prarodičů s nejnižší pravděpodobností. Neformální péče pomáhá matkám zapojit se do trhu práce, usnadňuje mezigenerační vztahy, buduje sociální kapitál a poskytuje podporu rodiny. Rodičovská dovolená 8 Mateřská dovolená se obvykle poskytuje zdravé matce a novorozenému dítěti a je čerpána před narozením dítěte, při jeho narození a po jeho narození. Otcovská dovolená je obvykle čerpána brzy po porodu, aby mohl otec trávit čas podporou své rodiny. Rodičovská dovolená je pro oba rodiče, aby mohli rodiče trávit více času s malým dítětem. Často je čerpána na konci mateřské dovolené. Rodičovská dovolená může být buď nepřevoditelná, avšak mohou ji čerpat oba rodiče, nebo převoditelná mezi rodiči, nebo ji mohou čerpat oba rodiče, pokud si to přejí. Ve všech zemích je mateřská dovolená po narození dítěte, pohybující se od 1,8 měsíců v Německu a Rakousku do 12 měsíců v Polsku a ve Spojeném království. Délka otcovské dovolené je různá, obvykle dva týdny nebo kratší, ve Skandinávii je však delší. Většina matek čerpá rodičovskou dovolenou, často jako alternativu k péči o děti. V České republice mají ženy nárok na 28 týdnů mateřské dovolené s náhradou 39 % mzdy a maximálně na 4 roky rodičovské dovolené. Také v Maďarsku trvá rodičovská dovolená až 2 roky a Robila (2011) se domnívá, že rodičovská dovolená v těchto zemích nahrazuje nízké subvencování péče o děti. Finanční kompenzace rodičovské dovolené ovlivňuje její čerpání. Když je kompenzace vysoká, otcové ji čerpají více, avšak stále méně než matky. V Dánsku, kde je finanční kompenzace vysoká, čerpalo v roce % otců rodičovskou dovolenou obvykle v délce 8 týdnů, zatímco 94 % matek čerpalo rodičovskou dovolenou obvykle v délce 28 týdnů. V některých zemích je rodičovská dovolená otců omezena. Vlivem reformy v Německu v roce 2007 se zvýšil podíl otcovských dovolených ze 3 % v roce 2006 na 28 % v roce V některých zemích mohou rodiče po rodičovské dovolené dostávat přídavky na péči o děti pro péči o své vlastní dítě nebo k využití péče o děti mimo rodinu. Tyto přídavky jsou obvykle vypláceny ve formě paušální částky, která je nižší než průměrná mzda. Na tento přístup lze pohlížet jako na přístup konsolidující roli matky jako hlavní pečovatelky, zesilující rozdíly ve společenských třídách a trh neformální péče. Tato strategie byla zavedena v Německu v roce 2013, kde rodiče, kteří využívají péči o děti, bez ohledu na to, zda jsou zaměstnáni, dostávají 150 EUR za dítě ve věku od 15 do 36 měsíců. Bylo to odůvodněno umožněním svobodné volby. Zatímco svobodě volby lze jen tleskat, někteří namítají, že by bylo lepší

11 zvýšit péči o děti a že kompenzace zavádí určitou ideologii v oblasti rolí v rodině a odrazuje matky přistěhovaleckého původu od vstupu na pracovní trh (Boll a Reich 2012). Účast rodičů na pracovním procesu Celkově rodičovství snižuje zaměstnanost žen, zatímco zvyšuje zaměstnanost mužů. Pouze v Dánsku a ve Slovinsku je rodičovství spojeno s mírným zvýšením zaměstnanosti žen. Obecně rodičovství snižuje zaměstnanost žen. Tento vliv je největší v České republice, v Maďarsku a na Slovensku, přičemž vliv na muže je nízký. Flexibilní zaměstnání pomáhá rodičům, zejména matkám, zkombinovat rodičovství se zaměstnáním. Rodiče mohou pracovat na zkrácený úvazek, když mají malé děti, a tuto možnost využívají více matky. Zaměstnání na zkrácený úvazek pomáhá kombinovat rodičovství a zaměstnání. Více než 3 milionů Evropanů ve věku 15 až 34 let přešlo v zaměstnání z plného na zkrácený úvazek kvůli péči o děti nebo rodinným záležitostem (Eurofound 2013). Na zkrácený úvazek pracuje v polovině zemí EU více matek než bezdětných žen. V bohatších zemích, jako je Nizozemsko, Německo, Rakousko a Spojené království pracuje většina matek s malými dětmi na zkrácený úvazek. V Bulharsku, Polsku, Portugalsku a Rumunsku existuje jen malý rozdíl v délce pracovního úvazku žen s dětmi a bezdětných žen. Situace se jeví tak, že v bohatších zemích existuje vysoký podíl zaměstnání na zkrácený úvazek, zatímco v chudších zemích je podíl žen pracujících na zkrácený úvazek a podíl zaměstnaných matek nízký. Podíl zaměstnání na plný úvazek se zvyšuje, když jsou děti starší a když je jich méně. Často se matky, které přešly na zkrácený úvazek, se vrací k práci na plný úvazek, když jsou jejich děti starší, a tento trend je zřetelný v Nizozemsku, ve Švédsku a v Norsku. Tyto vlivy jsou výraznější u osamělých rodičů. Matky často přecházejí na zaměstnání na zkrácený úvazek kvůli rodinným povinnostem. 9 Faktory ovlivňující účast rodičů na pracovním procesu Náklady na péči o dítě jsou důležité, zejména u nízkopříjmových rodin. Pro matky může být lepší, když nejsou zaměstnané a samy se starají o děti. Například v Irsku, na Slovensku a v České republice ovlivňují vysoké náklady na péči o děti využívání péče o děti a rodiče často přecházejí na zkrácený úvazek nebo zaměstnání opouštějí. Rodičovská dovolená ovlivňuje využívání péče o děti. Ve Spojeném království snížilo prodloužení rodičovské dovolené z 5 na 12 měsíců po porodu dítěte poptávku po péči o děti v prvním roce dítěte. Podobné vlivy se projevily v severských zemích. Po prvních narozeninách se péče o děti stále zvyšuje a ustálí se okolo tří let věku dítěte, kdy jsou téměř všechny děti v péči o děti. Většina rodičů čerpá rodičovskou dovolenou, pokud je placená, a nevyužívá péči o děti. Ve Spojeném království a v severských zemích využívá málo rodičů péči o děti a následná plná rodičovská dovolená je čerpána u mnoha zaměstnání, kde může dlouhá nepřítomnost narušit budoucí kariéru. Zdá se, že velmi dlouhá rodičovská dovolená vede k nižšímu využívání péče o děti v Rumunsku, Litvě, Maďarsku, Estonsku, České republice, na Slovensku a v menší míře v Německu. Dostupnost, přístupnost a kvalita péče je rovněž důležitá. Obtíže s otvírací dobou nebo nedostatkem kapacity se jeví jako významné pro rodiče v Maďarsku, Francii, Řecku, Rumunsku, Polsku a v České republice. Problémy s kvalitou byly zjištěny zejména v Řecku, Slovinsku, ve Španělsku, v Rumunsku, na Slovensku, v Polsku a v Itálii.

12 Doložení výchovy a péče o děti v raném dětství (ECEC) pro děti ve věku 0-3 let a vlivy na vývoj dětí Vysoká kvalita péče o děti je spojena s prospěchem pro vývoj dítěte, přičemž nejsilnější účinky má na děti ze znevýhodněného prostředí. Existují také důkazy o tom, že někdy mohou nastat negativní vlivy a zdá se, že je to spojeno s velkým počtem hodin skupinové péče nízké kvality, zejména v prvním roce života. Výsledky studií částečně závisí na kontextu ECEC, existují však společné rysy napříč zeměmi, naznačující, že mnoho výsledků není specifických pro určitou kulturu. Doložení předškolních let (dětí starších než tři roky) je celkem konzistentní, doložení období od porodu do tří let je nejednoznačné a některé studie nalezly negativní vlivy, některé žádné vlivy a některé pozitivní vlivy ve spojení s péčí o děti. Nesrovnalosti ve výsledcích lze částečně přičítat věku zahájení a částečně kvalitě péče o děti. Rovněž se mohou účinky péče o děti lišit podle rodinného zázemí a mohou nastat negativní, neutrální a pozitivní vlivy v závislosti na rovnováze mezi kvalitou péče doma a v zařízeních péče o děti. Účinky se mohou týkat kvality i kvality péče o děti, ale velikost účinků péče o děti v institucích činí asi polovinu v porovnání s rodinnými faktory. Komplexní přehled této oblasti vypracoval Melhuish a kol. (). Kvalita vzdělávání a péče v raném dětství (ECEC) pro děti ve věku 0 3 roky 10 Zpráva EPIC (Guerin 2014) došla k následujícím závěrům: V kontextu ekonomické nejistoty se jeví investování do vysoce kvalitního ECEC být efektivním nástrojem politiky podloženým důkazy, přestože jej nelze považovat za všelék. Úroveň realizace ECEC je v rámci EU velmi nestejná a aby byla efektivní, musí být vysoce kvalitní. Jediným způsobem jak prolomit kruh znevýhodnění by bylo vyvinout ambiciózní ukazatele a cíle politiky v poskytování přístupu k vyššímu vzdělání nedostatečně zastoupeným skupinám. Každodenní prožitky dítěte jsou motorem vývoje dítěte. Různé faktory mohou zlepšit kvalitu ECEC pro optimalizaci prožitků dětí. Shromážděné důkazy naznačují, že následující charakteristiky kvality podporují vývoj: Interakce dospělých s dětmi, která je vnímavá, laskavá a pohotově k dispozici. Dobře vyškolený personál, vykonávající s nasazením svoji práci pro děti. Vývojově vhodné osnovy se vzdělávacím obsahem. Poměry a velikosti skupiny umožňující personálu patřičně interagovat s dětmi. Dohled zajišťující konzistentnost v kvalitě péče. Rozvoj personálu, zajišťující kontinuitu, stabilitu a zlepšování kvality. Zařízení, která jsou bezpečná, hygienická a přístupná pro rodiče. Personál poskytující podporu rodičům v poskytování raného vzdělávání doma.

