Činnost parlamentu v letech aneb Jak hlasovali poslanci v oblasti životního prostředí

Transkript

1

2

3 Činnost parlamentu v letech aneb Jak hlasovali poslanci v oblasti životního prostředí Zuzana Drhová Období před volbami je časem slibů, ale takt rekapitulací. Končí volební období a voliči se mohou ptát, jak byly zúročeny jejich hlasy za uplynulé čtyři roky. Zelený kruh již od roku 1996 průběžně sleduje činnost parlamentu z pohledu ochrany životního prostředí a výsledky zve řejňuje v po d obě publikace Pověz mi, kdo je nejkrásnější. Letos v dubnu vyšlo již čtvrté pokračování, které pokrývá období od roku 1998 do roku Publikace obsahuje přehled zákonů a poslaneckých návrhů na změny zákonů s dopadem na životní prostředí, které za uplynulé čtyři roky Sněmovn a projednávala. Celkem bylo vybráno 38 dílčích hlasování, u kterých lze určit, zda jsou z hlediska ochrany životního prostředí pozitivní či nikoliv. Jednotlivá hlasování byla vybrána po konzultaci s dalšími nevládními organizacemi, jako jsou Hnutí DUHA, CAL LA, Arnica či Ekolist. Do přehledu se tak dostala např. opakovaná hlasování o novelizaci zákona o ochraně přírody a krajiny, hlasování o formě účasti veřejnosti při povolování GMO, hlasování o výši pokuty při zneužití značky ozn ačující biopotraviny, či hlasování o zrušení "zeleného haléře" při projednávání zákona o hospodaření s energií. Projednávané zákony s dopadem na životní prostředí Ve volebním období určoval zákonodárnou činnost Parlamentu ČR především Národní program pro přípravu ČR na přijetí do EU. Ministerstvo životního prostředí zpracovalo ve spolupráci s dalšími resorty jeho konkretizaci v dokumentu Aproximační strategie pro oblast Životní prostředí, jehož součástí je program legislativních prací vycházející z podrobné analýzy potřeb pro uvedení českého práva do souladu s právem ES (několik desítek základních a celkem více než tři sta legislativních norem Evropských společenství). V roce 1999 odpovídala legislativa ČR právním předpisům ES ze %. Příprava nových zákonů či novelizace stávajících zákonů byla pň1ežitostípro zapracování nových trendů v ochraně životního prostředíprosazovaných EU. Zákony byly ovšem připraveny tak, aby pouze prošly hodnocením Evropské komise. Foto z archivu ČTK Slovo úvodem Václav Štěpánek Kreslil Rostislav Pospíšil Toto číslo Veroniky jsme - i s ohledem na blížící se volby - věnovali velkým investičním akcím, označovaným často za nezbytné, které tak či onak zasahovaly a zasahují do krajiny, a na dlouhá desetiletí, mnohdy pak i nez vratně ji poznamenávají. Za dob komunistických se o nich nediskutovalo. Případné nesmělé námitky oponentů byly odráženy poukazem na celospolečenský zájem. Od těc h časů se sice mnohé změnilo, argumentace i zájmy investorů či propagátorů staveb měnících krajinu však zůstaly stejné. Jak by také ne, vždyť jde o miliardy. Nebudeli tedy přehrada vybudována, musíme počítat s dalšími záplavami, jiná možnost není. Jak můžete mit něco proti výstavbě vodovodu, když pitné vody je tak málo? Nespustíme-Ii Temelín, hrozí energetická krize a návrat k loučím. Alternativy jsou považovány za neefektivní, neuskutečnitelné, snílkovské: vždyť "my jsme přece odborníci a víme, co je dobré". Většinou se ovšem vždy ukázalo, že proinvestované miliardy nikdy nepřinesly ten užitek, který jejich propagátoři slibovali. Vodu z novomlýnských nádrží k závlahám nikdo nepotřebuje, podobně jako tu, kterou do Brna přivádí Vírský oblastní vodovod, energie, kterou bude případně někdy vyrábět temelínský dinosaurus, je již dnes přebytečná, ohlášená pracovní místa investoři, kteří na zelených loukách budují nové "technologické zóny", jimž padají za oběť stovky hektarů úrodné půdy, nikdy nevytvoří. Těžko však mít při pohledu na nefungující a z krajiny čnící monstra zadostiučinění z toho, že jsme ve svých argumentech měli pravdu a na všechny zhoubné ekologické i ekonomické dopady velkých staveb poukazovali. Omylem proinvestované miliardy totiž nikdo nevrací, původce těchto omylů k trestní odpovědnosti nikdo nežene, stavby z krajiny nikdo nevyzmizíkuje, o návratu genia loci či historické paměti místa ani nemluvě. Bezohlední investoři, všechna ta betonová a vodohospodářská lobby, ovšem své zájmy nemohou prosazovat bez politické podpory. Blíží se volby, a proto je třeba vědět, jak ta která politická strana a její kandidáti přistupují nejen k těmto stavbám, ale i k ochraně životního prostředí jako takového. Článek Zuzany Drhové v tomto čísle by v tom mohl být jistým vodítkem. ~9ffi1JJJ1lf1<e~ PŘEDVOLEBNí BILANcovÁNí 1

4 Kreslil Rostislav Posp(šil Díky těm to okolnostem bylo volební období ve srovnání s těmi předch oz ími na poč e t n ově přij a tých zák o nů plodné. Sněmovn a projednala více než 20 zák on ů s dopadem na životní prostřed í (5-6 zákonů ročně ). Jednalo se o následující zákony: - Zákon o prevenci závažných havárií způ s obených vybranými nebezpeč n ý mi látkami (schválen v roce 1999) - Zákon o geneticky modifikovaných organismech (2000) - Zákon o posuzování v livů na ŽP (2001) - Zákon o och ran ě ovzduší (2002) - Zákon o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (2000) - Zákon o odpadech (2001) - Zákon o obalech (2001) - Zákon o vodách (2001 ) - Zákon o vodovodech a kanalizacích (200 I) - Zákon o ochran ě veřej néh o zdraví (2000) - Zákon o ry b ářs tv í (2000) - Zákon o integrované prevenci a omezování zneči š tění (2002) - Novela zákona o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon), (2002) - Zákon o hosp o d aření s energií (2002) - Zákon o vyhlášení Národního parku České Švýcarsko (1 999) - Zákon o poskytování náhrad škod způs ob ený ch vybranými zvláš tě chráně nými živočichy (2000) - Novela zákona o geologických pracích (2000) - Zákon o ekologickém zemědě l s tví (2000) - Zákon o pozemních komunikacích (2000) - Zákon o myslivosti (2002) - Zákon o správním řád u (projednáván v roce 2002) Prom arněná šance Svá před sevzet í vláda v po dstatě splnila a kromě novely zákona o ochraně přírody a krajiny p ře d l oži l a do S n ěmovny všechny podstatné zákony či nove ly zákonů, které dosud neodpovídaly právu Evropských společenství či které vycházely z legislativního plánu vlády. Otázkou však je, jak kvalitní zákony Sněmovna přijala. Je možné konstato vat, že příprava nových zákonů či novelizace stávajících zákonů byla příleži tostí pro zapracování nových trendů v och raně životního prostředí prosazova ných Evropskou unií. Tato přílež i tost nebyla využita. Svůj lví podíl na tom měla opozič ní smlouva, která stanovila minimální standardy platné legislati vy EU přizpůsobené v jednotlivých oblastech nejslabším zemím jako maxi mální možný strop. Vů bec přitom nebrala ohled na měnící se a nově připra vované direktivy EU či na zkušenosti progresivn ějších zemí. Zákony byly připra v o ván y tak, aby prošly hodnocením Evropské komise, ale neměly am bice naplnit záměr ú č in nější, integrované ochrany životního prostředí s důra zem na prevenci a š etření přírodních zdrojů. Týká se to n apř. zákona o vo dách, zákona o posuzování vli vů na životní p rostředí či zákona o integrované prevenci znečiště ní. Poslanci také příliš úče l ově zasahovali do vládních návrhů zákonů, které byly pod vlivem různýc h zájmových skupin v p růbě h u projednávání zásadně pře pracovány. Čím složitější zákon, tím více p o z měňovacíc h návrhů, často ani 2 PŘEDVOLEBNí BILANCOVÁNí K naplňování Státního programu ochrany p řírody a krajiny ČR František Pelc Za nedlouho uplynou čtyři roky od přij etí Státního programu ochrany přírody a krajiny (dále SPOPK) vládou ČR 17. červn a 1998, a proto se nabízí provést ales poň struč n é bilancování jeho n ap lňov ání a zhodnocení pro ochranu našeho p řírodní h o a krajinného prostře dí. Nejdř í ve poněkud obecněji. Předev ším je dobře, že po n ě k oli k a letém přeš l ap ová n í tento dokument vůbec vznikl, zanalyzoval problémy stavu přirody a krajiny, stanovil cíle a úkoly, které jsou nezbytné k jejich dosažení, a p ředev ší m, že se jedná o vládní (nikoliv pouze resortní) program. Úkoly byly zpravidla formulovány dostatečně konkrétně a s jasnými resortními gestory. Tento konc epč ní materiál pak byl promítnut i do celé Státní politiky životního prostředí. K sledování a pod n ěco vání při n aplňování jeho obsahu byla o p atřením ministra životního prostředí zřízen a Stálá konference SPOPK složená z širšího spektra odborníků a zástupců jednotlivých nejvíce zainteresovaných resor t ů, která je tvořená užší radou a širším plénem. Jaké problémy je možné vysledovat v té nejob ec n ěj š í o rganizačně řídící rovi n ě? Především se bohužel ukázalo, že program schválený vládou, a tudíž do značné míry závazný pro všechny resorty, ještě neznamená, že je automaticky všemi tak vnímán. Rada Stálé konference SPOPK se scházela pravidelně za účasti zástupců resortů ministerstev ži votního prostředí, zemědělství a místního rozvoje a celkem systematicky pracovala. I přes dobrou vůli se zde však velmi čast o ukázalo, že naplňování tohoto programu není až tak prioritou dotčených resortů. Plénum Stálé konference SPOPK nebylo svoláno ani jednou, přičemž se předpo kládalo, že tak bude činěno alespoň jednou do roka. Stanovené prioritní úkoly a opatření v počtu čtyřicet jedna se podařilo naplňovat pouze zčásti. A lespoň k několika vybraným úkolům komentář. Úkol zvýšit druhovou rozmanitost dřevinné skladby v obnovovaných porostech ( ) tak, aby zde zastoupení podílu přirozených melioračních a zpevňujících dřevin vzrostlo na 44 %, zejména na pozemcích ve vlastnictví státu, se př e s počáteční těžko předpokládaný odpor či možná neporozumění příslušné části lesnické veřej nosti poměrně daří napl ~ W(f~n'\lDnufl ~

5 Zdál se mi sen... O čem asi Sllí millistr průmyslu Miroslav Grégr, který je ZIIámý svým "citlivým přístupem" k ochrallě přírody? SlIad o další jademé elektrámě, případllě o p okračující těžbě urallu v Dolllí RoŽíllce. Foto z archivu CrK neprojednaných ve výborech, které narušily jeho konzistentnost i pův odní záměr. Týkalo se to opět zákona o posuzování vlivů na životní prostředí či zákona o vodách. Samotné vládní návrhy byly různé kvality a často vznikaly za silných meziresortních konfliktů. Zákony šité na míru V tomto volebním období také narostl p očet různ ý ch nestandardních postupů ve Sněmovně, které obcházejí proces projednávání zákonů daný zákonem (zákon č. 90/95 Sb., o jednání Poslanecké sněmovny). Při projednávání zákona o posuzování vlivů na životní prostředí byla např. ustavena na základě opoziční smlouvy smírčí komise ČSSD - ODS, která po něko lik m ěsíců vyjednávala s MŽP a připravovala v utajení komplexní pozmě ňovací návrh výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. P ři projednávání zákona o vodách Sněmovna řešila spory mezi ministerstvem životního prostředí a ministerstvem zemědělství zpracováním komplexního pozměňovacího návrhu zemědělským výborem, který měnil 40 % všech paragrafů. Po neschválení vládního návrhu správního řádu Sněmovna přistoupila na pokus ministerstva vnitra protlačit tento návrh zákona jako komplexní pozměňovací návrh jiného zákona. Za zmínku také stoji vlastní zákonodárná iniciativa poslanců v oblasti ochrany životního prostředí. Za toto volební období poslanci předložili tři novely zákona o ochraně přírody a krajiny s cílem omezit možnost veřejnosti (občanských sdružení) účastnit se správních řízení s dopadem na životní prostředí. Byli to především poslanci Sehoř, Brousek a Drda (všichni ODS), kteří stáli za těmito návrhy. Také poslanecký náv.rh zákona o vybudování dá l ničního obchvatu Plzně (V. Brousek, ODS, M. Emmerová, ČSSD, J. Lobkowicz, Kreslil Rostislav Pospľšil ňovat. Toto č ís lo se v posledních letech při zalesňování obnovovaných porostů státních lesů blíží 40 %. Otázkou však je, jaký dopad to bude mít v cílové skladbě těc h to porostů. Přes tuto nejistotu a urč i té rezervy patří Lesům ČR za dosavadní přístup spíše dík, a to i p řesto, že resort zemědělství tento úkol v realizačních a dotačních programech reflektoval pouze zčásti. Mezi úkoly, které je možné, byť s časovým skluzem, rovněž považovat za splněné či převážně plněné, například patří příprava vymezování potenciálních stanovišť pro evropskou soustavu NATURA 2000 (úkol ), vyhlášení Národního parku České Švýcarsko ( ), příprava novelizace příslušné legislativy v souladu s předpisy EU (5.2. 1) nebo vypracování akčního programu ekologického uvědomování veřejnosti (5.4.1). Mezi úkoly, které byly plněny pouze nedostatečně, případně vůbec, lze naopak zařadit například program rozšiřování ploch přírodě blízkých lesů v nivách řek a potoků ( ), rezervování pozemků v PF ČR ke směn ě za zemědělskou a lesní půdu ve vybraných chráněných územích a skladebních prvcích územního systému ekologické stability kraj iny ( ), přípravu prováděcího předpisu o ochraně krajinného rázu (5.2.4) nebo udržení a podle možností zvýšení objemu financí na krajinotvorné programy (5.3.2) a vzájemné propojování a respektování dotač n ích titulll ministerstva životního prostředí a mini sterstva zemědělství (5.3.7). Samozřejmě do obou skupin by šlo zařadit více úkolů, pro některé by musela být vytvořena další kategorie pro úkoly plněné pouze částečně či nahodile. Všechny úkoly a jejich plnění lze zevrubn ě popsat, ale to není účelem tohoto přísp ě vku. Jaké jsou pravděpodobné příčiny pouze průměrného výsledku při naplňování tohoto programu? Některé jsou naznačeny výše a některé jsou skryty v samotném programu a to si dovoluji tvrdit jako jeden z jeho spoluautorů a editorů. Termíny většího počtu úkolů byly totiž stanoveny v časově krátkém a prakticky nesplnitelném horizontu. Obsahy úkolů jsou v některých případech poněkud problematické nebo dost ši roce formulované a například úloha nevládních organizací a jejich postavení v praktické ochraně přírody je okomentována zcela nedostatečně. Co je však možné hodnotit jako největší slabinu? Ukázalo se, že zdánlivě logická snaha přiřadit gesci za některé úkoly jiným resortům, než je ministerstvo životního prostředí, se ukázala jako ne úplně funkční, neboť existují jen málo operativní mechanismy, jak příslušného gestora aktivizovat k práci na příslušném úkolu z pozice resortu ži votního prostředí. -+ ~-U~JY(]DIl1lfi 2!l PŘEDV OLEBNÍ BILANCOVÁNÍ 3

