VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Transkript

1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMATIZACE A INFORMATIKY FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMATION AND COMPUTER SCIENCE PRŮMYSLOVÉ DIGITÁLNÍ KAMERY INDUSTRIAL DIGITAL CAMERAS BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE DAVID PALÁT ING. PAVEL HOUŠKA PH.D SUPERVISOR BRNO 2011

2 Strana 2

3 Strana 3 Zadání závěrečné práce (na místo tohoto listu vložte originál a nebo kopii zadání Vaší práce)

4 Strana 4

5 Strana 5 Licenční smlouva (na místo tohoto listu vložte vyplněný a podepsaný list formuláře licenčního ujednání)

6 Strana 6

7 Strana 7 Abstrakt V této práci je zpracován přehled základních částí digitální kamery. Práce je zaměřuje na rozdělení kamer, popis funkcí a vlastností kamer a jejich částí. Poukazuje na výhody a nevýhodu použitých technologií. Hlavním účelem práce je porovnání a použití kamerových systémů v praxi. Abstrakt This reasearch introduces reader of base parts of digital camera. This body of work investigates functions and characteristics of these parts. Shows benefits and handicaps concrete technologies. The main koncept is to achieve a full comparison of the different kinds of used technologies. Klíčová slova: Digitální kamera, snímač obrazu, rozdíly CCD a CMOS snímačů, objektiv, CameraLink, LVDS, web server. Keywords: Digital camera, Charge Coupled Device, difference CCD and CMOS, lens, CameraLink, LVDS, web server.

8 Strana 8 Bibliografická citace PALÁT, David. Digitální průmyslové kamery. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, s. Vedoucí práce Ing. Pavel Houška Ph.D

9 Strana 9 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma průmyslové digitální kamery vypracoval samostatně s použitím odborné literatury a pramenů uvedených na seznamu literatury David Palát

10 Strana 10

11 Strana 11 Obsah 1 Úvod Základní popis kamery Snímač obrazu Snímač obrazu CCD Snímač obrazu CMOS Optická soustava Kontrast Zorné pole Rozlišení Hloubka ostrosti Objektiv Osvětlení Osvětlovače Elektronika získávání a zpracování obrazu Způsoby přenosu signálu do nadřazeného systému LVDS Sběrnice FireWire CameraLink USB CoaXPress IP Pracovní režimy kamer Přídavné prvky kamerových systémů Web server Paměťová karta Pevný disk PC Senzory Kvadrátory a multiplexery Mikrofony Závěr Seznam použité literatury... 33

12 Strana 12

13 Strana 13 1 Úvod Digitální kamery mají využití ať už ve filmovém průmyslu, ve strojírenství nebo jako dohledové systémy. Volba typu kamery závisí na mnoha parametrech. Mezi tyto parametry patří například míra osvětlení či velikost snímané scény nebo rozlišení, jehož velikost je spojena s požadavky kvality na výsledný obraz. Výběr kamerového systému je ovlivněn i fyzikální náročností sledované scény (míra miniaturizace, rychlost pohybu objektů ve scéně), způsobem přenosu obrazu na úložné zařízení či typem administrace a přístupu k ovládacím prvkům kamery. Všechna tato hlediska zohledňujeme z důvodu za jakým účelem je kamera pořízena.

14 Strana 14

15 Strana 15 2 Základní popis kamery Nejdůležitějšími částmi kamery (obr. 1), které mají vliv na kvalitu výsledného obrazu digitální kamery jsou snímač, optická soustava a výstupní rozhraní. Dalším důležitým parametrem, který hraje roli na kvalitu zobrazované scény a tedy i výsledné kvality obrazu, je osvětlení. Obr. 1 Digitální cesta obrazového signálu snímače k PC; SO snímač obrazu, P-mikroprocesor, ADC převodník analogového signálu na digitální, RAM pamět, FPGA programovatelné hradlové pole, V/V digitální vstupy/výstupy,s spouštění kamery, Z vybavení záblesku, ADAPT adaptační deska,u- napájecí napětí kamery, PCI PCI sběrnice [4] 2.1 Snímač obrazu Snímač obrazu je oblast složena ze světlocitlivých buněk, ve kterých se po dobu osvícení snímané scény (tzv. expozice) shromažďuje v buňkách náboj a jeho velikost je dána mírou osvětlení. Druh a vlastnosti snímače jsou závislé na způsobu jakým je sbírán náboj z buněk a také na použité technologii jeho výroby. Pro použití v technické praxi postačí znalost vlastností nejpoužívanější dvojice snímačů obrazu a to CCD (Charge Coupled Device) a CMOC (Complementary Metal Oxide Semiconductor) Snímač obrazu CCD Snímač obrazu CCD (obr. 2) využívá při sběru nahromaděného náboje ze světlocitlivých buněk analogové registry. Na výstupu je analogový signál, který je elektronickými obvody obohacen o doplňující informaci potřebnou pro synchronizaci, která je nutná pro udržení souslednosti získávání dat. Dle způsobu snímání řádků jsou CCD kamery děleny na kamery s prokládaným řádkováním (interlaced) a kamery využívající metodu progressive scan. Nevýhodou prokládaného řádkování je, že snímá dva půlsnímky.

