DIPLOMOVÁ PRÁCE 2003 Helena Komínková

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "DIPLOMOVÁ PRÁCE 2003 Helena Komínková"

Transkript

1 Universita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra antropologie a zdravovědy DIPLOMOVÁ PRÁCE 2003 Helena Komínková

2 Universita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra antropologie a zdravovědy Helena Komínková III. ročník kombinovaného studia obor : učitelství odborných předmětů na SZŠ Duchovní potřeby hospitalizovaných pacientů Diplomová práce Vedoucí práce : Doc. PhDr. Josef Konečný, CSc. OLOMOUC 2003

3 OBSAH 1 ÚVOD 7 2 TEORETICKÁ ČÁST Charakteristika problematiky Několik definic zdraví Ošetřovatelství, jeho role, význam, pojetí Ošetřovatelství Ošetřovatelský proces Ošetřovatelská dokumentace Ošetřovatelská diagnostika Další fáze ošetřovatelského procesu Teoretické modely Holistický přístup k ošetřování nemocného Potřeby nemocných Klasifikace potřeb Hierarchie potřeb podle A.H.Maslowa Maslowovy teze o vyšších potřebách Faktory, které modifikují uspokojování potřeb Duchovní potřeby člověka Vymezení základních pojmů Dnešní situace v našem zdravotnictví Krize a vývoj smysl života Pastorační péče Spiritualita a psychické zdraví z hlediska pastorální medicíny Přístup k duchovní dimenzi nemocného u nás Duchovní aspekty paliativní medicíny Logoterapie Hospicová péče Výuka duchovních potřeb na SZŠ a VZŠ 46

4 3 PRAKTICKÁ ČÁST Cíle šetření Metody a techniky šetření Šetřený vzorek Způsob zpracování Výsledky šetření Charakteristika respondentů Názory sester 59 4 DISKUSE 80 5 ZÁVĚR 87 6 SEZNAM LITERATURY A PRAMENŮ 89 SEZNAM ZKRATEK SEZNAM TABULEK A GRAFŮ SEZNAM PŘÍLOH

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou použitou literaturu a ostatní informační prameny. V Brně

6 Poděkování Děkuji doc. PhDr. Josefovi Konečnému, CSc. za cenné rady, podněty a připomínky při vedení mé diplomové práce. Děkuji prof. MUDr. Martě Munzarové, CSc. a MUDr. Marii Svatošové za podporu při volbě tématu. Děkuji RNDr. Michalovi Beránkovi za konzultace ke statistickém zpracování dat. Děkuji všem respondentům výzkumu a vrchním sestrám hospiců za jejich ochotu a čas při vyplňování dotazníku. Děkuji svým kolegyním z katedry ošetřovatelství za podporu. Zvláštní poděkování patří rodině, manželovi a dětem. Anotace diplomové práce Název práce: Duchovní potřeby hospitalizovaných pacientů Příjmení a jméno: Komínková Helena Katedra: Antropologie a zdravovědy Obor: Učitelství odborných předmětů na SZŠ Vedoucí práce: Doc. PhDr. Josef Konečný, CSc. Počet stran: 93 Počet příloh: 9 Klíčová slova: duchovní zdraví, duchovní tíseň, holistický přístup k pacientům, diagnostika duchovních potřeb pacientů, postoje a názory sester

7 k duchovním potřebám pacientů. Resumé: Diplomová práce pojednává o postojích a názorech sester k duchovním potřebám pacientů. Mapuje a srovnává názory sester pracujících v hospicích a sester pracujících na standardních odděleních zdravotnických a sociálních zařízeních ve vztahu k typu pracoviště a úrovni vzdělání respondentů. Zabývá se tím, jak sestry hodnotí svou schopnost zjišťovat duchovní potřeby pacientů a zda mají v této oblasti potřebu dále se vzdělávat. Résumé: The thesis discuses attitudes and views of nurses concerning spiritual needs of patients. It shows and compares views of both hospice nurses and nurses in standard wards in health care and social care facilities commensurated with type of workplace and level of education. It deals with self-evaluation of nurses ability to identify spiritual needs of patients and the need of continuing education for nurses in this area.

8 1 ÚVOD Tato práce pojednává o schopnostech, názorech a postojích sester k duchovním/spirituálním potřebám pacientů. Množství seminářů a konferencí, které se touto problematikou zabývalo především v posledních letech mne ubezpečilo v tom, že je to téma aktuální. Téma, o kterém se teoreticky mluví i píše, ale současně i téma, které stále zůstává problémem, se kterým si sestry v praktické rovině neví rady. Člověk je bytost duchovní. Duchovní potřeby mají lidé po celý život (potřeba lásky, víry, naděje, potřeba smyslu života, bezpečí a jistoty apod.). V určitých životních situacích však vystupují duchovní potřeby více do popředí jsou to situace prožívání bolesti, ztráty, utrpení, vážné nemoci. Právě v těchto situacích je nejblíže pacientovi sestra, tráví s ním nejvíce času během jeho pobytu ve zdravotnickém zařízení. V ošetřovatelství tvoří vyhledávání a uspokojování duchovních potřeb součást nezbytnou pro poskytování komplexní ošetřovatelské péče o pacienty. Je tedy nutné, aby si sestry v této oblasti prohlubovaly své znalosti a teoretické vědomosti se učily uplatňovat v praxi. Nemohu opomenout osobní vztah k tomuto tématu. Sedmnáct let jsem pracovala na onkologickém pracovišti, převážně v době, kdy se preferoval paternalistický přístup k nemocným, neakceptovala se práva nemocných a o duchovních potřebách našich těžce nemocných pacientů jsme měli jen nepatrné poznatky. V komunikaci s nimi jsme se dopouštěli těžkých chyb. Pacientům se nesdělovala pravdivá diagnóza, preferovala se tzv. milosrdná lež, pacienti neměli dostatek informací, návštěvy jsme omezovali, choulostivým tématům jsme se vyhýbali. Spektrum našich vzdělávacích aktivit bylo zaměřeno spíše medicínsky. Přesto jsme dokázali pacientům pomáhat profesionálně i lidsky, být oporou jim i jejich rodinám. Kéž bychom se ale už tehdy mohli vzdělávat v oblasti paliativní medicíny, filosofie, etiky, a chápali potřebnost a smysluplnost holistického přístupu v ošetřování nemocných. Komplexní péče o pacienta pro nás znamenala starat se především o jeho biologické, psychické a sociální potřeby. Dlouhá léta jsme duchovní dimenzi nemocných tabuizovali a spojovali ji pouze s příslušností k nějakému náboženství nebo církvi. Možná bude stejně dlouhou dobu trvat, než bude pro všechny profesionály pracující ve zdravotnictví zase zcela přirozené se těmito