6 KD U-ČSL, J. Maštálka, KSČM) lze považovat za velmi nestandardní postup, jak omezit účast veřejnosti na rozhodování, a je příkladem hrubě účelového přístupu k tv orbě zákonů. Totéž platí o návrhu na změnu stavebního zákona (J. Hojdar, L. Polášek, R. Martínek - všichni ČSSD) či návrhu na zrušení zákona o ochraně půdního fondu (M. Beneš, J. Drda, V. Doležal a P. Hrnčíř všichni ODS), jejichž cílem bylo zjednodušit postupy pro investory bez ohledu na možnost hájit zájmy ochrany přírody, půdy apod. ODS volí prostředí pro život? Co se týče jednotlivých poslanců, bylo hodnoceno, jak využili svých hlasů u vybraných 38 hlasování s dopadem na životní prostředí. Nejúspěšnějším poslancem se stal překvapivě V. Mlynář (US), který se v 91 % svých hlasování vyjádřil pro ochranu životního pros tředí. Na dalších místech se objevili poslanci L. Ambrozek (KDU-ČSL, 89 %), V. Holáň (KDU-ČSL, 84 %), M. Šojdrová (KDU-ČSL, 81 %) a Z. Kořistka (US, 80 %). Nejmén ě přáli životnímu prostředí poslanci V. Tlustý (ODS, 10 %), E. Vávra (ODS, 11 %), L. Talmanová (ODS, I I %), A. Rozehnal (ODS, 12 %), J. Vidím a J. Papež (oba ODS, 13 %). Je třeba dodat, že nebyly započítávány absence, a tudíž neúčast na některých hlasováních mohla navýšit procento hlasování ve prospěch životního prostřed í. Je to i případ V. Mlynáře, který se s šesti absencemi překvapivě dostal před "zeleného" poslance L. Ambrozka (dvě absence). Kromě hlasování na plénu je významné také působen í ve výborech, podávání pozměňovacích návrhů k projednávaným zákonům a předkládání vlastních návrhů zákonů či jejich novel. Zde je možné konstatovat, že Sněmovna je zoufale chudá na poslance, kteří by se tématem životního prostředí soustavně zabývali, a že poslanec L. Ambrozek (KDU-ČSL) neměl v tomto směru konkurenci. U námi sledovaných 38 hlasování byl předkladatelem 11 z nich, a to vesměs pozitivních návrhů z hlediska ochrany životního prostředí. Politické strany byly hodnoceny tak, že jako základ byl stanoven celkový počet hlasů, které měly jednotlivé strany u 38 hlasování k dispozici, a poté bylo procentuálně vyčísleno, nakolik je využily ve prospěc h ochrany životního p rostředí. Poslanecký klub KDU-ČSL hlasoval v 61,6 % ve prospěch životního prostředí, KSČM v 52,4 %, US v 45,8 %, ČSSD v 45,1 % a ODS v 18 %. Srovnání podobnosti hlasování však ukázalo, že s poslanci KDU-ČSL hlasoval nejpodobněji poslanecký klub US (měl však více absencí), a tudíž se v procentuálním vyjádře n í umístil až na tře tím m í stě za KSČM. Klub ČSSD byl po US nejblíže hlasování KDU-ČSL, hlasoval však podobněji s KSČM. Samos t atně pak vystupoval klub ODS, jehož hlasování se nejvíce lišilo od klubu KDU-ČSL a poměrně výrazně se lišilo i od hlasování ostatních stran. Procentuální vyjádře n í prokazuje, že poslanecký klub ODS vý razně nejméně podporuje zájmy ochrany životního p rostředí. Potvrzuje to také hlasování jednotlivých pos l an ců, ve kterém se ODS umístila až na konci. "Nejzelenější" poslanec ODS Nájemník hlasoval pouze v 31 % pro ŽP. Mezi poslanci ODS se čestně umístil M. Grégr (ČSSD), který se s 20 % stal n ejm é n ě p řátel ským poslancem k životnímu pros tředí mimo klub ODS. Nej méně přá telský mi poslanci k životnímu pro stře d í z klubu KDU -ČSL jsou poslanci Kalousek a Lobkowicz (53 % hlasování pro ŽP), n ej méně úspě š nými poslanci za US jsou Pilip a Němec (32 % hlasování pro ŽP). Ing. Zuzana Drhová - ředitelka Zeleného kruhu, Praha Publikace je na vyžádání k dispozici na Zeleném kruhu, Lubl aňská 18, Praha 2 Kreslil Rostislav Pospľšil Co navrhnout dál? Rada Stálé konference SPOPK po podrobném vyhodnocení naplňování všech úkolů by pro zakončení určité etapy platnosti programu měla svolat Plénum Stále konference SPOPK. Nejlépe za účast i širšího fóra obecně uznávaných odborníků, kde by mělo dojít k shmující prezentaci obsahu a implementace programu. Jeden z výstupů těchto jednání by měl být podnět k definovanému zadání aktualizované a upravené verze Státního programu ochrany přírody a krajiny. Kterým směrem by se aktualizace měla ubírat? V tom nejobecnějším smyslu by měla již být méně programem o dalších programech a více by měl celým programem prolínat kooperativní přístup k ochraně přírody zajišťovaný státem, vlastníky pozemků, resp. lesními a zemědělskými hospodáři, a širokou veřejností. Daleko více musí být propracována úloha neziskových organizací v ochraně přírody, zvláště pak tzv. landtrus ~J ",! 1'/ ' ' II tů, včetně jasněji formulované zakázky státu pro ně. V neposlední řadě by měla podrobněji reflektovat předpisy a přístupy k ochraně přírody a péči o krajinu v zemích Evropské unie. Čistě technicky pak zastřešujícím garantem aktualizovaných úkolů by mělo být pouze ministerstvo životního prostředí, které by je plnilo ve spolupráci s příslušnými resorty, a to v součinnosti uložené jim vládou. Po důkladné a široké diskusi by měla aktualizovaná podoba dokumentu být, pokud možno, projednána i v Parlamentu ČR. Přes výše uvedené nedostatky Státní program ochrany přírody a krajiny ČR splnil svoje základní poslání, a bude-li vh o dně aktualizován a dop ln ě n, bude mít česká ochrana přírody v ruce dobré vodítko pro svoji práci. RNDr. František Pelc - řed i te l Správy chráně ných krajinných oblastí ČR 4 PREDVOLEBNÍ BILANCOVANt ~'U9mlDn11fi ~

7 Přehrada nebo vesnice? Stavba nádrže ohrožuje obec Nové Heřminovy Václav Čermák V roce 1997 bylo povodí řeky Opavy těžce postiženo katastrofální povodní. Poškozen byl majetek. Došlo i k utonutí několika lidí. Po povodni se hledalo řešení, jak zajistit protipovodňov o u ochranu obcí v údolní nivě řeky Opavy. Na pozvání zástupců Zastupitelstva obce Nové Heřminovy jsem se zúčas tnil kon-. ference konané v Krnově dne 8. března 2001, která se zabývala studiemi retenčních úprav v povodí řeky Opavy. Všichni pozvaní zpracovatelé i oponenti studií svorně tvrdili, že nejefektivnějším řešením protipovodňové ochrany je stavba nádrže Nové Heřm in ovy. Při realizaci nádrže by se však zlikvidovala téměř celá obec Nové Heřminovy. Protože jiné adekvátní řešen í odtokových poměrů zpracováno nebylo, problém se postavil tak, že buď bude zajištěna ochrana Krnova, Zátoru a Brantic, nebo zůstanou Nové Heřminovy. Jinak řečeno: pravděpodobnost tragédií jedněch se sníží za cenu osobních tragédií jiných lidí. Povodní z roku 1997 byla ovšem vážně postižena i samotná obec Nové Heřminovy. V důsledku podemletí zdí a nárazem plovoucích klád se zřítilo pět domů. Několik měsíců po této živelné pohromě si však obyvatelé opravili svoje poškozené domy tak, že následky povodně dnes nejsou patrné. Obec působí upraveným dojmem, veřejná prostranství jsou pečlivě udržovaná. V současné době jsou Nové Heřminovy jednou z mála ekonomicky prosperujících obcí na okrese Bruntál. Povodeň měla velký vliv na chování lidí. Dodnes, bez ohledu na věk, vnímají nebezpečí povodní, kontrolují vodní stav v řece Opavě. Pocit ohrožení způsobuje deprese, především u starších lidí. Přesto se nechtějí přestěhovat. V obci zapustili své kořeny. Líbí se jim život ve zdravém pros t ředí. Bydlí v rozvolněné zástavbě, tvořené zemědělskými usedlostmi převážně slezského typu, vsazené do krásné přírody. Hrozbou vysídlení trpí zejména starší lidé, kteří by v obci chtěli dožít. Pro některé bude násilné vystěhování tragédií. Z lidského hlediska bude přesídlení obce velký problém. Jen sedm jednotlivců a rodin má zájem se vystěhovat. Konflikt veřejného zájmu Nové Heřminovy zažily ve své historii několik barbarských nájezdů, pti nichž se z pozice síly ničily vytvořené hodnoty. V současné době je nebezpe- Pohled na obec Nové Heřmí1lovy a zaříznuté koryto ře ky Opavy. Foto Václav Čermák Duch a paměť místa by se zatopením ztratily... Václav Čermák Obec Nové Heřminovy vznikala postupně při kolonizaci území kolonisty pocházejícími převáž n ě z Bavorska a Saska, kteří zde hloubili doly a v primitivních hutích tavili železo. S nimi přicházeli řemeslníci, kteří zde stavěli svá obydlí. S růstem obyvatelstva postupně vznikaly pily, mlýny a kovárny. Takto kolem roku 1250 vznikla obec Nové Heřminovy - Neu Erbersdorf. Podle kronikáře prodělával a obec v průběhu své historie řadu pohrom. Občané se vždy znovu vzmohli a obec obnovili. První zkáza přišla v době husitských válek a trvala až do roku Husité bořili domy, doly a hutě. Mnoho lidí odvlekli. Poté, co obyvatelé opravili svá obydlí a začali žít normálním životem, přišli v roce 1474 uherští vojáci Matyáše Korvína a situace se opakovala. Třicetiletá válka způsobila úpadek obce. Obec byla vypálena. Obyvatelstvo, které decimovaly epidemie, bylo vystaveno rekatolizačnímu tlaku. Podobný osud postihl obyvatele v 18. a v 19. století. Po druhé světové válce, na základě Postupimské dohody, byla odsunuta německá část obyvatelstva a pohraničí obsadilo české a slovenské obyvatelstvo. Po roce 1949 přicházejí další osídlenci. V menší míře pokračuje jejich příliv dodnes. Ráz obce se utvářel po staletí. Stopy života starších generací se časem vytratily, byly překryty činností pozdějších generací. Vědomí kontinua v průběhu věku dává člověku jistotu, že někam pam, že je součástí něčeho přetrvávajícího. Starý dům je naplněný svým vývojem, příběhy, které se v něm odehrály. Stopy hospodaření starých osadníků jsou patrné i dnes v parcelaci pozemků a v uspořádání krajiny. Je velmi důležité, že Nové Heřmínovy si do značné míry historickou kontinuitu svého vývoje zachovaly. Duch a paměť místa by se zatopením obce nenávratně ztratily. Součas n á podoba obce je i výsledkem usilovné práce dnešních obyvatel. Pokud měli možnost, dali podobě domů svoje představy. V něčem respektovali tradici. Narodili se v obci, prožívali svoje životní příběhy, stýkali se s přáteli, dostávali se do pozitivních i negativních vztahů. Prožitky a utváření prostředí v nich zakotvily pocit domova. Moje úvahy pravděpodobně vyvolají otázky: proč dávat tak velký důraz na takové hodnoty, jako je dědictví otců, pocit domova, vztah a zodpovědnost k prostředí, ve kterém žijeme? Nespokojí se většina obyvatel Nových Heřminov s bydlením v nových rodinných domcích na jiném místě? Odpověď souvisí s tím, co člověk uznává, v čem vidí smysl života. Nespočívá snad v tom, že si uvědomí bohatost, pestrost života a nekonečnos t jeho poznávání, které posiluje vztah a vyvolává lásku? Myslím si, že mě n it tuto hodnotu za sedmdesát pět domků je pro obyvatele Nových Heřmínov velmi špatný obchod. ~~~n~dil1lil ~ INVESTIČN í VÝSTAVBA VERSUS KRAJINA A LIDÉ 5

