Exekuce jako prostředek výkonu rozhodnutí v podnikání

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Exekuce jako prostředek výkonu rozhodnutí v podnikání Bakalářská práce Autor: Milena Soukupová Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Ing. Marek Andrášek Praha 2016

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. Milena Soukupová V Teplicích dne...

3 Anotace V bakalářské práci se věnuji velmi diskutovanému tématu Exekuce, nyní v souvislosti s uspokojením pohledávek z podnikání. Rozdělena je do tří kapitol. V první části se zabývám vysvětlením pojmu exekuce, její vykonatelností, historií, statistikou a též organizací soudních exekutorů, abych přiblížila, o čem výkon rozhodnutí je a čemu se věnuje. Druhá část je věnována celkové analýze exekuce (příčina vzniku, zahájení a průběh řízení, způsoby provádění, ukončení) a vymáhání práva exekuční cestou. V poslední kapitole popisuji další způsoby výkonu rozhodnutí a vztah k insolvenčnímu řízení. Klíčová slova: Exekuce, Exekuční řízení, Pohledávka, Výkon rozhodnutí, Dlužník, Věřitel Annotation The thesis is devoted discussed topic " Execution ", now in connection with the satisfaction of claims from the business. It is divided into three chapters. The first part deals with the explanation of the concept of execution, its enforceability, history, statistics, and also the organization of bailiffs, approached me, what is the enforcement of the decision and what it pays. The second part is devoted to analyzing the overall execution (the cause of the creation, launch and operation of procedures, methods of implementation, termination) and law enforcement execution path. In the last chapter I describe other enforcement methods and relationship to insolvency proceedings. Keywords: Execution, Execution proceedings, claims, Enforcement, debtors, creditors

4 Obsah Úvod Základní pojmy Exekuce Mobiliární exekuce Vývoj exekučního práva Statistika exekucí v ČR Druhy exekuce Exekuce prováděna soudním exekutorem Správní exekuce Daňová exekuce Legislativa a justice Organizace soudních exekutorů Členství a povinnost exekutora Činnost exekutora Analýza exekuce Předpoklad vzniku exekuce Příčina vzniku exekuce Exekuční titul Evropský exekuční titul Rozhodčí nález Exekutorský zápis Vykonatelnost exekučního titulu Exekuční návrh Pověření provedením exekuce Způsoby provedení exekuce Exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů Exekuce přikázáním pohledávky Exekuce prodejem movitých věcí a nemovitostí Exekuce postižením podniku Skončení exekuce Vztah exekuce k jiným způsobům výkonu rozhodnutí Soudní výkon rozhodnutí Výkon rozhodnutí prostřednictvím exekutora... 34

5 3.3Úpadek Způsoby řešení úpadku Konkurs Reorganizace Oddlužení insolvenční řízení Závěr... 41

6 Úvod Toto téma bakalářské práce jsem si vybrala na základě aktuálnosti řešení současného problému celé společnosti, jelikož exekuce je ožehavým tématem v České republice již několik let a v poslední době se stala i tématem politickým. A to zejména v souvislosti s bulvárními případy dlužníků, kterým exekutoři dokáží znepříjemnit život. Také řada politiků vyhlásila v této souvislosti veřejný boj exekutorům a to nejen mediálně, ale i legislativními úpravami a regulacemi. Patří nyní mezi nejsledovanější úřady. Není divu, když v říjnu roku 2015 bylo v ČR téměř 731 tisíc dlužníků potenciálních voličů. Exekuce je často spojována s vymáháním finančních prostředků, ale existují i jiné oblasti týkající se výkonu rozhodnutí. Dotýká se celé společnosti, od běžného občana České republiky, po soukromé osoby podnikatele či firmy. Jde o vynucení práva rozhodnutím soudu, vedoucí určitým mechanismem k jeho naplnění a je mnohdy nutným řešením k vymáhání dluhů. Tento systém exekučního práva pochází již z naší historie a prošel stejným vývojem jako celá právní soustava a jeho využití je třeba i v dnešní době. Právě počátku exekučního práva jsem věnovala část kapitoly, jelikož je důležité znát cesty minulé, abychom mohli jít po správných cestách budoucích. Ten, kdo má historii, má snazší budoucnost (Bradáčová, 2011) Jednotlivé činnosti a způsoby provádění exekuce, kterými je třeba se řídit a jsou zvlášť závazná, uvádí zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, který nabyl účinnosti 28. února 2001, pro potřeby zvýšení efektivnosti vymáhání na základě výkonu rozhodnutí, jelikož stát a zejména soudní exekutoři v této problematice zaujímají významné postavení. Cílem mé bakalářské práce je představit exekuci jako prostředek výkonu rozhodnutí, který vede k uspokojení pohledávek z podnikání. Vysvětlit základní pojmy, které se dotýkají a souvisí s exekučním řízením. Zároveň provést analýzu exekuce v souvislosti s jinými možnými způsoby výkonu rozhodnutí. V závěrečné části kapitoly se budu věnovat insolvenčnímu řízení a jeho vztahu k exekuci. 1

7 1 Základní pojmy V této kapitole se pokusím vysvětlit jednotlivé pojmy související s celým procesem exekučního řízení, popsat postupy a subjekty, které do procesu vstupují a zejména legislativu a justici, jež jsou v této problematice důležitým článkem. Zaujímají významnou roli, jelikož právě na zákonech, rozhodnutích a postupech závisí další vývoj a zvláště směr, jakým lze dosáhnout uspokojení věřitelů. Je důležité, pochopit smysl a význam exekuce, aby nedocházelo k jejímu zneužívání a zároveň nevzbuzovala strach a obavy. Pohlížet na ni jako na nástroj, kterým lze vymoci právo. 1.1 Exekuce Pod pojmem exekuce si lze představit vykonávací řízení, jedná se o nucený výkon určitého rozhodnutí nebo jiné listiny vydané orgánem k tomu oprávněným, pokud nebyla dobrovolně splněna povinnost. Tuto listinu či rozhodnutí nazýváme exekučním titulem, předchází samotné exekuci a musí být vždy vykonatelný. Samotný pojem exekuce je řazen do kategorie práva. Subjektivní právo určitého subjektu, soubor právních norem, zákon, který přikazuje, zakazuje nebo dovoluje. Je výsledkem vykonávacího řízení, které následuje po řízení nalézacím, ve kterém se rozhodlo o právech a povinnostech. Exekuce slouží jako prostředek k donucení ke splnění povinnosti, většinou vymožení peněžité částky od povinného, kterým je dlužník, ve prospěch oprávněného, kterým je věřitel, poté, kdy nedošlo k dobrovolnému plnění toho, co bylo právem shledáno. Tedy pohledávka oprávněného vůči povinnému určena exekučním titulem. Systém exekucí je v mnoha případech nespravedlivý a to vzhledem k předražení. Zdá se být nelogické, když z dluhu, řádově deseti tisíc, musí dlužníci uhradit až téměř pětinásobnou sumu. V současnosti existuje mnoho dlužníků zatížených exekucí, o kterých je zřejmé, že jejich závazky jsou nevymahatelné. Ovšem náklady řízení dosáhnou až sta tisíc korun. Smyslem exekucí by měl být návrat dlužné částky, nikoli byznys pro advokáty a exekutory 2

