ANOTACE KLÍČOVÁ SLOVA

Transkript

1 ANOTACE Tato bakalářská práce pojednává o devizovém obchodování, charakterizuje současný devizový trh, subjekty vystupující na tomto trhu a typy devizových operací. Dále jsou zde popsány faktory ovlivňující pohyb měnového kurzu, jelikož hrají důležitou roli při spekulativním určování budoucího vývoje měnového kurzu. Součástí práce je analýza devizových konkrétně spotových obchodů uskutečněných pro firemní klientelu a hledání nejlepší možnosti proveditelnosti těchto operací v praxi z hlediska maximální úspory finančních prostředků a úspory času. KLÍČOVÁ SLOVA devizový trh, forex, cizí měna, spot, exportér, importér, devizový kurz, obchodování, bankovní zprostředkovatel, nebankovní zprostředkovatel ANNOTATION This thesis deals with the foreign exchange trading, it characterizes the current foreign exchange market, operators acting in this market and types of foreign exchange trasactions. It additionally describes factors affecting the movement of the exchange rate as they play an important role in determining future development of spekulative exchange rate. Including an analysis of the foreign exchange spot transactions made specifically for corporate clients seeking best options and feasibility of these operations in practice for maximal efficiency and save money and time. KEY WORDS foreign exchange market, forex, foreign currency, spot, exporter, importer, exchange rate, trading, bank broker, nonbank broker

2 PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce, Ing. Petru Jiříčkovi za příkladné vedení práce a připomínky, dále panu Ing. Robertu Vitíkovi, vedoucímu oddělení Treasury v České spořitelně, za poskytnutí doplňujících informací. A také bych ráda touto cestou poděkovala mé rodině a přátelům za veškerou podporu jak při psaní bakalářské práce, tak při dosahování cílů v mém životě.

3 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis

4 Obsah 1 Úvod a cíl práce Historie devizového trhu Vývoj devizového trhu ve světové ekonomice Vývoj měny a devizového trhu v České republice Charakteristika současného devizového trhu Klasifikace devizového trhu Základní typy devizových operací Spotová (promptní) operace Forwardová operace Swapová operace Termínové operace futures a options Hlavní subjekty devizové trhu Obchodní banky a zprostředkovatelé Jednotlivé měny a měnové páry na devizovém trhu Faktory ovlivňující pohyb měnového kurzu Parita kupní síly a měnový kurz Parita úrokových měr a měnový kurz Peněžní zásoba a měnový kurz Analýza spotových obchodů pro firemní klientelu Typy devizových spotových transakcí v praxi Spotové obchody u nebankovního zprostředkovatele Profil společnosti EasyChange Způsob realizace spotových obchodů u společnosti EasyChange Sjednání spotového obchodu Spotové obchody u bankovního zprostředkovatele Profil České spořitelny Způsob realizace spotových obchodů u České spořitelny Sjednání spotového obchodu Komparace spotových operací z hlediska finančního Příklad spotové operace typu směnného obchodu z pohledu importéra Příklad spotové operace při mezinárodním převodu Příklad spotové operace při inkasu ze zahraničí Komparace spotových operací z hlediska časového Výhody a nevýhody u jednotlivých zprostředkovatelů Závěr Seznam použité literatury Seznam obrázků a tabulek Seznam příloh... 55

5 1 Úvod a cíl práce V dnešním ekonomicky vyspělém světě, který je propojen tržními ekonomikami a ovlivněn fenoménem globalizace, hraje nezastupitelnou roli volná směnitelnost národních měn. Do popředí se tak dostává obchodování na mezinárodních trzích a způsob financování pohybu zboží, služeb a kapitálu na těchto trzích. Národní ekonomiky se postupem času začaly stále více integrovat, otvírat importu a exportu a důsledkem tohoto ekonomického rozvoje je i nárůst devizových obchodů neboli měnových operací. Obchodování spojené s exportem a importem je v dnešní době stále více financováno prostřednictvím deviz, o čemž svědčí i současné statistiky nárůstu denního obratu na mezinárodním devizovém trhu. Devizové obchodování je pro mě velice zajímavé téma převážně z pohledu devizového zprostředkovatele, jelikož se tímto druhem obchodu zabývám již několik let. Právě tato skutečnost mě vedla ke zpracování bakalářské práce na toto téma a zároveň příležitost rozšířit si teoretické znalosti v této oblasti. V České republice jsou obchody s devizy z větší části realizovány při importu, kdy podnikatel potřebuje mít k dispozici zahraniční měnu, aby mohl svému obchodnímu partnerovi z jiné země uhradit závazek za zakoupené zboží, službu či kapitál. Méně častým případem je, že podnikatel inkasuje peněžní prostředky od svých obchodních partnerů v cizí měně, ale k dalšímu nakládání s těmito prostředky potřebuje disponovat s měnou domácí. Devizových obchodů se tedy nejvíce využívá ve spojení se zahraničním obchodem. Nicméně tento druh obchodování je využívám i ke spekulativním účelům se záměrem dosažení zisku na kurzovém rozdílu jednotlivých měn. Obsahem bakalářské práce je charakteristika devizového trhu, který je největším finančním trhem na světě, dále popis devizových operací a subjektů vstupujících na tento trh. Z pohledu teoretického je zde vysvětlena souvislost měnových kurzů a faktorů ovlivňujících tyto kurzy. Důležitou součástí určování kurzu je i tzv. spekulace, na základě které je možno určit směr vývoje měnového kurzu a spolu 8

6 s makroekonomickými faktory i budoucí předpověď určující vývoj domácí měny k měně zahraniční. Hlavním cílem mé bakalářské práce je srovnání devizových konkrétně spotových obchodů, jelikož spotové obchody v podnikatelské sféře mají v současné době na devizovém trhu největší zastoupení, a to z pohledu výběru vhodného devizového zprostředkovatele v závislosti na úspoře finančních prostředků. Analýza jednotlivých spotových obchodů bude provedena metodou komparace mezi dvěma devizovými zprostředkovateli. Na jedné straně zde jako bankovní zprostředkovatel vystupuje obchodní banka Česká spořitelna a. s., na straně druhé soukromá obchodní společnost EasyChange, která je specializovaným devizovým místem a je oprávněna tuto činnost vykonávat na základě uděleného oprávnění k této činnosti od ČNB. 1 Závěrečným zhodnocením pro výběr vhodného zprostředkovatele bude hrát důležitou roli nejen hledisko finanční, ale i hledisko časové, jelikož v dnešní uspěchané době je stále více vyvíjen tlak na včasnost a rychlost při realizaci těchto devizových obchodů. 1 ČNB = Česká národní banka 9

