Přednáška pro soudní tajemnice Praha přednáška č. 2

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Přednáška pro soudní tajemnice Praha přednáška č. 2"

Transkript

1 Přednáška pro soudní tajemnice Praha přednáška č. 2 1) Podílové spoluvlastnictví pojem, obsah, zánik a vypořádání, ochrana 2) Společné jmění manželů pojem, předmět, vznik, obsah, zánik a vypořádání, ochrana 3) Věcná práva k věci cizí A) Věcná břemena B) Zástavní právo C) Zadržovací právo Ad 1) Podílové spoluvlastnictví : A. Obecný výklad O podílové spoluvlastnictví jde v případě, kdy jedna a táž věc nerozdělená patří současně vícero osobám spoluvlastníkům. Pro vznik spoluvlastnictví musí existovat nejméně dvě osoby, maximální počet spoluvlastníků není omezen. Osoba spoluvlastníka není žádným způsobem limitována, spoluvlastníkem může být fyzická osoba, právnická osoba i stát. K výhodám spoluvlastnictví patří skutečnost, že využívat věc a nakládat s ní může více osob současně. K nevýhodám patří okolnost, že mezi spoluvlastníky může docházet a dochází k neshodám a trvání spoluvlastnictví je nejisté, protože každý ze spoluvlastníků se může kdykoliv domáhat zrušení spoluvlastnictví soudní cestou. B. Pojem podílového spoluvlastnictví Podílové spoluvlastnictví chápe občanský zákoník jako spoluvlastnictví ideální, protože výše spoluvlastnického podílu jednoho každého spoluvlastníka neodpovídá konkrétní části společné věci. Každý podílový spoluvlastník je spoluvlastníkem celé nerozdělené věci jeho spoluvlastnický podíl pak vyjadřuje míru, kterou se podílí na realizaci práv a povinností vztahujících se ke společné věci (např. na hlasování, na rozdělení zisku z nájmu, na platbě na investice na společnou věc apod.) C. Vznik podílového spoluvlastnictví Pro nabývání do podílového spoluvlastnictví platí stejné způsoby jako pro nabývání vlastnictví obecně (zejména smlouvou kupní, darovací, směnnou, rozhodnutím soudu např. při vypořádání dědictví nebo např. ze zákona vydržením). D. Velikost spoluvlastnického podílu

2 Pro velikost spoluvlastnického podílu je rozhodující právní skutečnost, která vedla ke vzniku podílového spoluvlastnictví, konkrétně zejména obsah smlouvy, kterým se spoluvlastnictví mezi vícero osobami zakládá. Výši spoluvlastnických podílu může ve speciálních případech určit soud a výjimečně může být stanovena právním předpisem. Pro případ, že velikost spoluvlastnických podílů není stanovena dohodou nebo určena právním předpisem, platí, že podíly všech spoluvlastníků jsou stejné ( 137 odst. 2 obč. zák.). Velikost spoluvlastnického podílu je určena buď zlomkem (např. ½, ¾ apod.) nebo procentem (30 %, 50 % apod.). E. Obsah spoluvlastnického vztahu Obsahem spoluvlastnického vztahu jsou práva a povinnosti, které vznikají : 1) Mezi spoluvlastníky navzájem při hospodaření se společnou věcí 2) Mezi spoluvlastníky a třetími osobami ohledně společné věci jako celku 3) Mezi každým spoluvlastníkem a třetí osobou ohledně jeho spoluvlastnického podílu Ad 1) Za hospodaření se společnou věci se považují všechny úkony, kterými dochází k ekonomickému využití společné věci (investice do věci, správa společné věci, nájem společné věci, užívání společné věci apod.) Při hospodaření se společnou věcí by se měli spoluvlastnicí nejprve dohodnout. Pokud k dohodě nedojde, uplatní se tzv. princip majorizace, který znamená, že rozhoduje většina počítaná podle velikosti spoluvlastnických podílů, nikoliv podle počtu spoluvlastníků. Jestliže spoluvlastníci přijmou rozhodnutí založené na principu majorizace, pak přehlasovaní spoluvlastníci (tzv. minoritní spoluvlastníci) se musí tomuto rozhodnutí podřídit a nemají možnost ho žádným způsobem zvrátit s jedinou výjimkou. Jde-li o důležitou změnu společné věci, mohou se přehlasovaní spoluvlastníci obrátit na soud, aby soud o této změně rozhodl. Důležitá změna společné věci představuje případy, kdy se mění podstata věci nebo její základní funkce (např. změna stavebního pozemku na zemědělský, změna bytových prostor v domě ve spoluvlastnictví na prostory nebytové). Pokud se spoluvlastníci na hospodaření se společnou věci nedohodnou a nelze uplatnit ani rozhodování na základě principu majorizace nastane rovnost hlasů nebo se nedosáhne většiny, rozhodne o hospodaření se společnou věcí soud na návrh kteréhokoliv ze spoluvlastníků. Ad 2) Vztah spoluvlastníků ke třetím osobám je zákonem ( 139 odst. 1 obč. zák.) určen tak, že z právních úkonů týkajících se společné věci jsou spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně (solidárně). Každý ze spoluvlastníků je oprávněn sám se domáhat u soudu ochrany spoluvlastnického práva, jestliže některá z třetích osob do vlastnického (spoluvlastnického) práva k věci zasahuje neoprávněně, to znamená, že může podat sám žalobu proti tomu, kdo do spoluvlastnického práva zasahuje (např. věc spoluvlastníkům neoprávněně zadržuje).

3 Ad 3) Každý ze spoluvlastníků má ve svém výlučném vlastnictví svůj spoluvlastnický podíl, se kterým může disponovat, aniž by k tomu potřeboval souhlas ostatních spoluvlastníků. Přesto je však v této dispozici určitým způsobem omezen. Pokud jej převádí na osobu blízkou, žádné omezení neexistuje, pokud však podíl převádí na jemu blízkou osobu ( 116 a 117 obč. zák.), zákon mu ukládá, aby tento podíl podle 140 obč. zák. nabídl nejprve ostatním spoluvlastníkům. Jedná se o tzv. zákonné předkupní právo. Praktická realizace předkupního práva znamená, že spoluvlastník, který chce převést svůj spoluvlastnický podíl na jiné než blízké osoby, ho musí nabídnout nejprve dosavadnímu okruhu spoluvlastníků, kteří mají právo tento podíl získat. Jestliže však spoluvlastník předkupní právo nedodrží a spoluvlastnický podíl převede na jinou osobu, neznamená to, že by tato smlouva byla bez dalšího neplatná. Spoluvlastník, jehož spoluvlastnické právo bylo porušeno, se může domáhat zejména relativní neplatnosti převodní smlouvy nebo toho, aby osoba, na kterou byl podíl převeden, uzavřela se spoluvlastníkem smlouvu o převodu podílu za podmínek, za kterých podíl nabyla. F. Zánik, zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví Každý ze spoluvlastníků se může kdykoliv domáhat likvidace spoluvlastnického vztahu. Spoluvlastnictví může zaniknout z obecných důvodů, ze kterých zaniká vlastnické právo, kromě toho existují dva speciální důvody likvidace spoluvlastnictví : a) dohoda spoluvlastníků b) rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví Ad a) Dohoda spoluvlastníků je první a nejvíce frekventovaný způsob likvidace spoluvlastnictví, na kterém se muší dohodnout bezvýjimečně všichni spoluvlastníci. Při uzavírání dohody nejsou spoluvlastníci žádným způsobem limitováni mohou se dohodnout zejména tak, že věc bude rozdělena mezi jednotlivé spoluvlastníky, bude ponechána ve vlastnictví jednoho z nich, který ostatním spoluvlastníkům vyplatí jejich vypořádací podíly nebo se mohou dohodnout, že věc prodají a výtěžek prodeje si rozdělí podle výše spoluvlastnických podílů. Mohou se ovšem dohodnout i tak, že věc i nadále bude ve spoluvlastnictví jen některých dosavadních spoluvlastníků. Je-li předmětem vypořádání nemovitost, musí být dohoda spoluvlastníků písemná. Bez ohledu na to, jaká věc je předmětem vypořádání, jsou spoluvlastníci povinni si na požádání ostatních vydat potvrzení o tom, jakým způsobem došlo k vypořádání. Pokud by tato povinnost nebyla splněna, může se spoluvlastník domáhat vydání takového potvrzení u soudu. Ad b) Jestliže k dohodě spoluvlastníků nedojde, může kterýkoliv z nich a kdykoliv podat k soudu návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem. Soud je povinen spoluvlastnictví zrušit a vypořádat, nejde-li o výjimečné případy hodné zvláštního zřetele ( 142 odst. 2 obč. zák.), kdy může návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví zamítnout. Soud v rozhodnutí není vázán návrhem účastníka z toho hlediska, jakého způsobu vypořádání se domáhá, ale může rozhodnout o vypořádání i jiným než účastníkem navrženým způsobem tato možnost bývá označována jako tzv. iudicium duplex.

4 Občanský zákoník stanoví nejenom možné způsoby řešení, ale stanoví také závazné způsoby vypořádání, které musí soud na rozdíl od případů dohody spoluvlastníků při svém rozhodování respektovat. 1) na prvním místě soud zkoumá, jestli lze věc tzv. reálně rozdělit, zpravidla tak, aby rozdělení korespondovalo výši spoluvlastnických podílů dosavadních spoluvlastníků. V případě budov a staveb přichází do úvahy jen dělení vertikální a nikoliv horizontální tak, aby z hlediska stavebních předpisů vznikly samostatné budovy. Pokud by došlo k rozdělení věci na věci nové, které by se neshodovaly s dosavadními spoluvlastnickými podíly, přichází do úvahy dorovnání finanční cestou. Dochází-li k reálnému rozdělení věci, pak pouze v tomto případě vypořádání občanský zákoník umožňuje, aby soud svým rozhodnutím zřídil věcné břemeno ve prospěch vlastníka nově vzniklé nemovitosti a to i tehdy, jestliže by zřízení věcného břemene nikdo nenavrhoval. 2) není-li reálné rozdělení věci dobře možné, soud přikáže za náhradu věc jednomu nebo více spoluvlastníkům do vlastnictví nebo spoluvlastnictví, a to za předpokladu, že některý ze spoluvlastníků má o tuto věc zájem a je schopen vyplatit ostatní spoluvlastníkům přiměřenou náhradu, která se odvíjí od obecné (tržní) ceny věci. Při posouzení toho, komu bude věc přikázána, se přihlédne ke dvěma zákonným hlediskům, který mi jsou velikost spoluvlastnického podílu a k účelnému využití věci. Kromě nich však soud přihlédne i k hlediskům dalším trvalému bydlení, věku, zdravotnímu stavu, rekreačním účelům apod. 3) jestliže není reálné rozdělení věci možné a věc nelze přikázat do vlastnictví ani žádnému z dosavadních spoluvlastníků, nařídí soud prodej společné věci a rozdělení výtěžku podle velikosti spoluvlastnických podílů. Rozhodnutí soudu se pak vykonává podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí. Za určitých výjimečných podmínek zákon připouští, aby spoluvlastnictví zůstalo nezrušeno a nevypořádáno; tato možnost však nedopadá na případy, kdy lze věc reálně rozdělit. V takovém případě nikdy nelze žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví zamítnout. Soud je oprávněn žalobu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví zamítnout tehdy, jsou-li dány důvody zvláštního zřetele hodné (např. zdravotní stav, vysoký věk apod.). Ad 2) Společné jmění manželů : A. Obecný výklad pojem a funkce Společné jmění manželů s účinnosti od nahradilo do té doby existující bezpodílové spoluvlastnictví manželů. Na rozdíl od podílového spoluvlastnictví může SJM vzniknout pouze mezi manžely (nikoliv mezi druhem a družkou). Společné jmění manželů představuje pevnější, organizovanější a stabilnější uspořádání majetkových vztahů oproti podílovému spoluvlastnictví, neboť neumožňuje, aby kterýkoliv z manželů bezdůvodně vyvolal řízení před soudem o jeho zrušení a byl s tímto návrhem úspěšný. B. Vznik

