DIPLOMOVÁ PRÁCE 2003 Helena Komínková

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "DIPLOMOVÁ PRÁCE 2003 Helena Komínková"

Transkript

1 Universita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra antropologie a zdravovědy DIPLOMOVÁ PRÁCE 2003 Helena Komínková

2 Universita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra antropologie a zdravovědy Helena Komínková III. ročník kombinovaného studia obor : učitelství odborných předmětů na SZŠ Duchovní potřeby hospitalizovaných pacientů Diplomová práce Vedoucí práce : Doc. PhDr. Josef Konečný, CSc. OLOMOUC 2003

3 OBSAH 1 ÚVOD 7 2 TEORETICKÁ ČÁST Charakteristika problematiky Několik definic zdraví Ošetřovatelství, jeho role, význam, pojetí Ošetřovatelství Ošetřovatelský proces Ošetřovatelská dokumentace Ošetřovatelská diagnostika Další fáze ošetřovatelského procesu Teoretické modely Holistický přístup k ošetřování nemocného Potřeby nemocných Klasifikace potřeb Hierarchie potřeb podle A.H.Maslowa Maslowovy teze o vyšších potřebách Faktory, které modifikují uspokojování potřeb Duchovní potřeby člověka Vymezení základních pojmů Dnešní situace v našem zdravotnictví Krize a vývoj smysl života Pastorační péče Spiritualita a psychické zdraví z hlediska pastorální medicíny Přístup k duchovní dimenzi nemocného u nás Duchovní aspekty paliativní medicíny Logoterapie Hospicová péče Výuka duchovních potřeb na SZŠ a VZŠ 46

4 3 PRAKTICKÁ ČÁST Cíle šetření Metody a techniky šetření Šetřený vzorek Způsob zpracování Výsledky šetření Charakteristika respondentů Názory sester 59 4 DISKUSE 80 5 ZÁVĚR 87 6 SEZNAM LITERATURY A PRAMENŮ 89 SEZNAM ZKRATEK SEZNAM TABULEK A GRAFŮ SEZNAM PŘÍLOH

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou použitou literaturu a ostatní informační prameny. V Brně

6 Poděkování Děkuji doc. PhDr. Josefovi Konečnému, CSc. za cenné rady, podněty a připomínky při vedení mé diplomové práce. Děkuji prof. MUDr. Martě Munzarové, CSc. a MUDr. Marii Svatošové za podporu při volbě tématu. Děkuji RNDr. Michalovi Beránkovi za konzultace ke statistickém zpracování dat. Děkuji všem respondentům výzkumu a vrchním sestrám hospiců za jejich ochotu a čas při vyplňování dotazníku. Děkuji svým kolegyním z katedry ošetřovatelství za podporu. Zvláštní poděkování patří rodině, manželovi a dětem. Anotace diplomové práce Název práce: Duchovní potřeby hospitalizovaných pacientů Příjmení a jméno: Komínková Helena Katedra: Antropologie a zdravovědy Obor: Učitelství odborných předmětů na SZŠ Vedoucí práce: Doc. PhDr. Josef Konečný, CSc. Počet stran: 93 Počet příloh: 9 Klíčová slova: duchovní zdraví, duchovní tíseň, holistický přístup k pacientům, diagnostika duchovních potřeb pacientů, postoje a názory sester

7 k duchovním potřebám pacientů. Resumé: Diplomová práce pojednává o postojích a názorech sester k duchovním potřebám pacientů. Mapuje a srovnává názory sester pracujících v hospicích a sester pracujících na standardních odděleních zdravotnických a sociálních zařízeních ve vztahu k typu pracoviště a úrovni vzdělání respondentů. Zabývá se tím, jak sestry hodnotí svou schopnost zjišťovat duchovní potřeby pacientů a zda mají v této oblasti potřebu dále se vzdělávat. Résumé: The thesis discuses attitudes and views of nurses concerning spiritual needs of patients. It shows and compares views of both hospice nurses and nurses in standard wards in health care and social care facilities commensurated with type of workplace and level of education. It deals with self-evaluation of nurses ability to identify spiritual needs of patients and the need of continuing education for nurses in this area.

8 1 ÚVOD Tato práce pojednává o schopnostech, názorech a postojích sester k duchovním/spirituálním potřebám pacientů. Množství seminářů a konferencí, které se touto problematikou zabývalo především v posledních letech mne ubezpečilo v tom, že je to téma aktuální. Téma, o kterém se teoreticky mluví i píše, ale současně i téma, které stále zůstává problémem, se kterým si sestry v praktické rovině neví rady. Člověk je bytost duchovní. Duchovní potřeby mají lidé po celý život (potřeba lásky, víry, naděje, potřeba smyslu života, bezpečí a jistoty apod.). V určitých životních situacích však vystupují duchovní potřeby více do popředí jsou to situace prožívání bolesti, ztráty, utrpení, vážné nemoci. Právě v těchto situacích je nejblíže pacientovi sestra, tráví s ním nejvíce času během jeho pobytu ve zdravotnickém zařízení. V ošetřovatelství tvoří vyhledávání a uspokojování duchovních potřeb součást nezbytnou pro poskytování komplexní ošetřovatelské péče o pacienty. Je tedy nutné, aby si sestry v této oblasti prohlubovaly své znalosti a teoretické vědomosti se učily uplatňovat v praxi. Nemohu opomenout osobní vztah k tomuto tématu. Sedmnáct let jsem pracovala na onkologickém pracovišti, převážně v době, kdy se preferoval paternalistický přístup k nemocným, neakceptovala se práva nemocných a o duchovních potřebách našich těžce nemocných pacientů jsme měli jen nepatrné poznatky. V komunikaci s nimi jsme se dopouštěli těžkých chyb. Pacientům se nesdělovala pravdivá diagnóza, preferovala se tzv. milosrdná lež, pacienti neměli dostatek informací, návštěvy jsme omezovali, choulostivým tématům jsme se vyhýbali. Spektrum našich vzdělávacích aktivit bylo zaměřeno spíše medicínsky. Přesto jsme dokázali pacientům pomáhat profesionálně i lidsky, být oporou jim i jejich rodinám. Kéž bychom se ale už tehdy mohli vzdělávat v oblasti paliativní medicíny, filosofie, etiky, a chápali potřebnost a smysluplnost holistického přístupu v ošetřování nemocných. Komplexní péče o pacienta pro nás znamenala starat se především o jeho biologické, psychické a sociální potřeby. Dlouhá léta jsme duchovní dimenzi nemocných tabuizovali a spojovali ji pouze s příslušností k nějakému náboženství nebo církvi. Možná bude stejně dlouhou dobu trvat, než bude pro všechny profesionály pracující ve zdravotnictví zase zcela přirozené se těmito

