DIPLOMOVÁ PRÁCE 2003 Helena Komínková
|
|
- Julie Soukupová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Universita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra antropologie a zdravovědy DIPLOMOVÁ PRÁCE 2003 Helena Komínková
2 Universita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra antropologie a zdravovědy Helena Komínková III. ročník kombinovaného studia obor : učitelství odborných předmětů na SZŠ Duchovní potřeby hospitalizovaných pacientů Diplomová práce Vedoucí práce : Doc. PhDr. Josef Konečný, CSc. OLOMOUC 2003
3 OBSAH 1 ÚVOD 7 2 TEORETICKÁ ČÁST Charakteristika problematiky Několik definic zdraví Ošetřovatelství, jeho role, význam, pojetí Ošetřovatelství Ošetřovatelský proces Ošetřovatelská dokumentace Ošetřovatelská diagnostika Další fáze ošetřovatelského procesu Teoretické modely Holistický přístup k ošetřování nemocného Potřeby nemocných Klasifikace potřeb Hierarchie potřeb podle A.H.Maslowa Maslowovy teze o vyšších potřebách Faktory, které modifikují uspokojování potřeb Duchovní potřeby člověka Vymezení základních pojmů Dnešní situace v našem zdravotnictví Krize a vývoj smysl života Pastorační péče Spiritualita a psychické zdraví z hlediska pastorální medicíny Přístup k duchovní dimenzi nemocného u nás Duchovní aspekty paliativní medicíny Logoterapie Hospicová péče Výuka duchovních potřeb na SZŠ a VZŠ 46
4 3 PRAKTICKÁ ČÁST Cíle šetření Metody a techniky šetření Šetřený vzorek Způsob zpracování Výsledky šetření Charakteristika respondentů Názory sester 59 4 DISKUSE 80 5 ZÁVĚR 87 6 SEZNAM LITERATURY A PRAMENŮ 89 SEZNAM ZKRATEK SEZNAM TABULEK A GRAFŮ SEZNAM PŘÍLOH
5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou použitou literaturu a ostatní informační prameny. V Brně
6 Poděkování Děkuji doc. PhDr. Josefovi Konečnému, CSc. za cenné rady, podněty a připomínky při vedení mé diplomové práce. Děkuji prof. MUDr. Martě Munzarové, CSc. a MUDr. Marii Svatošové za podporu při volbě tématu. Děkuji RNDr. Michalovi Beránkovi za konzultace ke statistickém zpracování dat. Děkuji všem respondentům výzkumu a vrchním sestrám hospiců za jejich ochotu a čas při vyplňování dotazníku. Děkuji svým kolegyním z katedry ošetřovatelství za podporu. Zvláštní poděkování patří rodině, manželovi a dětem. Anotace diplomové práce Název práce: Duchovní potřeby hospitalizovaných pacientů Příjmení a jméno: Komínková Helena Katedra: Antropologie a zdravovědy Obor: Učitelství odborných předmětů na SZŠ Vedoucí práce: Doc. PhDr. Josef Konečný, CSc. Počet stran: 93 Počet příloh: 9 Klíčová slova: duchovní zdraví, duchovní tíseň, holistický přístup k pacientům, diagnostika duchovních potřeb pacientů, postoje a názory sester
7 k duchovním potřebám pacientů. Resumé: Diplomová práce pojednává o postojích a názorech sester k duchovním potřebám pacientů. Mapuje a srovnává názory sester pracujících v hospicích a sester pracujících na standardních odděleních zdravotnických a sociálních zařízeních ve vztahu k typu pracoviště a úrovni vzdělání respondentů. Zabývá se tím, jak sestry hodnotí svou schopnost zjišťovat duchovní potřeby pacientů a zda mají v této oblasti potřebu dále se vzdělávat. Résumé: The thesis discuses attitudes and views of nurses concerning spiritual needs of patients. It shows and compares views of both hospice nurses and nurses in standard wards in health care and social care facilities commensurated with type of workplace and level of education. It deals with self-evaluation of nurses ability to identify spiritual needs of patients and the need of continuing education for nurses in this area.
8 1 ÚVOD Tato práce pojednává o schopnostech, názorech a postojích sester k duchovním/spirituálním potřebám pacientů. Množství seminářů a konferencí, které se touto problematikou zabývalo především v posledních letech mne ubezpečilo v tom, že je to téma aktuální. Téma, o kterém se teoreticky mluví i píše, ale současně i téma, které stále zůstává problémem, se kterým si sestry v praktické rovině neví rady. Člověk je bytost duchovní. Duchovní potřeby mají lidé po celý život (potřeba lásky, víry, naděje, potřeba smyslu života, bezpečí a jistoty apod.). V určitých životních situacích však vystupují duchovní potřeby více do popředí jsou to situace prožívání bolesti, ztráty, utrpení, vážné nemoci. Právě v těchto situacích je nejblíže pacientovi sestra, tráví s ním nejvíce času během jeho pobytu ve zdravotnickém zařízení. V ošetřovatelství tvoří vyhledávání a uspokojování duchovních potřeb součást nezbytnou pro poskytování komplexní ošetřovatelské péče o pacienty. Je tedy nutné, aby si sestry v této oblasti prohlubovaly své znalosti a teoretické vědomosti se učily uplatňovat v praxi. Nemohu opomenout osobní vztah k tomuto tématu. Sedmnáct let jsem pracovala na onkologickém pracovišti, převážně v době, kdy se preferoval paternalistický přístup k nemocným, neakceptovala se práva nemocných a o duchovních potřebách našich těžce nemocných pacientů jsme měli jen nepatrné poznatky. V komunikaci s nimi jsme se dopouštěli těžkých chyb. Pacientům se nesdělovala pravdivá diagnóza, preferovala se tzv. milosrdná lež, pacienti neměli dostatek informací, návštěvy jsme omezovali, choulostivým tématům jsme se vyhýbali. Spektrum našich vzdělávacích aktivit bylo zaměřeno spíše medicínsky. Přesto jsme dokázali pacientům pomáhat profesionálně i lidsky, být oporou jim i jejich rodinám. Kéž bychom se ale už tehdy mohli vzdělávat v oblasti paliativní medicíny, filosofie, etiky, a chápali potřebnost a smysluplnost holistického přístupu v ošetřování nemocných. Komplexní péče o pacienta pro nás znamenala starat se především o jeho biologické, psychické a sociální potřeby. Dlouhá léta jsme duchovní dimenzi nemocných tabuizovali a spojovali ji pouze s příslušností k nějakému náboženství nebo církvi. Možná bude stejně dlouhou dobu trvat, než bude pro všechny profesionály pracující ve zdravotnictví zase zcela přirozené se těmito
9 otázkami zabývat. V respektování a uspokojování duchovních potřeb našich pacientů máme tedy co dohánět. Cílem této práce je zjistit, jaký význam přikládají sestry duchovním potřebám pacientů, porovnat rozdíl mezi postoji a názory sester v závislosti na typu pracoviště a úrovni jejich kvalifikačního vzdělání a zjistit, zda sestry cítí potřebu dále se vzdělávat v oblasti duchovních potřeb. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část pojednává o nezastupitelné roli sestry v dnešním ošetřovatelství především v rovině diagnostiky a saturace neuspokojených potřeb pacientů. Holistický přístup k ošetřování nemocných považuji za hlavní teoretické východisko pro celostní chápání pacienta se všemi jeho potřebami, včetně duchovních. Dále jsou zmíněny duchovní potřeby obecně, přístup k duchovní dimenzi nemocných u nás a hospicová péče jako reprezentant zdravotní péče se specifickým přístupem k duchovním potřebám. Praktická část potom obsahuje postoje a názory sester pracujících v hospicích a sester ze standardních oddělení zdravotnických a sociálních zařízení na duchovní potřeby pacientů. Ráda bych přispěla k tomu, aby se duchovní potřeby pacientů staly pro sestry stejně důležité jako potřeby biologické, psychické a sociální. Výsledky dotazníkového šetření využiji jako podklad pro tvorbu osnov tématického kurzu, věnovaného vzdělávání sester v oblasti duchovních potřeb pacientů.