13 ECEC lze zlepšit strukturálními charakteristikami a podporou učitelů, aby byly zajištěny stimulující prožitky dětí, přizpůsobené jejich vývojové úrovni. Profesní rozvoj v zaměstnání a vzdělávání před zapojením do profesionální péče o děti jsou důležité faktory pro kvalitu a v této oblasti je potřebný další výzkum a vývoj. Pro znevýhodněné rodiny může mít vysoce kvalitní ECEC v prvních třech letech příznivý vliv na emocionální, kognitivní, jazykový a sociální vývoj. Z nekvalitní péče o děti není žádný prospěch nebo má negativní vliv. Pro časný zásah může být efektivní vysoce kvalitní péče o děti ve spojení s podporou ze strany rodičů. Pro všeobecnou populaci poskytuje vysoce kvalitní ECEC výhody pro děti v oblasti kognitivního, jazykového a sociálního vývoje, avšak nekvalitní péče o děti může být rizikovým faktorem a může vést k dvojnásobnému riziku pro znevýhodněné děti, potenciálně spojenému s nedostatky v jazykovém a kognitivním vývoji. Některé důkazy naznačily, že vysoká míra péče o děti, zejména skupinové péče v prvních dvou letech života, může zvýšit riziko antisociálního chování. Následný výzkum však naznačuje, že to může být způsobeno vysokou mírou nekvalitní péče, zejména v dětských centrech v prvním roce života. Nízká kvalita mnoha ECEC je znepokojivá, většího prospěchu lze dosáhnout zlepšením kvality těchto programů. Individuální oproti skupinové péči ve věku 0-3 roky V hodnoceních byl učiněn závěr, že rozdíly v účincích péče o děti v institucích a doma mohou být způsobeny rozdíly v kvalitě (Anders, 2013; Melhuish, 2004b). To bylo nedávno potvrzeno v USA (Early Childhood Longitudinal Study-Birth Cohort) (Ruzek a kol. 2014). Pro rozdíly mezi individuální a skupinovou péčí jsou rozhodující rozdíly v kvalitě. Když je dítě starší, péče v centrech se více přizpůsobuje vývojovým potřebám dítěte. Ve studii Eurofound () bylo zjištěno, že neustálý profesní vývoj zlepšuje výsledky pro děti a služby jsou pak více začleňující. Školení začleňování rovněž pomáhá. 11 Závěrem lze konstatovat, že přestože jsou důkazy omezené, existují náznaky, že mladší děti, jimž je poskytována péče o děti, se vyvíjejí optimálně v menších a intimnějších nerodičovských zařízeních s méně vrstevníky a vyšším zastoupením dospělých v poměru k dětem než děti v programech v centrech (Dowsett a kol. 2008). Některá zjištění prokázala, že domácí péče může být vysoce kvalitní (např. Melhuish a Otero, ). Dětem v domácí péči se však nemusí dostávat podpory ze strany vrstevníků nebo profesionální školení jako při péči v centrech. Děti jsou pak poněkud izolované a nedoceněné, což v nich může zanechat pocit podceňování. Domácí péče může být vysoce kvalitní, zejména pokud je důsledně sledována, nemáme však dostatek informací o tom, jaký má tato varianta vliv na vývoj dětí a jak děti podporovat. Kvalita, interakce pečovatele s dítětem a osnovy pro věk 0-3 roky Zkušenosti s interakcemi jsou součástí procesu kvality, tzn. každodenních bezprostředních prožitků dítěte. V prvních třech letech jsou kritickými aspekty jazykový a sociálně ekonomický vývoj a jsou silně ovlivněny zkušenostmi dětí s interakcemi. Interakce jsou hnacím motorem vývoje. To ovlivňuje jazykový vývoj dome i v péči o děti (Melhuish, Lloyd, Martin a Mooney, 1990; Melhuish, Martin a Mooney, 1991; Hart a Risley. 1995). Větší komunikace a schopnost reagovat na podněty je spojena s lepším jazykovým rozvojem ve věku 18 měsíců (Melhuish,

14 Lloyd, Martin a Mooney, 1990), tří let (Melhuish, Martin a Mooney, 1991) a tyto účinky přetrvávají (Melhuish, 2001). Děti v prvních třech letech potřebují předvídatelné činnosti a rutinní péči podle vyvážených osnov (Dalli a kol. 2011; Melhuish 2004a). Málo systematických důkazů vyvolává otázky, jak mohou pedagogické strategie zajistit zdravý celkový vývoj (Downer, Sabol a Hamre 2010). Současný výzkum nyní pokračuje v zaplňování těchto mezer (např. Siraj, Kingston a Melhuish ). Malé děti potřebují vřelou a spolehlivou podporu dospělých a citlivou a vnímavou interakci vyladěnou podle temperamentu a věku (Dalli a Rockel 2012; Trevarthen a kol. 2003). Stabilita péče a fyzického prostředí V hodnoceních se uvádí kontinuita a stabilita pečovatelských zařízení jako klíčové faktory přispívající k dobré kvalitě péče. Bohužel je stabilita v zařízeních ECEC často nedostupná (Dalli a kol. 2011; Whitebook a kol. 2009). Udržení personálu a fluktuace personálu, změny uspořádání, pracovní doba personálu a doba, kdy je dítě v příslušném zařízení, to vše ovlivňuje kontinuitu vztahů. Případové studie ukázaly, že zvláště efektivní centra mají personál, který zde působí již dlouho (Siraj-Blatchford, Sylva, Muttock, Gilden a Bell 2002). Montie a kol. (2006) hlásili, že zkušenosti personálu se týkaly kognitivního a jazykového vývoje dětí. Nižší fluktuace personálu je spojena s vyšší kvalitou procesu (Goelman a kol. 2006; Melhuish a kol. 1990). Vysoká kvalita je patrně nedosažitelná bez stabilních pečovatelů. 12 Prostředí musí být klidné, tiché a bez nadměrných stimulů, aby umožňovalo nerušený spánek, komfort a krmení. Dále potřebují nabídku prostředí bohatého na věci, které lze objevovat, a usnadňují řadu činností, mimo jiné fyzický pohyb, tanec, vyprávění pohádek, kreslení a malování. To může být zvláště důležité pro děti ze znevýhodněných prostředí, protože zařízení ECEC mohou dětem nabídnout přístup k výukovým materiálům a zkušenostem, kterého se jim doma nedostává (Dearing, McCartney a Taylor 2009). Prostorové uspořádání a vytváření skupin může být rovněž důležité. Skalicka, Belsky, Stenseng a Wichstrøm () testovali, zda nová norská centra denní péče s otevřenými skupinami mohou ovlivnit sociální chování dítěte jinak než tradičně organizovaná centra. Děti z center s otevřenými skupinami pocítily méně blízkosti ve vztahu učitel-dítě a později měli více konfliktů ve vztazích učiteldítě, což naznačuje, že centra s otevřenými skupinami nejsou optimální. Poměr zastoupení dospělých a dětí, velikost skupiny a profesní vývoj Poměry zastoupení dospělých a dětí se vztahují k velikosti skupiny a je třeba je považovat za strukturální proměnné, stejně jako školení personálu a organizační charakteristiky. Příznivější poměry zastoupení dospělých a dětí (méně dětí na jednoho pečovatele) zvyšují kvalitu interakce dospělých s dětmi (Dalli a kol. 2011; Phillips a Lowenstein 2011). V USA byly ve všech zařízeních institucionální péče o děti příznivější poměry zastoupení dospělých a dětí a velikosti skupin nejlepšími prediktory pozitivního poskytování péče o děti (NICHD Early Childcare Research Network, 2000a). Je namítáno, že vliv poměrů zastoupení dospělých a dětí a velikosti skupin je větší u mladších dětí (Expert Advisory Panel on Quality Early Childhood Education and Care, 2009; Huntsman, 2008). Optimální doporučené poměr pro děti mladší dvou let v ECEC je poměrně konzistentně určen jako 1:3 (Dalli & Rockel, 2012; Expert Advisory Panel on Quality Early Childhood Education

15 and Care, 2009), pro děti od dvou do tří let se doporučuje poměr 1:4 až 1:5 a pro děti od tří do pěti let se doporučuje poměr 1:10 až 1:17. Ideální doporučovaná velikost skupiny pro děti mladší dvou let je šest až osm dětí, pro děti od dvou do tří let 10 až 12 dětí, pro tříleté děti 14 až 18 dětí a pro čtyř až pětileté děti 20 až 24 dětí (Dalli a Rockel 2012; Munton a kol. 2002). Kvalifikace personálu částečně predikuje vysokou kvalitu a lepší výsledky pro děti (Mathers a kol. 2011; Smith a kol. 2009). Profesionální vývoj je spojen s lepší kvalitou péče o děti ze strany pečovatelů o děti (Melhuish a Otero, ) a ve skupinové péči (Melhuish, Gardiner a Otero ). Když bereme v úvahu vývoj služeb ECEC ve Spojeném království v minulých 15 letech, je vhodné provést srovnání center péče o děti v letech 2000 a. Od roku 2000 do roku se podstatně zvýšila kvalifikace. V pozorováním bylo zjištěno současné zvýšení kvality, což naznačuje, že zvýšení kvalifikace personálu by mohlo vést k lepší kvalitě péče. 13