8 (Bartošek, 2014). Do exekucí by proto neměly být přijímány zbytečné pohledávky, které rozmnožují počty řízení. Věřitel, jako subjekt, má odbornou kapacitu na to, aby se domáhal prostředků sám, či postoupením pohledávky renomované inkasní agentuře a tím nevytvářel nevymahatelné náklady exekutorské kanceláři. Měl by nést svou finanční a společenskou odpovědnost Mobiliární exekuce V praxi běžně používaný pojem mobiliární exekuce, je pro mnohé otázkou, co se za ní skrývá? Jedná se o efektivní a účinný prostředek k donucení dlužníka uhradit nařízené plnění ve prospěch oprávněného, nebo-li terénní vymáhání pohledávky spočívající v soupisu movitého majetku dlužníka. Jejím cílem je dohledání majetku dlužníka v místech jeho podnikání či bydliště a exekutor má ze zákona oprávnění vstoupit do tohoto prostoru či bytu bez přítomnosti dlužníka i policie. Podstata mobiliární exekuce spočívá v zabavení nebo zadržení movitých věcí povinnému ve prospěch oprávněného, jemuž vzniklo právo na peněžité plnění a následný prodej těchto věcí, vedoucí k uspokojení pohledávky. Soupis provádí vykonavatel exekutora a od 1. ledna 2013 je v novele zákona č. 120/2001, exekučního řádu zakotvena povinnost pořizování zvukově obrazového záznamu při výkonu mobiliární exekuce. Při soupisu exekutor aktivně nezjišťuje, kdo movité věci vlastní, ale vychází z právní domněnky, Kdo movitou věc fakticky ovládá, je považován za vlastníka, dokud není prokázán opak. Dokáže-li se na místě, že povinný není vlastníkem, exekutor je povinen vyškrtnout tuto věc ze seznamu. Zároveň nesmí být zabaveny věci, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly, a které dlužník potřebuje k uspokojení hmotných potřeb a k plnění pracovních úkolů. Přestože se exekutor má řídit určitými pravidly, především je ctít a za všech okolností je dodržovat, dochází k velkému množství neoprávněných mobiliárních exekucí na majetku nedlužících příbuzných a blízkých dlužníka. Poškození sice mají právo podat žádost o vyškrtnutí věcí ze soupisu, ale o tom rozhoduje právě exekutorský úřad, který věci zabavil a teprve po zamítnutí se dotčené osoby mohou obrátit na soud. 3

9 1.1.2 Vývoj exekučního práva Jako celý právní systém, tak i exekuční právo postupně prošlo určitým vývojem. Počátky exekuce vychází z římského práva, konkrétně ze zákona dvanácti desek, deska třetí. Týká se postupu vymáhání dluhu. Již v římském právu byla stanovena lhůta třiceti dnů, kdy měl odsouzený dobrovolně splnit svůj závazek. Neměl však právo na odvolání, rozsudek ihned nabyl právní moci a stal se vykonatelným. Pokud nedošlo k plnění, nastoupila exekuce, tedy donucení státem. Nejstarší postup ze Zákona dvanácti desek dával věřiteli právo k fyzickému ovládnutí dlužníka, jestliže se za něj nikdo nezaručil a neuhradil jeho dluh. Mohl jej držet po dobu šedesáti dnů, během této doby třikrát předvést před prétora, oznámit dlužnou sumu a pokud nebyl vykoupen, stal se dlužník věřitelovým otrokem. Měl právo jej zabít i prodat do otroctví. Teprve později roku 326 před naším letopočtem byl vydán Poeteliův zákon (Lex Poetelia Papiria), který stanovil zákaz prodat dlužníka do otroctví, zákaz držení v okovech a zákaz usmrcení. Díky tomuto zákonu již dlužník za své dluhy neručil životem, ale svým majetkem a dovoloval odpracovat dluh nucenými pracemi. V nejstarším procesním právu je zmínka o ediktu prétora Publia Rutilia v souvislosti s exekucí majetkovou. Byla využita zejména v případech veřejného práva a spočívala v možnosti odejmutí věci z majetku dlužníka ve výši dluhu. Uplatňovala se univerzální majetková exekuce, jejíž podstatou bylo odejmutí celého jmění. Exekuční proces ve středověkém soudním řízení byl ovládán zásadou formálnosti, kdy docházelo u majetku k rozlišení věci movité a nemovité. Celý exekuční proces byl velmi složitý a sestával z šesti na sobě závislých stádií. V roce 17 před naším letopočtem byl vydán Juliův zákon (Lex Julia), který dlužníkovi umožnil postoupit své jmění věřiteli. Jestliže tak učinil dobrovolně, jeho občanská čest byla zachována a odsouzení vedlo jen k základní výživě bez strádání. Vývoj občanského soudního řízení ovlivnil Obecný soudní řád, vydaný v roce 1781 za vlády císaře Josefa II., kdy došlo zejména k rozlišení trestního a civilního řízení a zásada rovnosti v procesu civilním. Během své účinnosti byl několikrát upravován. 4

10 Další etapou, která ovlivnila exekuční právo, se stal rok 1895, kdy byl vydán nový exekuční řád s uvozovacím zákonem, účinný od ledna 1898, a celá řada předpisů upravujících složení a organizaci soudů Statistika exekucí v ČR Systém exekučního vymáhání je stále více zatěžován nevymahatelnými pohledávkami. Padesát procent nových exekucí se týká dlužníků s deseti a více exekucemi. Čtyři a více exekucí má již 380 tisíc lidí v České republice a počet dlužníků stále roste. Podle odborníků byl rok 2011 rekordním rokem v počtu nařízených exekucí a neměl by se již opakovat, jelikož ústavní soud postupně vydal řadu omezení, týkajících se byznysu s dluhy. Soudní exekutoři se dostávají do ekonomických problémů z důvodu snížení vymahatelnosti pohledávek, a to minimálně za 60 % případů nedostanou zaplaceno. Přestože počet občanů v exekuci klesá, zvyšuje se počet zatížení na jednoho dlužníka. Dle údajů Exekutorské komory ČR se za poslední dva roky počet exekuovaných snížil o 27%, ale současně vzrostl počet exekucí vedených na tyto osoby o 29%. Nyní má v průměru jedna exekuovaná fyzická osoba 5,8 exekuce. Exekutoři aktuálně zpracovávají 4,5 mil. případů a vymáhají jistinu ve výši 302 mld. Kč, což je jedna čtvrtina státního rozpočtu. Pokles vymahatelnosti pohledávek může ohrozit celou ekonomiku. (Fučíková, 2015). Hlavní příčinou je nerozumné chování věřitelů, kteří zneužívají služeb soudních exekutorů a možnosti podat exekuci zcela zdarma, i v případě nedobytné pohledávky. Tím zatěžují nejen dlužníka, dalším dluhem plynoucího z exekučního řízení, ale i celý systém. Pokud je dlužník nemajetný, a z téhož důvodu dojde k zastavení exekuce, náklady spojené s prací exekutora hradí dle 87 exekučního řádu, oprávněný. Exekutor nesmí věřiteli odmítnout exekuci provést, ani ji zastavit a musí učinit všechny kroky k vymožení pohledávky, i přesto, že jeho práce je marná. Exekutorská komora ČR vidí řešení v zavedení povinných poplatků exekutorům za podání návrhu a úhradu nákladů za neúspěšné exekuce. Tím by věřitelé měli možnost lépe zvážit, zda podání exekuce je smysluplné. Stát i věřitelé si musí uvědomit, že exekuce nejsou zadarmo (Fučíková, 2015b). Dalším opatřením se nabízí možnost zastavení řízení ze strany exekutora, pokud je mu známa dlouhodobá nemajetnost povinného. 5