10 2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Charakteristika problematiky Nemůžeme se stát tím, čím tím, čím jsme. Max De Pree chceme být, jestliže zůstaneme Vyhledávání a uspokojování duchovních potřeb nemocných je nedílnou součástí komplexní ošetřovatelské péče o nemocné. Sestry si uvědomují, že člověk je jednota biologická, psycho-sociální a duchovní. O biologické potřeby svých pacientů se umí sestry postarat velmi dobře. Kvalifikační vzdělávání našich sester je stále ještě orientováno převážně medicínsky a úroveň jejich teoretických znalostí v této oblasti je vysoce ceněna i v zahraničí. V psychologii a komunikaci se sestry vzdělávají rády, je to pro ně oblast velmi přitažlivá. Získané teoretické poznatky mohou dobře uplatnit i v každodenním osobním životě. Sociální oblast potřeb svých pacientů mají sestry tendenci přenechávat ve větší či menší míře sociálním pracovnicím. Přesto si ale uvědomují důležitost podílu sociálního zabezpečení na celkovém procesu uzdravování. Jen duchovní potřeby stále zůstávají "horkou bramborou českého ošetřovatelství". 1 (Škrlová, 2002) Proč se tedy sestry duchovních potřeb nemocných tolik bojí, vyhýbají se jim a hledají důvody, aby se jimi nemusely zabývat? Tato skutečnost je zcela očividná a často je diskutována se sestrami ve výuce ošetřovatelství. Při podrobnějším rozboru docházíme společně k závěru, že "se stydí", "považují to za nevhodné vnucování". "Co by si nemocný řekl, že vyzvídám takové intimní údaje?". Sestry tvrdí, že neví jak se ptát, neumí odpovídat na dotazy nemocných, raději se tomuto tématu vyhýbají. Z podtextu všech těchto obav ovšem vyplývají jiné skutečnosti: sestry nemají dostatečné teoretické vědomosti v této oblasti. nejsou ochotné věnovat se nemocnému individuálně - "na tělo". nejsou schopny komunikace na toto u nás dlouho tabuizované téma. A v neposlední řadě nepřikládají duchovním potřebám důležitost
11 Pokud se sestry duchovním potřebám pacientů věnují (mimo jiné proto, že jsou k tomu vedeny určitým typem ošetřovatelské dokumentace), přistupují k nim velmi stereotypně a zjednodušeně. Pomoci ošetřovatelského anamnestického dotazníku položí pacientovi otázku na jeho víru či příslušnost k nějakému náboženství. V praxi potom ve většině případů následují v podstatě pouze dvě možnosti. Pacient odpoví: jsem věřící a obdrží od sestry informace o tom, kdy se v nemocnici konají bohoslužby a jak získat kontakt na duchovního, nebo jsem nevěřící a tím je uspokojování jeho duchovních potřeb pro sestru vyřešeno. Znamená to pro ni: pacient je nevěřící, nemá žádné duchovní potřeby. Poněkud jiná je situace v péči o pacienty v terminálním stadiu nemoci. Od roku 1993 se díky zakladatelce hospicové péče u nás, MUDr. Marii Svatošové, věnuje náležitá pozornost těmto pacientům, kteří tráví své poslední dny v hospicích. Sestry pracující v hospicích se vzdělávají v IDV PZ v Brně. 2 Je zajímavé, že tato skupina sester přistupuje k problematice duchovních potřeb zcela odlišně. Dnes a denně, v přítomnosti pacientů v terminálním stadiu života, pod vlivem osobních zkušeností s doprovázením umírajících i jejich rodinných příslušníků si uvědomují posun životních hodnot v krizovém období života. Na konci pozemské pouti pacienta věnují duchovním hodnotám nemocných i jejich rodin náležitou pozornost. Pacienta respektují, pomáhají mu hledat smysl života a orientovat se v množství existencionálních otázek, které ho trápí. Díky každodennímu kontaktu s umírajícími, rodinnými příslušníky i jejich přáteli se stávají mnohem vnímavější k měnícím se potřebám svých pacientů. Reflexe všech těchto skutečností mne vedla k tomu, že jsem se rozhodla porovnat u dvou vybraných skupin sester ( sester pracujících v hospicích a sester z ostatních standardních oddělení) postoje a názory k duchovním potřebám nemocných. 2.2 Několik definic zdraví 2 Od roku 1995 probíhá na katedře ošetřovatelství IDVPZ Brno vzdělávání sester pracujících v hospicích. Kurz obsahuje dva týdny teoretické výuky v IDV PZ a 3 denní stáž v hospici. Účastníci kurzu získávají poznatky z vybraných medicínských oborů zaměřené na paliativní léčbu a ošetřování pacientů v terminálním stadiu. Uvědomují si postoj k vlastní smrti, nacvičují komunikativní dovednosti potřebné ke zvládnutí náročné ošetřovatelské péče o nevyléčitelně nemocné a umírající. Zabývají se léčbou bolesti. Seznamují se se základy pastorační péče. (TP IDV PZ, 2003, s. 91)
12 Neboť zdraví jako takové neexistuje a všechny pokusy takto ho definovat žalostně selhaly. Aby bylo možno určit, co zdraví znamená pro tvé tělo, záleží na tvém cíli, tvém obzoru, tvých silách, tvých podnětech, tvých omylech a jmenovitě na ideálech a fantaziích tvé duše. Tak existuje bezpočet zdraví těla Nietzsche,F. V této kapitole bych chtěla definovat pojem zdraví a duchovní zdraví. Sestra chápající svého nemocného z holistického pohledu by měla mít na paměti neustále výchozí stav zdraví a celistvost pohledu na svého nemocného. Mnoho lidí staví zdraví na první místo ve svém životě. Přejeme si hodně zdraví, připíjíme si na zdraví, domníváme se, že máme právo být zdraví, po zdraví toužíme. Pokud jsme zdraví, jsme schopni vykonávat všechny činnosti: pracovat, starat se o rodinu, pomáhat druhým, sportovat, realizovat se v každodenním životě. Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, který je výsledkem souladu ve vzájemném působení organismu a prostředí. Zdraví není jen pouhá nepřítomnost nemoci, ale je stavem fyzické, psychické a sociální pohody". Tato definice, formulovaná experty WHO, se vztahuje současně na kvalitu zdraví v somatické i psychosociální oblasti, má povahu ideálové normy. V moderní koncepci lidského zdraví by však měly být zahrnuty všechny důležité aspekty, jako je procesuální charakter, relativita vzhledem k přítomnosti latentních chorob a rizikových faktorů, adekvátnost funkčních kapacit pro uskutečňování životních cílů i subjektivní prožívání. Stručně řečeno, pojem zdraví se týká celého člověka a jeho schopnosti lidsky žít. (Slabý, 2000, s. 91) Duchovní zdraví - lze stručně charakterizovat jako chuť žít, poznávat, vytvářet hodnoty, angažovat se, být otevřen pro setkání. V tomto směru bude třeba doplnit výše citovanou definici lidského zdraví o harmonii ve spirituální oblasti. (Slabý, 2000, s. 91). Sociologické zdraví. Sociologové se dívají na zdraví jako na fyzický a emoční stav, který umožňuje jedinci dosáhnout vytoužených hodnot a těšit se z nich. Dobré sociologické zdraví znamená žít normální, plnohodnotný a aktivní život podle individuálních představ jedince.