16 Strana 16 A to proto, že je systém registrů používán pro sudé i liché řádky, které je zapotřebí snímat v různých okamžicích. Tento fakt má za následek, že při snímání objektu v pohybu se svislé linie jeví jako roztřepené. Naopak metoda progressive scan získává nahromaděný náboj všech buněk obrazových řádků v jednom okamžiku. Problémem CCD technologie je však vyšší nákladnost a to z důvodu potřeby většího množství napájecích napětí a nutnosti digitalizace analogového signálu následujících obvodech Snímač obrazu CMOS Obr.2 Snímač obrazu CCD [2] Snímač obrazu CMOS (obr. 3) je snímač a převodník z analogového signálu na digitální (dále jen A/D převodník). V důsledku toho je na výstupu již plně digitalizovaný signál, což ulehčuje konstrukci kamery. Změnou sběru náboje ze světlocitlivých buněk umožňuje vybírat obraz jen z části plochy (tzv. subscan). Metody snímání obrazu u snímačů CMOS jsou známé pod pojmy rolling shutter a global shutter. Metoda rolling shutter se používá u levnějších produktů a to z toho důvodu, že může zobrazit hrany pohybujícího se tělesa jako šikmé. U metody global shutter se tato chyba nevyskytuje, avšak snímače využívající tuto kvalitnější metodu jsou dražší. Obr. 3 Snímač obrazu CMOS [2]

17 Strana Optická soustava Optická soustava je tvořena objektivem a v kombinaci s osvětlením má za úkol vytvořit na snímači obrazu dvourozměrnou projekci třírozměrné reality. Optická soustava je ovlivněna parametry (obr. 4) z nichž největší význam na snímání třírozměrného objektu jsou následující: rozlišení kontrast hloubka ostrosti zorné pole geometrické zkreslení perspektivní zkreslení Obr. 4 Parametry snímané scény [1] Kontrast Obecně je znám termín kontrast jako vyniknutí viditelnosti popředí od pozadí Zorné pole Zorné pole určuje velikost snímané scény. Jeho velikost závisí na vrcholovém úhlu pohledového jehlanu. Pohledový jehlan původně komolý kužel, jehož tvar udává objektiv a ohnisková vzdálenost. Komolý kužel je zredukován na jehlan díky obdélníkovému tvaru snímače Rozlišení Rozlišení kamery ovlivňují parametry jako počet světlocitlivých buněk a jejich velikost. Velikost v palcích udávaná na snímačích neodpovídá jejich velikosti. Velikost v palcích je ekvivalentní k průměru dříve používané elektronky. Poměr stran snímačů na obrázku je dán standardem a je 4:3.

