Práce přes hranici. Krajská hospodářská komora kraje Vysočina Hospodářská komora Dolního Rakouska

Transkript

1 Krajská hospodářská komora kraje Vysočina Hospodářská komora Dolního Rakouska Práce přes hranici Příručka pro přeshraniční poskytování služeb v Rakousku Autoři příspěvků: Gutlederer-Leskovar, Kandlhofer, Kubanek, Nadlinger 3. aktualizované vydání, duben 2011 Tento projekt je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj.

2 Tato brožura je zdarma. Všechna práva jsou vyhrazena Dotisky, a to i zkrácené, jsou možné pouze s uvedením zdroje a po předchozí domluvě. I přes pečlivou kontrolu veškerých příspěvků této brožury nelze vyloučit chyby a správnost obsahu je tedy bez záruky. Odpovědnost nakladatelství nebo autorů je vyloučena. Impressum Vlastník média, nakladatel, výrobce: WKNÖ, Landsberger Straße 1, 3100 St. Pölten Vydavatel: Mag. Andreas Pircher Autoři: Mag. Erika Gutlederer-Leskovar, Hospodářská komora Dolního Rakouska Dr. Franz Kandlhofer, Hospodářská komora Dolního Rakouska Dr. Peter Kubanek, Hospodářská komora Dolního Rakouska Mag. Benjamin Nadlinger, Hospodářská komora Dolního Rakouska 3. aktualizované vydání, duben 2011 Překlad této brožury do německého jazyka a výtisk české verze zajistila Krajská hospodářská komora kraje Vysočina v rámci projektu 2011: Společně na trhu práce Vysočina Dolní Rakousko,reg. číslo: M00190 Partneři projektu: Krajská hospodářská komora kraje Vysočina Hospodářská komora Dolního Rakouska Úřad práce České republiky, Krajská pobočka v Jihlavě Úřad práce Dolního Rakouska Tento projekt je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj.

3 OBSAH Práce přes hranici... 6 Úvod... 7 A. Živnostenskoprávní rámcové podmínky Co rozumíme pod pojmem přeshraniční poskytování služeb (volný pohyb služeb a zboží)? Vymezení pojmu volný pohyb služeb - pobočka Vymezení volného pohybu služeb a zboží Je nutný zápis do obchodního rejstříku? Zakládá to povinnost členství v hospodářské komoře? Je nutné mít živnostenské oprávnění? Činnosti vyjmuté z volného pohybu služeb Živnostenskoprávní předpoklady pro poskytování služeb přes hranici Důvody pro zákaz výkonu živnosti, doklad o způsobilosti k výkonu určité profese Zvláštní zkouška prokázání odborné kvalifikace: Adaptační kurs/zkouška způsobilosti Které kroky jsou nezbytné pro řízení? Informace pro příjemce služby Shrnutí B. Zaměstnávání cizinců Vysvětlení pojmů Povolení pro vyslání Pracovní povolení EU-potvrzení o vyslání Kdo je zaměstnavatel z nových" členských zemí? Kdo je zaměstnavatel ze starých" členských zemí? Kdo je zaměstnavatel z třetí země?... 19

4 1.7. Které činnosti patří do neliberalizovaného (chráněného) sektoru? Je nutno rozlišit následující případy vyslání: Vyslání pracovníků podnikem se sídlem v EU popř. státu EHP (s výjimkou Bulharska a Rumunska) Vyslání pracovníků podnikem se sídlem v Bulharsku a Rumunsku Vyslání podnikem se sídlem v třetí zemi Zvláštní předpisy pro stavebnictví Rozlišení mezi vysláním a přenecháváním pracovních sil Kdo je při porušování předpisů na zaměstnávání cizinců právně postižitelný Formuláře a kontaktní adresy: Práce přes hranici, které vykonává podnikatel (bez nasazení pracovníků) C. Sociální pojištění V kterém státě podléhá pracovník sociálnímu pojištění? Jak se provádí prokázání? Jak dlouho důkaz platí? Jak mohou vysílaní pracovníci čerpat výkony zdravotního pojištění v Rakousku? Jaké následky má přechodné pozastavení činnosti během doby vyslání? Která pravidla platí při opětovném vyslání? Formuláře a kontaktní adresy Sociální pojištění pří práci přes hranici vykonávanou podnikatelem osobně (bez nasazení pracovníků) D. pracovní právo Montážní výsada Je nutno před začátkem práce provést její ohlášení? Které podklady musí být k dispozici na pracovišti? Které pokuty hrozí při opomenutí ohlášení popř., pokud nejsou tyto

5 podklady k dispozici na pracovišti? Formuláře a kontaktní adresy Zákon proti mzdovému a sociálnímu dumpingu Kdo smí provádět kontroly? Co rozumíme pod pojmem přináležející základní mzda"? Které pokuty mohou být uděleny? E. Daňové právo Úvod Daň z příjmu Rozsah omezené daňové povinnosti Provádění zdanění Daň ze mzdy Rozsah daňové povinnosti Provádění zdanění Odvody ze mzdy Komunální daň Příspěvek zaměstnavatele do vyrovnávacího fondu pro vyrovnání majetkových ztrát v rodině Příplatek k příspěvku zaměstnavatele Daň z přidané hodnoty Obrat Místo provádění ostatních služeb Daňová sazba daně z přidané hodnoty, osvobození od daně Daňová povinnost a vystavování faktur Vznik daňové povinnosti a splatnost Odpočet DPH na vstupu Ohlašovací povinnost Registrační povinnost pro zahraniční podnikatele Odpočet DPH na vstupu zahraničnímu podnikateli... 49

6 Práce přes hranici Proč je pro Vás tato brožura důležitá: Máte v úmyslu zaměstnávat zahraniční firmy z prostoru EU jako své subdodavatele? Chtěli byste vědět, za jakých předpokladů zahraniční firmy z prostoru EU smějí pracovat v Rakousku? Potřebujete informace, jak a za kterých předpokladů zahraniční subdodavatelské firmy v Rakousku smějí zaměstnávat pracovníky? Tato brožura Vám přináší podrobné a kompetentní informace o všech právních otázkách v oblasti přeshraničního poskytování služeb v Rakousku. Pojednává podrobně o následujících bodech: Živnostenskoprávní rámcové podmínky Zaměstnávání zahraničních pracovníků Sociální pojištění pro vysílané pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné Daň z příjmu popř. daň ze mzdy a daň z obratu Brožura se podrobně zabývá právem na svobodné poskytování služeb v zahraničí (tzv. volný pohyb služeb") a objasňuje také, v kterých případech musí být v Rakousku založena pobočka. Vlastní těžiště této brožury však představuje tzv. práce přes hranici", bez toho že by v Rakousku musela být zakládána vlastní pobočka. Detailně je popsáno oznámení, které je v některých případech nutno učinit u Spolkového ministerstva pro hospodářství, rodinu a mládež /Bundesministerium für Wirtschaft, Familie a Jugend/, včetně veškerých s tím spojených nezbytných podkladů a kroků. V následující kapitole je pozornost věnována otázkám vysílání zahraničních pracovníků do Rakouska a příslušnému uplatňovanému právu a otázkám sociálního pojištění včetně příslušných s tím spojených ohlašovacích povinností. Část Daňové právo nadto obsahuje vedle vysvětlení i příklady z praxe. K příslušným bodům jsou uvedeny rovněž kontaktní adresy a odkazy na úřední formuláře. Tato brožura je cenným vodítkem pro všechny, kteří se zabývají přeshraničním poskytováním služeb v Rakousku. 6