5 Společné jmění manželů je úzce vázáno na existenci manželství a vzniká i v manželství neplatném. Vzniká ex lege ze zákona se vznikem manželství a nabytím majetku za trvání manželství (s určitými zákonnými výjimkami). Platná právní úprava umožňuje, aby manželé smlouvou mající formu notářského zápisu odložili vznik SJM až ke dni zániku manželství, a to kromě věcí tvořících tzv. obvyklé vybavení společné domácnosti. Obdobným způsobem mohou upravit své majetkové vztahy muž a žena, kteří chtějí uzavřít manželství. Po uzavření takové smlouvy manželé nabývají vlastnictví každý pro sebe neboli do odděleného režimu vlastnictví; pokud by nabývali společně, nabývali by do podílového spoluvlastnictví. C. Předmět společného jmění manželů Předmět společného jmění manželů tvoří dvě velké skupiny hodnot : 1) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi společně za trvání manželství se zákonem stanovenými výjimkami. Jedná se o nabytí věcí, pohledávek a jiných práv. Občanský zákoník vymezuje 5 skupin hodnot, které společné jmění manželů netvoří : majetek, který nabyl každý z manželů před uzavřením manželství majetek nabytý za trvání manželství dědictvím nebo darem pokud jej nabývá jen jeden z manželů, je v jeho výlučném vlastnictví, pokud tento majetek nabývají oba manželé, patří do jejich podílového spoluvlastnictví majetek vydaný na základě tzv. restitučních předpisů (zákony č. 403/1990 Sb., č. 87/1991 Sb., č. 229/1991 Sb.) jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka věci, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, i když byly za trvání manželství pořízeny ze společných prostředků jsou vyloučeny pro svůj osobní charakter majetek nabytý jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela 2) závazky, které některému z manželů nebo jim oběma vznikly za trvání manželství s výjimkou : a) závazků, které se týkají majetku, jenž náleží výhradně jednomu z manželů, b) závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů a které převzal jeden z manželů bez souhlasu druhého (závazek z půjčky, ručení apod.). D. Obsah společného jmění manželů Obsahem společného jmění manželů jsou práva a povinnosti, které vznikají : 1) mezi manžely navzájem 2) mezi manžely a třetími osobami Ad 1) Pro právní vztah mezi manžely platí, že majetek, který tvoří společné jmění, užívají a udržují oba manželé společně. O způsobu užívání společné věci se mají manželé především dohodnout, pokud mezi uzavřena dohoda není, rozhodne o úpravě užívání soud.

6 Ad 2) Právní vztahy manželů ke třetím osobám upravuje 145 ObčZ tak, že obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění může vykonávat každý z manželů, k vyřizování ostatních věcí, které přesahují obvyklou správu, je třeba souhlasu obou manželů; jinak se jedná o právní úkon relativně neplatný. Obvyklá správa zahrnuje např. zasklení okna, vymalování domu apod. Rámec obvyklé správy pak přesahují takové úkony, jimiž se podstata majetku mění nebo se výrazným způsobem snižuje jeho hodnota. E. Společné jmění manželů a podnikání Občanský zákoník umožňuje, aby majetek ve společném jmění manželů nebo jeho část byly jedním z manželů použity k podnikání. Podmiňuje to však souhlasem druhého manžela. Tento souhlas je nutno udělit při prvním použití majetku ve společném jmění nebo jeho části; k dalším právním úkonům souvisejícím s podnikáním se již souhlas druhého manžela nevyžaduje. Musí se jednat o souhlas k použití jakéhokoliv blíže neurčeného majetku (např. společných úspor, nemovitosti s SJM) za účelem podnikání kdykoliv pro budoucí období. Souhlas nemusí mít dán písemnou formu, může být učiněn ústně nebo i konkludentně. F. Modifikace společného jmění manželů Občanský zákoník umožňuje, aby společné jmění manželů bylo v určitých směrech modifikováno a) smlouvou uzavřenou mezi manžely, b) soudním rozhodnutím. A) Smluvní modifikace občanský zákoník připouští, aby manželé smlouvou sepsanou v podobě notářského zápisu provedli změny ve společném jmění ve třech ohledech : změny v rozsahu společného jmění manželů zákon umožňuje, aby manželé rozšířili nebo zúžili zákonem stanovený rozsah SJM. Rozšířením zákonem stanoveného rozsahu SJM se rozumí, že jeho předmětem se stane jak majetek, tak i závazky, které jinak zákon z předmětu SJM výslovně vylučuje (majetek nabytý dědictvím, darem apod.). Zúžením zákonného rozsahu SJM se naproti tomu rozumí opak, tj. majetek a závazky, které by jinak ze zákona tvořily předmět společného jmění, se smlouvou z předmětu SJM vyjímají a zůstávají ve vlastnictví jednotlivých manželů. Občanský zákoník připouští zúžení rozsahu společného jmění až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti. Změnit rozsah majetku a závazků v SJM lze jak ve vztahu k majetku a závazkům vzniklým v budoucnu, tak i majetkům a závazkům, které již tvoří společné jmění. změna doby vzniku společného jmění občanský zákoník umožňuje, aby manželé vyhradili zcela nebo zčásti vznik společného jmění až ke dni zániku manželství (s výjimkou věcí tvořících obvyklé vybavení domácnosti). Po uzavření takové smlouvy nabývá každý z manželů do svého výlučného vlastnictví; nabývají-li pak společně, nabývají do podílového spoluvlastnictví změna správy společného jmění manželé mohou formou smlouvy uzavřené v podobě notářského zápisu upravit odchylně od zákona správu majetku v SJM; jakým způsobem to mohou udělat, zákon nestanoví. Mohou se domluvit např. na společné správě nebo na výlučné správě jedním z manželů.

7 Pro všechny smlouvy, kterými se modifikuje společné jmění manželů, platí, že manželé se mohou na obsah těchto smluv vůči třetím osobám odvolat pouze tehdy, jestliže jim je obsah této smlouvy znám. B) Modifikace soudním rozhodnutím na základě soudního rozhodnutí může dojít k zúžení společného jmění až na věci tvořící obvyklé vybavení pouze ve dvou případech : 1) na návrh některého z manželů, a to ze závažných důvodů tyto důvody občanský zákoník nevymezuje, jedná se např. o případy, kdy jeden z manželů nehospodárně nakládá se společným majetkem na úkor rodiny, zejména na úkor nezletilých dětí nebo některý z manželů se o vytváření společného jmění vůbec nepřičiňuje, 2) též na návrh některého z manželů může soud zúžit společné jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti v případě, že jeden z manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti nebo se stal neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti. Zúžení může být provedeno až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti; co jsou věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti zákon nevymezuje a ponechává naplnění tohoto pojmu soudní praxi. G. Zánik a vypořádání společného jmění manželů Společné jmění manželů zaniká v těchto případech : A) se zánikem manželství : 1) rozvodem, 2) smrtí jednoho z manželů, 3) jeho prohlášením za mrtvého B) za trvání manželství : 1)!! nikoliv smlouvou nelze, 2) prohlášením konkurzu na majetek jednoho z manželů, 2) soudním výrokem a propadnutí majetku některého z manželů (i o propadnutí části majetku) Zanikne-li společné jmění manželů, provede se jeho vypořádání; vypořádáním se rozumí jeho rozdělení mezi manželé, tj. rozdělení jak majetku, tak i závazků, které do společného jmění spadaly v den jeho zániku. Občanský zákoník pro vypořádání společného jmění manželů stanoví tyto zásady : 1) Podíly manželé na společném majetku jsou rovné a stejný princip platí i pro závazky princip rovnosti však je v určitých ohledech modifikován ve směru nestejnoměrných podílů manželů na vypořádávaném SJM, 2) každý z manželů má právo požadovat, aby mu bylo uhrazeno to, co ze svého výlučného majetku vynaložil na majetek společný, a dále má povinnost nahradit to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho majetek výlučný. Jedná se o problematiku tzv. zápočtů, 3) významnou zásadou, k níž soud při vypořádání společného jmění přihlíží, jsou potřeby nezletilých dětí; proto se přihlíží, který z manželů má dítě po zániku manželství ve své výchově a péči,

8 4) zákon při vypořádání respektuje i hledisko péče o rodinu a zásluhy o nabytí a udržení společného jmění v tomto směru lze zohlednit např. negativní chování některého z manželů (alkoholismus, gamblerství, požívání drog apod.). Výčet těchto principů není taxativní, při vypořádání ať již dohodou nebo soudním rozhodnutím může být přihlíženo i k jiným okolnostem, které jsou pro vypořádání důležité (např. zdravotní stav některého z manželů). K vypořádání společného jmění manželů může dojít třemi způsoby, které stanoví občanský zákoník : A) Dohodou bývalých manželů ( 149a, 150) B) Soudním rozhodnutím ( 150 odst. 3) C) Uplatněním zákonné domněnky ( 150 odst. 4) Ad A) Vypořádání dohodou v tomto případě zákon vyžaduje, aby dohoda o vypořádání SJM měla písemnou formu. Pokud jde o obsahovou stránku dohody, zákon žádné náležitosti dohody nestanoví s jedinou výjimkou, že touto dohodou nesmí být dotčena práva věřitelů. Jestliže je předmětem dohody nemovitá věc, nabývá dohoda účinnosti až vkladem do katastru nemovitostí. Dohoda je zpravidla uzavírána až po rozvodu manželství (tj. po zániku SJM), ale zákon o rodině umožnil uzavřít dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů rozvádějících se manželů již před rozvodem za předpokladu, že rozvod proběhne podle 24a zákona o rodině. Ad B) Vypořádání rozhodnutím soudu nedojde-li k vypořádání SJM dohodou, rozhodne na návrh kteréhokoliv z manželů soud. Návrh musí být podán do tří let od zániku manželství, ale v této lhůtě nemusí být o návrhu rozhodnuto. Soud podaným návrhem není vázán, což znamená, že může o vypořádání rozhodnout i jiným způsobem než navrhuje účastník řízení. Je však vázán rozsahem návrhu, tj. může rozhodovat jenom o těch majetkových hodnotách, které účastníci učinili předmětem vypořádání, přičemž položky, které mají být předmětem vypořádání, mohou v řízení uvádět i žalobce i žalovaný. Soud pak věci vypořádá tak, že každému z bývalých manželů přikáže do vlastnictví určité věci (výjimečně může rozhodnout i tak, že věci přikáže do podílového spoluvlastnictví) a pokud hodnota přikázaných věcí každému z manželů není stejná, rozhodne o finančním doplatku. V rámci vypořádání pak soud rozhoduje nejenom o věcech, ale také pohledávkách a dluzích a to způsobem obdobným jako u věcí. Ad C) Vypořádání uplatněním zákonné domněnky jestliže nedošlo do tří let od zániku SJM k jeho vypořádání dohodou a nebyl v této lhůtě ani podán návrh na jeho vypořádání soudní cestou, uplatňuje se zákonná domněnka vypořádání podle 150 odst. 4 obč. zák. Tato domněnka je založena na následujících pravidlech : 1) ohledně movitých věcí platí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich výlučně jako vlastník věci užíval věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své