16 B. Politika v České republice Česká politika a její obsah Česká republika má nízkou porodnost (1,46 v roce 2013). Tradiční rodiny jsou stále méně obvyklé, 60 % dětí se rodí mimo manželství a každé druhé manželství končí rozvodem. Mateřská dovolená trvá 28 týdnů a žena má nárok na 69 % předchozího čistého výdělku. Rodičovská dovolená trvá 18 až 42 měsíců a výše příspěvků může být až o 10 % vyšší než je průměrná mzda v ČR. Ženy s dětmi do 6 let mají extrémně nízkou účast na pracovním trhu. Zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek nebo flexibilní zaměstnání není obvyklé a přístup k péči o dítě je jedním z nejnižších v EU. Každý třetí zájemce o zápis do veřejného zařízení péče o děti byl v roce 2014 odmítnut. Rozdíl ve výši platu mezi ženami a muži je velmi vysoký: 22 % oproti průměru v zemích EU 16,5 %. V březnu byla zřízena Komise pro rodinnou politiku, expertní ministerská komise, pro vypracování dlouhodobé strategie rodinné politiky, propagující svobodu volby v rodinném životě a hodnotách. Strategie, očekávaná na jaře 2016, vymezí konkrétní opatření ve třech hlavních oblastech: služby, finanční podpora a zaměstnanost. Reagovat bude na tři hlavní trendy: řada rodin si nemůže dovolit více než jedno dítě; absolventky vysokých škol (většina) se často rozhodnou nezaložit rodinu kvůli špatným podmínkám pro sladění rodinného života a práce; nedílnou součástí rodinné politiky se stává politika pro stárnoucí populaci jako způsob posílení mezigenerační solidarity. Na rodinnou politiku, genderovou rovnost a zaměstnanost žen se nyní pohlíží jako na tři vzájemně provázané oblasti politik. 14 Opatření nové rodinné politiky jsou: Nový typ služeb péče o děti dětské skupiny, které jsou odlišné od stávajících mateřských školek. Dětské skupiny poskytují denní péči pro 12 až 24 dětí ve věku 1-6 let. Dětskou skupinu může zřídit fyzická nebo právnická osoba za předpokladu, že jsou splněny požadované kvalitativní standardy. Porodné na druhé dítě. Finanční prostředky na rodinnou politiku k poskytnutí podpory pro nevládní organizace a obce. Mezi připravovaná opatření patří: Právní nárok na místo v mateřské školce pro dítě starší tří let (počínaje rokem 2018). Nový zákon o sociálním bydlení, který poskytne podporu mladým rodinám. Vyšší daňové úlevy na druhé a třetí dítě. Flexibilnější rodičovská dovolená, vyšší dávky, pokud je rodičovská dovolená kratší. Dovolená v délce 3 6 měsíců určená k péči o vážně nemocného příbuzného. Zaměstnanci bude drženo pracovní místo a bude mu vyplácena náhrada příjmu. Otcovská dovolená v délce asi jednoho týdne během prvních šesti týdnů života dítěte.

17 Mezi aktivity podporované z Evropského sociálního fondu patří: Mikrojesle (od ledna 2016) pro děti od 6 měsíců do 4 let, kde jsou 4 děti na jednoho pečovatele, fungují jako pilotní projekt pod evropskou záštitou. Projekt týkající se nerovného odměňování mužů a žen zaměřený na dosažení systémové změny. Finanční podpora zakládání a provozování dětských skupin. Vývoj politiky Česká republika měla v minulosti dělený model ECEC. Od 40. let 20. století byly mateřské školky institucemi pro péči o předškolní děti ve věku od 3 let, spadající pod ministerstvo školství, zatímco jesle pro děti do 3 let spadaly pod ministerstvo zdravotnictví. Jesle proto zaměstnávaly zdravotní sestry a lékaře a ne pečovatele s pedagogickým vzděláním. Po roce 1989 byly mateřské školky zachovány, ale jesle prakticky zmizely. Kvalitní péče o děti může kromě pomoci v potírání chudoby a genderové nerovnosti podporovat blaho a rozvoj dítěte, podporovat začlenění znevýhodněných dětí, snížit předčasné opuštění školy a zlepšit školní výkon. Pozdější intervence jsou dražší a méně efektivní. Česká republika a Slovenská republika poskytují nejnižší přístup k péči o děti mladší 3 let v EU. Pro děti ve věku 3-5 let je v České republice poskytována péče o děti pod evropským průměrem. Zaměstnanost českých matek je jedna z nejnižších v Evropě. Jsou navrženy reformy ke stimulaci většího sdílení rodičovské dovolené mezi matkami a otci. Nový systém by měl být na bázi pojištění, takže rodiny by neztratily mnoho peněz, pokud by rodičovskou dovolenou čerpal partner s vyšším výdělkem. Mohly by existovat nepřevoditelné části placené rodičovské dovolené pro každého rodiče, aniž by byly znevýhodněny rodiny s jedním rodičem. 15 V roce 2000 byla zahájena systémová restrukturalizace stávajících mateřských školek. Nyní je po nich požadováno, aby vyvíjely vzdělávací programy se schopnostmi, cíli nebo dovednostmi, které je třeba dosáhnout, v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání ministerstva školství. Implementace je pravidelně auditována školní inspekcí, je to však často omezeno na formální inspekci bez supervize. Mateřské školky by měly pěstovat schopnosti a dovednosti dětí při respektování jejich individuality. Avšak s až 28 dětmi ve skupině a pouhými dvěma učiteli, pracujícími ve směnách, které se jen částečně překrývají, je jen stěží možné věnovat pozornost individuálním potřebám dětí. Proto je začleňování dětí se speciálními potřebami a ze znevýhodněných prostředí v mateřských školkách často opomíjeno. Pro zlepšení začleňování těchto skupin plánuje ministerstvo školství zavedení jednoho roku povinného předškolního vzdělávání. Expertní komise také doporučuje zlepšení pro mateřské školky, zejména v poměrech zastoupení personálu a dětí, školení personálu a kvalifikaci personálu pro podporu začleňování znevýhodněných dětí. Vláda rovněž zavedla legislativu k usnadnění vzniku dětských skupin od 1 roku do školního věku v případě nedostatku péče o děti. Někteří kritikové říkají, že děti v dětských skupinách budou v nevýhodě oproti dětem z mateřských školek. V roce byla legislativa

18 novelizována a byly odstraněny minimální standardy pro všechny poskytovatele, aby bylo umožněno rychlé rozšíření dětských skupin, avšak mezitím bylo navrženo opětovné zavedení minimálních standardů péče o děti pro zajištění kvality. Vláda rovněž plánuje zavedení neziskových mikrojeslí. Existují určitá fiskální opatření pro podporu poskytování péče o děti. Expertní komise na základě mezinárodního výzkumu doporučuje větší integraci mezi vzděláváním a péčí, protože rozdělené modely mají za následek nižší kontinuitu života dětí a nižší kvalitu služeb pro mladší z důvodu nižší kvalifikace personálu, nedostatku osnov a vysoké fluktuace personálu. Služby péče o děti, které jsou v místě poskytování zdarma, se snaží využívat více rodičů s dětmi než služby poskytované za úplatu, proto služby poskytované zdarma mohou pomoci zacelit mezery v umisťování mezi různými sociálními a etnickými skupinami. Ve většině zemí využívají rodiny s nejnižšími příjmy služby péče o děti a vzdělávání méně než ostatní. Expertní komise proto doporučuje garantované místo v ECEC pro každé dítě a jeho kombinaci s nízkými nebo nulovými poplatky. Jsou možné poplatky podle příjmů. 16 Zkušenosti z Evropy neposkytují žádné důkazy o tom, že by se kvalita zvyšovala díky konkurenci. Proziskové opatření může být spojeno s poklesem kvality, protože orientace na zisk může snižovat investice do kvality. Pro rodiče může být obtížné odhalit kvalitu. Lepší informace pro rodiče, například ve formě hodnocení kvality, mohou pomoci tento problém překonat, může však dojít ke zvýšení sociální segregace. Proto jsou nezbytné cenové předpisy a předpisy pro kvalitu pro všechny poskytovatele. Pro zlepšení přístupu ke kvalitní péči o děti musí státy investovat dostatečné zdroje. Sít péče o děti EU doporučuje, aby nejméně 1 % HDP bylo vynaloženo na ECEC. V České republice jsou v současné době výdaje na tuto oblast výrazně pod touto hodnotou a pod průměrem EU. Současná vláda však chce toto financování navýšit. Je potřeba nastavit standardy kvality a předpisy pro všechny poskytovatele se záměrem dosáhnout model integrované péče. Mateřské školky je třeba transformovat tak, aby je mohly navštěvovat děti mladší než 3 roky a mít prospěch z větší kontinuity. České mateřské školky mohou přijímat děti od 2 let, avšak vzhledem k nedostatku míst a poměru zastoupení dětí a personálu se tak obecně neděje. Interní hodnocení politiky Komise pro rodinnou politiku doporučila, aby Česká republika: usilovala o naplnění potřeb začleňování a lokálních potřeb v mateřských školkách, citlivě reagujících na tyto potřeby; zvyšovala kontinuitu v ECEC poskytováním raného vzdělávání v transformovaných mateřských školkách dětem mladším než 3 roky; pro všechny poskytovatele nastavila pravidla a minimální standardy; pro zlepšení kvality využívala důkazy vyplývající z průzkumů; zacílila na integrovaný model vzdělávání a péče o děti v raném dětství; zajistila univerzální dostupnost zdarma nebo s malými poplatky, popř. s poplatky stanovenými podle výše příjmu; garantovala místo pro všechny předškolní děti, které dosáhnou určitého věku; investovala do této oblasti za účelem eliminace kompromisů mezi kvalitou a kvantitou.