7 Úvod Volný pohyb služeb představuje jednu ze základních svobod evropského vnitřního trhu. Opravňuje podnikatele členských zemí EU, a to jak osoby samostatně výdělečné činné, tak i společnosti k přechodnému poskytování přeshraničních služeb v Rakousku. Pod pojmem práce přes hranici se rozumí pouze přechodné a příležitostné provádění objednaných živnostensky prováděných činností zahraničními podnikateli, kteří nemají sídlo ani pobočku v Rakousku. Získávání zakázek a jejich provádění musí být prováděno ze sídla zahraničního podnikatele ve státě, kde má tento podnikatel sídlo firmy. Při práci přes hranici je třeba rozlišovat, zda zahraniční podnikatel využívá pro poskytování služeb svých pracovníků nebo zda vykonává svou činnost v Rakousku podnikatel osobně. A. Živnostenskoprávní rámcové podmínky 1. Co rozumíme pod pojmem přeshraniční poskytování služeb (volný pohyb služeb a zboží)? 1.1. Vymezení pojmu volný pohyb služeb - pobočka Pod přeshraničním poskytováním služeb (práce přes hranici) se rozumí přechodné a příležitostné poskytování služeb v Rakousku podnikem, který má sídlo v jiném členském státě EU/EHP a který zde již vykonává svou činnost (volný pohyb služeb). K těmto podnikům patří na jedné straně osoby samostatně výdělečně činné, které mají občanství EU/EHP a mají své sídlo popř. pobočku v členském státě EU/EHP, ale i společnosti mající své sídlo popř. pobočku v členském státě EU/EHP. Samotní společníci nemusejí být občané EU/EHP. Příklad: Společnost, která provozuje truhlářství se sídlem v České republice, by chtěla v Rakousku provádět jednotlivé zakázky. Společnost se může odvolat na volný pohyb služeb, a sice zcela nezávisle na tom, jaké občanství mají její společníci. 7

8 Znakem pro přeshraniční poskytování služeb je přechodná a příležitostná samostatná činnost zahraničního podniku v Rakousku. Oba znaky se musejí vyskytovat společně. Jestli je charakter poskytování služeb přechodný a příležitostný, je nutno posoudit v každém jednotlivém případě. Hodnotícími kritérii jsou doba trvání, četnost, pravidelnost poskytování a kontinuita poskytování služeb. O přeshraniční poskytování služeb se nejedná tehdy, pokud by zahraniční podnik vyhledával systematicky nebo jako hlavní těžiště své činnosti možnost práce v Rakousku. Pokud podnik získává převážně zakázky, které jsou prováděny v Rakousku, nemůže být řeči ani o přechodné, ani o příležitostné přeshraniční činnosti, v tomto případě by bylo nutno si v Rakousku založit pobočku, protože tato činnost již nenaplňuje znaky volného pohybu služeb. Z ekonomického hlediska tedy hovoříme o přeshraničním poskytování služeb tehdy, pokud tyto jsou v poměru k celkovému objemu činnosti, měřeno průměrným ročním obratem v podřízeném postavení. Pozor! Pokud se pro provádění činností založí v Rakousku dceřiná společnost popř. pobočka (tyto je nutno nechat zapsat do obchodního rejstříku), mluvíme v tomto případě již o pobočce", na kterou se vztahují právní předpisy vztahující se na zakládání poboček a nevztahovaly by se tedy na ni směrnice o přeshraničním poskytování služeb, které jsou tématem této brožury. O pobočku se ještě nejedná tehdy, pokud si podnik poskytující službu zřídí v Rakousku infrastrukturu potřebnou pro výkon těchto činností. V rámci poskytování přeshraničních služeb je tedy přípustné zřizování např. kontaktních kanceláří, kanceláří na stavbě,..." vázaných na místo podnikání za účelem organizace při realizaci služeb včetně zařízení péče o zákazníka. Příklad: Podnik se sídlem na Slovensku chce v Rakousku realizovat jednotlivé zakázky. Na stavbě si k tomu zřídí přechodně kancelář, která má za úkol provádět koordinaci prací. Podnik se v tomto ohledu může odvolávat na volný pohyb služeb. Pokud by však tato stavební kancelář sloužila pro aktivní získávání dalších zakázek v Rakousku, nejednalo by se zde již o volný pohyb služeb a podnik by si v Rakousku musel zřídit vlastní pobočku. 8

9 1.2. Vymezení volného pohybu služeb a zboží O přeshraniční poskytování služeb se nejedná u provádění obchodních činností získávání zakázek na obchod se zbožím a dodávky zboží. Dodávky zboží od obchodníků nebo výrobců do Rakouska nepodléhají žádnému omezení živnostenskoprávního charakteru (volný pohyb zboží). Služby, které jsou v bezprostřední souvislosti s dodávkou zboží (např. montáž) jsou však přípustné pouze v rámci vedlejších práv ( 32 živnostenského řádu) a musí být dodrženo pravidlo jejich menšího objemu. V této souvislosti je však nutno dodržovat směrnice živnostenského řádu především s ohledem na příslušná vyhrazená práva (např. pro optiky, optiky pracující s kontaktními čočkami,...). 2. Je nutný zápis do obchodního rejstříku? Pro poskytování přeshraničních služeb v Rakousku není požadován zápis do obchodního rejstříku. Je tomu právě proto, že firma v Rakousku nemá své sídlo. Pokud však v Rakousku bude zřízeno obchodní zastoupení, pobočka nebo dceřiná společnost, ze které budou vykonávány živnostenské činnosti, mluvíme zde pak o pobočce". Pro založení pobočky nebo dceřiné společnost pak je nutný odpovídající zápis do obchodního rejstříku v místě sídla dceřiné společnost nebo pobočky. 3. Zakládá to povinnost členství v hospodářské komoře? Protože při přeshraničním poskytování služeb není zřizována pobočka (k tomu viz kapitola 1. a 2.), nemusí být živnostenské oprávnění (viz kapitola 4.), Přeshraniční poskytování služeb v rámci volného pohybu služeb tedy nezakládá členství v hospodářské komoře nebo jejích oborových organizacích. Proto se tedy neprovádí registrace u hospodářské komory. 4. Je nutné mít živnostenské oprávnění? Pro poskytování přeshraničních služeb v Rakousku není nutné mít rakouské živnostenské oprávnění ve smyslu přihlášení se u příslušného živnostenský úřadu. Takovéto ohlášení živnosti je nutné pouze tehdy, pokud se nejedná o přeshraniční poskytování služeb, ale o pevné sídlo podnikání v Rakousku (pobočka). Jinými slovy; pokud je v Rakousku založeno sídlo firmy (sídlo nebo pobočka), ze kterého je vykonávané živnostenské podnikání, musí k tomu u živnostenského úřadu v místě sídla podniku (okresní hejtmanství popř. magistrát) existovat odpovídající živnostenské 9