9 otázkami zabývat. V respektování a uspokojování duchovních potřeb našich pacientů máme tedy co dohánět. Cílem této práce je zjistit, jaký význam přikládají sestry duchovním potřebám pacientů, porovnat rozdíl mezi postoji a názory sester v závislosti na typu pracoviště a úrovni jejich kvalifikačního vzdělání a zjistit, zda sestry cítí potřebu dále se vzdělávat v oblasti duchovních potřeb. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část pojednává o nezastupitelné roli sestry v dnešním ošetřovatelství především v rovině diagnostiky a saturace neuspokojených potřeb pacientů. Holistický přístup k ošetřování nemocných považuji za hlavní teoretické východisko pro celostní chápání pacienta se všemi jeho potřebami, včetně duchovních. Dále jsou zmíněny duchovní potřeby obecně, přístup k duchovní dimenzi nemocných u nás a hospicová péče jako reprezentant zdravotní péče se specifickým přístupem k duchovním potřebám. Praktická část potom obsahuje postoje a názory sester pracujících v hospicích a sester ze standardních oddělení zdravotnických a sociálních zařízení na duchovní potřeby pacientů. Ráda bych přispěla k tomu, aby se duchovní potřeby pacientů staly pro sestry stejně důležité jako potřeby biologické, psychické a sociální. Výsledky dotazníkového šetření využiji jako podklad pro tvorbu osnov tématického kurzu, věnovaného vzdělávání sester v oblasti duchovních potřeb pacientů.

10 2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Charakteristika problematiky Nemůžeme se stát tím, čím tím, čím jsme. Max De Pree chceme být, jestliže zůstaneme Vyhledávání a uspokojování duchovních potřeb nemocných je nedílnou součástí komplexní ošetřovatelské péče o nemocné. Sestry si uvědomují, že člověk je jednota biologická, psycho-sociální a duchovní. O biologické potřeby svých pacientů se umí sestry postarat velmi dobře. Kvalifikační vzdělávání našich sester je stále ještě orientováno převážně medicínsky a úroveň jejich teoretických znalostí v této oblasti je vysoce ceněna i v zahraničí. V psychologii a komunikaci se sestry vzdělávají rády, je to pro ně oblast velmi přitažlivá. Získané teoretické poznatky mohou dobře uplatnit i v každodenním osobním životě. Sociální oblast potřeb svých pacientů mají sestry tendenci přenechávat ve větší či menší míře sociálním pracovnicím. Přesto si ale uvědomují důležitost podílu sociálního zabezpečení na celkovém procesu uzdravování. Jen duchovní potřeby stále zůstávají "horkou bramborou českého ošetřovatelství". 1 (Škrlová, 2002) Proč se tedy sestry duchovních potřeb nemocných tolik bojí, vyhýbají se jim a hledají důvody, aby se jimi nemusely zabývat? Tato skutečnost je zcela očividná a často je diskutována se sestrami ve výuce ošetřovatelství. Při podrobnějším rozboru docházíme společně k závěru, že "se stydí", "považují to za nevhodné vnucování". "Co by si nemocný řekl, že vyzvídám takové intimní údaje?". Sestry tvrdí, že neví jak se ptát, neumí odpovídat na dotazy nemocných, raději se tomuto tématu vyhýbají. Z podtextu všech těchto obav ovšem vyplývají jiné skutečnosti: sestry nemají dostatečné teoretické vědomosti v této oblasti. nejsou ochotné věnovat se nemocnému individuálně - "na tělo". nejsou schopny komunikace na toto u nás dlouho tabuizované téma. A v neposlední řadě nepřikládají duchovním potřebám důležitost

11 Pokud se sestry duchovním potřebám pacientů věnují (mimo jiné proto, že jsou k tomu vedeny určitým typem ošetřovatelské dokumentace), přistupují k nim velmi stereotypně a zjednodušeně. Pomoci ošetřovatelského anamnestického dotazníku položí pacientovi otázku na jeho víru či příslušnost k nějakému náboženství. V praxi potom ve většině případů následují v podstatě pouze dvě možnosti. Pacient odpoví: jsem věřící a obdrží od sestry informace o tom, kdy se v nemocnici konají bohoslužby a jak získat kontakt na duchovního, nebo jsem nevěřící a tím je uspokojování jeho duchovních potřeb pro sestru vyřešeno. Znamená to pro ni: pacient je nevěřící, nemá žádné duchovní potřeby. Poněkud jiná je situace v péči o pacienty v terminálním stadiu nemoci. Od roku 1993 se díky zakladatelce hospicové péče u nás, MUDr. Marii Svatošové, věnuje náležitá pozornost těmto pacientům, kteří tráví své poslední dny v hospicích. Sestry pracující v hospicích se vzdělávají v IDV PZ v Brně. 2 Je zajímavé, že tato skupina sester přistupuje k problematice duchovních potřeb zcela odlišně. Dnes a denně, v přítomnosti pacientů v terminálním stadiu života, pod vlivem osobních zkušeností s doprovázením umírajících i jejich rodinných příslušníků si uvědomují posun životních hodnot v krizovém období života. Na konci pozemské pouti pacienta věnují duchovním hodnotám nemocných i jejich rodin náležitou pozornost. Pacienta respektují, pomáhají mu hledat smysl života a orientovat se v množství existencionálních otázek, které ho trápí. Díky každodennímu kontaktu s umírajícími, rodinnými příslušníky i jejich přáteli se stávají mnohem vnímavější k měnícím se potřebám svých pacientů. Reflexe všech těchto skutečností mne vedla k tomu, že jsem se rozhodla porovnat u dvou vybraných skupin sester ( sester pracujících v hospicích a sester z ostatních standardních oddělení) postoje a názory k duchovním potřebám nemocných. 2.2 Několik definic zdraví 2 Od roku 1995 probíhá na katedře ošetřovatelství IDVPZ Brno vzdělávání sester pracujících v hospicích. Kurz obsahuje dva týdny teoretické výuky v IDV PZ a 3 denní stáž v hospici. Účastníci kurzu získávají poznatky z vybraných medicínských oborů zaměřené na paliativní léčbu a ošetřování pacientů v terminálním stadiu. Uvědomují si postoj k vlastní smrti, nacvičují komunikativní dovednosti potřebné ke zvládnutí náročné ošetřovatelské péče o nevyléčitelně nemocné a umírající. Zabývají se léčbou bolesti. Seznamují se se základy pastorační péče. (TP IDV PZ, 2003, s. 91)

