POSTAVENÍ NAVAZUJÍCÍCH ČLÁNKŮ ZPRACOVÁNÍ A DISTRIBUCE UVNITŘ KOMODITNÍCH VERTIKÁL POSITION OF FINALIZING LINKS WITHIN COMMODITY CHAINS

Transkript

1 POSTAVENÍ NAVAZUJÍCÍCH ČLÁNKŮ ZPRACOVÁNÍ A DISTRIBUCE UVNITŘ KOMODITNÍCH VERTIKÁL POSITION OF FINALIZING LINKS WITHIN COMMODITY CHAINS VESELSKÁ Edita, (ČR) ABSTRACT Current food sector in European Union belongs to the most concentrated branches, especially at the processing and at the retail stage. The aim of the paper is to analyse position of subsequent links within chosen commodity chains and to quantify their share on the price determination of the final product. Comparative analysis will be accomplished under conditions of Czech food market in process of globalisation and worldwide integration. KEY WORDS commodity chain, price determination, food sector, globalisation ÚVOD Potravinářský sektor v Evropské unii je v současném období hodnocen jako jeden z těch, ve kterých dochází k mimořádně rychlé koncentraci a ke strukturálním změnám jak ve fázích zpracování, tak v potravinářském obchodě. Tento dravý typ obchodních aktivit ostře kontrastuje s tradičním chováním zemědělských výrobců a jejich snahou o zachování chráněného a relativně statického trhu (Dobson, 1999; Ahn, 2002). Efektivnost výroby a kvalita vstupů stejně jako stupeň finalizace zemědělských produktů v navazujících fázích zpracování, jejich adjustace, distribuce a přispívají k pozitivní, ale i k negativní odezvě v uplatnění zemědělských produktů na domácím i zahraničním trhu. Jedním z charakteristických rysů současnosti se stává skutečnost, že zemědělský podnik jako výrobce základních surovin pro výrobu další potravinářské či nepotravinářské produkce ztrácí svůj původně rozhodující vliv na vývoj potravinářského trhu a je ve stále větší míře ovlivňován okolím. Přesun silového těžiště na finalizující články zpracování a distribuce staví zemědělce do nové pozice, v podstatě závislejší na podmínkách určovaných subjekty dominujícími v příslušném potravinovém řetězci. O tom svědčí nejen rostoucí ekonomická síla a potravinářského průmyslu při formování poptávky po potravinách, ale také klesající ceny zemědělské suroviny ve struktuře ceny finálního potravinářského produktu. Koncentrované podniky v odvětvích vstupů, zpracování a v posledním období i v začínají využívat svůj potenciál k uplatnění tržní síly vůči zemědělcům a spotřebitelům a v závislosti na tržní struktuře dochází k obdobným vztahům i mezi zpracovatelským a obchodním stupněm potravinového řetězce. MATERIÁL A METODY Tento příspěvek si vytyčil za cíl určit pozici navazujících článků zpracování a distribuce při formování ceny vybraných finálních produktů. Sledování cenových aspektů v rámci vybraných výrobkových vertikál bude sloužit k vyjádření u prvovýrobců na ceně konečného výrobku a k posouzení stupně tržní síly uplatňované na finalizujících úrovních komoditních vertikál. Metodicky je řešení dané problematiky rozloženo na dvě části, první z nich vysvětluje základní principy cenové tvorby v agrobyznisu, část druhá je částí aplikační, v níž jsou analyzovány zvolené výrobkové vertikály a vyjadřován tak jednotlivých tržních úrovní na konečné ceně výrobku. Pro analýzu cenové tvorby byly zvoleny komoditní vertikála 762

