Charakteristika výrobního území ČR KPP, BPEJ, ZVO, LFA

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Charakteristika výrobního území ČR KPP, BPEJ, ZVO, LFA"

Bohumír Pospíšil
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Charakteristika výrobního území ČR KPP, BPEJ, ZVO, LFA

2 Bilance půdy v ČR Půdní fond ČR Ukazatel k (v tis. ha) Celková výměra ČR Zemědělská půda z toho: - orná půda trvalé travní porosty vinice 18 - chmelnice 11 Nezemědělská půda z toho lesy 2 649

3 Půdní fond ČR Zornění Zatravnění Zalesnění 71,52 % z.p. 22,8 % z.p. 33,5 % c.v. Výměra půdy na 1 obyvatele Celkem 0,0077 km 2 Zemědělská půda 0,42 ha Orná půda Lesy 0,30 ha 0,26 ha

4 Pro Českou republiku je charakteristická značná rozmanitost terénních půdních klimatických podmínek

5 Na území ČR se vyskytují jak nížinné, tak i horské oblasti ČR se nachází na přechodu mezi klimatem přímořským a kontinentálním Zastoupení půd jak po stránce druhové, tak i typové je velmi pestré Vhodné rozmístění zemědělské produkce podle přírodních podmínek (tzv. rajonizace) je velmi důležitým předpokladem pro optimální využívání půdního fondu.

6 Charakteristika výrobního území Kde hledat informace? 1. Klimatické a meteorologické charakteristiky - atlasy a tabulky podnebí ČR - archivy meteorologických stanic - zprávy ČHMÚ 2. Geologické a pedologické charakteristiky - geologická mapa - celostátní mapa - komplexní průzkum půd (KPP)

7 3. Topografické charakteristiky - katastrální mapa - topografická mapa - hospodářská mapa 4. Charakteristiky ekologické a výrobní - rajonizace - bonitace zemědělských půd - projekty podniků

8 Komplexní průzkum půd (KPP) Zmapování všech zemědělských půd na území ČR ( ) K dispozici jsou pak materiály dvojího druhu:

9 1. Pro potřeby zemědělského podniku - průvodní zpráva - základní půdní mapa (1:10 000) - kartogram zrnitosti, skeletovitosti a zamokřenosti (1:10 000) - kartogram návrhů ke zvýšení půdní úrodnosti 2. Pro potřeby okresních zemědělských zpráv - základní půdní mapa (1:50 000) - kartogram zrnitosti, skeletovistosti a zamokřenosti (1:50 000) - kartogram půdotvorných substrátů (1:50 000) - kartogram agronomických skupin

10 Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) Specifický územní celek, jež v důsledku vzájemného působení složek prostředí (genetický vývoj půdy, substrátu, klimatu) má konkrétní stanovištní vlastnosti vyjádřené i hodnotou produkčního potenciálu Vznikly na základě KPP Jsou základem pro výpočet ceny půdy (úřední cena půdy) Použity pro rozdělení zemědělské půdy Charakterizována základním 5-ti místným kódem:

11 BPEJ číslice - klimatický region 0-9 (např. teplý mírně vlhký 3) číslice - hlavní půdní jednotka (např. hnědé půdy, kyselé vzniklé na žulách, slabě štěrkovité 32 ) 4. číslice - svažitost a expozice 0-9 (např. mírný svah 3 7-1) 5. číslice - hloubka a skeletovitost půd. profilu 0-9 (např. střední skeletovitost 6)

12 Příklad zobrazení BPEJ v mapách

13 Kategorizace zemědělského území ČR ZVO LFA Zranitelné oblasti

14 Historie rozdělení výrobních oblastí v ČR Rozdělení území do 4 výrobních typů Kukuřičný Řepařský (3 subtypy) (3 subtypy) Bramborářský (4 subtypy) Horský (2 subtypy) Název vycházel z nejpěstovanější okopaniny (kromě horského) a subtypy se lišily podle názvů obilnin př. IIIa Výrobní typ bramborářsko-žitný