10 oprávnění. Pokud však jsou služby poskytovány ze zahraničí, a v Rakousku jsou jen vykonávány, pak není živnostenské oprávnění požadováno. Kdy se jedná o takovéto poskytování přeshraničních služeb a kdy se jedná o založení pobočky, (která vede k nutnosti ohlášení živnosti), bylo popsáno v kapitole 1., Toto ale neznamená, že nejsou třeba vůbec žádné úřední kroky. V mnoha případech je totiž přeshraniční poskytování služeb třeba předem nahlásit u Bundesministerium für Wirtschaft, Familie a Jugend /Spolkové ministerstvo pro hospodářství, rodinu a mládež/, Živnostenský řád (GewO) zde hovoří o přechodném přeshraničním poskytování služeb v rámci volného pohybu služeb," na které se vztahují zákonné směrnice 373a GewO /živnostenského řádu/. 5. Činnosti vyjmuté z volného pohybu služeb Následující živnostensky prováděné služby vůbec nesmějí být poskytovány přeshraničně (a jsou také vyjmuty z příslušných směrnic EU): kominíci oprava předmětů a zařízení, které jsou zařazeny pod skupinu vojenských zbraní Zatímco se u vojenských zbraní jedná o politický zájem (státní bezpečnost) a zvláštní nebezpečí, jsou kominíci vyjmuty proto, že zastávají i úřední funkci. 6. Živnostenskoprávní předpoklady pro poskytování služeb přes hranici I když není požadováno žádné místně příslušné živnostenské oprávnění, je nutno dodržovat předpisy obsažené v živnostenském řádu /GewO/ Důvody pro zákaz výkonu živnosti, doklad o způsobilosti k výkonu určité profese Firma z členského státu EU popř. EHP smí v Rakousku provozovat živnostenskou činnost za stejných předpokladů jako tuzemci. Toto platí i pro důvody pro zákaz výkonu činnosti popř. odejmutí živnostenského oprávnění podle živnostenského řádu, jako např. záznam v trestním rejstříku pro podvodný úpadek záznam v trestním rejstříku odsouzení pro jiné trestné činy, přesahující 3 měsíce odmítnutí insolvenčního návrhu nebo zrušení insolvenčního řízení z důvodů nedostatku konkursní podstaty. To platí i tehdy, pokud je jeden z těchto důvodů pro zákaz výkonu živnosti uplatňován v zahraničí. 10

11 Předložení dokladu o způsobilosti k výkonu určité profese (např. mistrovská zkouška) u přeshraničních služeb však není požadováno tehdy, když je živnostensky provozovaná činnost v zemi původu zařazena jako živnost vázaná (pokud je tedy v zemi původu vyžadován doklad o způsobilosti k výkonu určité profese) nebo když poskytovatel služeb samostatně provozoval živnost v zemi původu minimálně 2 roky (a to v průběhu 10 přeshraničnímu poskytování služeb bezprostředně předcházejících roků) Zvláštní zkouška prokázání odborné kvalifikace: Adaptační kurs/zkouška způsobilosti V některých případech je nutné i když není nutný doklad o způsobilosti k výkonu určité profese - zvláštní přezkoušení odborné kvalifikace prováděné Bundesministerium für Wirtschaft, Familie a Jugend (BMWFJ). Toto se týká následujících rakouských živností: Oční optika (řemeslo) Bandážista; ortopedický technik; výroba korzetů (sdružené řemeslo) Stavitel, studnař Řezání a vrtání do betonu (dílčí řemeslo) zemní práce (dílčí řemeslo) Pohřebnictví Chemické laboratoře Drogisté Elektrotechnika Výroba kosmetických artiklů Výroba pyrotechnických výrobků jakož i zápalných látek a ostatních trhavin, které nepodléhají zákonu o střelných zbraních a výbušninách a obchodu s nimi (pyrotechnická firma) Pedikúra Plynárenská a sanitární technika Odvápňování boilerů (dílčí řemeslo) Sklenář, obkladač a brusič plochého skla; brusič a zušlechťovač dutého skla; foukač skla a výroba skleněných instrumentů (sdružené řemeslo) Autosklenář (dílčí řemeslo) Kamnář (řemeslo) Výroba léčiv a jedů a velkoobchod s léčivy a jedy 11

12 Výroba a úprava jakož i pronajímání zdravotnických produktů, pokud tyto činnosti nespadají pod jiné vázané živnosti a obchod s nimi jakož i pronajímání zdravotnických produktů Naslouchadla (řemeslo) Kontaktní čočky Kosmetické služby Modelování nehtů (nehtové studio); (dílčí řemeslo) Automechanik; karosář včetně karosářského klempíře a lakýrníka karoserií (sdružené řemeslo) Zabudování rádií, telefonů a poplašných zařízení do motorových vozidel (dílčí řemeslo) Životní a sociální poradenství Masáže Ortopedický obuvník (řemeslo) Deratizátoři (řemeslo) Bezpečnostní služby (profese detektiv, služby ostrahy) Trhací práce Kamenický mistr včetně výroby umělého kamene a terasa Projekční kanceláře (poradenští inženýři) Činnost v oblasti zbraní (puškař) včetně obchodu se zbraněmi (u vojenských zbraní a munice není možné žádné přeshraniční poskytování služeb!) Zubní technik (řemeslo) Tesař Tento seznam může být v případě potřeby doplněn i o další živnosti. Dosud se to však nestalo. Pokud by tyto živnosti měly být vykonávány přeshraničně, musí to poskytovatel služeb před započetím své činnosti v Rakousku oznámit BMWFJ. BMWFJ může v závislosti na příslušné kvalifikaci poskytovateli služeb předepsat adaptační kurs nebo zkoušku způsobilosti. Ministerstvo musí v každém jednotlivém případě prověřit, jestli je nutné se obávat v důsledku nedostatečného prokázání odborné kvalifikace poskytovatele služeb závažného poškození veřejného zdraví nebo bezpečnosti nebo závažného poškození zdraví nebo bezpečnosti příjemce služby. Pokud není třeba se takovéhoto poškození obávat, je nutno to poskytovateli služeb sdělit během nejvýše měsíční lhůty po dojití oznámení. Tato lhůta začíná běžet, až když byly předloženy úplné veškeré požadované podklady. Pokud neexistují pochybnosti, je přeshraniční poskytování služeb přípustné od dojití této žádosti. Pokud by bylo třeba se obávat újmy, může být předepsána zkouška způsobilosti nebo adaptační kurs. Pro předepsání zkoušky způsobilosti nebo adaptačního kursu má BMWFJ 12