9 otázkami zabývat. V respektování a uspokojování duchovních potřeb našich pacientů máme tedy co dohánět. Cílem této práce je zjistit, jaký význam přikládají sestry duchovním potřebám pacientů, porovnat rozdíl mezi postoji a názory sester v závislosti na typu pracoviště a úrovni jejich kvalifikačního vzdělání a zjistit, zda sestry cítí potřebu dále se vzdělávat v oblasti duchovních potřeb. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část pojednává o nezastupitelné roli sestry v dnešním ošetřovatelství především v rovině diagnostiky a saturace neuspokojených potřeb pacientů. Holistický přístup k ošetřování nemocných považuji za hlavní teoretické východisko pro celostní chápání pacienta se všemi jeho potřebami, včetně duchovních. Dále jsou zmíněny duchovní potřeby obecně, přístup k duchovní dimenzi nemocných u nás a hospicová péče jako reprezentant zdravotní péče se specifickým přístupem k duchovním potřebám. Praktická část potom obsahuje postoje a názory sester pracujících v hospicích a sester ze standardních oddělení zdravotnických a sociálních zařízení na duchovní potřeby pacientů. Ráda bych přispěla k tomu, aby se duchovní potřeby pacientů staly pro sestry stejně důležité jako potřeby biologické, psychické a sociální. Výsledky dotazníkového šetření využiji jako podklad pro tvorbu osnov tématického kurzu, věnovaného vzdělávání sester v oblasti duchovních potřeb pacientů.

10 2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Charakteristika problematiky Nemůžeme se stát tím, čím tím, čím jsme. Max De Pree chceme být, jestliže zůstaneme Vyhledávání a uspokojování duchovních potřeb nemocných je nedílnou součástí komplexní ošetřovatelské péče o nemocné. Sestry si uvědomují, že člověk je jednota biologická, psycho-sociální a duchovní. O biologické potřeby svých pacientů se umí sestry postarat velmi dobře. Kvalifikační vzdělávání našich sester je stále ještě orientováno převážně medicínsky a úroveň jejich teoretických znalostí v této oblasti je vysoce ceněna i v zahraničí. V psychologii a komunikaci se sestry vzdělávají rády, je to pro ně oblast velmi přitažlivá. Získané teoretické poznatky mohou dobře uplatnit i v každodenním osobním životě. Sociální oblast potřeb svých pacientů mají sestry tendenci přenechávat ve větší či menší míře sociálním pracovnicím. Přesto si ale uvědomují důležitost podílu sociálního zabezpečení na celkovém procesu uzdravování. Jen duchovní potřeby stále zůstávají "horkou bramborou českého ošetřovatelství". 1 (Škrlová, 2002) Proč se tedy sestry duchovních potřeb nemocných tolik bojí, vyhýbají se jim a hledají důvody, aby se jimi nemusely zabývat? Tato skutečnost je zcela očividná a často je diskutována se sestrami ve výuce ošetřovatelství. Při podrobnějším rozboru docházíme společně k závěru, že "se stydí", "považují to za nevhodné vnucování". "Co by si nemocný řekl, že vyzvídám takové intimní údaje?". Sestry tvrdí, že neví jak se ptát, neumí odpovídat na dotazy nemocných, raději se tomuto tématu vyhýbají. Z podtextu všech těchto obav ovšem vyplývají jiné skutečnosti: sestry nemají dostatečné teoretické vědomosti v této oblasti. nejsou ochotné věnovat se nemocnému individuálně - "na tělo". nejsou schopny komunikace na toto u nás dlouho tabuizované téma. A v neposlední řadě nepřikládají duchovním potřebám důležitost

11 Pokud se sestry duchovním potřebám pacientů věnují (mimo jiné proto, že jsou k tomu vedeny určitým typem ošetřovatelské dokumentace), přistupují k nim velmi stereotypně a zjednodušeně. Pomoci ošetřovatelského anamnestického dotazníku položí pacientovi otázku na jeho víru či příslušnost k nějakému náboženství. V praxi potom ve většině případů následují v podstatě pouze dvě možnosti. Pacient odpoví: jsem věřící a obdrží od sestry informace o tom, kdy se v nemocnici konají bohoslužby a jak získat kontakt na duchovního, nebo jsem nevěřící a tím je uspokojování jeho duchovních potřeb pro sestru vyřešeno. Znamená to pro ni: pacient je nevěřící, nemá žádné duchovní potřeby. Poněkud jiná je situace v péči o pacienty v terminálním stadiu nemoci. Od roku 1993 se díky zakladatelce hospicové péče u nás, MUDr. Marii Svatošové, věnuje náležitá pozornost těmto pacientům, kteří tráví své poslední dny v hospicích. Sestry pracující v hospicích se vzdělávají v IDV PZ v Brně. 2 Je zajímavé, že tato skupina sester přistupuje k problematice duchovních potřeb zcela odlišně. Dnes a denně, v přítomnosti pacientů v terminálním stadiu života, pod vlivem osobních zkušeností s doprovázením umírajících i jejich rodinných příslušníků si uvědomují posun životních hodnot v krizovém období života. Na konci pozemské pouti pacienta věnují duchovním hodnotám nemocných i jejich rodin náležitou pozornost. Pacienta respektují, pomáhají mu hledat smysl života a orientovat se v množství existencionálních otázek, které ho trápí. Díky každodennímu kontaktu s umírajícími, rodinnými příslušníky i jejich přáteli se stávají mnohem vnímavější k měnícím se potřebám svých pacientů. Reflexe všech těchto skutečností mne vedla k tomu, že jsem se rozhodla porovnat u dvou vybraných skupin sester ( sester pracujících v hospicích a sester z ostatních standardních oddělení) postoje a názory k duchovním potřebám nemocných. 2.2 Několik definic zdraví 2 Od roku 1995 probíhá na katedře ošetřovatelství IDVPZ Brno vzdělávání sester pracujících v hospicích. Kurz obsahuje dva týdny teoretické výuky v IDV PZ a 3 denní stáž v hospici. Účastníci kurzu získávají poznatky z vybraných medicínských oborů zaměřené na paliativní léčbu a ošetřování pacientů v terminálním stadiu. Uvědomují si postoj k vlastní smrti, nacvičují komunikativní dovednosti potřebné ke zvládnutí náročné ošetřovatelské péče o nevyléčitelně nemocné a umírající. Zabývají se léčbou bolesti. Seznamují se se základy pastorační péče. (TP IDV PZ, 2003, s. 91)