8 čí nenávratné likvidace obce zdůvodňováno veřejným zájmem ochrany Krnova, Zátoru, Brantic a dalších obcí. Takto formulují problém politici na základě doporučení odbo rn íků a vystavují obec Nové H eřm in o vy silnému tlaku. Zatím se obec houževnatě brání. Má rázného a bojovného starostu. Na straně obce je místostarostka Bruntálu a ob čanské sdružení. Pokud vydrží, dostane se projekt nádrže do slepé uličky. Neumím si představit, že by se, v dnešní době, dala z mapy Evropy vymazat jedna malá obec. Bohužel, zatím neexistuje řešení přijatelné pro občan y Krnova i Nových Heř minov. Stavba poldrů v údolní n ivě řeky Opavy nebo na přítocích Opavy nemůže být řešením ochrany Krnova rovnocenným k nádrži Nové He řmí n o vy. Účinnou pro tipovodňovou ochranu nezajistí ani komplexní úpravy v povodí. Z toho důvodu jsme na konferenci v Krn ově prosadili, aby se k nádrži Nové Heřmínovy zpracovala ko nkurenční varianta řešící zvýšení kapacity koryta v Krnově, zpřírodnění řeky Opavy a její zač l e nění do struktury města. Studii zvýšení kapacity koryta řeky v Krnově vypracoval Aquatis, a.s. Návrh úpravy koryta podle Aquatisu je však nerealizovatelný, neb oť vyvolává demolice o bj ektů v Krno v ě v rozsahu, který se blíží rozsahu demolic v Nových Heřmínovech při stavb ě nádrže. Náklady na úpravu koryta v Krno vě jsou podle jejich propočtu srovnatelné s náklady na stavbu nádrže. Rozhodující podíl 80 % však dělají náklady na vyvolané investice (rekonstrukce most ů, rekonstrukce inženýrských sítí, náhradní výstavba za demolice obj ektů). Řešen í existuje Vzhledem k tomu, že mám dlouhou praxi v řešení odtokových p omě rů, dovoluji si tvrdit, že úpravu koryta řeky Opavy v Krn o vě je možné řeši t mén ě ná- Ochranná hráz podél řeky Opavy chrállícízástavbu. Foto Václav Cermák kladně a s minimem demolicí. Citlivé zkap acitnění koryta řeky Opavy v Krnově a individuální protipovodňovou ochranu obcí v povodí Opavy považuji za základní řešení srovnatelné svým účinkem s výstavbou nádrže Nové Heřminovy. Úpravy povodí a zalesnění údolní nivy řeky Opavy jsou doplňkovým řešením, jímž se budou kompenzovat vyloučené inundace a jímž se bude současně revitalizovat povodí. K tomuto závěru se postupně dochází i při řešení úprav odtokových poměrů na řekách Moravě a Bečvě. Vím, že politická reprezentace i odborníci se problémem nádrže Nové Heřmí novy zabývali v míře nebývalé. Chybou by však bylo, kdyby někdo z mocných prohlásil, že již bylo dosti diskusí a nyní je nutné konat. Vždy ť jde o proinvestování více než dvou miliard korun, o vážné sociální a ekologické důsledky. Podle mého názoru je potřeba znovu usilovat o to, aby politická zadání a práce odborníků vedly k reálnému řešení. Ing. Václav Cermák - Unie pro řeku Moravu Závěry jedné kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu Cílem kontroly Nejvyššího kontrolniho úřadu (NKÚ) bylo prově ři t systém poskytování a hospodařen í s finančními pros tředky vynakládanými na provoz, údržbu a rozvoj vodních cest. Kontrolováno bylo období 1998 až 2001 do ukončení kontroly, v příp adě věcnýc h souvislostí i roky předchozí. Kontrolovanými osobami byly: Ministerstvo dopravy a spojů, Ministerstvo životního pros tředí, Státní fo nd dopravní infrastruktury, Ředitel ství vodnich cest České republiky se sídlem v Praze, Povodí Labe, s.p., se sídlem v Hradci Králové a Povodí Vltavy, s.p., se sídlem v Praze. Mi nisterstvo dopravy a spojů (MDS) nemá zpracovanou dlouhodobou koncepci, která by komp lexně řešil a alternativy a priority rozvoje vadni dopravy v ČR a jejich návaznost na další druhy doprav (dopravní řet ězc e). Jako základni koncepč ní materiál pro rozvoj vodní dopravy uvádí MDS Program podpory, který však má svými znaky střednědob ý charakter a zabývá se předev š ím rozvojem vodnich cest a zejména Labsko-vltavskou vodní cestou. Program podpory se opíralo výsledky Marketin.gové studie, ve které byla mj. uvedena s p olečen sko-ekonomická návratnost jednotlivých projektů rozvoje vodnich cest v ČR. Další koncepč ní materiály (Hannonogramy / 999 a 200l) již řešily zejména priority a fi nancování Labské vodni cesty, přičem ž podstatně zvýšily nároky na prostředky státního rozpočtu a dobu výstavby, aniž by byla aktualizována analýza společensko-ekonomické návratnosti. Nedostatečné koncepčn í z abezp e čeni rozvoje vodni dopravy v ČR vytvo řil o riziko, že pros tředky státního rozpočtu nebudou spo lečensko -ekonomicky návratné. Investični rizika nachází NKÚ především u navrhovaných úprav na dolním Labi, kde zvýšeni nákladů a prodloužení doby realizace snížilo spo lečensko -ekonomickou návratnost na minimum. Obdobná investični rizika existují u rekonstrukcí plavebních komor na Labi a V ltavě; realizované vyšší parametry mohou být zbytečné vzhledem k z áměrům na německém úseku Labe a č aso vé nej i s totě úprav dolního Labe. zabezpečování to Nesystematické finančni hoto programu a přístup k registraci jednotlivých inves ti čních záměrů oslabuje všeobecně důvěru, co se tý če investic do vodní dopravy jako celku. Systém řízení inves ti čmno procesu byl nedokonalý. Investorský dozor byl nedůs l edný a kontrolní subsystém investičmno procesu prakticky neexistoval. Investoři se při výběru dodavatelů v rámci procesu veřejného zadáváni prací chovali neprůhledně a diskrimina čně. Investoři při vlastni realizaci investičnich záměrů postupovali vůči dodava telům neodůvodněně vstřícně, a přebírali tak většinu finančnich rizik na sebe. Stávající systém koncepce a řízení investičniho procesu rozvoje vodni dopravy v ČR je pro fi nancováni z hlediska zajištěni účelnosti a hos podárnosti vynakládání prostředků státního rozpočtu nebo prostředků SFDI neúměrně rizi kový. (z tiskové zprávy NKÚ) 6 INVES TIČNí VÝSTAVBA VERSUS KRAJINA A LIDÉ ~ll~midilufi ~

9 Příliš vysoké napětí Věra PospÍšilíková Mimořádné postavení Provodova Miroslav Černý Před rokem se mi dostala do rukou výzva jednatele občanského sdružení Provodov pana Miroslava Če rn ého za záchranu provodovského kraje před nenávratným zhyzděním vedením velmi vysokého napětí. Protože Provodov a okolí znám z dob studií, neprošel apel mýma rukama bez povšimnutí. Začala jsem se zajímat, co se vlastn ě kolem vedení velmi vysokého napětí děje. V oblasti Slavičínska, kde žije asi 15 tisíc obyvatel, docházelo v uplynulých desetiletích k výpadkům e lektřiny. Situace se zdála neudržitelná, a tak došlo i na plánování posílení př í vo du elektrického proudu, které se reálně vtělilo do nařízení vlády Č. 87/1994 o územním plánu velkého územního celku Zlínské aglomerace. Nařízení vlády vyhlásilo za veřejně p rospěšnou stavbu vedení velmi vysokého napětí (VVN) ze Slušovic do Slavičína o délce 22,3 km a současné vedení 22 kv má nahradit 2 x 110 ky. Projekt považuje za nezbytné vystavěn í skoro stovky nových stožárů a investora bude vedení stát sto milionů korun. Provodov Provodov se rozprostírá v Luhačovickém Zálesí, ve Vizovické v rchovin ě, mezi Vizovicemi, Luhačov icemi a Zlínem, od něhož je vzdálen vzdušnou čarou osm kilometrů. Krajina je pahorkatá, malebná, s lesíky, pastvinami a roklemi. Obec odedávna mě l a zemědělský charakter s valašským způ sobem hospodářství, později s rozšířeným ovocnářstv ím. V Provodově nyní žije kolem 800 obyvatel. Pro místní občany začíná příběh vedení VVN zasedáním obecního zastupitel stva v roce 1998, kdy byl schválen územní plán obce zahrnující i trasu vedení VVN. Zastupitelstvo - na základě informací od pracovníka Jihomoravské energetiky (JME) - považovalo mylně vedení VVN za posílení a opravení stávajícího vedení VN. Územní plán obce nezahrnoval a ani zahrnovat nemohl problematickou oblast pohledových vrchních hori zon tů. V srpnu 2000 bylo zastupitelstvo obce požádáno o vyj ádřen í k zaslané podrobné dokumentaci stavby. Zastupitelstvo neobdrželo od obč anů žádnou připo mínku a samo se spokojilo s možností vést VVN kabelem (která se později ukázala nereálná). Nevyj ádřením tázané strany se mělo za to, že obec dokumentaci schvaluje. Ke konci téhož roku se v tisku objevila první popul árnější formou podaná zpráva o konkrétní p o době stavby. Tisk informuje o projektem nabízených stožárech - nahrazujících s oučasné dřevěné sloupy - dosahuj ících v Provodově výšky od 19 do 30 me trů a š ířky až 17 metrů (š ířka s t o žárů vyžaduje průsek lesa o šířce 40 m). Zprávy byly pro občany obce šokující a vyvolaly spontánní sesbírání kolem dva a pů l tisíce podpisů na tři typy petic, jedna z nich nap ř. začíná slovy: "Nesouhlasím s vedením velmi vysokého napětí v blízkosti poutního místa Provodov-Ma lenisko". Podpisy vystihují vztah občanů i širšího okolí ke kraj i n ě a k poutnímu místu s barokním kostelem Panny Marie Sn ě žné. Tento kostel byl vys tavěn v roce 1750 na mí s tě, kde o pár let dříve stála kaplička uctívající pramen uzdravující vody. V areálu kostela je také křížová cesta z roku 1947 od Emila Brendla a budova dřívější fary, dnes exe rcičníh o domu. Elektrické dráty podpírané stožáry se na proj ekčním papíře vznášely nad kostelem a oddělo va ly jej od kříž ové cesty a hřbitova. Na konci roku 2000 uzavírá JME s vlastníky po zemků do tčený ch stavbou smlouvy o sm lou vě budoucí o zřízení věcného břeme ne spoč ívající v oprávnění p řetn out pozemky v lastníků vzdušným vedením VVN. Majitelé pozemků se později snaží zpochybnit platnost smluv. Tvrdí, že kdyby byli zpraveni Mimořádn é postavení Provodova spočívá především v tom, že se zde v jinak malém prostoru setkávají výjimečné hodnoty přírodní a krajinné, historické, kulturní a religiózní. Jako takový má každoročně Provodov zcela zvláštní kouzlo pro deseti tisíce návštěvníků od nás i ze zahraničí. Tuto multikulturnost se pokusím vysvětlit. Estetická hodnota této části přírodního parku Vizovické vrchy je vnímána jako nejvyšší v rámci jihovýchodní Moravy. Plasticita terénu s chráněnými, anebo do ochrany navrženými skalními ochozy (Bába, Čertův kámen, Mlčáčky apod.), impozantní hřebeny s vrchy Komoncem, Rysovem, Brdem, vizuálně přehledné nedotčené lesní komplexy ve vyšších polohách a v nižších polohách s rozsáhlými pastvinami skotu, obrovské množství pramenů sloužících jako zdroj kojenecké vody, bohatá společenstva chráněných rostlin a živočichů, to vše svědčí o cennosti krajinného rázu, tedy ve vztahu k člověku. Ten je ve své mon umentalitě zároveň velmi zranitelný. Nesmíme zapomínat, že množství návštěvníků, které se váže k poutnímu místu nebo k př ile hlým lázním v Luhačovicích či k turisr Kresba Jana StekUka tickým a cykloturistickým cestám, ocenuje právě zdejší n edo tč e n o st krajinného celku, dnes již vzácného, zde zvláště exponovaného. Právě zde si vy tvář í a v blízké budoucnosti bude v yt váře t naše republika své jméno ve vztahu k ochraně p řírody, evropské krajiny, vlastní historii i náboženské tradici, a to v oč ích mnoha poutn íků z celého s vět a. Jinou okolností je, že tato uzavřená a ch ráněn á krajina se nachází v přek vap ivé blízkosti průmyslového Zlína a můž e pl~it nezastupitelnou funkci v budoucím rozvoji regionu. Provodovská lokalita má pravd ě p o dobně zcela zvláštní význam v dávné historii našeho národa. Bohužel, no v ější archeologické výkopy zde nebyly provedeny a nelze tedy mimo řádné postavení v rámci Moravy dokumentovat. Zá ro veň není vhodné u pozorňovat ~ ~'U~n~DIlufi ~ INVESTIČNí VÝSTAVBA VERSUS KRAJINA A LIDÉ 7

