Agronomická fakulta. Ústav Aplikované a krajinné ekologie

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav Aplikované a krajinné ekologie Ohrožení zemědělských půd erozí ve vybraném katastrálním území Bakalářská práce Vedoucí práce: prof. Ing. František Toman, CSc. Vypracovala: Alena Prášková Brno 2009

2

3 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Ohrožení zemědělských půd erozí ve vybraném katastrálním území vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně. v Brně dne podpis diplomanta

4 PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu bakalářské práce prof. Ing. Františku Tomanovi, CSc. za vedení při zpracovávání bakalářské práce; za konzultace, odborné rady a komentáře. Dále své rodině za umožnění studia na této univerzitě. Bakalářská práce byla zpracována s podporou Výzkumného záměru č. MSM Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystému a jejich adaptace na změnu klimatu uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

5 ANOTACE Eroze půdy je komplexní proces, který zahrnuje rozrušování půdního povrchu, transport a sedimentaci uvolněných půdních částic, způsobený erozními činiteli. Ztráta půdy erozí ze zemědělsky i nezemědělsky využívaných ploch je vážným celosvětovým problémem. V České republice je vodní erozí ohroženo okolo 50 % orné půdy a odhaduje se, že větrnou erozí je ohroženo 7,5 % orné půdy. V bakalářské práci je provedena analýza podmínek vybraného katastrálního území. Dále stanoveny faktory univerzální rovnice a z nich vypočítána průměrná dlouhodobá ztráta půdy vodní erozí. Výsledné hodnoty jsou porovnány se stupněm erozní ohroženosti půd. Z výsledků vyplývá, že více než polovina zemědělské půdy je ohrožena střední erozí. Klíčová slova Půda Vodní eroze Univerzální rovnice

6 ANNOTATION Soil erosion is a complex process when the soil is naturally removed by the action of water or wind - so called erosive factors. Soil may be detached, transported, and deposited. Soil erosion, connected with soil loss, may affect agricultural areas and the natural environment, and is the one of the most widespread environmental problem these days. Around 50 % of area is threatened by water erosion and around 7,5 % by wind erosion in Czech Republic. The analysis of the conditions in selected land register were performed. At first, factors for the erosion formula had been chosen. They had been used for calculation (USLE - Universal Soil Loss Equation) of average amount of soil loss. Resultant values were compared with degree of erosion of threatened soil. This implies that more than one half of agricultural land is threatened by moderate erosion. Keywords: Soil Water erosion Universal Soil Loss Equation

7 OBSAH 1 CÍL PRÁCE ÚVOD EROZE PŮDY Charakteristika eroze Druhy eroze dle činitelů Druhy eroze dle intenzity Příčiny zrychlené eroze Následky eroze Rozšíření eroze VODNÍ EROZE Formy vodní eroze Povrchová eroze Podpovrchová eroze Činitelé ovlivňující vodní erozi Následky vodní eroze Určení ohroženosti pozemku vodní erozí Faktor erozní účinnosti dešťů R Faktor erodovatelnosti půdy K Topografický faktor LS Faktor ochranného vlivu vegetace a agrotechniky C Faktor účinnosti protierozních opatření P ANALÝZA VYBRANÉHO KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ Poloha obce Geologie Geomorfologie Pedologie Klima Hydrologie Vegetace Způsob využívání a obhospodařování půdy VÝPOČET VODNÍ EROZE VE VYBRANÉM KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ Stanovení erozních faktorů v zájmovém území Přípustná ztráta půdy Stupeň erozní ohroženosti VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUZE ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM TABULEK PŘÍLOHY... 41

8 1 CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je stanovení ohroženosti zemědělských půd erozí v katastrálním území Kundratic. Zkoumáno bude ohrožení vodní erozí z hlediska využití území. Ve vybraném katastrálním území se provede rozbor současných podmínek a analýza současného stavu využití území. Vodní eroze bude stanovena dle univerzální rovnice (Wischmeier et Smith). Stanoven bude erozní faktor účinnosti dešťů, faktor erodovatelnosti půd, faktor délky a sklonu svahu, faktor vegetačního krytu a agrotechniky a faktor protierozních opatření. Stanovení bude provedeno za pomoci map BPEJ, ZM 1:10 000, dle klimatických údajů a osevních postupů. Po stanovení univerzální rovnice pro výpočet ztrát půdy se určí stupeň erozního ohrožení pozemků.

9 2 ÚVOD Půda, voda a vzduch tvoří tři základní přírodní zdroje, na kterých je závislý život. Půda zajišťuje živiny nutné pro růst rostlin, které jsou základem pro výživu živočichů včetně člověka. Půda je důležitá z hlediska produkce a svým vztahem k životnímu prostředí. Eroze půdy je vyvolána a ovlivňována působením různých faktorů, které rozhodují o jejím vzniku, průběhu a intenzitě. Z hlediska využívání zemědělské půdy jsou hlavními činiteli způsobující erozi voda a vítr. Při erozních procesech působí faktor morfologický, vegetace, způsob kultivace půdy a odolnosti půdy vůči účinkům erozních činitelů. Eroze se projevuje odnosem celých horizontů půdy nebo jen některých částic a jejich ukládáním na jiných místech. Spolu s půdními částicemi jsou přemísťovány živiny a jiné, často i škodlivé látky. Dochází tak ke znehodnocení erodovaných míst i míst, na nichž se ukládají půdní částice. Může dojít ke snižování úrodnosti půd, někdy je půda erodována až na mateční horninu nebo překryta neúrodnými sedimenty. Negativní důsledky eroze se mohou projevit i mimo erodovanou plochu vlivem transportu a ukládání materiálu. Erozní procesy nejsou procesem vyskytujícím se jen při kultivaci půdy, ale vznikají i při různých přírodních jevech, kdy dochází k obnažení půdního povrchu a ztrátě vegetačního krytu - požáry, sesuvy. Obrovský tlak na půdy a životní prostředí jsou zaznamenány v důsledku intenzivního rozvoje průmyslu a zemědělství zejména v posledních desetiletích. Odhaduje se, že využíváním velkoplošného systému hospodaření se erozní procesy zvětšily více než desetkrát. V celosvětovém měřítku je eroze půdy jedním z mnohdy až tragických důsledků nerozumného využívání přírodních zdrojů člověkem a současně příčinou mnohdy nevratné degradace půdy a krajiny. Přes 9 milionů km 2 půdy je ohrožených vodní erozí ve stupni plošné eroze, z toho necelé 2 miliony km 2 jsou již v současnosti vážně degradované. Obecnou příčinou obvykle bývá nerespektování přírodních charakteristik a zákonů. Výzkumem eroze a bojem proti ní se zabývají odborníci na celém světě a zkoumají procesy eroze ve všech fázích.