19 Jedním z evropských vlivů na rychle se rozvíjející rodinnou politiku v České republice je projekt na Sladění práce a rodiny inspirované příklady dobré praxe v Evropě (2012-). Tento projekt pod záštitou ESF prováděl detailní srovnání zkušeností z České republiky Rakouska a Německa. Jeho doporučení zahrnují: Lokální, finančně dostupné služby péče o děti, dostupné od ukončení mateřské dovolené (asi 28 týdnů). Snížení daní pro zaměstnané rodiče spíše než přímé sociální dávky. Motivování zaměstnavatelů k nabízení flexibilního zaměstnání ku prospěchu obou stran. Ukázalo se, že v České republice je práce na plný pracovní úvazek s flexibilní pracovní dobou na obou stranách oblíbenější než práce na zkrácený úvazek. Práce z domova nabízí možnosti pro budoucnost, avšak v České republice, v Rakousku a v Německu není zvlášť upravena předpisy. Obvykle bývá upravována zvláštním ustanovením ve standardních smlouvách a v žádném případě ji nelze vykonávat v široké škále povolání. Finanční opatření pro zaměstnavatele speciální slevy na daních při práci na zkrácený úvazek nebo s flexibilní pracovní dobou. Konzultační služby pro rodiče a spolupráce mezi zainteresovanými subjekty. V současné době mají Češi nedostatek informací, které by jim pomohly v rozhodování jak sladit rodinný život a práci. 17

20 C. Politiky a zkušenosti v ostatních zemích EU a příspěvky zainteresovaných subjektů Situace v ostatních zemích EU Podle zkušeností z Irska vyžaduje vývoj stupňovitý přístup. Nejprve je třeba vybudovat infrastrukturu a Irsko se nyní zaměřuje na kvalitu. Žákovský fond podporuje zvyšování kvalifikace pracovníků ECEC. V prvním stádiu měly být zajištěny základní dovednosti, avšak případným cílem je dosažení vysokoškolského vzdělání pracovníků. Inspekce služeb poskytovaných dětem v raném věku se nyní bude zaměřovat i na vzdělávání, vedle současného zaměření na bezpečnost, hygienu, atd. Kvalitní poradenské služby se nyní soustřeďují na profesní rozvoj vedle samotného školení. Od roku 2016 bude zaveden model pro začleňování znevýhodněných dětí v sedmi krocích a v každé jednotce bude pracovník se speciálním vyškolením v oblasti začleňování. Po zavedení bude jednotka více financována. Dalším krokem bude poskytování informací a poradenství rodičům. Při zapojení mnoha oblastí politiky vyžadovala strategie postupu zapojení mnoha odborů a ministerstev. 18 Lotyšsko tradičně plnilo požadavky strategie ECEC v rámci univerzálního systému státem poskytované péče o děti. Od roku 2013 je implementováno několik experimentálních projektů. Mezi ně patří státem dotovaná dostupnost soukromých mateřských školek nebo pečovatelů o děti pro rodiče, kteří nevyužívají veřejnou péči o děti. Byla zavedena registrace a regulace pečovatelů o děti včetně kvalifikačních a bezpečnostních opatření. V důsledku toho se seznam čekatelů za dva roky snížil o 22 % a v hlavním městě Rize o 32 %. Nyní je registrováno asi pečovatelů o děti. V roce 2014 obdrželo asi rodičů finanční podporu na soukromou péči o děti. Tento systém je oblíben a poskytuje větší možnosti volby. Předpokládá se zavedení systému voucherů, který by mohl být rozšířen do veřejného sektoru. V roce byl spuštěn projekt poskytování flexibilní péče o děti pro rodiče vykonávající práci v nevýhodné době (v noci nebo v sobotu, v neděli a o svátcích). Rozdíl mezi Chorvatskem a Českou republikou spočívá v tom, že chorvatské mateřské školky přijímají děti od 6 měsíců do zahájení školní docházky. Nejsou zde oddělené jesle. V mateřských školkách jsou smíšené věkové skupiny. Zkušenosti ukazují, že je to pro děti prospěšné a podporuje to rozvoj sociálních a intelektuálních dovedností. Úspěšný program s názvem Vyrůstejme společně v roce 2009 spustilo ministerstvo a UNICEF. Povzbuzuje profesionální pracovníky ke spolupráci s rodiči pro posílení jejich rodičovských dovedností. Podobný program pro rodiče znevýhodněných dětí byl spuštěn v roce V 90. letech bylo decentralizováno předškolní vzdělávání. Všechny mateřské školky nyní provozují obce nebo regiony, avšak supervizi stále provádí centrální státní orgány a právní rámec je národní. Zákon specifikuje vysoké standardy školení a učitelé v mateřských školkách v Chorvatsku mají univerzitní vzdělání. V mateřských školkách však není dostatek míst a je potřeba vytvořit další. Výzvou je zorganizovat kvalitní vzdělávání pro všechny děti. Osnovy ECEC se nyní mění a to představuje další výzvy. V Rumunsku je do ECEC zapojeno pět veřejných aktérů ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny, ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo školství, ministerstvo veřejných financí a místní úřady. Neexistuje žádná monitorovací struktura a je potřeba ji vytvořit. Hlavní silnou stránkou stávajícího předškolního systému jsou rozsáhlé zkušenosti s inovativními

21 osnovami a školení personálu. Několik předškolních programů pro děti ve věku 3-6 let je implementováno nevládními organizacemi a financují je dárci, jako UNICEF, Světová banka a EU. Rumunské vzdělávací osnovy pro děti ve věku 3-6 let byly revidovány v roce Poprvé do nich byla zařazena sekce raného vzdělávání pro mateřské školky. Osnovy jsou průběžně revidovány se záměrem zařazení zásad učení zaměřených na děti. Pozitivním vývojem je uvedení programů neustálého vzdělávání pro učitele. Hlavní slabinou je však málo kurzů a institucí pro učitele, pracující s dětmi mladšími než 3 roky. Určité pokroky byly dosaženy v přístupu k předškolní péči pro děti z menšin a znevýhodněných skupin. UNICEF ve spolupráci s nevládními organizacemi zavedl speciální programy pro zvýšení přístupu romských dětí k předškolní péči a později byly tyto programy rozšířeny ve formě pilotních projektů. Vláda společně s UNICEF a se světovou bankou zřídila v roce 1992 informační centra pro rodiče o problematice raného dětství. Ministerstvo školství, nevládní organizace a místní orgány vyvinuly vzdělávací programy pro rodiče a některé z nich se zaměřují na děti ve věku 0-3 roky. Efektivita programů je však omezena absencí mechanismu spolupráce mezi ministerstvy školství, zdravotnictví a sociálních věcí. Pracovní skupina nyní pracuje na národní strategii. Vzhledem k nedostatku legislativy pro péči o děti ve věku 0-3 roky před rokem 2012 vyrostly některé jesle bez jasného důrazu na strukturu a standardy vzdělávání. Nové zákony o vzdělávání přijaté v roce 2011 oficiálně podporují koncept ECEC a předškolního vzdělávání v Rumunsku. Specifikuje, že jesle, mateřské školky a dětská denní centra mohou používat stejné osnovy a standardy. Ve službách ECEC pro děti ve věku 0-3 let mají být součástí personální struktury pedagogové pracující na směny a maximální poměr pedagog - děti má být 1:7. Situace na Slovensku je podobná jako v České republice. Mnoho jeslí, dostupných do 90. let, následně zmizelo. Odpovědnost za ně se v současné době přesouvá z ministerstva zdravotnictví na ministerstvo sociálních věcí. Určité financování je k dispozici pro lidské zdroje a integrovaný operační program, který má pomoci rozvoji zařízení pro děti mladší než 3 roky. Peníze lze také použít ke školení personálu jeslí. Slovenská republika podporuje rodiny finančně. Placenou rodičovskou dovolenou lze čerpat do 3 let dítěte. Rovněž jsou vypláceny přídavky na děti. Existuje záměr je v roce 2016 zvýšit. Tyto přídavky lze použít k úhradě péče v jeslích. V současné době činí 230 EUR měsíčně. 19 Systém ECEC ve Finsku upravuje celá řada zákonů a vyhlášek. Přístup je všeobecným právem. Existuje právní závazek poskytnout přístup na vyžádání každému dítěti. Zdroje, kvalifikace personálu a poplatky pro klienty jsou rovněž upraveny zákonem. Poplatky jsou v současné mírné, ale vláda hodná poplatky zvýšit a omezit přístup k ECEC na 20 hodin týdně pro rodiče, kteří nepracují na plný úvazek nebo nestudují v denním studiu. V současné době se rodiče mohou rozhodnout, kolik hodin týdně budou službu využívat a zda využít veřejný ECEC či namísto toho pobírat příspěvky na domácí nebo soukromou péči. Péče a vzdělávání nejsou považovány za soukromé. Personál je dobře vyškolený, je však potřeba více učitelů. Existují národní pravidla pro osnovy, přičemž aktualizované osnovy budou spuštěny v roce V roce 2013 byla přesunuta odpovědnost za ECEC z ministerstva sociálních věcí a zdravotnictví na ministerstvo školství. Trvalo 23 let, než byla provedena tato změna, a zahrnovalo to politickou diskusi o tom, zda je ECEC sociální služba, pracovní služba nebo vzdělávací služba. Nyní je akceptováno stanovisko, že se jedná hlavně o vzdělávací službu a výchozí bod vzdělávacího systému. Hlavní změna je tedy v postoji, koncepci a terminologii. Rovněž došlo k určitým technickým problémům a je třeba provést změny v legislativě. Finsko je silně přesvědčeno o tom, že jedním z úkolů ECEC je umožnit rodičům studovat a pracovat.