10 POllt1lí místo s barok1lím kostelem Parmy Marie S1I ěž1ié v Provodo vě. Dle piivodmno záměru projektantů se elektrické dráty podpírané stožáry "vznášely" přímo nad kostelem a oddělovaly jej od křížové cesty a hřbito va. Foto Vhldimír Hyhlík o skuteč n é podobě vedení, nikdy by takovouto smlouvu nepodepsali. Smlouvy ale nelze vy povědět. Na začátku roku 2001 dochází k setkání zástupců obce, církve, ministerstva životního prostředí, investora a zpracovatele posudku EIA (zpracovala finna EN VI, s.r.o.). Na setkání dochází k doh odě, že navrácená dokumentace EIA (ta původní byla jed nozn ačně na straně investora, do svého hodnocení nezapracovala např. kulturní význam místa a jako jediné z ekologických opatření navrhovala n atření stožárů na zeleno (!)) musí být obohacena o více variant, se speciálním zaměřen ím se na severovýchodní obchvat Pe trůvka - Pozlovice - Malenisko. Kromě petičního hnutí vzniklo v obci občanské sdružení Provodov, které vnáší do rozjitře né situace důraz na chápání krajiny jako celku se zahrnutím příro dn íc h poměrů krajiny, významu kulturně- hi storického i religiózního a důlež i tost uvědomit si hodnoty krajinného rázu (viz článek M. Černéh o ). Pozlovice 8 INVESTIČNí VÝSTAVBA VERSUS KRAJINA A LIDÉ Z Pozlovic, které při rozeně navazují na Luhačovice a do roku 1990 byly jejich so uč ástí, se stalo během posledních desetiletí významné středisk o lázeňna poslední objevy, neboť by bylo místo ohroženo "detektorovými piráty". V každém případě poklad keltských želez, který zde byl vyzvednut, byl druhý největší v tehdejším Československu, Rysov je nalezištěm zlatých duhovek, o počtu nově objevených sídel-hradisek se památkáři vyjádřili jako o jedinečném v rámci Moravy, posledním zjištěním bylo zaměření rozsáhlých kruhových objektů (mohyl, sva tyň či rondelů), pravděpodobně z mladší či pozdní doby kamenné. Jejich počet (23) je zcela výjimečný a svědčí o významu tohoto místa pro člověka od nejstarších dob. Existence dvou středověkých hradů (Starý Světlov, Čertův kámen) již jenom posi1uje nečekanou hustotu historických objektů na neuvěřitelně malé ploše. "Zlín ochraňují tři panenky Marie - Štípská, Hostýnská a Provodovská", čteme ve starozlínských pověstech, a vyprávění pokračuje dál, že jednou bude stát ve Fryštáku veliká kašna, ze které bude pít celý Zlín. Všichni se smějí, my se ale přestaneme smát, protože dnes již víme o přehradě ve Fryštáku, napájející celý Zlín... Bez nadsázky se však dá říci, že čtyři knihy vydaných provodovských pověstí jsou sku tečně mimořádným počtem a my víme o další stovce nově zapsaných pověstí, vysoce ceněných v literárních kruzích. Religiozita je přirozenou potřebou člověka. Každoročně navštěvují Provodov deseti tisíce poutníků. na hlavní pouti se v minulosti sešlo i dvacet tisíc věřících. Takových zachovalých poutních míst nezůstalo mnoho. Velký a zbytečný Temelín Karel Polanecký Projekt výstavby jaderné elektrárny v Temelín ě byl součástí záměru ÚV KSČ vybudovat v každém kraji ČSSR jeden jaderný zdroj. Stavba elektrárny byla zahájena v roce 1983, v současné d ob ě zde probíhá spouště ní prvního bloku, který bude pravděpodobně uveden do zkušebního provozu během roku PŮvodní plán počíta l s vybudováním čtyř reaktorů o výkonu MW. O zrušení výstavby třetího a č tvrtého bloku rozhodl jihočesk ý Krajský národní výbor na začátku devadesátých let. O dostavbě prvních dvou bloků pak rozhodla vláda premiéra Klause v roce Stojí za p ř i pomenutí, že vláda tehdy rozhodovala pouze na základě podkladů předložených ČEZ, tedy investorem stavby. Po sérii zdražení a odkladů jednala o osudu lete i sociál n ě demokratická vláda v roce Také tehdy většina ministrů hlasovala pro dostavbu. Podle usnesení komunistické vlády z roku 1981 byl předběžný rozpočet na všechny čtyři bloky 35 mi liard Kčs. Expertiza z roku 1986 určila horní hranici "přípustný ch" nákladů na 52 miliardy Kčs. Klausova vláda v roce 1993 schválila dostavbu dvou bloků elektrárny s tím, že rozpočet činil 68,8 miliardy Kč. Během devadesátých let rozpoč et stavby pr.lběžně n arůsta l, součas ná oficiální verze uvádí částku 98,6 miliard Kč. Podle schváleného programu 7. pětiletky m ěl být první blok spu štěn v polovi ně roku ~ Vr~n'\lDll1Jfi ~

11 ského, rekreačního a cestovního ruchu, nelze vynechat ze z řete le ani Luh ačovickou přehradu. Území pro svou nádhernou přírodu přirozeně nayazuje na lázně Luhačovice a má předpoklady dalšího výrazného rozvoje. Navíc prů zkumy minerálního pramene "Sirčena" v sousedním katastrálním území Podhradí u Luhačovic prokázaly jeho využitelnost pro l ázeňské úč e l y v pozlovickém rehabilitačním zařízení. V Pozlovicích schválilo obecní zastupitelstvo územní plán v červenci roku Schválený územní plán n epředpokládal, že by trasa 2 x 110 kv měla procházet územím. S tímto územním plánem souhlasil i jeho zadavatel Okresní úřad Zlín i JME. Fyzické i právnické osoby investovaly v obci své prostředky do výstavby domů a dalších nemovitostí. Projektované trasování vedení VVN 2 x 110 kv ale najednou obcí prochází, likviduje plánovanou výstavbu rodinných domků. Vede také v blízkosti již postavených rodinných domků a rekreačních zařízen í, odtud za pomoci asi 65m stožáru protíná údolí se silnicí Dolní Lhota - Luhačovice (asi 250 m od vodní nádrže). I Pozlovice mají své občanské sdružení. Jmenuje se Za Pozlovice. Jeho předseda Václav Sedlář nabádá, aby byla opět posouzena opodstatněnost a nezbytnost záměru výstavby. Vždyť větš ina obyvatel regionu ruší finančně nákladné přímotopy a rozhodující podniky Slavičína, Bojkovic i Valašských Klobouk značně omezily výrobu. Jako zcela zbytečné vidí umístění transformovny do středu obce. Prokáže-li se nezbytnost vedení, vyžaduje sdružení navrhnout více variant, kdy jedna z nich bude i kabelizace vedení a umístění trafostanice mimo katastrální území obce. V neposlední řadě je přece možné posílit zásobování energií oblastí Slavičína a Valašských Klobouk i ze strany patřící do spádu Severomoravské energetiky či hledat alternativní řešení zásobování. Tiskové konference Pravé pobouření při všech výše zmiňovaných snahách (i když podle mínění většiny občanů a úředníků přišla tato iniciativa "s křížkem po funuse") vyvolala tisková konference JME na začátku května 2001, kdy energetici uvedli, že,již nic nebrání v provedení stavby přes poutní místo". Na 14. května 2001 svolaly občanské iniciativy (tedy nejen Pozlovičtí a Provodovští, ale například i pan Jan Pivečka - zakladatel Nadace Jana Pivečky a budovatellesoparku ve Slavičíně, který je vedením také ohrožen) do budovy Zlínského zámku "opoziční" tiskovou konferenci. Přišel i zástupce Zlínského kraje, který na základě usnesení Zlínského kraje veřejně vyjádřil nesouhlas s trasováním vedení přes exponovaná místa a vyzval všechny přítomné k přehodnocení a opětným jednáním. Po roce Téměř po roce jsem nalezla v tisku zprávu o poslední schůzce zástup ců obcí, investora a Zlínského kraje. Jejím výsledkem je slib JME, že dojde k obchvatu poutního místa. Bude použita finská technologie vedení VVN na dřevěných sloupech nepřesahujících výšku lesa a s minimálními lesními pruseky. Kabel bude plně izolován a chráněn proti polomům. Zvolené kompromisní řešení, poprvé použité v zemích střední Evropy, bude finančně náročnější, ale nedojde k narušení krajinného rázu! V lázeňské oblasti se uvažuje o variantě zemního kabelu. Podrobné líčení jednoho řízení o umístění stavby je pro všechny čtenáře a zájemce ukázkou toho, jak je nesmírně náročné všímat si všech věcí kolem nás. Znamená to ovšem být nejen pozorný ke koncepčním řízením o změnách územních plánů, o koncepcích státu, krajů (teď velice aktuální věc) či dalších regionů ve všech možných oblastech veřejného života. Je ukázkou důležitosti urputně si stát za svým, ale být také nak l oněn spoludomlouvání se a komunikaci. Miroslav Černý vzkazuje: "Připravte se na metry dokumentace, neustálého, ne'kdy i zoufalého, dopisování a vyhledávání pomoci a zastání. Uvedený případ je patrně prvním, kdy se uplatnila ochrana krajinného rázu, definovaná zákonem č. 114/1992 Sb., plně v praxi. " Kresba Jana StekUka Klausova vláda schválila termín zahájení zkušebního provozu prvního bloku na prosinec 1995 s tím, že druhý blok bude zprovozněn o 18 měsiců později. V průběhu devadesátých let byl termín spuštění elektrárny určován slovy "za dva roky". Palivo bylo do prvního bloku zavezeno v roce 2000, jeho spouštění pokračuje dodnes. Třebaže v první polovině devadesátých let někteří zastánci Temelína prohlašovali, že v případě nespuštění této elektrárny hrozí České republice před koncem století energetická krize, je dnes skutečnost právě opačná. Jak v České republice, tak v Evropě je v současné době výrazný přebytek zdrojů elektrické energie. V posledních dvou letech, tedy ještě před uvedením Temelína do provozu, ČEZ vyvezl do zahraničí čtvrtinu své produkce. vývozy zhruba odpovídají množství, které by vyrobily oba temelínské bloky. Jedním z významných důsledků prosazení dostavby Temelína a masivního přebytku zdrojů je opomíjení energetické efektivnosti a rozvoje obnovitelných zdrojů v České republice. V roce 1999 zpracoval nezávislý expertní tým pro vládu České republiky zprávu, která se zabývala především ekonomickým hodnocením dostavby Temelína. Návratnost celé investice by podle zprávy byla možná pouze za podmínek, jejichž splnění je velmi nepravděpodobné. První podmínkou je zajištění takového odbytu, aby ČEZ nemusel omezit výrobu v jiných zdrojích. Druhou podmínkou je zajištění dostatečně vysoké ceny, za kterou ČEZ prodává elektřinu odběratelům. Již po třech letech je zřejmé, že uvedené podmínky mohou být (zejména kvůli liberalizaci trhu) splněny leda zázrakem. Temelín je největší stavbou v dějinách České republiky. Zároveň je stavbou nepotřebnou a ztrátovou. Karel Polanecký - autor pracuje v Hnutí Duha Kresba Jana Steklíka v[~n~dil1lfl<r1:!l INVESTIČNí VÝSTAVBA VERSUS KRAJINA A LIDÉ 9