12 Neboť zdraví jako takové neexistuje a všechny pokusy takto ho definovat žalostně selhaly. Aby bylo možno určit, co zdraví znamená pro tvé tělo, záleží na tvém cíli, tvém obzoru, tvých silách, tvých podnětech, tvých omylech a jmenovitě na ideálech a fantaziích tvé duše. Tak existuje bezpočet zdraví těla Nietzsche,F. V této kapitole bych chtěla definovat pojem zdraví a duchovní zdraví. Sestra chápající svého nemocného z holistického pohledu by měla mít na paměti neustále výchozí stav zdraví a celistvost pohledu na svého nemocného. Mnoho lidí staví zdraví na první místo ve svém životě. Přejeme si hodně zdraví, připíjíme si na zdraví, domníváme se, že máme právo být zdraví, po zdraví toužíme. Pokud jsme zdraví, jsme schopni vykonávat všechny činnosti: pracovat, starat se o rodinu, pomáhat druhým, sportovat, realizovat se v každodenním životě. Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, který je výsledkem souladu ve vzájemném působení organismu a prostředí. Zdraví není jen pouhá nepřítomnost nemoci, ale je stavem fyzické, psychické a sociální pohody". Tato definice, formulovaná experty WHO, se vztahuje současně na kvalitu zdraví v somatické i psychosociální oblasti, má povahu ideálové normy. V moderní koncepci lidského zdraví by však měly být zahrnuty všechny důležité aspekty, jako je procesuální charakter, relativita vzhledem k přítomnosti latentních chorob a rizikových faktorů, adekvátnost funkčních kapacit pro uskutečňování životních cílů i subjektivní prožívání. Stručně řečeno, pojem zdraví se týká celého člověka a jeho schopnosti lidsky žít. (Slabý, 2000, s. 91) Duchovní zdraví - lze stručně charakterizovat jako chuť žít, poznávat, vytvářet hodnoty, angažovat se, být otevřen pro setkání. V tomto směru bude třeba doplnit výše citovanou definici lidského zdraví o harmonii ve spirituální oblasti. (Slabý, 2000, s. 91). Sociologické zdraví. Sociologové se dívají na zdraví jako na fyzický a emoční stav, který umožňuje jedinci dosáhnout vytoužených hodnot a těšit se z nich. Dobré sociologické zdraví znamená žít normální, plnohodnotný a aktivní život podle individuálních představ jedince.

13 Psychologické zdraví. Psychologové vnímají pocit zdraví jako pocit vyrovnanosti, klidu a pohody se zaměřením na vyrovnanou a klidnou náladu, pozitivní emoce, stav psychické pohody osobnosti, interakce v souladu se společností, ve které se jedinec pohybuje. Veřejné zdraví. Veřejným zdravím se rozumí zdravotní stav obyvatelstva, který je dán souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. (Šamánková, 2002, s. 20) 2.3 Ošetřovatelství, jeho role, význam, pojetí V této kapitole zmiňuji pojmy ošetřovatelství, jednotlivé fáze ošetřovatelského procesu - zvláště ošetřovatelskou diagnostiku, ošetřovatelskou dokumentaci a ošetřovatelské teoretické modely. Znalost těchto pojmů jsem předpokládala u respondentů výzkumu, v praktické rovině by jim měly teoretické vědomosti pomáhat zvládat ošetřovatelskou anamnézu a diagnostiku potřeb nemocného, včetně potřeb duchovních Ošetřovatelství Slovo ošetřovat znamená: chovat, opatrovat, živit, kojit, hýčkat, laskat, zkrátka pečovat o individuální potřeby jak zdravého, tak i nemocného člověka. Dle amerického nursing přeložila a sestavila D.Mastiliaková Světová zdravotnická organizace definuje ošetřovatelství jako systém typicky ošetřovatelských činností, týkajících se jednotlivce, rodiny a celého společenství, v němž tito žijí, které jim pomáhá, aby byli schopni pečovat o své zdraví a pohodu. Pojetí českého ošetřovatelství je v souladu s koncepcí WHO a zaměřuje se především na: udržení a podporu zdraví; navrácení a rozvoj soběstačnosti; zmírnění utrpení nevyléčitelně nemocného člověka, zabezpečení klidného umírání a smrti;