18 Strana 18 Počet světlocitlivých buněk se nazývá velikost matice [1]. Skutečné rozměry snímací plochy nejpoužívanějších snímačů obrazu v milimetrech ukazuje obr. 5. K zachycení barevného spektra je zapotřebí 3 světlocitlivých buněk a z tohoto důvodu mají černobíle kamery vetší rozlišovací schopnost, protože tři světlocitlivé buňky zaberou více místa než jedna.tři proto, že každá buňka pojme jednu složku světla obecně známé jako RGB. Obr. 5 Skutečné rozměry snímačů [1] Hloubka ostrosti Hloubka ostrosti je rozdíl vzdálenosti mezi nejvzdálenějším a nejbližším objektem, který se na výsledném obrazu jeví jako ostrý. 2.3 Objektiv Objektivy používající perspektivní projekci, mají zorné pole tvořeno komolým kuželem. Senzor však redukuje kužel na jehlan a to z důvodu jeho obdélníkového tvaru. Ohniskem projekce je pak nazýván jeho vrchol. Převodem obrazu z pohledového jehlanu do plochy dochází k redukci obrazu, při níž je každá polopřímka interpretována jedním bodem. Je to podstatná ztráta informace, jejímž vlivem dochází ke zkreslení obrazu. Důsledek zkreslení lze poznat např. při přesnosti měření třírozměrných těles. Tato chyba se nazývá perspektivní zkreslení. Můžeme ji dodatečně ovlivnit korekcí (programová vybavenost) a to za předpokladu znalosti tvarů snímaných objektů. Existují i jiné typy objektivů. Jsou to objektivy s orhtografickou projekcí. Telecentrické objektivy s ortografickou projekcí (obr. 6) využívají kolmou paralelní projekci. Podstata objektivu spočívá v odstínění (aperturní clona) všech nerovnoběžných paprsků s optickou osou. Výhodou tohoto zobrazení je velikost zobrazení bez ohledu na vzdálenost objektivu a snímaného objektu. Nevýhodou pak zůstává fakt, že plochy objektivu a snímané scény musejí být stejně velké, což má za následek nárůst ceny objektivu s jeho rostoucí velikostí. S velikostí objektivů roste i míra nepřesnosti měření vlivem geometrického zkreslení. Zkreslením je myšlen rozdíl mezi teoretickou pozicí zobrazovaného bodu, která plyne z principu projekce, a skutečnou pozicí bodu zobrazeného reálným objektivem.[4]

19 Strana Osvětlení Obr. 6 Princip zobrazení běžného a telecentrického objektivu. [14] Každý objekt na snímané scéně pohlcuje nebo odráží světlo jiným způsobem. Z toho důvodu se scéna dodatečně osvětluje, aby konečný obraz měl předem požadované vlastnosti. K odchýlení nežádoucího světla se používají barevné filtry, jenž pohlcují danou složku světla. Při nedostatečném osvětlení scény je výsledný obraz tmavý, ovšem pokud se zvýší délka expozice, pak se zlepší světlost obrazu. Pohlcování lze použít v kombinaci s odrazem světla a to tak, že při osvětlení jednoho objektu použijeme jeho neabsorbovanou složku světla k osvětlení snímaného objektu.[14] Zavádí se termíny: přední osvětlení s jasným zorným polem (bright-field lightning) přední osvětlení s temným zorným polem (dark-field lightning) zadní světlo (back lightning) Obr. 7 Příklad využití pohlcení světla. [14]

20 Strana Osvětlovače K osvětlení používáme osvětlovače, které jsou rozdělovány podle tvaru, směru svitu a světlosti zorného pole.[14] plošná osvětlovací pole (použití jako směrová světla pro osvětlení s temným zorným polem polem) kruhové osvětlovače (osvětlovač s jasným obrazovým polem) kopulové osvětlovače (poskytují skutečně rozptýlené světlo s jasným obrazovým polem) osvětlovače DOAL (poskytuje osvětlení s jasným obrazovým polem a rozptýleným světlem) osvětlovače dark-field (přední osvětlení s temným zorným polem) osvětlovače backlight (zadní rozptýlené světlo) Obr. 8a Plošná osvětlovací pole Obr. 8b Schéma osvětlovače [14] Obr.9a Osvětlovač DOAL Obr. 9b Schéma osvětlovače Obr. 9c Příklad zobrazení [14]

21 Obr. 10a Kruhový osvětlovač Obr.10b Schéma osvětlovače [14] Strana 21

22 Strana Elektronika získávání a zpracování obrazu Uživatel musí mít možnost ovlivnit nastavení kamery. K tomuto účelu slouží vnitřní elektronika. Cílem je regulace množství zachyceného náboje ve světlocitlivých buňkách (jedná se o měřitelnou veličinu) tak, aby jasová složka ve výsledném obraze odpovídala jasu skutečného objektu. [1] Ovládací software obvykle dovouje nastavit následující hodnoty: celkový jas, kontrast či zesílení, závěrku, tedy dobu akumulace náboje. Kamery využívané v průmyslu ke strojovému vidění musejí umožnit synchronizaci pořízení snímku a časováním výrobní operace a proto je bývá kamera vybavena následujícími režimy [1]: volné pořizování řady snímků s cílem zaměřit nebo doostřit kameru, pořizování snímků s nastavitelnou frekvencí požízení a velikostí intervalů, jednotlivě pořizované snímky na základě pokynu nadřazeného programu nebo uživatele