9 rodiny a své domácnosti. Nejsou-li tyto podmínky splněny, stane se uvedená movitá věc předmětem podílového spoluvlastnictví mezi bývalými manžely, přičemž jejich podíly jsou rovné, 2) věci nemovité jsou ex lege předmětem podílového spoluvlastnictví bývalých manželů s rovnými díly 3) pokud jde o ostatní společná majetková práva, pohledávky a závazky, které jsou součástí společného jmění manželů, platí právní účinek domněnky i na ně. To znamená, že i z těchto majetkových práv a povinností jsou bývalí manželé oprávněni a povinni rovným dílem. Po uplynutí tří let od zániku společného jmění manželů tak mezi manžely neexistuje žádné nevypořádané jmění. Pokud pak jde o právní režim zaniklého ale nevypořádaného společného jmění, platí, že na nevypořádané jmění se obdobně použijí ustanovení občanského zákoníku o společném jmění manželů. Ad 3) Věcná práva k věci cizí věcná břemena : A. Pojem a funkce Věcná břemena se vyznačují tím, že spočívají v omezení vlastníka nemovitosti buď k prospěšnému využívání nemovitosti jiného konkrétního vlastníka, anebo ku prospěchu určité konkrétní fyzické nebo právnické osoby. Věcné břemeno tak může mít dvojí povahu : 1) nemovitost A je zatížena věcným břemenem (rodinný dům) a oprávněným z věcného břemene je každý vlastník nemovitosti B (např. druhého rodinného domu). V takovém případě věcné břemeno trvá, ať už dojde ke změně vlastníka nemovitostí A nebo nemovitosti B. Změna vlastníka nemovitosti A nemá nikdy na existenci věcného břemene vliv (např. věcné břemeno práva průjezdu přes pozemek vlastníka nemovitosti A pro každého vlastníka nemovitosti B) 2) nemovitost A je zatížena věcným břemenem a oprávněným z věcného břemene je konkrétní osoba nemající žádný vztah k vlastnictví jiné nemovitosti. V takovém případě věcné břemeno trvá, i když dojde ke změně vlastníka nemovitosti A, ale oprávnění z věcného břemene je vázáno na osobu oprávněnou z věcného břemene (např. věcné břemeno povinnosti strpět průjezd přes pozemek vlastníka nemovitosti A pro konkrétní osobu Jana Nováka) Vzhledem k charakteru věcných břemen je třeba, aby jejich existence byla každému zřejmá. K tomu slouží skutečnost, že věcná břemena se zapisují do katastru nemovitostí. B. Obsah věcných břemen Obsah věcných břemen spočívá v povinnosti vlastníka zatížené nemovitosti něco trpět, něčeho se zdržet nebo něco konat. Věcné břemeno s povinností něco trpět např. povinnost strpět přejíždění přes svůj pozemek automobilem souseda, strpět braní vody sousedem ze své studny.

10 Věcné břemeno s povinností něčeho se zdržet např. nevystavět na svém pozemku zídku do výše přesahující jeden metr, nezasazovat do určité vzdálenosti od společné hranice vysoké stromy. Věcné břemeno s povinností konat sem spadají např. povinnosti poskytovat služby nebo poskytovat peněžní rentu. Oprávnění z věcného břemene musí být vykonáváno tak, aby povinného co nejméně zatěžovalo, a nesmí být proto rozšiřováno (jestliže je obsahem věcného břemene např. právo cesty, nelze jej bez dalšího transformovat na právo jízdy). Vedle oprávnění vyplývajícího z věcného břemene existuje také povinnost oprávněného nést přiměřený náklad na zachování a údržbu zatížené nemovitosti. Při zřízení věcného břemene smlouvou však mohou smluvní strany tuto povinnost oprávněného zcela nebo zčásti vyloučit. Jestliže pak užívá zatíženou nemovitost i její vlastník, má povinnost podílet se poměrně na těchto nákladech. C. Vznik věcných břemen Věcná břemena mohou vznikat některým z následujících způsobů : a) smlouvou, b) děděním, c) rozhodnutím státního orgánu, d) ze zákona, e) vydržením. Ad a) Obligatorní náležitostí smlouvy o zřízení věcného břemene je písemná forma. Věcné břemeno vzniká až jeho vkladem do katastru nemovitostí. Oprávnění odpovídající věcnému břemenu se vyznačuje u panující nemovitosti, zatímco závada v podobě věcného břemene u zatížené nemovitosti. Ad b) Věcné břemeno může vzniknout i v rámci dědického řízení. Ad c) Příslušným orgánem, jehož rozhodnutím může dojít ke vzniku věcného břemene, je především soud a správní orgán. V obou případech však toto jejich oprávnění platí pouze tehdy, je-li založeno výslovně zákonem. Soud může zřídit věcného břemeno : 1) při rozhodování o tzv. neoprávněné stavbě, 2) v případě zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti jejím reálným rozdělením, 3) za účelem přístupu ke stavbě při tzv. zřízení práva nezbytné cesty. V jiných než těchto případech soud autoritativně nemůže věcné břemeno zřídit, a to ani tam, kde by se to v konkrétním případě ukazovalo jako nezbytné k řešení konkrétního případu. Není ovšem vyloučeno, aby za účasti soudu došlo ke vzniku věcného břemene i v jiných případech. Rozhodnutím, kterým se tak stane, ovšem může být pouze schválení smíru uzavřeného účastníky v probíhajícím soudním řízení nebo před jeho zahájením, při němž si účastnici tímto způsobem vyřeší mezi sebou práva a povinnosti sporné. Mezi správní orgány, které jsou oprávněny ke zřízení věcného břemene, patří zejména stavební úřad nebo pozemkový úřad. Ad d) Vznik věcného břemene ze zákona vznik věcných břemen přímo ze zákona představuje vyjádření veřejného zájmu nad zájmem jednotlivce, přičemž takto vzniklá věcná

11 břemena nevyžadují souhlas vlastníka dotčené nemovitosti a ani se nezapisují do katastru nemovitostí. Jedná se o úpravu obsaženou zejména ve vodním zákoně, elektrizačním zákoně, zákoně o telekomunikacích, plynárenském zákoně, zákoně o civilním letectví apod. Ad e) Vydržením právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také vydržením za předpokladu nepřetržitého výkonu tohoto práva pod dobu nejméně deseti let, jsou-li splněny i ostatním podmínky obdobné vydržení vlastnického práva. Vyloučeno je však vydržení práva odpovídajícího věcnému břemenu k nemovitostem, které mohou být pouze ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob. D. Zánik věcných břemen Věcná břemena zanikají jednak obecnými způsoby uplatňujícími se u všech práv a povinností a jednak způsoby zvláštními. Do skupiny obecných způsobů zániku věcných břemen patří smrt fyzické osoby nebo zánik právnické osoby, patřilo-li právo odpovídající věcnému břemenu výlučně této osobě. K zániku dochází také splynutím práv a povinností z věcného břemene v jedné osobě. K zániku práva odpovídajícího věcnému břemenu dochází pak také tehdy, jestliže zanikne nemovitost, na které věcné břemeno vázne (např. zánik stavby jejím odstraněním nebo zničením povodeň, požár, zemětřesení). Stejný následek pak mohou vyvolat i trvalé změny, pro které nemovitost již nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání jiné nemovitosti (např. pramen vody vyschl). Přechodnou nemožností výkonu práva však věcné břemeno nezaniká. Zániku věcného břemene se z praktického hlediska blíží promlčení práva odpovídajícího věcného břemenu. Toto právo se promlčí, není-li po dobu deseti let vykonáváno. Mezi zvláštní způsoby zániku věcných břemen patří : a) smlouva, b) rozhodnutí příslušného orgánu, c) zákon. Ad a) I v tomto případě se k zániku věcného břemene pod sankcí neplatnosti vyžaduje písemná forma. K samotnému zániku práva odpovídajícího věcnému břemenu pak dochází vkladem výmazu věcného břemene z katastru nemovitostí. Ad b) Orgánem příslušným k rozhodnutí o zániku věcného břemene, je buď soud nebo správní orgán. Soud může rozhodnout o zrušení nebo omezení věcného břemene za přiměřenou náhradu, jestliže v důsledku změny poměrů vznikne hrubý nepoměr mezi zatížením vlastníka nemovitosti a výhodou oprávněného. Ke správním orgánům, které mohou rozhodovat o zrušení věcného břemene, patří stavební úřad v zákonem stanovených případech a mohou to být i pozemkové úřady v souvislosti s restitucí zemědělského majetku anebo s prováděním pozemkových úprav. Ad c) Třetí případ dopadá na situace, kdy přímo zákon stanoví, že dojde k zániku věcného břemene. Ad 4) Věcná práva k věci cizí zástavní právo :