10 3 EROZE PŮDY 3.1 Charakteristika eroze V nejširším slova smyslu pojmem eroze rozumíme rozrušování litosféry, respektive pedosféry (Janeček, 2002). Eroze je přírodní komplexní proces působící nepřetržitě na zemský povrch. Dochází při ní k rozrušování půdy činností erozních činitelů, nejčastěji vody, větru a ledu, a přemístění na jiná místa (Dufková, 2007). Při erozi dochází k přenosu půdních částic neboli denudaci, jejich následné přemístění neboli transportu a uložení neboli akumulaci na jiném místě. Z agronomického hlediska znamená eroze fyzikální, chemickou a biologickou degradaci půdy, nenávratnou ztrátu zeminy, humusu a živin, ovlivnění mikrobiálního života a narušení, popřípadě zničení plodin. Slovo eroze pochází z latinského slova erodere, neboli nahlodávat (Šaropatka aj., 2002). Zmínka o prvním písemném použití tohoto termínu pochází z roku 1541 od Roberta Coldplana, jako překlad z lékařského textu. Roku 1774 byl použit tento termín i mimo lékařskou vědu a to v knize Natural History od Olivera Goldsmitha, kde se zmiňuje o erozi půdy vodou 1 (čerpáno z Wikipedie). Nauka o erozi se nazývá erodologie a jejím zakladatelem je H. H. Bennet (Janeček, 2002). 3.2 Druhy eroze dle činitelů vodní (akvatická) větrná (eolická) sněhová (nivální) ledovcová (glaciální) zemní antropogenní (Sanetrník, Filip, 1991)

11 3.3 Druhy eroze dle intenzity Normální přirozená, geologická Normální erozí nedochází k porušení přírodní rovnováhy a ztráta půdních částic je doplňována tvorbou nových částic z půdního podkladu. Zrychlená Je způsobena lidskou činností a je 10 až 100 krát větší než eroze normální (Šaropatka aj., 2002). Zrychlenou erozí je porušena přírodní rovnováha a dochází k takové ztrátě půdních částic a živin, že nemohou být nahrazeny půdotvorným procesem. Za hranici mezi normální a zrychlenou erozí se považuje hodnota hranice 0,5 m 3.ha -1.rok -1, což je 0,05 mm.ha -1.rok -1. Intenzita větší než uvedená hodnota se považuje za erozi zrychlenou (Dufková, 2007). 3.4 Příčiny zrychlené eroze Zrychlená eroze se projeví zejména po odstranění a změně vegetace. Ve sprašových oblastech po změně využití z lesa na ornou půdu může způsobit vodní eroze výmoly a rokliny. V horských oblastech se urychlí eroze zatravněných svahů vyšlapáváním sítě pěšinek, pastvou dobytka a intenzivní turistikou. Zrychlená vodní eroze provází též holoseče lesních porstů ve svažitých polohách. Na orné půdě je intenzivní zejména v porostech okopanin. Značná intenzita vodní eroze na svažitých pozemcích je rovněž ve vinincích a sadech (Šaropatka aj., 2002). 3.5 Následky eroze Následkem eroze je změna fyzikálních vlastností půdy, zejména struktury, textury, objemové hmotnosti, vodní kapacity, pórovitosti, infiltrační schopnosti a příznivé hloubky pro vývoj kořenů. Eroze půdy má vliv i na chemické vlastnosti půdy, zejména ve třech důležitých oblastech. Snižuje obsah organické hmoty a humusu v půdě, snižuje obsah minerálních živin v půdě a obnažuje podorničí s nízkou přirozenou úrodností a vyšší kyselostí. Dlouhodobým působením eroze se mění kvantitativní a kvalitativní vlastnosti půd. Kvantitativní změny spočívají především ve zmenšování hloubky půdního profilu a 11

12 plochy půd v případě velmi intenzivní eroze, kvalitativní ve změně jejich vlastností a snížení úrodnosti půd. 3.6 Rozšíření eroze Obecně se uznává, že zrychlená eroze je vážným světovým problémem. Obtížné však je určit rozsah, velikost a rychlost půdní eroze a její důsledky pro hospodářství a životní prostředí. Odhaduje se, že množství sedimentů odnášených do oceánů vzrostlo z 10 miliard t.rok -1 před zavedením intenzivního zemědělství na 25 až 50 miliard t.rok -1 v současnosti. Za tu dobu bylo zničeno erozí 430 milionů ha produktivních ploch. Současná degradace půdy erozí a jinými faktory vede k nevratné změně produkce na ploše 6 mil. ha -1.rok -1 (Janeček, 2002). Rychlost tvorby půdy Dle Koukala (1964) je průměrná rychlost tvorby půdy na celém zemském povrchu okolo 1,2 t.ha -1.rok -1. Údaje jsou ale orientační, protože intenzita a kvalita zvětrávání jsou velmi variabilní (Janeček, 2002). 12

13 4 VODNÍ EROZE Vodní eroze je způsobena kinetickou energií dopadajících děšťových kapek a mechanickou silou povrchové vody (Šaropatka aj., 2002). Dešťové kapky dopadající na nechráněný půdní povrch rozrušují svou kinetickou energií půdní agregáty a uvolňují půdní částice. Je-li intenzita a úhrn srážek větší než vsakovací schopnost půdy, dochází k povrchovému odtoku. Na nerovných a svažitých pozemcích se stékající voda postupně soustřeďuje a na vegetací nedostatečně chráněné půdě působí erozně a vytváří v ní drobné rýžky, rýhy až strže. Snížením sklonu terénu nebo rozptýlením povrchového odtoku klesá jeho unášecí síla a dochází k sedimentaci unášených půdních částic (Dufková, 2007). 4.1 Formy vodní eroze Povrchová eroze Plošná eroze Při plošné erozi je půda erodována téměř rovnoměrně po celé ploše pozemku nebo určité části svahu. Čím je plocha svahu rovnější, tím jsou podmínky pro soustřeďování vody menší. Avšak ani dokonale urovnaný povrch nemůže zabránit soustřeďování vody na svahu do rýžek, a proto se dá plošná eroze těžko oddělit od rýžkové (Janeček, 2002). Plošná eroze je rozdělena na dvě fáze: Fáze selektivní výběrová Při této fázi dochází k vymývání nejjemnějších půdních částic spolu s látkami, které jsou s nimi vázané. V přírodě je téměř neznatelná. Fáze vrstevná Vrstevnatá eroze může odnášet ve vrstvách i celý půdní horizont (Dufková, 2007) Rýžková eroze Soustřeďováním plošného odtoku vzniká rýžková eroze o hloubce a šířce několika cm (Janeček, 2002). 13