11 Dle ekonomů, přichází stát v důsledku dluhů ročně až o sto milion korun, jelikož v případě oddlužení, je povinným odpuštěno sedmdesát procent celkového závazku. Jde o nesplacené půjčky velkých firem nebo také nesplacené sociální odvody za zaměstnance. Pokud se neplatí dluhy, nefunguje ekonomika. (Okamura, 2011) 1.2 Druhy exekuce Výkony rozhodnutí v České republice provádějí soudní exekutoři, což jsou soukromé fyzické osoby, které stát pověřil exekutorským úřadem nebo soudy samy, dle občanského soudního řádu, prostřednictvím soudního vykonavatele, který je zaměstnancem soudu. Přičemž exekutor při své exekutorské činnosti zaujímá postavení veřejného činitele dle zákona č. 120/2001 Sb., jeho výkon je tedy totožný s výkonem soudu a je třeba si uvědomit, že slouží především spravedlnosti. Právníci, ať už jde o soudce, advokáta nebo exekutora, by měli mít v sobě zabudován základní kodex, to znamená vědomí, že slouží spravedlnosti (Hulík, 2014). Rozlišujeme dva druhy exekuce a to: Výkon rozhodnutí prováděný soudem (podle občanského soudního řádu) a exekuce prováděna soudním exekutorem (podle exekučního řádu a přiměřeně podle občanského soudního řádu). Jelikož exekuci mohou provádět též finanční a správní úřady, rozeznáváme exekuci správní a daňovou Exekuce prováděna soudním exekutorem Exekuci provádí soudní exekutor, kterého oprávněný označil v exekučním návrhu a byl pověřen provedením exekuce. Musí být zapsán v rejstříku zahájených exekucí, který je neveřejný a spravován Ministerstvem spravedlnosti. Vybraný soudní exekutor postoupí exekuční návrh exekučnímu soudu, kterým je okresní soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, trvalý pobyt. V případě právnické osoby, se za místně příslušný soud považuje soud, v jehož obvodu se nachází sídlo společnosti. Pokud jsou splněny zákonné předpoklady, soud daného soudního exekutora pověří provedením. Poté soudní exekutor zasílá povinnému do vlastních rukou vyrozumění o zahájení exekuce a výzvu ke splnění povinnosti. 6

12 Pokud povinný splní nárok oprávněného včetně nákladů exekuce dobrovolně do třiceti dnů, exekuce tím zaniká. V opačném případě ji soudní exekutor provede. Může zvolit více způsobů, pro každý zvlášť vydá exekuční příkaz, ale přednost má vždy přikázání pohledávky z bankovního účtu. Končí vymožením pohledávky ve prospěch oprávněného a uhrazením nákladů, nebo ji lze zastavit, o čemž rozhoduje soudní exekutor na základě podaného návrhu, a pokud nevyhoví, je dále postoupeno exekučnímu soudu, který rozhodne Správní exekuce Právní úprava správní exekuce se nachází v zákoně č. 500/2004 Sb. správním řádu, v ustanovení 103 a následujících. Tento kodex správního procesu vymezuje postup správních orgánů při provádění a nařizování exekuce. Ve správní exekuci vymáhá správní orgán nepeněžitou povinnost, kterou uložil ve správním řízení, a tato nebyla respektována. Ale také jakákoliv osoba, které bylo přiznáno právo správním rozhodnutím a svůj návrh na zahájení správní exekuce podala exekučnímu správnímu orgánu, kterým může být obecní úřad obce, krajský úřad a správní úřad. Jedná se zejména o nesplnění povinnosti něco udělat, zdržet se, nebo trpět. V případě povinnosti zdržet se může správní orgán nařídit omezení či zakázat činnosti, která způsobuje znečišťování ovzduší v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Povinností něco udělat či konat, znamená provést opatření k odstranění závadného stavu. Výkon správního rozhodnutí nebo-li správní exekuce, slouží k vynucení splnění povinnosti, jestliže tato povinnost není splněna dobrovolně, a to prostřednictvím exekuce na základě vykonatelného exekučního titulu vydaného správním orgánem. Tím se příslušný orgán staví do pozice oprávněného a zároveň se stává exekučním správním orgánem a sám rozhoduje z povinnosti úřední o zahájení vykonávacího řízení. Též rozhoduje o nákladech k tíži povinnému a v případě nedobrovolného plnění, jsou finanční prostředky exekučně vymáhány. Při nerespektování vydaného rozhodnutí je povinen nařídit exekuci z moci úřední, neboť obecně je povinností správních orgánů, chránit veřejný zájem a přijímat podněty k zahájení řízení. Oprávněným je osoba, které vyplývá právo vůči povinnému z vykonatelného rozhodnutí, kdy povinný má ve prospěch oprávněného něco konat, trpět nebo se zdržet. 7

13 Exekuční správní řád může provést exekuci následujícími způsoby: náhradním výkonem v případě zastupitelných plnění (uloženou povinnost může místo povinného splnit někdo jiný na náklady povinného) přímým vynucením v případě nezastupitelných plnění (uloženou povinnost nemůže za povinného splnit někdo jiný) postupným ukládáním donucovacích pokut (maximálně do výše sto tisíc) Přestože si obce mohou dluhy vymáhat samy ve správní exekuci, často se obrací na soudní exekutory, jelikož jsou nejúspěšnějším a zároveň nejlevnějším řešením. Bez ohledu na výsledek vymožení dluhu jsou totiž veškeré náklady spojené se správní exekucí (provoz kanceláře, poštovné, výpočetní technika), hrazeny z rozpočtu obce. Je-li však využita pomoc soudního exekutora, náklady a odměna se připíší k tíži dlužníka. Pouze v případě zastavení exekuce pro nemajetnost, hradí hotové výdaje exekutora správní orgán Daňová exekuce Vymáhajícím a oprávněným orgánem je finanční úřad, tedy správce daně a zároveň může podat návrh na provedení exekuce soudním exekutorem. Řídí se dle občanského soudního řádu a právní úprava je obsažena v daňovém řádu zákona č. 280/2009 Sb. Výkaz nedoplatků, sestavený na základě údajů z daňové evidence, představuje vykonatelný exekuční titul či vykonatelné rozhodnutí, ukládající plnění. Daňový správce se zajišťuje vykonatelným zajišťovacím příkazem, což představuje složení určité částky v době, kdy ještě není stanovena konečná suma. Daňová exekuce je nástrojem správce daně a jedním ze způsobů, který slouží k vymáhání nedoplatků daní a pokut, udělených při daňovém řízení. Správce daně rozhodne o zahájení daňové exekuce vydáním daňového exekučního příkazu a s nedoplatkem se současně vymáhají i náklady exekuce. Je oprávněn postihnout mzdu či jiné příjmy dlužníka včetně bankovního účtu (exekuce administrativní), movité věci (exekuce mobiliární) i nemovitosti (exekuce imobiliární). Správce daně k vymožení peněžitých plnění nesmí použít exekuci prodejem podniku či postižením jiného majetkového práva. 8