14 péči o rodinu nemocného, na zabezpečení kvalitní a kvalifikované péče v domácím prostředí, neopomíjí ani péči o pozůstalé. (Šamánková, 2002, s. 22) Ošetřovatelský proces Základním metodickým rámcem pro realizaci cílů ošetřovatelství je ošetřovatelský proces. Umožňuje systematický specifický způsob individualizovaného přístupu k ošetřování každého nemocného v nemocniční i terénní péči. Uskutečňuje se v 5 fázích: zhodnocení nemocného - zjišťování informací; stanovení ošetřovatelské diagnózy; plánování ošetřovatelské péče; provedení navržených opatřen;. hodnocení efektu poskytnuté péče. Ošetřovatelský proces se především odráží v aktivních činnostech sestry, k nimž se sama iniciativně rozhodne na základě hlubšího poznání pacienta, zejména takového, který své potřeby dostatečně nesignalizuje. Kvalita ošetřovatelské péče závisí při aplikaci ošetřovatelského procesu především na práci sester. Významnou roli hraje také rodina pacienta a osoby, které jsou mu blízké. (Staňková, 1999, s.10) Skutečnost naší současné ošetřovatelské praxe ve využívání metody ošetřovatelského procesu je ovšem velmi různorodá. Existují klinická pracoviště, kde je využívání ošetřovatelského procesu včetně dokumentace naprostou samozřejmostí, sestry se s novou metodou práce postupně ztotožnily a využívají všech výhod, které nabízí pacientům i sestrám. Podílí se na úpravě vlastní ošetřovatelské dokumentace, práce je baví a nedovedou si představit, že by se měly vrátit k původnímu systému práce. Na druhou stranu jsou stále mnohá pracoviště, kde tuto metodu z nejrůznějších důvodů naprosto odmítají.

15 2.3.3 Ošetřovatelská dokumentace Je nezbytným předpokladem pro ošetřování pacientů metodou ošetřovatelského procesu. Odráží charakter práce na oddělení. Je součástí celkové zdravotnické dokumentace o nemocném. Umožňuje jednak dokumentovat poskytovanou ošetřovatelskou péči, jednak poskytuje řadu významných informací, které si sestry potřebují mezi sebou předat. Jednoduchá a kvalitní dokumentace je nezbytnou složkou ošetřovacího procesu. Aby byla ošetřovatelská dokumentace smysluplná, musí vyhovovat potřebám oddělení, být jednoduchá, dobře přístupná a sloužit jako informační zdroj všem, kteří poskytují pacientovi nejen ošetřovatelskou, ale celkovou zdravotní péči. Jako příklad uvádím dokumentaci z hospice Anežky České z Červeného Kostelce (příloha č. 1). Jedna její část (růžový list) je určena k zaznamenávání duchovních potřeb pacienta Ošetřovatelská diagnostika Formulace ošetřovatelské diagnózy je druhou samostatnou fází ošetřovatelského procesu. Sestra ji určí na základě ošetřovatelského souhrnu, což je vlastně sumarizace závěrů hodnocení pacienta. Ošetřovatelská diagnóza znamená verbalizaci pacientových potřeb a problémů, které může ovlivnit správně zvolená a naplánovaná ošetřovatelská péče. Sestra tedy diagnostikuje neuspokojené potřeby pacienta. Správná diagnostika je velmi důležitá pro následující fáze ošetřovatelského procesu. Také je to oblast, která dělá sestrám velké problémy. Sestry se často dopouští základní chyby v tom, že si neuvědomují vztah mezi veškerými údaji získanými od pacienta a následnou formulací ošetřovatelské diagnózy a snaží se samy, bez spoluúčasti pacienta, určit ošetřovatelskou diagnózu. Jednoduše řečeno, neuvědomují si, že ošetřovatelská diagnóza je vlastně zformulovaný problém pacienta Další fáze ošetřovatelského procesu Následující fáze ošetřovatelského procesu je plánování ošetřovatelské péče, které zahrnuje stanovení cílů a ošetřovatelských intervencí. Jako pomůcka při formulování ošetřovatelských diagnóz, cílů a ošetřovatelských intervencí může sloužit sestrám např.

16 publikace přeložená z anglického originálu Kapesní průvodce zdravotní sestry (Doenges, 2001) a Ošetřovatelské diagnózy českých autorek Červinková a kol. (2002). V této druhé publikaci jsou vybrány nejčastěji využívané ošetřovatelské diagnózy upravené pro podmínky českých sester a jejich kompetencí (příklady ošetřovatelských diagnóz vztahujících se k duchovním potřebám viz přílohy č. 2 a 3). Posledními fázemi ošetřovatelského procesu jsou potom realizace naplánovaných činností a zhodnocení péče Teoretické modely Teoretické modely ošetřovatelství hledají teoretické cesty, jak dosáhnout uvedených cílů ošetřovatelství. Charakterizují vztahy mezi čtyřmi základními komponentami ošetřovatelství - zdravím, prostředím, člověkem a ošetřovatelskou péčí. Jsou to abstraktní rámce, které pomáhají sestrám plánovat ošetřovatelskou péči, zjišťovat problémy, vztahující se ke klinické praxi a studovat výsledky ošetřovatelských činností a zásahů. Dnes se propaguje a považuje se za standardní v naší ošetřovatelské praxi model V. Hendersonové ( , USA) (příloha č. 4). Podle této teoretičky je jedinečnou funkcí sestry pomáhat člověku nemocnému nebo zdravému, provádět činnosti přispívající k udržení nebo navrácení zdraví, případně klidné smrti, které by prováděl bez pomoci, pokud by měl potřebnou sílu, vůli a znalosti. Sestra mu tedy pomáhá dosáhnout co nejvyššího stupně soběstačnosti. Hendersonová popisuje 14 komponent ošetřovatelství, které definují sjednocující roli sestry, pomáhající člověku v situaci, kdy si tyto základní životní funkce a aktivity, které jsou pro něj a jeho životní spokojenost velmi důležité, nemůže zajistit sám. Je také autorkou, která nezapomíná ve svém modelu na pomoc při vyznávání víry, akceptování pacientova pojetí dobra a zla. (Staňková,1997, s.75-76) Z hlediska holistického pojetí péče o nemocného je vhodný a výstižný model C.Royové (*1939, USA), který je založen na schopnosti člověka adaptovat se na změněné životní podmínky (příloha č. 5). Tento model vychází z předpokladu, že...člověk je otevřený systém. Pro uchování vlastní integrity a homeostázy musí neustále reagovat na změny organismu i jeho okolí prostřednictvím vrozených nebo získaných mechanismů. Tak je schopný přizpůsobit se změněným podmínkám."