23 Strana 23 3 Způsoby přenosu signálu do nadřazeného systému Pro přenos obrazového signálu do nadřazeného systému se používá několik druhů rozhraní. Prvním z nich je RS-644, mnohdy označované jako LVDS (Low Voltage Differential Signalling). Dalším zástupcem pro přenos je zozhraní FireWire založené na standardu IEEE 1394a nebo 1394b.[13] Pro vysokorychlostní přenos se používá rozhraní zvané CameraLink. Čtvrtým rozhraním je USB (Universal Serial Bus) a posledním jmenovaným je IP (internet protokol). 3.1 LVDS Technologie LVDS se dříve používala pouze u kamer s menším rozlišením a menším množstvím přenášených dat. [4] Ovšem v dnešní době je to velmi efektivní technologie s požadavkem na nízká napájecí napětí a velmi vysokou maximální rychlostí přenosu, jejíž hodnota dosahuje až 3,125 Gb/s. [3] 3.2 Sběrnice FireWire Sběrnice FireWire (obr. 7) známá také pod pojmem ilink je vysokorychlostní sběrnice pro přenos dat rychlostí až 400Mbitů/s. [8] Jedná se o izochronní přenos, což je důležité zejména u obrazového signálu, kde data musejí být přenesena přesně ve stanoveném pořadí. Obr. 7 Karta s FireWire sběrnicí [4] Obr.8 Konektor sběrnice FireWire [4]

24 Strana 24 Izochronní přenos je proudová roura (stream pipe), která je směřována vždy jedním směrem. Elektronika zařízení tzv. popisovač udává, zda daná izochronní roura přenáší data ze zařízení nebo do zařízení. Za předpokladu přenosu dat dvěma směry je nutnost použít pro každý směr jednu rouru. [5] 3.3 CameraLink Rozhraní CameraLink je založeno na technologii LVDS.[10] Současný standard vychází ještě z nerozvinutého potenciálu LVDS technologie. Rychlosti přenosu zobrazovaných dat jsou až 810 MB/s. Díky jednoduché systémové integraci se stalo oblíbeným rozhraním pro použití v kamerách vybavenými snímači CMOS, mající vyšší požadavky na přenos data v důsledku vysokého rozlišen. 3.4 USB V minulých letech byl hojně využívaným standardem pro přenos USB 2.0 jehož přenosové rychlosti dosahovaly až 480 Mb/s. Nevýhodou USB technologie je omezení délky datového kabelu na 5 metrů, po kterém jsou data přenášena do nadřazeného systému. Při vetší délce kabelu musejí být použity zesilovače, které jsou zakomponované v kabelu.v roce 2008 byl vyvinut nový typ zvaný USB 3.0, který dosahuje teoretických rychlostí až 4,8 Gb/s. [8] Mezi USB standardem 2.0 a 3.0 je několik dalších rozdílů. Např. verze 3.0 poskytuje vyšší napájecí proud pro připojené zařízení (za předpokladu požadavku od připojeného zařízení). 3.5 CoaXPress Technologie CoaXPress, není technologií digitálního přenosu dat. Jakožto nová technologie však stojí za zmínku, neboť dosahuje opravdu vysokých rychlostí. Tato technologie využívá koaxiální kabel díky němuž lze přenášet data rychlostí 6,25 Gb/s na vzdálenost 40 metrů a 3,125 Gb/s na vzdálenost 100 metrů.[11] Stejný kabel může přenášet i řídící signály pro kameru a to rychlosti 20MB/s, což má za následek menší množství kabeláže. Je-li potřeba navýšení přenosové rychlosti, stačí zapojit více koaxiálních kabelů, kde rychlost přenosu obrazových dat roste s n-násobkem, kde n značí počet kabelů. 3.6 IP IP kamery rozdělujeme podle způsobu připojení do sítě a to na ethernetové kamery a bezdrátové kamery (Wi-Fi). Ethernet je standardizován jako IEEE802.3 a Wi-Fi jako [13] Výhoda IP kamer spočívá v možnosti přístupu k ovládacím prvkům kamery přes IP protokol, kde Wi-Fi kamera využívá bezdrátového přenosu dat a kamera s ethernetovou přípojkou využívá datový kabel UTP (Unshelded Twisted Pair). IP kamery mají hojné využití ve sledovacích systémech. Vhodným nastavením, lze docílit toho, že uživateli přijde nebo zpráva v podobě SMS o narušení podmínek bezpečnosti.