14 Od 1. ledna 2014 v souvislosti s legislativními změnami, není možné u exekučního příkazu podat opravný prostředek dle 178, odstavec 4, daňového řádu. Dlužník má pouze možnost podat námitku proti úkonu správce daně při placení daně, dle ustanovení 159 daňového řádu. Věřitelem a vymáhajícím je finanční úřad, u něhož je dlužník se svou daňovou povinností evidován, a sám rozhoduje jaký typ k vymožení své pohledávky zvolí: vymožení pohledávky vlastními silami (řeší sám finanční úřad) prostřednictvím soudního exekutora uplatněním v insolvenčním řízení přihlášením do veřejné dražby Exekuční náklady, jak ukládá daňový řád, se připisují k tíži dlužníka a je povinen je uhradit. Zahrnují mimo jiné i náklady za nařízení daňové exekuce, za výkon prodeje a za hotové výdaje vzniklé při provádění exekuce dle 183 daňového řádu. Právo na výběr a vymáhání daňového nedoplatku se promlčuje po šesti letech a začíná běžet po uplynutím kalendářního roku, ve kterém správce daně provedl poslední úkon směřující k vymožení daňového nedoplatku a tento se stal zároveň splatným. Podnikající osoba je daňovým subjektem a má vůči správci daně daňovou povinnost. Pokud nehradí měsíční odvody na sociální pojištění vzniká dluh vůči státu. Je nutné tuto situaci řešit návštěvou příslušného úřadu, jinak situace může skončit u soudního řízení. Je doporučeno uhradit dluh v plné výši, jinak hrozí daňová exekuce. Nabízí se řešení pomocí nebankovní půjčky, vzhledem k záznamům v registru. Další možností je též půjčka oproti movitému majetku, který lze dále používat. Také je umožněno zažádat o splátkový kalendář, o posečkání daně nebo o prominutí daňového nedoplatku. Tato řešení mnohdy zachrání podnikání i samotného podnikatele. Je nutné, uvědomit si příčinu vzniklé situace a z dlouhodobějšího hlediska, vytvářet při své podnikatelské činnosti finanční rezervy. 9

15 1.3 Legislativa a justice Obecný termín exekuce byl v roce 1963, při přijetí občanského soudního řádu, nahrazen novým názvem výkon rozhodnutí, který se zdál vhodnější. Ovšem v lidovém povědomí zůstal a česká legislativa se k obecnému termínu exekuce vrátila. Z pohledu právního odvětví lze rozlišit exekuci civilněprávní (upravena občanským soudním řádem č. 99/1963 Sb.), trestněprávní (upravena trestním zákonem č. 141/1961 Sb.) a správně právní (upravena zákonem č. 500/2004 Sb. správní řád a zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků). V souvislosti s činností soudu v civilním exekučním řízení byl vydán Jednací řád pro okresní a krajské soudy v podobě vyhlášky č. 37/1992 Sb. osmá část s pěti oddíly. Pro Ministerstvo spravedlnosti byl vydán Vnitřní a kancelářský řád jako instrukce č.j. 505/2001 Org. ze dne Hlava druhá s devíti oddíly. Vyhláška č. 418/2001 Sb. ze dne 19. listopadu 2001 o postupech při exekučním výkonu. Vyhláška ze dne 5. září 2001, č. 331/2001 Sb. o centrální evidenci exekucí a č. 330/2001 Sb. o odměně a náhradách soudního exekutora a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem. Důležitým zákonem o soudních exekutorech a exekuční činnosti, který vstoupil v platnost v roce 2001, je zákon č. 120/2001 Sb., ze dne 28. února 2001, tzv. Exekuční řád. Tento zákon do právního řádu České republiky vnesl nový institut soukromých soudních exekutorů a jeho očekáváním bylo použití v praxi a akceptovatelnost ze strany veřejnosti. Subjektům byla dána možnost, domoci se snáze svých dluhů, než prostřednictvím soudního řízení, které je ve vymáhání pohledávek zdlouhavé, nepružné a neefektivní. V roce 2002 institut získal důvěru vstupem do Mezinárodní unie soudních exekutorů sídlící v Paříži, která vznikla v roce 1952 z podnětu Francie a Belgie a sdružuje okolo 21 států Evropy, Ameriky a Afriky. Zastupuje příslušníky této profese na evropské úrovni a pomocí jejího využití se zvýšila efektivnost vymožení pohledávek o polovinu. 1.4 Organizace soudních exekutorů Důležitou roli v systému exekucí hrají exekutoři. Jsou pověřeni exekutorským úřadem, tedy oprávněním provádět exekuce a další činnosti dle exekučního řádu a uplatňují zákony a 10

16 předpisy v souladu s Ústavou České republiky. Jsou povinni dodržovat etický kodex, pravidla profesionální etiky a při své činnosti musí postupovat dle zákonných předpisů, tedy dle zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti a dle občanského soudního řádu. Dohled nad činností exekutorů a nad řízením činnosti exekutorského úřadu vykonává Exekutorská komora České republiky dle ustanovení 7, odstavec 5, zákona č. 120/2001 Sb. exekuční řád, původně se sídlem v Brně, ale v souvislosti s novelizací exekučního řádu bylo sídlo přesunuto do Prahy. Vede, provozuje a spravuje centrální evidenci nařízených exekucí dle zákonného zmocnění, na základě vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 329/2008 Sb. o centrální evidenci exekucí ve znění pozdějších předpisů. Centrální evidence exekucí je dálkově přístupný veřejný seznam a umožňuje zjišťovat informace o konkrétních exekučních řízeních, záznam o subjektu, jméno exekutora, druh vymáhané povinnosti, datum zahájení exekuce a též informaci o pravomocném odložení či zastavení exekuce. Neobsahuje však záznamy o výkonech rozhodnutí vedených soudy, finančními orgány, orgány státní správy a zdravotními pojišťovnami. Údaje o exekuci jsou z centrální evidence vymazány patnáct dní poté, co dojde k vymožení pohledávky a exekuční řízení je zcela skončeno. Exekutorská komora České republiky zřídila v Praze, Brně a Plzni exekutorské poradny, a to zcela zdarma, které odpovídají na dotazy občanů, kteří si nemohou z finančních důvodů dovolit advokáta. Vydává časopis Komorní listy, který vychází čtyřikrát ročně a prezentuje odborné články a příspěvky zabývající se problematikou exekuční činnosti. Exekutorská komora ČR je garantem kvality exekucí a právních služeb poskytovaných soudními exekutory a její organizace je upravena v exekučním řádu. Orgánem exekutorské komory jsou: sněm prezidium prezident revizní komise zkušební komise kárná komise 11