17 Dalším hojně využívaným je model fungujícího zdraví M.Gordonové (*1934 ). Tento model fungujícího zdraví jednotlivců, rodin, komunit atd. (příloha č.6) se odvozuje z interakce člověka a prostředí. Každý zdravotní stav člověka je vyjádřením bio-psycho-sociální interakce. Funkční typy zdraví jsou ovlivněny biologickými, vývojovými, kulturními, sociálními a duchovními (spirituálními faktory). Dysfunkční typy zdraví (popisované ošetřovatelskými diagnózami) se mohou objevit u chorobných stavů nebo relativně zdravého jedince. Vedou ke vzniku chorob nebo chorobných stavů. Posouzení, jde-li o typ funkčního nebo dysfunkčního zdraví se provádí srovnáním získaných informací k jednomu nebo více následujících faktorů: individuální báze; normy stanovené pro věkovou skupinu; normy kulturní, společenské aj. 2.4 Holistický přístup k ošetřování nemocného J. Ch. Smuts ( ), autor pojmu holismus, nahradil zákon o zachování hmoty teorií o holistickém procesu. Celostnost je považována někdy za hnací sílu vývoje, někdy za jeho cíl. Celek je zdrojem a uspořadatelem skutečnosti, v zásadě je nepoznatelný. (Baštecká, 2001, s. 108) Aby sestry mohly kvalitně pečovat o celou lidskou bytost, je třeba chápat holistický (celostní) přístup ke zdraví a k péči o člověka (příloha č. 7). Protože psychika (oblast kognitivní, emocionální a duchovní) a soma (biologický a fyziologický stav) jsou citlivé na různé druhy stresů, zdůrazňujeme mezi nimi vzájemný psychosomatický stav. Somatické problémy vyvolávají problémy psychické a naopak. Stres/distres (např. sociální izolace, příliš mnoho změn v životě, zármutek) zvyšují náchylnost osob k nemocem a každý nemocný člověk prožívá jak somatickou, tak psychickou nerovnováhu. Somatická nerovnováha vytváří psychickou nerovnováhu a naopak.

18 Pokud má ošetřovatelská intervence člověku pomoci při udržování zdraví, adekvátním prožívání nemoci, zotavování se z nemoci nebo při umírání, je nutné, aby byly současně uspokojovány jeho fyziologické i psychické potřeby. (Mastiliaková, 1999, str.10) Americká asociace holistických zdravotních sester (AHNA) vydala pro profesionální chování sester následující normu: Neodmyslitelnou součástí ošetřovatelství je úcta k životu, důstojnosti a právům všech lidí. Ošetřovatelská péče je poskytována v kontextu, který pamatuje na holistickou podstatu lidí, rozumí tělu, duši a duchu". Holistická zdravotnická péče zdůrazňuje integritu člověka a tvrdí, že tělo, mysl a duši nelze od sebe oddělit, jsou vnitřně propojené a měla by se jim v průběhu péče o pacienta věnovat pozornost. (Mariano, 2000, s.1) Potřeby nemocných Z obecného hlediska má pojem potřeba několik základních významů: biologický - potřeba vyjadřuje stav narušené fyziologické rovnováhy (homeostázy); ekonomický - potřeby tu obvykle vyjadřují nutnost nebo žádost vlastnit a užívat určitý objekt (televize, šaty), což je poukazem spíše na to, že potřebou je míněn určitý prostředek k dosahování nějakého psychologického cíle; psychologický - je zcela specifický a vyjadřuje psychický stav, odrážející nějaký nedostatek. Psychologický význam potřeby je spojen s významem sociálním, vyjadřujícím nedostatky v sociálním životě jedince. (Trachtová, 1999, s.10) Klasifikace potřeb V psychologii se obvykle objevuje třídění potřeb na: biogenní, fyziologické; psychogenní, sociogenní, psychologické. Rozdělení odpovídá pojetí člověka jako bytosti současně biologické i sociální, z pohledu ošetřovatelství odpovídá holistickému, celostnímu přístupu k člověku.

19 Různí psychologové sestavují různé indexy potřeb, v ošetřovatelství nejvíce využíváme hierarchii potřeb dle Maslowa, která vychází z jeho teorie motivace Hierarchie potřeb podle A.H.Maslowa Podle amerického psychologa A.H.Maslowa ( ) má každý jedinec individuální systém motivů, který je hierarchicky uspořádán, protože některé z motivů jsou silnější než jiné a některé z těch silných jsou nejsilnější. Tato jeho hierarchie je v literatuře znázorňována v podobě pyramidy, jako Maslowova pyramida potřeb. 1. Fyziologické potřeby - se objevují při porušení homeostázy vyjadřují tak potřeby organismu, slouží k přežití. Jedinec dělá většinou vše pro to, aby uspokojil fyziologické potřeby dříve, než se stanou aktuálními. 2. Potřeba jistoty a bezpečí je potřebou vyvarovat se ohrožení a nebezpečí. Vyjadřuje touhu po důvěře, spolehlivosti, stabilitě, osvobození od strachu a úzkosti, potřebu ochránce, ekonomického zajištění apod. Objevuje se vždy v situaci ztráty pocitu životní jistoty. U nemocného člověka můžeme vždy mluvit o ztrátě životní jistoty. 3. Potřeba lásky a sounáležitosti někdy také nazývána jako potřeba afiliační, potřeba milovat a být milován, potřeba náklonnosti, sounáležitosti, potřeba být sociálně integrován. Vystupuje v situacích osamocení a opuštění. 4. Potřeba uznání, ocenění a sebeúcty jedná se o dvě spojené potřeby. První je potřeba sebeúcty a sebehodnocení a vyjadřuje přání výkonu, kompetence, důvěry v okolním světě a nezávislost na mínění druhých. Druhá vyjadřuje touhu po respektu druhých lidí, statutu nebo prestiže uvnitř sociální skupiny, vystupuje v situacích ztráty respektu, kompetence, důvěry a projevuje se snahou získat ztracené sociální hodnoty. 5. Potřeba seberealizace, sebeaktualizace vystupuje jako tendence realizovat své schopnosti a záměry, schopnosti a záměry, člověk chce být tím, kým podle svého mínění může být. Kdo chce být dobrým lékařem, zdravotní sestrou, musí být dobrým lékařem, dobrou sestrou, tzn. musí sám u sebe nacházet z práce uspokojení a být přesvědčen, že danou činnost dělá dobře.