14 Výmolná eroze Výmolná eroze má několik fází. Erozi rýžkovou, ta přechází v erozi rýhovou, výmolnou až k tvorbě strží Proudová eroze Erozi proudovou způsobuje vodní tok a dělí se na erozi dnovou, při které dochází k rozrušování dna, a erozi břehovou, při které dochází k rozrušování břehů (Dufková, 2007) Podpovrchová eroze Srážková voda působí erozně nejen při povrchovém odtoku, ale i při jejím podpovrchovém odtoku, způsobujícím vnitropůdní erozi. Zachar (1970) jí rozumí mechanické vyplavonání jemných, různě dispergovaných frakcí půdy gravitační vodou mezi agregáty, přispívající ke skeletizaci půdy. Zvláštní formou podzemní eroze je tunelová eroze (sufloze), spočívající ve vymílání podpovrchvých chodeb vodou nad nepropustným podložím. Konečným stádiem tunelové eroze jsou erozní rýhy, vzniklé probořením stropů (Janeček, 2002). 4.2 Činitelé ovlivňující vodní erozi Klimatické a hydrologické poměry Charakter klimatických poměrů je dán zeměpisnou polohou, nadmořskou výškou, slunečním zářením, teplotou ovzduší, srážkami, výparem, vlhkostí vzduchu a povrchovým odtokem. Nejdůležitějším činitelem, který ovlivňuje vodní erozy, jsou srážky. Srážky působí přímo na půdní povrch a jsou zdrojem povrchového odtoku. Územní poměry Možnost odtoku vody z povrchu je zapříčiněn sklonem území. Dále záleží na jeho délce, expozici a tvaru. 14

15 Půdní a geologické poměry Půdní poměry jsou charakterizovány infiltrací vody do půdy a odolností vůči rozrušování a přenosu půdních částic. Propustnost půdy záleží na zrnitostním složením, textuře, struktuře a vlhkosti. Odolnost zajišťuje obsah humusu a nasycenost sorpčního komplexu. Nejméně náchylné k vodní erozi jsou půdy písčité a nejvíce hlinité s velkým podílem prachových částic. Z geologického hlediska má na erozi přímý vliv odolnost jednotlivých matečních hornin a nepřímý vliv půdotvorný substrát. Vegetační poměry Vegetační kryt chrání půdu před přímým dopadem dešťových kapek, rozrušování povrchu půdy, zpomaluje rychlost povrchového odtoku, zlepšuje fyzikální a chemické vlastnosti půdy. Způsob využívání a obhospodařování půdy Zvýšená eroze je velmi často vyvolána nesprávnými zásahy člověka v užívání půdy a polohovém umístění kultur. Hospodářská činnost člověka může ovlivňovat celou řadu faktorů, které ovlivňují erozi. Nejvíce se projevuje v úpravě délky svahů, vegetačního krytu, výběrem pěstovaných plodin a negativním ovlivněním půdních vlastností (Sanetrník, Filip, 1991). Tito činitelé nepůsobí ovšem nikdy jednotlivě, nýbrž vždy ve vzájemném seskupení. Avšak vliv určitého činitele může být převládající a pro průběh a účinnost eroze rozhodující (Dufková, 2007). 4.3 Následky vodní eroze Nadměrný povrchový odtok, který vyvolává vodní eroze, je ztrátový a způsobuje zmenšení zásob vody v půdě. Eroze působí jako rozptýlený zdroj znečištění vody a je výrazným činitelem, který ohrožuje čistotu povrchových vod. V souvislosti s rostoucí potřebou průmyslových hnojiv v zemědělství došlo u nás k výraznému zvýšení obsahu dusíku, fosforu, draslíku a dalších látek v povrchových vodách(sanetrník, Filip, 1991). 15

16 4.4 Určení ohroženosti pozemku vodní erozí V praxi rozlišujeme aktuální a potenciální erozi půdy. Aktuální eroze se měří přímo v terénu a představuje skutečné množství půdy (v mm, m 3, kg, t), které bylo odneseno z určité plochy (ha, km 2 ) za rok. Potenciální eroze půdy lze vypočítat dle univerzální rovnice Wischmeier et Smith (Šaropatka aj., 2002). Zatím nejdokonaleji univerzální rovnice pro výpočet průměrné dlouhodobé ztráty půdy z pozemků vyjadřuje kvantitativní účinek hlavních faktorů ovlivňujících vodní erozi způsobovanou přívalovými dešti od autorů Wischmeier et Smith (1978): kde: G = průměrná dlouhodobá ztráta půdy (t.ha -1.rok -1 ) R = faktor erozní účinnosti dešťů K = faktor erodovatelnosti půdy (t.ha -1.rok -1 ) L = faktor délky svahu S = faktor sklonu svahu C = faktor ochranného vlivu vegetace P = faktor účinnosti protierozních opatření Faktor erozní účinnosti dešťů R Erozní účinnost dešťových srážek se projevuje nejvíce na začátku erozního procesu, působením dešťových kapek dopadajících na půdní povrch. Z fyzikálního hlediska tak způsobují rozbíjení půdních agregátů, uvolňování půdních částic a zhutňování povrchové vrstvy půdy. Základní charakteristikou pro stanovení tzv. erozivity (erozní účinnosti deště) je kinetická energie deště. Záleží na struktuře deště, tedy velikosti kapek, a na rychlosti pádu kapek (Janeček, 2002). Další charakteristiky ovlivňující erozní účinnost dešťů jsou úhrn srážek, četnost výskytu a intenzita srážek (Podhrázská, Dufková, 2005). Deště o vydatnosti do 12,5 mm, oddělené od předchozích dešťů šestihodinovou či delší přestávkou a dále deště, jejichž maximální intenzita nepřekročí 24 mm.h -1, neuvažujeme, jelikož při nich nedochází k povrchovému odtoku a tím k ohrožení půdního povrchu vodní erozí (Janeček, 2002). 16

17 Způsoby stanovení: Rozlišujeme tři způsoby stanovení erozní účinnosti dešťů. a) Vzorec Faktor erozní účinnosti dešťů definovali Wischmeier a Smith (1958): R = faktor erozní účinnosti deště (MJ.ha -1.cm.h -1 ) E = celková kinetická energie deště (J.m -2 ) i 30 = maximální 30-ti minutová intenzita deště (cm.h -1 ) Celková kinetická energie deště E: E i = kinetická energie i-tého úseku deště n = počet úseků deště Kinetická energie i-tého úseku deště E i : i si = intenzita deště i-tého úseku (cm.h -1 ) H si = úhrn deště v i-tém úseku (cm) b) Průměrná hodnota stanovená pro celou ČR Pro stanovení průměrné hodnoty faktoru erozní účinnosti dešťů přistupujeme, pokud nezískáme z ombrogramů (srážkoměrů) plně zpracované údaje o srážkách alespoň za posledních 50 let. Pokud nejsou tyto údaje k dispozici, tak počítáme s průměrnou hodnotou (Podhrázská, Dufková, 2005). R = 20 17