12 Neboť zdraví jako takové neexistuje a všechny pokusy takto ho definovat žalostně selhaly. Aby bylo možno určit, co zdraví znamená pro tvé tělo, záleží na tvém cíli, tvém obzoru, tvých silách, tvých podnětech, tvých omylech a jmenovitě na ideálech a fantaziích tvé duše. Tak existuje bezpočet zdraví těla Nietzsche,F. V této kapitole bych chtěla definovat pojem zdraví a duchovní zdraví. Sestra chápající svého nemocného z holistického pohledu by měla mít na paměti neustále výchozí stav zdraví a celistvost pohledu na svého nemocného. Mnoho lidí staví zdraví na první místo ve svém životě. Přejeme si hodně zdraví, připíjíme si na zdraví, domníváme se, že máme právo být zdraví, po zdraví toužíme. Pokud jsme zdraví, jsme schopni vykonávat všechny činnosti: pracovat, starat se o rodinu, pomáhat druhým, sportovat, realizovat se v každodenním životě. Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, který je výsledkem souladu ve vzájemném působení organismu a prostředí. Zdraví není jen pouhá nepřítomnost nemoci, ale je stavem fyzické, psychické a sociální pohody". Tato definice, formulovaná experty WHO, se vztahuje současně na kvalitu zdraví v somatické i psychosociální oblasti, má povahu ideálové normy. V moderní koncepci lidského zdraví by však měly být zahrnuty všechny důležité aspekty, jako je procesuální charakter, relativita vzhledem k přítomnosti latentních chorob a rizikových faktorů, adekvátnost funkčních kapacit pro uskutečňování životních cílů i subjektivní prožívání. Stručně řečeno, pojem zdraví se týká celého člověka a jeho schopnosti lidsky žít. (Slabý, 2000, s. 91) Duchovní zdraví - lze stručně charakterizovat jako chuť žít, poznávat, vytvářet hodnoty, angažovat se, být otevřen pro setkání. V tomto směru bude třeba doplnit výše citovanou definici lidského zdraví o harmonii ve spirituální oblasti. (Slabý, 2000, s. 91). Sociologické zdraví. Sociologové se dívají na zdraví jako na fyzický a emoční stav, který umožňuje jedinci dosáhnout vytoužených hodnot a těšit se z nich. Dobré sociologické zdraví znamená žít normální, plnohodnotný a aktivní život podle individuálních představ jedince.

13 Psychologické zdraví. Psychologové vnímají pocit zdraví jako pocit vyrovnanosti, klidu a pohody se zaměřením na vyrovnanou a klidnou náladu, pozitivní emoce, stav psychické pohody osobnosti, interakce v souladu se společností, ve které se jedinec pohybuje. Veřejné zdraví. Veřejným zdravím se rozumí zdravotní stav obyvatelstva, který je dán souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. (Šamánková, 2002, s. 20) 2.3 Ošetřovatelství, jeho role, význam, pojetí V této kapitole zmiňuji pojmy ošetřovatelství, jednotlivé fáze ošetřovatelského procesu - zvláště ošetřovatelskou diagnostiku, ošetřovatelskou dokumentaci a ošetřovatelské teoretické modely. Znalost těchto pojmů jsem předpokládala u respondentů výzkumu, v praktické rovině by jim měly teoretické vědomosti pomáhat zvládat ošetřovatelskou anamnézu a diagnostiku potřeb nemocného, včetně potřeb duchovních Ošetřovatelství Slovo ošetřovat znamená: chovat, opatrovat, živit, kojit, hýčkat, laskat, zkrátka pečovat o individuální potřeby jak zdravého, tak i nemocného člověka. Dle amerického nursing přeložila a sestavila D.Mastiliaková Světová zdravotnická organizace definuje ošetřovatelství jako systém typicky ošetřovatelských činností, týkajících se jednotlivce, rodiny a celého společenství, v němž tito žijí, které jim pomáhá, aby byli schopni pečovat o své zdraví a pohodu. Pojetí českého ošetřovatelství je v souladu s koncepcí WHO a zaměřuje se především na: udržení a podporu zdraví; navrácení a rozvoj soběstačnosti; zmírnění utrpení nevyléčitelně nemocného člověka, zabezpečení klidného umírání a smrti;

14 péči o rodinu nemocného, na zabezpečení kvalitní a kvalifikované péče v domácím prostředí, neopomíjí ani péči o pozůstalé. (Šamánková, 2002, s. 22) Ošetřovatelský proces Základním metodickým rámcem pro realizaci cílů ošetřovatelství je ošetřovatelský proces. Umožňuje systematický specifický způsob individualizovaného přístupu k ošetřování každého nemocného v nemocniční i terénní péči. Uskutečňuje se v 5 fázích: zhodnocení nemocného - zjišťování informací; stanovení ošetřovatelské diagnózy; plánování ošetřovatelské péče; provedení navržených opatřen;. hodnocení efektu poskytnuté péče. Ošetřovatelský proces se především odráží v aktivních činnostech sestry, k nimž se sama iniciativně rozhodne na základě hlubšího poznání pacienta, zejména takového, který své potřeby dostatečně nesignalizuje. Kvalita ošetřovatelské péče závisí při aplikaci ošetřovatelského procesu především na práci sester. Významnou roli hraje také rodina pacienta a osoby, které jsou mu blízké. (Staňková, 1999, s.10) Skutečnost naší současné ošetřovatelské praxe ve využívání metody ošetřovatelského procesu je ovšem velmi různorodá. Existují klinická pracoviště, kde je využívání ošetřovatelského procesu včetně dokumentace naprostou samozřejmostí, sestry se s novou metodou práce postupně ztotožnily a využívají všech výhod, které nabízí pacientům i sestrám. Podílí se na úpravě vlastní ošetřovatelské dokumentace, práce je baví a nedovedou si představit, že by se měly vrátit k původnímu systému práce. Na druhou stranu jsou stále mnohá pracoviště, kde tuto metodu z nejrůznějších důvodů naprosto odmítají.