20 K vyšším potřebám řadí Maslow tzv. metapotřeby, nebo také potřeby růstu, které vyjasňují různé specifické tendence seberealizující se osoby (potřeba poznání, porozumění, jednoty, rovnováhy a harmonie, spontaneity, individuality a hravosti, autonomie, smysluplnosti a další). Tyto potřeby jsou ve srovnání se základními potřebami méně naléhavé, ale jejich vystoupení a uspokojování dle Maslowa posiluje vývoj k pravé lidskosti, k vyššímu štěstí a radosti. Vyjadřují spíše možnost, než zkušenost, potřebu transcendence, překročení každodenních zkušeností, potřebu vyššího duchovního života a transpersonální zážitky ( vyšší druh slasti metahédonismus ). Potřebu transcendence vysvětluje Maslow jako touhu přesáhnout sama sebe, hledání smyslu života směrem k duchovní sféře, k víře, která přesahuje smyslové a rozumové poznání. Je to touha po nejvyšším smyslu, mystických hodnotách. Tím člověk přesahuje svoji osobnost a obrací se k Bohu Maslowovy teze o vyšších potřebách Vyšší potřeby jsou pozdějším stupněm fylogenetického i ontogenetického vývoje, jsou subjektivně méně naléhavé a čím je vyšší potřeba méně důležitá pro pouhé přežití, tím déle může být její uspokojení odkládáno a tím snáze se potřeba trvale ztrácí. 3 Žití na úrovni vyšších potřeb vede k větší biologické efektivnosti, delšímu životu, k menšímu počtu nemocí, lepšímu spánku. Vede k žádoucím subjektivním výsledkům, tj. hlubšímu pocitu štěstí, klidu a bohatství vnitřního života. Sledování a uspokojování vyšších potřeb současně znamená všeobecnou tendenci ke zdraví, tedy tendenci směřující dál od psychopatologie. Ti lidé, u nichž došlo k uspokojení obou druhů potřeb, cení si obvykle vyšších potřeb víc než nižších. Čím vyšší je úroveň potřeby, tím širší je okruh identifikace láskou, tzn. tím vyšší je počet lidí s láskou se identifikujících. Sledování a uspokojování vyšších potřeb má žádoucí občanské a společenské důsledky. Sledování a uspokojování vyšších potřeb vede k větší, 3 Praktický příklad z denního života: Mladý člověk, který je např. na vysoké škole, má sice občas starosti se zkouškami nebo se zápočtem, ale stále má poměrně hodně prostoru. Nezná "píchačky", nezná starosti o to, kdy přijde elektrikář, kdo spraví to či ono, zkrátka má relativně velkou vnitřní svobodu. Je to vzácná doba, a tak pro něho není těžké dělat "duchovní výlety". Věnovat se tomu nebo onomu krásnému, vznešenému, povznášejícímu atd. Po tomto všem může být vystřízlivění velice nepříjemné. Člověk nastoupí do práce, uzavře manželství, za chvíli má děti a teď najednou neví, čí je a kde mu hlava stojí, jak vše zvládnout. Je-li toho na člověka moc, začne vynechávat věci, které nenaléhají. Když vám půjdou odečíst plyn, dají cedulku na schránku, takže vy na to nezapomenete, když něco nezaplatíte, přijde vám první, druhá upomínka a chce-li něco soused, zazvoní u vás. Pán Bůh to tak zpravidla nedělá. Ten nás nechává žít, neinstaluje nám žádné "duchovní píchačky" k našemu bytu. Proto je tak snadné vynechat ho, přestat se modlit, nebo to dělat jen občas, přestat chodit do kostela, protože je to doopravdy pro nás obtížné, s dětmi jsou problémy... Opatrný, A.:

IPVZ DUCHOVNÍ PÉČE U GERIATRICKÝCH PACIENTŮ

IPVZ DUCHOVNÍ PÉČE U GERIATRICKÝCH PACIENTŮ PSYCHIATRICKÁ LÉČEBNA BOHNICE IPVZ DUCHOVNÍ PÉČE U GERIATRICKÝCH PACIENTŮ Mgr. Jan D. Došek Duchovní péče Nemoc a umírání vedou k naléhavějšímu kladení otázek o smysluplnosti života, platnosti hodnot a

Více

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spiritualita Spiritualita je docela módním pojmem. Různí lidé jí různé rozumějí a různě ji prezentují. Spiritualita už není spojována jen s religiozitou. Na

Více

Úvod do předmětu Ošetřovatelství. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Úvod do předmětu Ošetřovatelství. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Úvod do předmětu Ošetřovatelství Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Bc. Tondrová Irena duben 2009 OŠETŘOVATELSTVÍ Úvod do předmětu Ošetřovatelství

Více

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví Marta Hošťálková Úvod total pain - tzv. celková bolest tělesná bolest spjata a vzájemně se ovlivňuje s bolestí v oblasti psychické, sociální i duchovní koncept celostní