12 A. Pojem Zástavní právo patří do skupiny práv k věcem cizím. Věřitelovu právu na plnění odpovídá povinnost dlužníka splnit závazek, a to řádně a včas. Pro případ, že dlužník svou povinnost dobrovolně nesplní, právní úprava obsahuje nástroje, jak se může věřitel i proti vůli dlužníka svého plnění domoci. K jedné z těchto možností patří i právo zástavní. Setkáváme se zde se třemi pojmy : Zástavní věřitel věřitel, kterému dlužník dluží z titulu nějakého dluhu. Je to osoba, jejíž právo je zajištěno zástavou. Obligační dlužník dlužník, který věřiteli dluží např. ze smlouvy o půjčce, z kupní smlouvy Zástavní dlužník osoba, která pohledávku věřitele zajišťuje tím, že poskytne zástavu. Zástavním dlužníkem může být i obligační dlužník, jestliže zástavu dává ten, kdo sám dluží, ale může to být také třetí osoba, která zástavu poskytuje, aniž by sama věřiteli cokoliv dlužila. Zástavní právo má oproti jiným zajišťovacím nástrojům určité výhody, a proto se také v praxi využívá častěji než jiné zajišťovací právní instrumenty. Tím, že náhražkou uspokojení plnění má být cena zástavy, dostává se zástavnímu věřiteli přednostního postavení před ostatními věřiteli. Při zpeněžení zástavy je to především on, kdo musí být z dosaženého výtěžku na prvním místě uspokojen. Naproti tomu ostatní věřitelé jsou odsouváni do druhého či vzdálenějšího pořadí, mnohdy jen s malou, resp. žádnou nadějí na uspokojení z výtěžku prodeje. B. Funkce zástavního práva Funkcí zástavního práva je zajistit pohledávku a její příslušenství tím, že v případě prodlení dlužníka s plněním jeho závazku se může zástavní věřitel domáhat uspokojení ze zástavy. Pro právní úpravu zástavního práva je typický princip akcesority, což znamená, že vznik i trvání zástavního práva nerozlučně souvisí se zajišťovanou pohledávkou. Zástavní právo přistupuje k pohledávce jako prostředek jejího zajištění a posílení. Z věcné povahy zástavního práva plyne to, že se jedná o právo absolutní, které zabezpečuje zástavnímu věřiteli ochranu proti každému, kdo by ho chtěl ve výkonu tohoto práva ohrožovat nebo zkracovat. Zástavní právo jako právo akcesorické plní dvě funkce : a) zajišťovací nutí dlužníka, aby splněním svého závazku zbavil zástavu právní závady v podobě zástavního práva, b) uhrazovací zajišťuje zástavnímu věřiteli možnost dosáhnout uspokojení splatné pohledávky zpeněžením zástavy a náhradní plněním z výtěžku prodeje. C. Platná právní úprava zástavního práva Základní úprava zástavního práva je obsažena v občanském zákoníku ( 152 a násl.). Nejedná se však o jediný právní předpis, který otázku zástavního práva upravuje. Se

13 zástavním právem se lze setkat např. v obchodním zákoníku, zákoně o cenných papírech a v řadě právních předpisů dalších. D. Vznik zástavního práva Ke vzniku zástavního práva je potřeba kumulativní spojení tří prvků : 1) existující nebo budoucí zajišťovaná pohledávka, 2) způsobilý předmět zástavního práva (zástava), 3) některá z právních skutečností požadovaná zákonem ke vzniku zástavního práva. Ad 1) Zástavním právem lze zajistit pouze pohledávku platnou a žalovatelnou, a to i pohledávku, která již existuje, ale také pohledávku, která teprve v budoucnu vznikne. Zajištění se vztahuje i na příslušenství pohledávky, tj. na úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Zpravidla se zástavním právem zajišťuje pouze peněžitá pohledávka s uvedeném její výše společně s výší úroků a úroků z prodlení. Peněžitou pohledávku lze zástavním právem zajistit v případě, lze-li hodnotu této nepeněžité pohledávky vyjádřit penězi, které by tak byly při prodlení dlužníka náhradním plněním. Ad 2) Zástavou může být jen věc, v jejímž zcizení by zástavci nic nebránilo a musí jít o věc samostatnou v právním slova smyslu. Zástavou může být jen věc jednotlivě určená (movitá i nemovitá). Zástavní právo se vztahuje nejenom na věc samu, ale také na její příslušenství a přírůstky; z plodů však pouze na ty, které nejsou oddělené. Předmětem zástavního práva může být i spoluvlastnický podíl k věci, jednotlivý byt nebo nebytový prostor, pokud tvoří podle zvláštního zákona (zákona č. 72/1994 Sb.) samostatné předměty vlastnictví tzv. jednotky. Zástavou pak může být i pohledávka za předpokladu, že ji lze postoupit jinému, protože některé pohledávky jsou nepřevoditelné. Zástavou může být také podnik nebo jiná hromadná věc, soubor věcí, obchodní podíl, cenný papír nebo předmět průmyslového vlastnictví. Ad 3) Právními skutečnostmi vedoucími ke vzniku zástavního práva jsou : Smlouva smluvní, dobrovolné zástavní právo Smlouva ve spojení s rozhodnutím soudu Rozhodnutí soudu soudcovské exekuční zástavní právo Jiné skutečnosti stanovené přímo zákonem (zákonné zástavní právo) Smlouva : pro smlouvu je pod sankcí neplatnosti předepsána písemná forma. V zástavní smlouvě musí být nezaměnitelným způsobem uveden předmět zástavního práva (zástava) a pohledávka, která se zajišťuje. Účastníky zástavní smlouvy jsou zástavní věřitel a zástavce (vlastník zastavené věci). Zástavní smlouvou samotnou ještě zástavní právo nevzniká, je-li zástavou věc movitá nebo nemovití. U movitých věcí se ke vzniku zástavního práva ještě vyžaduje odevzdání zástavy zástavnímu věřiteli (tzv. ruční zástava).

14 Jestliže movitá věc nebude odevzdána věřiteli nebo do úschovy třetí osobě a zůstane i nadále v držení zástavce, dojde ke vzniku zástavního práva jen v případě, kdy je zástavní smlouva uzavřena formou notářského zápisu a vznik zástavního práva je vyznačen v rejstříku zástav vedeném Notářskou komorou České republiky. Tento postup je nezbytný také v případě vzniku zástavního práva k nemovitostem, které nejsou předmětem evidence v katastru nemovitostí, dále k podniku nebo jiné hromadné věci či souboru věcí. U nemovitostí, které jsou předmětem evidence v katastru nemovitostí vzniká zástavní právo až vkladem zástavního práva do katastru nemovitostí. Zástavní právo působí vůči každému pozdějšímu vlastníku zastavené věci, nestanoví-li zákon jinak. Totéž platí, jde-li o každého pozdějšího věřitele zastavené pohledávky. Smlouva ve spojení s rozhodnutím soudu : tento způsob je představován dohodou dědiců uzavřenou v průběhu dědického řízení, která musí být schválena dědickým soudem. Podmínkou je, že zástavou je věc nebo pohledávka, která patří do majetku zanechaného zůstavitelem. Zástavou nemůže být nic, co by nebylo předmětem dědictví. Důvodem k uzavření dohody mezi dědici je zajištění výplaty dědického podílu ustupujícímu dědici na věci ze zůstavitelova majetku, který připadá druhému dědici. Tím je zabezpečeno uspokojení pohledávky zvláště tehdy, pokud je její splatnost odložena pozdější dobu. Je-li taková dohoda schválena dědickým soudem, pak teprve k tomuto okamžiku dochází ke vzniku zástavního práva. Rozhodnutí soudu soudcovské zástavní exekuční právo : zde se jedná o případ, kdy vzniká zástavní právo rozhodnutím soudu v rámci výkonu rozhodnutí (exekuce), a to nezávisle na vůli zástavce (vlastníka zástavy). Soudcovské zástavní právo se v těchto případech zřizuje již samotným nařízením výkonu rozhodnutí. Jiné skutečnosti stanovené zákonem : občanský zákoník i jiné další zákony umožňují zajištění věřitelovy pohledávky v některých případech zástavním právem, jehož vzniku nepředchází smlouva ani rozhodnutí soudu. Jedná se o případy tzv. zákonného zástavního práva. Jedná se např. o případy zajištění daňových pohledávek, kde je zástavní právo upraveno zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Dalším speciálním předpisem je zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů nebo ustanovení 535, 605 a 628 obchodního zákoníku. E. Práva a povinnosti ze zástavního práva I. Před splatností pohledávky : Jde-li o zástavu v podobě movité věci, kterou má zástavní věřitel u sebe, musí věc pečlivě opatrovat, chránit ho před poškozením, ztrátou a zničením a v případě zániku zajištěné pohledávky zástavu zástavci vrátit. V případě, že jsou s úschovou spojeny pro zástavního věřitele nezbytné náklady, je zástavce povinen je uhradit. Zástavní věřitel nemůže zástavu užívat ani čerpat z ní užitky, ledaže by mu k tomu dal zástavce výslovný souhlas.

15 Pokud má u sebe věc zástavce nebo se jedná o nemovitou věc, musí se zástavce zdržet všeho, čím by se zástava zhoršovala na újmu zástavního věřitele. II. Po splatnosti pohledávky : Jestliže dlužník nesplní svůj dluh řádně a včas, může se věřitel domáhat uspokojení své pohledávky. Má-li svou pohledávku zajištěnu zástavním právem, není jeho povinností uspokojit se ze zástavního práva, zvláště v případě, kdy se uspokojení pohledávky může domoci jiným způsobem (srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky apod.). Chce-li se zástavní věřitel uspokojit prostřednictvím zástavního práva, může se domáhat uspokojení pohledávky z výtěžku zástavy. Zástavní věřitel má v tomto směru v zásadě tři možnosti : je-li dlužník současně vlastníkem zástavy, může věřitel uplatnit žalobu na splnění povinnosti dlužníkem a následně podat návrh na výkon rozhodnutí, v rámci kterého dojde ke zpeněžení zástavy jestliže dlužník není vlastníkem (ale lze takto postupovat i vůči dlužníku, kterému zástava patří) může zástavní věřitel dosáhnout zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě podle zákona č. 26/2000 Sb. nebo soudním prodejem zástavy, rámci kterého se postupuje podle občanského soudního řádu F. Zánik zástavního práva Z hlediska zániku zástavního práva je třeba rozlišovat případy, kdy 1) zánik zástavního práva odráží zánik zajištěné pohledávky 2) zástavní právo zanikne, avšak původně zajištění pohledávka trvá i nadále Ad 1) s ohledem na akcesorickou povahu zástavního práva dochází k jeho zániku vždy, zanikne-li zajištěná pohledávka (splněním, započtením, dohodou stran apod.). Zanikne-li zástavní právo zánikem pohledávky, je zástavní věřitel povinen vrátit zástavu zástavci. Ad 2) zástavní právo může zaniknout, i když pohledávka zajištěná zástavním právem trvá i nadále. Jedná se o následující případy : jde-li o movitou zástavu, kterou měl věřitel u sebe nebo byla u někoho jiného v úschově, zástavní právo zanikne, jakmile tato věc přejde do držby zástavce. K zániku zástavního práva dojde pouhý převzetím věci jejím vlastníkem, aniž by tato změna musela být doprovázena výslovnou dohodou o zániku zástavního práva vzdáním se zástavního práva jednostranným písemným právním úkonem zástavního věřitele, nevyžaduje se forma notářského zápisu zpeněžením zástavy soudní dražbou zanikne zástavní právo nejen zástavního věřitele, jehož pohledávka se uspokojí z výtěžku prodeje, ale i jiných zástavních věřitelů se vzdálenějším pořadím zástavních práv, i když se na ně z výtěžku prodeje nic nedostane