7 2 Historie devizového trhu 2.1 Vývoj devizového trhu ve světové ekonomice Tato kapitola o vývoji devizového trhu ve světové ekonomice vychází ze dvou zdrojů dostupných online na ( a ( Při psaní této kapitoly jsem vycházela pouze z internetových zdrojů, jelikož jsem historii devizového trhu v dostupné literatuře nenalezla. Na devizovém trhu se začalo s devizy obchodovat již ve středověku a pojem devizové obchodování má tak za sebou dlouholetou historii. Historie devizového obchodování se opírá o historii měn jako takových, jelikož téměř každá měna byla svázána s nějakou hmotnou komoditou, nejčastěji však v podobě kovů. Nejvíce používanými kovy této doby bylo zlato a stříbro. Na základě těchto kovů vznikaly jednotlivé měny ve formě platidel a tyto platidla pak přebíraly názvy z těchto kovů. Do konce 19. století bylo významnější měnou stříbro, jelikož představovalo téměř veškerý oběh kovových peněz v Evropě i Asii. Zlato bylo používáno pouze ojediněle a spíše pro transakce velkých hodnot. V této době neexistovaly žádné směnárny a směnný kurz mezi stříbrem a zlatem byl ve většině případů ponechán volnému trhu anebo byl určen úřady. Tímto způsobem však směnu provádět možné nebylo a poměr těchto dvou kovů bylo potřeba ustanovit zákonem, přičemž vznikl systém postavený na tzv. bimetalismu. 2 Směna probíhala na určených místech a prostředkem směny bylo zlato nebo stříbro směnitelné za mince o určené nominální hodnotě, určené váze a ryzosti. Místa, kde se směna prováděla, byly nazývány mincovnami a vznikala zde tzv. volná ražba. Koncem 19. století se téměř celý svět, včetně Spojených států amerických začíná pozvolna přesouvat k monometalickému 3 zlatému standardu, který zákonem ustanovuje pouze cenu zlata. Hlavním cenným kovem se tedy stává zlato, které slouží nejen 2 Bimetalismus = měnový standard, při kterém hodnota měnové jednotky může být vyjádřena buď určitým množstvím zlata, nebo určitým množstvím stříbra. Poměr těchto dvou kovů je pevně stanoven zákonem. V ekonomické historii se největší diskuze o jeho užívání vedly ve Spojených státech koncem 19. století, neboť ty disponovaly v té době velkými zdroji jak zlata, tak stříbra. 3 Monometalismus = peněžní systém založený na existenci jednoho drahého kovu jako základu peněžního oběhu, obvykle zlata nebo stříbra. 10

8 ke krytí hodnoty jednotlivých měn, ale i jako vodítko pro směnu jednotlivých měn. Po první světové válce začíná tato vazba zlata a peněžních prostředků ztrácet svůj význam, jelikož se začíná upouštět od tzv. monometalismu a začíná se směňovat jedna měna za jinou. Nastupuje období tak zvaného zlatého standardu, kdy závazkem vlády bylo směňovat její peníze buď za zlato, nebo cizí měnu směnitelnou za zlato. Dalším důležitým datem v historii směny peněz byla druhá světová válka. A teprve během dvacátého století se na trhu začal utvářet měnový trh jako takový, tzv. Forex. Hlavní světovou měnou byla v průběhu první poloviny 20. století britská libra. Právě tato měna plnila úlohu měny rezervní a centrem měnových obchodů se tak stal Londýn. Britská ekonomika stála v popředí pouze do doby, než svět prošel druhou světovou válkou. Druhá světová válka velice silně poškodila britskou ekonomiku a díky tomuto významnému milníku světové historie se do přední pozice dostal americký dolar. Tato americká měna se stala jak hlavní obchodní měnou, tak měnou rezervní a svoji významnou pozici si drží dodnes. Současný měnový trh byl postupně formován významnými událostmi, které nastaly po druhé světové válce. Světová ekonomika se s výjimkou USA na konci druhé světové války ocitla v krizi a bylo nutné celosvětovou ekonomiku znovu vybudovat. Představitelé USA, Velké Británie a Francie se proto setkali v Bretton Woods, v americkém státě New Hampshire, aby se pokusili o znovuvytvoření infrastruktury, která by postavila světovou ekonomiku opět na nohy. Toto setkání přineslo do světové ekonomiky nový rozměr a výsledkem jednání zástupců těchto tří velmocí vznikla dohoda nesoucí název dle místa jednání, tzv. Bretton Woodská dohoda. Na základě této dohody bylo rozhodnuto, že se americký dolar stane klíčovou světovou měnou, podle které se budou všechny ostatní měny oceňovat. V Bretton Woodské dohodě byl zakotven i tzv. zlatý standard 4, který zafixoval cenu zlata na 35 dolarech za 1 trojskou unci. 5 Hodnota ostatních měn byla zafixována k dolaru při určitém kurzu, který nesměl kolísat o více než jedno procento v obou směrech. V případě, že se 4 Zlatý standard = je základní pravidlo v měnovém systému, kde standardním ekonomickým měřítkem je zlato. Měna, která je používána jako jednotka zúčtování, je odvozována od ceny zlata, která se v ideálním případě nemění. 5 Trojská unce (= 31,1 gramů zlata o ryzosti 24 karátů), čímž byl současně vymezen zlatý obsah amerického dolaru na 0, g zlata. 11

9 kolísání kurzu nad stanovenou hranici i přesto objevilo, musela zasáhnout příslušná centrální banka a pomocí vstupu na trh vrátit kurz zpět do povoleného úzkého pásma prostřednictvím devizových intervencí. S rozvojem světové ekonomiky a uznáváním pravidel stanovených v Bretton Woodské dohodě vznikl Mezinárodní měnový fond. Cílem založení Mezinárodního měnového fondu bylo poskytovat stabilní systém pro nákup a prodej cizích měn a zároveň zajistit plynulost měnových transakcí a jejich průběh v patřičném čase. Jedním z dalších zásadních cílů bylo vytvoření určitého konzultantského fóra, které by podporovalo mezinárodní spolupráci a růst světového obchodu, a které by také snížilo měnové restrikce, které tomu rozvoji mezinárodních vztahů bránily. Bretton Woodská dohoda nevydržela z důvodu neschopnosti udržení stanovených fixních měnových kurzů centrálními bankami, a proto se roku 1971 rozpadla. Zánikem této dohody přestal být devizový trh regulován a začal být utvářen pouze působením devizové nabídky a poptávky na základě volně plovoucích měnových kurzů. Na devizovém trhu tak začali hrát aktivní úlohu velké banky, soukromé společnosti a individuální spekulanti. V roce 1998 se do historie měnového trhu zapsala nejvýznamnější událost této doby, kterou byl vznik Evropské měnové unie a s tím související ustanovení jednotné měny. Tato událost měla velký vliv na devizový trh. Jednotná evropská měna (Euro) se stalo velice významnou měnou již od prvopočátku své existence a dnes je co do významu na druhém místě za americkým dolarem. Největší vliv na rozvoj devizového trhu měl jeho vývoj v roce 1978, kdy zlomovým okamžikem byl začátek obchodování jednotlivých měn při plovoucích kurzech. Tento největší rozmach devizového trhu zapříčinil nárůst počtu měnových spekulantů, kteří se snaží na vývoji měnového kurzu vydělat. Od roku 1978 se Forex stále více dostával do popředí finančních trhů a dnes je největším a nejlikvidnějším finančním trhem světa. O této skutečnosti svědčí i statistiky objemu obchodů. V roce 1978 dosahoval denní obrat na Forexu zhruba 5 miliard amerických dolarů a dnešní obrat znázorňující sílu toho trhu se pohybuje okolo 4 bilionů dolarů. ( 12