18 Tab. 1 Průměrně rozdělení faktoru R ČR (Janeček, 2007) Měsíc duben Květen červen červenec srpen září říjen % 0, ,5 Z rozdělení tedy vyplývá, že přívalové deště se z 90 % vyskytují mezi červnem a srpnem, a proto je ochrana půdy v tomto období nejdůležitější. c) Mapa izolinií pro území jižní Moravy Pro určení průměrně hodnoty využijeme mapu izolinií (Podhrázská, Dufková, 2005) Faktor erodovatelnosti půdy K Faktor erodovadelnosti půdy vyjadřuje náchylnost půdy k erozi. V univerzální rovnici je definován jako odnos půdy v t.ha -1 na jednotku dešťového faktoru R ze standardního pozemku o délce 22,13 m (na svahu o sklonu 9%), který je udržován jako kypřený černý úhor kultivací ve směru sklonu (Janeček, 2002). Způsoby stanovení a) Vzorec Jestliže obsah prachu a práškového písku (0,002-0,1 mm) v půdě je do 70%, tak lze faktor K stanovit ze vzorce. M = součin (% prachu + práškového písku) a (100 - % jílu) (% prachu a % práškového písku = částice 0,002-0,1 mm) (% jílu = částice < 0,002 mm) a = % organické hmoty b = třída struktury ornice c = třída propustnosti půdního profilu (Podhrázská, Dufková, 2005) b) Nomogram Hodnotu faktoru erodovatelnosti můžeme získat z nomogramu (Wischmeier, Johnson, Cross, 1971). 18

19 Ke stanovení musíme znát obsah prachu (částečky 0,002 0,1 mm), obsah písku (0,1 2 mm), obsah humusu, strukturu půdy (zrnitá, drobtovitá, hrudkovitá, desková, slitá) a propustnost půdy (6. tříd). Hodnoty se vztahují k ornici, pouze hodnoty propustnosti platí v celém půdním profilu (Janeček, 2002). c) Bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) Přibližné určení hodnoty K-faktoru může být také z map BPEJ. Z druhého a třetího místa, tohoto pětimístného kódu, získáme dvojčíslí, jehož pomocí získáme z následující tabulky hodnotu faktoru náchylnosti půdy k erozi. V tabulce, kde se nevyskytují hodnoty (označené písmenem n), se použije nomogram. Tab. 5 Hodnoty faktoru K dle 2. a 3. místa BPEJ (Janeček, 2007) HPJ K HPJ K HPJ K HPJ K HPJ K HPJ K 01 0, , , , ,38 66 n 02 0, , , , , , , , , , , , , , , , ,40 69 n 05 0, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,32 74 n 10 0, , , , ,35 75 n 11 0, , , , ,31 76 n 12 0, , , , ,40 77 n 13 0, ,41 39 n 52 0,37 65 n 78 n d) Půdní druh Orientační hodnoty erodovatelnosti půdy získáme z půdního druhu (Podhrázská, Dufková, 2005) Topografický faktor LS Topografický faktor je součin délky svahu (faktor L) a sklonu svahu (faktor S). Území se rozdělí na tzv. erozně uzavřené celky (EUC). Do EUC umístíme trasy předpokládaného povrchového odtoku. Odtokové linie jsou vedeny vždy kolmo 19

20 na vrstevnici, tedy od rozvodnice k nejbližší údolnici v místě největší délky a sklonu svahu. Každý celek je ohraničen dílčí rozvodnicí a údolnicí. Vliv sklonu a délky svahu na velikost erozního účinku vody je vyjádřen topografickým faktorem Wischmeier a Smith (1965). Je to poměr ztráty půdy na jednotku plochy svahu ke ztrátě půdy na jednotkovém pozemku o délce 22,13 m se sklonem 9 %. A. Samostatné stanovení faktorů L a S Faktor L Způsoby stanovení a) Vzorec Tab. 7 Exponent vlivu sklonu svahu (Podhrázská, Dufková, 2005) l d = nepřerušená délka svahu (m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu Sklon (%) p 1 0, , ,4 5 0,5 Za účinné přerušení délky svahu po spádnici nelze považovat mez, ale pouze sběrný nebo záchytný průleh či příkop, který zamezuje přetékání vody na níže položenou plochu. b) Tabulka Stanovení hodnoty faktoru délky svahu pomocí tabulky Tab. 8 Hodnoty faktoru délky svahu L (Podhrázská, Dufková, 2005) l (m) L 0,48 0,68 0,82 0,95 1,17 1,35 1,52 l (m) L 1,66 1,91 2,13 2,61 3,02 3,38 3,69 l (m) L 3,99 4,27 4,52 4,77 5,22 5,62 6,04 l (m) L 6,39 6,75 7,07 7,39 7,69 7,98 8,26 20

21 c) Nomogram Stanovení hodnoty faktoru délky svahu pomocí nomogramu. Faktor S Způsoby stanovení a) Vzorec s = sklon svahu (%) b) Tabulka Stanovení hodnoty faktoru sklonu svahu pomocí tabulky. Tab. 9 Hodnoty faktoru sklonu svahu S (Podhrázská, Dufková, 2005) s (%) S 0,18 0,26 0,35 0,45 0,57 0,70 0,84 s (%) S 1,00 1,17 1,35 1,55 1,75 1,97 2,21 s (%) S 2,46 2,72 2,99 3,27 3,57 3,86 4,21 s (%) S 4,55 4,90 5,26 5,64 6,03 6,43 6,85 c) Nomogram Stanovení hodnoty faktoru sklonu svahu pomocí nomogramu (Podhrázská, Dufková, 2005). B. Přímý výpočet faktoru LS ze vzorce Hodnota topografického faktoru LS pro přímé svahy se vypočítá ze vzorce. l d = nepřerušená délka svahu (m) s = sklon svahu (%) 21

22 4.4.4 Faktor ochranného vlivu vegetace a agrotechniky C Vliv vegetačního pokryvu na smyv půdy se projevuje přímou ochranou povrchu půdy před destruktivním působením dopadajících dešťových kapek a zpomalováním rychlosti povrchového odtoku. Nepřímo působením vegetace na půdní vlastnosti, zvláště pórovitosti a propustnosti, i s omezením možnosti zanášet póry rozplavenými půdními částicemi a mechanickým zpevněním půdy kořenovým systémem omezujícím možnost odnosu půdy. Stupeň ochranného účinku plodin a jejich posklizňových zbytků rozdělili Wischmeier et Smith (1978) na 5 období: Tab. 10 Období ochranného vlivu vegetace (Podhrázská, Dufková, 2005) Období vývoje plodiny 1 období podmítky a hrubé brázdy 2 období od přípravy pozemku k setí do 1. měsíce zasetí 3 období od konce 2. období do období od konce 3. období do sklizně 5 období strniště Hodnoty faktoru vegetačního krytu a agrotechniky C pro hlavní plodiny představují poměr ztráty půdy na pozemku s pěstovanými plodinami ke ztrátě půdy na kypřeném černém úhoru a jsou zpracovány dle Wischmeier et Smith z roku 1978 (Janeček, 2002). Při posuzování dlouhodobé erozní ohroženosti pozemku je nutné určit faktor C pro celý osevní postup včetně období mezi střídáním plodin při zohlednění nástupu a způsobu agrotechnických prací. Pro každý osevní postup se zpracovává samostatná tabulka. Průměrnou hodnotu faktoru ochranného vlivu vegetace a agrotechniky C za celý osevní postup dává aritmetický průměr všech plodin (roků) v osevním postupu. Pokud zjišťujeme míru erozního ohrožení pro větší oblasti (povodí) a není znám přesný osevní postup, je možno využít orientačních hodnot ročních faktorů C jednotlivých plodin nebo hodnot izolinií faktoru C pro vybrané plodiny Faktor účinnosti protierozních opatření P Jestliže nelze předpokládat, že byly dodrženy vyznačené podmínky maximálních délek a počtu pásů, nelze s uvedenou účinností příslušného opatření vyjádřenou 22