16 uplynutí času může mít za následek zánik zástavního práva, bylo-li jeho trvání časově ohraničeno podle smlouvy mezi zástavním věřitelem a zástavcem o zřízení zástavního práva zánik zástavy (např. zničením); v takovém případě má věřitel právo požadovat na dlužníku zajištění pohledávky jinou zástavou nebo jinou formou s tím, že jinak se celá pohledávka stane splatnou složení obvyklé ceny zástavy v podstatě jde o nahrazení jedné zástavy zástavou jinou, ve formě určité peněžité částky v případech stanovených zvláštními právními předpisy Ad 5) Věcná práva k věci cizí zadržovací právo : A. Platná právní úprava Platná právní úprava zadržovacího práva je obsažena v občanském zákoníku V platné právní úpravě se prosadilo obecné pojetí zadržovacího práva oproti dřívější právní úpravě obsažené v ustanovení 278 obč. zák., ve znění účinném do B. Pojem a funkce zadržovacího práva Zadržovací (retenční) právo slouží k zajištění splatné peněžité pohledávky tím, že zadržovatel, ačkoliv je povinen věc vydat, odpírá tak učinit, pokud mu dlužník neposkytne požadované plnění. Zadržovací právo se vztahuje pouze na movité věci. Předmětem zadržovacího práva však nemůže být věc, která byla vlastníku svémocně nebo lstí odňata nebo která byla někomu svěřena, aby s ní naložil způsobem, který je neslučitelný s výkonem zadržovacího práva; to neplatí, bylo-li zahájeno insolvenční řízení, ve kterém se řeší úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka. Výjimečně může být zadržovací právo uplatněno i na případě pohledávky, která dosud není splatná, a to tehdy, bylo-li zahájeno insolvenční řízení, ve kterém se řeší úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka. Funkce zadržovacího práva je pouze zajišťovací ten, kdo věc zadržuje, může sice až do splnění své pohledávky odpírat vydání věci, věc však nemůže sám zpeněžit a uspokojit se z výtěžku prodeje. C. Vznik zadržovacího práva Na rozdíl od zástavního práva se zadržovací právo neopírá o smluvní ujednání jako důvod jeho vzniku. Zadržovací právo se uskutečňuje jednostranným aktem zadržovatele spočívajícím v zadržení věci.

17 Věřitel je v případě zadržení věci povinen bez zbytečného odkladu vyrozumět dlužníka o zadržení věci a jeho důvodech. D. Obsah zadržovacího práva Uplatní-li vlastník věci nárok na její vydání, může být soudem žalovanému (zadržovateli) uloženo věc vydat, ale jen při současném splnění vzájemného nároku ze strany žalobce. Ten, kdo věc zadržuje, má povinnost ji pečlivě opatrovat, má však právo zadržovanou věc užívat, popřípadě umožnit její užívání jinému. Úhradu nákladů na věc vynaložených má právo požadovat na vlastníku věci. Naproti tomu má zadržovatel povinnost věc vydat, jakmile zadržovací právo zanikne. E. Zánik zadržovacího práva Zadržovací právo zanikne zánikem zajištěné pohledávky, zánikem zadržené věci nebo vydáním zadržené věci dlužníku. Zanikne i tehdy, jestliže dlužník poskytl věřiteli s jeho souhlasem jinou jistotu. Zadržovací právo zanikne i tehdy, vzdá-li se zadržitel tohoto způsobu zajištění své pohledávky. Zanikne pak také tehdy, jestliže uplyne 8 dnů od zadržení věcí, aniž by pronajímatel požádal o jejich soupis soudním vykonavatelem v případech uvedených v ustanovení 672 odst. 2 obč. zák. Pokud by k uspokojení pohledávky věřitele nedošlo a pohledávka nebyla zajištěna jiným způsobem, zadržovatel má možnost uspokojit svou pohledávku prodejem věci v rámci výkonu rozhodnutí. Výhoda existujícího zadržovacího práva pak spočívá v tom, že věřitel má při výkonu soudního rozhodnutí právo na přednostní uspokojení z výtěžku zadržené věci před jiným věřitelem.

ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA. Věcná práva ( 979 1475 NOZ) JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz

ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA. Věcná práva ( 979 1475 NOZ) JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA ( 979 1475 NOZ) JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz - panství nad věcí absolutní majetková práva působí vůči každému ( 976 NOZ) povinnost nerušit (nezasahovat do

Více

SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ (SJM)

SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ (SJM) SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ (SJM) společné jmění manželů (SJM) vzniká jen mezi manžely a jedná se o jmění jako souhrn veškerých aktiv (majetek, věci, pohledávky, práva a penězi ocenitelné hodnoty) a pasiv (dluhy

Více

1 Základní informace o modulu...2. 2 Úvod do problematiky...3. 3 Právní normy...3. 4 Společné jmění manželů...3. 4.1 Aktiva SJM...

1 Základní informace o modulu...2. 2 Úvod do problematiky...3. 3 Právní normy...3. 4 Společné jmění manželů...3. 4.1 Aktiva SJM... [Zadejte text.] Obsah 1 Základní informace o modulu...2 2 Úvod do problematiky...3 3 Právní normy...3 4 Společné jmění manželů...3 4.1 Aktiva SJM...5 4.2 Pasiva SJM...6 5 Likvidace SJM vypořádáním...6

Více

S T A N O V Y. Stavební bytové družstvo pracovníků energetiky a dopravy Tusarova 30, Praha 7, 170 00

S T A N O V Y. Stavební bytové družstvo pracovníků energetiky a dopravy Tusarova 30, Praha 7, 170 00 S T A N O V Y Stavebního bytového družstva pracovníků energetiky a dopravy Schváleno shromážděním delegátů dne 13. května 2014 s platností a účinností od 13. května 2014 13. 05. 2014 1/38 O B S A H strana

Více

STANOVY bytového družstva úplné znění

STANOVY bytového družstva úplné znění ZELENÁ HORA, stavební bytové družstvo se sídlem Žďár nad Sázavou, Brněnská 1146/30 STANOVY bytového družstva úplné znění Část I. Základní ustanovení Čl. 1 Firma: ZELENÁ HORA, stavební bytové družstvo Sídlo:

Více

STANOVY. ZÍTŘEK, stavební bytové družstvo Janáčkova 1497, Moravské Budějovice, 676 02

STANOVY. ZÍTŘEK, stavební bytové družstvo Janáčkova 1497, Moravské Budějovice, 676 02 STANOVY ZÍTŘEK, stavební bytové družstvo Janáčkova 1497, Moravské Budějovice, 676 02 2015 STANOVY bytového družstva Část I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 1) Firma: ZÍTŘEK, stavební bytové družstvo (dále jen

Více

Část III. Členství v družstvu

Část III. Členství v družstvu STANOVY DEVÍTKA UH, bytové družstvo Část I. Základní ustanovení Čl. 1 (1) Firma: DEVÍTKA UH, bytové družstvo (2) Sídlo: Štěpnická 1099, Uherské Hradiště, PSČ 686 06 (3) Bytové družstvo (dále jen družstvo)

Více

STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA

STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA Část první. Základní ustanovení I. Obchodní firma a sídlo bytového družstva 1. Obchodní firma bytového družstva zní: Bytové družstvo Seidlova 2. Sídlem bytového družstva je: Praha

Více

STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA MOLBYT, bytové družstvo Molákova čp. 592-601 ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ... 5

STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA MOLBYT, bytové družstvo Molákova čp. 592-601 ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ... 5 STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA MOLBYT, bytové družstvo Molákova čp. 592-601 ČÁST PRVNÍ... 5 ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ... 5 1. Vznik družstva, jeho právní postavení a trvání... 5 2. Obchodní firma a sídlo družstva,

Více

Stanovy Bytového družstva Toruňská. ČÁST PRVNÍ Článek 1

Stanovy Bytového družstva Toruňská. ČÁST PRVNÍ Článek 1 Stanovy Bytového družstva Toruňská ČÁST PRVNÍ Článek 1 1. Bytové družstvo Toruňská je společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů. 2. Bytové družstvo

Více

N Á V R H S T A N O V 2014

N Á V R H S T A N O V 2014 N Á V R H S T A N O V 2014 O B Z O R stavební bytové družstvo, Družstevní 787, SLAVIČÍN, PSČ: 763 21 Tel.: 577 341 875, 577 341 578, FAX: 577 343 833, E-mail: info@obzor-sbd.cz STANOVY Stavebního bytového

Více

STANOVY BYTOVÉ DRUŽSTVO JUGOSLÁVSKÁ 26

STANOVY BYTOVÉ DRUŽSTVO JUGOSLÁVSKÁ 26 STANOVY BYTOVÉ DRUŽSTVO JUGOSLÁVSKÁ 26 OBSAH: ČÁST PRVNÍ: ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 Právní postavení Čl. 2 Obchodní firma a sídlo Čl. 3 Předmět činnosti a podnikání Čl. 4 Omezení při nakládání s majetkem

Více

STANOVY bytového družstva (úplné znění)

STANOVY bytového družstva (úplné znění) STANOVY bytového družstva (úplné znění) Část I. Základní ustanovení Čl. 1 1) Firma: Bytové družstvo Molákova 2. 2) Sídlo Molákova 2142/2, PSČ 628 00, Brno. 3) Bytové družstvo (dále jen družstvo ) je zapsáno

Více

STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA

STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA Část I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Obchodní firma a sídlo 1. Firma: Bytové družstvo Plumlovská 33 2. Sídlo: Prostějov, Plumlovská 852/33, PSČ 796 01 3. Bytové družstvo Plumlovská

Více

STANOVY P r a h a 2011

STANOVY P r a h a 2011 STANOVY P r a h a 2011 Verze Stručný popis změn Platnost od Schváleno 1 Úvodní verze Stanov schválená ustavující členskou 2.3.2011 2.3.2011 schůzí 2 Verze stanov schválená 8. členskou schůzí 9.1.2013 9.1.2013

Více

INSIGHT INSIGHT Č. NO. 03 PROSINEC DECEMBER 2013. REKODIFIKACE Nová koncepce práva nemovitých věcí podle nového občanského zákoníku

INSIGHT INSIGHT Č. NO. 03 PROSINEC DECEMBER 2013. REKODIFIKACE Nová koncepce práva nemovitých věcí podle nového občanského zákoníku INSIGHT INSIGHT Č. NO. 03 PROSINEC DECEMBER 2013 REKODIFIKACE Nová koncepce práva nemovitých věcí podle nového občanského zákoníku EDITORIAL OBSAH 03 NOVÁ KONCEPCE PRÁVA NEMOVITÝCH VĚCÍ PODLE NOVÉHO OBČANSKÉHO

Více

STANOVY PRIMUS BYTOVÉ DRUŽSTVO OSEK

STANOVY PRIMUS BYTOVÉ DRUŽSTVO OSEK STANOVY PRIMUS BYTOVÉ DRUŽSTVO OSEK Část I. Základní ustanovení Čl. 1 1) Firma: PRIMUS BYTOVÉ DRUŽSTVO OSEK 2) Sídlo: Osek, Hrdlovská 652, 417 05 3) IČO: 646 51 924 (dále jen družstvo ) Čl. 2 1) Bytové

Více

S T A N O V Y. Bytového družstva Veltruská 13

S T A N O V Y. Bytového družstva Veltruská 13 S T A N O V Y Bytového družstva Veltruská 13 Část I. Základní ustanovení Článek 1 Firma a sídlo 1. Firma: Bytové družstvo Veltruská 13 (dále jen družstvo ). 2. Sídlo: Veltruská 533/13, Praha 9, Prosek,

Více

Část třetí Absolutní majetková práva

Část třetí Absolutní majetková práva Část třetí Absolutní majetková práva Hlava II: Věcná práva Díl 4: Spoluvlastnictví Oddíl 1: Obecná ustanovení 1115 (1) Osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. (2) Ustanovení

Více

C metodika str. 1 (20. 03. 2014)

C metodika str. 1 (20. 03. 2014) C metodika str. 1 (20. 03. 2014) I. Ú V O D 1) Obecná část Tento metodický pokyn vydává Státní pozemkový úřad (dále jen SPÚ ) k zajištění jednotného postupu a působnosti všech organizačních útvarů a organizačních

Více

Část I. Základní ustanovení. Část II. Činnost družstva

Část I. Základní ustanovení. Část II. Činnost družstva T R Á V N Í K Y, bytové družstvo Otrokovice, Příčná 1541, PSČ 765 02 ---------------------------------------------------------------------------------------------- S T A N O V Y T R Á V N Í K Y, bytové

Více

STANOVY Bytového družstva Centrum Havířov

STANOVY Bytového družstva Centrum Havířov STANOVY Bytového družstva Centrum Havířov ~ 1 ~ ~ 2 ~ Obsah Část I. Základní ustanovení... 7 Čl. 1... 7 Čl. 2... 7 Čl. 3 Vymezení některých pojmů... 7 Část II. Činnost družstva... 8 Čl. 4... 8 Část III.