10 Obr. 1: Průměrný denní obrat na světovém FX trhu v měsíci dubnu USD mld Zdroj: Vlastní dle Bank for International Settlements 2.2 Vývoj měny a devizového trhu v České republice Koruna československá byla zavedena tzv. měnovým zákonem ze dne 10. dubna 1919 a její hodnota byla ustanovena ve stejné výši jako hodnota koruny rakouskouherské. Další měnové restrikce v podobě zavádění dávky z majetku a z přírůstku majetku nepřinesly žádný očekávaný efekt, který měl zajistit snižování cenové hladiny. A proto bylo roku 1923 zvoleno jiné opatření, a to zvyšování kurzu koruny v zahraničí tak, aby vysoký měnový kurz působil přes tlak na vývozní ceny deflačně na domácí cenovou hladinu. Snižování domácí hladiny mělo negativní vliv na export, výrobu i zaměstnanost. A vláda tak musela opustit koncepci deflační politiky a přejít k politice měnové stabilizace. ( Hlavním záměrem stabilizace měnové politiky a opuštěním tak deflační politiky, bylo dosáhnout spojení české koruny se zlatem a zařadit Československo mezi země zlatého standardu. Plán, jak postupně přejít ke zlaté měně, byl závislý na vytvoření dostatečné zlaté rezervy budoucí emisní banky. 13

11 Jelikož bylo nezbytné československou měnu nějakým způsobem řídit, vznikl tzv. bankovní zákon 6 za účelem vzniku centrální emisní banky. Hlavní funkcí banky bylo spravovat československou měnu a vykonávat určité, zákonem jasně stanovené úvěrové a devizové obchody. Akciová banka cedulová jako taková byla zřízena až v březnu roku 1926 pod názvem Národní banka Československá. Vyrovnáním státního rozpočtu a platební bilance se v průběhu druhé poloviny 20. let podařilo spojit československou korunu se zlatem, a zařadit se tak mezi státy zlatého standardu. V naší republice však přímá směnitelnost bankovek za zlato zavedena nebyla, ale šlo o směnitelnost za devizy, které byly spojeny se zlatem. Koruna se tak stala měnou zlaté devizy. Tento příznivý vývoj československé ekonomiky umožnil v srpnu roku 1928 liberalizovat devizové hospodářství. Národní banka působila na devizovém trhu jako regulátor pouze tržními metodami, tj. nákupem a prodejem deviz, aby tak mohla udržet stabilitu kurzu. Československá republika začala patřit mezi hospodářsky vyspělé země světa a významná jména jako Baťa, Kolben, Ringhoffer, Laurin uznával celý svět. Netrvalo dlouho a Československo v letech 1929 až 1934 zasáhla světová hospodářská krize, která zapříčila narůst ceny zlata na světových trzích. Důsledkem tohoto vývoje byl silný deflační tlak na všechny měny, které byly vázány na zlato. Světová hospodářská krize měla dopad i na československou korunu a došlo k jejímu svržení. Tyto potíže na světových trzích a později rozpad Československa ukončily slibný ekonomický vývoj první Československé republiky. Po překonání důsledků světové hospodářské krize se nedařilo československou ekonomiku nastartovat, jelikož začala okupace českých zemí ze strany Německa. Zlatá rezerva byla rozhodnutím vedení Národní banky dislokována a uložena v bezpečnější měně. Pohraniční území Československa byla postoupena Německu a byly tak staženy z oběhu československé peníze, které byly nahrazeny říšskou markou, maďarským pengöm a polským zlotým. Zbytek českých zemí byl německou armádou obsazen 15. dubna 1939 a zákonným platidlem byla určena říšská marka. Koruna přestala být samostatnou měnou, jelikož se stala nominálním zlomkem říšské marky a byla tak záměrně podhodnocena. Národní banka Česko-Slovenská byla 6 Bankovní zákon = zákon o akciové bance cedulové, který byl přijat 14. dubna Určoval právní postavení banky, její řízení, zásady pro vydání bankovek i pravidla jejich krytí. 14

12 podřízena Říšské bance v Berlíně a přejmenována na Národní banku pro Čechy a Moravu. Zatímco na našem území probíhala okupace, v Londýně zřídila československá exilová vláda Československý měnový úřad a připravovala se na období peněžní reformy po skončení války. Hlavním posláním exilové vlády byla příprava na obnovu měnových poměrů v Československu a výroba nových československých peněz, které byly po skončení okupace dány do oběhu. Po skončení válečného období bylo potřeba na území Československa uspořádat měnové poměry, jelikož bylo v oběhu šest měn, a to protektorátní koruna, slovenská koruna, německá marka, maďarské pengö, polské zloté a korunové poukázky. Hospodářství a ekonomika se začaly postupně obnovovat, byla sestavena nová vláda a zavedena jednotná československá měna - koruna československá. Po druhé světové válce, v roce 1945 přistoupilo Československo k Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance. Centrálně řízená ekonomika a měnová politika tak dostaly nový rozměr odpovídající nárokům na socialistické, direktivní řízení společnosti. Na základě tohoto nového systému řízení peněžního oběhu byla provedena 1. června 1953 peněžní reforma. Součástí peněžní reformy bylo i stanovení zlatého obsahu koruny na 0, g zlata a určení poměru koruny k cizím měnám. Po zavedení nových opatření souvisejících s peněžní reformou přestalo být Československo členem Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. V průběhu měnového vývoje bylo složité určování devizového kurzu a řízení devizových vztahů jako takových. Nereálně stanovená cena kurzu koruny ve vztahu k dolaru jako představiteli volně směnitelných měn a hlavní světové rezervní měně, měla závažné důsledky v narušení hodnotných ekonomických vztahů. V případě, že některé státy změnily určení zlatého obsahu své peněžní jednotky, bylo potřeba oficiální kurz pro vnitřní potřeby upravit. Řešením bylo zavedení kurzového koeficientu ve formě příplatku ke kurzu oficiálnímu, který byl označován jako vnitřní reprodukční cenové vyrovnání. Na konci 80 let se začaly obnovovat vztahy s Mezinárodním měnovým fondem, jelikož vznikaly předpoklady pro širší konvertibilitu koruny. 15