23 hodnotami faktoru P při výpočtu průměrné dlouhodobé ztráty půdy počítat a hodnota faktoru P je rovna jedné. Údaje o hodnotách erozních faktorů a výsledky výpočtu se blíží realitě jen za předpokladu, že šetřený pozemek je za všech okolností dokonale chráněn před cizí vodou z výše položených pozemků a komunikací. Hodnoty faktoru účinnosti protierozních opatření P jsou uvedeny dle Wischmeier et Smith (1978) v tabulce (Podhrázská, Dufková, 2005). Tab. 11 Hodnoty faktoru účinnosti protierozních opatření (Podhrázská, Dufková, 2005) Protierozní opatření Sklon svahu (%) Maximální délka pozemku po spádnice 120 m 60 m 40 m - - při konturovém obdělávání 0,60 0,70 0,90 1,00 Maximální šířka a počet pásů 40 m 30 m 20 m 20 m - při pásovém střídání 6 pásů 4 pásy 4 pásy 2 pásy - okopanin s víceletými pícninami 0,30 0,35 0,40 0,45 - okopanin s ozimými obilovinami 0,50 0,60 0,75 0,90 Hrázkování 0,25 0,30 0,40 0,45 Terasování - - 0,05 0,20 23

24 5 ANALÝZA VYBRANÉHO KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ 5.1 Poloha obce Obec Kundratice se nachází v Českomoravské vrchovině v kraji Vysočina a spadá pod bývalý okres Žďár nad Sázavou (citováno z Veřejné správy) 2. Obec je součástí mikroregionu Velkomeziříčsko-Bítešsko (citováno z Mikroregionu) 3. V některých zdrojích bývá obec nazývána Kundratice u Křižanova. Křižanov je městys vzdálený 2 km severovýchodně od obce. Nejbližší významné město je Velké Meziříčí ležící severovýchodně ve vzdálenosti 12 km. První písemná památka pochází z roku Dějiny obce jsou po celou historii spjaty s křižanovským panstvím, zejména s budováním rybníků. Kundratice je malá obec s 182 obyvateli, budována kolem říčky Libochůvky. Plocha katastru obce je 419 ha (citováno z internetových stránek obce) Geologie Geologický vývoj Zájmové území spadá do geologické jednotky Českého masivu. Krajiny Českomoravské vrchoviny se začaly vytvářet již v prvohorách. Region náleží k části zemské kůry v Evropě, která se stabilizovala hercynským vrásněním v prvohorách (v karbonu) a od tohoto období byla většinou souší. Jen občas byly okrajové části regionu zaplaveny mělkým mořem nebo ve sníženinách vznikla jezera. Horniny Bítešská skupina, v níž se vyskytuje bítešská ortorula, zahrnuje řadu nejrůznějších variet rul biotické, granáticko-biotické, dvojslídné, muskovitické a sericitické. Vložky náleží jemnozrnným biotickým či dvojslídným rulám, amfibolickým rulám, amfibolitům a vzácně též karbonátům. Všechny typy mají zřetelné metamorfní struktury a textury překryté navíc strukturami mylonitickými a kataklastickými (Čech aj., 2002)

25 Vedle základní minerální asociace amfibol + plagioklas jsou poměrně často nápadnou součástí moravských amfibolitů červená až 1 cm velká zrna granátu, vyskytující se na území obce (Demek, Novák, 1992). 5.3 Geomorfologie Geomorfologicky zájmové území spadá do provincie České vysočiny, soustavy Česko-moravské a podsoustavy Českomoravské vrchoviny. Zájmové území se nachází na největší ploše v moravské části Českomoravské vrchoviny, celku nazvaném Křižanovská vrchovina. Vrchovina se dále dělí na podcelky, zájmové území se rozkládá na podcelku Bítešská vrchovina. Okrsek, v němž se nalézá zájmové území, se nazývá Libochovská sníženina (Čech aj., 2002). 5.4 Pedologie Na území převládají kambizemě v subtypech modální, mezobazické a zřídka oglejené. Ty se vyskytují na půdotvorném substrátu magmatických hornin kyselých až neutrálních. Dalšími půdními typy jsou pseudoglej modální, fluvizem glejová a glej modální, vyskytující se v nivních uloženinách a úzkých depresích. Převládají půdy středně těžké a středně hluboké. 5.5 Klima Klimatický region spadá dle kódu BPEJ do klimatického regionu 7. Klimatický region je mírně teplý vlhký (Lıw aj., 1995). Převládajícím směrem proudění po většinu roku je západoseverozápadní, které se v přízemních vrstvách přizpůsobuje morfologií reliéfu terénu. V chladnější části roku dominuje jihovýchodní proudění. Nejchladnějším měsícem je leden. Nejvyšší teploty jsou dosahovány v červenci. Zima nastupuje v průměru v polovině poslední listopadové dekády a obecně končí v průběhu první březnové dekády. Sněžení je zaznamenáno v průměru nejpozději do 7. listopadu. Sněhová pokrývka dosahuje v průměru nejvyšších hodnot v únoru a březnu, a to cm. Poslední sněžení je zaznamenáno v průměru v kolem 20. dubna. Vegetační období začíná v průměru během první dubnové dekády a 25

26 končí v průběhu poslední říjnové dekády. Nejdeštivějším měsícem je červenec. Nejnižším srážkový úhrn je v průměru v březnu (Čech aj., 2002). Nejbližší klimatická stanice se nachází ve Velkém Meziříčí. Z dlouhodobých normálů z let vyplývá, že průměrná teplota vzduchu za rok činí 7,2 C a úhrn srážek za rok činí 594,4 mm (citováno z ČHMÚ) Hydrologie Území je odvodňováno říčkou Libochůvkou, na jejímž povodí je zbudováno celkem 58 rybníků a odvodňovaná plocha je 146,5 km 2. Libochůvka je pravostranným přítokem řeky Loučky, která je pravostranným přítokem Svratky. Na řece Svratce se rozprostírá vodní nádrž Vír, která je zdrojem vody pro některá místní sídla a slouží pro zásobování Brna a okolí. Území náleží k úmoří Černého moře. Obyvatelstvo je zásobeno pitnou vodou z nádrže Mostiště a část má své vlastní studny (Čech aj., 2002). Vodní plocha v katastru obce zabírá 13 ha (citováno z ČSÚ) 6. Vodní plochy na katastrálním území slouží jako chovné rybníky. Jedná se rybníky Rozkoš, Šalbabík a Nebohý. 5.7 Vegetace Zájmové území se nachází dle Demka ve 4. bukovém vegetačním stupni (Demek aj., 2006). Dle Neuhäuslové (2001) se zájmové území rozkládá v místě přirozeného výskytu bučiny s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-fagetum). Tato bučina je tvořena stromovým a bylinným patrem. Keřové a mechové patro bývá vyvinuto jen vzácně nebo chybí. Ve stromovém patru převládá buk (Fagus sylvatica), s vyšší stálostí bývají přimíšeny klen (Acer pseudoplatanus), jedle (Abies alba, dnes vymírající) a smrk (Picea abys), ve vyšších polohách pravděpodobně původní. Bylinné patro bývá většinou souvisle zapojené, s pokryvností kolísající podle zápoje stromového patra