15 Historie rozdělení výrobních oblastí v ČR Rozdělení do 5 výrobních oblastí Kukuřičná výrobní oblast - KVO Řepařská výrobní oblast - ŘVO (5 podoblastí K1-K5) (5 podoblastí Ř1-Ř5) Obilnářská výrobní oblast - OVO (4 podoblasti O1-O4) Bramborářská výrobní oblast - BVO (4 podoblasti B1-B5) Pícninářská výrobní oblast - PVO (3 podoblasti P1-P3) Toto rozdělení vychází z BPEJ a je oproti původnímu přesnější

16 Historie rozdělení výrobních oblastí v ČR

17 Současné rozdělení výrobních oblastí v ČR! ? Rozdělení do 4 výrobních oblastí Kukuřičná výrobní oblast KVO (3 podoblasti K1-K3) Řepařská výrobní oblast ŘVO (3 podoblast Ř1-Ř3) Bramborářská výrobní oblast BVO (3 podoblast B1-B3) Horská výrobní oblast HVO (2 podoblasti H1-H2)

18 Zastoupení výrobních oblastí v ČR 1. Kukuřičná výrobní oblast - KVO Podoblasti K1 K3 Hlavní pěstované plodiny: Kukuřice na zrno, pšenice obecná a tvrdá, ječmen sladovnický, sója, fazol, slunečnice, len olejný, vojtěška, tabák, rajčata, žito na osivářské účely, konopí, proso, ranné brambory, zelenina.

19 Zastoupení výrobních oblastí v ČR 2. Řepařská výrobní oblast - ŘVO Podoblasti Ř1 Ř3 Hlavní pěstované plodiny: Cukrovka, kukuřice na zrno, pšenice obecná, ječmen sladovnický, vojtěška, ranné brambory, řepka olejka, hořčice bílá, (slunečnice), mák, hrách setý, sója na krmné účely, čekanka, laskavec, kmín, fenykl, koriandr, anýz, zelí, cibule.

20 Zastoupení výrobních oblastí v ČR 3. Bramborářská výrobní oblast - BVO Podoblasti B1 B3 Hlavní pěstované plodiny: Brambory ve vyšších polohách i sadbové, pšenice obecná a špalda, ječmen potravinářský a krmný, žito, oves, tritikale, řepka olejka, mák, len, hořčice bílá, lnička jarní, jetel luční, pohanka

21 Zastoupení výrobních oblastí v ČR 4. Horská výrobní oblast - HVO Podoblasti H1 H2 Hlavní pěstované plodiny: Brambory sadbové, žito, oves, tritikale, len, jetel luční, pohanka Foto: Ing. Jaroslav Kocurek

23 Základní charakteristiky výrobních oblastí prům. teplota KVO ŘVO BVO HVO C n.m.v. m >600 roční srážky mm podíl ZP %

24 LFA-oblasti

25 LFA LFA = Less Favoured Areas = méně příznivé oblasti Méně příznivé oblasti pro zemědělství Základem pro vymezování je nařízení Rady (ES) 1257/1999 o podporování rozvoje venkova Cílem podpory je přispět k: - záruce pokračujícího využívání zem. půdy - zachování venkovské krajiny - zachování a posílení trvale udržitelných systémů

26 Rozdělení LFA oblastí Horské LFA (14,6 % ZP) - > 600 m.n.m m.n.m. se sklonem > 7 na > 50% území Ostatní LFA (28,5 % ZP) - výnosnost území je < 34 bodů ( prům.čr je 42 b.) - podíl pracovníků v zemědělství, rybářství a lesnictví 8 % Specifické LFA (7 % ZP) - výnosnost území b. se sklonem > 7 na > 50% území + specifické nevýhody těchto území

27 LFA

29 Zranitelné oblasti - 44 % ZP - rozdělení území do 3 aplikačních pásem - Specifická pravidla pro používání minerálních a statkových hnojiv - vymezeno období používání N-hnojiv (nejpřísnější ve 3.aplikačním pásmu) - max. 170 kg dusíku na ha - Neplatí pro trvalé kultury, polní zeleniny, zakryté plochy

Podobné dokumenty

VÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ

26. 7. VÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ Informace o očekávané sklizni polních plodin zveřejňuje Český statistický úřad každoročně v první polovině července. Podkladem pro výpočet jsou osevní