13 Psychologické zdraví. Psychologové vnímají pocit zdraví jako pocit vyrovnanosti, klidu a pohody se zaměřením na vyrovnanou a klidnou náladu, pozitivní emoce, stav psychické pohody osobnosti, interakce v souladu se společností, ve které se jedinec pohybuje. Veřejné zdraví. Veřejným zdravím se rozumí zdravotní stav obyvatelstva, který je dán souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. (Šamánková, 2002, s. 20) 2.3 Ošetřovatelství, jeho role, význam, pojetí V této kapitole zmiňuji pojmy ošetřovatelství, jednotlivé fáze ošetřovatelského procesu - zvláště ošetřovatelskou diagnostiku, ošetřovatelskou dokumentaci a ošetřovatelské teoretické modely. Znalost těchto pojmů jsem předpokládala u respondentů výzkumu, v praktické rovině by jim měly teoretické vědomosti pomáhat zvládat ošetřovatelskou anamnézu a diagnostiku potřeb nemocného, včetně potřeb duchovních Ošetřovatelství Slovo ošetřovat znamená: chovat, opatrovat, živit, kojit, hýčkat, laskat, zkrátka pečovat o individuální potřeby jak zdravého, tak i nemocného člověka. Dle amerického nursing přeložila a sestavila D.Mastiliaková Světová zdravotnická organizace definuje ošetřovatelství jako systém typicky ošetřovatelských činností, týkajících se jednotlivce, rodiny a celého společenství, v němž tito žijí, které jim pomáhá, aby byli schopni pečovat o své zdraví a pohodu. Pojetí českého ošetřovatelství je v souladu s koncepcí WHO a zaměřuje se především na: udržení a podporu zdraví; navrácení a rozvoj soběstačnosti; zmírnění utrpení nevyléčitelně nemocného člověka, zabezpečení klidného umírání a smrti;
14 péči o rodinu nemocného, na zabezpečení kvalitní a kvalifikované péče v domácím prostředí, neopomíjí ani péči o pozůstalé. (Šamánková, 2002, s. 22) Ošetřovatelský proces Základním metodickým rámcem pro realizaci cílů ošetřovatelství je ošetřovatelský proces. Umožňuje systematický specifický způsob individualizovaného přístupu k ošetřování každého nemocného v nemocniční i terénní péči. Uskutečňuje se v 5 fázích: zhodnocení nemocného - zjišťování informací; stanovení ošetřovatelské diagnózy; plánování ošetřovatelské péče; provedení navržených opatřen;. hodnocení efektu poskytnuté péče. Ošetřovatelský proces se především odráží v aktivních činnostech sestry, k nimž se sama iniciativně rozhodne na základě hlubšího poznání pacienta, zejména takového, který své potřeby dostatečně nesignalizuje. Kvalita ošetřovatelské péče závisí při aplikaci ošetřovatelského procesu především na práci sester. Významnou roli hraje také rodina pacienta a osoby, které jsou mu blízké. (Staňková, 1999, s.10) Skutečnost naší současné ošetřovatelské praxe ve využívání metody ošetřovatelského procesu je ovšem velmi různorodá. Existují klinická pracoviště, kde je využívání ošetřovatelského procesu včetně dokumentace naprostou samozřejmostí, sestry se s novou metodou práce postupně ztotožnily a využívají všech výhod, které nabízí pacientům i sestrám. Podílí se na úpravě vlastní ošetřovatelské dokumentace, práce je baví a nedovedou si představit, že by se měly vrátit k původnímu systému práce. Na druhou stranu jsou stále mnohá pracoviště, kde tuto metodu z nejrůznějších důvodů naprosto odmítají.
15 2.3.3 Ošetřovatelská dokumentace Je nezbytným předpokladem pro ošetřování pacientů metodou ošetřovatelského procesu. Odráží charakter práce na oddělení. Je součástí celkové zdravotnické dokumentace o nemocném. Umožňuje jednak dokumentovat poskytovanou ošetřovatelskou péči, jednak poskytuje řadu významných informací, které si sestry potřebují mezi sebou předat. Jednoduchá a kvalitní dokumentace je nezbytnou složkou ošetřovacího procesu. Aby byla ošetřovatelská dokumentace smysluplná, musí vyhovovat potřebám oddělení, být jednoduchá, dobře přístupná a sloužit jako informační zdroj všem, kteří poskytují pacientovi nejen ošetřovatelskou, ale celkovou zdravotní péči. Jako příklad uvádím dokumentaci z hospice Anežky České z Červeného Kostelce (příloha č. 1). Jedna její část (růžový list) je určena k zaznamenávání duchovních potřeb pacienta Ošetřovatelská diagnostika Formulace ošetřovatelské diagnózy je druhou samostatnou fází ošetřovatelského procesu. Sestra ji určí na základě ošetřovatelského souhrnu, což je vlastně sumarizace závěrů hodnocení pacienta. Ošetřovatelská diagnóza znamená verbalizaci pacientových potřeb a problémů, které může ovlivnit správně zvolená a naplánovaná ošetřovatelská péče. Sestra tedy diagnostikuje neuspokojené potřeby pacienta. Správná diagnostika je velmi důležitá pro následující fáze ošetřovatelského procesu. Také je to oblast, která dělá sestrám velké problémy. Sestry se často dopouští základní chyby v tom, že si neuvědomují vztah mezi veškerými údaji získanými od pacienta a následnou formulací ošetřovatelské diagnózy a snaží se samy, bez spoluúčasti pacienta, určit ošetřovatelskou diagnózu. Jednoduše řečeno, neuvědomují si, že ošetřovatelská diagnóza je vlastně zformulovaný problém pacienta Další fáze ošetřovatelského procesu Následující fáze ošetřovatelského procesu je plánování ošetřovatelské péče, které zahrnuje stanovení cílů a ošetřovatelských intervencí. Jako pomůcka při formulování ošetřovatelských diagnóz, cílů a ošetřovatelských intervencí může sloužit sestrám např.