22 Je to také důležitá služba pro rodiče a politika zaměřená na děti. Vzdělávání a začleňování dětí musí být srdcem ECEC. Všechny úkoly jsou však propojené a je nutno je řešit společně Prohlášení evropských zainteresovaných subjektů COFACE, síť rodinných organizací ve 24 státech EU, naznačila výzvy pro kvalitu v rané péči o děti. Deregulace ohrožuje standardy kvality. Ekonomické tlaky nutí místní orgány outsourcovat ECEC na soukromé poskytovatele bez kontroly kvality. Náklady jsou důležité, např. v Belgii je pro nízkopříjmové rodiny kryto % nákladů na péči o děti. Rodinné organizace tlačí na to, aby bylo toto krytí zvýšeno na 100 %. Pro pracovníky v péči o děti je důležitý čas, který netráví s dětmi (na reflexi, přípravu, podporu kolegů a administrativní úkoly). Vzhledem k regionálním rozdílům v nabídce a poptávce je obtížné zajistit stejnou kvalitu služeb ECEC po celém státě. Podobný problém může nastat u etnických a kulturních minorit - například Romů. Je třeba profesi péče o dítě zatraktivnit zvýšením mzdy a příležitostí k profesnímu postupu. Co se týče přivedení více mužů do této profese, program v Německu je popsán v dokumentu COFACE. Dalším problémem, který členové COFACE zjistili, je otvírací doba institucí péče o dítě. Multilingvismus a začleňování jsou výzvy, které budou narůstat. Diverzita a flexibilita v péči o děti je důležitá. Zapojení zainteresovaných subjektů včetně rodičů má zásadní důležitost, k jejich znalostem mohou přispět i organizace občanské společnosti. 20 Je důležité lépe porozumět kvalitě, jak strukturálním faktorům (velikost skupiny, poměr zastoupení dospělých a dětí, školení personálu a kvalifikace, osnovy, stavy personálu a fluktuace personálu), tak procesním faktorům (každodenní prožitky dětí, komunikace, interakce, atd.) Je třeba zdůraznit, že vedle formálních a neformálních služeb existují v péči o děti i poloformální služby (různé typy uznávaných pečovatelů o děti v některých zemích). COFACE obhajuje národní standardy kvality a standardy kvality EU, zaměřující se na zlepšení uznávání kvalifikací. Co se týče řízení, ECEC by měl být nedílnou součástí vzdělávacího systému, jak se nyní děje ve Finsku. Politiky by měly pěstovat interakci mezi službami nevládních organizací, rodičovskou podporou a profesionálními pracovníky ECEC. Může pomoci digitální podpora, poradenství a interakce. Například finský člen COFACE má internetovou stránku, kde jsou videa, fóra, online kurzy, atd. ( Interakce mezi trhy práce, rodičovskou dovolenou a požadavky na péči o děti se mohou měnit podle kulturních a ekonomických podmínek, regionu a hodnot, zdůrazňuje COFACE. Placená rodičovská dovolená přispívá k vyšší zaměstnanosti žen a k vyšší porodnosti. Důkazy naznačují, že zapojení otců je vyšší tam, kde je rodičovská dovolená založena na individuálních nárocích každého rodiče, je hrazena vyššími částkami a může být využívána flexibilně - například péče část dne v kombinaci se zaměstnáním na zkrácený úvazek. Kvóty využít nebo ztratit pro každou rodičovskou dovolenou (např. 3měsíční otcovská dovolená v Norsku) mohou podpořit její čerpání. Flexibilita zaměstnavatele, péče o děti, kterou si lze dovolit, roční dovolená a daňová politika mají rovněž vliv na volbu rodičů. Politický diskurs o péči o děti se posouvá od redistribuce k predistribuci (rodičovská dovolená, schémata návratu do práce, práce na zkrácený úvazek), zaměření na zaměstnatelnost, lidský kapitál a dovednosti.

23 EUROCHILD, síť na bázi práv dětí, zdůrazňuje, že děti musí být středobodem poskytování péče o děti. Stejně jako většina zemí ratifikovala Česká republika konvenci OSN o právech dítěte, která určuje, že děti mají právo na ochranu a podporu obou rodičů a že vlády mají zajistit ochranu a propagaci práv dětí. Chudoba zkušenostní, ekonomická a materiální přichází s jinými formami sociálního vyloučení a taková nevýhoda vede k nerovným a nepříznivým výsledkům. Konstruktivní zapojení otců zlepšuje výsledky dětí, i když otec a matka nežijí spolu. Avšak děti, u nichž je nejmenší pravděpodobnost podpory ze strany obou rodičů, jsou již znevýhodněny jinými způsoby. Nedostatečné zapojení otců je korelováno s další genderovou nerovností a tyto záležitosti je třeba řešit společně. Kvalitu ECEC je třeba posuzovat podle výsledků dětí. Dlouhodobá data ukazují, že nerovnosti jsou měřitelné velmi brzo a přetrvávají po celý život. Chudší vývoj traumatizovaných nebo zanedbávaných dětí je měřitelný ve věku šesti měsíců. Neurologie prokazuje, že rozvoj učení a mozku je rychlejší v prvních třech letech. Pokud to zanedbáme, ztratíme příležitost podporovat práva dětí, zvýšit rovnost a dosáhnout nejlepších možných výsledků pro naši populaci. Prožitky z raného dětství hrají rovněž roli v selhání ve škole, těhotenství náctiletých a kriminalitě, obezitě, hypertenzi, depresích a závislostech ve třetí a čtvrté dekádě, koronární srdeční chorobě a diabetu v páté dekádě a předčasném stárnutí a ztrátě paměti v pozdějším životě. Je třeba sbírat správný typ dat: před několika lety požádal regulační orgán v Skotsku lidi, kteří disponovali daty skotské dlouhodobé statistické skupiny, aby zaznamenávali každý dětský výkon oproti klasifikaci udělené předškolnímu zařízení, které dítě navštěvovalo. Zjistili, že neexistuje žádná korelace. Jinými slovy, zařízení může být klasifikováno jako výborné, a přesto nedosahuje žádný příznivý rozdíl ve výsledcích či rovnosti dětí. Jedinou výjimkou byla specializovaná zařízení pro děti, podléhající ochranným opatřením nebo odebraným z rodičovské péče. Skotsko tedy nyní posuzuje blaho dětí jako marker kvality ECEC. 21

24 D. Hlavní otázky projednávané během zasedání Mnoho diskutovaných problémů se týká doporučení Evropské komise Investování do dětí: cesta ven z bludného kruhu znevýhodnění (2013). Pravděpodobně největším faktorem, ovlivňujícím zkušenosti rodičů, je způsob, jakým je organizováno kombinování zaměstnání a péče o děti. Ženy jsou mnohem více konfrontovány s problémem skloubení stíhacího závodu pracovní kariéry s odpovědnostmi péče. Vzdělávání a péče v raném dětství (ECEC) se stala předmětem veřejných obav po celé Evropě, a je středobodem doporučení zkoumání dětí v EU. Vysoce kvalitní, dostupný ECEC napomáhá ke sladění pracovního a rodinného života a podporuje tak účast rodičů na pracovním trhu a rovnost pohlaví. Zlepšení péče o děti může také zlepšit pokles porodnosti snížením nákladů na rození dětí formou zaměstnanosti a kariérních příležitostí. 22 Jednou ze záležitostí nyní je zvýšit kapacitu péče o děti a zajistit kvalitu. V roce 2002 odsouhlasily státy EU, že zajistí místa pro 33 % dětí mladších než 3 roky, ale mnoho zemí EU je daleko od dosažení cílů pro péči o děti, sjednaných v Barceloně. Bariéry jsou finanční a ideologické. Existují dvě možné strategie: řízení poptávkou a řízení nabídkou. Ve strategii řízené poptávkou vláda vytváří trh tím, že poskytuje rodičům zdroje k nákupu péče o děti od jejich poskytovatelů. V přístupu řízeném nabídkou garantuje vláda univerzální právo na péči o děti, přičemž po místních orgánech je požadováno poskytnutí nezbytné kapacity. Služba může být zdarma nebo s platbou podle příjmů. Poskytování na základě nabídky může být dražší než vzdělávání a péče řízené poptávkou, výsledkem však bývá vyrovnanější kvalita. Při přístupu řízeném poptávkou se může rychle zvýšit kapacita, problémem je však kvalita a je nutný monitoring a inspekce. Má být přístup k ECEC univerzální nebo cílený, například prostřednictvím testování prostředků? Lze zvážit přístup zvaný cílený univerzalismus nebo progresivní univerzalismus přičemž jsou poskytovány univerzální služby, ale je potřebná další cílená podpora. Pokud existuje kapacita, je třeba zajistit kvalitu. Evropská komise navrhla rámec pro kvalitu, přístup, školení personálu, poměry dětí a dospělých, osnovy, monitorování a inspekci v ECEC, které jsou rovněž výsledkem učení kolegů prostřednictvím Otevřené metody koordinace ( education/policy/strategic-framework/archive/documents/ecec-quality-framework_en.pdf). Komplikovanou výzvou je, že cíle politiky v oblasti účasti, rovnosti pohlaví, porodnosti a sociálního začlenění se mohou jevit jako neslučitelné. Dlouhá rodičovská dovolená nebo výhodná finanční pobídka nemusí podpořit poptávku po práci a může mít za následek velké rozdíly pracovních schémat mužů a žen. Dalším problémem je rodičovská volba. Rodiče se mohou lišit ve svých preferencích v oblasti pracovního a rodinného života. To má často za následek komplikovaný mix možností dovolené, finančních příspěvků a služeb, které nemusí být koherentní a mohou být nevýhodné pro rovnost pohlaví. Systémy péče o děti v EU kombinují prvky pracovního trhu a politiky rodičovské dovolené a rovněž širokou škálu možností péče o děti. Rodičovská dovolená je důležitá, protože předpisy pro zaměstnání v tom, zda umožňují flexibilitu na pracovním trhu s možností práce na zkrácený úvazek, flexibilní či atypickou pracovní dobu, která může rodičům pomoci v poskytování péče o děti. Flexibilita na pracovišti poskytující možnosti sladění pracovní doby s rodinnými povinnostmi, jako je začátek pracovní doby či práce z domova mohou pomoci skloubit zaměstnání a rodičovství.