15 2.3.3 Ošetřovatelská dokumentace Je nezbytným předpokladem pro ošetřování pacientů metodou ošetřovatelského procesu. Odráží charakter práce na oddělení. Je součástí celkové zdravotnické dokumentace o nemocném. Umožňuje jednak dokumentovat poskytovanou ošetřovatelskou péči, jednak poskytuje řadu významných informací, které si sestry potřebují mezi sebou předat. Jednoduchá a kvalitní dokumentace je nezbytnou složkou ošetřovacího procesu. Aby byla ošetřovatelská dokumentace smysluplná, musí vyhovovat potřebám oddělení, být jednoduchá, dobře přístupná a sloužit jako informační zdroj všem, kteří poskytují pacientovi nejen ošetřovatelskou, ale celkovou zdravotní péči. Jako příklad uvádím dokumentaci z hospice Anežky České z Červeného Kostelce (příloha č. 1). Jedna její část (růžový list) je určena k zaznamenávání duchovních potřeb pacienta Ošetřovatelská diagnostika Formulace ošetřovatelské diagnózy je druhou samostatnou fází ošetřovatelského procesu. Sestra ji určí na základě ošetřovatelského souhrnu, což je vlastně sumarizace závěrů hodnocení pacienta. Ošetřovatelská diagnóza znamená verbalizaci pacientových potřeb a problémů, které může ovlivnit správně zvolená a naplánovaná ošetřovatelská péče. Sestra tedy diagnostikuje neuspokojené potřeby pacienta. Správná diagnostika je velmi důležitá pro následující fáze ošetřovatelského procesu. Také je to oblast, která dělá sestrám velké problémy. Sestry se často dopouští základní chyby v tom, že si neuvědomují vztah mezi veškerými údaji získanými od pacienta a následnou formulací ošetřovatelské diagnózy a snaží se samy, bez spoluúčasti pacienta, určit ošetřovatelskou diagnózu. Jednoduše řečeno, neuvědomují si, že ošetřovatelská diagnóza je vlastně zformulovaný problém pacienta Další fáze ošetřovatelského procesu Následující fáze ošetřovatelského procesu je plánování ošetřovatelské péče, které zahrnuje stanovení cílů a ošetřovatelských intervencí. Jako pomůcka při formulování ošetřovatelských diagnóz, cílů a ošetřovatelských intervencí může sloužit sestrám např.

16 publikace přeložená z anglického originálu Kapesní průvodce zdravotní sestry (Doenges, 2001) a Ošetřovatelské diagnózy českých autorek Červinková a kol. (2002). V této druhé publikaci jsou vybrány nejčastěji využívané ošetřovatelské diagnózy upravené pro podmínky českých sester a jejich kompetencí (příklady ošetřovatelských diagnóz vztahujících se k duchovním potřebám viz přílohy č. 2 a 3). Posledními fázemi ošetřovatelského procesu jsou potom realizace naplánovaných činností a zhodnocení péče Teoretické modely Teoretické modely ošetřovatelství hledají teoretické cesty, jak dosáhnout uvedených cílů ošetřovatelství. Charakterizují vztahy mezi čtyřmi základními komponentami ošetřovatelství - zdravím, prostředím, člověkem a ošetřovatelskou péčí. Jsou to abstraktní rámce, které pomáhají sestrám plánovat ošetřovatelskou péči, zjišťovat problémy, vztahující se ke klinické praxi a studovat výsledky ošetřovatelských činností a zásahů. Dnes se propaguje a považuje se za standardní v naší ošetřovatelské praxi model V. Hendersonové ( , USA) (příloha č. 4). Podle této teoretičky je jedinečnou funkcí sestry pomáhat člověku nemocnému nebo zdravému, provádět činnosti přispívající k udržení nebo navrácení zdraví, případně klidné smrti, které by prováděl bez pomoci, pokud by měl potřebnou sílu, vůli a znalosti. Sestra mu tedy pomáhá dosáhnout co nejvyššího stupně soběstačnosti. Hendersonová popisuje 14 komponent ošetřovatelství, které definují sjednocující roli sestry, pomáhající člověku v situaci, kdy si tyto základní životní funkce a aktivity, které jsou pro něj a jeho životní spokojenost velmi důležité, nemůže zajistit sám. Je také autorkou, která nezapomíná ve svém modelu na pomoc při vyznávání víry, akceptování pacientova pojetí dobra a zla. (Staňková,1997, s.75-76) Z hlediska holistického pojetí péče o nemocného je vhodný a výstižný model C.Royové (*1939, USA), který je založen na schopnosti člověka adaptovat se na změněné životní podmínky (příloha č. 5). Tento model vychází z předpokladu, že...člověk je otevřený systém. Pro uchování vlastní integrity a homeostázy musí neustále reagovat na změny organismu i jeho okolí prostřednictvím vrozených nebo získaných mechanismů. Tak je schopný přizpůsobit se změněným podmínkám."

17 Dalším hojně využívaným je model fungujícího zdraví M.Gordonové (*1934 ). Tento model fungujícího zdraví jednotlivců, rodin, komunit atd. (příloha č.6) se odvozuje z interakce člověka a prostředí. Každý zdravotní stav člověka je vyjádřením bio-psycho-sociální interakce. Funkční typy zdraví jsou ovlivněny biologickými, vývojovými, kulturními, sociálními a duchovními (spirituálními faktory). Dysfunkční typy zdraví (popisované ošetřovatelskými diagnózami) se mohou objevit u chorobných stavů nebo relativně zdravého jedince. Vedou ke vzniku chorob nebo chorobných stavů. Posouzení, jde-li o typ funkčního nebo dysfunkčního zdraví se provádí srovnáním získaných informací k jednomu nebo více následujících faktorů: individuální báze; normy stanovené pro věkovou skupinu; normy kulturní, společenské aj. 2.4 Holistický přístup k ošetřování nemocného J. Ch. Smuts ( ), autor pojmu holismus, nahradil zákon o zachování hmoty teorií o holistickém procesu. Celostnost je považována někdy za hnací sílu vývoje, někdy za jeho cíl. Celek je zdrojem a uspořadatelem skutečnosti, v zásadě je nepoznatelný. (Baštecká, 2001, s. 108) Aby sestry mohly kvalitně pečovat o celou lidskou bytost, je třeba chápat holistický (celostní) přístup ke zdraví a k péči o člověka (příloha č. 7). Protože psychika (oblast kognitivní, emocionální a duchovní) a soma (biologický a fyziologický stav) jsou citlivé na různé druhy stresů, zdůrazňujeme mezi nimi vzájemný psychosomatický stav. Somatické problémy vyvolávají problémy psychické a naopak. Stres/distres (např. sociální izolace, příliš mnoho změn v životě, zármutek) zvyšují náchylnost osob k nemocem a každý nemocný člověk prožívá jak somatickou, tak psychickou nerovnováhu. Somatická nerovnováha vytváří psychickou nerovnováhu a naopak.