27 Z kontaktní potenciální přirozené vegetace se ve vyšších polohách České vysočiny vyskytuje acidofilní horská smrková bučina (Calamogrostio Villona-Fagetum). Tvořila původně souvislý vegetační kryt montánního stupně Českomoravské vrchoviny. Lesní společenstva jsou nahrazena většinou smrkovými monokulturami (Picea abies), řidčeji modřínové a sosnové (Larix decidua, Pinus sylvestris). Keřová společenstva jsou nahrazena společenstvy třídy (Rhamno-Prunetea). Luční a pastvinná společenstva jsou nahrazeny společenstvy svazu Arrhenatherion a Polygon- Trisetion, chudé louky a pastviny řádu Nardetalia (Neuhäuslová, 2001). Kolem rybníků se pomístně vyskytuje vegetace svazu Magnocaricion elace a na obnažených rybničních dnech vegetace svazu Elatini-Eleocharition ovatea (Culek, 1995). 5.8 Způsob využívání a obhospodařování půdy Území náleží do bramborářské výrobní oblasti (citování z Geografie zemědělství) 7. Dříve se hojně pěstoval mák, je znázorněn ve znaku obce. V současné době jsou nejvíce pěstovány obilniny a kukuřice. Tab. 13 Druhy pozemků a jejich procentuální zastoupení v území (citováno z ČSÚ) 8 Výměra zemědělské půdy ha Druh pozemku Výměra v ha Zastoupení v % Orná půda ,0 Zahrady 8 2,0 Trvalé travní porosty 37 9,0 Lesní půda 27 6,5 Vodní plochy 13 3,0 Zastavěné plochy 6 1,5 Ostatní plochy 20 5,0 Celková výměra pozemků

28 6 VÝPOČET VODNÍ EROZE VE VYBRANÉM KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ Katastrální území Kundratic se rozkládá na ploše 419 ha. Výměra plochy zemědělské půdy je 353 ha, z toho orné půdy je 308 ha. Výpočet ohroženosti pozemků vodní erozí byl stanoven dle univerzální rovnice. Katastrální území bylo rozděleno na 20 celků (pozemků). 6.1 Stanovení erozních faktorů v zájmovém území Faktor erozní účinnosti dešťů R Faktor erozní účinnosti přívalového deště byl stanoven pomocí tabulky stanic, která byla zhotovena pro území jižní Moravy. V tabulce je uveden údaj průměrné roční hodnoty faktoru R pro stanici Velké Meziříčí. Stanice je vzdálená 12 km severovýchodně a její nadmořská výška je 452 m n. m. a její zeměpisná poloha je 49 21' 14" severní šířky a 16 00' 31" východní délky (citováno z ČHMÚ) 9. Hodnota faktoru R je 18,

29 Tab. č. 14 Hodnoty faktoru R pro území jižní Moravy (Podhrázská, Dufková, 2005) Stanice Četnost výskytu Průměrná roční hodnota R faktoru Jihlava 1,3 15,3 Prostějov 1,5 17,7 Vyškov 1,5 17,7 Velké Meziříčí 1,6 18,9 Kroměříž 1,7 20,0 Luhačovice 1,8 21,2 Hostýn 1,9 22,4 Staré Město 1,9 22,4 Telč 1,9 22,4 Tišnov 1,9 22,4 Třebíč 1,9 22,4 Vizovice 1,9 22,4 Koryčany 2,0 23,6 Strání 2,0 23,6 Svratouch 2,0 23,6 Vír 2,0 23,6 Brno 2,1 24,8 Broumov 2,1 24,8 Náměšť nad Oslavou 2,1 24,8 Hodonín 2,2 26,0 Kuchařovice 2,2 26,0 Pohořelice 2,2 26,0 Zlín 2,2 26,0 Vranov 2,4 28,3 Faktor erodovatelnosti půd K Hodnoty faktoru erodovatelnosti půd byly stanoveny pomocí tabulky BPEJ. Z map BPEJ byly vyhodnoceny BPEJ na jednotlivých pozemcích. Na některých pozemcích se také vyskytovala více než jedna BPEJ, jejich zastoupení bylo procentuálně vyhodnoceno. Při stanovování K-faktoru z BPEJ je rozhodující 2. a 3. místo z pětimístného kódu. V katastrálním území se nachází celkem devět bonitovaných půdně ekologických jednotek. Na pozemcích se vyskytují tři různé HPJ (hlavní půdní jednotky). 29

30 Tab. 15 Hodnoty K faktoru v katastrálním území 2. a 3. místo BPEJ Hodnota K faktoru 29 0, , ,4 Topografický faktor LS Na každém pozemku byly určeny odtokové linie. Pomocí planimetru změřeny jejich délky a z mapy zjištěno převýšení pomocí vrstevnic. Po stanovení faktorů délky a sklonu pozemku byly jejich hodnoty vynásobeny a s nejvyšší hodnotou faktoru LS bylo počítáno v univerzální rovnici. Faktor délky svahu pozemku L Hodnoty faktoru délky svahu pozemku byly stanoveny na základě délek odtokových linií za pomoci tabulky. Pokud se hodnota nenacházela v tabulce, byl údaj interpolován. Faktor sklonu pozemku S Při výpočtu sklonu svahu pozemku bylo nejdříve nutné stanovit sklon odtokové linie. Ten se vypočítá pomocí převýšení odtokové linie (odečtení vrstevnic) podělené délkou odtokové linie. Hodnoty faktoru délky svahu pozemku byly stanoveny na základě sklonu odtokových linií za pomoci tabulky. Pokud se hodnota nenacházela v tabulce, byl údaj interpolován. Nejvyšší hodnota topografického faktoru LS na jednotlivých pozemcích byla upravena pomocí opravných koeficientů. Hodnoty byly opraveny u odtokových linií s výraznými změnami sklonu. Oprava hodnoty spočívala v rozdělení odtokové linie na 3 části, v místech výrazné změny sklonu. Pro každý úsek byl stanoven sklon v % a z nich vypočten průměr. Průměrná hodnota faktoru S byla opravena o opravné koeficienty. Po opravě stanovena skutečná hodnota faktoru S. Tab. 16 Opravné koeficienty faktoru S (Podhrázská, Dufková, 2005) ,03 0,06 0,07 0,09 0,1 0,11 0,12 0,13 0,14 0,15 30