Více

STANOVY Stavebního bytového družstva Kateřinky 875

STANOVY Stavebního bytového družstva Kateřinky 875 STANOVY Stavebního bytového družstva Kateřinky 875 (dále jen Družstvo ) Zdeněk Stránský, advokát ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Právní postavení (1) Družstvo, které přijalo tyto stanovy, je podle

Více

Metodický list č. 9. Daňová exekuce dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Obsah. Obsah... 1. 1. Základní pojmy... 3

Metodický list č. 9. Daňová exekuce dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Obsah. Obsah... 1. 1. Základní pojmy... 3 Metodický list č. 9 Daňová exekuce dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád Obsah Obsah... 1 1. Základní pojmy... 3 2. Vymáhání nedoplatků a daňová exekuce... 3 3. Daňová exekuce postižením majetkových práv...

Více

Opravné prostředky ve správním řízení. Mimořádné opravné prostředky. 1.2.1 Zahájení odvolacího řízení a náležitosti odvolání

Opravné prostředky ve správním řízení. Mimořádné opravné prostředky. 1.2.1 Zahájení odvolacího řízení a náležitosti odvolání 1 OPRAVNÉ PROSTŘEDKY 1.1 Řádné opravné prostředky Právní normy vycházejí z toho, že při aplikaci konkrétního právního předpisu může správní i soudní orgán interpretovat hmotně právní předpis nesprávně,

Více

STANOVY bytového družstva

STANOVY bytového družstva BYTOVÉ DRUŽSTVO 292 MOST STANOVY BYTOVÉ DRUŽSTVO292 MOST JAROSLAVA VRCHLICKÉHO 2816//9 434 01 MOST IČ 250 40 715 1 STANOVY bytového družstva Obsah ČÁST I. - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ... 4 článek 1 - právní postavení...

Více

podmínky Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění nemovitosti, domácnosti a odpovědnosti za škodu VPP BX/01 Wüstenrot pojišťovna a. s.

podmínky Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění nemovitosti, domácnosti a odpovědnosti za škodu VPP BX/01 Wüstenrot pojišťovna a. s. podmínky Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění nemovitosti, domácnosti a odpovědnosti za škodu VPP BX/01 Obsah I. OBECNÁ ČÁST Článek 1 Úvodní ustanovení Článek 2 Vznik a trvání pojištění Článek 3 Uzavření

Více

Bytové družstvo Tři Kříže

Bytové družstvo Tři Kříže Úplné znění stanov ke dni. Bytové družstvo Tři Kříže jak vyplývá ze změn schválených na členské schůzi, jejíž konání je osvědčeno notářským zápisem sepsaným dne.. Mgr. Ivanou Schovánkovou..., notářkou

Více

S T A N O V Y. "Bytového družstva BRANDLOVA 1560-2" PREAMBULE. KAPITOLA I Základní ustanovení. Článek I. Obchodní firma a sídlo. Článek I.

S T A N O V Y. Bytového družstva BRANDLOVA 1560-2 PREAMBULE. KAPITOLA I Základní ustanovení. Článek I. Obchodní firma a sídlo. Článek I. S T A N O V Y "Bytového družstva BRANDLOVA 1560-2" PREAMBULE 1. Bytové družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu fyzických osob, založeným za účelem realizace privatizace bytového fondu Městské části

Více

MANUÁL. pro Bytové družstvo Lýskova 2066, 2067, 2068. Postupy a kroky při převodu bytů z družstevního do osobního vlastnictví - SVJ a

MANUÁL. pro Bytové družstvo Lýskova 2066, 2067, 2068. Postupy a kroky při převodu bytů z družstevního do osobního vlastnictví - SVJ a MANUÁL pro Bytové družstvo Lýskova 2066, 2067, 2068 Postupy a kroky při převodu bytů z družstevního do osobního vlastnictví - SVJ a Bytové družstvo Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších

Více

STANOVY Nostic bytové družstvo

STANOVY Nostic bytové družstvo STANOVY Nostic bytové družstvo Část I. Základní ustanovení Článek 1 Firma zní: "Nostic bytové družstvo Sídlem družstva je: Provaznická 9-Rytířská 22/400, PSČ 110 00 Praha 1, Česká republika Bytové družstvo

Více

STANOVY bytového družstva

STANOVY bytového družstva STANOVY bytového družstva Stanovy Bytového družstva Lubník platné od roku 2014 Část I. Základní ustanovení Čl. 1 1) Firma: Bytové družstvo Lubník 2) Sídlo: Lubník čp. 2,563 01, pošta Lanškroun, okres Ústí

Více

Vodní díla praxe a výhled Soukromoprávní a veřejnoprávní aspekty vodních děl po 1. lednu 2014

Vodní díla praxe a výhled Soukromoprávní a veřejnoprávní aspekty vodních děl po 1. lednu 2014 Vodní díla praxe a výhled Soukromoprávní a veřejnoprávní aspekty vodních děl po 1. lednu 2014 Vybraná ustanovení dotčených právních předpisů I. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů

Více

Rodinné právo Právní vzdělávání Nový občanský zákoník (NOZ)

Rodinné právo Právní vzdělávání Nový občanský zákoník (NOZ) Rodinné právo Právní vzdělávání Nový občanský zákoník (NOZ) 1 Rodinné právo: Souhrn právních norem upravující tři základní okruhy právních vztahů: Právní úprava manželství a vztahy mezi manžely Právní

Více

Zákon č. 184/2006 Sb., ze dne 14. března 2006 o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)

Zákon č. 184/2006 Sb., ze dne 14. března 2006 o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) Zákon č. 184/2006 Sb., ze dne 14. března 2006 o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Část první Obecná

Více

STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ POD NEMOCNICÍ 35, BRNO

STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ POD NEMOCNICÍ 35, BRNO STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ POD NEMOCNICÍ 35, BRNO ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ čl. I. Základní ustanovení 1. Společenství vlastníků je právnickou osobou založenou za účelem zajišťování správy domu

Více

SPS SPRÁVA NEMOVITOSTÍ Rezidence Císařka Byt č. [ ]

SPS SPRÁVA NEMOVITOSTÍ Rezidence Císařka Byt č. [ ] SMLOUVA O BUDOUCÍ SMLOUVĚ O PŘEVODU VLASTNICTVÍ K JEDNOTCE Smluvní strany: Společnost SPS Císařka, s.r.o., se sídlem Praha 2, Jana Masaryka 165/22, PSČ 120 00, IČ 284 78 568, zapsaná v obchodním rejstříku

Více

72/1994 Sb. ZÁKON. ze dne 24. března 1994,

72/1994 Sb. ZÁKON. ze dne 24. března 1994, 72/1994 Sb. ZÁKON ze dne 24. března 1994, kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví

Více

N o t á ř s k ý z á p i s

N o t á ř s k ý z á p i s Mgr. Hana Mátlová www.notarmatlova.cz kancelář: Hlavní třída 12/5, Šumperk tel./fax.: +420 583 210 800 mobil: +420 775 709 424; +420 775 709 425 e-mail: sumperk@notarmatlova.cz; praha@notarmatlova.cz STEJNOPIS

Více

PRODUKTOVÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY Equa bank a.s. PRO HYPOTEČNÍ ÚVĚRY. (dále jen Podmínky ) 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ. 1.1. Rozsah platnosti a změny

PRODUKTOVÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY Equa bank a.s. PRO HYPOTEČNÍ ÚVĚRY. (dále jen Podmínky ) 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ. 1.1. Rozsah platnosti a změny PRODUKTOVÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY Equa bank a.s. PRO HYPOTEČNÍ ÚVĚRY (dále jen Podmínky ) 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.1. Rozsah platnosti a změny 1.1.1. Tyto Podmínky upravují pravidla pro poskytování účelových

Více

ZÁKON ze dne 14. března 2006 o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

ZÁKON ze dne 14. března 2006 o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ ZÁKON ze dne 14. března 2006 o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: (1) Tento zákon upravuje podmínky

Více

STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA STŘEKOVSKÁ

STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA STŘEKOVSKÁ STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA STŘEKOVSKÁ Část I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 1. Firma družstva: Bytové družstvo Střekovská ------------------------------------------------- 2. Sídlo družstva: Střekovská 1342,

Více

STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA POD JAROVEM 2034, 2035 a 2036

STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA POD JAROVEM 2034, 2035 a 2036 STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA POD JAROVEM 2034, 2035 a 2036 Část I. Základní ustanovení Obchodní firma a sídlo bytového družstva Článek 1. 1.1 Obchodní firma: Bytové družstvo Pod Jarovem 2034, 2035 a 2036

Více

STANOVY Bytového družstva Modřice 574. Část I. Základní ustanovení. Čl. 1

STANOVY Bytového družstva Modřice 574. Část I. Základní ustanovení. Čl. 1 STANOVY Bytového družstva Modřice 574 Část I. Základní ustanovení Čl. 1 1) Firma: Bytové družstvo Modřice 574 2) Sídlo : Poděbradova 574, 66442 Modřice 3) Bytové družstvo (dále jen družstvo ) je zapsáno

Více

DAŇOVÝ ŘÁD S KOMENTÁŘEM

DAŇOVÝ ŘÁD S KOMENTÁŘEM DAŇOVÝ ŘÁD S KOMENTÁŘEM 2. aktualizované vydání 2. aktualizace k 1. 1. 2015 Na změny provedené přímou novelizací daňového řádu přijatou zákonem č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o