13 měsíční lhůtu. Pak je stanovena další měsíční lhůta pro absolvování zkoušky způsobilosti nebo adaptačního kursu. Pokud BMWFJ tuto lhůtu zmešká nebo pokud zkouška způsobilosti popř. adaptační kurs nemohl být během této lhůty uspořádán, smí být přeshraniční služba provedena. Prodloužení lhůty ze strany BMWFJ na dva měsíce je však možné. Pokud bude toto prodloužení lhůty stanoveno, poskytování přeshraniční služby smí být započato až po uplynutí této dvouměsíční lhůty. Pokud Spolkové ministerstvo pro hospodářství, rodinu a mládež /BMWFJ/ v průběhu těchto lhůt vůbec nebude reagovat, je tato služba automaticky schválena. Pokud se však ukáže, že zákonné předpoklady skutečně nebyly splněny (viz obzvláště bod 6.1.), je však možno ji zakázat úředním rozhodnutím. Detaily k řízení viz bod Které kroky jsou nezbytné pro řízení? Volná živnost v Rakousku Pokud se při přeshraničním poskytování služeb jedná v Rakousku o volnou živnost (tedy živnost bez dokladu o způsobilosti k výkonu určité profese), není nutné předchozí oznámení o zamýšlených službách. Služby se smějí vykonávat bez předchozích úředních kroků. Přitom je však nutno dbát na to, aby při poskytování služeb byly dodržovány všechny rakouské právní předpisy. Toto platí i pro důvody pro odejmutí živnostenského oprávnění jako např. záznam v trestním rejstříku pro podvodný úpadek záznam v trestním rejstříku odsouzení pro jiné trestné činy, přesahující 3 měsíce odmítnutí insolvenčního návrhu nebo zrušení insolvenčního řízení z důvodů nedostatku konkursní podstaty. V tomto případě musí živnostenský úřad poskytování služeb (jak pro vázané tak i volné živnosti) zakázat. Poskytování služeb je v takovémto případě nepřípustné. Pokud služby budou i přesto poskytovány, platí to za neoprávněné provozování živnosti. To znamená, že mohou být uplatněna veškerá úřední opatření živnostenského řádu nebo donucovací prostředky správně trestního zákona až po zabavení pracovních prostředků a materiálů, Vázaná živnost v Rakousku Jedná-li se při přeshraničním poskytování služeb v Rakousku o vázanou živnost (tedy o živnost s dokladem o způsobilosti k výkonu určité profese), je nutno zamýšlené provádění služeb před jejich započetím provádění písemně oznámit Spolkovému ministerstvu pro hospodářství, rodinu a mládež 13

14 Kontakt: Bundesministerium für Wirtschaft, Familie a Jugend, 1/9 živnostrechtsvollziehung, 1011 Wien, Stubenring 1, Telefon: +43(0)1/ , Fax: +43(0)1/ , post@i9.bmwfj.gv.at Pokud se jedná o podnikatele jako fyzickou osobu (OSVČ), je nutno přiložit následující přílohy v originále nebo jako ověřené kopie. U dokumentů, které nejsou v německém jazyce, je nutno připojit rovněž ověřený překlad: Prokázání státní příslušnosti k členskému státu EU nebo smluvnímu státu EHP Osvědčení podle článku 7 odst. 2 písm. b směrnice 2005/36/ES ( EU-osvědčení") příslušného úřadu nebo Úředního místa domovského členského státu o oprávnění k výkonu povolání poskytovatele služby Prokázání odborné kvalifikace Potvrzení o dosavadní činnosti v živnosti U bezpečnostních služeb (detektiv z povolání, ostraha), činnost v oblasti zbraní a zřizování zabezpečovacích systémů: výpisy z trestního rejstříku majitele živnosti a vysílaných pracovníků Pokud je poskytovatel služeb právnická osoba (společnost), je nutno předložit následující dokumenty: Přílohy ohledně poskytovatele služeb (právnická osoba popř. společnost): Osvědčení podle článku 7odst. 2 písm. b směrnice 2005/36/EG ( EU-osvědčení") příslušného úřadu nebo Úředního místa domovského členského státu o oprávnění k výkonu povolání poskytovatele služby Potvrzení o dosavadní činnosti v živnosti Výpis z obchodního rejstříku Přílohy týkající se odpovědného zákonného zástupce poskytovatele služeb: Prokázání občanství Prokázání odborné kvalifikace Při živnostech bezpečnostní služby", živnosti v oblasti zbraní" a montování bezpečnostních systémů" jsou kromě toho třeba výpisy z trestního rejstříku odpovědných zákonných zástupců a vysílaných pracovníků. Spolkové ministerstvo pro hospodářství, rodinu a mládež pak prověří na základě podkladů, zda jsou dány všeobecné předpoklady pro výkon živnosti (důvody pro zákaz výkonu živnosti, odpadnutí dokladu o způsobilosti k výkonu určité profese; existence 14

15 podniku v zemi původu; viz bod 6.1.) a jestli musí být předepsán adaptační kurs popř. zkouška způsobilosti (viz bod 6.2.). BMWFJ má nyní měsíční lhůtu pro učinění následujících rozhodnutí (přičemž BMWFJ může jednoměsíční lhůtu prodloužit na dva měsíce): BMWFJ zakáže poskytování služeb, protože nebyly splněny zákonné předpoklady: Služba nesmí být vykonávána, BMWFJ sdělí ve lhůtě jednoho měsíce od předložení oznámení, že jsou předložené podklady neúplné: požadované podklady musejí být dodány dodatečně. Pokud se toto nestane, není možno započít s prováděním výkonů BMWFJ ve lhůtě jednoho měsíce od předložení veškerých podkladů vůbec nereaguje: Pokud byly předloženy veškeré a úplné podklady, smí být služba po uplynutí jednoho měsíce poskytována. BMWFJ prodlouží během jednoho měsíce lhůtu na dvouměsíční, v době prodloužení ale nereaguje; Pokud byly předloženy veškeré a úplné podklady, smí být služba po uplynutí dvouměsíční lhůty poskytována. BMWFJ oznámí během jednoho měsíce (popř. do dvou měsíců v případě prodloužení lhůty) od úplného předložení veškerých podkladů, že proti poskytování přeshraničních služeb nejsou žádné námitky: Služby se smí po dojití tohoto sdělení poskytovat. BMWFJ během jednoho měsíce od úplného předložení veškerých podkladů formou úředního rozhodnutí předepíše (popř. do dvou měsíců v případě prodloužení lhůty), že je během dalšího měsíce po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí absolvovat adaptační kurs popř. doplňkovou zkoušku: Služba smí být prováděna teprve po absolvování adaptační kursu popř. doplňkové zkoušky. Pokud to není vinou BMWFJ během stanovené měsíční lhůty umožněno, smí být služba prováděna. Oprávnění pro poskytování přeshraničních služeb platí vždy jeden rok, je tedy třeba každý rok znovu přeložit veškeré podklady a obnovit jej. Tip! Formuláře a veškeré požadované podklady a důkazy najdete na webové stránce Spolkového ministerstva pro hospodářství, rodinu a mládež: I Unternehmen I Gewerbe I Gewerbeausübung durch Unternehmen aus anderen EU/EWR-státen I Formular(e) Anzeige grenzüberschreibender Dienstleistungen /Formuláře: Oznámení přeshraničního poskytování služeb/ Oprávněné poskytovatele přeshraničních služeb zveřejní BMWFJ s uvedením příjmení (firmy), křestního jména, adresy pobočka v zemi původu, případné další kontaktní adresy a 15