25 Je obvyklé rozlišovat mezi poskytováním péče o děti do 3 let a péče o předškolní děti (od 3 let do dosažení věku povinné školní docházky). Existuje mnoho typů péče o děti, které mohou být formální a oficiálně uznávané prostřednictvím registrace nebo neformální a neregistrované. Typy péče o děti používané v Evropě zahrnují skupinová zařízení a individuální zařízení pro děti. Mezi skupinová zařízení patří denní jesle, mateřské školky, školkové třídy (při školách), herní skupiny, předškolní instituce, školky, dětská centra a rodinná centra. Dvě posledně jmenované nabízejí další služby vedle péče o děti, jako například podporu rodiny a zdravotnické služby. Individuální řešení péče o děti mohou obvykle být pro jedno dítě nebo malý počet dětí, o něž pečuje jeden pečovatel. Individuální řešení péče o děti zahrnují prarodiče nebo příbuzné, neregistrované chůvy a pečovatele o děti. Existuje optimální věk dítěte pro vstup do ECEC? Vstupní věk je méně důležitý než kvalita prostředí pro dítě. Pokud je denní péče vysoce kvalitní, může do ní dítě vstoupit brzy. Několik studií prokázalo, že děti ve skupinové péči byly ve výhodě díky této skupinové péči oproti individuální péči ve věku od 2 let. Ve věku mladším než 2 roky nebyl při skupinové péči žádný rozdíl. Je tomu tak pravděpodobně proto, že ve věku od dvou let výše mají děti vyvinuté dostatečné jazykové a sociální schopnosti, aby měly prospěch ze skupinové instituce. Rovněž skupinová zařízení bývají lepší v poskytování celé řady prožitků nad rámec těch, které děti naleznou doma (Melhuish a kol. ). Při posuzování služeb ECEC z hlediska vývoje dítěte je důležitá kvalita služeb. Kvalita péče o děti spočívá v aspektech, které přispívají k sociálnímu, emocionálnímu a kognitivnímu rozvoji dítěte. Harmonizovaných statistik této záležitosti je nedostatek, avšak napříč Evropou existuje velká proměnlivost. Personál: například poměry dětí i úroveň vzdělání personálu se mezi evropskými zeměmi do značné míry liší. Kromě toho téměř ve všech zemích existují značné rozdíly v povaze služeb mezi školkami, předškolními institucemi, mateřskými školkami, jeslemi a pečovateli o děti. 23 Je uznáváno, že kvalifikace a vyškolení personálu má ústřední význam pro zlepšení kvality služeb ECEC. Každá země v EU znovu promýšlí, obnovuje nebo implementuje profesní vývoj. Vyhledává udržitelné a inovativní postupy, zkouší vytvářet sítě v rámci svých systémů a mezi zeměmi a přistupuje k lepším postupům v monitorování a hodnocení. Existují určité spory v oblasti nezbytné úrovně školení, přičemž mnohé země mají odlišné požadavky na pracovníky podle věku dětí. Rovněž se zvyšuje konsensus ve věci profesionalizace personálu ECEC, která se zvyšuje na úrovni politiky. Profesní vývoj v ECEC platí pro řadu činností, které usilují o zvýšení znalostí, dovedností a postojů personálu ECEC při vývoji dětí a péči o děti, raném vzdělávání i službách pro podporu vzdělávání, návštěvách doma a spřízněných činnostech, jako je podpora rodičů. Profesní vývoj zahrnuje školení před poskytováním služeb a průběžný profesní vývoj v terénu. Důkazy naznačují, je potřebná celá řada aktivit k profesnímu rozvoji v rámci zaměstnání a podpora pro interakce učitel-dítě, namísto úzkého zaměření na akademickou kvalifikaci před zahájením výkonu tohoto zaměstnání (Early a kol. 2007). Hovořilo se o programech podporujících přístup k ECEC pro znevýhodněné děti, například nízký přístup romských dětí v České republice. Povinný poslední rok před školní docházkou to může pomoci změnit, avšak může přetížit stávající kapacitu ECEC. Povinný předškolní rok sice pomáhá, ale obrovská nevýhoda stále přetrvává. To znamená, že romské děti začínají ve věku 5 let, avšak před tímto věkem se příliš mnoho neděje. Rovněž mnoho znevýhodněných skupin je v zásadě odcizeno z mainstreamové společnosti. Mohou vnímat státní organizaci

26 jako součást této společnosti a proto ji odmítají. Ve velmi znevýhodněných rodinách jsou děti ohroženy neuspokojivým vývojem, rodiče často nemají přístup ke službám pro děti. Je potřeba zapojit tato společenství a rodiče do služeb, aby cítili, že mají určité vlastnictví a sílu. Vyhodnocení britského programu Sure Start pro poskytnutí co nejlepšího startu dětem prokázalo, že některá schémata byla efektivní, zatímco jiná byla neefektivní. Pro efektivnější programy byly charakteristické aktivní kroky k posílení rodičů a pracovníků v těchto službách. Měly slovo ve strukturování služeb a způsobu, jakým jsou poskytovány (Anning a kol. 2007). Dobrý ECEC je právo, které by nemělo být závislé na schopnosti platit. Je však třeba zajistit, aby vlády nedotovaly chudinské mzdy a vykořisťující zaměstnání. 24

27 E. Závěry a poznatky Budoucnost země závisí na tom, jak přistupuje k dětem. Téměř vždy je levnější, efektivnější a udržitelnější předem zabránit vzniku problémů než se je pokoušet později napravit. Nejefektivnějším přístupem k ECEC jsou vysoce kvalitní univerzální služby s další individuálně zaměřenou podporou pro ty, kteří to potřebují, v rámci přístupu progresivního univerzalismu. Vývoj dítěte je silně ovlivněn vzory z mezinárodních zkušeností. Interakce jsou hnacím motorem vývoje. Ve věkové skupině 0-3 roky jsou zvláště důležitým aspektem kvality péče interakce, kdy dospělí vhodně reagují na chování a komunikaci dítěte a souvisí to s jazykovým sociálním a emocionálním vývojem dítěte. Když se dětem dostávají prožitky z interakce starších, je to neustálým hnacím motorem jejich vývoje. Efektivní postup je tedy do značné míry založen na vztazích - mezi rodičem a dítětem, pracovníkem péče o děti a rodičem, pracovníkem péče o děti a dítětem, rodičem a rodičem, protože vztahy jsou založeny na interakcích. Proto je nedostatek stability v péči o děti tak ničivý pro kvalitu péče, protože vztahy vyžadují stabilitu. Dobrá kvalita péče není možná bez stability péče. Pokud tyto vztahy podpoříme, pomůžeme našim dětem dobře dospívat. To je základem prosperity a vysoké kvality života pro všechny. V Evropě existuje široká škála možností, z nichž si mohou rodiče vybrat pro uspokojování svých potřeb péče o děti. V některých zemích existují jasné modely péče o děti, např. formální uspořádání ve skandinávských zemích nebo schémata dlouhé rodičovské dovolené v zemích střední a východní Evropy. Zdá se však, že rodiče dávají v možnostech péče přednost flexibilitě a často kombinují různé nástroje péče o děti. Využití různých možností péče často závisí na věku dítěte, příležitostech na trhu práce a kulturních a sociálních norem v oblasti role žen a poskytování péče o děti. Někteří rodiče dávají přednost celodenní péči, zatímco jiným postačuje poskytování péče na část dne. Práce na zkrácený úvazek, když jsou děti malé, pomůže být ekonomicky aktivní a zvládat povinnosti péče o děti. Rovněž celodenní účast ve formální péči o děti není nezbytným předpokladem pro vysoké zapojení žen do pracovního procesu. Je jasné, že jeden model péče o děti nevyhovuje všem rodičům a že členské státy EU nemohou nadměrně předepisovat v oblasti typů péče o děti. Je nezbytné, aby politiky uspokojovaly preference rodičů a potřeby dětí. Zároveň je důležité, aby politiky reflektovaly nejlepší znalosti o vývoji dítěte a podporovaly možnosti, které dětem pomohou dosáhnout jejich plný potenciál. 25 Pro splnění potřeb rodičů je třeba, aby vlády podporovaly celou řadu různých možností péče o děti a poskytovaly ženám příležitost ke vstupu na pracovní trh a setrvání na něm, pokud si to přejí. Povinností veřejné politiky je zajistit, aby měli rodiče skutečně možnost volby a aby zejména matky nebyly vyloučeny z trhu práce a byly nedobrovolně nuceny pracovat na zkrácený úvazek kvůli nedostatečnému poskytování péče o děti. Je zásadně důležité, aby byly poskytovány stejné pracovní podmínky a příležitosti k profesnímu rozvoji a kariéře pro rodiče napříč sektory a povoláními. To by zajistilo, že ti, kteří jsou dočasně mimo trh práce (například z důvodu dovolené k péči o děti) nebo pracují na zkrácený úvazek (dobrovolně nebo nedobrovolně) by nebyli znevýhodněni v porovnání s pracovníky na plný úvazek bez povinností léče o děti. Protože rodiče dávají přednost flexibilitě ve skloubení těchto rolí, stát by měl zajistit, aby byla všem rodičům poskytnuta možnost využití vhodné péče o děti a podpora v účasti na trhu práce.