18 Pokud má ošetřovatelská intervence člověku pomoci při udržování zdraví, adekvátním prožívání nemoci, zotavování se z nemoci nebo při umírání, je nutné, aby byly současně uspokojovány jeho fyziologické i psychické potřeby. (Mastiliaková, 1999, str.10) Americká asociace holistických zdravotních sester (AHNA) vydala pro profesionální chování sester následující normu: Neodmyslitelnou součástí ošetřovatelství je úcta k životu, důstojnosti a právům všech lidí. Ošetřovatelská péče je poskytována v kontextu, který pamatuje na holistickou podstatu lidí, rozumí tělu, duši a duchu". Holistická zdravotnická péče zdůrazňuje integritu člověka a tvrdí, že tělo, mysl a duši nelze od sebe oddělit, jsou vnitřně propojené a měla by se jim v průběhu péče o pacienta věnovat pozornost. (Mariano, 2000, s.1) Potřeby nemocných Z obecného hlediska má pojem potřeba několik základních významů: biologický - potřeba vyjadřuje stav narušené fyziologické rovnováhy (homeostázy); ekonomický - potřeby tu obvykle vyjadřují nutnost nebo žádost vlastnit a užívat určitý objekt (televize, šaty), což je poukazem spíše na to, že potřebou je míněn určitý prostředek k dosahování nějakého psychologického cíle; psychologický - je zcela specifický a vyjadřuje psychický stav, odrážející nějaký nedostatek. Psychologický význam potřeby je spojen s významem sociálním, vyjadřujícím nedostatky v sociálním životě jedince. (Trachtová, 1999, s.10) Klasifikace potřeb V psychologii se obvykle objevuje třídění potřeb na: biogenní, fyziologické; psychogenní, sociogenní, psychologické. Rozdělení odpovídá pojetí člověka jako bytosti současně biologické i sociální, z pohledu ošetřovatelství odpovídá holistickému, celostnímu přístupu k člověku.

19 Různí psychologové sestavují různé indexy potřeb, v ošetřovatelství nejvíce využíváme hierarchii potřeb dle Maslowa, která vychází z jeho teorie motivace Hierarchie potřeb podle A.H.Maslowa Podle amerického psychologa A.H.Maslowa ( ) má každý jedinec individuální systém motivů, který je hierarchicky uspořádán, protože některé z motivů jsou silnější než jiné a některé z těch silných jsou nejsilnější. Tato jeho hierarchie je v literatuře znázorňována v podobě pyramidy, jako Maslowova pyramida potřeb. 1. Fyziologické potřeby - se objevují při porušení homeostázy vyjadřují tak potřeby organismu, slouží k přežití. Jedinec dělá většinou vše pro to, aby uspokojil fyziologické potřeby dříve, než se stanou aktuálními. 2. Potřeba jistoty a bezpečí je potřebou vyvarovat se ohrožení a nebezpečí. Vyjadřuje touhu po důvěře, spolehlivosti, stabilitě, osvobození od strachu a úzkosti, potřebu ochránce, ekonomického zajištění apod. Objevuje se vždy v situaci ztráty pocitu životní jistoty. U nemocného člověka můžeme vždy mluvit o ztrátě životní jistoty. 3. Potřeba lásky a sounáležitosti někdy také nazývána jako potřeba afiliační, potřeba milovat a být milován, potřeba náklonnosti, sounáležitosti, potřeba být sociálně integrován. Vystupuje v situacích osamocení a opuštění. 4. Potřeba uznání, ocenění a sebeúcty jedná se o dvě spojené potřeby. První je potřeba sebeúcty a sebehodnocení a vyjadřuje přání výkonu, kompetence, důvěry v okolním světě a nezávislost na mínění druhých. Druhá vyjadřuje touhu po respektu druhých lidí, statutu nebo prestiže uvnitř sociální skupiny, vystupuje v situacích ztráty respektu, kompetence, důvěry a projevuje se snahou získat ztracené sociální hodnoty. 5. Potřeba seberealizace, sebeaktualizace vystupuje jako tendence realizovat své schopnosti a záměry, schopnosti a záměry, člověk chce být tím, kým podle svého mínění může být. Kdo chce být dobrým lékařem, zdravotní sestrou, musí být dobrým lékařem, dobrou sestrou, tzn. musí sám u sebe nacházet z práce uspokojení a být přesvědčen, že danou činnost dělá dobře.