13 Historicky zlomovým okamžikem v politickém, hospodářském a kulturním životě národa byl rok 1989, který je ve znamení tzv. sametové revoluce 7. Systém centrálního ekonomického řízení se vrátil k demokracii a liberalismu. Součástí ekonomické transformace byla i reforma českého bankovnictví a změny v řízení měnové politiky. V prosinci roku 1991 byl v zákoně o Státní bance československé ustanoven hlavní cíl měnové politiky, kterým bylo zabezpečení stability měny na základě relativní stability cenové hladiny a kurzu koruny. Snahou bylo dosáhnout takové úrovně kurzu koruny, která by byla jednotná pro všechny subjekty a pro všechny devizové operace v podmínkách omezené vnitřní směnitelnosti koruny. V důsledku postupné liberalizace byl využíván fixní kurz jako nominální kotva měnového vývoje. Začátkem 90. let 20. století se hospodářská a měnová politika České a Slovenské Federativní Republiky vyvíjela příznivým směrem. V rámci stabilizace cenového vývoje hrál velkou roli fixní kurz jako stabilizátor cen obchodovatelného zboží. Nástroje řízení devizového hospodářství byly pomalu rušeny, jelikož příznivý vývoj měnové politiky zaznamenal přiliv zahraničního kapitálu ve formě přímých investic a posilování devizových rezerv čerpáním prostředků od nadnárodních institucí, zejména od Mezinárodního měnového fondu. Dne 1. ledna 1993 se Česká a Slovenská Federativní Republika rozdělila na dva samostatné státy a vznikla tak samostatná Česká republika. K tomuto datu vznikla i Česká národní banka, která tak navázala na činnost bývalé Státní banky československé. V únoru tohoto roku vznikla česká měna, jejíž jednotkou se stala česká koruna. 3 Charakteristika současného devizového trhu Podle Polidara, V. (1999, str. 376) je současný devizový trh představitelem nejefektivněji fungujícího mezinárodního trhu, kde v případě vyspělých tržních 7 Sametová revoluce = je označení období změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem roku 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na demokratické principy. 16

14 ekonomik dnes již prakticky neexistují žádné oddělené národní devizové trhy se samostatnou tvorbou kurzů. Na určité úrovni zobecnění můžeme devizový trh definovat jako místo, na kterém se střetává devizová poptávka s devizovou nabídkou a kde se vytváří cena deviz devizový kurz. (Revenda, Z., a kol., 2000, str. 590) V následující pasáži jsem se inspirovala literaturou uvedenou v seznamu literatury (Jílek, J., 2000; Revenda, Z., a kol., 2000; Polidar, V., 1999), dále jsem čerpala z internetového zdroje online ( a poznatky z těchto zdrojů jsem doplnila svými vědomostmi. Devizový trh je mezinárodní měnový trh, na kterém se obchoduje s bezhotovostní formou cizích měn. Většině se však dostal do podvědomí pod názvem Forex (FX), což je zkratka anglického sousloví FOReign EXchange (směna cizích měn). I když význam Forexu jako takového je mnohem hlubší, devizový trh je dnes v České republice stále více označován tímto výrazem. Na devizovém trhu se nejčastěji obchoduje s peněžními prostředky v podobě vkladů na bankovních účtech v cizí měně. Ale také i ve formě šeků, směnek, obligací aj. obchodovatelných nástrojů, kterých je možné využít při směně za devizové kurzy. Naproti devizovému trhu stojí trh valutový, na kterém se obchoduje s cizí měnou v hotovostní formě. Valutový trh se do našeho povědomí dostal v podobě kamenných směnáren, které jsou přístupné každému, a téměř každý se s tímto druhem směny již dostal do styku. Forex je největším a nejlikvidnějším trhem světa, na kterém se obchoduje nepřetržitě 24 hodin denně. Jeho hlavním úkolem je směňovat cizí měny v rámci devizových obchodů a zajišťovat tak dobře fungující mezinárodní obchod, mezinárodní investování, spekulování a také rozvoj cestovního ruchu. Nejvýznamnější devizové trhy se v současnosti nacházejí v největších světových finančních centrech, jako je Londýn, New York, San Francisco, Frankfurt, Tokio, Curych a právě toto teritoriální rozmístění devizových trhů umožňuje na tomto trhu nepřetržité obchodování. Tyto finanční centra jsou pak mezi sebou propojeny telefonní sítí a pomocí terminálů, které jim umožňují být v neustálém kontaktu a vytvářet tak jeden globální mezinárodní devizový trh. 17

15 V současném světě má devizový trh charakter neburzovního trhu, tzn. OTC trhu. 8 Sjednávání devizových obchodů probíhá nejen telefonicky na základě ústní komunikace s následným písemným potvrzením v podobě konfirmace 9, ale stále více se prosazuje automatizovaný obchodní systém, který je založen na využití terminálové sítě. Hlavním celosvětovým systémem pro zúčtování operací je tzv. SWIFT 10 neboli tzv. směrový kód banky, který funguje již od roku 1977 a slouží k mezibankovní elektronické komunikaci mezi dealery a brokery a k provádění platebního styku jako takového. Prostřednictvím tohoto systému je možné realizovat zprávy o provedení a obdržení plateb v reálném čase během několika sekund. Obchodování s devizami formou OTC má na devizovém trhu jednoznačně převahu. Pouze u některých termínových devizových obchodů, především u futures a částečně u opcí, hrají svou úlohu také devizové burzy. Jinak je však význam burzy jako místa, kde se střetává devizová poptávka s devizovou nabídkou a vytváří se devizový trh, minimální. Díky neustálému rozvoji moderních technologií, dosahování stále větší rychlosti při realizaci obchodů je dnes devizový trh považován za nejvíce globalizovanou formu mezinárodního trhu. 3.1 Klasifikace devizového trhu Z pohledu exportujících a importujících firem plní devizový trh v České republice dvě hlavní úlohy: (Peček, J., 2009) realizaci kupní síly jedné měny do druhé; zajištění proti kurzovému riziku. Importéři nakupují devizy za účelem úhrady svých závazků do zahraničí. Exportéři naopak prodávají na devizovém trhu devizy při konverzi svých devizových inkas do domácí měny. 8 OTC trh (over the counter market) je místo, na kterém dochází k dvoustranným dohodám mezi prodávajícím a kupujícím, takže podmínky obchodu nejsou standardizovány, tak jako je tomu na organizovaných trzích (např. burze). Tyto trhy tak nabízí možnost individuálních podmínek obchodu. 9 Konfirmace neboli doklad o sjednání obchodu je písemné potvrzení objednávky směnného obchodu, který byl přednostně uzavřen telefonicky nebo elektronicky. 10 SWIFT (Society for Worldwide Intebank Financial Telecommunications) je mezinárodní komunikační síť určená pro realizaci mezinárodních finančních transakcí mezi bankami. 18