16 dalších rakouských kontaktních údajů a prováděných činností na internetu v tzv. Rejstříku služeb" (http: / /dir.bmwfj.gv.at) Informace pro příjemce služby Pokud se jedná o živnost, na kterou se nevztahuje zvláštní zkouška na prokázání kvalifikace předepsaná BMWFJ (bod 6.2.; tedy i u volných živností!), je nutno příjemci služby před uzavřením smlouvy písemně předložit následující údaje: v každém případě číslo zápisu do obchodního nebo jiného druhu podnikatelského rejstříku vždy jméno a adresa příslušného orgánu státního dozoru vždy údaj o příslušném profesním sdružení nebo srovnatelné organizaci profesní označení nebo prokázání vzdělání a údaj o členském státu EU, ve kterém byla kvalifikace získána DIČ /UID-Nummer/ Údaje o existenci pojistné ochrany popř. pojištění odpovědnosti za škody způsobené třetím osobám při výkonu povolání Pokud tato informační povinnost nebude splněna, může BMWFJ poskytování této služby zakázat. 7. Shrnutí Pro přeshraniční poskytování služeb není nutný ani zápis do obchodního rejstříku ani ohlášení živnosti v místě provozování. V Rakousku smějí být přeshraničně provozovány volné živnosti bez úředního oznámení. Živnostenský úřad však může jejich provozování zakázat. Vázanou živnost je nutno v Rakousku před započetím poskytování služeb nahlásit u BMWFJ, které má měsíční lhůtu na rozhodnutí, při prodloužení pak musí rozhodnout během dvou měsíců. Doklad o způsobilosti k výkonu určité profese není požadován, pokud je činnost v zemi původu rovněž vedena jako vázaná živnost, nebo pokud byla v průběhu posledních deseti let po dobu dvou let samostatně vykonávána. Při určitých živnostech může BMWFJ předepsat adaptační kurs nebo zkoušku způsobilosti. Tato musí být složena popř. absolvována během jednoho měsíce po jejím právoplatném nařízení. 16

17 B. Zaměstnávání cizinců Pokud chce podnikatel, který nemá sídlo firmy v Rakousku pro splnění svých smluvních povinností, zvláště pak smlouvy o dílo, přechodně nasadit své pracovníky na práci v Rakousku, hovoříme o vysílání pracovníků. Zákonem o přechodném období při rozšíření EU v roce 2004 Rakousko využilo možnosti sjednání přechodné úpravy pro vysílání zahraničních pracovníků na práci do Rakouska. Tato přechodné lhůta týkající se nově přistoupivších členských států, které přistoupili k EU v roce 2004 (viz k tomu kapitola 1.4.) uplynula k datu Omezení pro pracovníky z těchto nových členských zemí tedy od tohoto okamžiku pozbyla platnosti. Pro občany z Rumunska a Bulharska platí tato omezení na základě směrnice o přechodném období však až do a počítá se s jeho dalším prodloužením o dva roky, tedy nejpozději do Ve smyslu přechodné úpravy se ohledně vyslání zahraničních pracovníků do Rakouska z Rumunska a Bulharska rozlišuje mezi liberalizovanými a neliberalizovanými (chráněnými) obory činností. Je třeba rozlišovat a rozdílně i posuzovat následující varianty vyslání: vyslání podnikem se sídlem v EU popř. státě EHP (s výjimkou Bulharska a Rumunska), vyslání podnikem se sídlem v Bulharsku nebo Rumunsku, vyslání podnikem se sídlem v třetí zemi. U těchto tří variant pak hraje roli, zda se u vysílaných pracovníků jedná o státní příslušníky členských států EU popř. států EHP (s výjimkou Rumunska nebo Bulharska), rumunské a bulharské státní příslušníky nebo příslušníky třetích zemí Pozor! Státní příslušnost vysílajícího zaměstnavatele nemusí být nutně shodná se státní příslušností vysílaných pracovníků. Vyslání pracovníků může být buď bez povinnosti pracovního povolení, nebo se na něj vztahuje povinnost získat pracovní povolení. Existují následující druhy povolení k vysílání pracovníků: Povolení k vyslání, Pracovní povolení EU-potvrzení o vyslání. 17

18 1. Vysvětlení pojmů 1.1. Povolení pro vyslání V kterých případech je nutno získat povolení pro vyslání? Povolení k vyslání je požadováno, pokud je do Rakouska vysílán Bulhar, Rumun nebo příslušník třetí země, vyslání provádí podnik se sídlem v Bulharsku nebo Rumunsku v neliberalizovaném odvětví (viz k tomu kapitola 1.7.) popř. podnik se sídlem v třetí zemi, práce, které jsou předmětem vyslání, netrvají déle než 6 měsíců, Bulhar, Rumun, nebo příslušník třetí země není do Rakouska vysílán na dobu delší než 4 měsíců Pracovní povolení Kdy je nutno si obstarat si pracovní povolení? Pracovní povolení je požadováno, pokud je do Rakouska vysílán Bulhar, Rumun nebo příslušník třetí země, vyslání provádí podnik se sídlem v Bulharsku nebo Rumunsku v neliberalizovaném odvětví (viz k tomu kapitola 1.7.) popř. podnik se sídlem v třetí zemi, vyslání pro výkon prací bude trvat déle než 6 měsíců nebo pokud bude příslušný bulharský nebo rumunský občan či příslušník třetí země do Rakouska vysílán na dobu přesahující 4 měsíce EU-potvrzení o vyslání EU-potvrzení o vyslání potvrzuje, že vyslání splňuje zákonné požadavky. Přitom se jedná o potvrzení, při kterém není prováděno prověřování trhu práce. Toto také představuje největší rozdíl vzhledem k povolení pro vyslání popř. k pracovnímu povolení, která mohou být udělena jen tehdy, pokud by jejich udělením nebyl ohrožen nebo omezen rakouský trh práce. Kdy je nutné EU-potvrzení o vyslání : EU-potvrzení o vyslání je požadováno, pokud je do Rakouska vysílán Bulhar, Rumun nebo příslušník třetí země, 18

19 vyslání provádí podnik se sídlem v některém ze států EU popř. EHP (s výjimkou Bulharska a Rumunska) popř. podnikem se sídlem v Bulharsku nebo Rumunsku v liberalizovaném odvětví (viz k tomu kapitola 1.7.). 1.4 Kdo je zaměstnavatel z nových" členských zemí? Zde se jedná o podnik, který má své sídlo v České republice, na Slovensku, v Maďarsku, Polsku, Slovinsku, Estonsku, Lotyšsku, Litevsku (všech států, které v roce 2004 přistoupily k EU), jakož i v Rumunsku a Bulharsku (přistoupily k EU v roce 2007) Kdo je zaměstnavatel ze starých" členských zemí? Zde se jedná o podniky, jejichž sídlo je v Belgii, Itálii, Švédsku, Dánsku, Německu, Lucembursku, Španělsku, Finsku, Francii, Řecku, Irsku, Portugalsku, Velké Británii nebo Nizozemsku Kdo je zaměstnavatel z třetí země? Zde se jedná o podnik, který má své sídlo v zemi, která není členským státem Evropské Unie nebo Evropského hospodářského prostoru Které činnosti patří do neliberalizovaného (chráněného) sektoru? Jestli je u vysílání pracovníků potřeba získat povolení k vyslání, EU-potvrzení o vyslání nebo pracovní povolení", závisí také na tom, zda je vysílající podnik činný v chráněném nebo liberalizovaném (nechráněném) odvětví. K chráněným, tedy neliberalizovaným oborům patří: zahradnické služby, zpracování a opracování přírodních kamenů hlídací a bezpečnostní služba, úklidové služby, služby domácí péče, sociální služby, stavebnictví včetně příbuzných oborů, výroba ocelových konstrukcí a konstrukcí z lehkých kovů (stavba hal, ne však strojírenských zařízení popř. výrobních linek). 19