12 Osud dřevin ve střední novomlýnské nádrži Antonín Buček a Petra Kovářová Prolog Před výstavbou vodního díla Nové Mlýny se v prostoru s třed ní nádrže nacházela vesnice Mušov s románským kostelem sv. Urbana, patrona vin ařů. Nivní podyjskou krajinu tvo ři la typická mozaika nivních bi ot o pů - po říčn í jezera, slatinné mokřady, škála travinných společen stev od mokřadníc h pře s vlhkomilné až po os trůvek suchých trávn íků s teplomilnými druhy na hrúdu u Dolních Věstonic a škála typů lužního lesa od nej v lh č ích olšových vrbin pře s dubové jaseniny až po nejsušší habrojilmové jaseniny. Na lukách byly roztroušeny prastaré hlavaté vrby a také vzácné hlavaté jilmy. U lovecké chaty Komárka vysedával významný moravský botanik a ochránce přírody docent Jan Šmarda se svými žáky a spolupracovníky, k nimž p atřil i hydrogeograf Vladimír V lče k, studující jihomoravské říční systémy a krajinotvorné procesy v říční ni vě. První d ějstv í ( ): stavba a havárie Střední nádrž se začala s tav ět roku 1975, během stavby byly vykáceny všechny stromy, v d okončov ací fázi bylo um ěle navršeno p ět os trovů. Napuš těn í nádrže v březnu roku 1983 způs ob ilo úplnou destrukci nivních bi otop ů na dně. Z populací dřev in, rostoucích v prostoru s třední nádrže před n apuš tě ním přežila až do součas né doby pouze populace trnovníku akátu na Velkém věs tonickém a Žabím ostrově, které jsou zbytkem pů v od níh o pí sč i tého hrúdu, jehož výška přesahovala hladinu nádrže. Akátové porosty na těchto ostrovech vznikly vegetativní výmladností z pařezů a ko řenů zbylých po vytěžen í pů vodní akátiny při likvidaci stromů na dně nádrže. Je paradoxní, že jedinou populací dře v in s nepřerušeným kontinuálním vývojem je v prostoru stře dn í nádrže invazní neofyt trnovník akát. Před napuš těním nádrže proběh la první Zapojený porost vrby bz1é a vrlly načervenalé v západní části Smardova ostrova. Hustěpropletený kořenový systém zabraňuje vlnobití v rozrušování a odnosu jemného j z1ovitohlinitého substrátu, ze kterého byl ostrov vytvořen. Foto zjara roku 2001 Petra Kovářová N evyslyšené varování Antonín B uček Výstavba tří nádrží tv ořících vodní dílo Nové Mlýny na řece Dyji byla součás tí komplexnich vod o ho spod ářs kých úprav na jižní Moravě, realizovaných v letech Ekonomické propo čty před pok l ádaly návratnost investice do 7 let po dokončení, přede vším z výn osů závlah ha země dělských pozemků na jižní Moravě a jihozápadním Slovensku. Nákladem zhruba 1,5 miliardy Kčs bylo vodní dílo Nové Mlýny realizováno, poslední, dolní nádrž byla n ap u štěna na j aře roku Výsledkem rozsáhlého souboru geoekologických prognóz zpracovaných před rozhodnutím o realizaci tohoto kontroverzního z áměru bylo varování před nepřízn i vými účink y vodního díla na ekologicky velmi cennou krajinu údolní ni vy s parametry biosféricky významného národního parku a upozornění na to, že předpok l ádáné ekonomické užitky jsou velmi problematické. Soubor studií, zpracovaných v 60. letech 20. století, p řed zahájení m výstavby, analyzoval a posoudil v roce 1969 prof. A. Zlatník z vědecké l ab oratoře geobiocenologie a typologie lesa lesnické fakulty VŠZ v Brně, který závěrem svého posudku konstatoval: "Pokládám postup, který vyústil ve vypracování technického díla bez ekologických záruk, za nesprávný, protože odporuje logickému komplexnímu řešen í v jihomoravském rajonu a vyžaduje ohromný inves tičn í náklad bez zmíněných záruk.... Varuji p řed uskutečňo váním projektu, než by byly získány spolehlivé vědecké podklady o zaj ištěn í ekologických podmínek rentabilní zemědělské produkce na plochách nynější nivy a říčn íc h teras. " Přes varovné přírodověd né prognózy byly komplexní vodohospod ářské úpravy realizovány. V roce 1985, po dokončení 1. etapy výstavby novornlýnských nádrží, zpracovali odborníci z brněn ských ústavů tehdejší Ceskoslovenské akademie věd soubornou studii, shrnující geoekologické aspekty vodo hospodářských úprav na jižní Moravě. Vyhodnoceni přírodovědných a ekonomických prognóz vlivů vodohospodářských úprav zpracovaných v době před výstavbou ukázalo, že "většina prognóz jevů v přírodním prostředí se postupně n aplňuje, nebot" autoři dokázali obvykle vystihnout reálný trend změn v krajině. včetně negativních jevů a jejich důs ledků. Prognózy socioekonomických jevů, které obvykle vycházely z bezkonfliktních trendů vývoje krajiny, obvykle nedokázaly vystihnout skutečný vývoj. " Toto konstatování platí dodnes. Po omezení státních dotací jsou požadavky zemědělců na závlahovou vodu minimální a provoz vodního dílaje ztrátový. Z hlediska biodiverzity krajiny mělo vybudování novom!ýnských nádrží katastrofální vliv. Zanikly nivní mokřadní, travinné a lesní biocenózy s provinciálním až biosférickým biogeografickým významem, kde se vyskytovala celá řada vzácných druhů rostlin a živočichů patř í cích do nejvyšších kategorií ohrožení v Cervených knihách. Vědomí hodnoty ~ 10 INVESTIČNí VÝSTAVBA VERSUS KRAJINA A LIDÉ ~~~midllufi<rn};l

13 te čnili dobrovolní ochránci přírody. Na ná lokality v podyjské nivě bylo přenese no více než bledulí letních, ve -='~~ hradní ' ~~./ - ~---- Kresba Jana Stekltka etapa tzv. ozeleňování nově navršených os trov ů, kterou p ro váděla Zahradní správa města Brna. Byly vysazovány zejména javory mléčné a různé druhy topolů, včetně topolů balzámových. V květnu roku 1983 došlo v důsledku havárie hlavní hráze a částí bočních hrází k vypuštění střední nádrže, hráze byly opravovány až do roku 1987, během této doby byla nádrž vypuštěna. V těc h to letech bylo zaplaveno pouze % plochy nádrže, obnažené plochy bahnitého dna byly osídleny společenstvy jednoletých bylin s převahou dvouzubců, ve s tříd avě zaplavované zóně vznikly porosty vrb (vrba bílá, vrba trojmužná, vrba popelavá, vrba košíkářská, vrba nachová), které dosáhly výšky až 5 me trů. V letech hnízdil v těchto vrbových porostech vzácný kolpík bílý a na jediném ponechaném topolu uprostřed nádrže zahnízdili kormoráni. V evropském měřítku unikátní proces ecese d řevin v říční nivě a vývoje jejich populací až k iniciálním společen stvům měkkého luhu nebyl bohužel monitorován a vyhodnocen. V době opravy hrází, v ietech , byly též prováděny první pokusy s introdukcí různých dru hů severoamerických vrb. Na březích u hrází nádrže a na ostrovech byla vysazována p ře dev š ím vrba p oříční (Salix fluviatilis), prašníkový klon č. S-419, a vrba vnitrozemská (Salix interior), prašníkový klon č. S-153., Druhé dějství ( ): napuštění Od podzimu roku 1988 byla střední nádrž p os tupně opět n apou š těna a od roku 1990 byla hladina udržována ve výšce 170,35 m n. m. P ři rozenou sukcesí vzniklé vrbové porosty na dně zcela odumře l y zhruba po dvou letech trvalého zaplavení. V letech provedl diplomant Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a typologie MZLU v Brně Zdeněk Hrubý první zhodnocení stavu dřevinných společenstev v prostoru střední nádrže. Popsal prostředí a vegetaci jednotlivých ostrovů a mapoval základní typy vegetace. Na 26 ostrovech s celkovou plochou 16,07 ha (1,6 % plochy nádrže) nalezl 41 druhů a křížen ců dře v in, z toho 15 dru hů a kříženců vrb. Na ostrovech převažov a ly vrby a topoly, jejichž semena se š íří v ětrem, ale na někte rých se již z ačaly pomalu objevovat i dřeviny tvrdého luhu - dub letní a jasan úzkolistý. Mapování typů vegetace ukázalo, že sp o lečens tva d řev i nn á, travinnobylinná s dřev in ami a bylinná zaujímají na ostrovech zhruba stejnou plochu. Počet druhů dře vin byl v souladu s teorií ostrovní biogeografie závislý na velikosti ostrova. Třetí dějství ( ): snížení hladiny V roce 1994 byla v prostoru střední nádrže vyhláškou Okresního úřadu Břeclav zřízena příro dní rezervace Věstonická nádrž, která byla jako součást Mok řadů dolního Podyjí zařazena do seznamu mokřadů mezinárodního významu podle Ramsarské úmluvy. V letech probíhaly diskuse o manipulačním řádu a snížení hladiny vody v nádrži na kótu 169,50. Koncem roku 1995 vydal územní odbor Mžp rozhodnutí o snížení hladiny a v červnu roku 1996 byla p ři snížené hladině vody zahájena výstavba prvního ostrova biokoridoru. Výstavba ostrovů probíhala v letech Při rozenou obnovu dřevin na obnažených čá s tec h dna sledoval v letech další diplomant Jin d řic h Konůpek. Na 5 sledovaných plochách a jednom transektu zjistil v prvém roce pozorování průměrnou hustotu 34,7 jedinců vrb a 16,5 jed inců topolu na 1 m 2 Ve druhém roce čin i la hustota vrb zanikajících biotopů vedlo v období výstavby dolní nádrže v letech k pokusu o záchranný transfer něk terých vzácných _~-= ~ f\ rostlinných dru hů v akci Dno, kterou usku sněženek, více než ladoněk a několik set oddenků l eknínů. Bledule, sněženky a ladoňky, které přežily na náhradních lokalitách, jsou nepatrným zbytkem původního bohatství podyjské přírody. Krásná podyjská lužní krajina s parametry jádrové zóny národního parku je nenávratně zničena. Pokus O nápravu Antonín Buček Společenské změny v listopadu 1989 umožnily zahájit veřejnou diskusi o různých variantách dalšího osudu vodního díla Nové Mlýny v kontextu krajiny jižní Moravy. Svůj dojem z návš těvy novomlýnských nádrží shrnul prezident Václav Havel v roce 1990 s tručně: "Nádrže jsou zločin em na přírodě. " V yjá dřil tím názor větši ny demokratické veřejno st i, zvl áště přírodovědců a ochránců přírody. V roce 1990 začala tedy další etapa ve vývoji krajiny v n i vě Dyje, charakterizovaná snahou o zmírnění negativních účinků jednos t ranně technokraticky vybudovaných staveb ze souboru komplexních vodohospodářských úprav, přede vším o ekologizaci novomlýnských nádrží. Prvním krokem bylo ověřen í možnosti obnovy b io to pů na dně dolní novomlýnské nádrže, n apuštěné na j aře Rozsáhlá komplexní studie o obnově biotopů vedla k závěru, že " možnost regenerace organismů z diaspor na dně po okamžitém vyp u'štění nádrže je velmi málo pravděpodobná a nemá pro obnovu zásadní význam". Návrh optimalizace krajiny v oblasti vodního ~ Souvislý porost vrby bl1é a jejz'ho kň1.e/lc e vrby nače rvenalé s průměrnou výškou 8,4 m na Šmardo vě ostrově. Foto z březn a roku 2001 Petra Kovářová W!~mIooufi ~ INVESTIČNÍ VÝSTAVBA VERSUS KRAJINA A LIDÉ 11

14 15,0 a topolů 14,4 je d i nců na 1 m 2 Výška dřevi n v prvním roce činil a cm, ve druhém roce cm. Na sledování uchycení dřevin navázal výzkum zaměřený na další vývoj sukcese biocenóz lužního lesa, který prov áděla Petra Kovářová v letech Na sledovaných plochách byly hlavními dřevinami vrba bílá a topol černý. Postupující proces vnitrodruhové i mezidruhové konkurence vedl ke snižování hustoty d řevin, která se v roce 2000 pohybovala v rozmezí 3,24-13,6 jedinců na 1 m 2 Pods tatně vzrostla výška dřevin, prům ěrná výška dřevin na výzkumných plochách činila 3,05-8,36 m, maximální výška č i nila 6,5-12 m. Díky letokruhové analýze bylo možné vyhodnotit vliv dlouhodobého zatopení na růst dřev i n. Bylo zjištěno, že na plochách dl ou h odobě zatopených v důsledku povodně v roce 1997 růst dřevin stagnoval. Objem biomasy kmenů dřevin byl na sledovaných plochách orientačně určen v rozmezí m 3 na hektar. Tyto hodnoty ukazují, že produktivnost vrbových porostů v prostoru s třední nádrže se může blížit nejprodu ktivnějším evropským vrbinám, zj i štěným na s tře dním Donu. V přírodní rezervaci Věston ická nádrž došlo po snížení hladiny vody v nádrži na 169,5 m n. m. na obnažených plochách a na nově vytvořených ostrovech k unikátnímu nástupu iniciálních stadií lužních biocenóz. Podle předpokladu se ve stadiu ecese a v následujícím stadiu obnovy uplatnily především anemochorní druhy, jejichž semena se šíří větrem. Dominantními druhy se staly především vrba bílá a topol čern ý. Prostor pří rodní rezervace se stal jedinečnou přírodní l abo ratoří, kde je možné studovat zákonitosti vzniku a vývoje populací a spo lečens te v raných vývojových stadií geobiocenóz lužního lesa. Výjimeč n ou hodnotu má přirozeně vzniklý a při rozen o u kompeticí se vyvíjející genofond dřevin, které se v těchto unikátních porostech vyskytují. Popu cd ' Spící lužní les v ledovém objetí slepého ramene. Naleznete jej za severní hrází střednínovomlýnské nádrže, v blízkosti přírodní rezervace Betlém. Tak by mohly vypadat vrbiny na Smardově ostrověpo n ěko lika desetiletích. Foto zprosince roku 2000 Petra Kovářová díla Nové Mlýny vedl na základě zhodnocení vybraných variant řešení střetů zájmů k závěru, že "prvním společným krokem optimalizace je snížení hladiny vody ve střední a dol 12 INVESTIČN í VÝSTAVBA VERSUS KRAJINA A LIDÉ ~'U~rruooufi ~ Vlčkl,v ostrov. Typy vegetace zde rostoucí: Vlc'Kůvostrov. vegetace dřevin n á O rozsah zaplavení ostrova při stávající výš nvegetace travinnobylinná se dřevinami ce hladiny lia kótě 170,00 m 1/. m. je možné realizovat, aniž by byla narušena nádrži na kótu 169,50, neboť toto snížení O vegetace travinnobylinllá O vodní plocha při kótě 169,50 m n. m. ne'která z nťopominutelných funkcí vodního (říjen 2001) díla ". V roce 1993 vedení Ministerstva životního prostředí ČR rozhodlo o postupu ekologizace novomlýnských nádrží, jehož součástí bylo i vybudování biokoridorů v prostoru střední nádrže při snížení hladiny vody o 85 cm. Povodí Moravy Brno zadalo zpracování koncepce souboru staveb souvisejících s ekologizací novomlýnských nádrží. Na tuto koncepci navázal projekt vybudování tří nových ostrovů, tvoří cích biokoridor přes střední nádrž. Pro budování ostrovů byly využity usazeniny na dn ě řek Jihlavy a Svratky, které svou mocností z a čaly ohrožovat průtočnost koryt obou regulovaných řek. Poznatky o dynamice vývoje nivních geobiocenóz umožnily doporuč i t, " aby v první/ázi po dokončení nových ostrovů bylo využito procesů přiroze né sukcese a teprve po určitém ustálení společen s te v bylo rozhodnuto o případných vege tačních úpravách. Lze očeká vat p řirozenou obnovu dřevin, typických pro iniciální sukcesní stadia skupiny typů geobiocénů olšové vrbiny, především různých druhů vrb a topolů, vzhledem k tomu, že v okolí nádrže jsou dosta tečné zdroje diaspor. "