Více

STANOVY ORLOVAN, bytové družstvo

STANOVY ORLOVAN, bytové družstvo STANOVY ORLOVAN, bytové družstvo I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 Obchodní jméno a sídlo družstva 1. Název družstva: ORLOVAN, bytové družstvo (dále jen družstvo) 2. Sídlo družstva: Orlová Lutyně, ul. Energetiků

Více

294/2013 Sb. ZÁKON. ze dne 12. září 2013,

294/2013 Sb. ZÁKON. ze dne 12. září 2013, 294/2013 Sb. ZÁKON ze dne 12. září 2013, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních

Více

90/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE

90/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE 90/2012 Sb. ZÁKON ze dne 25. ledna 2012 o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE HLAVA

Více

Stanovy Stavebního bytového družstva v Hranicích

Stanovy Stavebního bytového družstva v Hranicích Stanovy Stavebního bytového družstva v Hranicích Č Á S T I. Základní ustanovení Čl. 1 Firma přijala název Stavební bytové družstvo v Hranicích a má sídlo: 28. října 565, Hranice I-Město, 753 01 Hranice

Více

STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA RADBUZSKÁ 5

STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA RADBUZSKÁ 5 STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA RADBUZSKÁ 5 Část I. FIRMA (1) Firma: Bytové družstvo Radbuzská 5 Článek 1 Firma Článek 2 Sídlo firmy (1) Sídlo: Radbuzská 596/6, 196 00 Praha 9 - Čakovice (2) IČ: 257 04 231 Článek

Více

Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PRÁVNÍ GRAMOTNOST. Danuta Duda. Karviná 2012

Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PRÁVNÍ GRAMOTNOST. Danuta Duda. Karviná 2012 Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PRÁVNÍ GRAMOTNOST Danuta Duda Karviná 2012 Rozvojový projekt v rámci institucionálního rozvojového plánu SU Vzdělání a rozvoj talentované

Více

STANOVY. Bytového družstva CENTRUM, družstvo. Mladá Boleslav, ul. 9. Května 105, PSČ 293 01. Mladá Boleslav

STANOVY. Bytového družstva CENTRUM, družstvo. Mladá Boleslav, ul. 9. Května 105, PSČ 293 01. Mladá Boleslav STANOVY Bytového družstva CENTRUM, družstvo Mladá Boleslav, ul. 9. Května 105, PSČ 293 01 Mladá Boleslav Platnost od 3.12.2014 ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Právní postavení 1. Bytové družstvo

Více

219/2000 Sb. ZÁKON. ze dne 27. června 2000. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

219/2000 Sb. ZÁKON. ze dne 27. června 2000. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 219/2000 Sb. ZÁKON ze dne 27. června 2000 o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích Změna: 492/2000 Sb. Změna: 229/2001 Sb. Změna: 501/2001 Sb. Změna: 320/2001 Sb. Změna: 280/2002

Více

OBSAH. Preambule (Motivy a hodnotová východiska zákonodárce)... 1

OBSAH. Preambule (Motivy a hodnotová východiska zákonodárce)... 1 OBSAH Seznam použitých zkratek........................................ IX Seznam předpisů citovaných v komentáři............................ XI Vývoj právní úpravy a průběh příprav zákona o majetkovém

Více

Stanovy bytového družstva PECKOVA 277

Stanovy bytového družstva PECKOVA 277 Stanovy bytového družstva PECKOVA 277 HLAVA I. Preambule, základní ustanovení Bytové družstvo je založeno v souladu se zákonem 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)

Více

STANOVY DRUŽSTVA ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Článek 1 Právní postavení

STANOVY DRUŽSTVA ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Článek 1 Právní postavení STANOVY DRUŽSTVA ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Právní postavení (1) Družstvo, které přijalo tyto stanovy, je podle zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon č. 90/2012 Sb.) společenství

Více

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. 2012 Jana Komínová

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. 2012 Jana Komínová VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2012 Jana Komínová VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Právo a podnikání Průběh a následky rozvodového

Více

S t a n o v y družstva

S t a n o v y družstva S t a n o v y družstva KAMÝK- družstvo vlastníků bytů Část I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Čl.1 Název /obchodní firma/ a sídlo družstva 1) Obchodní firma: KAMÝK družstvo vlastníků bytů 2) Sídlo družstva: 142 00

Více

Bytové družstvo LIŠČÍ KOPEC STANOVY 2014 ( úplné znění )

Bytové družstvo LIŠČÍ KOPEC STANOVY 2014 ( úplné znění ) Bytové družstvo LIŠČÍ KOPEC STANOVY 2014 ( úplné znění ) 1 O B S A H : Část I. - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ : Strana : Čl. 1 - Základní identifikační údaje družstva 3 Čl. 2 - Právní definice a postavení družstva

Více

89/2012 Sb. Zákon občanský zákoník. Bytové spoluvlastnictví. Obecná ustanovení

89/2012 Sb. Zákon občanský zákoník. Bytové spoluvlastnictví. Obecná ustanovení 89/2012 Sb. Zákon občanský zákoník Oddíl 5 Bytové spoluvlastnictví Pododdíl 1 Obecná ustanovení 1158 (1) Bytové spoluvlastnictví je spoluvlastnictví nemovité věci založené vlastnictvím jednotek. Bytové

Více

Stanovy bytového družstva

Stanovy bytového družstva Stanovy bytového družstva I. Základní vymezení 1.Družstvo je založeno nájemníky bytů a nebytových prostor v domě Veveří 461/14 v Brně, postaveném na pozemku p.č. 320 a pozemku p.č.321, k.ú. Veveří, obec

Více

Členská schůze družstva se bude konat za účasti paní notářky Mgr. Marie Hájkové, notářská kancelář se sídlem Spálená 95/25, Praha 1.

Členská schůze družstva se bude konat za účasti paní notářky Mgr. Marie Hájkové, notářská kancelář se sídlem Spálená 95/25, Praha 1. Správní bytové družstvo Vápenná skála, se sídlem U vápenné skály 7, Praha 4 Podolí, PČ 140 00, IČ: 62410679, zápis v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze v oddíle Dr. vložka 2212 Svolavatel Ing.

Více

k předmětu dražby, nebo totéž veřejné jednání, které bylo licitátorem ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání; elektronická

k předmětu dražby, nebo totéž veřejné jednání, které bylo licitátorem ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání; elektronická Všeobecné podmínky pro užívání portálu www.okdrazby.cz a účast na elektronických dobrovolných a nedobrovolných dražbách movitých a nemovitých věcí organizovaných dražebníky na internetovém portálu www.okdrazby.cz

Více

III. Zajištění pohledávek Stavební spořitelny a úvěruschopnost dlužníka IV. Čerpání

III. Zajištění pohledávek Stavební spořitelny a úvěruschopnost dlužníka IV. Čerpání tohoto článku, ačkoliv již uplynula lhůta sjednaná k jejich předložení, nebo že dlužníci porušili některou z povinnosti dle odst. 1 až 4 tohoto článku. III. Zajištění pohledávek Stavební spořitelny a úvěruschopnost

Více

ZÁKON. ze dne. 2008. o vlastnictví bytů a nebytových prostorů (zákon o vlastnictví bytů)

ZÁKON. ze dne. 2008. o vlastnictví bytů a nebytových prostorů (zákon o vlastnictví bytů) N á v r h ZÁKON ze dne. 2008 o vlastnictví bytů a nebytových prostorů (zákon o vlastnictví bytů) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PŘEDMĚT ÚPRAVY 1 (1) Tento zákon upravuje

Více

Stanovy bytového družstva

Stanovy bytového družstva Stanovy bytového družstva Část I. Základní ustanovení Čl. 1 1) Obchodní firma: SBD Dolmen - bytové družstvo. ------------------------------------------------- 2) Sídlo: Talichova 3342/24, 767 01 Kroměříž.

Více

STANOVY. družstva Čajkovského čp. 1306/7, družstvo

STANOVY. družstva Čajkovského čp. 1306/7, družstvo STANOVY družstva Čajkovského čp. 306/7, družstvo Část I. Základní ustanovení Čl. ) Firma: Čajkovského čp. 306/7, družstvo. 2) Sídlo: Praha 3, Čajkovského 306/7. 3) Družstvo je zapsáno u Městského soudu

Více

STANOVY. Společenství vlastníků jednotek domu čp. 1630-1631, Lysá nad Labem. Část I. Základní ustanovení. Čl. 1 Název a sídlo

STANOVY. Společenství vlastníků jednotek domu čp. 1630-1631, Lysá nad Labem. Část I. Základní ustanovení. Čl. 1 Název a sídlo STANOVY Společenství vlastníků jednotek domu čp. 1630-1631, Lysá nad Labem Část I. Základní ustanovení Čl. 1 Název a sídlo 1) Název společenství: Společenství vlastníků jednotek domu čp. 1630-1631, Lysá

Více

STANOVY bytového družstva

STANOVY bytového družstva STANOVY bytového družstva Část I. Základní ustanovení Čl.1 1) Firma: Bytové družstvo Mělník, Bezručova 2898-2903 2) Sídlo: Mělník Bezručova 2901 3) Bytové družstvo (dále jen družstvo ) je zapsáno ve veřejném

Více

Stanovy Společenství vlastníků Klášterní dvůr 931-934, Rajhrad

Stanovy Společenství vlastníků Klášterní dvůr 931-934, Rajhrad S T A N O V Y Stanovy Společenství vlastníků Klášterní dvůr 931-934, Rajhrad ( 1200 a násl. z. č. 89/2012 Sb.) ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Čl. I Základní ustanovení 1. Společenství vlastníků Klášterní

Více

Stanovy bytového družstva

Stanovy bytového družstva Stanovy bytového družstva úplné znění ke dni 30. června 2014 Část I. Základní ustanovení Článek 1 Obchodní firma a sídlo 1. Obchodní firma: Bytové družstvo 135 2. Sídlo družstva: 162 00 Praha 6, Brunclíkova

Více

STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA POD SOKOLOVNOU 3

STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA POD SOKOLOVNOU 3 STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA POD SOKOLOVNOU 3 IČ 251 22 355 I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 Obchodní firma a sídlo Družstva Předmět Podnikání 1. Obchodní firma: Bytové družstvo Pod sokolovnou 3 2. Sídlo: Praha

Více

Stanovy společenství vlastníků jednotek

Stanovy společenství vlastníků jednotek Stanovy společenství vlastníků jednotek ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Čl. I Základní ustanovení 1. Společenství vlastníků jednotek (dále jen společenství ) je právnickou osobou, založenou za účelem zajišťování

Více

ČÁST PRVNÍ. Obecná ustanovení. Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle 22 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii:

ČÁST PRVNÍ. Obecná ustanovení. Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle 22 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii: Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 177/1996 Sb. Vyhláška o odměnách advokátů a náhradách advokátů za p... - znění dle 486/12 Sb. 177/1996 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 4. června 1996 Ministerstva

Více

Zápis z jednání pracovní skupiny k Občanskému zákoníku 12. 9. 2012

Zápis z jednání pracovní skupiny k Občanskému zákoníku 12. 9. 2012 Zápis z jednání pracovní skupiny k Občanskému zákoníku 12. 9. 2012 Přítomni: Hana Frištenská, Markéta Krajíčková, Kateřina Ronovská, Kateřina Smolíková, Marek Svatoš, Klára Šplíchalová Omluveni: Lenka