17 kontrolní komise Při výkonu dohledu je oprávněna: provádět pravidelné kontroly exekutorských úřadů nahlížet do spisů, listin a evidencí exekutora požadovat ve stanovené lhůtě písemné vyjádření exekutora k určité věci požadovat ústní vysvětlení exekutora, je-li písemné vyjádření nedostačující vstupovat do prostor exekutorského úřadu po předchozím oznámení Prezidium Exekutorské komory ČR aktivně prosazuje společensky odpovědný přístup k dluhům a jejich vymáhání. Aby došlo ke zlepšení situace, komora upozornila zejména na problémy, které se v této souvislosti vyskytují z důvodu rychlého růstu exekucí a nabídla konkrétní návrhy řešení, které cílí na dlužníky, věřitele i samotné exekutory. Mimo jiné opatření v zavedení místní příslušnosti exekutorů, chráněného splátkového řízení vedeného soudním exekutorem, vznik chráněného konta pro dlužníky a také zpoplatnění exekučních návrhů pro věřitele. Výsledkem je sada návrhů na opatření, které chceme jako prezidium dlouhodobě prosazovat s cílem pomoci nastavit takový systém vymáhání pohledávek, který bude fungovat efektivně, eticky a s ohledem na oprávněné zájmy všech zúčastněných (Fučíková, 2016c). V polovině ledna 2016 se v pražském hotelu Savoy konala konference o exekutorech na téma Teritorialita soudních exekutorů. Diskuse probíhala před více než sedmdesáti účastníky setkání, z důvodu záměru senátní novely exekučního řádu, zavést v České republice krajskou místní příslušnost exekutorů. Jde o určení místní příslušnosti pro výkon exekucí dle soudního obvodu a rovnoměrné pověřování exekucemi v kraji, v němž sídlí jejich exekuční úřad. K těmto systémovým změnám se rozdílně názorově postavili politici, odborníci a exekutoři. Zavedením teritoriality, by došlo ke zrušení volné soutěže exekutorů a pro věřitele, zrušení možnosti výběru exekutora odkudkoliv z České republiky, tedy rovnoměrné přidělování 12

18 exekucí dle místní příslušnosti. Na druhé straně se změna přiblíží více k ochraně dlužníka, neboť bude mít blíže k exekutorovi Členství a povinnost exekutora Členství v komoře je pro každého exekutora povinné. Je vázán ústavou, zákony, mezinárodními smlouvami a právními předpisy a pro jmenování musí splnit následující předpoklady: je občanem České republiky bezúhonný způsobilý k právním úkonům dle zákonných podmínek získal vysokoškolské vzdělání studiem na vysoké škole v České republice v magisterském studijním oboru právo a právní věda a po absolvování exekutorské praxe v délce trvání tří let, složil exekutorskou zkoušku důležitým kritériem je psychologický test, posuzovaný nezávislými odborníky, který je součástí výběrového řízení na soudního exekutora a je prováděn Exekutorskou komorou České republiky. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti č. 120/2001 Sb. nařizuje exekutorům respektovat ústavu a měl posílit šanci na spravedlivé vymožení dluhu. Stojí však za úvahu, zda praxe splnila očekávaný cíl, a spravedlivé je opravdu spravedlivé? Novela občanského soudního řádu a exekučního řádu účinná od 1. ledna 2013 zakotvuje povinnost soudního exekutora při výkonu exekuční činnosti, používat označení soudní exekutor. Žádná jiná osoba není oprávněna takovéto označení, ani odvozené tvary slov používat, pod hrozbou trestu v podobě pokuty, až do výše dvě stě tisíc korun. A to zejména z důvodu zneužívání postavení soudního exekutora jako úřední osoby. Exekutor jako úřední osoba, má mnoho oprávnění, ale i povinností. Zneužití pravomoci úřední osoby je považováno za trestný čin a soud může uložit i trest odnětí svobody. Pokud 13

19 tedy exekutor překročí svou pravomoc nebo svou pravomoc vykonává způsobem, který odporuje zákonům, je možné podat trestní oznámení. V praxi se stává běžnou záležitostí zneužívání legislativy některými exekutory, zejména zneužívání jejich pravomocí a postavení s vidinou vysokého zisku. Svou funkci sice vykonávají v souladu se zákonem, ale mnohdy je jejich činnost nemorální. Pokud z dluhu jednoho tisíce dokáží udělat až čtyřicetkrát více, lze toto jednání považovat téměř za zločinné. Nehledě na sankční úroky převyšující sazbou běžné úvěrové produkty, které se přičítají po celou dobu trvání exekučního řízení. Mnoho dlužníků si myslí, že exekutorská činnost přináší vysoký výdělek. Ano, ale jen tehdy, pokud je povinný solventní a dluh uhradí včetně nákladů. V opačném případě, jeho vynaložená práce, čas a veškeré výdaje spojené s vymáháním pohledávky jsou marné. Soudní exekutoři by si především měli uvědomit, jak svou činností a přístupem ovlivňují život občanů naší země. A měli by v sobě najít trochu lidského faktoru a určitou dávku tolerance. Žádný zákon ani etická pravidla nemohou nahradit lidskou sebereflexi Činnost exekutora Na písemný dotaz exekutora je pošta povinna oznámit potřebné údaje, zejména o počtu zásilek a jejich odesílatelích, pojišťovny jsou povinny sdělit informaci o výplatách pojistných plnění a banky informace o všech účtech a cenných papírech. V případě dražby movitých a nemovitých věcí musí dodržovat přesné zákonné postupy, zejména zveřejňování na bezplatně přístupném Portálu dražeb. Vyvolávací cena u movitých věcí je stanovena jednou třetinou z úředního odhadu, u nemovitých věcí dvěma třetinami z určené ceny nemovitosti. Činnost soudních exekutorů nelze však zaměňovat s aktivitou vymahačů různých inkasních agentur a vymahačských firem, ačkoliv se o nabytí tohoto dojmu snaží ve svých výzvách a upozorněních, které zasílají dlužníkům, aby je zmátly. Tyto společnosti nemají pravomoci zakotvené v exekučním řádu, ani oporu zákona k postihu jakéhokoliv majetku dlužníka. Nepodléhají regulaci, kontrole ani dozoru žádného orgánu. Nemají pravomoc postihovat 14