15 lace topolu černého, zařazeného podle poslední verze Červeného seznamu druhů cévnatých rostlin ČR mezi druhy ohrožené, je ne spo rně n ejvětší v ČR a patří nepochybně k nej větším evropským populacím. Nově vybudované ostrovy začaly postupně plnit funkci biokoridoru, který by v budoucnu měl umožnit migraci a kontakty druhů mokřadních a nivních biocenóz v severozápadní části biogeografického regionu Dyjsko-moravská niva. Čtvrté dějství ( ): 'zvýšení hladiny Po dokončení výstavby a kolaudaci obou ostrovů byla na konci léta roku 2001 hladina vody v nádrži opět zvýšena na 170,00 m n. m. Po zvýšení hladiny se tedy značná část nově vyrostlých s tromů na Šmardově i Vlčkově ostrově, na březích ostatních ostrovů a u hrází nádrže ocitla pod vodou. Začala dlouhá a dodnes ne ukončená jednání o tom, jaká vlastně bude hladina vody - -=.-=- -=--=-=--~(j J Kresba l ana StekUka v nádrži. Veřejný ochránce práv Otakar Motejl, který se tímto problémem zabývá, konstatoval již na podzim roku 2001 (Veronica 15:5: 1-3): "Nyníje obtížné získat věrohodnou informaci, zda toto snížení hladiny bylo pouze dočasné - po dobu výstavby umělých ostrovů - nebo jestli se jednalo o definitivní řešení. Je jistě chybou státní správy, že toto nedokázala přesně definovat. " Úředníci se stále ještě dohadují. "Jak bude období diskusí dlouhé, záleží na všech zainteresovaných, " pravil Ing. Ivan Pospíšil, ředitel státního podniku Povodí Moravy (Veronica 15:5:8-11). Času je však málo, neboť stromy jsou ve vodě. Počet vrb a topolů, vysokých kolem desíti metrů, které mají dolní část kmene zaplavenu zvýšenou hladinou vody v nádrži, lze odhadnout na více než 1,5 milionu. Doteky Vojtěch Kučera Za řekou osamění vzpomínky zvedají plachty do vínku ztracených slov. Něco se mihlo zmizením paží, oblohou k obzoru nesou se máky snů. Za řekou osamění zní ticho. To nic vznáší se.fťastné. Léto Vojtěch Kučera Třikrát jsi mi darovala pláč. První, němý jako touha našeho bytí, plaše se roloval nestejným dechem. Epilog? Pokud nebude hladina vody v nádrži snížena, dojde již v letošním roce k úhynu celé nově vzniklé populace topolu černého, který ve vegetačním období snese trvalé zaplavení po dobu maximálně 50 dní. Postupně dojde i ke zvýšenému odumírání vrby bílé a jejích kříženců a také k úhynu dalších druhů vrb. Vrba bílá snese delší zaplavení než topol černý (podle literárních pramenů až 300 dní). Kulminaci hynutí domácích druhů vrb lze při zvýšené hladině vody očekávat na jaře roku Při zvýšené hladině vody došlo i k zaplavení takřka celé plochy obou nově vybudovaných ostrovů, a i zde by tedy postupně došlo k úhynu spontánně přirozenou obnovou vzniklých porostů měkkého luhu, které již přešly ze stadia obnovy do stadia dorůstání. Biocenózy mladých vývojových stadií lužního lesa začaly postupně naplňovat funkci biokoridoru, pro kterou byly ostrovy nákladně vybudovány. Bude-li hladina vody trvale zvýšena, stanou se z nově vybudovaných ostrovů, které mají postupně vytvořit biokoridor, pouhé skládky bahna. Prostředky vynaložené na jejich budování - 65 milionů Kč - budou doslova utopeny ve vodě a z prostoru přírodní rezervace Věstonická nádrž se stane největší evropský hřbitov stromů. Dojde-li k tomu, stane se osud stromů ve střední novomlýnské nádrži, vyhlášené jako přírodní rezervace Věsto nická nádrž, otázkou pro orgány činné v trestním řízení. Ing. Antonín Buček,-CSc., Petra Kovářová - oba Lesnická adřevařskáfakulta-mzlu vbmě Ve druhém ti strach nedovolil nic než vyslovit své jméno a my, sevřeni v jedinost, prosně jsme přiháněli rrpínky dětství. Třetí slzy byly hořké. To asi za vraty vzteklá liška ti ukázala tvář. Kolem Vojtěch Kučera Skončilo vše. Děti v pláštěnkách tiše čurají na zeď, v závratích kanálů šumí déšť. Zas v průhledném větru chodníky svlékají kůži, jazyky domů na ústech usychají. ~'U~rnIOO'llfI ~ INVESTIČNí VÝSTAVBA VERSUS KRAJINA A LIDÉ 13

16 Brněnské zónování: ztracená šance Milan Tříska Na počátku 90. let bylo možné tvrdit - nemáme žádné zkušenosti, nevíme, není se kde učit. Nyní, bezmála třináct let po změně režimu, mů žem e srovnávat. Můj kolega Michael Dymáček, vlivný člen Ekonomické komise OSN pro Evropu, razí termín rozvojová konstanta: Chceme-li dosáhnout vzniku skutečně dlouhodob ě konkurenceschopného pracovního místa, je třeba investovat amerických d olarů v průběhu pěti let. Za tyto investované peníze pak lze očekávat vznik pracovních míst, na kterých mzda dosáhne úrovně mezd v Evrop ě, a tedy i daňový výnos z těchto mezd dosáhne stejné výše. Za uplynulých třináct let byl dokonce podán velmi praktický důk az : nové spolkové zem ě Německa zkonzumovalv dodnes cca USD na jedno pracovní místo, a přestože jsou produktivita i mzdy v nových spolkových zemích stále nižší než v zemích jádrových, jedná se o nejrychlejší transformaci ze mě z bývalého sovětského bloku. Sto tisíc d olarů na jedno restrukturované pracovní místo je investice, na kterou pochopitel ně nemá prakticky žádný stát, a proto je třeba dát příležitost privátnímu kapitálu. Snad nikdo nepochybuje o tom, že potřebujem e zahraniční investice, jde pouze o to, jaké. Promarněná šance Kolega Dym áček, autor projektu Komplexu uzlového l e tiště na území, jehož nejdů lež itější součástí byla dnešní Č ernovická terasa, mě l již v roce 1993 pro svůj projekt zásadní argument, na jehož platnosti se nic nezměnilo. Pouze cílený projekt spojující ekonomickou strategii a výraznou infrastrukturní stavbu typu Komplexu uzlového l eti š tě může přinést do brněnského prostoru dost atečný počet vysoce kvalitních investorů, schopných investovat oněch USD na jedno pracovní místo, vytvořit nikoliv stovky, ale desetitisíce takových nových pracovních míst, a to vše bez jakékoliv finanč ní účasti státu. Po Brnu se chtělo jediné nebránit investici. Radnice roku 1993 za primátora Horáka dokonce přijal a usnesení, jímž zavazovala primátora a vedení k podpoře tohoto projektu. Projekt byl natolik silný a daňově produktivní, že by svými výnosy dokázal hravě v yřešit veškeré dlouhodobé problémy brněnské oblasti, aniž by zvýšil po čet komínů a n árůs t energeticky náročné výroby. Brno se mohlo stát motorem restrukturalizace celého státu, celé oblasti včetně jihozápadního Slovenska a severu Rakouska a vytv ořit v okruhu 100 km kolem Brna více než 400 tisíc vysoce kvalitních pracovních míst a tomu odpovídající daňové výnosy. To vše bez jakýchkoliv finanč ních n ároků na státní či obecní pokladny. V pozdějších letech si však, závazky nezávazky, vybralo vedení radnice jinou cestu. Výhodný investor? Cernovická terasa, areál bývalého vojenského letiště. Foto autor Namísto ucelené a ekonomicky kvalitní koncepce pro oblast 50 km 2, jejíž využití pro výroby s vysokou přid an ou hodnotou by prakticky nijak. neovlivnilo celkové ekologické pros tředí oblasti, zvolilo nové vedení brněnské radnice koncept montovny s velmi nízkou hodnotou pracovní síly, a co je horší, pokud jde o restrukturalizaci, s nulovým potenciálem. Krátce: byl-li by realizován projekt Komplexu uzlového l eti š tě Bmo, nikdy by se v mís tě nemohl objevit investor s tak nekvalitním a nevhodným podnikatelským záměrem, jaký zatím Aextronics v Brně předvád í. Pochopite lně, své vývojové odděle ní by sem pak o to lépe mohl přesunout nejenom Aextronics, ale i mnozí další. Vraťme se zpět k rozvojové kon- Kresba Jana Steklrka stan tě: jestliže Aextronics slibuje za svých investovaných dvacet milionů do larů vznik pracovních míst do pět i let, pak investice na jedno pracovní místo činí USD. Nedivme se tedy, že výsledkem jsou mizemá místa a zklamání. Také pracovní podminky, které v zóně platí, tedy n epřetrž i tý provoz sedm dní v týdnu a dvanáctihodinové směn y, odpovídají spíše době někdy před sto padesáti lety. Mluví se o vysoké fluktuaci. Aextronics, prezentovaný veřej nosti jako spása Brna a fi r ma z oblasti vysokých technologií, vydal hned po svém příchodu první pracovní zadání: hledáme pracovníky k pásům a říkáme jim operátor automatického provozu - slyšte novořeč. V panelové diskusi listu Development News dne 10. ll říká P. Prokš, manažer firmy Aextronics: " Je zde šest vysokých škol, z nichž vycházejí kvalifikovaní odborníci, a vedle toho jsou zde ale také dělníci, například z bývalých textilních továren, hodící se i pro páso~ou výrobu." Na podzim roku 2001 či ní počet zaměstnanců lidí, z toho vysokoškoláků je potřeba IO %, ve vývojovém oddělení uvádí Aextronics 21 pracovníků. Drtivá většina těchto zaměstnanců ovšem přešla z bývalého závodu v Králově Poli, nejde tedy o nová pracovní místa vytvo řená Terasou. Mzda překonává podle manažera Prokše obvyldý brněnský pnlměr, tedy Kč hrubého. Manažer Prokš k tomu ve stejné diskusi říká: "Česká odpovědná místa si p ředstavovala, že přijde zahran iční investor, který nabídne o polovinu vyšší mzdy, nežje v regionu zvykem, a zaměstná natrvalo tisíce lidí. Takhle to ale není. Globální trh je obrovsky dynamický a pružný, což ale není to samé jako živelný... Primátor Du choň, jeden z nadšených zastánců,,zóny Flextronics", míní, že bylo třeba najít práci pro lidi z nižší příjmo vé skupiny a to Aextronics splnil. To je sporná pravda vzhledem k převodu zam ěstnanců ze staré továrny do zóny, ale budiž. Na území, jež mohlo mít pro Brno k líčovou roli lokomotivy celé oblasti, máme nyní I 500 šp atně placených zaměstnanc ů. Další z "bijců" za projekt Flextronics, dnes senátor, tehdy námě stek Šimonovský připouš t í, že pů l druhamiliardová investice radnice do této zóny se vrátí v horizontu pře s ahuj ícím dvacet let. To se dá v turbulentní ekonomice pře l oži t pouze jako "nevrátí se asi nikdy". Aextronics si ~ 14 INVESTIČNí VÝSTAVBA VERSUS KRAJINA A LIDÉ W[9J1«!OOufi ~