25 Strana 25 4 Pracovní režimy kamer Rozlišují se dva základní pracovní režimy kamer. Prvním z nich je kontinuální režim, což znamená, že kamera snímá nepřetržitě scénu a vytváří obrazový záznam. Druhým režimem je režim statický, u nějž je po celou dobu kamera v klidu až do startu spouštěcí události. Spouštěcí událostí se rozumí např. detekce pohybu v obraze nebo záznam podle nastaveného spínače. Záznam lze spustit také alarmem a nebo další kombinací výše zmíněných událostí. Speciálním případem je režim pro noční vidění, který lze použít v obou případech statického i kontinuálního režimu. Režim pro noční vidění je vyřešen speciálním světlocitlivým senzorem v kombinaci s infračerveným vyzařováním světla nebo v některých případech kamery řeší noční režim automatickou změnou filtru, který je umístění před senzorem. [22]

26 Strana 26

27 Strana 27 5 Přídavné prvky kamerových systémů Přídavné prvky kamer se rozdělují podle účelu, ke kterému jsou určeny. Mezi přídavné prvky se zařazuje úložiště obrazu, pohybové či tepelné senzory, mikrofony nebo tzv. kvadrátory a multiplexery. 5.1 Web server Web server slouží mimo jiné také jako úložiště obrazového výstupu a je mezičlánkem mezi kamerou a koncovým uživatelem. Web server může zastávat funkci kompresoru videa, přičemž komprese videa je ztrátová a využívá se pouze tam, kde není požadován syrový (RAW) formát videa. Nekomprimovaný stav videa je potřeba tam, kde i minimální ztráta informace, v podobě úbytku barvy, může znamenat ohromné zkreslení výsledného obrazu. Výhodou komprese je podstatně menší velikost výsledného video souboru a s tím spojená rychlost přenosu dat. Velikost souboru má samozřejmě vliv na dobu záznamu, která je limitována kapacitou úložného zařízení. Web server má oproti paměťové kartě či pevnému disku tu výhodu, že je vybaven ethernetovým portem a softwarovým vybavením, nutným pro přenos dat po internetu např. na vzdálený počítač. 5.2 Paměťová karta Obr. 9 Web server [18] Výhodou paměťových karet je vysoká kapacita a jejich nízká spotřeba. Karty se označují jako SD (secure digital) karty. Ty se rozdělují podle rychlosti zápisu / čtení dat a maximální kapacity. Vysoká rychlost zápisu je třeba právě tehdy, když se používá nekomprimovaný (RAW) formát neboť jeho velikost může být až 10x vetší (v závislosti na použité kompresi) než komprimovaný formát. Velikost přenosové rychlosti z SD karty na počítač je pak dána kombinací karty a použitou čtečkou (viz. USB 2.0). Množství dat, které lze uložit na kartu záleží také na souborovém systému. Nejpoužívanější souborové systémy u SD karet jsou FAT 16 (file allocation table), FAT 32 a exfat (extended FAT). Maximální dosažitelná kapacita souborového systému FAT 16 je 2048MB, u FAT 32 je tato hodnota rovna 32 GB a u exfat lze teoreticky dosáhnout kapacity až do velikosti 256 TB.[20] Paměťových karet existuje několik druhů. Základní z nich jsou uvedeny níže.