16 publikace přeložená z anglického originálu Kapesní průvodce zdravotní sestry (Doenges, 2001) a Ošetřovatelské diagnózy českých autorek Červinková a kol. (2002). V této druhé publikaci jsou vybrány nejčastěji využívané ošetřovatelské diagnózy upravené pro podmínky českých sester a jejich kompetencí (příklady ošetřovatelských diagnóz vztahujících se k duchovním potřebám viz přílohy č. 2 a 3). Posledními fázemi ošetřovatelského procesu jsou potom realizace naplánovaných činností a zhodnocení péče Teoretické modely Teoretické modely ošetřovatelství hledají teoretické cesty, jak dosáhnout uvedených cílů ošetřovatelství. Charakterizují vztahy mezi čtyřmi základními komponentami ošetřovatelství - zdravím, prostředím, člověkem a ošetřovatelskou péčí. Jsou to abstraktní rámce, které pomáhají sestrám plánovat ošetřovatelskou péči, zjišťovat problémy, vztahující se ke klinické praxi a studovat výsledky ošetřovatelských činností a zásahů. Dnes se propaguje a považuje se za standardní v naší ošetřovatelské praxi model V. Hendersonové ( , USA) (příloha č. 4). Podle této teoretičky je jedinečnou funkcí sestry pomáhat člověku nemocnému nebo zdravému, provádět činnosti přispívající k udržení nebo navrácení zdraví, případně klidné smrti, které by prováděl bez pomoci, pokud by měl potřebnou sílu, vůli a znalosti. Sestra mu tedy pomáhá dosáhnout co nejvyššího stupně soběstačnosti. Hendersonová popisuje 14 komponent ošetřovatelství, které definují sjednocující roli sestry, pomáhající člověku v situaci, kdy si tyto základní životní funkce a aktivity, které jsou pro něj a jeho životní spokojenost velmi důležité, nemůže zajistit sám. Je také autorkou, která nezapomíná ve svém modelu na pomoc při vyznávání víry, akceptování pacientova pojetí dobra a zla. (Staňková,1997, s.75-76) Z hlediska holistického pojetí péče o nemocného je vhodný a výstižný model C.Royové (*1939, USA), který je založen na schopnosti člověka adaptovat se na změněné životní podmínky (příloha č. 5). Tento model vychází z předpokladu, že...člověk je otevřený systém. Pro uchování vlastní integrity a homeostázy musí neustále reagovat na změny organismu i jeho okolí prostřednictvím vrozených nebo získaných mechanismů. Tak je schopný přizpůsobit se změněným podmínkám."
17 Dalším hojně využívaným je model fungujícího zdraví M.Gordonové (*1934 ). Tento model fungujícího zdraví jednotlivců, rodin, komunit atd. (příloha č.6) se odvozuje z interakce člověka a prostředí. Každý zdravotní stav člověka je vyjádřením bio-psycho-sociální interakce. Funkční typy zdraví jsou ovlivněny biologickými, vývojovými, kulturními, sociálními a duchovními (spirituálními faktory). Dysfunkční typy zdraví (popisované ošetřovatelskými diagnózami) se mohou objevit u chorobných stavů nebo relativně zdravého jedince. Vedou ke vzniku chorob nebo chorobných stavů. Posouzení, jde-li o typ funkčního nebo dysfunkčního zdraví se provádí srovnáním získaných informací k jednomu nebo více následujících faktorů: individuální báze; normy stanovené pro věkovou skupinu; normy kulturní, společenské aj. 2.4 Holistický přístup k ošetřování nemocného J. Ch. Smuts ( ), autor pojmu holismus, nahradil zákon o zachování hmoty teorií o holistickém procesu. Celostnost je považována někdy za hnací sílu vývoje, někdy za jeho cíl. Celek je zdrojem a uspořadatelem skutečnosti, v zásadě je nepoznatelný. (Baštecká, 2001, s. 108) Aby sestry mohly kvalitně pečovat o celou lidskou bytost, je třeba chápat holistický (celostní) přístup ke zdraví a k péči o člověka (příloha č. 7). Protože psychika (oblast kognitivní, emocionální a duchovní) a soma (biologický a fyziologický stav) jsou citlivé na různé druhy stresů, zdůrazňujeme mezi nimi vzájemný psychosomatický stav. Somatické problémy vyvolávají problémy psychické a naopak. Stres/distres (např. sociální izolace, příliš mnoho změn v životě, zármutek) zvyšují náchylnost osob k nemocem a každý nemocný člověk prožívá jak somatickou, tak psychickou nerovnováhu. Somatická nerovnováha vytváří psychickou nerovnováhu a naopak.
18 Pokud má ošetřovatelská intervence člověku pomoci při udržování zdraví, adekvátním prožívání nemoci, zotavování se z nemoci nebo při umírání, je nutné, aby byly současně uspokojovány jeho fyziologické i psychické potřeby. (Mastiliaková, 1999, str.10) Americká asociace holistických zdravotních sester (AHNA) vydala pro profesionální chování sester následující normu: Neodmyslitelnou součástí ošetřovatelství je úcta k životu, důstojnosti a právům všech lidí. Ošetřovatelská péče je poskytována v kontextu, který pamatuje na holistickou podstatu lidí, rozumí tělu, duši a duchu". Holistická zdravotnická péče zdůrazňuje integritu člověka a tvrdí, že tělo, mysl a duši nelze od sebe oddělit, jsou vnitřně propojené a měla by se jim v průběhu péče o pacienta věnovat pozornost. (Mariano, 2000, s.1) Potřeby nemocných Z obecného hlediska má pojem potřeba několik základních významů: biologický - potřeba vyjadřuje stav narušené fyziologické rovnováhy (homeostázy); ekonomický - potřeby tu obvykle vyjadřují nutnost nebo žádost vlastnit a užívat určitý objekt (televize, šaty), což je poukazem spíše na to, že potřebou je míněn určitý prostředek k dosahování nějakého psychologického cíle; psychologický - je zcela specifický a vyjadřuje psychický stav, odrážející nějaký nedostatek. Psychologický význam potřeby je spojen s významem sociálním, vyjadřujícím nedostatky v sociálním životě jedince. (Trachtová, 1999, s.10) Klasifikace potřeb V psychologii se obvykle objevuje třídění potřeb na: biogenní, fyziologické; psychogenní, sociogenní, psychologické. Rozdělení odpovídá pojetí člověka jako bytosti současně biologické i sociální, z pohledu ošetřovatelství odpovídá holistickému, celostnímu přístupu k člověku.
