Sociální skupiny. Miroslava Schӧffelová LS 2013

Transkript

1 Sociální skupiny Miroslava Schӧffelová LS 2013

2 Sociální skupina Základní sociální jednotka Organizovaná jednotka, v níž jsou vztahy strukturovány a podléhají určitým vzorcům Třídí se dle různých kritérií

3 Sociální skupiny dle vzniku Neformální Vzniklé spontánně Kvůli uspokojení určitých potřeb Příklad? Formální Vzniklé vnějším rozhodnutím Kvůli naplnění cíle Příklad? Školní třída?

4 Sociální skupiny dle příslušnosti Členské Skupina, jíž jsem členem Referenční Představuje model hodnot, ale není rozhodující, zda jsem jejím členem Mohou být totožné Příklad třída A a B

5 Sociální skupina dle velikosti Velká Střední Malá

6 Funkce a vlivy sociálních skupin na jednotlivce Proč jsou skupiny důležité? Efekt sociální facilitace Triplett Efekt sociální inhibice Sociální zahálení Ringelmannovo tahání lana Skupina ovlivňuje chování jedince Potřeby skupiny X potřeby jedince Normy a hodnoty skupiny X jedince

7 Vliv velké skupiny na chování 1. Davové a masové chování Dav Gustave Le Bon (Psychologie davu) Iracionálním uskupení řídícím se primitivními impulsy Člověk v davu se chová zcela jinak, než jak by se choval jako jednotlivec Mentální nákaza Dav je velmi sugestibilní a má sklon k hysterickému chování Společný cíl, za kterým jdou Masa Anonymní seskupení Každý svůj vlastní cíl Ztrácí běžné zábrany v chování, ale nepřejímá hodnoty skupiny

8 Vliv malé skupiny na chování Změna chování vlivem chování ostatních Změna v úsudcích, názorech a postojích jedince v důsledku setkání s úsudky, názory a postoji ostatních 1. Konformita/inovace (vliv většiny nebo menšiny na chování skupiny) 2. Kompliance (vyhovění) 3. Poslušnost (vyhovění autoritám)

9 Konformita (vliv většiny) Stádní chování wg Vliv názoru většiny na náš názor Konformita = sociální vliv, který je výsledkem setkání s názory většiny nebo většinové části vlastní skupiny Sherifova skupinová norma Aschův experiment

10 Sherifův autokinetický efekt Změna názoru jedince na vzdálenost pohybu světelného bodu ve tmě směrem k názoru dalších 2 participantů, jejichž názory byly podobné

11 Aschův experiment Cvičení Vliv názoru ostatních? Výsledky Kontrolní skupina: Chybovost kolem 1% Experimentalní skupina: 37% pokusů chybových jen 25% lidí nikdy nechybovalo 75% se nechalo strhnout vlivem většiny!!!

12 Typy probandů Nezávislí x konformisti Důvody nezávislosti: zvyklí bojovat proti davu, byli si jistí správnou odpovědí, cítili se povinni říct pravdu aby nepokazili experiment.. Důvody konformity: nejistota vlastního názoru u minority! Spíše touha patřit ke skupině, nevybočovat!

13 Kvalitativní výsledky interview: Nesamostatné o. (= ti kteří se v polovině nebo ještě ve vyšším počtu poddávají většině) a) Deformace vnímání: malý počet, považovali své pozměněné odhady za správné b) Deformace úsudku: jejich vnímání není korektní, ale vnímání většiny je správné c) Deformace činnosti: nedošlo ke změně vnímání, ani si nemyslí, že se mýlili, ale nechtějí se zdát jiní nebo horší

14 Kvalitativní výsledky interview: Nezávislé o. (= ti kteří se v polovině nebo ještě ve vyšším počtu nepoddávají většině) a) Důvěra ve vlastní vnímání a zkušenost b) Nezávislé a distancované osoby uvádí nutnost chovat se individuálně c) Vykazují napětí a pochyby, ale trvají na svých úsudcích, nutnost vyrovnat se adekvátně s úkolem

15 Faktory ovlivňující konformitu Sebevědomí jedince Jeho informovanost v daném poli a zkušenost se stimulem Atraktivita skupiny, ve které se jedinec pohybuje Kultura více konformní v asijských a latinskoamerických zemích, kde identita je vytvářena příslušností ke skupině. Západní kultura silně individualistická

16 Důvody konformity Proč? Informační vliv vlastní úsudek versus úsudek ostatních Normativní vliv Potřeba být druhými akceptován Vazba na školní praxi?