20 K vyšším potřebám řadí Maslow tzv. metapotřeby, nebo také potřeby růstu, které vyjasňují různé specifické tendence seberealizující se osoby (potřeba poznání, porozumění, jednoty, rovnováhy a harmonie, spontaneity, individuality a hravosti, autonomie, smysluplnosti a další). Tyto potřeby jsou ve srovnání se základními potřebami méně naléhavé, ale jejich vystoupení a uspokojování dle Maslowa posiluje vývoj k pravé lidskosti, k vyššímu štěstí a radosti. Vyjadřují spíše možnost, než zkušenost, potřebu transcendence, překročení každodenních zkušeností, potřebu vyššího duchovního života a transpersonální zážitky ( vyšší druh slasti metahédonismus ). Potřebu transcendence vysvětluje Maslow jako touhu přesáhnout sama sebe, hledání smyslu života směrem k duchovní sféře, k víře, která přesahuje smyslové a rozumové poznání. Je to touha po nejvyšším smyslu, mystických hodnotách. Tím člověk přesahuje svoji osobnost a obrací se k Bohu Maslowovy teze o vyšších potřebách Vyšší potřeby jsou pozdějším stupněm fylogenetického i ontogenetického vývoje, jsou subjektivně méně naléhavé a čím je vyšší potřeba méně důležitá pro pouhé přežití, tím déle může být její uspokojení odkládáno a tím snáze se potřeba trvale ztrácí. 3 Žití na úrovni vyšších potřeb vede k větší biologické efektivnosti, delšímu životu, k menšímu počtu nemocí, lepšímu spánku. Vede k žádoucím subjektivním výsledkům, tj. hlubšímu pocitu štěstí, klidu a bohatství vnitřního života. Sledování a uspokojování vyšších potřeb současně znamená všeobecnou tendenci ke zdraví, tedy tendenci směřující dál od psychopatologie. Ti lidé, u nichž došlo k uspokojení obou druhů potřeb, cení si obvykle vyšších potřeb víc než nižších. Čím vyšší je úroveň potřeby, tím širší je okruh identifikace láskou, tzn. tím vyšší je počet lidí s láskou se identifikujících. Sledování a uspokojování vyšších potřeb má žádoucí občanské a společenské důsledky. Sledování a uspokojování vyšších potřeb vede k větší, 3 Praktický příklad z denního života: Mladý člověk, který je např. na vysoké škole, má sice občas starosti se zkouškami nebo se zápočtem, ale stále má poměrně hodně prostoru. Nezná "píchačky", nezná starosti o to, kdy přijde elektrikář, kdo spraví to či ono, zkrátka má relativně velkou vnitřní svobodu. Je to vzácná doba, a tak pro něho není těžké dělat "duchovní výlety". Věnovat se tomu nebo onomu krásnému, vznešenému, povznášejícímu atd. Po tomto všem může být vystřízlivění velice nepříjemné. Člověk nastoupí do práce, uzavře manželství, za chvíli má děti a teď najednou neví, čí je a kde mu hlava stojí, jak vše zvládnout. Je-li toho na člověka moc, začne vynechávat věci, které nenaléhají. Když vám půjdou odečíst plyn, dají cedulku na schránku, takže vy na to nezapomenete, když něco nezaplatíte, přijde vám první, druhá upomínka a chce-li něco soused, zazvoní u vás. Pán Bůh to tak zpravidla nedělá. Ten nás nechává žít, neinstaluje nám žádné "duchovní píchačky" k našemu bytu. Proto je tak snadné vynechat ho, přestat se modlit, nebo to dělat jen občas, přestat chodit do kostela, protože je to doopravdy pro nás obtížné, s dětmi jsou problémy... Opatrný, A.:

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA FILOZOFIE A ETIKY V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH OPORA PŘEDMĚTU ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI pro kombinované studium oboru

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

Humanistická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Humanistická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Humanistická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 12 Název materiálu: Humanistická

Více

9 KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ

9 KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ VĚSTNÍK č. 9 - MZ ČR, 2004 M E T O D I C K Á O P A T Ř E N Í 9. KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ ZN.: 21581/04/VVO REF.: Dagmar Prokopiusová, Bc. tel. 22497 linka 2555 Ministerstvo zdravotnictví vydává metodické

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

Multikulturní ošetřovatelství 2

Multikulturní ošetřovatelství 2 Multikulturní ošetřovatelství 2 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 Cíle předmětu Předmět navazuje na znalosti studentů získané v rámci předmětu Multikulturní ošetřovatelství 1. Cílem předmětu

Více

Adaptace nemocného na hospitalizaci

Adaptace nemocného na hospitalizaci Adaptace nemocného na hospitalizaci Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2010 Irena Tondorvá Bc. Adaptace nemocného na hospitalizaci

Více

Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání. Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015

Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání. Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015 Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015 Kurz celoživotního vzdělávání (dále jen CŽV ) Nemocniční kaplan byl vytvořen členy Rady pro zdravotnictví

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými. ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s.

Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými. ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s. Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s. Radost a naděje, smutek a úzkost lidí naší doby, zvláště chudých a všech, kteří nějak trpí, je i

Více

Vztah filozofie a ošetřovatelství 1. Filozofie a ošetřovatelství. Filozofické směry 1. Filozofické směry 2. Filozofické směry 3

Vztah filozofie a ošetřovatelství 1. Filozofie a ošetřovatelství. Filozofické směry 1. Filozofické směry 2. Filozofické směry 3 Filozofie a ošetřovatelství Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Vztah filozofie a ošetřovatelství 1 Filozofie má vliv na život, chování, jednání a práci člověka Filozofie tím do značné míry

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

ZAJIŠTĚNÍ KLINICKÉ PASTORAČNÍ PÉČE VE FAKULTNÍ NEMOCNICI OLOMOUC

ZAJIŠTĚNÍ KLINICKÉ PASTORAČNÍ PÉČE VE FAKULTNÍ NEMOCNICI OLOMOUC ZAJIŠTĚNÍ KLINICKÉ PASTORAČNÍ PÉČE VE FAKULTNÍ NEMOCNICI OLOMOUC Bc. et Bc. Miroslava Tobia Matějková Podle Mezinárodních akreditačních standardů pro nemocnice mají všechny nemocnice mít vytvořený postup,

Více

Systémové modely Callista Roy Adaptační model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Callista Roy Adaptační model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Callista Roy Adaptační model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *14.10.1939 Los Angeles Základní ošetřovatelské vzdělání Sestra, staniční sestra pediatrie 1963 bc., 1966

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Betty Neuman Systémový model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1924 Lowell, Ohio Základní ošetřovatelské vzdělání, pracovala jako sestra Bakalářské (1957) a magisterské

Více

Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien

Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová AKH Wien Komunikace ze slova communicare, "spolupodílet se s někým na něčem, činit něco společným Jde tedy o spolupráci podľa Svobodová V.,

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ. studijní opora kombinovaného studia

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ. studijní opora kombinovaného studia UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ studijní opora kombinovaného studia Tělesná výchova a sport zdravotně postižených PhDr. Miloš Bednář, Ph.D. Praha

Více

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Pohled laické i zdravotnické veřejnosti Září 2011 / Prezentace z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů/ Client Service Manager: Jan Tuček, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a.