31 Tab. 17 Odtokové linie Hon Linie l (m) h (m) s (%) S Hon Linie l (m) h (m) s (%) S a ,15 0,35 b ,28 0,6 I b ,75 0,33 c ,33 0,89 a ,8 0,33 d ,25 0,77 b ,31 IX. e ,69 0,53 c ,57 0,31 a ,84 d ,82 0,25 X. b ,78 0,67 e ,29 0,27 XI. a ,4 0,3 f ,92 0,25 a ,48 0,63 II g ,05 0,36 b ,13 0,96 a ,44 0,5 c ,63 1,68 b ,81 1,16 XII. d ,72 0,8 III c ,82 0,97 a ,29 2,04 a ,87 0,25 XIII. b ,2 1,21 b ,67 0,53 a ,45 c ,17 0,47 b ,48 1,08 d ,67 0,66 XIV. c ,32 0,49 e ,75 0,81 a ,37 0,75 f ,13 XV. b ,2 0,87 g ,82 0,97 a ,56 0,52 h ,6 0,41 b ,16 0,87 i ,8 0,55 c ,55 0,78 j ,26 0,48 d ,2 1,03 IV k ,88 0,56 XVI. e ,4 0,9 a ,27 2,04 a ,28 0,61 V. b ,93 0,25 b ,7 0,6 a ,3 0,88 c ,41 0,39 VI. d ,38 1,06 d ,95 0,35 a ,98 0,31 XVII. e ,06 0,27 b ,4 0,5 a ,32 0,38 VII. c ,56 0,31 b ,55 1,31 a ,08 0,46 c ,52 0,92 B ,52 0,4 d ,56 0,64 c ,74 0,67 e ,56 0,52 d ,23 0,2 f ,81 0,97 e ,74 0,24 XVIII. g ,83 0,55 VIII. F ,15 0,51 XIX. a ,01 1,57 IX. a ,19 0,47 XX. a ,9 0,44 31

32 Faktor účinnosti protierozních opatření P V katastrálním území se nenachází protierozní opatření. Hodnota faktoru P byla stanovena jako 1. Faktor ochranného vlivu vegetace C Faktor ochranného vlivu vegetace byl stanoven dle procentuálního zastoupení pěstovaných plodin v rámci katastrálního území z údajů poskytnutých místním družstvem. Při stanovování hodnoty faktoru C byly použity orientační hodnoty ročních C faktorů jednotlivých pěstovaných plodin. Tab. 18 Hodnota C faktoru v katastrálním území Plodina Zastoupení Hodnota Vážený v % faktoru C průměr Ozimá pšenice 16 0,12 1,92 Ječmen jarní 16 0,15 2,40 Ječmen ozimý 9 0,17 1,53 Řepka ozimá 21 0,22 4,62 Kukuřice 17 0,61 10,37 Mák 13 0,50 6,50 Oves 6 0,10 0,60 Jednoleté pícniny 2 0,02 0, ,28 27, Přípustná ztráta půdy Přípustná ztráta půdy erozí byla určena z 5. místa kódu BPEJ. Téměř všechny orné půdy jsou středně hluboké a hodnota přípustné ztráty eroze je tedy 4 t.ha -1. rok -1. Na pozemku číslo VI. je přípustná ztráta půdy 10 t.ha -1. rok -1 Na tomto pozemku se vyskytují půdy hluboké. 32

33 6.3 Stupeň erozní ohroženosti Stupněm erozní ohroženosti je vyjádřen násobek ztráty půdy. Tab. 19 Stupeň erozní ohroženosti (Podhrázská, Dufková, 2005) Stupeň erozní ohroženosti Násobky Gp 1 eroze nepatrná 1x 2 eroze střední 2x 3 eroze silná 3x 4 eroze velmi silná > 3x 33

34 7 VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUZE Výsledkem práce je mapa erozní ohroženosti pozemků a tabulka průměrného smyvu půdy. Na mapě erozní ohroženosti pozemků je barevně označen stupeň erozní ohroženosti jednotlivých pozemků a vyznačeny odtokové linie, které mají největší hodnotu topografického faktoru a jsou místem největšího smyvu půdy z jednotlivých pozemků. Ve výsledcích zpracovaných do tabulky průměrného smyvu půdy je u každého pozemku napsána jeho výměra a hodnoty jednotlivých faktorů z univerzální rovnice. U pozemků je vypočtena ztráta půdy v t.ha -1.rok -1, stanovena přípustná ztráta půdy v t.ha -1.rok -1, stupeň erozní ohroženosti a eroze celkem v tunách. Výpočtem průměrné ztráty půdy vodní erozí z univerzální rovnice bylo zjištěno, že 35 % výměry orné půdy má stupeň erozní ohroženosti 1, jedná se o půdy ohrožené erozí nepatrně. Ostatních 65 % výměry orné půdy nese stupeň erozní ohroženosti 2, půdy jsou ohroženy erozí středně. Druhý stupeň erozní ohroženosti půd se nachází na pozemcích s větším sklonem. Celkový odnos půdy z katastrálního území je téměř 1160 t.rok -1. Pozemek, který se nachází dle pomístního názvu V Horkách (pozemek označený číslem XIV.), kde je hodnota erozní ohroženosti stanovena stupněm 2, bude v letošním roce zatravněn. Důvodem zatravnění je skeletnatost a sklonitost pozemků, která se negativně projevuje zvláště při odnosu osiva a použitých pesticidů. Na pozemky, které jsou ohrožené erozí středně, by měla být použita protierozní opatření. 34

35 Tab. č. 20 Průměrný smyv půdy Linie Výměra R K L S LS C P G Stupeň Eroze G P eroze celkem I. a 3,32 0,35 1,16 4, ,9 0,33 b 2,62 0,33 0,86 0, , ,76 II. a 2,68 0,33 0,88 b 2,36 1,31 3,09 c 2,99 0,31 0,93 d 24, ,9 0,33 3,11 0,25 0,78 0, , ,65 e 2,63 0,27 0,71 f 2,78 0,25 0,70 g 2,60 0,36 0,94 III. a 2,57 0,50 1,29 b 9, ,9 0,32 1,84 1,16 2,13 0, , ,58 c 2,14 0,97 2,08 IV. a 5,33 0,25 1,33 b 2,51 0,53 1,33 c 2,27 0,47 1,07 d 3,10 0,66 2,05 e 2,39 0,81 1,94 f 92, ,9 0,33 2,23 1,13 2,52 0, , ,83 g 2,14 0,97 2,08 h 1,99 0,41 0,82 i 3,07 0,55 1,69 j 3,22 0,48 1,55 k 3,05 0,56 1,71 V. a 1,80 2,04 3,67 6, ,9 0,32 b 3,06 0,25 0,77 0, , ,50 VI. a 2,34 0,88 2,06 6, ,9 0,32 b 1,71 1,06 1,81 0, , ,00 VII. a 3,03 0,31 0,94 b 9, ,9 0,32 1,83 0,50 0,92 0, , ,37 c 3,20 0,31 0,99 VIII. a 2,30 0,46 1,06 b 2,65 0,40 1,06 c 2,00 0,67 1,34 32, ,9 0,32 d 4,04 0,20 0,81 0, , ,57 e 3,64 0,24 0,87 f 2,41 0,51 1,23 IX. a 3,50 0,47 1,65 b 3,30 0,60 1,98 c 13, ,9 0,32 3,39 0,77 2,61 0, , ,82 d 2,75 0,89 2,45 e 3,35 0,53 1,78 35