16 Trh, kde se obchoduje s cizími měnami, můžeme klasifikovat dle několika základních kritérií: (Ďurčáková, J., Mandel, M., 2000, str. 392) Z hlediska druhu obchodovaných peněz: trh valut; trh deviz. Z hlediska charakteru obchodování: trh burzovní; trh neburzovní. S ohledem na zúčastněné subjekty: trh devizový velkoobchodní (mezibankovní); trh devizový maloobchodní (klientský). S ohledem na techniku provádění: trh promptní (spotový); trh termínový; trh swapový. 3.2 Základní typy devizových operací S ohledem na techniku prováděných operací na devizovém trhu se směna deviz uskutečňuje na základě promptních (spotových) operací, termínových operací a operací typu swap. Na devizových trzích se nejčastěji obchoduje se swapy, velice často obchodovatelné jsou také operace promptní a v menší míře pak probíhají devizové obchody ve formě forwardů a opcí. V případě nebankovních devizových zprostředkovatelů se obchoduje nejvíce se spotovými transakcemi, jelikož v současné době importéři a exportéři nechtějí vázat své volné peněžní prostředky v devizových obchodech, ale potřebují je mít ihned k dispozici. Tudíž jakmile se blíží splatnost faktury jejich závazku či pohledávky, sjednají devizový spotový obchod, který je vypořádán s okamžitou platností. 19

17 Obr. 2: Struktura průměrného rného denního obratu na FX trhu v dubnu % 40% 47% Spot Swaps Forwards Zdroj: Vlastní dle Bank for International Settlements Tab. 1: Rozdělení devizových operací na trhu v ČR v měsíci dubnu v průběhu posledních pěti let (v mil. USD) Devizová operace Spot Forward a swap Opce Celkem Rok ,67 991, ,55 897, , , , ,91 111,65 103,39 269,49 95,47 57, , , , , , , ,30 Zdroj: Vlastní dle ČNB Spotová (promptní) operace Spotová operace je devizovou operací, při které je dodání devizy realizováno do dvou pracovních dní po uzavření kontraktu. Časový rozdíl mezi dnem uzavření kontraktu a dnem plnění slouží k transferu z účtu prodávajícího na účet kupujícího. (Revenda, Z., a kol., 2000, str. 595) V minulosti měly spotové operace na světových devizových trzích největší zastoupení. Dnes tomu tak není a na devizových trzích převládají operace swapové a forwardové. 20

18 U spotových operací se cizí měna nakupuje a prodává při spotovém kurzu. Tento kurz bývá ve většině zemí kotován v přímém záznamu, což znamená počet jednotek měny domácí za jednu jednotku měny cizí (např. 17 CZK/USD). Kurz v nepřímém záznamu je tradičně kotován pouze ve Velké Británii, která je tak jedinou výjimkou při určování spotového kurzu. Nepřímý záznam kotace je zapsán jako počet jednotek cizí měny za jednu jednotku měny domácí (např. 2 USD/GBP). (Revenda, Z., a kol., 2000, str. 595) Pokud se jedná o přímou kotaci, kvantitativní růst kurzu představuje depreciaci 11 domácí měny a v opačném případě, tj. při kvantitativním poklesu kurzu apreciaci 12. Rozdíl mezi kurzem nákupním a prodejním se nazývá spread a pohybuje se v různém rozmezí. Spread spotové operace se na mezibankovním trhu pohybuje okolo 0,1 % a na klientském trhu v průměru okolo 1 %. Z pohledu jednotlivých měn je spread rozdílný. V případě měn s vyšším rizikem změny kurzu nebo měn, které jsou méně obchodovatelné je rozpětí spreadu širší. Velikost spreadu je závislá i na objemu obchodu Forwardová operace Charakteristickým znakem všech termínových operací je, že zatímco uzavření kontraktu probíhá v přítomné době, plnění kontraktu nastává až v budoucím, předem dohodnutém termínu. Vzhledem k tomu, že forwardové operace jsou zprostředkovány prostřednictvím OTC 13, nejsou forwardové kontrakty na rozdíl od futures a burzovních options standardizovány, pokud jde o množství a čas. (Revenda, Z., a kol., 2000, str. 596). Forwardové kontrakty tedy nejsou z pohledu množství a času standardizovány na rozdíl od futures a burzovních options. Zároveň nejsou normalizovány, pokud se jedná o množství obchodovaných deviz a tudíž jsou výhodné pro klienty bank z oblasti zahraničního obchodu. Z hlediska časového jsou forwardové operace nejfrekventovanější s dobou dospělosti do jednoho roku. Na devizovém trhu se však objevují i forwardy v časovém rozmezí od jednoho roku do pěti let. 11 Depreciace = znehodnocení domácí měny (př. ze 17 na 20 CZK/USD) 12 Apreciace = zhodnocení domácí měny (př. z 20 na 17 CZK/USD) 13 OTC = OTC trh (over the counter market) je místo, na kterém dochází k dvoustranným dohodám mezi prodávajícím a kupujícím, takže podmínky obchodu nejsou standardizovány, tak jako je tomu na organizovaných trzích (např. burze). Tyto trhy tak nabízí možnost individuálních podmínek obchodu. 21

19 Termínové operace typu forward se realizují při tzv. forwardovém kurzu. Hodnota forwardového kurzu záleží na aktuálním vývoji nabídky a poptávky, tj. při arbitrážní rovnováze Swapová operace Swapová transakce na devizovém trhu je simultánní nákup a prodej určitého množství zahraniční měny ve dvou různých datech. Jak nákup, tak prodej se týká stejného partnera. Běžným typem swapu je spot-forward swap. Dealer nakupuje měnu na promptním trhu a simultánně ji prodává ve stejném objemu stejnému subjektu (bance) na termínovém trhu. Protože tato operace se provádí jako jednolitá transakce s jedním partnerem, dealer není vystaven žádnému neočekávanému kurzovému riziku. Poněkud sofistikovanější transakce se nazývá forward-forward swap, která kombinuje dvě forwardové transakce. Tento typ swapové operace se často nazývá klasický devizový swap a existují dva základní důvody k využití těchto devizových swapů. Jedním z nich je, že banky obvykle swapové smlouvy využívají k řízení svých krátkodobých aktiv a pasiv, a druhým, že swapová smlouva poskytuje ideální možnost pro investory, kteří spekulují na úrokový diferenciál. (Jílek, M., 2004, str. 28) Termínové operace futures a options Termínové operace futures a opce odstraňují některé nedostatky forwardových operací. Jejich hlavní inovační přínos spočívá v tom, že umožňují sekundární prodej kontraktu třetí osobě s okamžitým vyrovnáním zisku nebo ztráty v podobě futures nebo připouštějí možnost odstoupení od kontraktu za určitý předem uhrazený poplatek v případě opce. (Revenda a kol., 2000, str. 598) 3.3 Hlavní subjekty devizové trhu Podle subjektů vystupujících na devizovém trhu rozlišujeme devizový trh velkoobchodní (mezibankovní) a maloobchodní (klientský). Trh velkoobchodní se vyznačuje typickým vztahem banka banka a jeho základní strukturu tvoří dealeři 14 Arbitrážní rovnováha = relativní odchylka forwardového kurzu od kurzu spotového odpovídá rozdílu v úrokových sazbách mezi obchodovanými měnami. 22