20 mzdu ani účet, vstupovat do bytu či na pozemek, ani provádět soupis movitých věcí, nehledě na neexistující pravidla v účtování odměn. Další činností exekutora je právní pomoc, po vydání exekučního titulu, ve vztahu k povinnému nebo oprávněnému. Činnost exekutora není financována státem. Většina exekutorů je plátcem daně z přidané hodnoty, která je odváděna státu a přičítá se k nákladům exekuce, které představují mzdu nebo-li odměnu exekutora dle ustanovení 87, odstavec 1, Exekučního řádu a je účtována k tíži dlužníka. Při vyčíslení nákladů se exekutor řídí vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů. Výše nákladů (odměny) plyne též z výše vymáhané částky, konkrétně procentuální odměna z celkového dluhu, ovšem v tomto případě není pravidlem, že čím vyšší částka, tím vyšší zisk, neboť vysoké sumy jsou ve většině případech ukončeny pro nemajetnost. Proti názorům veřejnosti ohledně výši platů exekutorů se staví Exekutorská komora, která odkazuje na vyhlášku Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb. s tím, že není příliš štědrá a převážná část vyčíslených nákladů náleží věřiteli (oprávněnému). Nehledě na výdaje spojené s provozem činnosti exekutora a kanceláře. V této souvislosti vede odborný dialog Ministerstvo spravedlnosti s Exekutorskou komorou o plánované novele exekučního řádu, mimo jiné o nákladech exekuce a odměnách soudních exekutorů, kdy jejich výše musí odpovídat skutečnému výkonu. Navrhovanými úpravami usilujeme o vybudování férovějšího prostředí v oblasti exekucí tak, jak jsme to opakovaně slíbili občanům (Pelikán, 2016). 2 Analýza exekuce Co exekuce je a čemu se věnuje, bylo již popsáno v předešlé kapitole. V této části bude provedena analýza exekuce jako prostředku vedoucího k uspokojení pohledávek ve vztahu k podnikání. Počínaje důvodem vzniku dluhu vedoucímu k výkonu rozhodnutí. Celé exekuční řízení lze rozdělit do několika fází: 15

21 Exekuční titul Exekuční návrh Pověření exekutora provedením exekuce Vydání exekučního příkazu Provedení exekuce konkrétním způsobem Splnění povinnosti z exekučního titulu a vypořádání nákladů exekuce 2.1 Předpoklad vzniku exekuce V první řadě musí vzniknout právní vztah mezi subjekty. Individuální akt, dohoda, právo, povinnost a následné dlouhodobé neplnění závazku ze strany dlužníka. Důsledkem tohoto chování je exekuce. Tedy nástroj, kterým se věřitel snaží domoci svého práva skrze justici. Jedná se o proces, jehož postup je upraven občanským soudním řádem č. 99/1963 Sb., který je procesním nástrojem, a soudy jeho prostřednictvím poskytují ochranu ohroženému právu a chráněným zájmům fyzických a právnických osob a státu. Upravuje pravomoc soudů, způsobilost účastníků řízení, procesní úkony a opatření. Soud, v občanském soudním řízení, zaujímá rozhodující postavení a jeho výsledkem je výkon rozhodnutí nebo-li exekuce. Podnikatelská činnost sebou přináší vznik pohledávek a s tím spojené právní prostředí, tedy i právní závazkové vztahy mezi dlužníkem a věřitelem. Jelikož stát nedovoluje vymáhání svých práv vůči dlužníkům vlastními donucovacími prostředky, vztahuje na sebe odpovědnost ochrany věřitelů. Především úroveň poskytování právní ochrany práv fyzických a právnických osob ze strany státu a kvalita právního vědomí dlužníků jsou důležitým předpokladem pro vymožení pohledávky, jež patří do skupiny činností vedoucích k jasnému výsledku. Ovšem i věřitelé jsou odpovědní za nedobytnost pohledávek výběrem svých obchodních partnerů. 16

22 V minulých deseti letech, docházelo k nesčetným úpadkům společností a bank, čímž se projevila bezmocnost státu v garanci právní ochrany věřitelů. Neschopnost státu zajistit ochranu oprávněných pohledávek věřitelů, motivovala k přijetí zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Předpokladem pro exekuci je splnění procesních podmínek, stanovených zákonem. podání návrhu příslušnost soudu pravomoc soudu způsobilost být účastníkem řízení procesní způsobilost průkaz plné moci překážka věci zahájené nebo rozsouzené Pokud nejsou tyto podmínky splněny, exekuce je nepřípustná. Je tedy třeba odstranit nedostatky a jsou-li neodstranitelné, exekuce nesmí být zahájena. Oprávněný, před podáním návrhu na exekuci, může požádat exekutora o pomoc při zprostředkování splnění povinnosti povinným a ten vyzve povinného k dobrovolnému plnění, navrhne dohodu a upozorní na následky. Vykonatelným rozhodnutím, jímž byla věřiteli přiznána pohledávka za dlužníkem, vymáhání nekončí. Věřitel musí zvážit, jakým způsobem bude pokračovat a zhodnotit, zda finanční a majetkové poměry dlužníka naskýtají možnost alespoň částečného uspokojení pohledávky. Ne vždy je podání návrhu na exekuci nejvhodnějším řešením, zejména při vymáhání vyšší částky a vzhledem k nákladům exekučního řízení. 17

23 2.2 Příčina vzniku exekuce Samotné podnikání již při založení firmy vychází z práva. Podnikatel, byť jako osoba samostatně výdělečně činná či jako firma, má povinnost vůči finančnímu úřadu, sociální správě a zdravotní pojišťovně. Nebude-li plnit své závazky, jeho dluh se značně zvýší a povede k sankcím ze strany organizace, a poté až k zatížení výkonem rozhodnutí. Ze zákona není možné prominutí pojistného na veřejné zdravotní a sociální pojištění. Není-li plátce schopen z finančních důvodů uhradit pojistné, jeho dluh v placení pojistného je téměř čtyřměsíční a nyní se jeho finanční situace zlepšila, ale přesto nemá na zaplacení celého dluhu, je třeba sepsat s příslušnou pojišťovnou splátkový kalendář. Pokud tak neučiní, pojišťovna doručí v rámci správního řízení platebním výměrem dlužnou částku včetně penále. Řeší-li podnikatel svou situaci včas, může v rámci podstatných důvodů vzniku dluhu, požádat o prominutí či snížení stanoveného penále. Rozhodnutí je na samotné pojišťovně dle vlastních vnitřních předpisů, nikoli ze zákona. Jestliže dlužník nereaguje ani na základě pravomocného platebního výměru, pojišťovna se svého nároku domáhá soudní cestou. Většina subjektů toto řeší prostřednictvím Exekutorských úřadů a náklady opět hradí dlužník. Exekutor pak může vést exekuci na podíl ve firmách, společnostech i družstvech. Dlužná jistina je pak mnohdy nižší než náklady exekutora, soudní poplatky či penále. Každý podnikatel by si měl uvědomit s jakými riziky vstupuje do podnikání, s kým bude obchodovat, s jakými partnery spolupracovat a dbát na prevenci týkající se nedobytných pohledávek. Dlouhodobé pohledávky mají vliv na likviditu věřitele, tím se dostává do existenčních potíží a mnohdy končí bankrotem. Je ekonomické, přiměřeně investovat do ochrany pohledávek, než redukovat zisk. Nedostatečná likvidita nutí podnikatele k investicím z cizích zdrojů. Banky si účtují úroky a to se odráží ve výsledku firmy. Kvůli špatné platební morálce zákazníků, zvyšuje podnikatel riziko nedobytných pohledávek, což vede ke ztrátám. K rychlé komunikaci s odběrateli ohledně pohledávek po splatnosti, je možno obrátit se na specializované inkasní agentury. Používají osvědčené postupy při komunikaci s dlužníky, provádí administrativní práci a hlídají termíny. Inkasní kanceláře připraví podklady a 18