28 Sociální mobilita je ohrožena narůstající segregací. ECEC může pomoci. Vzájemné hodnocení prokázalo, že existuje interakce mezi péčí o děti a rodičovskou dovolenou. Pokud zlepšíte péči o děti, rodiče budou méně čerpat rodičovskou dovolenou a naopak. Rovněž bylo zjištěno, že velká fluktuace personálu představuje obrovské riziko pro kvalitu ECEC vzhledem k důležitosti vztahů. Hrozba chudoby pro dospívání dítěte se zvyšuje u rodiny s jedním rodičem a je trojnásobně vyšší než u rodin s oběma rodiči. Existuje pravděpodobnost, že bude více svobodných rodičů a pokud má dítě jen jednoho rodiče v kombinaci s dalšími rizikovými faktory, mohou být výsledky pro děti nepříznivé. Musíme propagovat důkazy o tom, že ECEC je dobrou investicí. 26 Při zvážení projednávaných výzev z tohoto vzájemného hodnocení vyplynula celá řada klíčových závěrů a poznatků: Kvalitní rané vzdělávání a péče o děti (ECEC) jsou součástí infrastruktury pro úspěšnou společnost. Stejně tak dobré rodičovství. První tři roky života jsou pro rozvoj osobnosti nesmírně důležité, což platí zejména pro rozvoj jazykových dovedností. Děti, u nichž se jazykové dovednosti vyvíjejí úspěšně, jsou na tom později lépe, co se týče gramotnosti a studijních výsledků. V roce 2009 byli patnáctiletí ze zemí OECD, kteří navštěvovali předškolní zařízení, v průměru o rok napřed před vrstevníky, kteří tato zařízení nenavštěvovali. Výzkum poukázal rovněž na menší problémy s chováním a nižší míru delikvence, kriminality a závislosti na drogách u dětí, které navštěvovaly předškolní zařízení, jakož i vyšší příjmy a nižší závislost na sociálních dávkách. Tedy investice do systému raného vzdělávání a péče o děti mohou snížit ostatní náklady státního rozpočtu. Znevýhodněné děti mají značný prospěch z vysoce kvalitní ECEC. Rodinná politika, genderová rovnost a zaměstnanost žen jsou vzájemně provázanými oblastmi politik. Přínosem může být větší integrace vzdělávání a péče o děti v raném dětství. Důsledkem rozštěpených modelů může být slabší kontinuita během života dítěte. Důsledkem mohou být rovněž méně kvalitní služby pro mladší děti kvůli méně kvalifikovanému personálu, chybějícím osnovám a vyšší fluktuaci pracovníků. K eliminaci kompromisu mezi kvalitou a kvantitou mohou přispět odpovídající investice do této oblasti. Poskytování raného vzdělávání a péče o děti na základě nabídky bývá dražší než vzdělávání a péče řízené poptávkou, výsledkem však bývá vyrovnanější kvalita. Co se týče přístupu založeného na poptávce, lze kapacitu navýšit rychle, problémem však zůstává kvalita. Vzhledem k zapojení soukromých poskytovatelů je potřebná silná regulace, vypracování standardů, monitorování a kontrola. V kontinentální Evropě neexistují důkazy o tom, že větší konkurence komerčních subjektů v oblasti raného vzdělávání a péče o děti automaticky přináší vyšší kvalitu. Přístup orientovaný na zisk může naopak vést k nižším investicím do kvality. V případě nedostatku kapacit v oblasti předškolního vzdělávání a péče o děti může být přijato rozhodnutí upřednostnit kvantitu před kvalitou. Ovšem ihned po vytvoření kapacity je třeba zajistit kvalitu. V roce 2014 navrhla Evropská komise kvalitativní rámec, který obsahuje ustanovení o dostupnosti, kvalifikovaném personálu, počtu dětí na vychovatele, osnovách, monitorování a kontrole.

29 Spolupráce mezi zainteresovanými subjekty v oblasti raného vzdělávání a péče o děti hraje nesmírně důležitou roli, zejména co se týče komplexního zapojení a posílení postavení rodičů. Je třeba podporovat lepší rozdělení rodičovské dovolené mezi partnery. V případě České republiky se odborná komise domnívá, že ke snížení finanční ztráty v rodinách, kde na rodičovskou dovolenou odchází partner, který víc vydělává, by mohl přispět systém vyplácení příspěvků na základě výše pojistného. Nepřevoditelné rovnocenné penzum placeného volna pro každého z rodičů je dalším z možných řešení, ovšem zde je nutné přijmout speciální opatření, která by zamezila znevýhodnění rodin samoživitelů z hlediska celkové délky placené dovolené. Tyto body poznatků nabízejí příležitosti pro přenosnost myšlenek politiky mezi zeměmi EU, z nichž mohou mít všichni prospěch, protože usilují o implementaci doporučení Evropské komise Investování do dětí: cesta ven z bludného kruhu znevýhodnění (2013). Doporučení Investice do dětí úzce souvisí s balíčkem sociálních investic EU, který prosazuje přístup spočívající v celoživotním posilování budoucích kapacit občanů. Výsledky vzájemného hodnocení lze zavést do práce nové Expertní komise pro rodinnou politiku v České republice a mohou pomoci reagovat na doporučení specifická pro danou zemi. Zvýšení kvality péče o děti rovněž ovlivní jazykový, sociální a emocionální vývoj. Protože tyto aspekty vývoje, zejména jazykový vývoj, jsou základem pro pozdější vývoj v oblasti vzdělání a sociální vývoj, existuje pravděpodobnost, že budou mít dlouhodobé důsledky pro tyto aspekty vývoje. Takové dopady mohou do značné míry ovlivnit dlouhodobé cíle EU-2020 zlepšením výsledků dětí, včetně snížení absence ve škole v prvních letech školní docházky a zlepšení přístupu ke vyššímu vzdělání, což na druhé straně může vést ke snížení chudoby a zvýšení sociálního začlenění v důsledku zlepšení zaměstnanosti mezi populací. 27

30 Literatura Aassve, A., B. Arpino & A. Goisis Grandparenting and mothers labour force participation: a comparative analysis using the Generations and Gender Survey. Demographic Research 27 (3), Anders, Y. (2013). Stichwort: Auswirkungen frühkindlicher institutioneller Betreuung und Bildung. Zeitschrift für Erziehungswissenschaft, 16(2), doi: /s Anning, A., Ball, M., Belsky, J., & Melhuish, E. (2007). Predicting impact in an Early Years intervention: the design of a tool using qualitative and quantitative approaches. Journal of Children s Services, 2(3), Boll, C., & Reich, N. (2012). Das Betreuungsgeld: Eine kritische ökonomische Analyse. Wirtschaftsdienst, 92, bitstream/10419/68362/1/ pdf. Dalli, C., & Rockel, J. (2012). Under-two year olds in early childhood services: Key messages for achieving good outcomes for children and families. Children: Who gets to play? Promoting participation In ECE for all children: The Journal of the Office of the Children s Commissioner, 81, Dalli, C., White, E., Rockel, J., & Duhn, I. (2011). Quality early childhood education for under-two year olds: What should it look like? A literature review: Report to the Ministry of Education New Zealand: Ministry of Education. Dearing, E., McCartney, K., & Taylor, B. A. (2009). Does higher quality early childcare promote low-income children s math and reading achievement in middle childhood? Child Development, 80(5), Downer, J., Sabol, T. J., & Hamre, B. (2010). Teacher child interactions in the classroom: Toward a theory of within-and cross-domain links to children s developmental outcomes. Early Education and Development, 21(5), Dowsett, C. J., Huston, A. C., Imes, A. E., & Gennetian, L. (2008). Structural and process features in three types of childcare for children from high and low income families. Early Childhood Research Quarterly, 23(1), Early, D. M., Maxwell, K. L., Burchinal, M., Alva, S.,... Griffin, J. A. (2007). Teachers education, classroom quality, and young children s academic skills: Results from seven studies of preschool programs. Child Development, 78(2), Esping-Andersen, G Incomplete Revolution: Adapting Welfare States to Women s New Roles. Cambridge: Polity Press.

31 Eurydice Tackling Social and Cultural Inequalities through Early Childhood Education and Care in Europe. Brussels: European Commission. about/eurydice/documents/098en.pdf Eurofound Working time and work-life balance in a life course perspective. A report based on the fifth European Working Conditions Survey. Dublin: Eurofound. Eurofound Caring for children and dependants: effect on careers of young workers. Background paper. Dublin: Eurofound. Eurofound (). Early childhood care: Accessibility and quality of services. Luxembourg: Publications Office of the European Union. European Commission. 2013a. Barcelona objectives. The development of childcare facilities for young children in Europe with a view to sustainable and inclusive growth. Report from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions. Luxembourg: Publications Office of the European Union. European Commission. 2013b. EU Employment and Social Situation. Quarterly Review, June, European Commission (2013). Investing in children: Breaking the cycle of disadvantage. Official Journal of the European Union (2013/112/EU). Evans, G. W. (2006). Child development and the physical environment. Annual Review Psychology, 57, Expert Advisory Panel on Quality Early Childhood Education and Care. (2009). Towards a national quality framework for early childhood education and care. work/ ?selectedversion=nbd Fuller, B., Kagan, S. L., Loeb, S., & Chang, Y.-W. (2004). Childcare quality: Centers and home settings that serve poor families. Early Childhood Research Quarterly, 19(4), doi: DOI: /j.ecresq Goelman, H., Forer, B., Kershaw, P., Doherty, G., Lero, D., & LaGrange, A. (2006). Towards a predictive model of quality in Canadian childcare centers. Early Childhood Research Quarterly, 21(3), Groeneveld, M. G., Vermeer, H. J., van IJzendoorn, M. H., & Linting, M. (2010). Children s wellbeing and cortisol levels in home-based and center-based childcare. Early Childhood Research Quarterly, 25(4), Guerin, B. (2014). Breaking the cycle of disadvantage: Early childhood interventions and progression to higher education in Europe. EPIC report. Brussels: European Commission.