20 obchodních a centrálních bank a brokeři. Na maloobchodním trhu se objevují subjekty ve vztahu banka klient. 15 Oba tyto okruhy jak velkoobchodní, tak maloobchodní jsou propojeny tzv. dealingovými odděleními obchodních bank, kde jsou dealeři specializovaní na obchodování v jednom nebo druhém okruhu. (Ďurčáková, J., Mandel, M., 2000) Mezi hlavní zúčastněné subjekty devizového trhu patří obchodní banky tvořící páteř devizového trhu, centrální banky, zprostředkovatelské instituce (brokeři) a ostatní finanční i nefinanční instituce. Obchodní banky při přímém obchodování na devizovém trhu obchodují prostřednictvím svých dealerů, v některých případech však dávají přednost zprostředkovanému obchodu pomocí brokerů. Dealeři obchodních bank nakupují a prodávají devizy na svůj účet ve prospěch své banky a právě při konverzi 16 jedné měny do druhé dosahují zisku z rozdílu nákupního a prodejního devizového kurzu. Tito dealeři obchodních bank na velkoobchodním neboli mezibankovním trhu mají postavení tzv. market makerů, kteří tento trh utváří, jelikož na tomto trhu vytváří cenu deviz, tzv. devizový kurz. Jejich úkolem je nepřetržité nakupování a současné prodávání deviz, které mají v mezinárodních mezibankovních platebních transakcích rozhodující význam. Na základě tzv. dvoucestné kotace stanoví nákupní kurz tzv. bid, za který jsou ochotni příslušnou devizu koupit a současně i kurz prodejní, tzv. offer nebo aks, za který jsou schopni devizu prodat. Pojetí dvoucestné kotace zcela přesně vystihuje základní charakteristický znak jak kótování kurzů, tak způsobu obchodování s devizami. Dalším zprostředkovatelem devizových obchodů jsou brokeři, kteří jednotlivé operace zprostředkovávají za pevně procentem stanovený brokerský poplatek z realizovaného obchodu. Způsob obchodování přes brokerské firmy využívají převážně podniky a banky, které dávají přednost nepřímým obchodům z důvodů anonymity při sjednání obchodu. Brokeři jsou v úzkém kontaktu s bankami prostřednictvím telefonu a hledají pro své klienty protistranu, která splňuje dané požadavky klienta pro uskutečnění devizového obchodu. Během posledních let jsou tito brokeři postupně vytlačováni elektronickými brokery, jelikož se způsob obchodování vyvíjí stále dopředu a 15 Klientem mohou být fyzické osoby, výrobní podniky, pojišťovny, investiční fondy. 16 Konverze = proces, při kterém je aktivum nebo pasivum, jehož cena je určena v jedné měně, vyměněno za aktivum nebo pasivum, jehož cena je určena v jiné měně. 23

21 obchodování elektronickým způsobem se jeví jako pohodlnější a rychlejší forma při realizaci jednotlivých obchodů. Podstatnou úlohu na velkoobchodním devizovém trhu mají centrální banky. Dealeři centrálních bank obchodují za kurzy, které jim na požádání kótují právě market makeři v bankách obchodních. Zahraniční měna je v centrálních bankách nakupována za účelem stabilizace kurzu domácí měny, zabezpečení vývoje kurzu své měny tak, aby odpovídala přijatým úkolům měnové politiky. V případě centrálních bank není jejich hlavní úlohou dosažení zisku z devizových operací, nicméně by se měly vyhnout kurzovým ztrátám. Na devizovém trhu můžou účastníci devizových obchodů za určitých okolností vystupovat jako arbitražéři, kteří dosahují zisku z předem známé rozdílné úrovně kurzu. Všechny ceny obchodu jim jsou již předem známy a proto se tak vyhýbají kurzovému riziku. Na základě arbitrážních pravidel, kterými jsou podmínky rovnováhy arbitražéra zajišťují funkční propojení spotového a termínového trhu. Pokud jsou všechny podmínky rovnováhy z pohledu arbitražéra splněny a shledány jako výhodné, a to u všech možných variant obchodování, jedná se o trh dvoucestný a nabízí tudíž minimálně dvě varianty obchodů se stejným konečným výsledkem. V případě, že je trh nerovnovážný, hovoříme o trhu jednostranném, kdy jedna varianta obchodování je výhodnější než ta druhá alternativní varianta. Jedním z posledních subjektů patřící do velkoobchodního neboli mezibankovního okruhu jsou tzv. spekulanti. Spekulant je každý, kdo chce cíleně dosáhnout očekávaného kurzového zisku, na základě informací o vývoji devizového kurzu, a to při nejisté realizaci tohoto zisku. Dosažení zisku spekulantů je tedy závislé na změně úrovně měnového kurzu v čase. Vzhledem k tomu, že spekulanti pracují s očekávaným vývojem devizového trhu, musí při spekulaci zohledňovat kurzové riziko. Výnos v podobě zisku z devizové operace musí být vždy vyšší než případné kurzové riziko, aby byla spekulace ze strany spekulanta zahájena. Na úrovni klientského devizového okruhu vystupují jako protihráči velkých obchodních bank zejména fyzické osoby, jednotlivé firmy, nebankovní instituce v podobě investičních fondů, pojišťoven atd. a také malé obchodní banky, které se přímo 24