Více

Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě

Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě Dokument Papežské rady pro laiky Marta Hošťálková, nemocniční kaplan ve FNOL Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě vznik v r. 1999:

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Etický kodex sester vypracovaný Mezinárodní radou sester

Etický kodex sester vypracovaný Mezinárodní radou sester Etický kodex sester vypracovaný Mezinárodní radou sester PŘEDMLUVA Mezinárodní etický kodex pro sestry byl poprvé přijat Mezinárodní radou sester (ICN) v roce 1953. Od té doby byl několikrát revidován

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33 Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Nové pojetí ošetřovatelství a ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Nové pojetí ošetřovatelství a ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Nové pojetí ošetřovatelství a ošetřovatelské péče Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Potřeba nové koncepce ošetřovatelství 1 1988 ve Vídni. Evropská konference o ošetřovatelství svolaná WHO Požadavek

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Eva Zacharová, Miroslava Hermanová, Jaroslava Šrámková ZDRAVOTNICKÁ PSYCHOLOGIE Teorie a praktická cvičení Součástí publikace je doprovodné CD.

Více

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8 Etická výchova ročník TÉMA G5 Citový život člověka VÝSTUP charakterizuje důležitost i úskalí citů pro život člověka; orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách; identifikuje a taktně komunikuje

Více

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová Paliativní péče - Úvod Mgr. Zimmelová Historie Počátky v Velké Británii v 70 letech Vznikla evropská společnost pro PM Součástí jsou národní společnosti U nás sekce PM ČLS JEP 5 zásad rozvoje oboru Založení

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ www.fnplzen.cz SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ Ing. Jaroslava Kunová 20. dubna 2010 Základní údaje samostatná příspěvková organizace přímo řízená MZ ČR provázanost s Lékařskou

Více

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Červenec 2009 Mgr Ladislava Ulrychová Nemoc Chápat jako narušení jednoty a celistvosti organismu a prostředí

Více

OBSAH. Úvod. 2. Naděje v krizi a role pomáhajícího 2.1 Krizová intervence a problém kompetencí 2.2 Pomáhající prvního kontaktu a první pomoc v krizi

OBSAH. Úvod. 2. Naděje v krizi a role pomáhajícího 2.1 Krizová intervence a problém kompetencí 2.2 Pomáhající prvního kontaktu a první pomoc v krizi OBSAH Úvod 1. Bolesti a výzvy krize z různých úhlů pohledu 1.1 Filozofické základy vnímání krize 1.1.1 Fragmenty moderní filozofie 1.1.1.1 Naděje ve filozofii 1.2 Krize v psychologii 1.2.1 Zvládání obtížných

Více

Alternativní religiozita a psychoterapie

Alternativní religiozita a psychoterapie Alternativní religiozita a psychoterapie 2010 předběžný rozvrh seminární práce 1. Úvod, spiritualita a psychoterapie, 25. února spiritualita v psychoterapii 2. Nové myšlení a techniky sebezlepšení 4. března

Více

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Zdravotní sestra a její pracovní náplň Ideální sestra je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy,

Více

PŘÍLOHY. Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov

PŘÍLOHY. Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov PŘÍLOHY Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov Příloha 2 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Gymnáziu Kojetín Příloha 3 Dotazník Dobrý den, jmenuji

Více

O naší škole. Pedagogické principy Montessori školy. Den ve škole Sofie

O naší škole. Pedagogické principy Montessori školy. Den ve škole Sofie Pedagogické principy Montessori školy Každé dítě je jedinečnou osobností, má svůj vlastní tvůrčí potenciál, motivaci učit se a právo být respektováno jako osobnost. Jelikož jsou děti zásadně ovlivňovány

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období: Počet hodin ročník: 33 Učební texty: Náboženství 1., 2. i 3. období 1 1., 2. i 3. období A) Cíle a charakteristika náboženství

Více

OBSAH MODLITEB. I. Krátké modlitby. 1. Modlitba o spásu. 2. Modlitba agnostiků a ateistů. 3. Modlitba za obrácení nevěřících.

OBSAH MODLITEB. I. Krátké modlitby. 1. Modlitba o spásu. 2. Modlitba agnostiků a ateistů. 3. Modlitba za obrácení nevěřících. OBSAH MODLITEB I. Krátké modlitby 1. Modlitba o spásu. 2. Modlitba agnostiků a ateistů. 3. Modlitba za obrácení nevěřících. 4. Modlitba pro nevěřící při Varování I. 5. Modlitba pro nevěřící při Varování

Více

FJFI. Emoce a jak je zvládat

FJFI. Emoce a jak je zvládat FJFI Emoce a jak je zvládat Emoce jsou když emoce (e-motio, pohnutí) jsou psychicky a sociálně konstruované procesy zahrnují subjektivní zážitky libosti a nelibosti, provázené: fyziologickými změnami (změna

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč DOTACE: 25 000 Kč Podpořit setrvání lidí v pokročilých a konečných

Více

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoanalytická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 11 Název materiálu:

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

ETICKÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové vymezení

ETICKÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové vymezení ETICKÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Etická výchova žáka vede k navázání a udržování uspokojivých vztahů, vytvoření si pravdivé představy o sobě samém,

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

MOTIVACE Definice motivace

MOTIVACE Definice motivace MOTIVACE zpracovaly: Lucie Tylšarová, Lucie Zimlová Definice motivace Původ slova motivace můžeme hledat v latině - movero, movere, tj. pohybovat, měnit. Definice motivace není jednoznačná, každý autor

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 7 VÝZNAM DOBROVOLNICTVÍ Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte význam

Více

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. European Association for Palliative Care (EAPC - Evropská asociace paliativní

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha

Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha Emoční zátěž ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha EMOČNÍ ZÁTĚŽ Je způsobena situacemi, které vyvolávají afektivní citovou odezvu tvoří: Pocity Přístupy

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

respektování jedinečnosti každého člověka a úcta a porozumění vůči jeho osobě důraz na zachování důstojnosti člověka, a to v každé situaci

respektování jedinečnosti každého člověka a úcta a porozumění vůči jeho osobě důraz na zachování důstojnosti člověka, a to v každé situaci 2013 Diakonie Českobratrské církve evangelické je jednou z nestátních organizací poskytujících sociální, zdravotní, pastorační a vzdělávací služby v České republice. V přímé péči denně pomáhá tisícům klientů

Více

Úloha sestry v uspokojování spirituálních potřeb onkologicky nemocných. Anežka Holubíková, DiS.

Úloha sestry v uspokojování spirituálních potřeb onkologicky nemocných. Anežka Holubíková, DiS. Úloha sestry v uspokojování spirituálních potřeb onkologicky nemocných Anežka Holubíková, DiS. Bakalářská práce 2009 ABSTRAKT Bakalářská práce pojednává o potřebách onkologicky nemocných a o možnostech

Více

ETICKÝ KODEX PRACOVNÍKŮ Lata, o.s.