36 Linie Výměra R K L S LS C P G G P X. a 1,85 0,84 1,55 1, ,9 0,32 b 2,30 0,67 1,54 XI. Stupeň eroze Eroze celkem 0, , ,54 a 0, ,9 0,32 1,65 0,30 0,50 0, , ,52 XII. a 2,20 0,63 1,39 b 3,29 0,96 3,16 5, ,9 0,32 c 2,08 1,68 3,49 d 3,35 0,80 2,68 XIII. a 1,50 2,04 3,06 4, ,9 0,32 b 2,11 1,21 2,55 XIV. a 1,91 0,45 0,86 b 5, ,9 0,32 2,28 1,08 2,46 c 2,06 0,49 1,01 XV. a 2,33 0,87 2,03 10, ,9 0,32 b 3,14 0,75 2,36 XVI. a 2,20 0,52 1,14 b 2,57 0,87 2,24 c 12, ,9 0,32 2,68 0,78 2,09 d 2,72 1,03 2,80 e 2,42 0,90 2,18 XVII. a 3,26 0,61 1,99 b 3,44 0,60 2,06 c 28, ,9 0,32 4,77 0,39 1,86 d 5,45 0,35 1,91 e 5,70 0,27 1,54 XVIII. a 2,90 0,38 1,10 b 3,18 1,31 4,17 c 3,23 0,92 2,97 d 29, ,9 0,32 2,88 0,64 1,84 e 3,62 0,52 1,88 f 2,96 0,97 2,87 g 2,16 0,55 1,19 0, , ,35 0, , ,13 0, , ,03 0, , ,16 0, , ,03 0, , ,46 0, , ,39 XIX. a 1, ,9 0,32 1,94 1,57 3,05 0, , ,99 XX. a 1,28 18,9 0,32 2,15 0,44 0,95 0, , ,05 Eroze celkem 1159,32 36

37 8 ZÁVĚR Ohrožení zemědělských půd erozí je celosvětovým problém. I když je eroze přírodním procesem, následkem antropogenní činnosti došlo k prudkému nárůstu zrychlené eroze. Eroze na našem území má specifické podmínky. Důvodem těchto podmínek je intenzifikace zemědělství a přechod na velkovýrobní způsob hospodaření, které jsou dodnes pozůstatkem z minulých desetiletí. I ve vybraném katastrálním území, kde byla ohroženost zemědělských půd erozí zkoumána, se tyto specifické podmínky projevily. Z univerzální rovnice vyplývá, že více jak polovina orné půdy (65 %) je středně ohroženo erozí, ostatní orná půda (35 %) je ohrožena erozí nepatrně. Na pozemcích ohrožených erozí by bylo vhodné použít protierozní opatření. Na toto téma bych ráda navázala v diplomové práci. 37

38 9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Seznam literatury CULEK, M. Biogeografické členění České republiky. 1.vyd. Praha; ENIGMA, s. ISBN ČECH, L., ŠUMPICH, J., ZABLOUDIL, V., A KOL. Chráněná území ČR Jihlavsko, svazek VII. 1. vyd. Praha; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, s. ISBN DEMEK, J., MACKOVČIN, P., A KOL. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Praha; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, s. ISBN DEMEK, J., NOVÁK, V., A KOL. Vlastivěda moravská země a lid Nežívá příroda. 1.vyd. Brno; Muzejní vlastivědná společnost v Brně, s. Svazek 1. Nová řada, ISBN DUFKOVÁ, J., Krajinné inženýrství. 1. vyd. Brno; Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, s. ISBN JANEČEK, M. Ochrana zemědělské půdy před erozí. 1 vyd. Praha; ISV nakladatelství, s. ISBN JANEČEK, M. Ochrana zemědělské půdy před erozí. 1.vyd. Praha; Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., s. Metodika. ISBN LİW, J., A KOL. Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability. 1. vyd. Brno; DOPLNĚK, s. ISBN NEUHÄSLOVÁ, Z., A KOL. Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. 1. vyd. Praha; Akademie věd České republiky, s. Textová část. ISBN PODHRÁZSKÁ, J., DUFKOVÁ, J. Protierozní ochrana půd. 1. vyd. Brno; Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, s. ISBN ŠAROPATKA, B., DLAPA, P., BEDRNA, Z. Kvalita a degradace půd. 1. vyd. Olomouc; Univerzita Palackého v Olomouci ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR, s. ISBN

39 Seznam internetových zdrojů ČHMÚ: Meteorologická stanice [online]. [cit ]. Dostupné z www. ČHMÚ: Meteorologická stanice [online]. [cit ]. Dostupné z www. ČSÚ: Statistika Kundratice [online]. [cit ]. Dostupné z www. GEOMATIKA: Geografie zemědělství [online]. [cit ]. Dostupné z www. KUNDRATICE: Historie [online]. [cit ]. Dostupné z www. WIKIPEDIA: Historie termínu eroze [online]. [cit ]. Dostupné z www. 39

40 10 SEZNAM TABULEK Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7 Tab. 8 Tab. 9 Tab. 10 Tab. 11 Tab. 12 Tab. 13 Tab. 14 Tab. 15 Tab. 16 Tab. 17 Tab. 18 Tab. 19 Tab. 20 Průměrně rozdělení faktoru R v ČR Pravděpodobnost výskytu dešťů za N-let Třídy struktury ornice Třídy propustnosti ornice Hodnoty faktoru K dle 2. a 3. místa BPEJ Hodnoty faktoru K dle půdních druhů Exponent vlivu sklonu svahu Hodnoty faktoru délky svahu L Hodnoty faktoru sklonu svahu S Období ochranného vlivu vegetace Hodnoty faktoru účinnosti protierozních opatření Klimatické charakteristiky Druhy pozemků a jejich procentuální zastoupení v území Hodnoty faktoru R pro území jižní Moravy Hodnoty K faktoru v katastrálním území Opravné koeficienty faktoru S Odtokové linie Hodnota C faktoru v katastrálním území Stupeň erozní ohroženosti Průměrný smyv půdy 40

41 PŘÍLOHY