2 vepřového masa, komoditní vertikála produkující kuřecí maso a komoditní vertikála mléka, přičemž analýze cenových vlivů byly podrobeny komodity vepřová kýta bez kosti, jatečné kuře a tvaroh. Princip cenové tvorby v agrobusinessu Zemědělský produkt je prodáván zpracovatelům za cenu, která je označována jako cena zemědělských výrobců a je determinována nejen cenami vstupů (CV) a výrobními náklady zemědělce, ale v současné době především pozicí účastníků na předcházejícím i navazujícím stupni výrobkové vertikály. Vzhledem ke stávající konkurenční struktuře na agrárním trhu dochází i k situacím, kdy cena zemědělských výrobců se dlouhodobě pohybuje pod úrovní prokazatelných výrobních nákladů, neboť postavení zemědělců příliš neumožňuje zasahovat do tvorby nákupních ani prodejních cen. Tato cena (CZV) jako náklad průmyslových zpracovatelů je jedním z faktorů, které ovlivňují formování cen průmyslových (potravinářských) výrobců (CPV) i cenu spotřebitelskou (SC), za kterou jsou výrobky nabízeny konečnému spotřebiteli. Konečná cena, kterou platí spotřebitel za potraviny, resp. zemědělské výrobky na různém stupni zpracování, je formována situací na dílčích trzích v rámci vertikál, která prostřednictvím jednotlivých článků výrobního a distribučního procesu ovlivňuje úroveň a strukturu dílčích cen. Prochází-li komodita od zemědělského podniku ke spotřebiteli několika stupni v rámci řetězce, měly by být teoreticky změny cen na každém stupni za předpokladu existence dokonalé konkurence v plné výši předávány dále. Pokud na jednom nebo více stupních tohoto řetězce působí tržní síla, proces přenosu ceny na další úroveň potravinového řetězce není úplný. Přenos cen tedy může být ukazatelem, do jaké míry jsou trhy konkurenční. Při nedokonalém přenosu cen mezi jednotlivými stupni potravinového řetězce nerealizují spotřebitelé výhodu z titulu snížení cen na úrovni zemědělských podniků. Příkladem může být vývoj cen v potravinové vertikále v ČR v roce 1991, kdy po odstranění záporné daně z obratu u potravin, a tím vyvolané nerovnováze na trhu charakterizované výrazným převisem nabídky, při liberalizaci cen stouply ceny zemědělských výrobců pouze o 3 %, ceny potravinářských výrobců vzrostly o 25 % a ceny spotřebitelské o 60 % (Bečvářová, 2001) Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že konečná cena, kterou platí spotřebitel za potraviny, resp. zemědělské výrobky na různém stupni zpracování, je formována situací na dílčích trzích v rámci vertikál, která prostřednictvím jednotlivých článků výrobního a distribučního procesu ovlivňuje úroveň a struktura dílčích cen. Vzájemnou vazbu, podmíněnost a provázanost trhů v rámci potravinové vertikály naznačuje obrázek č. 1, který zachycuje princip formování dvou základních cenových hladin z celého řetězce (spotřebitelské ceny potravin- P r a ceny zemědělských výrobců-p f ). Z obrázku, který na příkladu lineárních poptávkových i nabídkových křivek zjednodušeně zachycuje princip formování pouze dvou z cenových hladin celého řetězce (spotřebitelské ceny potravin a ceny zemědělských výrobců) je zřejmá vzájemná vazba, podmíněnost a provázanost vlivu trhů v rámci celé vertikály. Naznačuje, jak monopsonní síla navazujících článků zpracování a redukuje poptávku, tlačí na pokles ceny zemědělských surovin a naopak redukce primární nabídky zemědělců je jedním z faktorů udržujících vyšší úroveň spotřebitelských cen potravin. 763

3 Obr. 1 Tržní determinace zemědělských a tržních cen P P r P f Marketingová Zdroj: Bečvářová Odvozená S (maloobchod) Q 0 Primár. S (zemědělci) Primár. D (maloobchod) Odvozená D (zemědělci) Q Vzrůst má za následek snížení odvozené poptávky a odvozené nabídky při současném růstu maloobchodní ceny (P r ) a poklesu ceny placené zemědělcům (P f ). Míra cenových změn na úrovni a farmy, s danou změnou, závisí obecně na sklonech poptávkových a nabídkových křivek. V případech, kdy je nabídkový vztah více cenově neelastický, což platí pro většinu zemědělských produktů, je dopad dané změny větší na úrovni prvovýroby než na úrovni spotřebitelské. VÝSLEDKY Pro analýzu cenové tvorby byly zvoleny komoditní vertikála vepřového masa, komoditní vertikála navazující na produkci jatečných kuřat a komoditní vertikála mléka. Grafy na obrázku č. 2 (propočty autorky) znázorňují vliv jednotlivých tržních úrovní na cenovou tvorbu komodity vepřová kýta bez kosti a také strukturu její ceny. Obr. 2 Podíl jednotlivých tržních úrovní na spotřebitelské ceně vepřové kýty bez kosti Kč/kg farmáře % 46% náklady 8% 2005 cena suroviny 37% První z dvojice grafů znázorňuje vývoj u zemědělců, zpracovatelů a sféry na na spotřebitelské ceně vepřové kýty bez kosti. V průběhu sledovaného období klesal farmářů, stagnoval resp.mírně klesal, avšak sféry mírně narůstal. Z procentního vyjádření (viz druhý graf na obrázku) je patrné, že největší část spotřebitelské ceny zvolené komodity představoval v roce 2005 zpracovatelské fáze (bez rozlišení ziskové a nákladové složky), cca 46 %, surovinových vstupů činil 37 %, nejmenší na ceně zaujímá obchod, přičemž jeho představuje cca 9 % konečné ceny (přibližně 5% nárůst oproti roku 2000). 764