32 Hallam, R. A., Buell, M. J., & Ridgley, R. (2003). Preparing early childhood educators to serve children and families living in poverty: A national survey of undergraduate programs. Journal of Research in Childhood Education, 18(2), Hart, B. & Risley, T. (1995). Meaningful differences in the everyday experience of young American children. Baltimore: Paul H. Brookes Publishing. Haskins, R., & Barnett, W. S., (Eds). (2010). Investing in young children: New directions in federal preschool and early childhood education. Washington DC and New Brunswick, NJ: Brookings Institution & National Institute for Early Education Research. Heckman, J. & Wax, A. (2004), Home Alone, Wall Street Journal, Jan. 23, p. A14. Herlofson, K., & G.O. Hagestad Transformations in the role of grandparents across welfare states. In Contemporary grandparenting: Changing family relationships in global contexts, edited by S. Arber & V. Timonen, Bristol: The Policy Press. Huntsman, L. (2008). Determinants of quality in childcare: A review of the research evidence: Literature review. New South Wales, Australia: Centre for Parenting and Research, New South Wales Department of Community Services. nsw.gov.au/ data/assets/pdf_file/0020/321617/research_qualitychildcare.pdf Jappens, M., & J. van Bavel Regional family norms and childcare by grandparents in Europe. Demographic Research 27(4): Leach, P., Barnes, J., Malmberg, L. E., Sylva, K., Stein, A., & FCCC team (2008). The quality of different types of childcare at 10 and 18 months: A comparison between types and factors related to quality. Early Child Development and Care, 178, Learning and Teaching Scotland. (2010). Pre-birth to three. Positive outcomes for Scotland s children and families. Scotland: Learning and Teaching Scotland and Smarter Scotland, Scottish Government. Mathers, S., Ranns, H., Karemaker, A., Moody, A., Sylva, K., Graham, J., & Siraj-Blatchford, I. (2011). Evaluation of the Graduate Leader Fund Final Report. London: Department for Education. Mathers, S., & Sylva, K. (2007). National evaluation of the Neighbourhood Nurseries Initiative: The relationship between quality and children s behavioural development. London: DCSF. Melhuish, E. C. (2004). Child Benefits: The importance of investing in quality childcare. London: Daycare Trust. Melhuish, E. C. (2004). A literature review of the impact of early years provision upon young children, with emphasis given to children from disadvantaged backgrounds: Report to the Comptroller and Auditor General. London: National Audit Office.

33 Melhuish, E. C., Lloyd, E., Martin, S., & Mooney, A. (1990). Type of childcare at 18 months: II relations with cognitive and language development. Journal of Child Psychology and Psychiatry, 31(6), Melhuish, E. C., Martin, S., & Mooney, A. (1991). Differing experiences of three-years-olds within various types of childcare. Journal of Reproductive and Infant Psychology, 9, Melhuish, E. C. (2001). British research on infant and pre-school day care and education. In K. Petrogiannis & E. C. Melhuish (Eds.), International perspectives on pre-school research. Athens: Kastaniotis. Melhuish, E. & Otero, M.P. (). Study of early education and development (SEED): Study of the quality of childminder provision in England. London: Department for Education. Melhuish, E., Gardiner, J. & Otero, M.P. (). Study of early education and development (SEED): Study of the quality of early years provision provision in England: Interim report. London, Department for Education. Melhuish et al., (). CARE: A review of research on the effects of Early Childhood Education and Care (ECEC) upon child development. Brussels: European Commission. D4_1_Review_on_the_effects_of_ECEC.pdf Miani, C., & S. Hoorens Parents at work: men and women participating in the labour force. Short Statistical Report No. 2. Prepared for the European Commission Directorate- General for Justice. Unpublished manuscript. 31 Mills, M., P. Präg, F. Tsang, K. Begall, J. Derbyshire, L. Kohle & S. Hoorens Use of childcare services in the EU Member States and progress towards the Barcelona targets. Short Statistical Report No. 1. Prepared for the European Commission Directorate-General for Justice. Unpublished manuscript. Montie, J. E., Xiang, Z., & Schweinhart, L. J. (2006). Preschool experience in 10 countries: Cognitive and language performance at age 7. Early Childhood Research Quarterly, 21(3), doi: /j.ecresq Mooney, A., Boddy, J., Statham, J., & Warwick, I. (2008). Approaches to developing health in early years settings. Health education, 108(2), Morgan, G. G., & Fraser, J. (2007). Professional development and higher education systems to develop qualified early childhood educators. In C. J. Groark, K. E. Mehaffie, R. B. McCall & M. T. Greenberg (Eds.), Evidence-based practices and programs for early childhood care and education (pp ). Thousand Oaks, CA: Corwin Press. Moss, P International review of leave policies and related research London: International Network on Leave Policies and Research.

34 Munton, T., Mooney, A., Moss, P., Petrie, P., Clark, A., Woolner, J.,... Barreau, S. (2002). Research on ratios, group size and staff qualifications and training in early years and childcare settings. London: Thomas Coram Research Unit, Institute of Education, University of London. National Scientific Council on the Developing Child. (2009). Young children develop in an environment of relationships (Working Paper #1). Cambridge, MA: Harvard University NICHD Early Childcare Research Network. (2000a). Characteristics and quality of childcare for toddlers and preschoolers. Applied Developmental Science, 4(3), NICHD Early Childcare Research Network. (1999b). Child outcomes when childcare center classes meet recommended standards for quality. American Journal of Public Health, 89(7), OECD (2010), PISA 2009 Results: Overcoming Social Background: Equity in Learning Opportunities and Outcomes (Volume II), Paris: OECD. org/pisa/pisaproducts/pisa2009resultsovercomingsocialbackgroundequity inlearningopportunitiesandoutcomesvolumeii.htm. OECD. (2011). Pisa in focus 2011/1: Does participation in pre-primary education translate into better learning outcomes at school? Paris: OECD. OECD Closing the gender gap. Act now. Paris: OECD. 32 Phillips, D., Mekos, D., Scarr, S., McCartney, K., & Abbott Shim, M. (2001). Within and beyond the classroom door: Assessing quality in childcare centers. Early Childhood Research Quarterly, 15(4), Phillips, D. A., & Lowenstein, A. E. (2011). Early care, education, and child development. Annual Review of Psychology, 62, doi: /annurev.psych Robila, M Family Policies in Eastern Europe: A Focus on Parental Leave. Journal of Child and Family Studies 21 (1): Rutter, J., & B. Evans Informal childcare: Choice or Chance? A literature review. London: Daycare Trust. Ruzek, E., Burchinal, M., Farkas, G., & Duncan, G. J. (2014). The quality of toddler childcare and cognitive skills at 24 months: Propensity score analysis results from the ECLS-B. Early Childhood Research Quarterly, 29(1), Siraj-Blatchford, I., Sylva, K., Muttock, S., Gilden, R., & Bell, D. (2002). Researching effective pedagogy in the early years. London: Department for Education and Skills. Siraj-Blatchford, I., & Siraj-Blatchford, J. (2010). Improving children s attainment through a better quality of family-based support for early learning. London: Centre for Excellence and Outcomes in Children and Young People s Services.

35 Skalicka, V., Belsky, J., Stenseng, F., & Wichstrøm, L. (). Preschool age problem behaviour and teacher-child conflict in school: Direct and moderation effects by preschool organisation. Child Development, 86, Smith, R., Purdon, S., Schneider, V., La Valle, I., Wollny, I., Owen, R., Lloyd, E. (2009). Early education pilot for two year old children: Evaluation. London: DCSF. Stephen, C., Dunlop, A.-W., Trevarthen, C., & Marwick, H. M. (2003). Meeting the needs of children from birth to three: Research evidence and implications for out-of-home provision. Insight, University of Edinburgh, 6. Tietze, W., Becker-Stoll, F., Bensel, J., Eckhardt, A. G., Haug-Schnabel, G., Kalicki, B., Leyendecker, B. (2013). NUBBEK: Nationale Untersuchung zur Bildung, Betreuung und Erziehung in der frühen Kindheit. Fragestellungen und Ergebnisse im Überblick. Berlin. Trevarthen, C., Barr, I., Dunlop, A. W., Gjersoe, N., Marwick, H., & Stephen, C. (2003). Supporting a young child s needs for care and affection, shared meaning and a social place. Review of childcare and the development of children aged 0-3: Research evidence, and implications for out-of-home provision. UK: Scottish Executive. Vandell, D. L., Belsky, J., Burchinal, M., Steinberg, L., & Vandergrift, N. (2010). Do effects of early childcare extend to age 15 years? Results from the NICHD study of early childcare and youth development. Child Development, 81(3), Whitebook, M., Gomby, D., Bellm, D., Sakai, L., & Kipnis, F. (2009). Preparing teachers of young children: The current state of knowledge, and a blueprint for the future. Part 2: Effective teacher preparation in early care and education: Toward a comprehensive research agenda. Berkeley, CA: Center for the Study of Childcare Employment, Institute for Research on Labor and Employment, Univ. of California. 33

36 34