19 Různí psychologové sestavují různé indexy potřeb, v ošetřovatelství nejvíce využíváme hierarchii potřeb dle Maslowa, která vychází z jeho teorie motivace Hierarchie potřeb podle A.H.Maslowa Podle amerického psychologa A.H.Maslowa ( ) má každý jedinec individuální systém motivů, který je hierarchicky uspořádán, protože některé z motivů jsou silnější než jiné a některé z těch silných jsou nejsilnější. Tato jeho hierarchie je v literatuře znázorňována v podobě pyramidy, jako Maslowova pyramida potřeb. 1. Fyziologické potřeby - se objevují při porušení homeostázy vyjadřují tak potřeby organismu, slouží k přežití. Jedinec dělá většinou vše pro to, aby uspokojil fyziologické potřeby dříve, než se stanou aktuálními. 2. Potřeba jistoty a bezpečí je potřebou vyvarovat se ohrožení a nebezpečí. Vyjadřuje touhu po důvěře, spolehlivosti, stabilitě, osvobození od strachu a úzkosti, potřebu ochránce, ekonomického zajištění apod. Objevuje se vždy v situaci ztráty pocitu životní jistoty. U nemocného člověka můžeme vždy mluvit o ztrátě životní jistoty. 3. Potřeba lásky a sounáležitosti někdy také nazývána jako potřeba afiliační, potřeba milovat a být milován, potřeba náklonnosti, sounáležitosti, potřeba být sociálně integrován. Vystupuje v situacích osamocení a opuštění. 4. Potřeba uznání, ocenění a sebeúcty jedná se o dvě spojené potřeby. První je potřeba sebeúcty a sebehodnocení a vyjadřuje přání výkonu, kompetence, důvěry v okolním světě a nezávislost na mínění druhých. Druhá vyjadřuje touhu po respektu druhých lidí, statutu nebo prestiže uvnitř sociální skupiny, vystupuje v situacích ztráty respektu, kompetence, důvěry a projevuje se snahou získat ztracené sociální hodnoty. 5. Potřeba seberealizace, sebeaktualizace vystupuje jako tendence realizovat své schopnosti a záměry, schopnosti a záměry, člověk chce být tím, kým podle svého mínění může být. Kdo chce být dobrým lékařem, zdravotní sestrou, musí být dobrým lékařem, dobrou sestrou, tzn. musí sám u sebe nacházet z práce uspokojení a být přesvědčen, že danou činnost dělá dobře.
20 K vyšším potřebám řadí Maslow tzv. metapotřeby, nebo také potřeby růstu, které vyjasňují různé specifické tendence seberealizující se osoby (potřeba poznání, porozumění, jednoty, rovnováhy a harmonie, spontaneity, individuality a hravosti, autonomie, smysluplnosti a další). Tyto potřeby jsou ve srovnání se základními potřebami méně naléhavé, ale jejich vystoupení a uspokojování dle Maslowa posiluje vývoj k pravé lidskosti, k vyššímu štěstí a radosti. Vyjadřují spíše možnost, než zkušenost, potřebu transcendence, překročení každodenních zkušeností, potřebu vyššího duchovního života a transpersonální zážitky ( vyšší druh slasti metahédonismus ). Potřebu transcendence vysvětluje Maslow jako touhu přesáhnout sama sebe, hledání smyslu života směrem k duchovní sféře, k víře, která přesahuje smyslové a rozumové poznání. Je to touha po nejvyšším smyslu, mystických hodnotách. Tím člověk přesahuje svoji osobnost a obrací se k Bohu Maslowovy teze o vyšších potřebách Vyšší potřeby jsou pozdějším stupněm fylogenetického i ontogenetického vývoje, jsou subjektivně méně naléhavé a čím je vyšší potřeba méně důležitá pro pouhé přežití, tím déle může být její uspokojení odkládáno a tím snáze se potřeba trvale ztrácí. 3 Žití na úrovni vyšších potřeb vede k větší biologické efektivnosti, delšímu životu, k menšímu počtu nemocí, lepšímu spánku. Vede k žádoucím subjektivním výsledkům, tj. hlubšímu pocitu štěstí, klidu a bohatství vnitřního života. Sledování a uspokojování vyšších potřeb současně znamená všeobecnou tendenci ke zdraví, tedy tendenci směřující dál od psychopatologie. Ti lidé, u nichž došlo k uspokojení obou druhů potřeb, cení si obvykle vyšších potřeb víc než nižších. Čím vyšší je úroveň potřeby, tím širší je okruh identifikace láskou, tzn. tím vyšší je počet lidí s láskou se identifikujících. Sledování a uspokojování vyšších potřeb má žádoucí občanské a společenské důsledky. Sledování a uspokojování vyšších potřeb vede k větší, 3 Praktický příklad z denního života: Mladý člověk, který je např. na vysoké škole, má sice občas starosti se zkouškami nebo se zápočtem, ale stále má poměrně hodně prostoru. Nezná "píchačky", nezná starosti o to, kdy přijde elektrikář, kdo spraví to či ono, zkrátka má relativně velkou vnitřní svobodu. Je to vzácná doba, a tak pro něho není těžké dělat "duchovní výlety". Věnovat se tomu nebo onomu krásnému, vznešenému, povznášejícímu atd. Po tomto všem může být vystřízlivění velice nepříjemné. Člověk nastoupí do práce, uzavře manželství, za chvíli má děti a teď najednou neví, čí je a kde mu hlava stojí, jak vše zvládnout. Je-li toho na člověka moc, začne vynechávat věci, které nenaléhají. Když vám půjdou odečíst plyn, dají cedulku na schránku, takže vy na to nezapomenete, když něco nezaplatíte, přijde vám první, druhá upomínka a chce-li něco soused, zazvoní u vás. Pán Bůh to tak zpravidla nedělá. Ten nás nechává žít, neinstaluje nám žádné "duchovní píchačky" k našemu bytu. Proto je tak snadné vynechat ho, přestat se modlit, nebo to dělat jen občas, přestat chodit do kostela, protože je to doopravdy pro nás obtížné, s dětmi jsou problémy... Opatrný, A.:
IPVZ DUCHOVNÍ PÉČE U GERIATRICKÝCH PACIENTŮ
PSYCHIATRICKÁ LÉČEBNA BOHNICE IPVZ DUCHOVNÍ PÉČE U GERIATRICKÝCH PACIENTŮ Mgr. Jan D. Došek Duchovní péče Nemoc a umírání vedou k naléhavějšímu kladení otázek o smysluplnosti života, platnosti hodnot a
VíceSpirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA
Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spiritualita Spiritualita je docela módním pojmem. Různí lidé jí různé rozumějí a různě ji prezentují. Spiritualita už není spojována jen s religiozitou. Na
VíceOšetřovatelství
Ošetřovatelství jako věda (Charakteristika oboru ošetřovatelství) Ošetřovatelství Ošetřovatelství jako vědní obor Samostatná vědní disciplína s vlastní teoretickou základnou. Teorie umožňuje: - třídit
VíceOšetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství
Ošetřovatelství pojetí moderního ošetřovatelství Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Bc. Tondrová Irena duben 2009 ošetřovatelství Pojetí
VíceNADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici. Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad Brno
NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad 19. 20.9.2013 Brno HOSPIC Místo, kam chodí lidé důstojně umírat Naděje na DOBROU SMRT Naděje na KVALITNÍ
VícePsychologické základy vzdělávání dospělých
Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme
VíceÚvod do předmětu Ošetřovatelství. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Úvod do předmětu Ošetřovatelství Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Bc. Tondrová Irena duben 2009 OŠETŘOVATELSTVÍ Úvod do předmětu Ošetřovatelství
VíceČlověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.
Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM
VíceKAPITOLY. Osobnost ošetřovatele, postavení ošetřovatele v oš. týmu. Ošetřovatelský proces. Charakteristika, základní rysy moderní oš.
http://corporatecare.com.au/wp-content/uploads/about-us.jpg KAPITOLY Charakteristika, základní rysy moderní oš. péče Kategorie zdravotnických pracovníků Osobnost ošetřovatele, postavení ošetřovatele v
VícePASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková
PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví Marta Hošťálková Úvod total pain - tzv. celková bolest tělesná bolest spjata a vzájemně se ovlivňuje s bolestí v oblasti psychické, sociální i duchovní koncept celostní
VíceUtrpení pacientů v závěru života a koncept důstojné smrti
Utrpení pacientů v závěru života a koncept důstojné smrti Několik poznámek z pohledu paliativní medicíny Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP Ostrava 9.2.2017
Vícepředstavy o vzniku nemoci ovlivněny vědeckým a kulturním myšlením doby (př. posedlost ďáblem, trest za hřích ) 19.stol vědecké objevy (př. L.
Celostní přístupy ke zdraví HOLISMUS Teorie vzniku nemoci představy o vzniku nemoci ovlivněny vědeckým a kulturním myšlením doby (př. posedlost ďáblem, trest za hřích ) 19.stol vědecké objevy (př. L. Pasteur)
VíceOšetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená
VíceTEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011
TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.
VíceModel. zdraví a nemoci
Model zdraví a nemoci Zdraví SZO (WHO) definovalo zdraví jako:,,celkový stav tělesné, duševní a sociální pohody, a ne pouze nepřítomnost nemoci nebo slabosti". Dále (velmi zjednodušeně): - zdraví je nebýt
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceModely interpersonálních vztahů Majory Gordon Model funkčních vzorců zdraví. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Modely interpersonálních vztahů Majory Gordon Model funkčních vzorců zdraví Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie 1 Základní ošetřovatelské vzdělání na Mount Sinai Hospital School of Nursing
VíceZdraví a nemoc. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Zdraví a nemoc Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Říjen 2009 Mgr.Ladislava Ulrychová motto Když chybí zdraví, moudrost je bezradná, síla
Více1. Regionální paliativní konference Multiprofesní spolupráce v péči o pacienty v závěru života v domácím prostředí STANDARDY PALIATIVNÍ PÉČE
1. Regionální paliativní konference Multiprofesní spolupráce v péči o pacienty v závěru života v domácím prostředí STANDARDY PALIATIVNÍ PÉČE V Brně 12.10. 2017 KVALITA A ROZVOJ Hlavním účelem procesu
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 7. ročník základní
VíceTEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011
TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Kombinovaná PŘEDMĚT: OBECNÉ OŠETŘOVATELSTVÍ
VíceETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA FILOZOFIE A ETIKY V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH OPORA PŘEDMĚTU ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI pro kombinované studium oboru
VíceVyužití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská
Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického
Vícel. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí.
l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. - (1/1) má základní poznatky o lidském těle a jeho hlavních funkcích
VíceSoučasná situace v poskytování spirituální péče v českých nemocnicích
Současná situace v poskytování spirituální péče v českých nemocnicích MUDr. Eva Kalvínská Britsko-česká konference Spirituální péče ve zdravotnictví aneb Co fonendoskopem není slyšet FN v Motole 18.10.2007
VíceMultikulturní ošetřovatelství 2
Multikulturní ošetřovatelství 2 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 Cíle předmětu Předmět navazuje na znalosti studentů získané v rámci předmětu Multikulturní ošetřovatelství 1. Cílem předmětu
VíceMěla by zde být uvedena i Evropská federace sester (EFN), která řeší oblast ošetřovatelství v rámci Evropy a je na ni odkazováno v kapitole 2.1.
Česká asociace sester (dále ČAS) v úvodu žádá MZ ČR o komplexní přepracování předloženého dokumentu. ČAS si uvědomuje důležitost uvedeného materiálu a nabízí účast zástupců v pracovní skupině na MZ ČR
VíceJe komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien
Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová AKH Wien Komunikace ze slova communicare, "spolupodílet se s někým na něčem, činit něco společným Jde tedy o spolupráci podľa Svobodová V.,
Více: OŠETŘOVATELSTVÍ : 2014/2015 RVP : H/01
http://www.ernursingstaff.com/images/nursing_staff.jpg Předmět : OŠETŘOVATELSTVÍ Školní rok : 2014/2015 RVP ŠVP Vypracovala: : 53-41-H/01 Ošetřovatel/ka : Ošetřovatel nemocných. Denní tříleté studium.
VíceModel Virginia Henderson - Teorie základní ošetřovatelské péče -
Certifikovaný kurz: Mentor klinické praxe ošetřovatelství a porodní asistence (2017) Repetitorium teorie ošetřovatelství Model Virginia Henderson - Teorie základní ošetřovatelské péče - Mgr. Martin Krause,
VíceSPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ
SPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ MUDr. Eva Kalvínská Sekce krizové asistence Společnosti lékařské etiky ČLS JEP eva.kalvinska@fnmotol.cz Konference Vzdělávání ve zdravotnictví IPVZ 14.12.2007 Spirituální
VíceSEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP
SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP MUDr. Eva Kalvínská Studijní den ERC ve FN v Motole 9.10.2008 VZNIK SEKCE V rámci Společnosti lékařské etiky České lékařské společnosti Jana Evangelisty
VíceSystém psychologických věd
Systém psychologických věd Psychologické vědy = vědy o duševním životě, duševnu, které specifickým způsobem odráží skutečnost ve formě počitků, vjemů, představ, paměti, myšlení, citů atp. DUŠEVNO (psychika)
VíceHumanistické modely Madeleine Leininger Teorie transkulturní péče. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Humanistické modely Madeleine Leininger Teorie transkulturní péče Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie Sestra, profesorka ošetřovatelství a antropologie 1960 poprvé definovala pojem
VíceHumanistické modely Virginia Henderson Teorie základní ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Humanistické modely Virginia Henderson Teorie základní ošetřovatelské péče Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1897 Kansas City USA, +1996 Branford USA Věnovala se ošetřovatelskému výzkumu
VíceHumanistické modely Faye G. Abdellah Modle 21 problémů ošetřovatelství. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Humanistické modely Faye G. Abdellah Modle 21 problémů ošetřovatelství Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie * 13.3.1919 New York City Sestra Průkopnice ošetřovatelského výzkumu Bc. (1945),
VíceJIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:
VíceDuševní hygiena a supervize ve zdravotnictví
Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Zdravotní sestra a její pracovní náplň Ideální sestra je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy,
VíceHOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma
VíceVýběr z nových knih 11/2007 psychologie
Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;
VíceCharitativní a humanitární činnost
Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová
VíceDoprovázení umírajících a pozůstalých
Doprovázení umírajících a pozůstalých PhDr. Naděžda Špatenková, Ph.D. n.spatenkova@gmail.com Ostrava 17. března 2015 Umírání a smrt Život každého člověka jednou skončí i můj, i Váš, nás všech Zdravý selský
VíceHumanistický proud v psychologii
Humanistický proud v psychologii Humanistická psychologie Tzv. třetí síla v psychologii (k behaviorismu a psychoanalýze). Člověk není determinovaný, je schopen svobodné volby a účelného, tvořivého jednání.