22 neúčastní obchodování na mezibankovním devizovém trhu. Výhodou klientského trhu je možnost obchodovat s menšími částkami za výhodných kurzových podmínek. Mezi bankovní institucí a firemní klientelou může být obchodování opět založeno na dvoucestné kotaci, kdy dealer svému klientovi kotuje nákupní a prodejní kurz. Firma si také může u bankovní instituce zadat požadavek tzv. order, kde je konkrétně určena výše požadovaného kurzu a ustanovena doba, do které je možné ze strany banky operaci uskutečnit. 3.4 Obchodní banky a zprostředkovatelé Obchodní banky operují na devizových trzích s cílem realizovat zisk z devizových operací prováděných s klienty v maloobchodním okruhu, dále s cílem realizovat zisk z devizové arbitráže a spekulace na mezibankovním trhu a také zajišťují otevřené devizové pozice proti kurzovému riziku prostřednictvím hedgingových operací. (Revenda, Z., a kol., 2000, str. 601) V dnešní době se na devizovém trhu nesetkáváme pouze s bankami, ale také se společnostmi, které jsou oprávněni provádět devizové obchody na základě udělení devizové lince nebo na základě oprávnění k vykonávání této činnosti, které uděluje ČNB. A právě tyto společnosti jsou označovány jako nebankovní zprostředkovatelé. Ať už bankovní nebo nebankovní subjekty vystupující na devizovém trhu, vytváří zisk rozdílem mezi nákupním a prodejním kurzem a tomuto zisku se v prostředí devizového trhu nazývá tzv. spread. Jestliže banka využívá možnosti přístupu na mezibankovní devizový trh, může být pro ni spread značným zdrojem v získávání svých zisků. Bankovní instituce má neomezené možnosti nákupu a prodeje deviz, jelikož má možnost poměrně levně devizy nakoupit na mezibankovním trhu a poté je prodat klientovi za vyšší cenu, kterou si v rámci maloobchodního klientského okruhu může dovolit stanovit. Tuto výhodu v podobě vstupu na mezibankovní trh může realizovat i v opačném směru, kdy banka devizu nakoupí za relativně výhodný kurz od zákazníka na klientském trhu a prodává ji na trh mezibankovní za vyšší cenu. Při obchodování s devizy tímto způsobem vzniká 25

23 tzv. krycí arbitráž, která vzniká právě využíváním kurzových rozdílů mezi klientským a mezibankovním trhem. (Revenda a kol., 2000, str. 601) Na výši spreadu vydělává market maker. Výše spreadu má vliv na náklady spojené s uzavřením obchodu. Pokud jsou náklady zákazníka vyšší, je i spread širší a tím pádem jsou vyšší i výnosy market makera. Velikost spreadu se odvíjí i od objemu obchodovatelné částky. Jestliže je obchodovatelná částka příliš malá či velká, mohou market makerovi z transakce plynout dodatečné náklady ze zpětného nákupu nebo prodeje. Výše spreadu také závisí na celkovém denním obratu s danou měnou a riziku, které se objevuje při obchodování s danou měnou. V případě vyššího denního obratu je spread užší a v případě velkého rizika, které může nastat, pokud dojde k velké proměnlivosti kurzu, je spread naopak širší. Z toho vyplývá, že když nastane měnová krize, market maker nastaví výši spreadu tak, aby se vyhnul obchodování, jelikož za nepřijatelných obchodních podmínek s ním nikdo z klientů nebude chtít obchodovat a market maker i přesto splní svoji povinnost kotovat kurzy měn za všech podmínek. Zisku z devizových obchodů lze také dosáhnout pomocí dalších nástrojů, kterými jsou devizová arbitráž, hedging a spekulace. Z těchto tří uvedených nástrojů k dosažení zisku, zde uvedu pouze spekulaci, jelikož její využití je relevantní v rámci klientského okruhu. Spekulace je založena na odhadu budoucího vývoje devizového kurzu. Na základě tohoto odhadu si spekulant vytváří otevřenou devizovou pozici v dané cizí měně, kterou může zaujmout a toto pozice může být buď dlouhá anebo krátká. V případě dlouhé pozice jsou pohledávky v příslušné cizí měně větší než závazky v této měně a v případě krátké pozice je tomu přesně naopak, tudíž že závazky v příslušné cizí měně jsou větší než pohledávky. Pokud spekulant očekává zhodnocení zvolené měny, tzn. posílení české koruny, zvolí dlouhou pozici. Při očekávání znehodnocení měny, tzn., že česká měna oslabuje a spekulant zvolí pozici krátkou. (Polidar, V., 1999, str. 391) 26

24 4 Jednotlivé měny a měnové páry na devizovém trhu Devizový trh je místem, kde mohou fyzické osoby, právnické osoby a bankovní instituce nakupovat a prodávat volně směnitelné národní měny bezhotovostním způsobem a kde v rámci jednoho systému mohou být částky jedné měny převedeny do měny jiné. Podle těchto obchodovatelných měn se vytváří tzv. měnové páry (např. CZK/EUR), které určují měnu smluvní a základní. Měna na druhé pozici je označována jako základní neboli bazická a vyjadřuje hodnotu měny smluvní připadající na jednu jednotku měny základní. V tomto měnovém páru CZK/EUR to znamená, kolik CZK je potřeba na nákup jednoho eura. (Jílek, J., 2004, str. 565) Nejobchodovatelnější jší měnou na světovém devizovém trhu je americký dolar, následovaný eurem, japonským jenem a britskou librou. A nejvíce obchodovatelným měnovým párem je USD/EUR následovaný USD/JPY, USD/GBP, USD/AUD, USD/CAD a USD/CHF. Obr. 3: Struktura obchodů podle jednotlivých měn v roce % 3% 4% 6% 11% 12% 42% USD EUR JYP GBP AUD 20% CHF CAD ostatní Zdroj: Vlastní dle Bank for International Settlements 27

25 Obr. 4: Struktura obchodů podle měnových párů v roce % 3% 5% 6% 3% 3% 28% USD/EUR USD/JPY USD/ostatní USD/GBP 9% 11% 14% USD/AUD USD/CAD USD/CHF EUR/JPY EUR/GBP EUR/ostatní Zdroj: Vlastní dle Bank for International Settlements V České republice mezi nejvíce obchodovatelné měny patří taktéž USD a EUR. Nejvíce obchodovatelným měnovým párem je CZK/USD, následuje CZK/EUR a USD/EUR. 5 Faktory ovlivňující pohyb měnového kurzu Mimo úrokové ové míry je měnový kurz cenou, která modifikuje rozhodovací procesy nejrozsáhlejšího okruhu ekonomických subjektů. Měnový kurz je aplikován v otevřené ekonomice přímo nebo nepřímo na efektivnost doslova všech obchodních a kapitálových operací zatímco ceny jednotlivých komodit většinou ovlivňují chování relativně nevelké skupiny subjektů. (Revenda, Z., a kol., str. 609) Jakákoli změna kurzu u může též velmi ovlivnit i výši bohatství každého jednoho subjektu, vzhledem k tomu, že jistá část tohoto bohatství je většinou denominována v zahraničích měnách. Očekávané zhodnocení nebo znehodnocení domácí měny tudíž blízce souvisí s měnovým rozdělováním aktiv v portfoliích domácností a firem. Právě z těchto výše uvedených důvodů je měnový kurz jednou z nejdůrazněji sledovaných ekonomických faktorů. O tom, jaký bude jeho další respektive budoucí 28