Více

DRAŽEBNÍ ŘÁD obchodníka s cennými papíry PATRIA DIRECT, a. s. Článek 1 Základní ustanovení

DRAŽEBNÍ ŘÁD obchodníka s cennými papíry PATRIA DIRECT, a. s. Článek 1 Základní ustanovení DRAŽEBNÍ ŘÁD obchodníka s cennými papíry PATRIA DIRECT, a. s. Článek 1 Základní ustanovení 1. Tento Dražební řád upravuje pravidla organizování veřejné dražby cenných papírů (dále jen dražba ) v souladu

Více

STANOVY Obecně prospěšného bytového družstva Morava

STANOVY Obecně prospěšného bytového družstva Morava STANOVY Obecně prospěšného bytového družstva Morava Obsah:-------------------------------------------------------------------------------------------------------- Část I. Základní ustanovení -----------------------------------------------

Více

STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA NOTEČSKÁ S5 se sídlem Praha 8, Notečská 568 IČO: 25114042

STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA NOTEČSKÁ S5 se sídlem Praha 8, Notečská 568 IČO: 25114042 STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA NOTEČSKÁ S5 se sídlem Praha 8, Notečská 568 IČO: 25114042 ODDÍL I. Obchodní firma a sídlo družstva 1 Družstvo přijalo obchodní firmu NOTEČSKÁ S5 a má sídlo v Praze 8, Notečská

Více

Stanovy společenství vlastníků jednotek Feřtekova 538-548

Stanovy společenství vlastníků jednotek Feřtekova 538-548 Stanovy společenství vlastníků jednotek Feřtekova 538-548 Název společenství vlastníků jednotek: Společenství Feřtekova 538-548 Sídlo společenství vlastníků jednotek: Feřtekova č.p. 540, Praha 8, PSČ 181

Více

STANOVY DRUŽSTVA V ZAHRÁDKÁCH

STANOVY DRUŽSTVA V ZAHRÁDKÁCH STANOVY DRUŽSTVA V ZAHRÁDKÁCH ČÁST PRVNÍ // Základní pojmy Článek 1. Úvodní ustanovení 1) Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob, založeným za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů.

Více

PŘEHLED JUDIKATURY ve věcech nájmu bytu

PŘEHLED JUDIKATURY ve věcech nájmu bytu PŘEHLED JUDIKATURY ve věcech nájmu bytu Úvod 23 A. NÁJEM BYTU 27 1. Pojem bytu 27 2. Posouzení souboru místnostní jako bytu v případě neexistence dokladů o účelu užívání stavby 28 3. Byt a obytná místnost

Více

STANOVY Společenství vlastníků jednotek domu Kolínská čp. 1961-1962, Nymburk

STANOVY Společenství vlastníků jednotek domu Kolínská čp. 1961-1962, Nymburk STANOVY Společenství vlastníků jednotek domu Kolínská čp. 1961-1962, Nymburk Část I. Základní ustanovení Čl. 1 Název a sídlo 1) Název společenství: Společenství vlastníků jednotek domu Kolínská čp. 1961-1962,

Více

USNESENÍ (DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA)

USNESENÍ (DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA) Č.j.: 154 EX 257/13-32 USNESENÍ (DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA) Soudní exekutor Mgr. Jan Mlynarčík, Exekutorský úřad Jablonec nad Nisou, se sídlem ul. 5. května 2339/33, 466 01 Jablonec nad Nisou (dále jen jako soudní

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2016 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 18 Rozeslána dne 8. února 2016 Cena Kč 59, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2016 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 18 Rozeslána dne 8. února 2016 Cena Kč 59, O B S A H : Ročník 2016 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 18 Rozeslána dne 8. února 2016 Cena Kč 59, O B S A H : 51. Zákon, kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v

Více

SMLOUVA O BUDOUCÍ SMLOUVĚ O PŘEVODU VLASTNICTVÍ JEDNOTKY

SMLOUVA O BUDOUCÍ SMLOUVĚ O PŘEVODU VLASTNICTVÍ JEDNOTKY Číslo smlouvy:.. SMLOUVA O BUDOUCÍ SMLOUVĚ O PŘEVODU VLASTNICTVÍ JEDNOTKY Na straně jedné Zelené město, a.s. se sídlem: Jankovcova 1569/2c, 170 00 Praha 7 IČ: 27069079 DIČ: CZ27069079 jednající: Tomáš

Více

Novinky v legislativě, nový katastrální zákon JUDr. Eva Barešová

Novinky v legislativě, nový katastrální zákon JUDr. Eva Barešová Novinky v legislativě, nový katastrální zákon JUDr. Eva Barešová Český úřad zeměměřický a katastrální 4. dubna 2012 Obsah Novela č. 349/2011 Sb. zákona č. 265/1992 Sb., zápisech vlastnických a jiných věcných

Více

STANOVY STAVEBNÍHO BYTOVÉHO DRUŽSTVA REMOSTAV OBSAH. ČÁST I. Základní ustanovení

STANOVY STAVEBNÍHO BYTOVÉHO DRUŽSTVA REMOSTAV OBSAH. ČÁST I. Základní ustanovení STANOVY STAVEBNÍHO BYTOVÉHO DRUŽSTVA REMOSTAV OBSAH ČÁST I. Základní ustanovení........................ 3 ČÁST II. Činnost družstva.......................... 3 ČÁST III. Členství v družstvu.........................

Více

České dráhy, a.s. Stanovy akciové společnosti 1. OBSAH 2. TEXT. Platné znění stanov :

České dráhy, a.s. Stanovy akciové společnosti 1. OBSAH 2. TEXT. Platné znění stanov : Stanovy akciové společnosti České dráhy, a.s. 1. OBSAH 2. TEXT Platné znění stanov : Obsahující změny schválené rozhodnutím jediného akcionáře dne 16. 1. 2003, obsažené v notářském zápisu sepsaném JUDr.

Více

AKTUALIZACE ZÁKON O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY Komentář Díl I.

AKTUALIZACE ZÁKON O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY Komentář Díl I. AKTUALIZACE ZÁKON O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY Komentář Díl I. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, byl změněn s účinností od 1. 1. 2014 zákonným opatřením Senátu

Více

N á v r h. ze dne... 2012,

N á v r h. ze dne... 2012, N á v r h Z Á K O N I I I. ze dne... 2012, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších

Více

S T A N O V Y. Jednoty, obchodního družstva Tábor ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Čl. 1. Obchodní firma a sídlo družstva. Čl. 2

S T A N O V Y. Jednoty, obchodního družstva Tábor ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Čl. 1. Obchodní firma a sídlo družstva. Čl. 2 S T A N O V Y Jednoty, obchodního družstva Tábor I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 Obchodní firma a sídlo družstva 1. Obchodní firma: Jednota, obchodní družstvo Tábor 2. Sídlo družstva: Tábor, Budějovická 1413,

Více

STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ JEDNOTEK

STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ JEDNOTEK STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ JEDNOTEK Část I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 Název a sídlo 1) Název společenství:.. 2) Sídlo:. 3) Společenství vlastníků je korporací, právnickou osobou založenou za účelem

Více

N á v r h ZÁKON. ze dne.. 2009,

N á v r h ZÁKON. ze dne.. 2009, III N á v r h ZÁKON ze dne.. 2009, kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k domům a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům (zákon o vlastnictví bytů a nebytových prostorů) Parlament

Více

Ministerstvo financí. Studijní text ke zvláštní části úřednické zkoušky pro obor státní služby. 4. Hospodaření s majetkem státu a jeho privatizace

Ministerstvo financí. Studijní text ke zvláštní části úřednické zkoušky pro obor státní služby. 4. Hospodaření s majetkem státu a jeho privatizace Ministerstvo financí Studijní text ke zvláštní části úřednické zkoušky pro obor státní služby 4. Hospodaření s majetkem státu a jeho privatizace Praha 2015 Obsah : 1. Úvod do problematiky hospodaření s

Více

STANOVY DRUŽSTVA PARKOVISTĚ JILMOVÁ

STANOVY DRUŽSTVA PARKOVISTĚ JILMOVÁ STANOVY DRUŽSTVA PARKOVISTĚ JILMOVÁ Preambule 1. Družstvo se zřizuje podle zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, jako právnická osoba, řídící se tímto zákonem. I. Základní

Více

STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ PRO DŮM MIMOŇSKÁ 633-643

STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ PRO DŮM MIMOŇSKÁ 633-643 STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ PRO DŮM MIMOŇSKÁ 633-643 Část I. Základní ustanovení Čl. 1 Název a sídlo 1. Názvem společenství vlastníků jednotek jsou slova Společenství vlastníků pro dům Mimoňská 633-643

Více

STANOVY ČTVRTÉHO CHRUDIMSKÉHO DRUŽSTVA. - úplné znění I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Článek 1 Obchodní firma a sídlo družstva

STANOVY ČTVRTÉHO CHRUDIMSKÉHO DRUŽSTVA. - úplné znění I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Článek 1 Obchodní firma a sídlo družstva STANOVY ČTVRTÉHO CHRUDIMSKÉHO DRUŽSTVA - úplné znění I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Obchodní firma a sídlo družstva 1.1. Obchodní firma družstva: Čtvrté chrudimské bytové družstvo (dále jen družstvo).

Více

Právní vztahy k nemovitostem. Mgr. Jakub Kříž

Právní vztahy k nemovitostem. Mgr. Jakub Kříž Právní vztahy k nemovitostem Držba a vydržení, věcná práva k věci cizí a katastr nemovitostí Mgr. Jakub Kříž Držba (I.) Součást vlastnického práva - právo věc držet ( 123 ObčZ) x také samostatný pojem

Více

K á r n ý ř á d ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

K á r n ý ř á d ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Stavovský předpis Exekutorské komory České republiky ze dne 23. 5. 2002, Změna: 15. dubna 2005 K á r n ý ř á d Exekutorská komora České republiky (dále jen Komora ) stanoví podle 110 odst. 7 písm. c) zákona

Více

K ZAPOČTENÍ V RÁMCI SOUDNÍHO ŘÍZENÍ ROZSAH NALÉHAVÉHO PRÁVNÍHO ZÁJMU KE SPOLUVLASTNICKÉMU PODÍLU VLASTNICTVÍ

K ZAPOČTENÍ V RÁMCI SOUDNÍHO ŘÍZENÍ ROZSAH NALÉHAVÉHO PRÁVNÍHO ZÁJMU KE SPOLUVLASTNICKÉMU PODÍLU VLASTNICTVÍ 4/2015 MIMOKNIHOVNÍ VLASTNICTVÍ str. 12 K ZAPOČTENÍ V RÁMCI SOUDNÍHO ŘÍZENÍ str. 3 ROZSAH NALÉHAVÉHO PRÁVNÍHO ZÁJMU KE SPOLUVLASTNICKÉMU PODÍLU Právo není spravedlnost, ale spravedlnost je přirozené právo.

Více