17 Inovace (vliv menšiny) Konzistence skupiny (intraindividuální a interindividuální) 12 rozhněvaných mužů (12 angry men) (youtube) Převrácený Aschův experiment (Moscovici, Lage, Naffrechoux)

18 Převrácený Aschův experiment Gree n Gree n Blue Blue Blue Blue Confed 1 Confed 2 Subject 1 Subject 2 Subject 3 Subject 4

19 Kompliance (vyhovění) Změna chování osoby po vystavení (třeba i jednotlivému) názoru či žádosti jiných lidí, nemusí nutně zahrnovat vnitřní souhlas s tímto názorem či požadavkem. V situaci kdy je učiněna přímá žádost a osoba jedná ve shodě s požadavkem

20 Techniky jak dospět ke komplianci Noha ve dveřích (foot in door) = osoba má napřed malý (iniciální) požadavek, když jej druhý splní, má větší a náročnější požadavek ten je ovšem také splněn s větší pravděpodobností (podomní prodejci) Dveře v tváři (door in face) = jedinec který odmítne první (přemrštěný) požadavek bude náchylnější splnit následný méně náročný

21 Techniky jak dospět ke komplianci Nízká koule (low-ball technique) = rozhodneme se na základě nenáročného požadavku a poté, co se vnitřně přesvědčíme, přistoupíme i na horší požadavek V momentě rozhodnutí vzniká závazek cítíme se zavázáni vůči druhé osobě a hledáme vlastní zdůvodnění pro přijetí vyššího požadavku (méně výhodných podmínek)

22 Techniky jak dospět ke komplianci To není vše (that s not all) postavení požadavku do nečekaně příznivé polohy Klasické nabízení slev nebo bonusů Teleshoping

23 Sociální vliv autority Viz minulá přednáška Milgramovy a Zombardovy experimenty Vliv vůdce v patologické struktuře třídy

24 Přestávka

25 Malá sociální skupina 3-20 členů (ale i třída) při větším počtu vznikají podskupiny Charakteristické znaky Interakce Identifikace Společné cíle Normativní očekávání

26 Dynamika malé sociální skupiny Tendence ke spolupráci (kooperaci) uspokojení ze společné činnosti a přijetí skupinou Tendence k soutěživosti (kompetici) uspokojení potřeby sociálního uznání a prestiže Dle druhu skupiny jedna ze složek převládá do popředí se dostávají různí jedinci

27 Kooperace X kompetice Záleží na zastoupení jedinců Prosociální jedinci maximalizace celkového prospěchu, minimalizace rozdílu prospěchu svého a druhých Individualisté maximalizace vlastního prospěchu v absolutním smyslu Nekooperativní jedinci vzbuzují nekooperativní jednání u obou skupin Kooperaci volím pouze v případě, že i já mám alespoň nějaký užitek

28 Kooperace a kompetice Kooperace = chování maximalizující výsledky (či prospěch) skupiny Kompetice = chování maximalizující relativní výhody jedince nad druhými

29 Struktura sociální skupiny Vnitřní uspořádání skupiny, které se stává jejím charakteristickým znakem 1. Vazby mezi členy podskupiny 2. Postavení jednotlivých členů hierarchie ve skupině sociální pozice jednotlivých členů Závisí na individuálních vlastnostech, věku, pohlaví

30 Sociální pozice Dle vlivu Vůdcové Aktivní pomocníci vůdce Podřízení závislí členové Pasivní členové Okrajoví členové Dle sympatií Hvězdy Oblíbení mnohými členy Akceptovaní Trpění Stojící mimo koalice zavržených Normy určují chování v každé pozici čím výše, tím volnější

31 Školní třída jako sociální skupina

32 Školní třída jako formální i neformální skupina Skupina vzniká jako formální Cíle jsou určeny přímo institucí a přesahují individuální potřeby členů Jasné ohraničení či vymezení členství ve skupině Uplatňování sankcí při porušování norem ze strany instituce Postupně se mění v neformální skupinu Vznikají neformální vztahy Skupina formální s velmi silnou neformální vztahovou strukturou

33 Členství ve třídě jako sociální skupině Členská a referenční skupina Kladný X neutrální X záporný vztah Třída jako členská a referenční skupina ideální stav Negativní vztah ke skupině referenční skupina jiná (nebo žádná) na škole

34 Školní třída jako sociální skupina Normy a pravidla určeny mění se dle fungování skupiny, skupina vytváří vlastní neformální Pozice určuje dodržování neformálních pravidel Vytváří složitou strukturu S věkem roste její důležitost Učitel není (a nemůže být) jejím členem

35 Struktura třídy jako sociální skupiny II Mívá obsazeny všechny sociální pozice je velmi důležité je znát Nejčastější podskupinky Dle schopností a prospěchu ( šprti ) Dle socio-ekonomické vrstvy ( socky ) Proč je důležité znát sociální pozice ve třídě?