20 Pozor! Ve stavebnictví a pro pomocnou stavební výrobu platí zvláštní směrnice! K tomu viz kapitola 2.4.! Všechny ostatní činnosti firmy přináleží k liberalizovaným oborům (nechráněným), přičemž při jejich zařazení není rozhodující živnostenské oprávnění takovéhoto podniku, ale konkrétně vykonávaná činnost! 2. Je nutno rozlišit následující případy vyslání: Veškeré případy vyslání jsou vyčísleny a zvlášť znázorněny na základě následujícího rozdělení. Závisí vždy na daném konkrétním případě, zda je třeba pro zaměstnávání cizinců pracovní povolení, popř. jaký druh Vyslání pracovníků podnikem se sídlem v EU popř. státu EHP (s výjimkou Bulharska a Rumunska) Vysílá-li podnik se sídlem v EU popř. státě EHP (s výjimkou Bulharska a Rumunska) občany EU popř. států EHP (s výjimkou Bulharska a Rumunska) jako své pracovníky do Rakouska, není pro toto vyslání třeba pracovní povolení, povolení pro vyslání ani EU-potvrzení o vyslání. Vysílá-li podnik se sídlem v EU popř. státě EHP (s výjimkou Bulharska a Rumunska) občany Bulharska nebo Rumunska nebo příslušníky třetí země jako své pracovníky do Rakouska, je pro toto vyslání nutné EU-potvrzení o vyslání. Rozlišení na liberalizovaná a neliberalizovaná odvětví se neprovádí. Pozor! Příslušníci třetí země potřebují navíc právní titul pobytu. Příklad: Český podnik vysílá pracovníka s rumunským občanstvím do Rakouska. Řešení: Český podnik potřebuje EU-potvrzení o vyslání. 20

21 2.2. Vyslání pracovníků podnikem se sídlem v Bulharsku a Rumunsku Vysílá-li podnik se sídlem v Bulharsku nebo Rumunsku občany členských zemí EU popř. států EHP (s výjimkou Bulharska a Rumunska) jako své pracovníky do Rakouska, není pro toto vyslání třeba pracovní povolení, povolení pro vyslání ani EU-potvrzení o vyslání. Vysílá-li podnik se sídlem v Bulharsku nebo Rumunsku občany Bulharska nebo Rumunska nebo příslušníky třetích zemí jako své pracovníky do Rakouska, je kvůli omezenému volnému pohybu služeb třeba prověřit, zda poskytování služeb nespadá do chráněného odvětví. V liberalizovaném, tedy nechráněném odvětví, stačí EU-potvrzení o vyslání, Pozor! příslušník třetí země potřebují navíc právní titul pobytu. V chráněném, tedy neliberalizovaném oboru je požadováno povolení k vyslání, pokud celkový projekt, který je důvodem pro vyslání pracovníků, není delší než šest měsíců a zaměstnávání jednotlivých pracovníků nepřesahuje čtyři měsíce. Pracovní povolení je nutné, pokud celkový projekt, který je důvodem pro vyslání pracovníků, přesahuje šest měsíců nebo zaměstnávání jednotlivých pracovníků přesahuje trvání čtyř měsíců. Pozor! příslušník třetí země potřebují navíc právní titul pobytu Vyslání podnikem se sídlem v třetí zemi Vysílá-li podnik se sídlem v třetí zemi občana z EU- popř. států EHP (s výjimkou Bulharska a Rumunska) jako své pracovníky do Rakouska, není pro toto vyslání třeba pracovní povolení, povolení pro vyslání ani EU-potvrzení o vyslání. Vysílá-li podnik se sídlem v třetí zemi občany Bulharska nebo Rumunska nebo příslušníky třetích zemí jako své pracovníky do Rakouska, je požadováno povolení k vyslání, pokud celkový projekt, který je důvodem pro vyslání pracovníků, není delší než šest měsíců a zaměstnávání jednotlivých pracovníků nepřesahuje čtyři měsíce. 21

22 Pracovní povolení je nutné, pokud celkový projekt, který je důvodem pro vyslání pracovníků, přesahuje šest měsíců nebo zaměstnávání jednotlivých pracovníků přesahuje čtyři měsíce. Rozlišení na liberalizovaná a neliberalizovaná odvětví se neprovádí Zvláštní předpisy pro stavebnictví Je-li do Rakouska vysílán občan EU popř. státu EHP (s výjimkou Bulharska a Rumunska) občany členských zemí EU popř. států EHP (s výjimkou Bulharska a Rumunska), není pro toto vyslání ani ve stavebnictví třeba pracovní povolení, povolení pro vyslání ani EUpotvrzení o vyslání. Vysílá-li podnik se sídlem v EU popř. státě EHP (s výjimkou Bulharska a Rumunska) občany Bulharska nebo Rumunska nebo příslušníky třetích zemí do Rakouska, je i ve stavebnictví pro toto vyslání požadováno EU-potvrzení o vyslání. Ve všech ostatních případech vyslání je v tomto oboru nutné pracovní povolení. Povolení k vyslání nemůže být ve stavebnictví uděleno. 3. Rozlišení mezi vysláním a přenecháváním pracovních sil Toto rozlišení v praxi způsobuje často velké potíže! Kdy mluvíme o přenechávání pracovních sil? O přenechávání pracovních sil mluvíme tehdy, pokud není vyráběno dílo, které by se lišilo od produktů, služeb a polotovarů objednatele díla, a které by bylo možno přičíst zhotoviteli je práce prováděna převážně nářadím a materiálem objednatele díla, jsou nasazení pracovníci organizačně začleněni do provozu objednatele díla a/nebo podléhají jeho pracovnímu a odbornému dozoru nebo zhotovitel neručí za úspěch pracovní výkonu. Při přenechávání bulharských a rumunských státních příslušníků popř. příslušníků třetí země musí podnik, který je v tuzemsku zaměstnává, vždy žádat o pracovní povolení. Pokud by spolupráce (plánovaná jako vyslání) mezi rakouským zákazníkem a zahraničním zhotovitelem měla být posuzována jako přenechávání pracovních sil a měly by tím být porušovány zákonné směrnice vztahující se na sociální pojištění popř. zaměstnávání cizinců, hrozí zde úřední postih. Vymezení mezi vysláním a přenecháváním se provádí na základě skutečného ekonomického obsahu a ne na základě vnější formy (smlouvy). 22