VícePotřeba nové koncepce ošetřovatelství Vychází z předpokladů, že:
Česká koncepce oboru ošetřovatelství Koncepce ošetřovatelství České republiky Vychází z: - Koncepce ošetřovatelství České republiky z roku 1998, - respektuje doporučení: Organizace spojených národů, Světové
VícePALIATIVNÍ PÉČE A DOPROVÁZENÍ UMÍRAJÍCÍCH 8. BŘEZNA 2017 Mgr. Martina Jenčková
PALIATIVNÍ PÉČE A DOPROVÁZENÍ UMÍRAJÍCÍCH 8. BŘEZNA 2017 Mgr. Martina Jenčková Paliativní péče/medicína Z lat. pallium = plášť, obal Přeneseně poskytnutí ochrany nemocnému v nepříznivé situaci Útěšná vs.
VíceDuševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina
Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé
VíceModely energetických polí Martha E. Rogers Model jednotlivých lidí. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Modely energetických polí Martha E. Rogers Model jednotlivých lidí Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie * 12.5.1914 Dallas - + 1994 Studovala: Přírodní vědy na University of Tennessee bc.
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně
VíceSystémové modely Callista Roy Adaptační model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Systémové modely Callista Roy Adaptační model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *14.10.1939 Los Angeles Základní ošetřovatelské vzdělání Sestra, staniční sestra pediatrie 1963 bc., 1966
Vícea to uvnitř manželství i mimo něj, neboť právě manželství je opevněnou tvrzí vašich budoucích nadějí. Znovu vám všem zde opakuji, že erós nás chce
2. Rodina 17. Vytvářet rodinu Drazí mladí, mějte především velkou úctu ke svátosti manželství. Skutečné štěstí nemůže rodina nalézt, pokud si zároveň manželé nejsou věrní. Manželství je institucí přirozeného
VíceHumanistická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková
Humanistická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 12 Název materiálu: Humanistická
VícePsychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková
Psychoanalytická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 11 Název materiálu:
VíceÚroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory
Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?
VíceTEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE III. Radka Michelová
TEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE III. Radka Michelová V rámci teorií sp považovány oba směry za humanistické. Soustředění na člověka jako autonomní osobnost, která má hodnotu za všech okolností. Zaměření na vnitřní
VíceSEZNAM PŘÍLOH. Příloha č. 1: Souhlas s poskytnutím rozhovoru. Příloha č. 2: Maslowova pyramida potřeb. Příloha č. 3: Projekt diplomové práce
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Souhlas s poskytnutím rozhovoru Příloha č. 2: Maslowova pyramida potřeb Příloha č. 3: Projekt diplomové práce PŘÍLOHY Příloha č.1 Informovaný souhlas s poskytnutím rozhovoru
VíceKRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO
KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci
VíceVzdělávání nemocničních kaplanů. Michaela Hofštetrová Knotková
Vzdělávání nemocničních Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Trocha historie Vzdělávání nemocničních Výhled do budoucna Trocha historie 2012 Návrh textu zákona a zařazení nemocničního kaplana do JOP Vzdělávací
VíceSociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia)
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia) Mgr. Petra Zimmelová Cíle předmětu: - Orientovat se v
VíceMotivace. Tímto hybným motorem je motivace.
Motivace Slovo je odvozeno z latinského movere, tj. hýbati, pohybovati. Motivace je proces usměrňování, udržování a energetizace chování. Vše co člověk dělá, dělá z nějakých pohnutek. Lidské chování je
VícePaliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová
Paliativní péče - Úvod Mgr. Zimmelová Historie Počátky v Velké Británii v 70 letech Vznikla evropská společnost pro PM Součástí jsou národní společnosti U nás sekce PM ČLS JEP 5 zásad rozvoje oboru Založení
VíceZdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná
VíceEtický kodex sociálních pracovníků
Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv
VíceKlára pomáhá z. s. pomoc pozůstalým. čas truchlení, rozloučení, smíření a pokračování v životě
Klára pomáhá z. s. pomoc pozůstalým čas truchlení, rozloučení, smíření a pokračování v životě ... příběh Klára * 26.12. 2003 + 4. 6. 2009 Klára pomáhá, o.s. pomoc pečujícím * 6.12. 2012 Klára pomáhá z.s.
VíceMotivace ve výchově a vyučování. Pedagogická diagnostika.
Motivace ve výchově a vyučování. Pedagogická diagnostika. Motivace = souhrn hybných činitelů, který jedince podněcuje, podporuje, aktivizuje, dodává mu energii k určité činnosti či chování k sobě i ostatním,
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ. studijní opora kombinovaného studia
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ studijní opora kombinovaného studia Tělesná výchova a sport zdravotně postižených PhDr. Miloš Bednář, Ph.D. Praha
VíceSystémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Systémové modely Betty Neuman Systémový model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1924 Lowell, Ohio Základní ošetřovatelské vzdělání, pracovala jako sestra Bakalářské (1957) a magisterské
VícePROFESNÍ ETIKA UČITELSTVÍ
PROFESNÍ ETIKA UČITELSTVÍ Biblioterapie v pedagogické praxi Mgr. Marie Mokrá ÚVODEM tematická souvislost etiky s předmětem našeho zájmu učitel = terapeut, nejen v biblioterapii etika výhodou, ne-li nutností(!)
Více2. neděle velikonoční B. S vírou v Ježíše Krista, našeho Pána a Boha, prosme za církev a za celý svět. (Budeme odpovídat: Pane, smiluj se.
2. neděle velikonoční B S vírou v Ježíše Krista, našeho Pána a Boha, prosme za církev a za celý svět. (Budeme odpovídat: Pane, smiluj se.) Prosme o požehnání pro nově pokřtěné. Prosme o Ducha svatého pro
Více2. neděle velikonoční C. S vírou v Ježíše Krista, našeho Pána a Boha, prosme za církev a za celý svět. (Budeme odpovídat: Pane, smiluj se.