ETICKÝ KODEX PRACOVNÍKŮ Lata, o.s. ETICKÝ KODEX PRACOVNÍKŮ Lata, o.s. Etický kodex byl vytvořen s cílem stanovit základní pravidla jednání pracovníků organizace v oblastech vztahu s uživatelem sociální služby, vztahu k dobrovolníkovi, mezi

Více

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny Paliativní péče o ventilovaného pacienta Renata Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec

Více

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA 2 Základy teorie vysvětlí pojem dramatická výchova, předmět dramatické výchovy, její vztah k dramatické výchovy charakterizuje její kontext a využití ve estetické

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015 Fakulta zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem Velká Hradební 13 400 01 Ústí nad Labem Katedra ošetřovatelství a porodní asistence OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Náboženství Ročník: Prima Očekávané školní výstupy (kompetence) Učivo (osnovy) Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata)

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

Alternativní religiozita a psychoterapie

Alternativní religiozita a psychoterapie Alternativní religiozita a psychoterapie 2010 úvodní poznámky podmínka pro zápis úvodní poznámky zajímavé, opomíjené, nezpracované téma, ale tím více náročné na čas a možná i peníze čas: četba zcela nevyhnutelná

Více

marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz

marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz Koncept jádra j marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz Pojetí marketingu Pohled ekonomů: Marketing je proces výměny užitné hodnoty, kterou kupující získává od prodejce ve

Více

Školní vzdělávací program Zdravá škola

Školní vzdělávací program Zdravá škola Školní vzdělávací program Zdravá škola (Plné znění ŠVP je přístupné veřejnosti ve vestibulu školy.) Název ŠVP Zdravá škola je odvozen od zaměření školy na holistické chápání podpory zdraví, tj. rozvoj

Více

Etika a ctnosti v pomáhajících profesích I. Profesní etika a kodex jako cesta ke ctnosti

Etika a ctnosti v pomáhajících profesích I. Profesní etika a kodex jako cesta ke ctnosti Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073 Etika a ctnosti v pomáhajících profesích I. Profesní etika a kodex

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

Zátěžové situace. frustrace, stres, deprivace

Zátěžové situace. frustrace, stres, deprivace Zátěžové situace frustrace, stres, deprivace Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu Šablona CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení

Více

Spokojený pracovník dobrý pracovník aneb Pozitivní přístup v organizaci a řízení

Spokojený pracovník dobrý pracovník aneb Pozitivní přístup v organizaci a řízení Spokojený pracovník dobrý pracovník aneb Pozitivní přístup v organizaci a řízení Konference Psychologie práce a organizace v ČR Praha 21.9.2012 Alena Slezáčková Dozvíte se I. Čím se zabývá pozitivní psychologie?

Více

Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání. Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015

Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání. Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015 Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015 Kurz celoživotního vzdělávání (dále jen CŽV ) Nemocniční kaplan byl vytvořen členy Rady pro zdravotnictví

Více

Pozitivní psychologie PhDr. Marcel Horák, DiS., MBA

Pozitivní psychologie PhDr. Marcel Horák, DiS., MBA Pozitivní psychologie PhDr. Marcel Horák, DiS., MBA www.andragogos.cz Co je pozitivní psychologie? Aktuální proud v současné psychologii zabývající se kladnými stránkami osobnosti člověka a společnosti.

Více

Profesionální adaptace, deformace, syndrom vyhoření, iatrogenie - prezentace

Profesionální adaptace, deformace, syndrom vyhoření, iatrogenie - prezentace Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

SOUHRA BOUŘLIVÁKŮ. Určeno dětem ZŠ a SŠ ve věku 11-18 let

SOUHRA BOUŘLIVÁKŮ. Určeno dětem ZŠ a SŠ ve věku 11-18 let SOUHRA BOUŘLIVÁKŮ Určeno dětem ZŠ a SŠ ve věku 11-18 let Motto: "Život je Hra, hraj ji život je Píseň, zpívej ji život je Boj, přijmi jej život je Sen, uskutečni ho život je Oběť, nabídni ji život je Láska,

Více

ETICKÝ KODEX DOMOVA PRO SENIORY DOBŘICHOVICE

ETICKÝ KODEX DOMOVA PRO SENIORY DOBŘICHOVICE ETICKÝ KODEX DOMOVA PRO SENIORY DOBŘICHOVICE Etický kodex stanoví základní standardy chování a přístupy zaměstnanců organizace k zájemcům o sociální službu, ke klientům služby i k jejich příbuzným, ke

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

Worklife balance. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208

Worklife balance. Projekt Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Worklife balance Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Uvede seznam institucí a organizací, ke kterým se může člověk

Více

SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY

SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY Univerzita Palackého v Olomouci Katedra psychologie SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY Bakalářská diplomová práce Bc. Karolína Fryštacká PhDr. Martina Fülepová Obsah Teoretické ukotvení

Více

Paliativní péče v první linii Doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře 2006 MUDr.Bohumil Skála,PhD Paliativní péče Paliativní péče je přístup, p, který zlepšuje kvalitu života nemocných a jejich

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část 2. ŠKOLNÍ ŘÁD - pro ZŠ při zdravotnickém zařízení Č.j. ZŠ/291/2010 Skartační znak, spisový znak: 1.2.1.1 S

Více

Kvalita školního života interpretace dat

Kvalita školního života interpretace dat Kvalita školního života interpretace dat 2. stupeň ZŠ Prostředí, v němž se školní život odehrává, obsahuje mnoho oblastí a dílčích aspektů, které utváří a ovlivňují procesy vzdělávání, učení a vyučování.

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Motivace. Slovo je odvozeno z latinského. movere,, tj. hýbati, pohybovati. Motivace je proces usměrňov. ování a energetizace. edurčeno). eno).

Motivace. Slovo je odvozeno z latinského. movere,, tj. hýbati, pohybovati. Motivace je proces usměrňov. ování a energetizace. edurčeno). eno). Motivace Slovo je odvozeno z latinského movere,, tj. hýbati, pohybovati. Motivace je proces usměrňov ování,, udržov ování a energetizace chování. Vše e co člověk k dělá, d, dělád z nějakých n pohnutek.

Více