23 4. Kdo je při porušování předpisů na zaměstnávání cizinců právně postižitelný Kdo zaměstnává cizince bez požadovaných povolení (povolení k vyslání, pracovní povolení), dopouští se správního přestupku, na který se vztahují vysoké peněžité pokuty, při neoprávněném zaměstnávání až ,- a v případě opakování až ,-. Nepovolené zaměstnávání cizinců může mít za následek i vyloučení z veřejných zakázek. Právně postižitelný tuzemský podnikatel, který využíval práce vysílaných cizinců pro vykonání svého díla! 5. Formuláře a kontaktní adresy: Příslušné formuláře žádostí najdete pod KIAB/ZentraleVerwal-tungs_7822/_start.htm 6. Práce přes hranici, které vykonává podnikatel (bez nasazení pracovníků) Pokud podnikatel provádí službu osobně, není vyžadováno pracovní povolení. Tato skutečnost nemůže být, protože zde neexistuje vysílající zaměstnavatel, formálně označována jako vyslání. Zda se jedná o samostatnou výdělečnou činnost, se řídí podle skutečného ekonomického obsahu vykonávané činnosti, a ne na základě její vnější formy (smlouvy). Samostatná výdělečná činnost na základě smlouvy o dílo (zakázky) proto může být při podrobnějším prověření z hlediska pracovně právního i klasifikována jako činnost, která má povahu zaměstnaneckého poměru a vztahuje se na ni tedy pracovní povolení (například začlenění do nadřízeného podniku, pokud neexistují žádné vlastní pracovní prostředky nebo vlastní provozovna). C. Sociální pojištění V první řadě je nutno prověřit, zda lze nasazení pracovníků na práci v zahraničí vůbec považovat za vyslání". O vyslání se z hlediska sociálního pojištění jedná tehdy, pokud existuje i během nasazení v zahraničí pracovně právní vazba ve vztahu k vysílajícímu zaměstnavateli (disciplinární pravomoc, výplata mezd, ručení vysílajícího zaměstnavatele), existuje zaměstnávání v zemi sídla před i po vyslání a 23

24 zaměstnavatel vykonává svou obchodní činnost běžně ve státě, ve kterém se nachází sídlo firmy (min. 25% obratu ve státě, ve kterém se nachází sídlo firmy). 1. V kterém státě podléhá pracovník sociálnímu pojištění? Pokud se jedná, o vyslání do členských států EU popř. států EHP zůstává povinnost sociálního pojištění ve státě, ve kterém se nachází sídlo firmy, pokud doba vyslání nepřesáhne max. 2 roky. V zemi, kde je pracovník nasazen, nevzniká povinnost sociálního pojištění. I přes praktický výkon povolání v jiném členském státě zůstávají v platnosti předpisy toho státu, z jehož území je pracovník do jiného členského státu vysílán. Přesáhne-li doba trvání vyslání dva roky, přechází povinnost sociálního pojištění vždy okamžitě do země nasazení. 2. Jak se provádí prokázání? Důkaz, že povinnost sociálního pojištění nadále existuje ve vysílajícím státě, se provádí prostřednictvím jednotného EU formuláře A 1. Tento formulář vystavuje zdravotní pojišťovna ve vysílajícím státě a slouží pro žádost o pracovní povolení/povolení k vyslání popř. EU-potvrzení o vyslání nebo při kontrolách v zemi, kde je činnost vykonávána. 3. Jak dlouho důkaz platí? Důkaz platí nejvýš 24 měsíců. Pokud je od začátku jasné, že vyslání bude delší než 24 měsíců, nebo pokud se po uplynutí prvních 24 měsíců ukáže, že doba vyslání přesáhne 24 měsíců, existuje možnost zažádat si u Spolkového ministerstva práce, sociálních věcí a ochrany spotřebitelů o výjimku pro celou dobu pobytu popř. pro dobu prodloužení vyslání. Tyto výjimky jsou zpravidla poskytovány na celkovou dobu, která nepřesáhne 5 let. 4. Jak mohou vysílaní pracovníci čerpat výkony zdravotního pojištění v Rakousku? Pracovníci vyslaní do Rakouska mají nad ošetření v případu nouze navíc nárok na veškeré požadované výkony lékařské péče. Úhrada jejích nákladů probíhá přímo mezi zdravotními pojišťovnami zúčastněných států EU, Jako důkaz nároku potřebují vysílaní pracovníci buď Evropskou kartu zdravotního pojištění (nezaměnit s rakouskou E-Card) nebo formulář E 111 AT. 24

25 5. Jaké následky má přechodné pozastavení činnosti během doby vyslání? Přechodné přerušení činnosti během doby vyslání nepředstavuje přerušení vyslání, které by zakládalo jeho odpovídající prodloužení o dobu přerušení. Důvod přerušení přitom není relevantní. V úvahu přichází např. nemoc, dovolená nebo kursy u vysílajícího podniku. Doba vyslání končí i nadále v původně plánovaném termínu. 6. Která pravidla platí při opětovném vyslání? Pokud by při opětovném vyslání pracovníků do Rakouska mělo být opět uplatněno sociální pojištění vysílajícího státu, může se další vyslání uskutečnit teprve po dvou měsících po skončení předchozí doby vyslání. Naproti tomu při bezprostředně po sobě následujícím vyslání pracovníka do různých členských států je nadále uplatňováno právo sociálního pojištění vysílající země EU. 7. Formuláře a kontaktní adresy 8. Sociální pojištění pří práci přes hranici vykonávanou podnikatelem osobně (bez nasazení pracovníků) Podnikatelé, kteří svou činnost vykonávají po omezenou dobu (nejvýš 24 měsíců) v pouze jednom jiném členském státě než v tom, ve kterém tuto činnost vykonávají obvykle, spadají i nadále pod systém pojištění posledně jmenovaného státu. Při současném vykonávání samostatné výdělečné činnosti ve dvou státech se řídí povinnost pojištění výhradně podle právních předpisů státu bydliště. Přechodné přerušení činnosti během doby vyslání např. pro nemoc, dovolenou nebo kursy dalšího vzdělávání nepředstavuje přerušení vyslání, které by zakládalo jeho odpovídající prodloužení o dobu přerušení. Doba vyslání končí vždy v plánovaném termínu. 25

26 D. pracovní právo Při práci přes hranici (vyslání) je uplatňováno pracovní právo toho státu, ke kterému existují nejužší vazby. Zpravidla je to stát, ve kterém pracovník obvykle vykonává svou práci. Pokud tento svou práci nevykonává obvykle v jednom a tom samém státě, pak se uplatňuje pracovní právo toho státu, ve kterém se nachází jednotky, která pracovníka zaměstnala. Stát, ve kterém je pracovník právě skutečně zaměstnán, může určitá pravidla pracovního práva prohlásit za závazná, takže mohou převážit právní předpisy vztahující se na tento pracovní poměr. Rakousko této možnosti využilo v 7 b AVRAG. Podle nich přináleží vysílaným pracovníkům po dobu jejich činnosti v Rakousku: mzda podle zákona nebo kolektivní smlouvy placená dovolená popř. dovolená podle Zákona pro dovolenou a odstupné stavbařů /BUAG/ pracovní doba podle zákona popř. stanovená kolektivní smlouvou dodržování rakouských předpisů na ochranu pracovníků 1. Montážní výsada Při vyslání v souvislosti s uváděním do provozu, montáží popř. opravy zařízení a strojů, pokud práce nepřesáhnou dobu 3 měsíců, tato ochrana neexistuje. Rakouské právní předpisy upravující dovolenou nejsou uplatňovány, pokud práce netrvají déle než 8 dní. Montážní výsada se nevztahuje na práce ve stavebnictví! 2. Je nutno před začátkem práce provést její ohlášení? Zahraniční zaměstnavatel, který vysílá z členské země EU pracovníky do Rakouska, musí vyslání ohlásit nejpozději 1 týden před započetím práce u Zentrale Koordinierungsstelle des Bundesministeriums für Finanzen /Centrální koordinační místo spolkového ministerstva financí a kopii hlášení předat svému zmocněnci, který má právo udělovat instrukce vysílaným zaměstnancům. Pokud je vysílán z EU-státu do Rakouska pouze jediný pracovník, musí zaměstnavatel tuto kopii předat tomuto vysílanému pracovníkovi. 26