28 Strana 28 Micro-SD (obr. 10) karta se liší od SD karty pouze velikostí a kapacitou. Obvyklé kapacity dosahují až 2GB. Rychlost čtení a zápisu v porovnání se SDHC je nižší. Využívá souborový systém FAT 16 stejně tak jako klasická SD karta. [17] Obr. 10 Micro-SD karta [21] SDHC se liší od SD karty vyšší kapacitou (HC High Capacity) a to až 32 GB. Využívá souborový systém FAT 32 a dosahuje přenosových rychlostí až 160 Mb/s. [17] SDXC (XC - extended Capacity) využívá souborový systém exfat. Minimální udávaná rychlost je 32 Mb/s a maximální rychlost čtení a zápisu je však až 120 Mb/s a dosavadní známé kapacity jsou v rozmezí 32GB až 2 TB. [17] 5.3 Pevný disk Pevný disk působí jako záznamové médium v kamerách stejně tak jako v počítači. V průmyslových řešeních se používá pevný disk pro pozdější analýzu uložených dat a kamery s vestavěným pevným diskem nejsou tak obvyklé jako třeba kamery s SD kartou, neboť pevný disk má mechanické části, které trpí na otřesy. Navíc je pevný disk v porovnání s SD kartou značně těžký. Hmotnost SD karty je v řádech gramů a hmotnost pevného disku je ve stovkách gramů. Pevné disky mají také vyšší nároky na napájení. [17] Obr. 11 Pevný disk [16]

29 Strana PC PC se jako přídavný prvek používá v případě, že kamera nedisponuje trvalým úložištěm dat. Počítač je propojen s kamerou datovým kabelem na příslušný adaptér, který je připojen na sběrnici počítače (obr. 1). Většinou se používá počítač v kombinaci s IP kamerami vybavenými web serverem. Toto řešení je vhodné pro bezpečnostní systémy, kdy IP kamera zaznamená obraz, který je následně zkomprimován do konkrétního formátu a výsledný film je v cyklech, předem definovanými uživatelem, zasílán na počítač, kde jsou na pevný disk data uložena k pozdější analýze. 5.5 Senzory Senzory patří do kategorie bezpečnostních prvků. Jejich využití lze uplatnit např. při propojení s IP kamerou. Kamera snímá obraz pouze v okamžiku aktivního sepnutého senzoru resp. zaznamenává obraz po určitou dobu (nastavenou uživatelem) určenou okamžikem sepnutí senzoru. Výhoda takto nastaveného systému spočívá v přehlednosti uložených dat, kterých je méně, než kdyby byla kamera zapojena v kontinuálním režimu. Další výhodou je snížená spotřeba elektrické energie a s tím spojenými náklady na provoz bezpečnostního systému. 5.6 Kvadrátory a multiplexery Kvadrátory a multiplexery jsou zařízení sloužící ke spojení obrazu z více kamer na jednu výstupní obrazovku. Využití nacházejí zejména v zabezpečovacích systémech, kdy je třeba vnímat obraz uživatelem ve stejném okamžiku z různých míst. Kvadrátory slouží ke spojení obrazu ze 4 kamer. Multiplexery zvládnou spojit obraz až ze 16ti kamer. Oba druhy mohou mít zabudovaný detektor pohybu či alarm a umožňují nastavit zobrazení času na výsledném obrazu. 5.7 Mikrofony Mikrofony slouží k záznamu zvuku. Rozdělují se podle metody jakou zpracovávají akustický signál a převádějí na elektrický Dynamický mikrofon je vhodný na hudební produkce či snímání hlasitějších zvuků.[23] Kondenzátorový mikrofon - Používá se zejména pro nahrávání hudebních nástrojů, zpěvu či jiné studiové účely. Páskový mikrofon místo cívky využívá citlivý páse, který slouží k zachycování akustického tlaku. Díky citlivému proužku disponuje vysokou kvalitou zvukového záznamu, ovšem je náchylný na poškození. Elektretový mikrofon - Je podobný kondenzátorového mikrofonu, ale akumulátor je jako zdroj energie nahrazen nevodivou hmotou (elektretem) [23]. Jeho značnou výhodou je nízka cena.