4 Obr. 3 Podíl jednotlivých tržních úrovní na spotřebitelské ceně jatečného kuřete Kč/kg farmáře náklady 10% 15% zpracovatel 32% 2005 surovina 43% Další obrázek znázorňuje cenové relace v rámci komodity jatečné kuře. První z obou grafů opět sleduje vývoj u jednotlivých tržních úrovní produkce zmíněné komodity. Během sledovaného období znovu mírně narůstal, zatímco farmářů spíše stagnoval a zpracovatelů klesal. Z pohledu struktury spotřebitelské ceny jatečných kuřat (viz druhý graf na obrázku) měl největší zastoupení (43 %) výchozí zemědělské suroviny, zpracování zaujímal cca 32 % (pokles ze 44 % v roce 2000) a zbývající část představuje obchodní sféry, jejíž se v konečné ceně po sledované období zdvojnásobila na 15 %, což potvrzuje rostoucí vliv. Obr. 4 Podíl jednotlivých tržních úrovní na spotřebitelské ceně tvarohu Kč/kg farmáře % náklady 10% 2003 mlékárny 51% cena suroviny 20% Obrázek č. 4 (propočty autorky) znázorňuje strukturu spotřebitelské ceny tvarohu. Výchozím obdobím pozorování se z důvodu rozdílné datové základny stal rok Tvaroh představuje výrobek s vyšší přidanou hodnotou. Z vývoje obou grafů je možné pozorovat důsledky plynoucí z této skutečnosti. Ačkoli došlo během sledovaného období k mírnému nárůstu cen zemědělských surovin ( v důsledku nárůstu CZV mléka), mlékárny na ceně vzrostl z původních 51 % v roce 1998 na 56 % v roce Marže malo se během sledovaného období mírně zvýšila z 18 % na 19 % v roce

5 DISKUZE Fungování trhu a formování ceny u jakékoli komodity je výsledkem vzájemné interakce zúčastněných tržních subjektů na jednotlivých trzích v rámci potravinové vertikály a jejich snahy o maximalizaci svých pozitivních efektů vyplývajících z působení na trhu. Tento příspěvek si vytyčil za cíl zhodnotit pozici finalizujících článků komoditních vertikál při formování spotřebitelské ceny vybraných potravinářských výrobků. Výsledky provedeného výzkumu potvrdily, že rozhodující vliv na tvorbu jejich ceny mají právě navazující články sledovaných vertikál, které svojí monopsonní silou působí na snižování jak cen zemědělských surovin v 1. fázi zpracování, tak cen průmyslových výrobců na úrovni. Podíl výchozí zemědělské suroviny je nízký u tvarohu, tedy výrobku s vyšší přidanou hodnotou. Naopak vysoký zemědělské suroviny je patrný u obou druhů mas, v případě vepřové kýty bez kosti je zapotřebí vyššího stupně opracování a tudíž i je v konečné ceně vyšší než u jatečného kuřete, kde nedochází k tak vysokém stupni zpracování. Vliv a jeho tržní síly je patrný u všech zkoumaných komodit, jeho na spotřebitelské ceně konečného výrobku u všech komodit po celé sledované období narůstal, a to zejména ve prospěch jeho, která se pohybovala v rozmezí od 9 19 %. ANOTACE Potravinářský sektor v Evropské unii je v současné době hodnocen jako jeden z těch, ve kterých dochází k mimořádně rychlé koncentraci a ke strukturálním změnám, jak ve fázi zpracování, tak i v potravinářském obchodě. Cílem příspěvku je zhodnotit pozici finalizujících článků ve vybraných komoditních vertikálách a kvantifikovat jejich na cenové tvorbě finálního výrobku. Komparační analýza bude provedena v prostředí českého potravinářského sektoru, v procesu probíhající celosvětové globalizace a integrace. KLÍČOVÁ SLOVA komoditní vertikála, cenová tvorba, potravinářský sektor, globalizace LITERATURA 1. AHN, S. :Competition, innovation and productivity growth: A Review of Theory and Evidence. OECD ED Working Papers, No. 317, BEČVÁŘOVÁ, V. : Zemědělská politika. MZLU Brno, ISBN DOBSON CONSULTING. : Buyer Power and its Impact on Competition in the Food Retail Distribution Sector of the European Union. Nottingham, VESELSKÁ, E. : Vývoj tržní struktury a její interakce v komoditní vertikále piva. Doktorská disertační práce. Brno, Situační a výhledová zpráva MLÉKO MZE ČR: Praha, Situační a výhledová zpráva MASO MZE ČR: Praha, Tento příspěvek vznikl v rámci řešení postdoktorského grantového projektu GA ČR č. 402/06/P294 pod názvem Vliv finalizujicích článků na formování agrobyznisu v nové ekonomice, který je navázán na řešení grantového projektu MSM , tématického směru 04 pod názvem Vývojové tendence agrobyznysu, formování segmentovaných trhů v rámci komoditních řetězců a potravinových sítí v procesech integrace a globalizace a změny agrární politiky. 766

6 KONTAKTNÍ ADRESA Ing. Edita Veselská, Ph.D., Ústav podnikové ekonomiky, Provozně ekonomická fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, Brno, Česká republika. Tel.: , veselska@mendelu.cz Recenzent: Ing. Roman Serenčéš, PhD. 767