27 3. Které podklady musí být k dispozici na pracovišti? Pokud pro vysílané pracovníky neexistuje v Rakousku povinnost sociálního pojištění podklady o přihlášení pracovníka k sociálnímu pojištění (formulář A 1), jakož i kopie ohlášení prací u Centrálního koordinačního místa spolkového ministerstva financí Pozor! Pokud je třeba pro zaměstnávání vysílaných pracovníků v sídle státu zaměstnavatele úřední povolení, je nutno mít k dispozici na pracovišti také toto povolení 4. Které pokuty hrozí při opomenutí ohlášení popř., pokud nejsou tyto podklady k dispozici na pracovišti? Pokud zahraničních zaměstnavatel nebo jeho zmocněnec (viz k tomu kapitola 2.) včas nenahlásí provádění prací u Centrálního koordinačního místa spolkového ministerstva nebo nebude mít k dispozici požadované podklady, tedy ohlášení prací u Centrálního koordinačního místa spolkového ministerstva jakož i podklady o přihlášení pracovníka k sociálnímu pojištění popř. pracovní povolení a povolení k pobytu, dopouští se tím správního přestupku, který je trestán peněžitou pokutou v rozmezí 500,- až 5.000,-, v případě opakování 1.000,- až ,-. 5. Formuláře a kontaktní adresy 27

28 6. Zákon proti mzdovému a sociálnímu dumpingu Od vstoupil v platnost Zákon proti mzdovému a sociálními dumpingu. Tento zákon zaměstnancům zajišťuje přináležející odměnu za vykonanou práci a spravedlivou konkurenci mezi firmami. Tomuto zákonu podléhají vedle zahraničních podniků, které zaměstnávají, vysílají nebo přenechávají své pracovníky do Rakouska, i všechny tuzemské firmy Kdo smí provádět kontroly? Zahraniční podniky, které vysílají nebo přenechávají pracovníky do Rakouska, jim musejí po tuto dobu platit mzdu stanovenou kolektivní smlouvou, kterou je povinen platit rakouský zaměstnavatel. Protože tito pracovníci nepodléhají rakouskému povinnému pojištění, provádí kontrolu finanční policie ve spolupráci s centrem LSDB, zřízeným u Wiener Gebietskrankenkasse. K tomu je finanční policie vybavena příslušnými právy na vstup, informačními právy a právy náhledu. Zahraniční zaměstnavatelé jsou povinni, mít požadované mzdové podklady k dispozici na pracovišti v německém jazyce po dobu trvání zaměstnávání. Při měnících se pracovištích se musejí být tyto mzdové podklady do jednoho dne nacházet na prvním pracovišti. Pokud toto není možné, musejí být k dispozici v každém případě v tuzemsku a do 24 hodin musejí být na požádání předloženy finančnímu úřadu. Při přeshraničním přenechávání pracovních sil je nutno tyto podklady předložit zaměstnavateli. Požadované mzdové podklady obsahují vedle pracovní smlouvy také záznamy o pracovní době, mzdové lístky nebo důkazy o výplatě mzdy jako např. doklady o bankovních převodech. Ve stavebnictví je navíc oprávněn provádět kontrolu a oznamování i BUAG Co rozumíme pod pojmem přináležející základní mzda"? Pod pojmem přináležející základní mzda se rozumí základní mzda včetně základní mzdy za přesčasy, do které nejsou zahrnuty ostatní přirážky (tedy i přirážky za přesčasy) nebo zvláštní platby. Náhrada nákladů a naturální požitky pokud kolektivní smlouva neurčí jinak nesmějí být do základní mzdy započítávány Které pokuty mohou být uděleny? Při odepření nahlédnutí nebo předání podkladů hrozí pokuty od 500,- až do 5.000,-, v případě opakování od 1.000,- do ,-. Zahraničním zaměstnavatelům jsou tyto pokuty udělovány i tehdy, pokud by odepřeli přístup k provozovnám, stavbám atd. nebo pokud by neměli k dispozici požadované mzdové podklady. 28

29 Při mzdovém dumpingu u max. 3 zaměstnanců hrozí pokuty ve výši 1.000,- až ,- na pracovníka (v případě opakování 2.000,- až ,-). Pokud se to týká více než tří pracovníků, zvyšují se pokuty na 2.000,- až ,- na pracovníka (v případě opakování 4.000,- až 50,000,-). Okresní správní úřad však může upustit od oznámení popř. potrestání, pokud by byl rozdíl v odměňování jen velmi malý nebo pokud by bylo zavinění zaměstnavatele shledáno jako bagatelní, dále pak, pokud by byl rozdíl vzhledem k přináležející odměně (tedy nejen rozdíl k základní mzdě) během stanovené lhůty doplacen a pokud by se toto nedodržení základní mzdy stalo poprvé. V případě opakování je však vždy nutno udělit minimální pokutu. Doplatek rozdílu mzdy je vždy posuzováno jako polehčující okolnost. Promlčecí lhůta je jeden rok a začíná běžet od doby skončení protiprávního jednání, tedy až s odstraněním protiprávního stavu. Zahraničním zaměstnavatelům, kteří byli pravomocně odsouzeni pro mzdový dumping více než 3 pracovníků nebo pro opakovaný mzdový dumping, se zakazuje výkon jejich činnost v tuzemsku po dobu minimálně 1 roku. Pokud tyto činnosti budou i přesto prováděny, hrozí zde pokuty ve výši 2.000,- až ,-. Pokud by se trestní stíhání jevilo jako nemožné nebo podstatně ztížené (především u zaměstnavatelů bez sídla v tuzemsku), může být zákazníkovi popř. při přenechávání pracovních sil zaměstnavateli nařízeno, aby složil část mzdy nebo úhrady za přenechávání pracovníků jako záruku. E. Daňové právo Úvod Zahraniční podnikatelé, kteří v tuzemsku poskytují služby, se setkávají s celou řadou daňových předpisů. Také tuzemští zákazníci musejí v některých případech dodržovat zvláštní předpisy. V této části se pojednává o nejdůležitějších daňových předpisech, které jsou spojeny s vývozem služeb. 1. Daň z příjmu Daň z příjmu právnických osob Poskytují-li zahraniční podnikatelé v Rakousku služby, je nutno za určitých předpokladů zisky danit v Rakousku. Fyzické osoby bez bydliště nebo místa obvyklého pobytu v tuzemsku mají ohledně daně z příjmu jen omezenou daňovou povinnost. Tato omezená daňová povinnost se analogicky vztahuje i na daň z příjmů právnických osob (např. GmbH /s.r.o./) bez sídla nebo vedení podniku v tuzemsku. Osoby s omezenou daňovou povinností podléhají příjmy z tuzemska 29