30 Strana 30

31 Strana 31 6 Závěr Elektronický průmysl patří v posledních dvaceti letech k nejrychleji se rozvíjejícímu odvětví a digitalizace se stala symbolem kvality a přesnosti. Digitální systémy uplatňují svůj vliv zejména ve výrobním průmyslu. Kamerové systémy jsou produkty, které nacházejí uplatnění ve výrobě jakožto mechanické oko určené ke strojovému vidění nebo jako dohledové systémy výrobních hal či zabezpečovací systémy ať už soukromých osob nebo velkých firem. Trendem na poli elektroniky je neustálé zvyšování přenosových rychlostí úložných zařízení a zvyšování jejich kapacity, což má přímý vliv na vývoj digitálních kamerových systémů. Ve vývoji digitálních systémů hraje velkou roli miniaturizace a výzkum nových materiálu, což platí obecně pro celou elektroniku. Každé odvětví využívající digitální kamery disponuje určitou vhodností pro použití konkrétního typu kamerového systému. Je zřejmé, že pro použití v systémech zabezpečení, jsou vhodnější IP kamery a jen těžko by IP kameře konkuroval systém pro strojové vidění v oblasti zabezpečení. Za účelem bezpečnostních systémů jsou vhodné kamery s režimem nočního vidění a naopak při použití v dohledovém systému určeného ke sledování bezpečností práce ve výrobní hale, nebude vhodné použít noční vidění nebo kameru pořizující 1 snímek za minutu. Naopak při výrobě strojních součástí roboticky, je upřednostněna kamera s minimálním zkreslením a obraz nebude vyžívat kompresi, kde by došlo ke ztrátě informace, což by v důsledku znamenalo nepřesnosti v měření a prodražení výroby. Kamerové systémy se proto pořizují za konkrétním účelem a za předem známých nebo předpokládaných vlivů např. počasí, špatná viditelnost nebo v závislosti na snímané scéně případně objekty v záběru.

32 Strana 32

33 Strana 33 7 Seznam použité literatury [1] HAVLE, Otto. Strojové vidění III: Kamery a jejich části. Automa [online], [PDF]. 2008, březen [cit. 10. května 2011]. Pozměněno. Dostupné na WWW: < [2] netcam.cz [online], Obrazové snímače CCD vs. CMOS [cit. 10. května 2011]. Dostupné na WWW: < [3] national.com [online], LVDS. National LVDS Owners Manual 4th Edition 2008 [PDF] [cit. 14. května 2011]. Dostupné na WWW: < on_2008.pdf> [4] automatizace.cz [online], Analogová versus digitální kamera. Automatizace. 2004, listopad [cit. 14.května 2011]. Dostupné na WWW: < c> [5] MALÝ, Martin. USB Typy a formáty přenosů. [online], 2005, duben [cit. 18. května Dostupné na WWW: < > [6] pchardware.co.uk [online], FireWire [cit. 18. května 2011]. Dostupné na WWW: < [7] industrial-camera.com [online], 2010 [cit. 18. května 2011]. Dostupné na WWW: < [8] everythingusb.com [online], 2011 [cit. 18. května 2011]. Dostupné na WWW: < [9] industrial-camera.com [online], 2010 [cit. 18. května 2011]. Dostupné na WWW: < [10] Basler Vision Technologies. CameraLink Technology Brief Dostupné na WWW: < > [11] Systémy strojového vidění. Automa [online], [PDF]. 2010, leden [cit. 19.května 2011]. Dostupné na WWW: [12] securitycamerasandmore.com [online], IP camera [cit. 20. května 2011]. Dostupné na WWW: [13] standards.ieee.org [online], IP camera [cit. 20.května 2011]. Dostupné na WWW: [14] Strojové vidění několik úskalí návrhu systemů. Automa [online], [PDF]. 2008, duben. [cit. 14.května 2011]. Dostupné na WWW: [15] HOOD, Garry. Zoom Lens Techniques. [online], 2002 [cit. 18.května Dostupné na WWW: < > [16] MATĚJKA, Zdeněk. Jak dokonale smazat data na pevném disku, aby je někdo nezneužil? [online], [JPG] [cit. 20. května 2011] Dostupné na WWW: <

34 Strana 34 [17] sdcard.org [online], 2011 [cit. 20. května 2011]. Dostupné na WWW: < [18] puhy.cz [online], 2011 [cit. 20. května 2011]. Dostupné na WWW: < 140.html> [19] Technet [databáze online], 2011 [cit. 20. května 2011]. Dostupné na WWW: < [20] microsoft.com exfat File System [cit. 20. května 2011]. Dostupné na WWW: < xfatfilesystem.aspx> [21] kingston.com [online], 2011 [cit. 24. května 2011]. Dostupné na WWW:< [22] kamerovesystemy.org [online], 2011 [cit. 25. května 2011]. Dostupné na WWW: < [23] audio-technica-cz.com [online], 2011 [cit. 25. května 2011]. Dostupné na WWW: <