26 vývoj, se nezajímají pouze institucionální investoři a výrobní subjekty, ale taktéž i samy domácnosti. Předpovídáním kurzového vývoje se zabývá i celá škála specializovaných institucí, univerzitních pracovišť a obchodních bank. V této části se budu soustředit relativně dopodrobna na možnosti prognózování jeho změn a pohybů zaměřením se na tzv. fundamentální analýzu. To je analýza politických a ekonomických informací, která má za cíl určit budoucí pohyby na finančním trhu (v tomto případě na měnovém trhu). Interpretují se zde mnohé druhy ekonomických informací, vládními institucemi publikované ukazatele či sdělení, zprávy anebo prohlášení politiků a ekonomů. Vždy jde o analýzu několika vlivů, jež mohou působit zcela protichůdně. Mimo jiné, z fundamentálního hlediska, měnový kurz ovlivňují tyto základní ekonomické parametry jako: (Jílek, J., 2004, str. 571) inflace; platební bilance; růst HDP; výše úrokových měr; politická a sociální stabilita; cizoměnové intervence, tj. kurzová politika státu. Kterýkoli z uvedených faktorů, stejně tak jako i pokyny institucionálních investorů, způsobuje kolísavost měnového kurzu. Svou pozornost upřu postupně na základní makroekonomické veličiny, jejichž vývoj dle jednotlivých teorií spojuje pohyby kurzů. Nejdříve se budu věnovat dvěma nejstarším teoriím měnových kurzů, což je vliv vývoje platební bilance a cenových hladin na kurzové pohyby. Poté zmíním, jak by mohlo při předpovídání vývoje měnového kurzu a jeho pohybů pomoci pozorování vývoje úrokových sazeb a peněžní nabídky centrální banky. Předpověď nastávajícího vývoje měnového kurzu ekonomové zpravidla začínají rozborem vývoje salda platební bilance. Vývoj salda platební bilance pro pohyb měnového kurzu se dá popsat následujícími poučkami tzv. teorie platební bilance Při aktivním saldu platební bilance, kdy jsou devizová inkasa větší než devizové úhrady, dojde k převisu devizové nabídky nad devizovou poptávkou. Následkem tohoto 29

27 se domácí měna zhodnotí. Naopak, při pasívním saldu platební bilance, kdy jsou devizové úhrady větší než devizová inkasa, dojde k převisu devizové poptávky nad devizovou nabídkou. V důsledku toho se domácí měna znehodnotí. (Revenda, Z., a kol., 2000, str. 610) Tuto teorii si můžeme dobře ukázat i s pomocí tradiční nabídkové a poptávkové analýzy. Již víme, že devizová nabídka se tvoří kreditními operacemi exportem služeb a zboží, importem důchodů, transfery a kapitálem a zvyšováním devizových rezerv centrální banky. Je však často poukazováno kritikou platební bilance na skutečnost, že empirická zkoumání často neprokázala příliš blízké vazby mezi vývojem jednotlivých sald platební bilance a změnami měnového kurzu. Důvody by se daly hledat i v tradičním testování platnosti teorie platební bilance, které se provádí na základě srovnávání minulého vývoje měnového kurzu s minulými saldy platební bilance. Zde nacházíme nelogičnosti postupu v souvislosti s tím, že každá koupě deviz musela v minulosti přesně odpovídat objemu deviz prodaných. Jedná se pak pouze o statistický záznam této skutečnosti. Dříve než cokoli jiného si musíme uvědomit, že daná schémata teorií platební bilance platí pouze jako ex ante. Další vývoj měnového kurzu do budoucnosti bude vždy ovlivněn předem očekávaným vývojem devizových inkas a devizových úhrad, tzn. očekávaným vývojem platební bilance. 5.1 Parita kupní síly a měnový kurz To, jak se vyvíjí a dle toho také pohybuje měnový kurz, je značně determinováno vývojem cenových hladin doma i v zahraničí. Pomocí tzv. teorie parity kupní síly, která existuje ve dvou základních verzích, určujeme vztah cen a měnového kurzu. První verzí této teorie je tzv. absolutní verze teorie parity kupní síly, jež se snaží o víceméně objektivní propočet absolutní hodnoty měnového kurzu. Druhou je tzv. relativní verze teorie parity kupní síly, která se snaží individualizovat vzájemný vztah mezi změnami cenových hladin a pohyby měnových kurzů. 30

28 Setkáváme se i zde s kritikou daných postupů. Nejdříve si přiblížíme kritiku absolutní verze teorie parity kupní síly. Konkrétní výsledky propočtů parity kupní síly ukazují, že tržní kurzy se netvoří tak úplně v souladu s logikou její absolutní verze. Skutečné tržní kurzy se v případě přibližně stejně vyspělých ekonomik odchylují od kurzů propočtených pomocí absolutní verze obvykle o 10 až 20 %. Jako důvod těchto odchylek se obvykle uvádí vliv úrokových sazeb a kapitálových pohybů. V případě dvou nestejně vyspělých ekonomik jsou rozdíly mezi skutečnými tržními kurzy a kurzy propočtenými podle absolutní verze teorie parity kupní síly ještě podstatě větší. Navíc je zřejmé, že nejde o náhodnou chybu, ale o systematickou chybu v propočtu, neboť absolutní verze má tendenci nadhodnocovat propočtené kurzy oproti tržním kurzů ve prospěch méně vyspělých zemí. (Revenda, Z., a kol., 2000, str. 614) Následuje i kritika relativní verze teorie parity kupní síly. Analýzy, uskutečněné ve snaze ukázat obecnou platnost relativní verze teorie parity kupní síly, bývají většinou zakončené konstatováním, uvádějícím že jejich závěry platí pro dlouhá období, avšak nejsou úplně jasně prokazatelné v případě krátkých období. Příčin může být více, mezi všemi uvádím ty nejsložitelnější jako například kapitálové pohyby, pohyby úrokových měr, atd. 5.2 Parita úrokových měr a měnový kurz Význam úrokové míry vzrůstá ve spojení s rozvojem mezinárodních pohybů kapitálu. Často se setkáváme hlavně se dvěma základními hypotézami, jež ovlivňují měnový kurz skrze úrokovou míru. První hypotéza říká, že růst úrokové míry např. v zemi A vyvolá zvýšený příliv zahraničního kapitálu do této země, což povede k následnému zhodnocení měny země A jako výsledku přebytku kapitálového účtu. Druhá hypotéza naopak říká, že na efektivně fungujícím trhu musí být vyšší úroková míra v zemi A než v zemi B nutně kompenzována budoucím znehodnocením měny země A, aby tak došlo k vyrovnání výnosnosti investic do aktiv denominovaných v měnách A a B. (Revenda, Z., a kol., 2000, str. 618) 31