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

Multikulturní ošetřovatelství 2

Multikulturní ošetřovatelství 2 Multikulturní ošetřovatelství 2 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 Cíle předmětu Předmět navazuje na znalosti studentů získané v rámci předmětu Multikulturní ošetřovatelství 1. Cílem předmětu

Více

SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP

SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP MUDr. Eva Kalvínská Studijní den ERC ve FN v Motole 9.10.2008 VZNIK SEKCE V rámci Společnosti lékařské etiky České lékařské společnosti Jana Evangelisty

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 7. ročník základní

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

Humanistické modely Virginia Henderson Teorie základní ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Humanistické modely Virginia Henderson Teorie základní ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Humanistické modely Virginia Henderson Teorie základní ošetřovatelské péče Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1897 Kansas City USA, +1996 Branford USA Věnovala se ošetřovatelskému výzkumu

Více

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA FILOZOFIE A ETIKY V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH OPORA PŘEDMĚTU ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI pro kombinované studium oboru

Více

Současná situace v poskytování spirituální péče v českých nemocnicích

Současná situace v poskytování spirituální péče v českých nemocnicích Současná situace v poskytování spirituální péče v českých nemocnicích MUDr. Eva Kalvínská Britsko-česká konference Spirituální péče ve zdravotnictví aneb Co fonendoskopem není slyšet FN v Motole 18.10.2007

Více

Humanistické modely Florence Nightingale Moderní ošetřovatelství. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Humanistické modely Florence Nightingale Moderní ošetřovatelství. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Humanistické modely Florence Nightingale Moderní ošetřovatelství Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *12.5.1820 Florencie, +13.8.1910 Londýn Od 1851 cestuje po Evropě + návštěvy nemocnic,

Více

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Zdravotní sestra a její pracovní náplň Ideální sestra je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy,

Více

Systémové modely Callista Roy Adaptační model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Callista Roy Adaptační model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Callista Roy Adaptační model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *14.10.1939 Los Angeles Základní ošetřovatelské vzdělání Sestra, staniční sestra pediatrie 1963 bc., 1966

Více

Doprovázení umírajících a pozůstalých

Doprovázení umírajících a pozůstalých Doprovázení umírajících a pozůstalých PhDr. Naděžda Špatenková, Ph.D. n.spatenkova@gmail.com Ostrava 17. března 2015 Umírání a smrt Život každého člověka jednou skončí i můj, i Váš, nás všech Zdravý selský

Více

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová Paliativní péče - Úvod Mgr. Zimmelová Historie Počátky v Velké Británii v 70 letech Vznikla evropská společnost pro PM Součástí jsou národní společnosti U nás sekce PM ČLS JEP 5 zásad rozvoje oboru Založení

Více

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoanalytická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 11 Název materiálu:

Více

Vzdělávání nemocničních kaplanů. Michaela Hofštetrová Knotková

Vzdělávání nemocničních kaplanů. Michaela Hofštetrová Knotková Vzdělávání nemocničních Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Trocha historie Vzdělávání nemocničních Výhled do budoucna Trocha historie 2012 Návrh textu zákona a zařazení nemocničního kaplana do JOP Vzdělávací

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien

Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová AKH Wien Komunikace ze slova communicare, "spolupodílet se s někým na něčem, činit něco společným Jde tedy o spolupráci podľa Svobodová V.,

Více

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

Humanistické modely Dorothea Elisabeth Orem Teorie deficitu sebepéče. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Humanistické modely Dorothea Elisabeth Orem Teorie deficitu sebepéče. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Humanistické modely Dorothea Elisabeth Orem Teorie deficitu sebepéče Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1914 Baltimore USA, (zjistit, jestli +) Pracovala jako sestra v nemocnici,

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Betty Neuman Systémový model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1924 Lowell, Ohio Základní ošetřovatelské vzdělání, pracovala jako sestra Bakalářské (1957) a magisterské

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová ZZS kraje Vysočina Pelhřimov 29.10.2010 Úzkost - subjektivní zážitek doprovázený neblahým tušením, pocitem bezmocnosti, které se váží

Více

Humanistická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Humanistická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Humanistická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 12 Název materiálu: Humanistická

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ. studijní opora kombinovaného studia

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ. studijní opora kombinovaného studia UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ studijní opora kombinovaného studia Tělesná výchova a sport zdravotně postižených PhDr. Miloš Bednář, Ph.D. Praha

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Červenec 2009 Mgr Ladislava Ulrychová Nemoc Chápat jako narušení jednoty a celistvosti organismu a prostředí

Více

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Hodnocení potřeb v paliativní péči K identifikaci priorit, aktuálních

Více

Obecná psychologie: základní pojmy

Obecná psychologie: základní pojmy Obecná psychologie: základní pojmy ZS 2009/2010 Přednáška 1 Mgr. Ondřej Bezdíček Definice psychologie Je věda o chování a prožívání, o vědomých i mimovědomých oblastech lidské psychiky. Cíle psychologie

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

PSYCHIKA - test. Zkvalitnění výuky prostřednictvím IT technologií

PSYCHIKA - test. Zkvalitnění výuky prostřednictvím IT technologií Gymnázium Ladislava Jaroše Holešov Palackého 524 769 01 Holešov www.gymhol.cz PSYCHIKA - test Název projektu Číslo projektu Číslo a název klíčové aktivity Označení DUM Název školy Autor Předmět Tematický

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Uvede seznam institucí a organizací, ke kterým se může člověk

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Doc.Dr.Rudolf Smahel,Th.D.: Katechetické prvky v díle Marie Montessori

Doc.Dr.Rudolf Smahel,Th.D.: Katechetické prvky v díle Marie Montessori Doc.Dr.Rudolf Smahel,Th.D.: Katechetické prvky v díle Marie Montessori V tomto článku se blíže zamyslíme nad dílem světoznámé pedagogické pracovnice a zakladatelky pedagogického směru Marie Montessori.