17 u Radnice prosadil pravidelnou linku Dopravního podniku města Brna k závodu. Linka byla později zrušena, protože nebyla využívána. Autobus Flextronicsu však uvidíte parkovat na nádraží ve Vyškově hned vedle autobusu Celestiky. Mezipointa příběhu totiž zní - téměř nikdo ze zaměstnanců nepochází z Brna, odkud pochází hlavní investice. Vskutku happy end. Český příspěvek světové elektronice Vezměme pro srovnání Barum Continental, kde je piůměrná mzda Kč (údaj MFD), případně Skodovku v Mladé Boleslavi. Mzda, která je sice za stejnou práci podstatně nižší než v průmy sl ové Evropě, je však přibližně o třetinu vyšší než celostátní průměr. To motivuje. Flextronics v Brně publikuje údaj o mzdě přesahuj ící Kč. Nejhůře placený průmyslový děl ník zemí OECD, odkud se k nám dnes tyto investice stěhuj í, britský, má roč ní příjem vstupu zahranični přibližně Kč. Při ho investora se obvykle argumentuje multiplikačpjm efektem pro danou oblast a souč asně n árůstem míst ve službách, které spokojení zam ěstnanc i konzumují. Za osm tisíc hrubého ovšem nikdo žádné služby nekonzumuje, a proto žádná místa ve službách nevznikají. Za osm tisíc je každý rád, že stluče na č i nži, a osobní růst na pásu není možný, leda by montoval hned dvěma francouzáky najednou. Tento "rozvoj" v dnešních průmyslových zónách v ČR převládá a my si jej ještě draze platíme státními pobídkami. Dalo by se ří ci, že i ten n ejl acin ější faxmodem, počítač, televizor vyrobený za pobídky českého státu bude nad finanční možnosti těch, kteří jej u nás budou montovat. Inves tičními pobídkami dnes dotujeme lacinou elektroniku pro celou Evropu. No nekupte to za tu láci! Stávaj{cí budova Flextronicsu. Foto Milan THska hnulo, odsouhlasilo Zastupitelstvo, pravda, po boji, prodej pozemku pod Flextronicsem za jedinou korunu. Flextronics má tentokrát na krku opravdový nůž - musí skutečně vytvoři t oněch slíbených míst do pět i let. Ovšem klidně na konci toho pátého roku a je jedno jaké budou kvality. Pokud je nevytvoří, bude muset doplatit za pozemky tržní cenu, což je I 000 I 500 Kč za metr. To je nazýváno obchodem. S firmou, která zvýšila svůj obrat z 640 mil. USD v roce 1997 na 12,1 miliardy v roce 200 I, tedy o I 800 %. Snad tedy dá v krajním příp a dě těch Kč za metr dohromady. Klíčové území v brněnském okolí zmizelo z investorské mapy, Flextronics je král. Zavřete oči, odcházún... Co říci na závěr? Pokud se zóny chápou tímto způsobem, bylo by lepší tam vysadit kolonii sviště, p řípadně kultivovat lebedu. Protože Flextronics tam již je a nikdo jej už nemá šanci dostat pryč, leda on sám. A to přesto, že efekt této investice je prakticky nulový. Zado sti učiněním, povýtce morálním, nárn bude to, že všichni naši zainteresovaní politici se dožijí toho, co se již nyní odehrává v z ahraničí. Jak uvádí server v Irsku zvládne Flextronics evakuaci své továrny v Tullamore Vstup do areálu zakázán. Co bude dál? Foto Milan Tiiska a přesun výroby do Asie během této sezony. Jak sdělil v článku operační šéf Flextronicsu pan Jennings, stěhují se za svým zákazníkem, Flextronics o obchod nepřišel, ale protože se do Asie o dstě hoval zadavatel, stě huj e se i on. Neexistuje totiž žádná pojistka, která by tomu mohla zabránit, a Flextronics se tím ani nijak netají. Moderní piůmys lová investice v technologicky vyspělé části svě t a musí vypadat jinak: není nároč n á na energii ani na suroviny, nepracuje s tunokilometry, ale s vysoce sofistikovanými řešení mi, která sama dokáže projektovat. J edině pro takovou investici má pak případně cenu používat vládní inves tiční pobídky s tejně jako zabírat a prodávat pozemky. PhDr. Milan Tříska - absolvent FF MU Brno, po roce 1989 podniká p ředevším na poli internetu a marketingu Do větek: Flextronics přišel do Brna akvizicí fimly Dovatron, která zamě st návala v Brně v b udově staré Tesly I SOO lidí. Dne 10. května 2002 oznamuje Flextronics, že je nucen propustit SOO zaměs tnanců a snížit tak stav na I 200 zaměs tnanců, což je o 300 zaměstnanců méně než před jeho pří chode m. Znamená to, že Flextronics v B rně na Černovi c ké terase ještě nevytvořil ani jedno pracovní místo, pouze přesunul pracovníky z jednoho místa v Brně na druhé a navíc 300 míst zrušil. Flextronics publikuje, že 76 % hodnoty jeho produkce tvoří materiálové vstupy. Dovedete si j i stě před stavi t, jakou součást výrobních nákladů č iní mzdy v high-tech produkcích: ne více než 10 %. Jak publikuje Matsushita, pokud jde o mobilní telefony, tvo ří mzdové náklady 4 % celkové ceny. Ještě jeden údaj z novin: Flextronics za rok 2000 zdvojnásobil sv ůj obrat a ztrojnásobil svůj zisk! Ano, Flextronics umí organizovat. Ve s v ětovém tisku se spekuluje, zda dosáhne již v tomto čtvrtletí první místo mezi CEM - contract electronics manufacturer, tedy výrobci elektroniky na zakázku. Flextronics je na příklad monopolním výrobcem herních konzolí XBOX pro Microsoft, ty však produkuje v Maďarsku. Zde v Brně dostal zainvestovaný pozemek v ceně pů ldruhé miliardy za jednu korunu na padesát let do nájmu, čím ž konkurenci rozhodně důkladně době hl. Poslední vývoj je j e ště horší: aniž by to lidmi jakkoliv ~~~rrtlmufi ~ INVESTIČNí VÝSTAVBA VERSUS KRAJINA A LIDb 15

18 spodu, sluncem pro nás již zapadlým. Získají žívá - škoda. Když k jejímu červenému vnějšímu okraji přiléhá ještě další sled barev, od na chvíli úchvatnou plastičnos t, a to v barvách Krajina mého srdce stezí napodobitelných. modré přes zelenou a žlutou do červené, pakje Jsou ale i jevy méně známé. Myslím tím celou to korona, a ta bývá nádherná. Ne'kdy je šišatá, řadu světelných kouzel, které vznikají lomem či stlačená k Měsíci tam, kde jsou kapičky větší. Jan Hollan odrazem světla v pravidelných ledových krys Slunctalcích vysoko v ovzduší. Například tenký jen jsou potřeba tmavé brýle, jinak je člove'k takovou pozemskou koronu mívá taky, prstenec daleko kolem Slunce, vedlejší slunce oslněn a vše těsně kolem Slunce je bílé. Já je k němu zvenčí přiléhající, horní tečný oblouk nemívám, a tak koukám do klidných kaluží, dotýkající se jej shora (když je Slunce vysoko, abych měl slunce těsně za jejich okrajem. Bývají to krásné barvy. Napadá mne, že to je mívá tvar ptáka se zvednutými křídly), nebo dokonce kus prstence kolem zenitu. Ten mívá vúlstněnebe na zemi. Mluví-li lidé o svém domově, okolí či krajině, ze všech těchto barevných jevů barvy nejčistší. Původnějsem chtěl psát pouze o nočním nebi. nejspíš se zabývají jen její polovinou - tím, co Halových jevů, jak se jim říká, je spousta. Některé mohou trvat celý den, jiné se objeví jen je rovněž krásné. Barvy nebe se proměňují, Nejprve ale přece člove'k prožívá stmívání, a to máme pod nohama či před sebou. To je ale pouze půlka našeho okolí, druhou polovinu třeba na minutu. Jeden velmi hojný je méně a je-li dost jasno, zvedá se na opačné straněod máme totiž nad sebou: nebe. nápadný, protože je bezbarvý: sloup nad a pod zapadlého slunce zvolna šedavý stín země vržený do vzduchu. Začínají být patrné první Na nebe se dnes lidé dívají podstatně méně než Sluncem či Měsícem. Je krásné takový sloup kdysi. Jaké bude počasí, si poslechnou po vidět i nad Sluncem již zapadlým a sledovat, hvězdy. Ta opravdu první není odvrácená od zprávách, čas ukazují mobily nebo hodinky. jak putuje zvolna doprava. Když jsou ledové slunce, je naopak na ještě velmi světlém nebi Hádat jej podle slunce není přesné, rozhodují destičky zvlášť pěkně vodorovně, je ve sloupu nad západem. Ovšem, že to je Večernice. Sekunduje jí v tom Jupiter, který je na nebi výš. cíjsou totiž minuty, zatímco hodiny, dny a roč světlejší místo, které zvolna stoupá vzhůru, jak ní doby jsou vedlejší. Ještě že lidé mají rádi Slunce pod ním klesá níž. V plné kráse jsem to Aby tam byly spolu s nimi i všechny další planety, to se často nevidí, vlastně jsem to viděl ptáky, alespoň to je vede k tomu, aby zvedali videi jen jednou. Pouze jednou jsem také videi svůj pohled vzhůru. Přinejmenším jednou za sloup spolu s vodorovnou čarou, která může letos poprvé (další šanci budu mít snad ne'kdy hodinu se na nebe musí podívat také meteoro spojovat pravé Slunce s těmi vedlejšími a jít v půlce století). První začal být vždy patrný Sa pak Mars (oba blizoučko Venuše), až po logové ve službě. případněještě dál - to bylo ale večer a šlo ná turnhodou o zcela souměrný kříž, v jehož středu nich pak na nejsvětlejším nebi vpravo dole Já jsem se kdysi meteorologem vyučil díky no vě zřízenému oboru na vojenské katedře příro byl Měsíc. Viděl jsem to z kopule hvězdárny, Merkur. Celé uplynulé tři týdny jsem na ně dovědecké fakulty a následné jednoroční služ honem jsem zaběhl pro kamarády, ale nežjsme každý večer, když dovolilo počasí, hleděl. Každý další den se onen trojúhelník s Večernicí bě na letišti ve Kbelích. Začal jsem sledovat vyšli zase ven, byl kříž ten tam. nebe i ve dne a zcela jsem si je zamiloval. Ve dne si člove'k halových jevů nevšimne už v jednom rohu a Saturnem a Marsem v dalších V noci jsem se na ně se zaujetím díval už dáv protono jako astronom amatér. A že je často na co ně světlé. Já se po nich dívám cíleně a zkrátka vidět, co jsou to bludice (ze začátku tam byla že kolem Slunce bývá nebe až nepříjem nápadně proměnil. Byla to unikátní příležitost hledět. Jen ta spousta druhů mraků a jejich mhouřím oči. Slunce si zakryji oběma nataže ještnýma rukama, abych měl na ob ličeji pořádný předběh la tak, že zmizela ve světlém nebi těsně stálice Aldebaran, ale se za dva týdny proměn. A samozřejmě i ptactvo nebeské. U mraků je pohled tím zajímavější, čím více stín, a hledím kolem něj. V noci je to snazší, nad obzorem). Pohled na všech pět planet není jim člove'k rozumí a čím více zkušeností s jejich Měsíc přece jen tak neos lňuje, zato pak nebývá bohužel možný všude. Merkur se dá zahlédnout sledováním má. Ony i proměny modři docela dost světla na to, aby byly nápadné jemné bar mezvy ve skvrnách a pásech. Vždy je ale dost svět hledat. A tak vinou nedbalého veřejného i sou výbojkami tezko, i když dobře víte, kde jej bezmračného nebe od bělavé oblohy nízko nad obzorem k sytější modré směrem vzhůru jsou la v těsném okolí Měsíce. Pokud jeho světlo kromého osvětlení, svítícího všem do očí, měl zajímavé a krásné. Nemluvě o barvách při difraktuje na stejnorodých kapičkách v altoku možnosmulech, těsně kolem Měsíce jsou mraky mod ten, kdo žije na kopci či ve věžáku s výhledem kochat se nádhernou konstelací jen stmívání, každý soumrak je totiž jiný. Bývají dny, kdy stojí za to počíhat si na oněch několik ravé, dál je prstýnek do červena. AureoLa se nebo ve volné krajině, kde kouzlo stmlvání není minut, kdy je vrstva altokumulů osvětlena ze tomu říká, české slovo svatozář se moc nepou- rušeno nesmyslným svícením všemi směry. Dnes se za neznečištěnou nocí musí člověk vypravit. Párkrát jsme to s rodinou udělali kvůli Kometa lkeya-zhan, která byůl krásně viditelná letos na jaře. Vedle ní Galaxie v Andromedě. kometě Hale-Bopp. Než jsme ji videli, žil jsem Foto z archivu autora ohloupen poučkou, že "plynný ohon je přímý". Mohu vám říci, že Hale-Bopp jej měúl jako šavli. Jednu noční nebeskou radost ale mám i v Brně. Totiž proměny měsíční tváře. Když člověk ty tmavé skvrnky, totiž moře, zná, je pe'kné si uvědomovat, kde zrovna na Měsíci vychází Slunce. A také si všímat, kdy je Měsíc natočen k nám více svou pravou tváří (tou je Oceán bouří) a kdy levou (na té má slzy Moře nektaru a Moře hojnosti, kanoucí z Moře ticha). Pozná se to podle tmavého levého spánku, Moře nepokojů, to je ne'kdy skoro kulaté a jindy jen u kraje jako téměř čárka, že je mé bystré oko skoro nevidí. Toto jsou mé nejmilejší krajiny. Ty noční jsou valnou většinou pořádně zdevastované, ale snažím se ze všech sil, abych je navrátil sobě i všem dalším. Snad už příští maximum sluneční činnosti potěší svými polárními zářemi nejen hrstku těch, kteří za nimi vyrážejí pryč z měst, ale i všechny, kteří dnes hledí na hvězdy jen v televizi. Nebe s tisíci hvězd je totiž tím největším společným pokladem lidstva, a pokud na něm navíc vzplane polární záře, je to chvíle, na kterou clove'k vděčně vzpomene i za desítky let. 16 KRAJINA MÉHO SRDCE ~~3l11l001lfi<f21