24 formuláře pro soud, případně zajistí pojištění pohledávek. Znají postupy, mají zájem inkasovat a hájí zájmy firmy. Takto fungující efekt třetí strany má na dlužníka mnohdy větší vliv než věřitel. Platit a přiznat se ke svým dluhům je samozřejmě morální, ovšem důvod těchto dluhů nikdo neřeší. Dlužník, ať v podobě fyzické osoby či podnikatele, se mnohdy dostává do problémů ne vlastní vinnou, přesto je zodpovědný za své dluhy a musí této situaci čelit a především ji předcházet. Z pozice věřitele, je třeba zaměřit se na vhodnější výběr partnerů, s kterými jsou podepisovány smlouvy o vzájemné spolupráci, a též ověření platební schopnosti u nových odběratelů, neboť u firem a fyzických osob podnikatelů, situace v podobě platební neschopnosti, vede k zániku, konkursu, prodeji podniku a v neposlední řadě k ukončení činnosti. I když má dlužník zájem svou situaci řešit, nemá dostatek finančních prostředků na úhradu nákladů spojených s právní pomocí. Nabízí se několik rad: Nejúčinnější ochrana před exekucí či exekutorem znamená plnění svých splatných závazků řádně a včas a především hlídání jejich splatnosti. A pokud se nedaří pohledávku plnit, rozhodně je třeba být v kontaktu s věřitelem a dohodnout splátkový kalendář. Je vhodné vést si podrobnou evidenci o všech svých závazcích a platbách, zejména smlouvy, doklady o provedených transakcích a komunikaci s věřiteli, minimálně po dobu pěti let po uhrazení závazku, k případnému doložení u soudu. Vždy je nutné, při každém uzavírání smlouvy či jiného závazku, uvádět své aktuální trvalé bydliště či sídlo firmy a případnou změnu oznámit druhé straně, soudům i státním orgánům, nejlépe dopisem s oznámením o doručení. Mnohé předvolání k soudnímu jednání nebo rozhodnutí exekutora jsou doručovány s fikcí, tedy, že zásilka je považována za doručenou, i když se o ní dlužník nedozví. Pokud se stane, že věřitel podá žalobu k soudu, je nutné, se soudem komunikovat. Doporučením je návštěva advokáta, který ví, jakým způsobem reagovat a hájit práva před soudem, tím předejít exekuci a návštěvě exekutora. 19

25 Do postavení dlužníka se lidé dostávají z různých příčin, je však důležité vědět, jak se exekuci bránit a jak jí předcházet. Existuje celá řada důvodů zapřičiňujících situaci, kterou mnoho jedinců nedokáže řešit. Jedním z faktorů je zvyšující se životní úroveň obyvatel, jejich špatný odhad finančních možností vedoucí k zadluženosti a končící exekucí. Vzhledem k vysoké zadluženosti občanů České republiky se lze domnívat, že problém je především systémový a exekuce je posledním článkem v řetězci příčin zadlužení. Příčina dluhů, také pramení v mnoha případech z neschopnosti soudů, rozhodovat dle zdravého rozumu. Bereš-li jen nejnutnější věci na úvěr a zůstáváš za přepychové nákupy dlužen, můžeš vystačit s málem. (Johann Nepomuk Nestroye, citát) 2.3 Exekuční titul Materiální podmínkou pro exekuci je listina, nebo-li dokument, vydaná oprávněným orgánem, v níž se ukládá povinnost něco plnit a na základě které může být zahájena exekuce. Touto listinou, je exekuční titul, může mít pokaždé jiný název, ale vždy musí být vykonatelný a pravomocný a zároveň obsahovat určité náležitosti, jak povahy materiální tak i formální. Formální náležitosti jsou uvedeny v 161, 162, 171 občanského soudního řádu v rámci řízení nalézacího. Jde o určení, kdy a za jakých podmínek, nastává vykonatelnost exekučního titulu. Formální náležitosti zkoumá soud a vykonatelnost musí být potvrzena doložkou o vykonatelnosti rozhodnutí. Z materiálního hlediska musí být v každém vykonatelném rozhodnutí přesným způsobem určeny práva a povinnosti povinného a oprávněného, plnění a lhůta k plnění. Pokud rozhodnutí tyto náležitosti nemá, není vykonatelným, ani podkladem pro exekuci. Pokud v exekučním titulu není uvedena lhůta ke splnění povinnosti, je třeba splnit povinnost do tří dnů od právní moci rozhodnutí. V 251 a v 274 občanského soudního řádu jsou vymezena rozhodnutí, která tvoří exekuční titul. Rozeznáváme tituly tuzemské a cizozemské. 20

26 Tuzemskými tituly jsou vykonatelná rozhodnutí v občanském soudním řízení (rozsudky, usnesení, platební rozkazy), vykonatelná rozhodnutí soudů, orgánů činných v trestním řízení přiznávající právo a postihující majetek, vykonatelná rozhodnutí státních notářství, poplatků a nedoplatků na daních, sociálního zabezpečení a nemocenského pojištění. Cizozemskými tituly jsou rozhodnutí orgánů cizího státu, týkající se práv rodinných, majetkových a osobních. Rozhodčí nálezy vydané v cizím státě, jejichž předpokladem je uznání českými soudy. V rámci Evropské unie s volnými trhy a mobilitou pracovních sil je třeba intenzivní spolupráce a pro tyto účely slouží Evropský exekuční titul Evropský exekuční titul Jde o zvláštní druh exekučního titulu vzájemně uznávaným státy Evropské unie. Jeho prostřednictvím lze žádat o výkon rozhodnutí v jiném členském státě, bez dalšího probíhajícího řízení. Jedná se prakticky o zvláštní druh potvrzení o vydaném exekučním titulu, kdy dle národního práva splňuje požadavky a může být vykonán i v jiném členském státě. Ovšem vztahuje se pouze na určité případy, zejména musí jít o nesporný nárok, občanský nebo obchodní peněžní, na konkrétní splatnou částku. Evropský exekuční titul neřeší otázku postižitelnosti, je to záležitostí úpravy státu, ve kterém bude probíhat řízení. Jeho funkce spočívá ve zjednodušení procesu a možnosti požádat o exekuci dle národního práva a cílem tohoto titulu je postihnout majetek v jiném členském státě. Exekučním titulem jsou dle zákona také rozhodčí nálezy, jako i jiná soudní rozhodnutí, na základě kterých může být zahájena exekuce Rozhodčí nález Jedná se o písemné rozhodnutí rozhodce, nikoliv soudu, má podobu rozsudku a přikazuje zaplatit bance či úvěrové společnosti dlužnou částku včetně úroků a nákladů rozhodčího řízení. Není-li v uvedené lhůtě částka uhrazena, obrací se společnost s návrhem na exekuční soud, který pověří soudního exekutora provedením exekuce na základě předloženého rozhodčího nálezu. Proti rozhodčímu nálezu nelze podat odvolání. 21