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání. Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015

Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání. Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015 Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015 Kurz celoživotního vzdělávání (dále jen CŽV ) Nemocniční kaplan byl vytvořen členy Rady pro zdravotnictví

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými. ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s.

Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými. ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s. Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s. Radost a naděje, smutek a úzkost lidí naší doby, zvláště chudých a všech, kteří nějak trpí, je i

Více

Název materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

Worklife balance. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208

Worklife balance. Projekt Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Worklife balance Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje

Více

Pozitivní psychologie PhDr. Marcel Horák, DiS., MBA

Pozitivní psychologie PhDr. Marcel Horák, DiS., MBA Pozitivní psychologie PhDr. Marcel Horák, DiS., MBA www.andragogos.cz Co je pozitivní psychologie? Aktuální proud v současné psychologii zabývající se kladnými stránkami osobnosti člověka a společnosti.

Více

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Studijní opora Mgr. Alena Pelcová Liberec 2014 Cíle předmětu Studenti umí vysvětlit pojem prevence a umí definovat druhy prevence. Studenti umí definovat základy

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

Střední škola strojní stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace

Střední škola strojní stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace Střední škola strojní stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace OP Vzdělávání pro konkurence schopnost Modernizace výuky technických škol LK prostřednictvím ŠVP a kurikula

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Vážené publikum! Přestože PSYCHOSOMATIKA je velice užitečná disciplina, znalosti o ní jsou nepřesné, kusé a často zkreslené. Tato stručná prezentace

Vážené publikum! Přestože PSYCHOSOMATIKA je velice užitečná disciplina, znalosti o ní jsou nepřesné, kusé a často zkreslené. Tato stručná prezentace Vážené publikum! Přestože PSYCHOSOMATIKA je velice užitečná disciplina, znalosti o ní jsou nepřesné, kusé a často zkreslené. Tato stručná prezentace má za cíl uvést alespoň základní věci NA PRAVOU MÍRU.

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho uplatnění v systému českého zdravotnictví Ondřej Sláma, MOU Brno Subkatedra paliativní medicíny

Více

respektování jedinečnosti každého člověka a úcta a porozumění vůči jeho osobě důraz na zachování důstojnosti člověka, a to v každé situaci

respektování jedinečnosti každého člověka a úcta a porozumění vůči jeho osobě důraz na zachování důstojnosti člověka, a to v každé situaci 2013 Diakonie Českobratrské církve evangelické je jednou z nestátních organizací poskytujících sociální, zdravotní, pastorační a vzdělávací služby v České republice. V přímé péči denně pomáhá tisícům klientů

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry

Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry Katecheze jako iniciace a výchova víry Je možno vychovávat v oblasti víry? Výchova víry je termín nezvyklý. Víra je výsledkem setkání Boží milosti

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

Spokojený pracovník dobrý pracovník aneb Pozitivní přístup v organizaci a řízení

Spokojený pracovník dobrý pracovník aneb Pozitivní přístup v organizaci a řízení Spokojený pracovník dobrý pracovník aneb Pozitivní přístup v organizaci a řízení Konference Psychologie práce a organizace v ČR Praha 21.9.2012 Alena Slezáčková Dozvíte se I. Čím se zabývá pozitivní psychologie?

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

O to jde v následujícím kněžském zrcadle. Vypátráme vlastní silné stránky a povzbudíme k tomu, abychom se učili u ostatních kněžských typů.

O to jde v následujícím kněžském zrcadle. Vypátráme vlastní silné stránky a povzbudíme k tomu, abychom se učili u ostatních kněžských typů. Kněžské zrcadlo Naše moderní pedagogika je stále ještě specializována na zpracování slabin. Kdo je ve škole slabší v matematice, učí se ji tak dlouho, dokud není slabý i v jazycích. Chytřejší by - podle

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33 Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,

Více

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná Metody sociální práce 4 PhDr. Jana Novotná Pojmy v sociální práci Lidský vztah jako součást profese Pojmy v sociální práci AKCEPTACE Akceptace je bezvýhradné přijetí vedeného. Je považována za první základní

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Úvod do problematiky spolupráce sociálního a zdravotního sektoru

Úvod do problematiky spolupráce sociálního a zdravotního sektoru Úvod do problematiky spolupráce sociálního a zdravotního sektoru Historická integrace nejen zdravotní a sociální péče Nerozlišujete mezi Židem a Řekem, nýbrž všechny zahrnujte touž láskou a touž horlivostí.

Více

Adaptace nemocného na hospitalizaci

Adaptace nemocného na hospitalizaci Adaptace nemocného na hospitalizaci Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2010 Irena Tondorvá Bc. Adaptace nemocného na hospitalizaci

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

PSYCHOPATOLOGIE. Zapamatuj si! Vyřeš! Pochop! Zeptej se vyučujícího! OBECNÁ SPECIÁLNÍ. Normalita osobnosti. Poruchy osobnosti.

PSYCHOPATOLOGIE. Zapamatuj si! Vyřeš! Pochop! Zeptej se vyučujícího! OBECNÁ SPECIÁLNÍ. Normalita osobnosti. Poruchy osobnosti. Slovo úvodem Předložené studijní materiály slouží jako podpora pro kontaktní výuku. Jejich cílem je předložit ucelený pohled na obsah předmětu a také vám trošku usnadnit učení. Proto se snažím, aby byly

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Tematický okruh: Marketing a management Téma: Motivace Číslo

Více

STANDARD č.10 Pečovatelská služba OASA Opava o.p.s. Pečovatelská služba OASA Opava

STANDARD č.10 Pečovatelská služba OASA Opava o.p.s. Pečovatelská služba OASA Opava Pečovatelská služba OASA Opava Provozovatel: Sídlo: Raduň, Poštovní 239, 74761, IČ 26839857, Spisová značka: O 181 vedená u rejstříkového soudu v Ostravě Číslo registrované sociální služby: 3941485 Standard

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více