19 \ J Galerie Malířka Anežka Kovalová a její blízcí... Martin Stijhr II Nemohu psát o výtvarnici Anežce Kovalové, alúž bych nezmínil další dvě (či vlastně tři) jména umělcu. Totiž jejího manžela kreslíře Miroslava Kovala a Anežčina otce, sochaře Jiřího Jílka ( ). A také malíře Jiřího Krtičku, rodem ze Šumperka, který nás "ke Kovalum" do Sobotína kdysi při vedl. Stalo se tak na samém počátku devadesátých let, v prvním či druhém roce našich vysokoškolských studií. Jiří, jenž nás vyučoval malbu a kresbu, naplánoval na kterýsi předjarní den pro náš studijní kruh tuto "exkurzi do ateliéru". Snad i něco podobného bylo zapsáno jako povinná položka v indexu. Ovšem s odstupem let, pod zorným úhlem času, který nezřídka vyjeví skrytý smysl zdánlivě obyčejných událostí, bych tehdejší cestu z Olomouce do Sobotína určitě neoznačil jako exkurzi, ale možná trochu pateticky (a proč vlastně ne) jako svého druhu "pouť"... Nutno dodat, že v dobách divokých večírku na kolejích se nám málem nepodařilo dostavit se na sraz k brzkému rannímu vlaku a den jsme s P. P. (nyní malířem) a S. S. (nyní architektem) trávili v přízračné kocovině, což mělo svtij význam. Jednak jsme vše vnímali jaksi rozjitřeněji a také svět do kterého jsme měli my, mizerní a zválení studentíci přibýt, se nám vyjevil v o to větším kontrastu. Cesta k Sobotínu však měla své intermezzo. V Šumperku nás Jiří Krtička zavedl do sklepa činžáku, kde měl dočasně deponován svuj ateliér. Vytahoval na sporé světlo jednu malbu za druhou a občas utrousil poznámku: "...to byla taky jedna výstava. Prodaly se tři obrazy. Dva si koupila moje babička..." atd. Řada z nás měla "o umění" dosti matnou představu, nezřídka (z nouze) pokřivenou občasnými návštěvami pro vozoven Díla, a tak pro nás byly tyto první pruhledy k autentické realitě velmi podstatné. III Už příjezd do Sobotína je poněkud nezvyklý tím, že zde končí malý výběžek lokální železlúční trati. Připočtěme k tomu ještě soumračnou a elegickou atmosféru, která je podhůří Jeseníku vlastní, a to i v letních měsících. Na cestě ke Kovalovým nelze minout hrobku továrníka Kleina a v myšlenkách se nezastavit u "čarodějlúckých" procesu... Těžko říci, co z toho se přímo objevilo a objevuje v tvorbě obou manželu. Pohled návštěvníka a člověka v místě ukotveného se vždy částečně liší. Dum Kovalových nás však zasahuje jakousi zvláštní propojeností jeho obyvatel a okolní krajiny. (A samozřejmě nestrojenou laskavostí a přirozeností hostitelu.) Známe už některé Anežčiny práce, nepovažujeme je za mimo realitu vyabstrahované znaky, jenže jednota zobrazovaného a kolem viděného je zarážející. Pohled sklouzává z obrazu k oknu bez záclon, kde výjevy plynule navazují. Kruh po '/Ci!.:) ohníšti vypálený v trávě, ostrtivek vysoké předjamí trávy, nebe, strom a linka obzoru... A kresby Miroslava Kovala, které evokují "meditace tuší" čínského mistra. Pohled do vyhaslých kachlových kamen, kam odfukuje v nenapodobitelném podřepu svého hubeného těla kouř z cigarety a odhazuje zápalky. Hnízdo krátkých úseček, chaos, který se pak přirozeně objeví na kresbách. V novém vesmíru a v novém řádu. (',Já už přesta l malovat... proč vršit hory pláten... po mně jednou zbude jen štusek kreseb... s tím ať každý naloží, jak umí...") A samozřejmě společný ateliér se špalíčky, kamínky, svazečky rákosí a klestí. A přece uměřená, pokorná prostota. Nic, co by se podobalo "uměleckému" chaosu některých ateliéru, kde zdánlivý zmatek koneckoncu nemá daleko k záměrné inscenaci. Všímáme si několika málo obrazu ještě z dob studií manželu Kovalových na pražské AVU v šedesátých letech, a i když se nám moc líbí, zdá se nám, že se zbytkem "sobotínské" tvorby jsou už nespojité. Raději, než by dál upozorňovali na své práce, vedou nás do místnosti mírně provoněné zpracovaným dřevem; zde jsou uchovávána díla Anežčina otce Jiřího Jílka. Tento sochař odešel po absolvování Akademie z Prahy do Sobotínského ústraní, aby napllúl svtij v očích světa zcela absurdní sen. Žít v jednotě s prastarým řádem země. Jeho sochy reflektují antická i křesťanská témata, nesou stopy lidového umění, ale i pečeť bolesti pramenící z nelehkého autorova osudu. III! Když jsem připravoval první sbírku, poprosil jsem Anežku Kovalovou o ilustrační doprovod a ona k mé radosti souhlasila. Mohl jsem se redakčně podílet na vzniku kníhy sebraných textu Jiřího Jílka StýskLiní mé je vývěr vod. Mohl jsem se několikrát vydat cestou k Sobotínu... A snad si nepomýleně představuji, že návštěvy u Kovalových Gistě nejen pro mne) znamenaly tolik, co druhdy návštěvy Petrkova či Tasova... Jak málo jsem toho nakonec vlastně řekl o Anežce Kovalové a jejích obrazech a kresbách. Snad i pro její opravdovou skromnost a nebojím se říci cudnost, i když toto slovo jako by už nepatřilo do dnešního slovníku. Vstoupit do jejích obrazu lze jen skrze ztišení a absolutní "klid zbraní" - byť by to byl jen skřipot pera... Snad nikdy na mne kunsthistorický výklad nezapusobil tak scestně (a nechci být k přednášej ícímu nespravedlivý, jistě za to nemohl) jako při vernísáži brněnské výstavy Anežky Kovalové... lvi Na závěr si dovolím připojit několik ne soustavných poznámek. Nemám vcelku problémy s prostorovou pamětí a orientací, ale při návštěvách Sobotína se mi opakovaně stalo, že jsem nemohl nalézt dum manželu Kovalových, trochu zastrčený na úpa tí svahu pod hlavní místní komulúkací. Bylo to tak nepochopitelné, až mi v mysli bezděčně vytanulo ono: Co je duležité a podstatné, je ně kdy očím neviditelné... Jindy, při pracovní n ávštěvě Kovalových,jsem trávil v Sobotíně celý den. Byl jsem také po hoštěn a k jídlu paní Anežka připravila klasic ký český oběd, totiž výborné vepřové řízky. To se ví, že mi chutnalo, ale přesto jsem se cítil jaksi provinile, připadalo mi, že se takový oběd do na pohled asketické domácnosti am nehodí, a že byl uchystán snad jen kvtili návštěvě při vandrovalého redaktora. A konečně: Jako každý rok, i tentokrát jsem do Sobotína zaslal poštou vánoční tisk a pozdravy a zakrátko se těšil ze zásilky nad jiné milé. To tiž drobné kresby od Miroslava a malé grafiky od Anežky. Hlásili se, jak se dalo očekávat, "zpod závěj í ", ale mne překvapilo, že na grafi ce Anežky Kovalové byl častý motiv stromu tentokrát osazen nezvyklým, "živým šperkem" - v koruně seděl pták. Nevzpomínám si, že bych na jejích pracích někdy spatřil (kromě lidských figur v nezřetelných konturách) coko li živého. Možná tak pam Anežka přivolávája ro. Možná prosí o Naději. Pro sebe - a pro nás všechny samozřejmě také... ( -( I / ( I ~-u~mjdilufi g;) GALERIE 17

20 Náš rozhovor Kvapem se blíží červnové parlamentní volby a v souvislosti s nimi se zača l o spekulovat i o příštím ministru životního p ro středí. Rozhodli volebního období delo kolem zákona o odpa býdech, kdy si tzv. pražská lobby prosadila vel vy. Zdaleka nemůže jít pouze o zavedení daně práce na ekologizaci naší daňové soustami nešt"astnou novelu. Naopak podle staro pro životní prostředí, ale i o celkový trend jsme se proto pěti otázkami oslovit vystů, s nimiž mluvím p ři výjezdech po celé v snížení daňové zátěže práce a dále i o eko brané členy politických stran, jejichž jména republice, je však potřeba novelizovat tento logicky i ekonomicky odůvodněné internali jsou s resortem životního pros t ředí nejčastěji externalit. Mezi priority patří i péče zákon spíše v oblasti evidence osob a mož zacností vybírání poplatků nejen od trvale hláše o krajinu jako náš základní životní prostor, spojována. Dotázáni byli Libor Ambrozek (KDU-ČSL), ných obyvatel. zejména ve vztahu kjeho urbanizaci, stále více úče lově motivovanému zemědělství, les Miloš Kužvart (ČSSD), Václav Mencl (ODS), František Pelc (US-DEU) a Miroslav Mencl: ODS své priority z ve řejn ila v progra nictvmovém letáku "ODS volí prostředí pro ži V praktické ochraně přírody, zvláště v chrá a ochraně přírodního prostředí. Rokos (Strana zelených). vot", jehož mottem je spojení ochrany přírodního n ěných územích, je účelné vytvořit podmínky Co bude Vaší osobní prioritou v resortu M2P? prostředí s jeho využíváním. Proto budu opravdu velmi osobní. Jako Brňák jsem si od narození zvykl na pro daleko větší zapojení nevládních neziskových organizací. V souvislosti s výše uvedeným bude nutné Ambrozek: O prvních krocích svého nástup komfort koupání a s ním spojeného pobytu vážně prověřit optimální dělbu kompetencí ce rozhodl již současný ministr životního v přírodě, který nám poskytovala naše milá mezi nejvíce zainteresovanými resorty, mezi prostředí. Zejména řízení sekce ochrany pří Brněnská pře hrada. Voda v ní byla vždycky n ěž patří ministerstvo životního prostředí, rody a krajiny na MŽP je ve stavu naprosté trochu hnědá, a název "brněnské mo ře " byl zemědělstv í, místní rozvoj a zdravotnictví. ho rozkladu. Nejprve tedy bude potřeba na z hlediska jejího vzhledu eufemismem. Zele ným rámci dokončen í transformace veřejné hradit ropáky kompetentními odborníky močálem se však začala stávat až na správy v ochran ě životního prostředí musí a učinit resort fun kčním. přelomu osmdesátých a devadesátých let. být cílem ekonomicky a věcně vhodná decentralizace a specializace. Shrnuto: budeme usi Ministerstvo musí postupovat daleko koordi A nejhorší to snad opravdu bylo v roce llovan~ i a koncepčn~ i. Je nutné mnohem Jako novopečený b rn ěnský primátor jsem te lovatdy aby kvalitní životní prostředí a jeho na radnici pozval generalitu Povodí Mo ochrana nebyla vnímána jako bariéra ekono aktivněji vyjednávat s odpů rci i potenciální mi spojenci - především v řadách staro s tů ravy a zeptal se, jak tuto situaci navrhují mického rozvoje, ale jako integrální součás t a krajských zastupitelstev. konkrétn ě řešit. Odpov ěď "kon cepčně", ale ekonomické prosperity. Ministerstvo nepřišlo s žádnou zásadní refor bez konkrétního názoru. A co s hnijícím koláčem? "Vybírat čeřeny do člunů. " Požádal Rokos: V resortu MŽP je tolik naléhavých mou. Chybí zákon o národních parcích, zá kladní koncepce jejich správy a hospodaření. jsem tedy zdvořile o koncepci. A té jsem se věcí k řešení, že je obtížné vybrat jedinou prioritu. A sp oň to pracovně rozdělím na stránku Není dořešena problematika odpadů a vrat do m ě vyměřené primátorské lhů ty ne dočkal. ných obalů, ratifikována Aarhuská úmluva. Mezitím jsem se zabýval mnoha dalšími v ěcmi o rganizačn í a věcnou. Z hlediska orga n izač - a zjišt"uji, že koncepce není dodnes. Zato ní/1o vidím jako zásadní problém strukturu Největší úkoly ale přesahují možnosti jedno ho resortu. Proto je důle žité, že Koalice voda je stále k nekoupání a celé přehradě MŽP a personální obsazení řady klíčových hodlá prosazovat trvale udržitelný rozvoj v jednom týmu. Chceme navázat na státní hrozí úpadek. Možná je to i dobrý příklad pro ilustraci motta " ODS volí pros tředí pro funkcí. Možná mě teď někdo nebude mít rád, že se ne loajálně strefuji do vlastního hnízda, program úspor a rozvoje obnovitelných zdro život". Je přece rozdíl, zda pro vstup do EU ale vskutku mám za to, že pražské centrum je jů energie, který schváiila Tošovského vláda, p řijmeme mechanicky požadavek vybudování příliš přebujelé. Jeden přík lad za všechny ale Zemanův kabinet jej ignoroval. Podle ně čističek u obcí nad obyvatel za stamili odboardu, ochrany vod má po nedávném navýše meckého vzoru prosadíme zákon na podporu nebo budeme usilovat o konkrétní řešení celkem dvacet pracovníků. Určitě si p rově obnovitelných zdrojů energie. ní čis toty vody v nejhorších úsecích z hledis římka jak se všichni uživí, když státní správu, života lidí. No, a tak to je moje osobní pokud nebyla p ře vedena na ministerstvo ze Především ale chceme napravit absenci zá kladních ekonomických nás trojů ochrany ži prioritvotního - samodejmě se netýká jen Brněnm ědelství, vykonávají příslušné územní odboří pros tředí. Věřím, že se Koalici poda ské přeh ra dy, i když tady jsem doma. ry. Jis tě, jsou tu hraniční vody, příp rava na prosadit ekologickou daňovou reformu, vstup do EU, koncepčn í záležitosti, ale pl~ece jejíž přípra vu Miloš Kužvart vzdal. Pelc: Kooperativní p řístup nejen uvn itř vlá jedy, se mi zdá ten počet vysoký. To nehovořím ale i ve vztahu k podn ikatelům a v eřej o řadě podivných odborů a oddělení, za je Kužvart: Prioritou bude do roku 2003 do nostkončit s cílem odstranit přílišn ou izolaci jichž tajemnými názvy sice existuje popis je práce na seznamu sítě nejvzácn~ších ochrany životního prost ředí od ostatního svějich kompetend, ale skutečné výstupy jejich lokalit Natura Další prioritou bude ob tahájit Mezi další priority kohokoliv musí spadat čin nosti nejsou mnohdy patrné. A personální v příštím parlamentu Aarhuskou úmluvu implementace právních p ředpisů EU, která obsazení? K tomu zatím mohu uvést jen to, že o účasti veřejnosti při rozhodování ve věcec h bude je ště p odsta tně s loži t~ší než jejich každý ministr by měl spolupracovat s lidmi, životn ího prostředí. Logickou prioritou pro zpracování a přije tí, a to jak organizačně, kterým důvěřuje a jejichž odborné znalosti příští čtyřleté období bude hodnotit účinnost tak samozřejměfinančně. Praxe navíc ukáže, a manažerské schopnosti jsou na vysoké nově přijatých zákon ů v oblasti ŽP a v případě, že po té urči té legislativní smršti hodně envi úrovni. Samozřejmě i já bych si takové lidi že zjistíme jejich u rčité nedostatky v pra ronmentálních předpis ů bude málo kompati vybral především na místa svých přímých zá xi, navrhovat jejich kvalifikované novely. Byl by to pravý opak toho, co se na konci tohoto bilních a budou obsahovat nedostatky, které bude nutné napravit. Neméně závažnou musí stupců, tj. náměstků ministra. Co se týče 18 NAŠROZHOVOR ~m~~~ věcné stránky, jako největší pro ~