36 Struktura třídy jako sociální skupiny Členové získávají různou prestiž a oblibu a zaujímají různé pozice ve skupinové hierarchii Formální i neformální pozice jedince se může lišit. Formální struktura školní třídy nevýrazná, často pouze formální, projevuje se sporadicky (předseda třídy, pokladník, různé služby apod.). Podstatnější je struktura neformální

37 Specifický znak: role učitele Školní třída je vedle výše uvedených charakteristik specifická rolí učitele/učitelů. Rozhodující vliv někdo, kdo není jejím členem. Tzv. ovlivnění zvenku. Učitelé ovlivňují ve školní třídě jak její formální, tak neformální strukturu.

38 Vliv skupiny na školní výkon Viz sociální facilitace X sociální inhibice Vliv skupiny na školní výkon pro potřebu přijetí skupinou Soulad hodnot a norem skupiny s hodnotami a normami školy Silná potřeba přijetí ve skupině ovlivňuje školní výkon (ve smyslu + nebo -)

39 Vliv skupiny na chování Potřeba přijetí ochota respektovat normy, které nejsou součástí norem jednotlivce velmi rozdílné chování žáka doma a ve skupině spolužáků Školní třída specifická skupina nelze ji opustit je třeba tolerovat normy, chci-li alespoň přežít Prvky davového chování, konformity, poslušnosti princip šikany Alibi pro vlastní chování dělali to všichni

40 Možnosti diagnostiky školní třídy Systematické pozorování třídy Rozhovory se žáky, učiteli, rodiči Sociálně-psychologické hry Dotazníky Sociometrické metody

41 Diagnostické dotazníky

42 Sociometrické metody Sociometrie (Moreno) je nejstarší metodou. Zkoumá preference dětí, sympatie a atraktivitu. SO-RA-D (Hrabal) VLIV v jakém rozsahu žák ovlivňuje interakci a činnost spolužáků a třídy jako celku. OBLIBA přijetí jedince skupinou, popularita, sympatičnost, přitažlivost

43 Sociometrické metody II Vlastní sociometrie Příklady otázek: Se kterým žákem bys chtěl/a sedět Se kterým žákem bys nechtěl/a sedět S kým bys chtěl/a bydlet na výletě S kým bys nechtěl/a bydlet na výletě Vyhodnocení sociogram

44 Sociogram K čemu je to dobré? Na co je nám taková informace? Jak s tím dále naložit?

45 Práce se třídou jako sociální skupinou Učitel nikdy nejedná s jedním žákem, ale vždy s celou třídou Výzkum E.B. Hurlockové Spolupráce se sociální špičkou sociometrickými hvězdami Rozhodující vliv na jednání a hodnotovou orientaci třídy restrukturace třídy

46 Práce se třídou jako sociální skupinou Využití principu vlivu menšiny Konzistence je nutnou podmínkou Vlivy autority - šikana Odborné programy metodik prevence na škole (výchovný poradce) - SVP

47 Shrnutí a kontrolní otázky Sociální skupiny a jejich dělení Uveďte příklad neformální malé skupiny Uveďte příklad členské nereferenční skupiny Vlivy sociální skupiny Davové a masové chování Jaký je v nich rozdíl? Inhibice Facilitace Zahálení Co to je? Uveďte příklad ze školní praxe

48 Shrnutí a kontrolní otázky Konformita Inovace Kompliance Co to je? Uveďte příklad Charakteristika malé sociální skupiny Dynamika kooperace vs. kompetice Jaká je nutná podmínka pro kooperaci? Za jakých okolností mají jedinci tendenci spíše nekooperovat? Struktura malé sociální skupiny Školní třída je sociální skupina Jak můžeme využít informace o struktuře školní třídy pro práci se třídou?

49 Děkuji za pozornost

50 Doporučená literatura VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. Sociální psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, ISBN HEWSTONE, Miles a Wolfgang STROEBE. Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006, 769 s. ISBN