2. neděle velikonoční C S vírou v Ježíše Krista, našeho Pána a Boha, prosme za církev a za celý svět. (Budeme odpovídat: Pane, smiluj se.) Prosme o požehnání pro nově pokřtěné. Prosme za ukončení válečných
VíceKlinické ošetřovatelství
Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...
VíceVedení pastoračního rozhovoru s nemocnými. ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s.
Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s. Radost a naděje, smutek a úzkost lidí naší doby, zvláště chudých a všech, kteří nějak trpí, je i
VícePROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH
Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální
VíceATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE
ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)
VíceKatechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA
Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA Katecheze a služba slova otevřené problémy Katecheze a Boží slovo Antropologická katecheze? Katecheze ve službě inkulturace Požadavek úplnosti pravd
VíceDoc.Dr.Rudolf Smahel,Th.D.: Katechetické prvky v díle Marie Montessori
Doc.Dr.Rudolf Smahel,Th.D.: Katechetické prvky v díle Marie Montessori V tomto článku se blíže zamyslíme nad dílem světoznámé pedagogické pracovnice a zakladatelky pedagogického směru Marie Montessori.
VíceINSTITUT ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ÚSTAV OŠETŘOVATELSTVÍ VYPSÁNÍ TÉMAT PRO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE AKADEMICKÝ ROK : Bakalářský studijního program
INSTITUT ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ÚSTAV OŠETŘOVATELSTVÍ VYPSÁNÍ TÉMAT PRO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE AKADEMICKÝ ROK : 2009-2010 Bakalářský studijního program OŠETŘOVATELSTVÍ 53-41 - OBOR VŠEOBECNÁ SESTRA prezenční
VíceHumanistické modely Dorothea Elisabeth Orem Teorie deficitu sebepéče. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Humanistické modely Dorothea Elisabeth Orem Teorie deficitu sebepéče Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1914 Baltimore USA, (zjistit, jestli +) Pracovala jako sestra v nemocnici,
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech
VícePEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA
PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě
VíceMadeleine Leininger Teorie kulturně diverzifikované (rozdílné) a univerzální (shodné) péče Theory of Culture Care Diversity and Universality
Madeleine Leininger Teorie kulturně diverzifikované (rozdílné) a univerzální (shodné) péče Theory of Culture Care Diversity and Universality PhDr. Natália Beharková Ph.D. nbehar@med.muni.cz Katedra ošetřovatelství
VíceFormy ošetřovatelské péče
Formy ošetřovatelské péče Ošetřovatelská péče je zdravotní péče poskytuje ji sestra s odbornou způsobilostí metodou ošetřovatelského procesu v rámci ošetřovatelské praxe Ošetřovatelská praxe Poskytování
VíceAktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání. Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015
Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015 Kurz celoživotního vzdělávání (dále jen CŽV ) Nemocniční kaplan byl vytvořen členy Rady pro zdravotnictví
Vícepokládali duši za hmotnou Prapočátky psych. Názorů- v raných počátcích lidských kultur (šamani, kněží, )
Otázka: Psychologie jako věda Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): sissi Psychologie - Psyché= duše Logos= věda = věda o duši Předmětem je zkoumání duševního života člověka, zákonitosti psychicky,
VíceÚzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová
Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová ZZS kraje Vysočina Pelhřimov 29.10.2010 Úzkost - subjektivní zážitek doprovázený neblahým tušením, pocitem bezmocnosti, které se váží
VícePsychoterapeutická podpora při umírání
Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s
VíceKATEDRA ANTROPOLOGIE A ZDRAVOVĚDY NÁVRH TÉMAT BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ Akademický rok 2015/2016
KATEDRA ANTROPOLOGIE A ZDRAVOVĚDY NÁVRH TÉMAT BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ Akademický rok 2015/2016 Poznámka: V některých případech jde spíše o tematický rámec, tedy konkrétní téma bude vyprofilováno
VíceOšetřovatelský model dle Royové a jeho využití v praxi (Adaptační model) DANA DOLANOVÁ
Ošetřovatelský model dle Royové a jeho využití v praxi (Adaptační model) DANA DOLANOVÁ CALLISTA ROY * 14. 10. 1939, Los Angeles, USA 1960 základní oše vzdělání na Mount Mary s College v Los Angeles, dále
VíceObecná a vývojová psychologie. Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry.
Obecná a vývojová psychologie Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry. Co je vlastně psychologie? Jak lze jednoduše a srozumitelně definovat psychologii? R. Atkinsonová
VícePedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání
ŠKOLNÍ PSYCHOLOGIE PEDAGOGICKÁ X ŠKOLNÍ PSYCHOLOGIE Pedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání Školní psychologie
VíceZákladní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538
Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační
VícePostoje sester k demenci. Mgr. Marcel Koňařík prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc.
Postoje sester k demenci Mgr. Marcel Koňařík prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc. Péče o pacienty s demencí Specifické potřeby = specifický přístup Nároky na odbornost, osobnost sester Postoje sester
VícePsychologická problematika nemocných Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Psychologická problematika nemocných Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen 2009 Mgr.Ladislava Ulrychová Rozdíly mezi postojem nemocného
VíceOšetřovatelský proces
Je těžké měnit lidi, ale je možné změnit systém práce v organizaci. J.Kersnik - Medical Tribune Ošetřovatelský proces Simona Saibertová LF, MU Ošetřovatelský proces je racionální vědecká metoda poskytování
VíceObecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle
Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo
VíceHumanistické modely Florence Nightingale Moderní ošetřovatelství. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Humanistické modely Florence Nightingale Moderní ošetřovatelství Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *12.5.1820 Florencie, +13.8.1910 Londýn Od 1851 cestuje po Evropě + návštěvy nemocnic,
VícePSYCHIKA - test. Zkvalitnění výuky prostřednictvím IT technologií
Gymnázium Ladislava Jaroše Holešov Palackého 524 769 01 Holešov www.gymhol.cz PSYCHIKA - test Název projektu Číslo projektu Číslo a název klíčové aktivity Označení DUM Název školy Autor Předmět Tematický
VícePsychiatrická nemocnice Podřipská 1, Horní Beřkovice IČO: tel.:
Psychiatrická nemocnice Podřipská 1, 411 85 Horní Beřkovice IČO: 00673552 tel.: 416 808 111 Plán rozvoje kvality péče a bezpečí pacientů PNHoB na období 2013 2015 Rozvíjet naplňování akreditačních standardů
VíceSEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA
SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,
VíceNemocnice Na Pleši s.r.o. Nová Ves pod Pleší 110, PSČ PRÁVA PACIENTŮ
PRÁVA PACIENTŮ 1. Právo na svobodný informovaný souhlas a osobní svobodu: Zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem. Pacient má právo svobodně se rozhodnout
Více