27 Rozhodčí řízení je výhodným řešením pro úvěrové společnosti, jelikož se při řešení sporů se svými klienty, nemusí obracet na soud, ale mají možnost přímo kontaktovat soukromého rozhodce. Rozhodčí doložka byla ustanovena v obchodních podmínkách nebo ve smlouvě, kterou podepisují obě smluvní strany. Od prvního dubna roku 2012 došlo ze zákona k opatření proti podvodným podnikatelům a rozhodčí doložka ve spotřebitelských sporech musí být podepsána na samostatném dokumentu, nikoliv součástí smlouvy či smluvních podmínek, v opačném případě pozbývá platnosti. Řešení formou rozhodčího nálezu je rychlejší a nezatěžuje soud. Ovšem pro druhou smluvní stranu, dlužníka, nemusí být vždy výhodné. Úroky a smluvní pokuty vyskytující se ve smlouvách mnohdy hraničí se zákonem a rozhodce při vydání rozhodčího nálezu tuto skutečnost nijak neřeší, ovšem soud lépe hájí zájmy dlužníka a výši pokut by rozporoval Exekutorský zápis Jedná se o veřejnou litinu s přímou vykonatelností, jejímž obsahem je dohoda mezi dlužníkem a věřitelem, mohou jimi být jak fyzická osoba, tak i právnická, kde se dlužník zaváže splnit dluh a v případě nesplnění své povinnosti, souhlasí s provedením exekuce. Exekutorský zápis je možno sepsat pouze za účasti exekutora, stvrzením razítka a jeho podpisem. Má charakter exekučního titulu a pokud povinný nesplní řádně svůj závazek, oprávněný má právo podat návrh na zahájení exekučního řízení. Pro věřitele je exekutorský zápis rychlejším řešením při nesplnění povinnosti dlužníka, neboť již není potřeba absolvovat soudní řízení, které je časově i finančně nákladné. Přesný obsah exekutorského zápisu je uveden v Zákoně č. 120/2001 Sb. Lze rozlišit dva typy exekutorských zápisů, kdy v prvním jde o uzavření dohody mezi dlužníkem a věřitelem, týkající se peněžitého dluhu, kdy dojde k prohlášení o existenci dluhu a jeho výši. Druhý typ se týká stavu věci, jde o stav nemovitostí, bytů, nebytových prostor a osvědčení skutkových dějů, což je stav movité či nemovité věci, například automobily, stroje, výrobní linky, pozemky, ale také osvědčení o splnění dluhu. Od 1. ledna 2013 na základě novelizace Exekučního řádu a Občanského soudního řádu, je možné prostřednictvím exekutora sepsat pouze druhý typ exekutorského zápisu a první zůstává alternativou pro notářský zápis prostřednictvím notáře. 22

28 Existují tři možnosti notářského zápisu a to: jednostranné uznání dluhu dle 71a, odstavec 1, (dlužník se zavazuje splnit peněžitý dluh ze zakládajícího právního vztahu) uznání dluhu dle 71a, odstavec 2, notářského řádu (dlužník uznává závazek z existujícího právního vztahu) dohoda mezi oprávněným a povinným dle 71b, odstavec 1, notářského řádu (zápis o dohodě, kde jeden účastník se zavazuje splnit pohledávku druhého účastníka) Vykonatelnost exekučního titulu Vykonatelnost lze definovat jako vlastnost rozhodnutí, které spočívá v jeho vynutitelnosti státní mocí, pokud nebude dobrovolně splněno. Pojí se s právem určitého plnění a v případě, že nedojde k plnění, dochází k vymožení formou exekuce. Způsob, jakým může být exekuce provedena je uveden v zákoně. V případě civilněprávní exekuce tento způsob upravuje občanský soudní řád č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších novel. Aby rozhodnutí mohlo být vykonáno soudní exekucí, je nutná vykonatelnost exekučního titulu, kterou zkoumá soud. Exekučnímu soudu tedy přísluší posoudit, zda rozhodnutí k výkonu navržené, ukládá povinnému povinnosti, které lze skutečně vykonat, tedy zda uložená povinnost odpovídá možným způsobům exekuce. Zároveň musí být splněny podmínky vykonatelnosti formální a materiální. Formálnost spočívá ve splnění všech zákonných podmínek, tedy vydané konkrétní rozhodnutí obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti (datum, výrok, záhlaví) a zároveň je opatřeno doložkou o vykonatelnosti, která osvědčuje datum nabytí právní moci a vykonatelnost, jež vyznačí orgán, který rozhodnutí vydal. Splnění předpokladu formální vykonatelnosti lze posuzovat ke dni, kdy návrh na zahájení exekuce došel exekutorovi nebo příslušnému exekučnímu soudu. Materiální vykonatelnost se týká reálného vymožení. Jednou ze základních náležitostí materiální vykonatelnosti rozhodnutí je vymezení rozsahu a obsahu povinností, k jejichž splnění byl výkon rozhodnutí nařízen. Důvodem je, aby vykonávací orgán věděl, co má být 23

29 vynuceno a nemusel tuto skutečnost zjišťovat v průběhu vykonávacího řízení. Neobsahuje-li exekuční titul všechny předpoklady materiální vykonatelnosti uvedené v 261a, odstavec 1 Občanského soudního řádu, nebo jsou-li údaje v něm uvedené nepřesně, či neurčitě a není-li možné náležitosti doplnit, nahradit ani dovodit, nemůže takový titul být způsobilým podkladem pro zahájení exekuce. Nabytí vykonatelnosti exekučního titulu musí být již v době zahájení exekučního řízení. Návrh lze tedy podat až poté, kdy se titul stane vykonatelným. 2.4 Exekuční návrh Samotné exekuční řízení (exekuční návrh) se zahajuje na návrh, který podává oprávněný přímo exekutorovi, nebo příslušnému exekučnímu soudu s určením exekutora, kterého chce pověřit provedením exekuce. Musí obsahovat náležitosti dle 38, zákon č. 120/2001 Sb. Je povinen uvést jméno exekutora, dle seznamu exekutorů, s uvedením jeho sídla, dále oprávněného i povinného a přesné označení povinnosti, která má být exekučním řízením vymožena, případně jakým způsob provedena. Podepsat jej může pouze osoba označena za oprávněnou. K návrhu je nutné předložit originál nebo ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti. Exekutor předloží návrh soudu a požádá o udělení pověření k provedení exekuce. Ačkoliv má soudní exekutor v rámci svých zákonných oprávnění mnoho možností jak zjistit majetek povinného, je doporučeno uvést existenci mzdy nebo jiného příjmu, označení plátce mzdy nebo peněžní ústav a číslo účtu, z kterého bude uhrazena pohledávka, pokud je tato skutečnost oprávněnému známa, jelikož exekutor tak může učinit, až po vydání pověření o provedení exekuce. Lze uvést též existenci nemovitostí či movitých věcí povinného, z něhož se oprávněný domáhá uspokojení. Má-li totiž věřitel informaci, že dlužník žádný exekuovatelný majetek nemá, vyhne se tak možným nákladům, ztrátě času a případnému zklamání z exekuce, která nemusí být v tomto případě úspěšná. Exekuční soud po majetku nepátrá ani neurčuje způsob provedení exekuce. Jeho povinností je prozkoumat zda jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro vedení exekuce, bezchybnost návrhu, oprávněnost věřitele a vhodnost rozsahu exekuce, aby povinný nebyl poškozen. Z tohoto důvodu zákon umožňuje zastavení exekuce z důvodu neúčelnosti. Pokud 24